Rudé Právo, březen 1968 (XLVIII/60-90)

1968-03-01 / No. 60

ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PÁTEK DNE 1. BŘEZNA 1968 ČÍSLO 60 — ROČNÍK 48 [Právo lidu roč. 71) CENA 40 HAL. Soudruh A. Dubček předává na Pražském hradě čestná uznání ÜV KSC soudruhu J. Durišovi a dalším soudruhům. Foto E. UHER Blahopřání presidentu Senegalu PRAHA 29. února (CTK) — Presi­dent republiky A. Novotný zaslal blahopřejný telegram Léopoldu Séda­­ru Senghorovi к jeho znovuzvolení do funkce presidenta republiky Senegal. Schůzka výboru zemí Varšavské smlouvy PRAHA 29. února (CTK) — Poli­tický poradní výbor Členských zemí Varšavské smlouvy je svolán na S. března do Sofie. Polský ministr zahraničí v Praze PRAHA 29. února (CTK) — Ve Čtvrtek před polednem přicestoval do Prahy ministr zahraničních věcí Polské lidové republiky Adam Re­pack!. Na hlavním nádraží uvítal polského hosta ministr zahraničních věcí V. David s pracovníky minis­terstva a polský velvyslanec v ČSSR W. Janiurek. V odpoledních hodinách byly v Černínském paláci zahájeny roz­hovory mezi oběma ministry. ZAHÁJENI VÝSTAVY 50 let sovětských ozbrojených sil PRAHA 29. února (až) — V praž­ském Muzeu V. I. Lenina zahájil ve čtvrtek ddpoledne ministr národní ob­rany armádní generál B. Lomský za účasti představitelů velvyslanectví SSSR a vojenských přidělencň socia­listických zemí v ČSSR výstavu 50 let sovětských ozbrojených sil. Výstava zachycuje v řadě dokumentů, foto­grafií a věcných exponátů historii So­větské armády' od )ejího vzniku až po dnešní dobu. Blahopřání к prvnímu výročí smlouvy mezi ČSSR a Polskem Soudruh Wladyslav GOMULKA, první tajemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany Edward OCHAB, předseda státní rady Polské lidové republiky Józef CYRANKIEWICZ, předseda rady ministrů Polské lidové republiky Drazí soudruzi, u příležitosti prvního výročí uzavření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou zasíláme vám a vaším prostřednictvím polskému lidu srdečné soudružské pozdravy s přáním dalších úspěchů v socialistické výstav­bě bratrského Polska. Tato smlouva, podepsaná dne 1. března 1967 ve Varšavě, je výrazem shod­né vůle našich národů neustále prohlubovat všestrannou vzájemnou spolu­práci a upevňovat spojenecké československo-polské svazky v zájmu lidu obou našich zemí, v zájmu společného boje za socialismus, mír a mezinárod­ní bezpečnost. Při upevňování našich spojeneckých svazků přispíváme spo­lečně к rozyoji spolupráce se Sovětským svazem a dalšími státy socialistické­ho společenství. Je upřímným přáním ústředního výboru Komunistické strany Českosloven­ska, vlády ČSSR a všeho československého lidu, aby ve všech oblastech vzájemných vztahů mezi ČSSR a PLR bylo dosaženo těch nejlepších obou­stranně prospěšných výsledků. Alexander DUBČEK, první tajemník ústředního výboru KSČ Antonín NOVOTNÝ, president Československé socialistické republiky Jozef LENÄRT, předseda vlády Československé socialistické republiky Vzájemná blahopřání si vyměnili též ministr zahraničních věcí V. David a ministr zahraničních věcí PLR A. Rapacki. Soudruh □ □ □ Alexander DUBČEK, první tajemník ústředního výboru KSČ Antonín NOVOTNÝ, president Československé socialistické republiky Jozef LENÁRT, předseda vlády Československé socialistické republiky Při příležitosti prvního výročí podepsání nové Smlouvy o přátelství, spo­lupráci a vzájemné pomoci mezi Polskou lidovou