Rudé Právo, květen 1968 (XLVIII/120-149)

1968-05-16 / No. 134

Prolétán všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE ČTVRTEK 1B. KVĚTNA 1968 | ČÍSLO 134 - ROČNÍK 48 (Právo lidu roC. 71) | CENA 40 HAL. Zástupci mládeže u tajemníka ÚV KSČ PRAHA 15. května (z) — Ve středu v dopoledních hodinách se sešlo ve­dení rady závodních organizací ÚV ČSM na besedě s tajemníkem ÚV KSČ soudruhem D. Kolderem o současných problémech hnutí mládeže na závo­dech. Zástupci rady závodních organi­zací, která v současné době formulu­je z názorů a stanovisek základních organizací a kolektivů mládeže ze zá­vodů, úřadů a institucí, obsahové a or­ganizační záměry budoucího Svazu pracující mládeže, vyjádřili svůj názor na kontakty a příští spoluprácí se stranickými organizacemi a orgány. Vedení rady bylo pozváno soudru­hem Kolderem na aktiv funkcionářů strany z .velkých závodů, který se uskpteční v příštích dnech v Praze a kde mladí lidé budou mít možnost se­známit stranický aktiv s náměty další činnosti organizaci chlapců a děvčat ze závodů. De Gaulle do Československa Z BUKUREŠTl TELEFONUJE NÄS ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJ V Bukurešti na recepci uspořádané ve středu večer předsedou rumunské státní rady N. Ceaušescem na počest návštěvy generála de Gaulla hovořili zvláštní zpravodajové Rudého práva a- Svobodného slova krátce s presi­dentem Francouzské republiky. De Gaulle jim ve zvláštním rozhovoru řek], že by velmi rád navštívil v blíz­ké době Československo. »0 Česko­slovensko je dnes velký zájem,« řekl generál a dodal, že by se chtěl osob­ně seznámit s A. Dubčekem a generá­lem Svobodou, jejichž popularita je mu dobře známa. Rozhovoru byl přítomen předseda rumunské státní rady Nicolae Ceau­­šescu. Vyjádřil přesvědčení, že česko­slovenský vývoj povede к dalšímu upevnění styků mezi socialistickým Rumunskem a Československem. Na dotaz, jednalo-U se >při francouzsko­­rumunských rozhovorech také o Čes­koslovensku, řekl Ceaušescu, že se hovořilo jak o Československu, tak i o všech státech sousedících s Ru­munskem, BOŘEK HOMOLA К poslovení městských národních výborů ŽILINA 15. května (ČTK) — »Je třeba upravit postavení městských národních výborů ve velkých městech tak, aby měly pravomoc na úrovni okresních národních výborů, a to di­ferencovaně podle podmínek měst v Čechách, na Moravě a na Sloven­sku,« říká se ve společné rezoluci vedoucích funkcionářů městských ná­rodních výborů z Českých Budějovic, Gottwaldova, Hradce Králové, Karlo­vých Varů, Liberce, Pardubic, Ústí nad Labem a Žillny. Další důležité body rezoluce hovo­ří o tom, že je třeba do voleb zrušit krajské národní výbory jako nežádou­cí mezičlánky. Rezoluci přijali zá­stupci uvedených národních výborů ve středu na konzultatívní poradě v Zilině a adresují jí prvnímu tajem­níku ÜV KSČ A. Dubčekoví, předse­dovi NS J. Smrkovskému a dalším představitelům našeho politického a veřejného života. V rezoluci dále na­vrhují vytvořit svaz měst, do něhož ze Slovenska navrhují Banskou Byst­rici, Nitru, Prešov, Trenčín, Trnavu a Žilinu. TELEGRAMY ZE SVĚTA □ NOBELOVA CENA ZA EKONO­MII. — Švédská národní banka ozná­mila, že je ochotna financovat No­belovu cenu za ekonomii. Cena má být udělována od příštího roku, její­ho nositele má \ vybrat Královská švédská akademie věd. Dosud byly udělovány Nobelovy ceny za fyziku, chemii, lékařství, fyziologii, literatu­ru a za úsilí o mír. □ HUSAjN V PAŘÍŽI. — Jordánský král Husajn přiletěl v úterý z Lon­dýna do Paříže na soukromou ná­vštěvu. List Figaro se domnívá, že se král sejde před svým odletem dn Ammánu počátkem příštího týdne s generálem de Gaullem. □ NOVE ZATÝKANÍ V ŘECKU. — V poslední době se opět zvedla vlna zatýkání odpůrců režimu v Řecku. Jen v Soluni bylo minulý týden zat­čeno ВО lidí, mezi nimi bývalý po­slanec řecké demokratické levice Papaleskiu. V Aténách jsou zatýká­ni většinou důstojníci, ělenové pravi­cové strany ERE, na