Rudé Právo, prosinec 1967 (XLVIII/331-359)
1967-12-01 / No. 331
Z prvního dne jednání 17. plenární schůze Národního shromáždění Významné změny ve volební soustavě Z projevu místopředsedy Národního shromáždění dr. V. Škody Ústavně právní výbor a výbor pro národní výbory předkládají ke schválení Národnímu shromáždění tří zákony pro volby do zastupitelských sborů v příštím roce. Je to předně návrh ústavního zákona o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu a krajských, okresních a vojenských soudů, dále zákon o volbách do Národního shromáždění a zákon o volbách do národních výborů. V zájmu prohloubení ústavního práva občanů volit své zástupce do zastupitelských sborů se navrhuje, aby ústavním zákonem byly odděleny volby soudců od voleb do zastupitelských sborů a aby tyto byly v příštím roce konány ve dvou samostatných, od sebe oddělených volebních kampaních. Proto je nutné prodloužit čtyřleté volební období poslanců Národního shromáždění a Slovenské národní rady a odsunout volby soudců do roku 1969. Účast pracujících na správě socialistického státu se zabezpečuje především prostřednictvím zastupitelských sborů, a proto je nutno také volby do těchto sborů uspořádat samostatně a v předvolební kampani vytvořit předpoklady pro účast pracujících v těchto orgánech. Základním článkem rozvoje socialistické demokracie a hlavním pilířem v soustavě zastupitelských sborů jsou národní výbory v obcích, okresech a krajích. Na svých územích1 jsou národní výbory nositeli veškeré státní správy a jenom zákonem může být její výkon svěřen jinému orgánu. V rámci národních výborů byla posílena zejména pravomoc místních a městských národních výborů. Pro rozvoj socialistické demokracie je zvláště důležité, že národní výbory mají nyní možnost si vytvářet své vlastní zdroje hospodaření, které se neodvádějí do státního rozpočtu, ale zůstávají v plné dispozicí národního výboru. Národní výbory se tak budou vyvíjet současně jako orgány samosprávy komplexně zabezpečující stále příznivější podmínky pro život občanů v místě. Samostatnou působnost národních výborů jako místních orgánů státní moci nelze omezit a je možno jl měnit jenom zákonem. Tím se vytvořily veliké možnosti pro další zvýšení zájmu občanů o práci národních výborů, pro další rozšíření účasti pracujících na jejich činnosti, a je proto důležité, aby volby do národních výborů byly konány odděleně jako samostatná volební kampaň a aby byly upraveny samostatným volebním zákonem. Ve volbách do Národního shromáždění a Slovenské národní rady půjde předně o rozvoj socialistické státnosti v CSSR. Proto se navrhuje, aby byly konány v období padesátého výročí vzniku samostatného československého státu. Socialistická ústava vybavila Národní shromáždění a Slovenskou národní radu rozsáhlými pravomocemi, aby se tak pracující prostřednictvím svých poslanců mohli zúčastnit správy a řízení státu nejen v národních výborech, ale 1 v těchto zastupitelských sborech. V období od přijetí socialistické ústavy se plně rozvinula zákonodárná funkce Národního shromáždění, v tomto volebním období se rozvíjejí jeho další ústavní funkce, tj. funkce kontrolní a aktivní účast Národního shromáždění na plnění klíčových úkolů socialistického státu v jednotné soustavě zastupitelských sborů. Napojením Ústřední komise lidové kontroly a ostatních komisí lidové kontroly na Národní shromáždění a ostatní zastupitelské sbory byly vytvořeny předpoklady pro reálnost jejich kontrolních funkcí. V tomto volebním období se rozvinuly vzájemné vztahy mezi Národním shromážděním, Slovenskou národní radou a národními výbory. Národní shromáždění projednává zprávy Slovenské národní rady a pomáhá rozvíjet její funkce jako národního orgánu státní moci a správy na Slovensku. Takto se v tomto období rozvinula zákonodárná funkce Slovenské národní rady ve věcech národní nebo regionální povahy a z její iniciativy byly přijaty i ně které celostátní zákony. Podstatně se rozšířila v tomto volebním období činnost Slovenské národní rady při plnění úkolů celostátní povahy. V ' současném volebním období byly rovněž vytvořeny předpoklady pro vzájemné vztahy mezi Národním shromážděním a národními výbory. Získané zkušenosti byly vloženy do zákona o národních výborech, který stanoví, aby od příštího roku Národní shromáždění