republikou a Českosloven­skou socialistickou republikou zasíláme vám, drazí soudruzi, a vaším pro­střednictvím Komunistické straně Československa, vládě a bratrským náro­dům Československé socialistické republiky srdečné pozdravy ústředního vý­boru Polské sjednocené dělnické strany, státní rady a vlády Polské lidové republiky a celého polského národa. Tento významný politický akt znamená nejen pokračování přátelských a spojeneckých československo-polských vzta­hů, ale rovněž i přechod к ještě hlubší a všestrannější spolupráci mezi našimi zeměmi a národy. Naše smlouva slouží upevnění bezpečnosti Polska a Československa, je důležitým činitelem míru v Evropě, jakož i naším spo­lečným vkladem к upevnění jednoty a síly socialistických států. Wladyslav GÓMULKA, první tajemník Polské sjednocené dělnické strany Edward OCHAB, předseda státní rady Polské, lidové republiky Józef CYRANKIEWICZ, předseda rady ministrů Polské lidové republiky Zpráva o jednání komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně PRAHA 29. února (ČTK) — Ve Čtvr­tek zasedala komise OV KSČ pro otáz­ky životni úrovně. Na pořadu jednáni komise, které řídil její předseda ta­jemník ÚV KSČ Lubomír Štrougal, oyl návrh vlády na další postup při plně­ní programu rozvoje životní úrovně v období do roku 1970 podle usnese­ni prosincového pléna ÚV KSČ, který rovněž, posoudí plenární schůze URO a příslušné výbory Národního shro­máždění. Pozornost byla věnována zejména těm opatřením, kterými^ je třeba liž v roce 1968 reagovat na pokles reál­né hodnoty vyplácených důchodů , a pomoci státu rodinám s dětmi, к ně­muž došlo v důsledku pozvolného vze­stupu životních nákladů. Opatření představuji první kroky к řešení nej­palčivějších sociálních problémů, kte­ré se nakupily v minulých letech, jsou umožněna příznivějšími výsledky hos­podářství za poslední , dva roky, ale celkový iejich rámec íe přesto ome­zen současným stupněm efektivnosti ekonomiky. Komise vychází z toho, že skutečné možnosti národního hospodářství jsou vyšší, bude-li důsledněji uplatňována nová soustava řízení a využíváno ini­ciativy pracujících. Konstatovala, že Charakter přijímaných opatření odpo­vídá směrům řešení rozvoie životní úrovně v podmínkách ekonomického systému řízení. Podle názoru komise tato opatření nepředstavují ještě zásadní přinos pro řešení nepříznivého populačního vývoje. Komise souhlasila s návrhem, aby se s úpravami všech nízkých důcho­dů, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem příjmů, začalo již ve druhém čtvrtletí t. r. Od 1. ledna 1969 se má zajistit zvýšení všech základních dů­chodů v. průměru o 8 procent při sou­časném dalším zvýhodnění příjemců nízkých důchodů. Ke stejnému datu se má zvýšit t dosavadní maximální hranice důchodů pro osoby, které po splnění podmínek pro nárok na sta­robní důchod pokračují v trvalé pra­covní činnosti. Dále komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně doporučila, aby od 1. července t. r. byly dotací státu zvýšeny dětské přídavky, zejména pro rodiny s více dětmi, a zavedena je­jich výplata jednotně, bez roždílu so­ciálního a příjmového postavení ži­vitelů dětí. Spolu s tím se mají sou­středit v dětských přídavcích výho­dy, plynoucí z některých jiných do­savadních forem pomoci rodinám s dětmi, je účelné převést do dět­ských přídavků celkové částky slev, které jsou dnes. poskytovány, živite­lům dětí, zejména na dani ze