Krétě a Patrasu členové strany EDA. □ PROTI VYHNANSTVÍ SPISOVA­TELE. — Řídící výbor Mezinárodního sdružení pro svobodu kultury protes­tuje rezolucí, kterou přijal na svém zasedání v Paříži, proti rozhodnutí portugalské vlády poslat do vyhnan­ství na neomezenou dobu spisovatele Maria Soarese. Soares byl nedávno propuštěn z dlouhé »preventivní vaz­by« a bylo mu vykázáno místo nu­ceného pobytu na ostrově Sao Tome v Guinejském zálivu. (Zprávy tiskových agentur) Vr Zasedalo předsednictvo ÚV KSČ PRAHA 15. května — Předsednictvo ÚV KSČ dalo na své schůzi dne 14. květ­na předsedovi vlády soudruhu O. Černíkovi podnět к ustaveni výboru pro pří­pravu státoprávního uspořádání ČSSR. Předsednictvo vyšlo při této iniciativě ze závěru, že v současné době stále více vystupuje do popředí naléhavost vše­stranné přípravy návrhu státoprávního uspořádání ČSSR, zejména se zřetelem к budoucímu sjezdu strany. Výbor, jmenovaný vládou, by měl centrálně koordinovat veškeré práce a starat se o to, aby veřejnost lépe a hlouběji chápala objektivhí nutnost rovnoprávného postavení obou náro­dů a potřebu řešit postavení ostat­ních národností v našem státě ve smyslu zásad stanovených akčním programem strany. Ve složení výboru, který by měl mít podle doporučení předsednictva ÚV KSČ politickoorganlzační charak­ter, by se měla odrážet národnostní, sociální, generační a politická struk­tura naší společnosti. Ve výboru by měly být zastoupeny 1 kraje naší re­publiky. Zásady komplexního návrhu státoprávního uspořádání by měly být zpracovány spolu s plánem dal­šího postupu do konce června 1968. Předsednictvo ÚV KSČ dále hodno­tilo poradu vedoucích tajemníků okresních, městských a krajských vý­borů strany ve dnech 12. a 13. květ­na. Konstatovalo, že porada potvrdila názorovou jednotu stranického akti­vu při hodnocení současné politické situace I aktuální úkoly komunistů při plnění akčního programu strany. Porada dala jednotící směr pro další práci stranických organizací a komu­nistů, aby se posílily pozitivní ten­dence vývoje a aby se čelilo snahám zneužít demokratizační proces proti komunistické straně i socialismu. Předsednictvo rozhodlo zařadit nej­závažnější návrhy a náměty z porady do svého pracovního plánu. V příštím týdnu se z podnětu před-sednictva ÚV KSČ uskuteční celostát­ní porada předsedů podnikových a celozávodních výborů KSČ vybraných podniků a závodů. Na poradě budou projednány otázky související s posta­vením a prací strany v průmyslu, stavebnictví a dopravě. Výsledky této porady budou sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu květnového pléna ÚV KSČ. Podobně a se stejným účelem se bude konat porada vybra­ných předsedů organizací strany z oblasti zemědělství. Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo prací redakce Rudého práva při uplatňování politiky strany. Diskuse se zúčastnili členové vedení Rudého práva a zástupci výboru organizace strany v redakci. Předsednictvo s ni­mi projednalo cesty ke zvýšení úlohy a zkvalitnění obsahu Rudého práva jako tiskového orgánu ÚV KSČ, který při svém masovém nákladu hraje vý­znamnou úlohu v současném úsilí strany. Rudé právo musí mnohem vý­razněji přinášet stranická stanoviska a pohotověji reagovat na denní udá­losti a celkovou situaci. Je také žá­doucí, aby vystupovalo proti pokusům opozičních protisocialistických sil. Po obšírné, otevřené a kritické diskusi vyslovilo předsednictvo ÚV KSČ dů­věru šéfredaktoru Rudého práva sou­druhu O. Švestkoví a uložilo mu, aby ve spolupráci s výborem stranické organizace redakce Rudého práva předložil předsednictvu návrhy, jak ústřední stranický list své významné úkoly splní. SDUDRUH J. SMRKOVSKÝ o rozhovorech v Moskvě Zasedaly výbory Národního shromáždění O čem jednala naše delegace začátkem května v Moskvě, při rozhovorech s představiteli SSSR a KSSS? Jak bude nově upraveno vydáváni cestovních do­kladů do ciziny, aby bylo uskutečněna ústavní právo občanů