Rudé Právo, květen 1968 (XLVIII/120-149)
1968-05-16 / No. 134
Prolétán všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE ČTVRTEK 1B. KVĚTNA 1968 | ČÍSLO 134 - ROČNÍK 48 (Právo lidu roC. 71) | CENA 40 HAL. Zástupci mládeže u tajemníka ÚV KSČ PRAHA 15. května (z) — Ve středu v dopoledních hodinách se sešlo vedení rady závodních organizací ÚV ČSM na besedě s tajemníkem ÚV KSČ soudruhem D. Kolderem o současných problémech hnutí mládeže na závodech. Zástupci rady závodních organizací, která v současné době formuluje z názorů a stanovisek základních organizací a kolektivů mládeže ze závodů, úřadů a institucí, obsahové a organizační záměry budoucího Svazu pracující mládeže, vyjádřili svůj názor na kontakty a příští spoluprácí se stranickými organizacemi a orgány. Vedení rady bylo pozváno soudruhem Kolderem na aktiv funkcionářů strany z .velkých závodů, který se uskpteční v příštích dnech v Praze a kde mladí lidé budou mít možnost seznámit stranický aktiv s náměty další činnosti organizaci chlapců a děvčat ze závodů. De Gaulle do Československa Z BUKUREŠTl TELEFONUJE NÄS ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJ V Bukurešti na recepci uspořádané ve středu večer předsedou rumunské státní rady N. Ceaušescem na počest návštěvy generála de Gaulla hovořili zvláštní zpravodajové Rudého práva a- Svobodného slova krátce s presidentem Francouzské republiky. De Gaulle jim ve zvláštním rozhovoru řek], že by velmi rád navštívil v blízké době Československo. »0 Československo je dnes velký zájem,« řekl generál a dodal, že by se chtěl osobně seznámit s A. Dubčekem a generálem Svobodou, jejichž popularita je mu dobře známa. Rozhovoru byl přítomen předseda rumunské státní rady Nicolae Ceaušescu. Vyjádřil přesvědčení, že československý vývoj povede к dalšímu upevnění styků mezi socialistickým Rumunskem a Československem. Na dotaz, jednalo-U se >při francouzskorumunských rozhovorech také o Československu, řekl Ceaušescu, že se hovořilo jak o Československu, tak i o všech státech sousedících s Rumunskem, BOŘEK HOMOLA К poslovení městských národních výborů ŽILINA 15. května (ČTK) — »Je třeba upravit postavení městských národních výborů ve velkých městech tak, aby měly pravomoc na úrovni okresních národních výborů, a to diferencovaně podle podmínek měst v Čechách, na Moravě a na Slovensku,« říká se ve společné rezoluci vedoucích funkcionářů městských národních výborů z Českých Budějovic, Gottwaldova, Hradce Králové, Karlových Varů, Liberce, Pardubic, Ústí nad Labem a Žillny. Další důležité body rezoluce hovoří o tom, že je třeba do voleb zrušit krajské národní výbory jako nežádoucí mezičlánky. Rezoluci přijali zástupci uvedených národních výborů ve středu na konzultatívní poradě v Zilině a adresují jí prvnímu tajemníku ÜV KSČ A. Dubčekoví, předsedovi NS J. Smrkovskému a dalším představitelům našeho politického a veřejného života. V rezoluci dále navrhují vytvořit svaz měst, do něhož ze Slovenska navrhují Banskou Bystrici, Nitru, Prešov, Trenčín, Trnavu a Žilinu. TELEGRAMY ZE SVĚTA □ NOBELOVA CENA ZA EKONOMII. — Švédská národní banka oznámila, že je ochotna financovat Nobelovu cenu za ekonomii. Cena má být udělována od příštího roku, jejího nositele má \ vybrat Královská švédská akademie věd. Dosud byly udělovány Nobelovy ceny za fyziku, chemii, lékařství, fyziologii, literaturu a za úsilí o mír. □ HUSAjN V PAŘÍŽI. — Jordánský král Husajn přiletěl v úterý z Londýna do Paříže na soukromou návštěvu. List Figaro se domnívá, že se král sejde před svým odletem dn Ammánu počátkem příštího týdne s generálem de Gaullem. □ NOVE ZATÝKANÍ V ŘECKU. — V poslední době se opět zvedla vlna zatýkání odpůrců