usměrňovalo činnost národních výborů jako místních orgánů státní moci к plnění klíčových úkolů v oblasti hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální, zevšeobecňovalo zkušenosti národních výborů a usnášelo se na opatřeních ke zlepšení jejích výstavby a práce. Uvedenými změnami v činnosti Národního shromáždění a Slovenské národní rady byly vytvořeny další možnosti pro účast pracujících na řízení prostřednictvím poslanců těchto zastupitelských sborů, což zdůvodňuje, aby byla uspořádána samostatná volební kampaň do Národního shromáždění a Slovenské národní rady a její průběh aby byl upraven samostatným zákonem o volbách do Národního shromáždění a zákonem Slovenské národní rady o volbách do Slovenské národní rady. Zcela jinou funkci mají volby soudců. Volební kampaň u voleb soudců má směřovat к upevnění socialistické zákonnosti а к vytváření právního vědomí pracujících. Je proto správné, aby volby soudců byly odděleny, a navrhuje se, aby byly konány v průběhu roku 1969. Oba předložené volební zákony o volbách do Národního shromáždění a o volbách do národních výborů!, pokračoval dr. V. Škoda, přebírají z dosavadní volební soustavy celou řadu institutů, které se již v minulých volbách osvědčily a jsou výrazem socialistické demokracie, a současně přinášejí nové prvky, které nebyly obsaženy v dosavadní volební soustavě a které odpovídají současnému vývoji naší socialistické společnosti, jejich cílem je prohloubit práva voličů na výběr kandidátů a zajistit tak, aby byli zvoleni takoví poslanci, kteří představují všechny vrstvy obyvatelstva, jsou oddáni lidu a věci socialismu a přitom svými schopnostmi dávají záruku, že zvládnou úkoly zastupitelského sboru, do něhož jsou voleni. Za tím účelem se vytvářejí vlcemandátové volební obvody, v nichž bude navrhováno zpravidla o jednu třetinu až jednu polovinu více kandidátů, nežli má být voleno poslanců. Volební obvody mají být stanoveny tak, aby na každého poslance téhož zastupitelského sboru připadal přibližně stejný počet voličů a aby u Národního shromáždění a krajských národních výborů nepřekračovaly hranice okresů nebo krajů. Vícemandátové volební obvody vytvářejí podmínky pro registraci více kandidátů, než má být zvoleno poslanců, což dává voličům reálnou možnost výběru. Zákony vytvářejí široké možnosti pro navrhování nejvhodnějších kandidátů za poslance v prvé předvolební etapě, kdy budou s voliči na předvolebních schůzích projednány všechny otázky související s volbami do zastupitelských sborů. V druhé předvolební etapě budou volební komise Národní fronty projednávat na schůzích s voliči návrhy kandidátů, jejich počet a pořadí. Po projednání s voliči navrhne volební komise Jýárodní fronty vybrané kandidáty к registraci pro třetí předvolební etapu. V této se pak navržení kandidáti Národní fronty seznámí na předvolebních schůzích s voliči, ve volebních programech odpoví na oprávněné požadavky občanů zjištěné v předchozích etapách a společně s voliči sestaví pak reálné programové plány. Vliv voličů na výběr a zvolení kandidátů vyvrcholí pak v den voleb, kdy volební zákony zaručují každému voliči, aby mohl podle svého ústavního obecného, rovného a přímého volebního práva v tajném hlasování plně vyjádřit svou vůli, kdo má být jeho zástupcem ve volebním obvodu. Zvolen za poslance bude ten, kdo obdrží ve volbách nadpoloviční většinu platných hlasů a bude v pořadí na zvolitelném místě pro poslance. К platnosti voleb se vyžaduje účast nadpoloviční většiny voličů zapsaných ve voličských seznamech v daném volebním obvodu. Ti kandidáti, kteří obdrží při volbách nadpoloviční většinu hlasů a nebudou na zvolitelném místě pro poslance, budou zvoleni náhradníky za poslance a nastoupí podle pořadí do funkce poslance v případě jejího uprázdnění ve volebním obvodě (v případě jeho rezignace, úmrtí nebo odvolání voliči). Nezúčastní-li se voleb nadpoloviční většina oprávněných voličů ve volebním obvodu anebo není-Ii zvolen potřebný počet poslanců, musí být konány nové volby, aby bylo zvoleno tolik poslanců, kolik je jich stanoveno pro volební obvod. Každý zvolený poslanec musí mít tedy bezpodmínečně důvěru nadpoloviční většiny voličů svého volebního obvodu. Naše volební soustava podle navržených volebních zákonů vychází tedy důsledně z principu většiny jako