na svobodný po­hyb a příslib akčního programu a vládního prohlášení? Tyto dvě aktuální otázky byly ve středu předmětem jedBání zahraničního výboru Národního shromáždění. Zasedáni řídil nový předseda výboru j. Pelikán. Předseda Národního shromáždění J, Smrkovský, který byl v Moskvě spolu s A. Dubčekem, O. Černíkem a V. Bí­fakem, hovořil o obsahu jednáni s předními činiteli Sovětského svazu. Setkání se uskutečnilo v obapolném zájmu. »Těžko říci, kdo měl větší zá­jem na rozhovoru, zda my nebo so­větští přátelé. Měli jsme sí o čem povídat,« řekl úvodem J. Smrkov­ský. Byly to dvě skupiny problémů — hospodářská spolupráce a výměna ná­zorů na mezinárodní situaci. Byla ta­ké řeč o možnosti půjčky. Umožnila by urychlit proces modernizace naše­ho průmyslu, změny ve struktuře ná­rodního hospodářství a zvýšeni život­ní úrovně. Obrátili bychom se přede­vším na naše přátele, protože nebu­dou spojovat poskytnutí půjčky s po­litickými podmínkami. »Nebyli jsme odmítnuti,« řekl J. Smrkovský. »0 zá­ležitosti jedr.ají experti.« V druhém okruhu problémů — me­zinárodní politická situace — se hovo­řilo o současném politickém vývoji v Československu. »Zájem Sovětské­ho svazu o situaci v ČSSR je přiroze­ný. Je pochopitelné, že naši přátelé chtějí být Informováni o tom, co se vlastně děje, a to j> úst povolaných. Je to normální a je to v zájmu obou partnerů. Je pochopitelné, že naše přátele zajímalo, jak představitelé našeho státu a naší strany vidí prů­běh a perspektivy současného politic­kého procesu. A my máme zájem na tom, informovat své přátele, máme zájem, aby byli odpovědně informová­ni. Proto čs. představitelé v Moskvě na základě faktů a argumentů vysvětlili důvody, které vedly ústřední výbor KSČ na lednovém a dubnovém plenár­ním zasedání к známým přijatým roz­hodnutím, Jež potom byla dále kon­kretizována v akčním programu, jde o vývoj socialistický, směřující к hu­manizaci a demokratizaci socialistic* ké společnosti v Československu, Snesli jsme dostatek důkazů a ar­gumentů, proč v tom hodláme a bu­deme neodchylně pokračovat. Sovět­ští přátelé — řekl dále předseda NS — uznali naše argumenty a považují to za vnitřní věc naší republiky Я čěskoslovenské vlády a nebudou se v žádnlrn směru vměšovat do našich záležitostí. Jako přátelé se ptali, zda máme dostatečný přehled o tom, co ví celý svět — že totiž ne každý, kdo se dnes v Československu aktivizuje, chce totéž, co KSČ a Národní fronta, že se uvedly do pohybu síly, kterým vůbec nejde o to, oč nám jde pod heslem demokracie, svobody a huma­nity. Činnost takových sil pečlivě sle-4 dují 1 všechny cizí zastupitelské úřa­dy v Praze. Je nasnadě, že zamýšlejí­­li še nad tím ti, kdo nejsou našimi přáteli, zamýšlejí se nad tím i naši přátelé.« V závěru svého vystoupení předse­da NS vysvětlil své názory na politic­kou situaci v ČSSR. Ústřední výbor KSČ provedl hlubokou kritiku dřívěj­­lPokračováni na str. 3./ Somočinné počítoče nebudeme jen dovážet PRAHA 15. května (ČTK) — Česko­slovenskou potřebu nových samočin­ných počítačů na nejbližších 4—5 let odhadují odborné kruhy na 450. Nové požadavky na samočinné po­čítače si vynucují — jak ve středu informoval v Praze ředitel Ústředí pro automatizaci a výpočetní techniku ing. J. Kříž — světové tendence к přechodu na vyšší formy automati­zace, založené na kybernetických principech řízení. Potřebné množství samočinných po­čítačů však nebude možno trvale jen dovážet. Mnohé se bude muset vyrobit doma. К uskutečnění složitého úkolu již přispěly oborový podnik Tesla li­cenční výrobou počítače Gamma 140/145 a oborový podnik Závody pří­strojů a automatizace připravovanou produkcí počítačů ZPA 600. ZASEDALA VLADA REPUBLIKY Připravit přechod na pětidenní pracovní týden Další návrhy zákonů na pořadu jednání A PRAHA 15. května (ČTK) — Ve středu se konala plenární schůze vlády, kterou řídil její předseda ing. O. Černík. Vláda projednala celkovou hospodář­skou situaci a příčiny