mzdy. Kromě toho komise doporučila sou­hlasit s návrhy, aby od 1. července t. r. byla zvýšena jednorázová pod­pora při narození dítěte bez ohledu na sociální a příjmové postavení ro­dičů; prodloužena placená mateřská dovolená z dosavadních 22 na 26 týdnů při současném zvýšení a sjednocení poskytovaných dávek na 90 procent čisté denní mzdy. Záro­veň bylo doporučeno zvýšit dosavad­ní maximální hranicí základu čisté denní mzdy pro výpočet dávek ne­mocenského pojištění. V souvislosti s přípravou na další zkrácení pracovní doby a přechod na pětidenní pracovní 'týden- komise připomněla, že připravované řešení musí mj. zajistit, aby se v praxi ne­opakovaly nedostatky z minulé etapy postupného zkracování jpracovní doby. Komise současně zdůraznila, že rozhodující cestou zvyšování životní úrovně v nadcházejícím období musí být , diferencovaný růst pracovních příjmů v závislosti na skutečně.dosa­hovaných výsledcích a pracovních zásluhách jednotlivců i cetých kolek­tivů. 1 Při respektování ekonomické nut­nosti postupného rozšiřování katego­rie volných a zejména limitních cen bylá zdůrazněna odpovědnost vlády, příslušných státních a hospodářských orgánů za zajištění účinné regulace a kontroly cenového vývoje. Jde o do­držení schválené direktivy,, podle níž pohýb; celkové hladiny maloobchod­ních cen zboží a služeb nemá v. ob­dobí do roku 1970 přesáhnout i—1,5 procenta ročně, a o vytvoření záruk V této Citlivé sociálně politické otáz­Komise pokládá za správné, aby se vývoj cen stal předmětem větší po­zornosti i revolučního odborového hnutí,; které by mělo hájit zájmy pra­cujících nejen jako výrobců, ale i ja­ko spotřebitelů. Vycházejíc z usnesení lednového pléna ÚV KSČ, komise pro otázky životní úrovně na závěr-» svého jed­nání provedla kritické zhodnocení vlastní činnosti. Členové komise vyslovili i řadu námětů na prohloubeni a posílení koncepčních prvků v prácí komise, které by sloužily jako aktivní výcho­diska při usměrňování společenské­ho vývoje. ce. Před 20 lety se konal v Praze sjezd rolnických komisí BOHATÉ ZKUŠENOSTI PRO ROZVOJ SOCIALISTICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ VÍCE NEŽ I00CLENNÁ DELEGACE ÚČASTNÍKU SJEZDU ROLNICKÝCH KOMISÍ V ÚNORU 1948 SE NA PRAŽSKEM HRADE SETKALA S PŘEDSTAVITELI ÚV KSO • ZASLOUŽILÍ ZEMĚDĚLŠTÍ PRACOVNÍCI VYZNAMENANÍ PRAHA 29. února (Od našeho zpravodaje) - V Trůnním sále na Pražském hradě se ve čtvrtek setkali představitelé ÚV KSČ s více než lQOčlennou sku­pinou účastníků sjezdu rolnických komisí, který se konal v památném únoru 1948. Tehdejší sjezd, který zahájil jednání 28. února za účasti 4000 delegátů, požadoval přijetí tzv. Ďurišových zákonů. Následující den se konala velká ma­nifestace 130 000 rolníků z celé republiky, na které promluvili soudruzi Kle­ment Gottwald, Antonín Zápotocký a Julius Duříš. Ve čtvrtek uvedl skupinu účastníků sjezdit na Pražský hrad poslanec Josef Nepomucký, který byl v únorových dnech místopředsedou Jednotného sva­zu českých zemědělců. Členem této skupiny byl i Július Ďuriš, tehdejší ministr zemědělství, který se význam­nou měrou podílel na úspěších práce strany na vesnici. Zemědělští pracovníci se setkali na Hradě se členy a kandidáty předsed­nictva ÚV KSČ — soudruhy A. Dub­­čekem, A. Novotným, J. Lenártem, J. Borůvkou a Š. Sádovským, tajemní­kem ÚV KSS J. janíkem a členy ÚV KSČ J. Havelkou, K. Mestekem a J. Smrkovským. Úvodní projev soudruha