režimu v Řecku. Jen v Soluni bylo minulý týden zatčeno ВО lidí, mezi nimi bývalý poslanec řecké demokratické levice Papaleskiu. V Aténách jsou zatýkáni většinou důstojníci, ělenové pravicové strany ERE, na Krétě a Patrasu členové strany EDA. □ PROTI VYHNANSTVÍ SPISOVATELE. — Řídící výbor Mezinárodního sdružení pro svobodu kultury protestuje rezolucí, kterou přijal na svém zasedání v Paříži, proti rozhodnutí portugalské vlády poslat do vyhnanství na neomezenou dobu spisovatele Maria Soarese. Soares byl nedávno propuštěn z dlouhé »preventivní vazby« a bylo mu vykázáno místo nuceného pobytu na ostrově Sao Tome v Guinejském zálivu. (Zprávy tiskových agentur) Vr Zasedalo předsednictvo ÚV KSČ PRAHA 15. května — Předsednictvo ÚV KSČ dalo na své schůzi dne 14. května předsedovi vlády soudruhu O. Černíkovi podnět к ustaveni výboru pro přípravu státoprávního uspořádání ČSSR. Předsednictvo vyšlo při této iniciativě ze závěru, že v současné době stále více vystupuje do popředí naléhavost všestranné přípravy návrhu státoprávního uspořádání ČSSR, zejména se zřetelem к budoucímu sjezdu strany. Výbor, jmenovaný vládou, by měl centrálně koordinovat veškeré práce a starat se o to, aby veřejnost lépe a hlouběji chápala objektivhí nutnost rovnoprávného postavení obou národů a potřebu řešit postavení ostatních národností v našem státě ve smyslu zásad stanovených akčním programem strany. Ve složení výboru, který by měl mít podle doporučení předsednictva ÚV KSČ politickoorganlzační charakter, by se měla odrážet národnostní, sociální, generační a politická struktura naší společnosti. Ve výboru by měly být zastoupeny 1 kraje naší republiky. Zásady komplexního návrhu státoprávního uspořádání by měly být zpracovány spolu s plánem dalšího postupu do konce června 1968. Předsednictvo ÚV KSČ dále hodnotilo poradu vedoucích tajemníků okresních, městských a krajských výborů strany ve dnech 12. a 13. května. Konstatovalo, že porada potvrdila názorovou jednotu stranického aktivu při hodnocení současné politické situace I aktuální úkoly komunistů při plnění akčního programu strany. Porada dala jednotící směr pro další práci stranických organizací a komunistů, aby se posílily pozitivní tendence vývoje a aby se čelilo snahám zneužít demokratizační proces proti komunistické straně i socialismu. Předsednictvo rozhodlo zařadit nejzávažnější návrhy a náměty z porady do svého pracovního plánu. V příštím týdnu se z podnětu před-sednictva ÚV KSČ uskuteční celostátní porada předsedů podnikových a celozávodních výborů KSČ vybraných podniků a závodů. Na poradě budou projednány otázky související s postavením a prací strany v průmyslu, stavebnictví a dopravě. Výsledky této porady budou sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu květnového pléna ÚV KSČ. Podobně a se stejným účelem se bude konat porada vybraných předsedů organizací strany z oblasti zemědělství. Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo prací redakce Rudého práva při uplatňování politiky strany. Diskuse se zúčastnili členové vedení Rudého práva a zástupci výboru organizace strany v redakci. Předsednictvo s nimi projednalo cesty ke zvýšení úlohy a zkvalitnění obsahu Rudého práva jako tiskového orgánu ÚV KSČ, který při svém masovém nákladu hraje významnou úlohu v současném úsilí strany. Rudé právo musí mnohem výrazněji přinášet stranická stanoviska a pohotověji reagovat na denní události a celkovou situaci. Je také žádoucí, aby vystupovalo proti pokusům opozičních protisocialistických sil. Po obšírné, otevřené a kritické diskusi vyslovilo předsednictvo ÚV KSČ důvěru šéfredaktoru Rudého práva soudruhu O. Švestkoví a uložilo mu, aby ve spolupráci s