způsobující i nadále' stav nerovnováhy v národním hospodářství. Zdůraznila, že zlepšení lze dosáhnout dalším rozvíjením a pro­sazováním ekonomické reformy. Důsledným řešením cenových deformací, od­straňováním poskytovaných dotací a vystavením domácí výroby tlaku světo­vého trhu. To se musí promítnout ve vyšší efektivnosti a v náročnějších poža­davcích na práci ve všech odvětvích národního hospodářství. Z tohoto hlediska vláda hodnotila i výsledky a zkušenosti při zkracová­ní pracovní doby a zavádění pětiden­ního pracovního týdne a v dohodě s ÚRO schválila zásady pro zkracová­ní pracovní doby v letech 1968 až 1970. Podle nich by se na čtyřicet hodin zkrátil pracovní týden na pracoviš­tích v podzemí a na výrobních pra­covištích s nepřetržitým třísměnným provozem. Ve dvousměnných provo­zech by se pracovalo čtyřicet jedna a čtvrt hodiny a na ostatních, tj. jed­nosměnných pracovištích by se pra­covní týden zkrátil na čtyřicet dva a půl hodiny. Přitom1 vláda podtrhuje, že ekono­mické předpoklady pro zkrácení pra­covní doby a pro přechod na pětiden­­ní pracovní týden, který může být za* vaděn od 29. 9. 1968, si musí jednotli­vá odvětví a pracoviště vytvořit vy­užitím vlastních zdrojů a možností, Návrhy к úpravě pracovní doby ve školství mají být předloženy v nej­­kratší době. Vláda schválila návrh zákona, kte­rým se mění a doplňuje zákon o so­ciálním zabezpečení dru/ i::. \:-b rol­níků a zákon o sociálním zabezpečení, Přijaté změny spočívají především' v tom, že se horní hranice denní pra­covní odměny družstevních rolníků, z níž se vypočítávají.dávky v nemoci, zvyšuje na 150 Kčs a nejvyšší sazba nemocenského při delší pracovní čin­nosti — podobně jako tomu je u ostat­ních pracovníků — na 90 procent do­sahované odměny. Mateřská dovolená a poskytování peněžní pomoci v ma­teřství družstevnicím se prodlužuje z 22 na 26 týdnů. Současně 'vláda schválila návrh zá­kona o změnách v nemocenském po­jištění a v nemocenské péči, návrh zá­kona o dávkách v mateřství a o pří­davcích na děti z nemocenského po­jištění. (S uvedenými opatřeními, smě­řujícími к výraznější podpoře rodin s více dětmi, bude veřejnost podrob­něji seznámena.) Pro přípravu nového státoprávního uspořádání republiky vláda zřizuje výbor složený z představitelů politic­kých stran Národní fronty, vlády, Slo­venské národní rady, Národního shro­máždění, národnostních menšin, ma­sových organizací atd. V čele výboru, v němž budou oba národy paritně za­stoupeny, stojí předseda vlády. Výbor má předložit do konce června základ­ní obsahové otázky státoprávního uspořádání. Pro jejich odborné řeše­ni byla schválena komise, kterou vede místopředseda vlády dr. G. Husák. Pro posuzování ekonomických otázek souvisících s novým státoprávním uspořádáním bude ustavena komise, kterou má řídit akademik O. Šik, Dále se vláda zabývala živelným vznikáním různých spolků, klubů я podobných organizací, к němuž v po­slední době dochází, aniž by byla res­pektována příslušná zákonná ustano­vení. Zvlášť zdůraznila, že se zejména opomíjí zákonný požadavek předcho­zího schválení organizačního řádu (stanov) vznikající organizace minis­terstvem vnitra, popřípadě krajskýn^ národním výborem, (Bez splnění tohoto zákonného předpokladu nemohou or­ganizace vzniknout a vyvíjet činnost, Vláda zaujala toto stanovisko u vě­domí své odpovědnosti za dodržování právních předpisů organizacemi, ob­čany i státními orgány jako nezbyt­ného předpokladu dalšího rozvíjení socialistické demokracie a konsolida­ce společenského života. Vláda zdů­raznila i potřebu zodpovědného a urychleného postupu v přípravě ná­vrhu úpravy shromažďovacího a spol­čovacího práva tak, jak to vyplývá z jejího programového prohlášení předneseného v Národním shromáždě­ní. Vedle těchto bodů vláda projednala též, některé otázky týkající se vztahu státu a církví, zahraniční politiky a posoudila výsledky druhé konference OSN o obchodu a rozvoji. Záběr i návštěvy