J. Nepo­­muckého přinášíme ve výtahu. Poté se ujal slova první tajemník ÚV KSČ A. Dubček. Na základě rozhodnutí předsednic­tva ÚV KSČ udělil president republiky a ústřední výbor Komunistické strany Československa přítomným zaslouži­lým zemědělským pracovníkům státní vyznamenání a čestná uznání. Byli tím oceněny historické zásluhy účastníků sjezdu rolnických komisí, jejich vý­znamný podíl na průběhu únorových událostí i veškerá jejich další spole­čensky prospěšná a záslužná činnost za uplynulých 20 let při budování so­cialismu na vesnici. Za dlouholetou obětavou práci ve straně, za úspěšnou činnost při vý­stavbě socialismu na vesnici propůjčil president republiky Řád republiky Františku Kutišovi, předsedovi histo­rického sjezdu rolnických komisí, nyní řediteli Státního statku v Táboře. Řá­dem práce, vyznamenáním Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci byli odměněni další účastníci sjezdu rol­nických komisí. Ostatní účastníci se­tkání dostali čestná uznání ÚV KSČ. Vyznamenání a uznání jim předal sou­druh A. Dubček. Jménem vyznamena­ných poděkoval za tuto poctu sodruh Fr. Kutíš. Po slavnostním aktu následovala srdečná beseda. Ve skupinkách účastníci setkání hovořili o tehdejším vítězném boji a pobesedovali o sou­časných problémech a úkolech na­šeho zemědělství. Slavnostnímu se­tkání na Hradě byl přítomen 1 Josef Tatíček, předseda JZD Prosetín v okrese Zďár nad Sázavou, který byl před 20 lety místopředsedou JSČZ. Jeho vzpomínky na uplynulá léta jsou stále živé, a jak říká, je co porovnávat. Udělalo se dost práce a bylo by chybou říkat nyní, že vše bylo dřív špatné. Při zakládání druž­stev bylo třeba spoléhat především na rozum drobných a středních rol­níků. Ted už vyrostla v zemědělství řada dobrých odborníků, ale nebylo by správné neocenit zásluhy těch starších, kteří začínali. Soudruh Ta­tíček uvítal, že v současném proce­su demokratizace naši společnosti se hovoří 1 o založení zájmové organi­zace družstevníků. Zemědělci budou tak nejlépe cítit odpovědnost za vlastni výrobu. Zasloužilí zemědělští pracovníci na­vštívili odpoledne Muzeum Klementa Gottwalda, kde si společně prohlédli výstavu Únor 1948. Večer zhlédnou divadelní představení v Tylově di­vadle. Výtah z projevu soudruha J. NEPOMUCKÉHO Poslanec J. Nepomucký připomněl, 2e na historickém únorovém vítěz­ství před 20 lety, které je výsled­kem rozhodného postoje dělnické třídy, vedené KSČ, se svou aktivní účastí podílela také většina drobné­ho a středního rolnictva. Statisíce rolníků se otevřeně a s nebývalým nadšením postavily za zemědělský program KSČ. Vyzdvihl, že rolnictvo se stále více přesvědčovalo, že cí­lem politiky KSČ je odstranění křivd minulosti páchaných na drobných a středních rolnících a naplnění hesla »půda patří těm, kdož na ní pracújí«. Delegace drobných a středních rol­níků z celé republiky bez ohledu na politickou příslušnost navštěvovaly i Národní shromáždění, dožadovaly se projednání zákonů tak, jak bylo stanoveno ve vládním programu. Tyto všechny skutečnosti vedly к tomu, že v únoru 1948 bylo roz­hodnuto svolat celostátní sjezd rol­nických komisí s cílem podpořit v boji dělnickou třídu, odrazit puč reakce a zajistit socialistický vývoj. Pod vedením KSČ za uplynulých 20 lét — pokračoval J. Nepomucký — podstatně vzrostla a upevnila se politická a hospodářská síla naší so­cialistické republiky. To spolu s vý­sledky, kterých bylo