výborem stranické organizace redakce Rudého práva předložil předsednictvu návrhy, jak ústřední stranický list své významné úkoly splní. SDUDRUH J. SMRKOVSKÝ o rozhovorech v Moskvě Zasedaly výbory Národního shromáždění O čem jednala naše delegace začátkem května v Moskvě, při rozhovorech s představiteli SSSR a KSSS? Jak bude nově upraveno vydáváni cestovních dokladů do ciziny, aby bylo uskutečněna ústavní právo občanů na svobodný pohyb a příslib akčního programu a vládního prohlášení? Tyto dvě aktuální otázky byly ve středu předmětem jedBání zahraničního výboru Národního shromáždění. Zasedáni řídil nový předseda výboru j. Pelikán. Předseda Národního shromáždění J, Smrkovský, který byl v Moskvě spolu s A. Dubčekem, O. Černíkem a V. Bífakem, hovořil o obsahu jednáni s předními činiteli Sovětského svazu. Setkání se uskutečnilo v obapolném zájmu. »Těžko říci, kdo měl větší zájem na rozhovoru, zda my nebo sovětští přátelé. Měli jsme sí o čem povídat,« řekl úvodem J. Smrkovský. Byly to dvě skupiny problémů — hospodářská spolupráce a výměna názorů na mezinárodní situaci. Byla také řeč o možnosti půjčky. Umožnila by urychlit proces modernizace našeho průmyslu, změny ve struktuře národního hospodářství a zvýšeni životní úrovně. Obrátili bychom se především na naše přátele, protože nebudou spojovat poskytnutí půjčky s politickými podmínkami. »Nebyli jsme odmítnuti,« řekl J. Smrkovský. »0 záležitosti jedr.ají experti.« V druhém okruhu problémů — mezinárodní politická situace — se hovořilo o současném politickém vývoji v Československu. »Zájem Sovětského svazu o situaci v ČSSR je přirozený. Je pochopitelné, že naši přátelé chtějí být Informováni o tom, co se vlastně děje, a to j> úst povolaných. Je to normální a je to v zájmu obou partnerů. Je pochopitelné, že naše přátele zajímalo, jak představitelé našeho státu a naší strany vidí průběh a perspektivy současného politického procesu. A my máme zájem na tom, informovat své přátele, máme zájem, aby byli odpovědně informováni. Proto čs. představitelé v Moskvě na základě faktů a argumentů vysvětlili důvody, které vedly ústřední výbor KSČ na lednovém a dubnovém plenárním zasedání к známým přijatým rozhodnutím, Jež potom byla dále konkretizována v akčním programu, jde o vývoj socialistický, směřující к humanizaci a demokratizaci socialistic* ké společnosti v Československu, Snesli jsme dostatek důkazů a argumentů, proč v tom hodláme a budeme neodchylně pokračovat. Sovětští přátelé — řekl dále předseda NS — uznali naše argumenty a považují to za vnitřní věc naší republiky Я čěskoslovenské vlády a nebudou se v žádnlrn směru vměšovat do našich záležitostí. Jako přátelé se ptali, zda máme dostatečný přehled o tom, co ví celý svět — že totiž ne každý, kdo se dnes v Československu aktivizuje, chce totéž, co KSČ a Národní fronta, že se uvedly do pohybu síly, kterým vůbec nejde o to, oč nám jde pod heslem demokracie, svobody a humanity. Činnost takových sil pečlivě sle-4 dují 1 všechny cizí zastupitelské úřady v Praze. Je nasnadě, že zamýšlejíli še nad tím ti, kdo nejsou našimi přáteli, zamýšlejí se nad tím i naši přátelé.« V závěru svého vystoupení předseda NS vysvětlil své názory na politickou situaci v ČSSR. Ústřední výbor KSČ provedl hlubokou kritiku dřívějlPokračováni na str. 3./ Somočinné počítoče nebudeme jen dovážet PRAHA 15. května (ČTK) — Československou potřebu nových samočinných počítačů na nejbližších 4—5 let odhadují odborné kruhy na 450. Nové požadavky na samočinné počítače si vynucují — jak ve středu informoval v Praze ředitel Ústředí pro automatizaci a výpočetní techniku ing. J. Kříž — světové tendence к přechodu na vyšší formy automatizace, založené