stěžejní zásady demokracie. Náš volební systém nezná žádné omezení volebního práva, žádné censy, jak je uplatňují zpravidla buržoazní volební systémy, aby při volbách jejich prostřednictvím omezily nedemokraticky účast občanů na správě státu. Tímto způsobem bylo např. při posledních volbách v USA jenom předepsanou podmínkou trvalého pobytu vyřazeno z voleb 28 miliónů převážně černošského obyvatelstva a nemajetných vrstev, další milióny byly vyřazeny z voleb podmínkou majetkového cenzu, předepsanou zkouškou z angličtiny a z ústavy. Naše volební soustava zajišťuje, aby voliči ve všech třech předvolebních etapách měli možnost demokraticky ovlivnit výběr kandidátů za poslance a v tajných volbách je zvolit. Přímého výběru kandidátů se voliči podle buržoazních volebních řádů vůbec nezúčastňují. Mohou si vybrat jenom některou z politických stran, pokud je ovšem připuštěna к volbám. Ústavně právní výbor a výbor pro národní výbory, které předkládají navržené volební zákony, jsou přesvědčeny, že jde o dobré návrhy, které povedou к dalšímu rozvoji činnosti našich zastupitelských sborů а к prohloubení socialistické demokracie. Jejich jménem doporučuji Národnímu shromáždění předložené zákony ke schválení. straně zase obyvatelé těchto obcí dojíždějí za prací do Prahy a používají služeb organizovaných hlavním městem. Hlavní město potřebuje ke svému dalšímu rozvoji prostor. S územím připojených obcí se počítá pro budoucí pražskou bytovou 1 průmyslovou výstavbu, pro řešení příměstské rekreace a pro další zařízení sloužící hlavnímu městu. Proto se jeví účelným vyčlenit tyto obce z okresů Praha-východ a Praha-západ a připojit je к hlavnímu městu. Sloučení těchto obcí s Prahou vyvolává ovšem i potřebu řešit s tím spojené otázky, zejména též organizaci správy na připojeném území. Pro první období, než připojené území podstatněji sroste s organismem města, je třeba pro území dosavadních obcí zachovat místní národní výbory a ponechat jim jejich dosavadní působnost. Místní národní výbory budou řízeny obvodním národním výborem, do jehož obvodu ta nebo ona obec bude začleněna. Do obvodu Prahy 4 budou začleněny Háje, Chodov, Kunratice, Libuš a Modřany, do Prahy 5 Velká Chuchle a Lahovice, do Prahy 6 Řepy, Nebušice, Lysolaje a Suchdol, do Prahy 8 Dolní Chabry, Ďáblice, do Prahy 9 Letňany, Čakovice, Kbely a Kyje, do Prahy 10 Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Štěrboholy a Petrovice. Pokud ide o uspokojování zájmů, které má Praha mimo své území, lze tyto zájmy ve vzdálenějších oblastech, v tzv. širším zájmovém území, těžko věcně i místně konkretizovat. Zato intenzívní zájmy Prahy v tzv. užším zájmovém území, jež se v podstatě shoduje s územím okresů Praha-východ a Praha-západ, je možno konkrétně vyjádřit, a lze tudíž stanovit konkrétní právní povinnosti jmenovitě určeným orgánům. Návrh zákona proto vymezuje rozvojové a koncepční otázky, o kterých Středočeský krajský národní výbor nebo příslušný okresní národní výbor bude rozhodovat vždy v dohodě s Národním výborem hlavního města Prahy. Soudruh Vaculík poté hovořil o úkolech, které je třeba řešit do roku 1970, je to např. výstavba 37 000 bytů, první trasy metra atd. Z pověření příslušných výborů na» konec doporučil Národnímu shromáždění, aby vládní návrhy schválilo sa změnami obsaženými ve společných zprávách výboru ústavně právního a výboru pro národní výbory. К návrhu zákona o hlavním městě Praze Z projevu ministra vnitra J, Kudrny Návrh ústavního zákona a návrh zákona o hlavním městě Praze, který vláda předkládá NS к projednání a schválení, sleduje plnění úkolu stanoveného XIII. sjezdem KSC, věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům výstavby Prahy, jakož i účelnému usměrnění hospodářského rozvoje v celé příměstské ohlasti. Návrh zákona o hlavním městě Praze vychází dále z § 10 zákona o NV, podle něhož zvláštní podmínky Prahy vyžadují specifického řešení působnosti a organizační výstavby Národního výboru hl. města Pr3hy a obvodních národních výborů zvláštním zákonem. Celé přípravy se s mimořádnou pozorností účastnily výbory NS, ústřední orgány, vědecké instituce a NVP 1 ONV. Při řešení zásadní problematiky, týkající se zejména dlouhodobé koncepce rozvoje a výstavby, směrného územního plánu hlavního města a rozvoje celé středočeské