dosaženo v roz­voji zemědělství a v životě vesnice, potvrzuje správnost rozhodnutí rol­níků v únoru 1948. V historicky po­měrně krátké době se podařilo vy­řešit jeden z nejsložitějších úkolů socialistické výstavby — nastolit so­cialistické výrobní vztahy na vesnicL cestou združstevňováni. Při této příležitosti je třeba oce­nit pomoc dělníků z průmyslových závodů v období združstevňování vesnice 1 v procesu upevňování a konsolidace jZD a ostatních země­dělských podniků. Spojenectví děl­nické třídy a pracujících rolníků z bojů o politickou moc přerostlo v průběhu dalšího období v trvalý dělnicko-rolnický svazek spřátele­ných tříd, o který se opírá moc na­šeho socialistického státu. Výsledky, kterých jsme přes ně­které nedostatky v uplynulých 20 le­tech dosáhli, jsou také potvrzením reálnosti a správnosti cesty vytyče­né Komunistickou stranou Českoslo­venska. Naše socialistické zeměděl­ství je dnes významným článkem ce­lého národního hospodářství. Pracující v zemědělství oceňují péči KSČ o rozvoj zemědělské výro­by, zejména výrazná opatření při­jatá na XII. а XIII. sjezdu strany. Na těchto sjezdech byl vysoce vy­zvednut význam rozvoje zemědělství jako základní faktor stabilizace a ekonomického růstu národního hos­podářství. Zvýšená péče strany a vlády o po­třeby zemědělství se v posledních letech promítla v růstu zemědělské produkce a dále v tom, že máme už po několik roků stabilizován trh po­travin i při růstu jejich spotřeby. Pracující v zemědělství s povděkem oceňují, že v posledních letech rych­leji rostou t osobní důchody druž­stevních rolníků. V závěru zdůraznil, že družstevní­ci vítají námět vedení strany, tlumo­čený soudruhem A. Dubčekem na VII. sjezdu JZD, к dovršení demo­kratické organizace řízení zeměděl­ství, vycházející ze zkušeností naše­ho družstevnictví. Chápou to jako projev plné důvěry strany v druž­stevní rolníky. Spolu s ostatními opa­třeními к demokratizaci našeho spo­lečenského života vytvoří to předpo­klady pro úspěšný rozvoj jZD a pro zvýšený podíl družstevního rolnic­tva na dalším rozvoji socialistické společnosti. Z PRŮBĚHU KONZULTATIVNÍ SCHŮZKY V BUDAPEŠTI Většinu strun pro poradu v Moskvě Mezinárodní setkání komunistů by se mělo uskutečnit ještě letos BUDAPEŠŤ 29. února (Od našeho zvláštního zpravodaje) ■ Ve čtvrtek, čtvrtý den budapešťské konzultativnf schůzky komunistických a dělnických stran. Je možno říci, že schůzka před polovinou příštího týdne s největší prav­děpodobností neskončí. Do středy, kdy se zasedání protáhlo téměř do 21. ho­diny, vystoupilo se zásadními projevy jen 18 ze 67 zúčastněných stran. Ve čtvrtek dopoledne se řešily jen vnitřní záležitosti, které vyvstaly v průběhu předcházejícího dne. Vé středu, kdy představitelé bratr­ských stran jednomyslně přijali první společný dokument budapešťské schůz­ky, jímž opětovně vyslovili solidární podporu bojujícímu Vietnamu, nara­zila konzultatívní schůzka také na první úskalí. Vyplývá to z oficiální informace, že se čtvrteční zasedání zabývalo především řešením středeč­ního konfliktu mezi syrským delegá­tem Bagdášem a rumunskou delegací. (Pokračování na 7. sír.) Výtah z projevu soudruha A. DUBCEKA ních rolníků jít vpřed pod vedením dělnické třídy označil slavný a dnes už historický sjezd rolnických komi­sí a velkou manifestaci rolníků na Václavském náměstí. Důvěru, kterou v této době pracující rolník projevil straně, je nesporně možno