na kybernetických principech řízení. Potřebné množství samočinných počítačů však nebude možno trvale jen dovážet. Mnohé se bude muset vyrobit doma. К uskutečnění složitého úkolu již přispěly oborový podnik Tesla licenční výrobou počítače Gamma 140/145 a oborový podnik Závody přístrojů a automatizace připravovanou produkcí počítačů ZPA 600. ZASEDALA VLADA REPUBLIKY Připravit přechod na pětidenní pracovní týden Další návrhy zákonů na pořadu jednání A PRAHA 15. května (ČTK) — Ve středu se konala plenární schůze vlády, kterou řídil její předseda ing. O. Černík. Vláda projednala celkovou hospodářskou situaci a příčiny způsobující i nadále' stav nerovnováhy v národním hospodářství. Zdůraznila, že zlepšení lze dosáhnout dalším rozvíjením a prosazováním ekonomické reformy. Důsledným řešením cenových deformací, odstraňováním poskytovaných dotací a vystavením domácí výroby tlaku světového trhu. To se musí promítnout ve vyšší efektivnosti a v náročnějších požadavcích na práci ve všech odvětvích národního hospodářství. Z tohoto hlediska vláda hodnotila i výsledky a zkušenosti při zkracování pracovní doby a zavádění pětidenního pracovního týdne a v dohodě s ÚRO schválila zásady pro zkracování pracovní doby v letech 1968 až 1970. Podle nich by se na čtyřicet hodin zkrátil pracovní týden na pracovištích v podzemí a na výrobních pracovištích s nepřetržitým třísměnným provozem. Ve dvousměnných provozech by se pracovalo čtyřicet jedna a čtvrt hodiny a na ostatních, tj. jednosměnných pracovištích by se pracovní týden zkrátil na čtyřicet dva a půl hodiny. Přitom1 vláda podtrhuje, že ekonomické předpoklady pro zkrácení pracovní doby a pro přechod na pětidenní pracovní týden, který může být za* vaděn od 29. 9. 1968, si musí jednotlivá odvětví a pracoviště vytvořit využitím vlastních zdrojů a možností, Návrhy к úpravě pracovní doby ve školství mají být předloženy v nejkratší době. Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení dru/ i::. \:-b rolníků a zákon o sociálním zabezpečení, Přijaté změny spočívají především' v tom, že se horní hranice denní pracovní odměny družstevních rolníků, z níž se vypočítávají.dávky v nemoci, zvyšuje na 150 Kčs a nejvyšší sazba nemocenského při delší pracovní činnosti — podobně jako tomu je u ostatních pracovníků — na 90 procent dosahované odměny. Mateřská dovolená a poskytování peněžní pomoci v mateřství družstevnicím se prodlužuje z 22 na 26 týdnů. Současně 'vláda schválila návrh zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, návrh zákona o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. (S uvedenými opatřeními, směřujícími к výraznější podpoře rodin s více dětmi, bude veřejnost podrobněji seznámena.) Pro přípravu nového státoprávního uspořádání republiky vláda zřizuje výbor složený z představitelů politických stran Národní fronty, vlády, Slovenské národní rady, Národního shromáždění, národnostních menšin, masových organizací atd. V čele výboru, v němž budou oba národy paritně zastoupeny, stojí předseda vlády. Výbor má předložit do konce června základní obsahové otázky státoprávního uspořádání. Pro jejich odborné řešeni byla schválena komise, kterou vede místopředseda vlády dr. G. Husák. Pro posuzování ekonomických otázek souvisících s novým státoprávním uspořádáním bude ustavena komise, kterou má řídit akademik O. Šik, Dále se vláda zabývala živelným vznikáním různých spolků, klubů я podobných organizací, к němuž v poslední době dochází, aniž by byla respektována příslušná zákonná ustanovení. Zvlášť zdůraznila, že se zejména opomíjí zákonný požadavek předchozího schválení organizačního řádu (stanov) vznikající organizace ministerstvem vnitra, popřípadě