oblasti, jak se jí konkrétně zabýval ÚV KSC a vláda, se jednoznačně ukázala nutnost vytvořit předpoklady pro řešení všech problémů rozvoje hlavního města. Jedním z těchto předpokladů, s nímž souvisí realizace bytové výstavby v sídlištích, řešení dopravní proble-matiky a uspokojování dalších potřeb občanů Prahy a jejího okolí, je rozšíření území hlavního města. Vzhledem к tomu, že územní změny, které se týkají 21 obcí o rozloze zhruba 10 500 hektarů se 67 tisíci obyvatel, je nutno považovat za změny podstatné ve smyslu zákona o územním členění státu, navrhuje se provést je zákonem, který zároveň vymezí celé pražské území. Území obcí se přičlení к příslušným přilehlým městským obvodům. Z hlediska dalšího rozvoje a výstavby hlavního města Prahy, která bude postupně směřovat к splynutí připojených obcí v jednotný městský organismus, je účelné založit v zákoně možnost, aby za souhlasu občanů mohly jednotlivé národní výbory podle vytvořených podmínek navrhnout zrušení místního národního výboru a převedení jeho působností na příslušný ONV, který by o zániku místního národního výboru a převzetí Jeho působnosti rozhodl. Navržené uspořádání však přesahuje rámec ústavy. Proto se navrhuje řešit tuto otázku ústavním zákonem, a to změnou článku 91 ústavy, přičemž podrobnější ustanovení obsahuje návrh zákona o hlavním městě Praze. Z postavení Prahy a jejího celostátního a mezinárodního významu vyplývají pro NVP zvláštní úkoly a potřeby téměř na všech úsecích výstavby a hospodářského a kulturního rozvoje celého města. Řešení všech těchto otázek, v současné době spojených s mohutnou výstavbou a přestavbou, vyžaduje stanovit i potřebné právní předpoklady, zejména pro účinnou účast všech orgánů a organizací na plnění úkolů rozvoje našeho hlavního města, které nemohou být jen věcí národních výborů v Praze. Jednou ze souboru otázek, kterými se zabývaly v letošním roce ÚV KSÖ a vláda, je koncepce prací na dlouhodobém rozvoji a výstavbě hlavního města. Přijatá orientace pro organizaci a zaměření prací na dlouhodobém výhledu rozvoje hospodářství a výstavby hlavního města a na upřesnění směrného územního plánu vychází především z potřeby orientačně stanovit velikost hlavního města pro období do roku 1985 v počtu obyvatel a zabezpečit harmonický rozvoj všech jeho složek. Jde o to, vytvořit předpoklady, které by umožnily růst města až do 1 miliónu 300 tisíc obyvatel včetně přičleňovaného území. Přitom pro rozsah potřebných kapacit vybaveností a služeb se počítá se 2výšením počtu osob přítomných v Praze tak, aby výhledově bylo možno uspokojit potřeby až pro 1,5 miliónu osob přítomných v Praze v době významných událostí. Schválené směrnice pro organizaci a zaměřeni prací na dlouhodobém výhledu hospodářství a výstavby hlavního města a na upřesnění územního plánu stanoví konkrétní opatření zejména к omezení neúměrně rychlého zvyšování, počtu obyvatel a zabezpečení efektivního a vzájemně sladěného vývoje výrobní a nevýrobní sféry v Praze, to je к snížení požadavku průmyslu na pracovní síly а к zabezpečení potřeb obyvatel v placených 1 neplacených službách. К tomu cíli budou zpracovány generely jednotlivých oborů a odvětví. V otázkách, které navržený zákon neupravuje, budou se národní výbory působící v Praze řídit zákonem o národních výborech. Navržená právní úprava má vytvořit pro NVP, obvodní 1 místní národní výbory v Praze předpoklady pro řešení velkých a obtížných úkolů, které jsou spojeny s cílem dosáhnout všestranného rozvoje Prahy jako hlavního města naší Československé socialistické republiky. * RÜDE PRÄVO V pálek 1. prosince 1937 Z vystoupení zpravodaje poslance M. Vaculíka Předložené vládní návrhy ústavního zákona o národních výborech působících v hlavním městě Praze a zákona 0 hlavním městě Praze spadají do souboru opatření uskutečňovaných na základě usnesení XIII. sjezdu KSČ к činnosti národních výborů а к plnému uplatnění jejich funkce v souladu s potřebami současné etapy vývoje naší socialistické společnosti. Potřeba samostatné zákonné úpravy vyplývá nejen z postavení hlavního města Československé socialistické republiky, ale 1 z rozsáhlých úkolů výstavby a přestavby, které musí správa města realizovat. Dosud platné zákony a předpisy nevyjadřují dostatečně postavení a funkci hlavního města a pravomoc pražských