označit jako jeden z nejvýznamnějších kla­dů pro budování socialismu nejen na vesnici, ale v celé naši vlasti. Pro­hlásil, že bez této důvěry, bez pev­ného spojenectví malých a středních rolníků s dělnickou třídou a bez její velké pomocí by nebylo možno usku­tečnit převratné změny v našem ze­­meděifvt. Politickým dffstetfkffm ' fěchti? Vel­kých přeměn na vesnici je vznik a postupné upevňování nové progre­sivní třídy — třídy družstevního rol­nictva, která dnes představuje mo­hutnou dynamickou sílu v naší spo­lečnosti. V této souvislosti podtrhl, že stra­na oceňuje práci zemědělců a je si vědoma velkého významu zeměděl­ství pro konsolidaci celého našeho hospodářství. Při řešení dalších pro­blémů v zemědělství a uskutečňování linie XIII. sjezdu bude třeba více vy­»jsme rádi,« řekl soudruh A. Dub­ček, »že se můžeme setkat s vámi, kteří jste se v památných únorových dnech před 20 lety přímo a osobně podíleli na utváření osudu naší so­cialistické vlasti.« Zdůrazni] dále, že jedním z hlavních faktorů vítěz­ného boje bylo to, že strana od své­ho vzniku představovala zájmy i ma­lých a středních rolníků, že před rozhodným střetnutím v únoru 1948 dokázala vytvořit pevný dělnicko­­rolnický svazek. Jako výraz vůle malých a střed­cházet z našich historických zkuše­nosti, z uplatňování zemědělské a družstevní politiky a z dějinných přeměn, ke kterým na našem venko­vě došlo. Bude třeba klást větší důraz na uskutečňování a rozvíjení demokra­tických principů řízení, plnější vy­užívání hmotné zainteresovanosti a v neposlední řadě i morálních pod­nětů. »V tomto směru,« řekl, »byl jistě přínosem í nedávný VII. sjezd JZD. Jeho průběh a závěry nás opravňují к přesvědčení, že se naše republika i naš* Komunistická strana Česko­slovenska může b družstevní rolníky plně opírat. Chtěl bych vás všechny při této příležitosti poprosit, abyste nadále, zejména v tomto období, kdy hledáme další cesty к rozvíjení a upevňování socialistické společnosti, věnovali všechny své bohaté zkuše­nosti к prospěchu našeho socialis­tického zemědělství. Uchovejte budo­vatelské tradice a přenechávejte po­znatky a schopnosti, které jste v těchto posledních bouřlivých, ale slavných 20 letech získali, nastupu­jící mladé generaci.« K omunistická strana Československa — a s ní celá naše socialistická společ­nost — prožívá v posledních dvou mě­sících období, ve kterém s rozvahou a rozhodností účtuje s tou nesprávnou politickou praxí, která se vážně stavěla do ces­ty dalšímu pokroku. Proto pro nejbližší období, do XIV. sjezdu strany, formuluje svůj akční pro­gram, jak už o tom byla veřejnost informována. Aby celá strana a všechen lid mohl sledovat, jak strana postupuje v nastoupené cestě, se­známíme své čtenáře v sérii redakčních článků s hlavními záměry programu, jak se už v této chvíli rýsují v nástinu akčního programu. Před­mětem tnhoto článku jsou otázky národního hos­podářství. V minulých dnech jsme v Rudém právu na­psali, že chceme, aby duch prosincového a led­nového zasedání ÚV KSČ hy! na jeho příštím zasedání ještě hlouběji vnesen do celé strany. Prosincové a lednové zasedání ÚV KSČ a pndob­­ně i následující zasedání ÚV KSS hyiy kritikou dosavadních metod práce strany, jejích volených orgánů i jednotlivých stranických pracovníků, snesly řadu námětů na ozdravení, už delší dn­­bu uzrávajících. Ústřední výbor tím vším dal zřetelně a důrazně najevo, s čím chce ve své práci a v celé činnosti strany skoncovat a co naopak chce do života strany prosazovat. Nebudeme si namlouvat, že v tuto chvíli je všem komunistům — a nejen jim, ale i všem členům společnosti — jasné, s čim chceme ve stranické práci, a v důsledku toho i v řízení společnosti, v řízení hospodářství, skoncovat a s čím přicházíme nově nebo třeba i znovu. Bylo třeba střetnutí mnoha názorů, aby se krystalizoval a prosazoval nový směr.