krajskýn^ národním výborem, (Bez splnění tohoto zákonného předpokladu nemohou organizace vzniknout a vyvíjet činnost, Vláda zaujala toto stanovisko u vědomí své odpovědnosti za dodržování právních předpisů organizacemi, občany i státními orgány jako nezbytného předpokladu dalšího rozvíjení socialistické demokracie a konsolidace společenského života. Vláda zdůraznila i potřebu zodpovědného a urychleného postupu v přípravě návrhu úpravy shromažďovacího a spolčovacího práva tak, jak to vyplývá z jejího programového prohlášení předneseného v Národním shromáždění. Vedle těchto bodů vláda projednala též, některé otázky týkající se vztahu státu a církví, zahraniční politiky a posoudila výsledky druhé konference OSN o obchodu a rozvoji. Záběr i návštěvy presidenta republiky L. Svobody na Staroměstské radnici. Foto V. ŽITNÍ President republiky na pražské Staroměstské radnici Setkání s poslanci a představiteli města • Pocty čestnému občanovi Prahy • Pozdrav L. Svobody Pražanům PRAHA 15. května (lh) — Z věže pražské Staroměstské radnice zazněla ve středu odpoledne presidentské fanfára. Pražští pozounéři takto ohlašovali příjezd presidenta republiky L. Svobody к jeho oficiální návštěvě pražské radnice а к setkáni s představiteli města. První pozdravy čekaly milého hosta již před radnicí, kde se shlukly početné zástupy občanů, aby mohly přivítat hlavu státu. Před radnicí uvítal presidenta republiky primátor hlavního města Prahy L. Černý. Podle starého zvyku nabídly dvě dívky v krojích L. Svobodovi chléb a sůl. Hlavu státu doprovázel L. Novák a další pracovníci Kanceláře presidenta re-publiky. President republiky vešel potom do Staroměstské radnice a v Brožíkově síni se setkal s poslanci Národního výboru hlavního města Prahy, předsedy pražských obvodních národních výborů a zástupci 21 obcí připojených ku Praze. Byla to po mnoha letech opět oficiální návštěva hlavy státu na pražské radnici. Primátor L. Černý na uvítanou řekl, že zástupci města pokládají za velkou čest tuto návštěvu presidenta republiky, která navazuje na tradici našich dřívějších presidentů a která je zároveň oceněním významu hlavního města republiky. Soudruh L. Černý předal pak presidentu republiky symbolické klíče od Staroměstské radnice a Vyšehradské hrány jako výraz úcty obyvatel Prahy svému čestnému občanovi. V odpovědi president republiky poděkoval za přátelské přijetí na Staroměstské radnici. Vstupuji na tato místa —i řekl L. Svoboda — s velkou úctou к našim předkům, kteří více než tisíc let vytvářeli tento klenot mezi městy a kteří se svou prací 1 bojem podíleli na osudech celé naší vlasti. Cítím plné i svou osobní odpovědnost za to, aby Praha byla skutečně městem důstojně reprezentujícím hlavní město socialistického Československa nejen svou historií, ale 1 současným životem. Čeká nás velká práce při uskutečňování akčního programu strany a prohlášení vlády — řekl dále president republiky. Čeká nás velmi mnoho práce 1 v budování Prahy. Musíme mnoho dohnat, co jsme v nedávné minulosti zameškali. Vyslovil zároveň přesvědčení, že Pražané se nezaleknou obtíži a že pří budování města projeví cílevědomost a houževnatost tak jako mnohokráte v minulosti. V další části svého1 projevu pak znovu vzpomněl těch, kteří za osvobození naší republiky padli na pražské půdě v Květnovém povstání. Připomenul i hrdinství a oběti sovětských přátel, kteří zachránili naši zemi i naše hlavní město před nacistickým vyhlazením. V závěru pak požádal zástupce města, aby vyřídili všem občanům pražských obvodů 1 přičleněných obcí jeho srdečný pozdrav a slib, že jako čestný občan Prahy bude vždy usilovat o rozkvět města. Po tomto slavnostním aktu se