národních výborů, neboť stanoví pražským národním výborům úkoly, ale nevytvářejí zákonné předpoklady pro Jejich úspěšné plnění. Navržený zákon nemá být jen zákonem o pražských národních výborech, nýbrž zákonem o hlavním městě. Skutečnost, že se tu vyzvědá postavení a společenská funkce Prahy a stanoví povinnosti ústředních a jiných státních orgánů 1 organizací vůči hlavnímu městu, zejména při zabezpečování jeho další výstavby a rozvoje, je i určité novum v naší legislativní praxi. Dosavadní předpisy upravovaly pouze otázky organizační výstavby a působnosti pražských národních výborů jako orgánů státní mocí a správy; v navrženém zákoně se klade yětší důraz na zabezpečování potřeb města jako společenskohospodářského organismu a jeho obyvatel. Význam navrženého zákona o hlavním městě Praze je především v tom, že se v něm péče o rozvoj hlavního města prohlašuje za důležitý celospolečenský zájem. Tato zásada donedávna ještě nebyla uplatňována a tíha odpovědnosti za výstavbu Prahy ležela téměř výlučně na pražských národních výborech. Je samozřejmé, že se tento stav — podle mého názoru velmi neuspokojivý — musel projevit řadou nedostatků, zejména chátráním domovního majetku, nedostatečnou novou bytovou výstavbou, narůstajícími potížemi v městské dopravě, zhoršujícím se stavem komunikací a dalšími nedostatky, které si vynucují okamžité řešení. Objasnění příčin tohoto stavu by si vyžádalo zvláštního rozboru, který by se zabýval vývojem naší investiční politiky v celém státě. Je skutečností, že u nás došlo к soustředění investiční aktivity ve vybraných oblastech na úkor hlavního města v měřítku, které nemá obdoby v jiných zemích. Ve většině ukazatelů v porovnání s výstavbou v jiných velkých městech je Praha na posledním místě, v některých případech je pod celostátním průměrem. Cesta к nápravě této nenormální situace je ztížena velkým rozsahem nezbytných Investic. Mnohaletý dluh nebude možno splatit najednou, ale je nutno jej splácet. V poslední době se Již vláda a ostat-ní ústřední orgány častěji zabývají problémy souvisejícími se zabezpečením výstavby a dalšího rozvoje Prahy a učinily řadu opatření к odstranění nejtíživějších nedostatků. Je ovšem třeba, aby vláda se běžně zabývala problémy výstavby a přestavby Prahy a aby trvale organizovala pomoc státních orgánů a organizací při řešení těchto problémů. Ministerstvům р ostatním ústředním orgánům zákon ukládá, aby s Národním výborem hlavního města Prahy projednávaly především návrhy plánů rozvoje svých odvětví, pokud se týkají zájmu hlavního města. Nebudou-li potřeby města v návrzích plánů zabezpečeny, budou rozpory řešeny ve vládě. Rovněž až na úrovni vlády budou napříště řešeny rozpory mezi Národním výborem hlavního města Prahy a ústředně řízenými organizacemi v těch případech, kdy organizace nebudou respektovat stanovisko Národního výboru hlavního města Prahy tlumočené ke koncepcím rozvoje, dlouhodobým výhledům a hospodářským plánům. Odpovědnost vlády za rozvoj hlavního města Prahy vyplývá přímo z ústavy. Potřebám dalšího rozvoje a.výstav by Prahy musí být přizpůsobena i organizace správy hlavního města, kterou obstarávají pražské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory. Činnost pražských národních výborů a jejich výstavba má být uspořádána tak, aby mohly v úzké spolupráci s příslušnými ústředními a ostatními orgány a organizacemi a za široké účasti pražských občanů pružně, účelně a hospodárně řešit všechny otázky hospodářské a kulturní výstavby města. Domnívám se, že těmto potřebám vyhovuje navržené uspořádání pražských národních výborů i dělba jejich působnosti a odpovědnosti prováděná podle zásady, že řešení otázek celoměstského významu, zejména plánování a řízení výstavby a přestavby Prahy, stanovení správných proporcí v rozvoji města, řízení a správa organizací určených к uspokojování potřeb přesahujících rámec městských obvodů, náležejí do pravomoci Národního výboru hlavního města Prahy, kdežto obvodním národním výborům náležejí především otázky, v nichž je kladen důraz na nejtěsnější součinnost s občany. Úprava vztahů mezi Národním výborem hlavního města Prahy a obvodními národními výbory vychází ze zásady, že Praha je jedno město, že musí být spravována podle jednotných hledisek a že tímto směrem musí být sjednocena i činnost