- Není-li snad ani technicky možné, aby se každý sezná­mil s celou pestrou škálnu názorů a stanovisek jednotlivců, je docela možné a nutné seznámit se s tím, v co tyto názory a střety vyústi. Proto chce ústřední výbor na svém příštím zasedání vyhlásit akční program strany. Čím více bude tento program vyjadřovat přání a tužby všech lidí, tím hlouběji vnese do celé strany onoho nového ducha. Bude dalším důkazem, že strana se chce vyrovnat s chybami minulosti. I. Ze všech těchto okolností vyplývá, že akční program strany se nemůže omezit jen na vnitřní život strany, ale musí také vyjádřit vztah stra­ny ke všem sférám života společnosti, musí vy­jádřit cíle, jakých chce v nejbližších dvou le­tech dosáhnout. Proto tedy příští program a dnešní práce na něm musí věnovat značnou po­zornost vývoji našeho hospodářství a v přímé souvislosti s tím i vývoji životní úrovně. Eko­nomii společnosti nelze odmyslet od její politi­ky, stejně tak jako politiku od ekonomiky. Tím spíše, že se mohou navzájem posunovat kupře­du nebo také si navzájem překážet, pro což bychom jistě mohli najít příklady z naší praxe. Jistě právem se lidé pozastavují nad někte­rými skutečnostmi v národním hospodářství. Kladou si otázku — a nenacházejí vždy na ni odpověď — proč po tak dlouhých letech socia­listického řízeni hospodářství, o jehož teoretic­kých přednostech nechtějí pochybovat, se mu­síme těžce potýkat s nerovnováhou mezi zdroji a potřebami společnosti. Ptají se, proč se stále ujišťujeme o nízké efektivnosti v té či oné vý­robě, kam se poděla ona iniciativa z poválečné obnovy narušeného hospodářství a období jeho socialistické industrializace, proč mluvíme o ne­výhodných, ale nezbytných vývozech, při nichž se plýtvá národní prací, proč máme pochyby 0 kvalitě některých našich výrobků atd. Úvahy o akčním programu strany Hospodářství a systém jeho řízeni Ve vytváření koncepce své hospodářské poli­tiky nevstupuje strana ani na neprobádanou pů­du, ani na nezorané pole. Obrodný proces, kte­rého se dnes chápe celá strana, začal v hospo­dářství — v souhlasu s linií XII. sjezdu — už před třemi lety, kdy se tvořily a prosazovaly zásady nové soustavy řízení. Přesto jsme tehdy na zmíněné otázky neuměli nebo spíše nemohli dát plné odpovědi, protože к tomu chybělo dost odvahy vypuřádat se s minulostí, udělat děliči čáru za nesprávnou praxí. Dnes, při vypracování programu, jemuž mají lidé věřit a vzít ho za svůj, se už tomu nelze vyhnout. Program proto — tak, jak už se rýsuje ve svém nástinu, o němž nedávno jednalo předsed­nictvo ÚV KSČ — uznává, že známé nedostatky našeho hospodářství mají své příčiny i v chyb­ných krocích samotných řídících pracovníků 1 v některých vnějších vlivech, před nimiž nešlo uhnout. Avšak к základním příčinám neuspoko­jivého stavu hospodářství přičítá se rovněž se­trvávání na zastaralých metodách politické práce. Mnohá progresivní ekonomická opatření, která budila oprávněné naděje, narážela v těchto pod­mínkách na bariéru