kolem presidenta republiky shlukli poslanci a začala neformální beseda. Na závěr návštěvy Staroměstské radnice se L. Svoboda zapsal do Zlaté knihy hostů NVP. Potom president republiky navštívil Novou radnici, kde ho představitelé města a odborníci seznámili s problémy dalšího rozvoje Prahy, jeho odchod ze Staroměstské radnice provázely opět srdečné pozdravy zástupů občanů. Finští hosté v Bratislavě BRATISLAVA 15. května (ČTK) — Delegace finského parlamentu, v čele s předsedou parlamentu Vieno Johannesem Sukselainenem, která je na oficiální návštěvě v ČSSR, přicestovala ve středu do Bratislavy. Doprovázel jl místopředseda Národního shromáždění A. Žiak a další poslanci NS. V doprovodu je i finský velvyslanec v Československu Atle Asantí s manželkou. Hosty očekávali v hotelu Carlton představitelé slovenského veřejného a kulturního života. První cesta finských hostů na Slovensku pak vedla do sídla Slovenské národní rady, kde je přivítal úřadující předseda SNR ing. F. Barbírek za- přítomnosti několika pověřenců SNR. V uvítacím projevu seznámil hosty ing. F. Barbírek s některými důležitými skutečnostmi obrodného procesu v ČSSR a hlavními úkoly a plány Slovenské národní rady. Odppledne finští hosté navštívili závod Slovnaft, jeden z největších petrochemických kombinátů v Československu. V Bratislavě si též prohlédli historické památky a některé nové obytné čtvrti. co se v dalšf naší práci budeme opírat? Od čeho se naopak budeme rozhodně distancovat? Tyto otázky zní v těchto doech s velkou naléhavostí. Klademe je, abychom došli к odpovědi, která by nezkresleně a otevřeně ukázala na naši nynější situaci, aniž bychom dnešek odtrhli od dvou předcházejících desetiletí. Přesněji: abychom si řekli, zda celá dosavadní úsili mělo smysl a zda můžeme z něho vycházet i pro zítřek. Mohlo by se zdát, že stupeň kompromitace minulé politiky — tak, jak ji odhalují zveřejněná fakta o přehmatech byrokratického centralismu a narušování zákonnosti — je takového dosahu, že otázka je vlastně v praxi již zodpovězena a že tudíž jedině možný a přirozený postoj je postoj radikálně odmítavý. Takový radikální postoj je nutný nejen proto, že ho musí zaujmout každý, kdo chce podpořit progresivní rozvoj společnosti, ale i proto, že je to jediná cesta, jak se vypořádat s chybami minulosti. Může však strana zakládat svou další politiku na tom, že popře vše, co dosud činila? Může žádat důvěru, přijme-li tvrzeni, že v celé její dosavadní činnosti v porevolučnim údobí je vše pokaženo a zbabráno? Jsem přesvědčen, že progresivní postoj nespočívá na pouhé negaci. Pravda, abychom mohli dál, kupředu, musíme pravdivě — a tedy kriticky — hodnotit svou práci. Chceme-Ii však, aby naše úsilí nebylo promarněno, musíme citlivě, ale také pevně chránit vše, co je a zůstává cenné, pozitivní, co vyrostlo z tvořivé činnosti statisíců, z lopotné a namáhavé činnosti, jež musela překonat nesčetné překážky, které zdaleka nelze zúžit jen na brzdivý vliv samotného byrokratismu. A v tomto směru je namístě i naše hrdost. Vždy, když se kritizovala jednnstranňost radikálního odmítání, vyvstávalo nebezpečí, že se ozvou skuteční konzervativci a byrokraté, kteří se boji světla veřejnosti, a že se budou zachycovat každé sebemenší zmínky o škodlivosti negativismu, aby zamezili kritice. Po pravdě řečeno, v systému direktivního centralismu byl jednostranný negativismus přirozenou odpovědí na nedostatek kritiky a její potlačování. Ani tím však neni dáno jeho plné ospravedlnění. Rozhodující je, zda je východiskem pro odstraněni nedostatků, zda vytváří předpoklRd práce lepší a úspěšnější. Koneckonců převládá v něm zpravidla citové zaujetí a rozhořčeni, jež může být