pražských národních výborů. Konečně považuji za nutné ve své zpravodajské 2právě podtrhnout význam zákona spočívá lící i v tom, že rozšiřuje území hlavního města o 21 sousedních obcí. Na území těchto obcí jsou závody zaměstnávající ve značné míře pracující Prahy. Na druhé * Vzorový statut pro městské národní Z projevu ministra vnitra J. Kudrny Vláda předkládá plenárnímu zasedání Národního shromáždění návrh vzorového statutu městských národních výborů. Podle vzorového statutu si zpracuje každý městský národní výbor vlastní statut, který po projednání s občany a národním výborem vyššího stupně schválí na svém plenárním zasedání. Speciální úprava postavení městských národních výborů vychází z jejich rostoucího významu ve struktuře naší společnosti. Dovolte mi uvést к tomuto vývoji několik zajímavých čísel. V roce 1921 žilo v Československu 13 miliónů a 3 tisíce obyvatel; z tohoto počtu v obcích přes 2 tisíce obyvatel žilo jen 5 miliónů 605 tisíc lidí, to je 43 °/o. Za 40 let poté, v roce 1961, byl poměr v osídlení obcí obrácený. V obcích nad 2 tisíce obyvatel žilo již 57,5 % obyvatel z celkového počtu obyvatel republiky. Tento proces pokračoval 1 dále. V roce 1965 měla naše republika 14 miliónů 159 tisíc obyvatel, z nichž žilo v obcích nad 2 tisíce obyvatel již 9 miliónů 402 tisíce, což činí 66,4 % z celkového počtu. Ve městech nad 20 tisíc obyvatel bylo v roce 1965 4 milióny 37 tisíc, to je 28,5 %. Tendence vývoje posledních let nejen u nás, ale v celém světě napovídá, že tento vývoj bude dále pokračovat a počet obyvatel bydlících ve větších sídlištích se bude dále zvyšovat. V současné době je v Československu 475 měst. Co do velikosti, uspořádání, vybavení a funkcí, které plní, jsou však jejich podmínky značně rozdílné. К tomu přistupuje i specifika jednotlivých měst co do jejích ekonomického a kulturního významu, rozsahu činnosti, správy majetku, hospodaření s prostředky, počtu podniků a organizací, které řídí nebo spravují, I orgánů a aktivů, které zřizují. Tyto zvláštnosti kladou vysoké nároky na organizátorskou a řídící činnost městských národních výborů. Vláda věnuje rozvoji měst a činnosti městských národních výborů plnou pozornost a dbá, aby se soustavně zvyšovala jejich pravomoc tak, aby zaujímaly v celém systému státních orgánů místo, které odpovídá jejich významu, poslání a úkolům. Pro posilování úlohy a působnosti městských národních výborů jsou nejdůležitější opatření v ekonomické oblasti. Vláda schválila v minulém roce svým usnesením č. 343 rámcové zásady, které umožňují posilovat ekonomickou základnu městských národních výborů, zejména na úsecích místního hospodářství, stavebnictví, dopravy, vodního hospodářství a veřejného stravování, a zřizovat ve vlastní působnosti organizace městského hospodářství. Městské národní výbory také hospo daří se značnými finančními prostřed ky. V letošním roce činí objem jejich rozpočtu téměř 7 miliard korun, za tímco ještě v roce 1965 to byla necelá polovina. Podstatně se zvýšily vlastní příjmy městských národních výborů,, ale zvýšil se i příděl z centrálního rozpočtu. Vlastní příjmy obnášejí v letošním roce více než čtyři a půl miliardy korun. Tím se zvýšilo i procento soběstačnosti hospodaření městských národních výborů, které dosahuje v roce 1967 již 66,7 %. To vše na jedné straně umožňuje aby lépe využívaly své finančně ekonomické samostatnosti a hospodářské iniciativy, na druhé straně to však zvyšuje i jejich odpovědnost za vlastní hospodaření, za to, aby své prostředky vynakládaly hospodárně a efektivně. Na přípravě statutu se podílela řada městských národních výborů. Vláda vysoce oceňuje účast těchto národních výborů, jejich poslanců a pracovníků, účast funkcionářů ostatních národních výborů a zejména významný podíl poslanců Národního shromáždění. Zájem o přípravu vzorového statutu se projevil i tím, že ústřední orgány státní správy, .vědecké instituce i národní výbory všech stupňů předložily 330Ö připomínek směřujících к jeho zkvalitnění a zpřesnění. Vycházeje z rozdílnosti mezi jednotlivými městy, počítá návrh vzorového statutu v zájmu potřebné diferenciace se třemi skupinami městských národních výborů. Do první se zahrnují v souladu s ustanovením zákona o národních výborech městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, které