v politické sféře; důsledkem pak byl pocit jakési bezmocnosti, marných snah a nakonec otupování iniciativy. Opozdilo se roz­víjení nových poznatků o podstatě a řízení so­cialistická ekonomiky, příliš dlouho se setrvá­valo na byrokraticko-direktivních formách řízení ekonomiky, podcenila se úloha materiální zainte­resovanosti a role hodnotových kategorií v ří­zeni ekonomiky. Průvodním jevem této politické praxe byl pak uvnitř podniků a závodů falešný demokratismus podporující rovnostářství v odměůování, podla­mující kázeň a autoritu vedoucích pracovníků ve výrobě, a to se všemi neblahými důsledky na úroveň kvality i hospodárnosti výrobků i vý­roby. Přiznání se к chybám, které nesporně brzdily náš ekonomický vývoj, vůbec nic neubírá na ne­sporných a vskutku hmatatelných úspěších, ja­ko je v poválečném abdnbí poměrně v krátkém čase provedená základní strukturální přestav­ba v průmyslu a zemědělství, jako jsou výrazné úspěchy v hospodářské výstavbě Slovenska, jako je vzestup životní úrovně a podstatné rozšíření sociálních vymožeností lidu v důsledku rychlé dynamiky vývoje společenské výroby. Přiznání se к chybám je ale prvním a nezbytným před­pokladem, jak chyby napravit. Nemohlo prospí­vat autoritě strany ani autoritě jejích předsta­vitelů, jestliže přesvědčovali sebe i ostatní, že všechno, s čím strana ve vztahu к hospodářství přistupovala, bylo správné, prozíravé, jedině možné, přicházelo v pravý čas. Pak jsme ovšem těžko mohli zodpovídat otázku, proč se stále nemůžeme zbavit chronických nedostatků, když jsme všechno »dělali dobře«. Za této situace byli i jednotlivci nedotknutelní, za nic nenesii odpovědnost, nebylo je za co kritizovat. Patří ke stěžejním rysům připravované­ho programu, že chce s touto škodlivou praxí skoncovat, že chce oddělovat dobré od špatného, ne­povedené od úspěšného. II. Nástin programu i další práce na něm vychá­zejí ze základníhn principu, žc osnu veškerého hospodářského dění je nová soustava řízení. Přístup к ní je dnes samozřejmě jiný než před třemi roky. Není třeba ji propagovat, ale do dů­sledků prosazovat. Pracovníci v hospodářství ve své většině brzy rozeznali, že s novou sousta­vou se otevírá dlnuho očekávaná příležitost ke vzniku normálních ekonnmických vztahů mezi pndniky, viděli v ní příležitost, jak prokázat své schopnosti jinak než jen procentem plnění plá­nu. S nástupem к účinnější hmotné zaintereso­vanosti se i uvnitř podniků podnítil zájem o eko­nomii jednotlivých úseků výroby. Přesvědčili jsme se, že lidé se pouštěli do nové soustavy se zájmem, takže se nestala jen pouhým systé­mem ekonomického řízení, ale také politickým kapitálem, který — jak se říká v nástinu pro­gramu — nemůžeme prohospodařit. Současně je třeba také vidět, že mnohá oče­káváni spojená s novou soustavou se dosud ne­naplnila, že mnohé příležitosti se buď nenaskyt­­ly, nebo jen ve velmi omezené podobě. Ekono­mická nerovnováha, v jejíž podmínkách se nová soustava zaváděla a uplatňuje, brání jejímu roz­vinutí do plné účinnosti. Taková situace pocho­pitelně nahrává více výrobcům, posiluje jejich postavení na trhu, ačkoliv nejvlastnějším smys­lem nové soustavy je posilovat postavení spo­třebitele. К tomu ještě přistupuje skutečnost, že zatím prakticky nemáme v rukon takové ná­stroje, které by citelně postihovaly nízkou kva­litu, omezování neefektivních výrob je zatím značně nesmělé. /Pokračováni na str. 2.1 ,1i

Next