zdrojem ukvapenosti i nových přehmatů. Zkoumáme-li dnes bedlivě příčiny nekritická zaslepenosti v minulých letech, docházíme к závěru, že jednu z nejhorších rolí v sektářské politice sehrálo právě pseudorevolucionářské -»dmítání hodnot, jež pro existenci našich národu nabyly kdysi trvalé platnosti. My ovšem dnes stojíme před nesmírným úkolem, který se bez určitého, řekl bych spravedlivého negativismu sotva může obejít. V pojmu obrodného procesu je obsažen nikoli náhodou požadavek očisty, který kategoricky žádá záruky občanských práv, zamezení projevům nezá- OLDŘICH ŠVESTKA Minulost a dnešek konnosti a plnou rehabilitaci těch, jejichž důstojnost a lidský úděl byly hrubě postiženy. V historii revoluci jsou individuální osudy lidí nejednou bezohledně vtaženy do jejích vírů. Smysl všech revoluci zůstává do jisté míry nevysvětlitelný, nebereme-li v úvahu, že je aktem spravedlivé odplaty za příkoří předchozí epochy. Následují-li pak s určitou pravidelností údobí, která na revoluční akce odpovídají snahami kontrarevolučními, bývá to nepochybně proto, že ti, jež revoluce svrhla, se nechtějí spokojovat s údělem poražených. Každou chybu a každý přehmat, kterého se revoluce dopouští, považují za argument proti ní, za doklad její »nelidskosti« a »neoprávněnosti«. Tato ověřená historická zkušenost vedla bohužel к tragické bezstarostnosti, kterou jsme projevili к úkolu ochránit samu revoluci před zneužitím moci vůči těm, kdo stáli v jejím předvoji či na druhé straně nebyli v žádném případě jejími odpůrci. Zneužívání moci se stalo tak hrozbou proti každému — zvláště v padesátých letech — kdo svou kritickou iniciativou a svými osobitými názory a náměty vybočoval z rámce jednotně zaměřovaného tišili. Srovnáme-li nyní, jaká možnosti byly promarněny а к jakým pokřivením socialistické demokracie a myšlenek socialismu došlo, těžko se vyhnout hořkosti a citovým reakcím. Proto se dnes staví otázka odpovědnosti strany v jejím celku a jedinců, kteří stáli v jejím čele, i všech těch, kdo se aktivně angažovali v případech zneužíváni moci a narušování zákonnosti. Pro nikoho, kdo svůj život a práci spojil se stranou, kdo se rozhodl co nejvíce svými silami přispívat výstavbě socialismu a hájit zásady a ideologii socialismu, není a nemůže být tato otázka lhostejnou. Statisíce poctivých komunistů, kteří už tolik obětovali pro naše čile a na které nyní doléhají křivdy, ke kterým došlo, nemohou a nenesou za ně přímou odpovědnost. Socialismus neni jen výsledkem rozumového přemýšlení, které se poučilo z dosavadních dějin. Je současně snem, tužbou a nebojme se říci: stále ještě ideálem, к němuž chceme směřovat. Popření tohoto ideálu hrubými chybami a přehmaty vyvolává jednak citově motivovaný odpor, jednak skepsi, pochybování o možnosti uskutečnit zásady, s nimiž strana přišla do čela společnosti. Bez těchto citových reakci nelze pochopit projevy zneklidnění a nejasnosti, které současné obrodné hnutí ve straně a společnosti provázejí. Otázkou mimořádné závažnosti je, nakolik dokážeme vyvodit všechny nezbytné závěry pro další práci, aniž popřeme vlastní obsah činnosti strany, základy její činnosti, které zaručují, že může vystupovat jako skutečný mluvčí podstatných zájmů dělnické třídy, že vyjádří i zájmy ostatních vrstev, že dovede sjednocovat společnost v obhajobě těchto zájmů, aniž by musela upadat do chyb ohraničeného sektářstvi a úzkého třídního přístupu, který na současném stupni společenského rozvoje vede к rozněcování vnitrospolečenských konfliktů a nedorozumění mezi jednotlivými vrstvami společnosti či dokonce mezi jejími národními celky. Věc není jen ve smělé rozhodnosti odhalit celou pravdu o skutečnosti. Jde