jsou řízeny krajskými národními výbory. Do druhé skupiny jsou zařazeny městské národní výbory v sídlech okresů, které musí zabezpečovat řadu důležitých úkolů vyplývajících z existence a potřeb různých okresních orgánů ve městě, a další městské národní výbory, které výbory určí krajský národní výbor. Půjde zejména o městské národní výbory va městech, která jsou důležitými společenskými, kulturními nebo lázeňskými středisky. Ostatní městské národní výbory jsou zahrnuty do skupiny třetí. V rámci každé z těchto skupin jsou mezi jednotlivými městskými národními výbory určité, často dosti značné rozdíly, zejména co do velikosti měst a rozsahu jejich úkolů. Ty budou respektovány v organizační výstavbě městských národních výborů a ve struktuře jejich hospodářství při vypracování vlastních statutů. Sám zákon o národních výborech stanoví přímo rozšíření pravomoci městských národních výborů. Vyiváří současně právní předpoklady к tomu, aby mohly být v zájmu přiblížení státní správy občanům provedeny potřebné přesuny ve správní působnosti z okresních, a pokud jde o městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, z krajských národních výborů na městské národní výbory. Návrh vzorového statutu tyto přesuny pravomoci konkretizuje. Na druhé straně je vzorový statut současně pomůckou, podle níž si každý městský národní výbor ve svém! statutu na základě příslušných ustanovení zákona o národních výborech rozpracuje vzájemnou dělbu práce a pravomocí svých orgánů, uvede organizace a zařízení, které řídí nebo spravuje, stanoví, které aktivy zřizuje, a rozpracuje své vztahy к jiným státním orgánům а к ústředně řízeným hospodářským organizacím. Za jednu z nejdůležitějších otázek, které návrh vzorového statutu věnuje mimořádnou pozornost, nutno považovat konkrétní rozpracování vztahů městského národního výboru a jeho jednotlivých orgánů к občanům a ke společenským organizacím ve městě, neboť zejména ve městech je tento vztah politicky významný z hlediska posilování demokratické účasti lidí na řešení problémů. Dovolte mi vyslovit přesvědčení, že veškeré úsilí, které bylo přípravě návrhu vzorového statutu městských národních výborů věnováno, opravňuje к tomu, aby Národní shromážděni s vědomím plné ódpovědnosti předložený návrh schválilo tak, jak je vládou předložen, včetně doplňků, které doporučuje společná zpráva z jednání ústavně právního výboru a výboru pro národní výbory. Z vystoupení zpravodaje poslance J. Latnera Vydáním vzorového statutu městských nárqdních výborů bude dovr šen komplex právních úprav postavení, působnosti a organizace národních výborů. Skutečnost, že se tak vysoké míry pozornosti dostává městským národním výborům, má plné opodstatněn! z hlediska společenského 1 ekonomického významu měst, kde —• s ohledem na sídelní strukturu našeho státu — žije a pracuje většina našeho obyvatelstva. Účelnost vypracování statutu chápaly již od samého počátku prací 1 městské národní výbory, které se na jeho přípravě podílely při všech etapách ve velmi širokém rozsahu. Vycházíme-11 ze zkušeností poslanců a funkcionářů městských národních výborů, musíme současně vidět 1 to, že posilování pravomoci a samostatnosti městských národních výborů je určitým procesem, který neprobíhá bez obtíží ani uvnitř národních výborů samotných. Tato skutečnost byla také potvrzena, když se začalo s uváděním vládních usnesení Č. 106 a 343 z loňského roku do života. Jedním z výsledků celostátní konference národních výborů v únoru 1966 bylo to, že byl stanoven rozsah přesunu pravomoci na jednotlivých úsecích činnosti z okresních národních výborů na městské národní výbory. Přitom ústřední orgány i funkcionáři vyšších národních výborů se s tímto záměrem plně ztotožňovali. Avšak nyní, kdy má v souladu s tendencí obsaženou v zákoně o národních výborech docházet к postupným přesunům pravomoci z národních výborů vyšších stupňů, se často ozývají hlasy, že je to neuskutečnitelné, že sl městské národní výbory nebudou vědět rady a že by podobné opatření nebylo přínosem. Zdůrazňuji, že to nejsou hlasy ojedinělé. Myslím, že si ani na okresních národních výborech funkcionáři dosud plně neuvědomili, do jaké míry aktivní a odpovědné ří zení těchto úseků bezprostředně souvisí s konkrétní problematikou měst a oprávněnými požadavky občanů a jak významný vliv bude mít účast občanů uskutečňovaná prostřednictvím městských národních výborů i na úroveň zabezpečování potřeb občanů v celém okrese, jehož je město přirozeným centrem. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že dlouhé období, v němž docházelo к omezování působnosti městských národních výborů v řízení hospodářských a rozpočtových organizací i ve výkonu státní správy a v němž také nebyla práce jejich funkcionářů a pracovníků po zásluze oceňována a odměňována, zanechalo své následky zejména v tom, že mnozí kvalifikovaní pracovníci městských národních výborů postupně odešlí pracovat do jiných odvětvi. Městské národní výbory proto nejsou v současné době pro plnění nových úkolů dostatečně personálně vybaveny. Bude proto zapotřebí pro uskutečnění zvýšené působnosti a samostatností městských národních výborů vytvářet všestranné podmínky a v současné době jim ze strany okresních národních výborů poskytovat účinnou, zejména odbornou pomoc. Návrh vzorového statutu shrnuje v odpovídajícím rozsahu působnost, jež byla městským národním výborům svěřena naším právním řádem na jednotlivých úsecích správy. V návaznosti na zákon o národních výborech vytváří reálné předpoklady pro rozvoj samostatné působnosti městských národních výborů v otázkách ekonomické povahy a ve čtvrté částí dává základnu pro diferencované posílení správní působnosti městských národních výborů v otázkách, za které dosud odpovídaly okresní národní výbory, popřípadě u skupiny největších měst kraje. V souvislosti s tím bych se chtěl zmínit o dvou otázkách, které byly předmětem nejčastější pozornost! pří projednávání návrhu. Jde o skupiny měst a okruh pravomoci, která má být na podkladě zákona a v rámci vzorového statutu na městské národní výbory přenášena. Pokud jde o skupiny měst, nelze je chápat jako samoúčelné škatulkování městských národních výborů. Souvis! s důsledným uplatňováním diferenciace možností, potřeb a podmínek měst při přenesení pravomoci v konkrétních správních otázkách. К posouzení těchto podmínek a potřeb má nejlepší předpoklady krajský národní výbor, který bude rozhodovat o přesunu každé konkrétní agendy na návrh okresního národního výboru, projednaný s městským národním výborem. Bude přihlížet к ekonomickému, kulturnímu a historickému významu města, к počtu a složení jeho obyvatel, к úkolům města jako střediska oblastí а к dalším důležitým místním podmínkám. Přitom je jasné, že základní význam pro diferenciaci měst má — jak jsem již uvedl — sféra samostatné působnosti národních výborů. Považuji za nutné v této souvislosti připomenout potřebnost prací na kategorizaci měst, kterou připravuje Státní komise pro techniku. К druhému problému, kterým je okruh správní pravomoci, svěřovaný městským národním výborům, chtěl bych uvést, že cesta přenesení agend prostřednictvím vzorového statutu byla zvolena s ohledem na nedostatek diferenciace v dosavadních předpisech upravujících jednotlivé úseky státní správy. V dosavadních předpisech se totiž prakticky neodlišovala! působnost městských národních výborů od MNV, ani rozdíly mezi městy různých velikostních skupin. Do budoucna je nutno na tyto otázky pamatovat již při tvorbě právních předpisů, a myslím, že bude jedním z trvalých a důležitých úkolů výboru pro‘ národní výbory I ostatních výborů Národního shromáždění, abychom střežili a dále v našem právním řádil upevňovali reálnou pravomoc městských národních výborů v souladu se' zárukami, které Národní shromážděni novým zákonem o národních výborech vytvořilo. Statut městských národních výborů bude po svém schválení plenárním zasedáním městského národního výboru závazným nejen pro městský národní výbor samotný, pro jeho orgány a jím řízené a spravované organizace, ale i pro hospodářské a jiné organizace na území města a pro občany, a to v takovém rozsahu, v lákám přísluší městskému národnímu výboru podle zákonů a dalších právních předpisů vykonávat státní správu. Vydáni vzorového statutu městských národních výborů formou usnesení Národního shromáždění je prvním aktem, kterým se realizuje 48. článek ústavy, podle něhož se Národní shromáždění nejen zabývá podněty národních výborů a jedná o jejich činnosti, ale zobecňuje jejich zkušonosti a usnáší se na opatřeních ká zlepšeni jejich výstavby á práce. i1