o to |i pochopit v těch souvislostech, které ji podmiňovaly a spoluurčovaly a byly nejdůležitější: Dokázat ji unést. Nezastírat si před ni oči, protože je nepříjemná! Ale ani neztrácet rozvahu, ukazuje-li se, že to, co je nepříjemné, je propříště i zcela neúnosné. Ti, kdo nynf by hledali východisko v opouštěni zásad, které strana nedokázala dosud uplatňovat tak, aby se v plné míře prokázala jejich síla, kdo ve skutečnosti v obrodném procesu nacházejí příležitost pro ústup od stranické politiky, prokazují obrodnému hnuti velmi špatnou službu. (Pokračováni na str. 2) JUGOSLÁVSKÝ STÁTNÍ TAJEMNÍK M. NIKEZIČ; Čs. záležitosti jsou v dobrých rukou Přijetí u presidenta republiky • Vzácný host odcestoval z ČSSR PRAHA 15. května (ČTK) — President republiky L. Svoboda přijal ve středu na Pražském hradě státního tajemníka zahraničních věcí Socialistické federativní republiky Jugoslávie Marka Nikeziče, kterého doprovázel jugoslávský velvyslanec v ČSSR Trpě Jakovlevski. Přátelského rozhovoru s jugoslávským hostem se zúčastnili ministr zahraničních věcí prof. dr. J. Hájek, vedoucí Kanceláře presidenta republiky dr. L. Novák a čs. velvyslanec v SFRJ dr. L. Šimovič. Po třídenní oficiální návštěvě Československa odcestoval ve středu z Prahy do vlasti státní tajemník zahraničních věcí SFRJ M. Nikezič. V Československu dlel na pozvání ministra zahraničních věcí prof. dr. J. Hájka. Spolu s ním odletěl zvláštním letadlem do Bělehradu také čs. velvyslanec v Jugoslávii dr. L. Šimovič. Za svého pobytu v Československu byl státní tajemník M. Nikezič přijat presidentem ČSSR L. Svobodou, setkal se s prvním tajemníkem ÚV KSČ A. Dubčekem, předsedou vlády ing. O. Černíkem a vedl ro-zhovbry s ministrem zahraničních věcí prof. dr. J. Hájkem. Ne závěr návštěvy ss uskutečnila s M. Nikezičem tisková konference. V rozhovorech si ministři M. Nikezič a prof. dr. J. Hájek vyměnili názory na aktuální mezinárodní problémy a projednali některé otázky související s dalším rozvojem a prohlu. bováním vzájemných vztahů. Obě strany se shodly na tom, že existují příznivé podmínky a možnosti pro další rozvoj čs.-jugoslávských styků ve všech oblastech. Rozhovory probíhaly v srdečném a přátelském ovzduší, v duchu vzájemného porozumění. Státní tajemník pro zahraniční věci SFRJ M. Nikezič pozval ministra zahraničních věcí ČSSR prof. dr. J. Hájka к návštěvě Jugoslávie. Pozvání bylo s díky přijato. Na ruzyňském letišti se s vzácným hostem rozloučili ministr zahraničních věcí prof. dr. J. Hájek, další představitelé ministerstva a jugoslávský velvyslanec v ČSSR T. Jakovlevski se členy velvyslanectví. O My v Jugoslávii, 1 vláda I veřejnost, jsme přesvědčeni, že nejnovější vývoj v Československu může jen upevnit I vnitřní I mezinárodní postavení Československa, prohlásil jugoslávský státní tajemník Marko Nikezič v odpovědi na jednu z prvních otázek na své pražské tiskové konferenci. Jsme přesvědčeni, že problémy Československa jsou pevně v rukou jeho lidu, jeho vlády a Komunistické strany Československa a že jsou v dobrých rukou, zněla jeho odpověď na jednu z dalších otázek. Tiskové konference, kterou M. Nikezič na závěr své oficiální návštěvy v Praze uspořádal ve středu v Černínském paláci, se zúčastnil velký počet čs. i zahraničních novinářů. Nikezič připomněl tradiční, bohaté vztahy Československa a Jugoslávie i postupný, ale stále se šířící rozvoj těchto vztahů v průběhu minulých let, a vyslovil přesvědčení, že vztahy mezi SFRJ a ČSSR*se nyní budou dál rozvíjet к oboustrannému prospěchu, a to ještě úspěšněji a rychleji, než tomu bylo dosud. Na závěr svého třídenního pobytu v Praze M. Nikezič prohlásil, že během jeho (Pokračování na sír. 5.)