presidenta republiky L. Svobody na Staroměstské radnici. Foto V. ŽITNÍ President republiky na pražské Staroměstské radnici Setkání s poslanci a představiteli města • Pocty čest­nému občanovi Prahy • Pozdrav L. Svobody Pražanům PRAHA 15. května (lh) — Z věže pražské Staroměstské radnice zazněla ve středu odpoledne presidentské fanfára. Pražští pozounéři takto ohlašovali pří­jezd presidenta republiky L. Svobody к jeho oficiální návštěvě pražské radnice а к setkáni s představiteli města. První pozdravy čekaly milého hosta již před radnicí, kde se shlukly početné zástupy občanů, aby mohly přivítat hlavu státu. Před radnicí uvítal presidenta republiky primátor hlavního města Prahy L. Čer­ný. Podle starého zvyku nabídly dvě dívky v krojích L. Svobodovi chléb a sůl. Hlavu státu doprovázel L. Novák a další pracovníci Kanceláře presidenta re-publiky. President republiky vešel potom do Staroměstské radnice a v Brožíkově síni se setkal s poslanci Národního výboru hlavního města Prahy, před­sedy pražských obvodních národních výborů a zástupci 21 obcí připoje­ných ku Praze. Byla to po mnoha le­tech opět oficiální návštěva hlavy státu na pražské radnici. Primátor L. Černý na uvítanou řekl, že zástupci města pokládají za velkou čest tuto návštěvu presidenta repu­bliky, která navazuje na tradici na­šich dřívějších presidentů a která je zároveň oceněním významu hlavního města republiky. Soudruh L. Černý předal pak pre­sidentu republiky symbolické klíče od Staroměstské radnice a Vyšehradské hrány jako výraz úcty obyvatel Pra­hy svému čestnému občanovi. V odpovědi president republiky po­děkoval za přátelské přijetí na Staro­městské radnici. Vstupuji na tato mís­ta —i řekl L. Svoboda — s velkou úctou к našim předkům, kteří více než tisíc let vytvářeli tento klenot mezi městy a kteří se svou prací 1 bojem podíleli na osudech celé naší vlasti. Cítím plné i svou osobní od­povědnost za to, aby Praha byla sku­tečně městem důstojně reprezentují­cím hlavní město socialistického Čes­koslovenska nejen svou historií, ale 1 současným životem. Čeká nás velká práce při uskutečňování akčního pro­gramu strany a prohlášení vlády — řekl dále president republiky. Čeká nás velmi mnoho práce 1 v budová­ní Prahy. Musíme mnoho dohnat, co jsme v nedávné minulosti zameškali. Vyslovil zároveň přesvědčení, že Pra­žané se nezaleknou obtíži a že pří budování města projeví cílevědomost a houževnatost tak jako mnohokráte v minulosti. V další části svého1 projevu pak znovu vzpomněl těch, kteří za osvo­bození naší republiky padli na praž­ské půdě v Květnovém povstání. Při­pomenul i hrdinství a oběti sovět­ských přátel, kteří zachránili naši zemi i naše hlavní město před nacis­tickým vyhlazením. V závěru pak po­žádal zástupce města, aby vyřídili všem občanům pražských obvodů 1 přičleněných obcí jeho srdečný po­zdrav a slib, že jako čestný občan Prahy bude vždy usilovat o rozkvět města. Po tomto slavnostním aktu se kolem presidenta republiky shlukli poslanci a začala neformální beseda. Na závěr návštěvy Staroměstské radnice se L. Svoboda zapsal do Zlaté knihy hostů NVP. Potom president republiky navští­vil Novou radnici, kde ho představi­telé města a odborníci seznámili s problémy dalšího rozvoje Prahy, jeho odchod ze Staroměstské radni­ce provázely opět srdečné pozdravy zástupů občanů. Finští hosté v Bratislavě BRATISLAVA 15. května (ČTK) — Delegace finského parlamentu, v čele s předsedou parlamentu Vieno Johan­­nesem Sukselainenem, která je na oficiální návštěvě v ČSSR, přicesto­vala ve středu do Bratislavy. Dopro­vázel jl místopředseda Národního shromáždění A. Žiak a další poslan­ci NS. V doprovodu je i finský velvy­slanec v Československu Atle Asantí s manželkou. Hosty očekávali v hotelu Carlton představitelé slovenského veřejného a kulturního života. První cesta fin­ských hostů na Slovensku pak vedla do sídla Slovenské národní rady, kde je přivítal úřadující předseda SNR ing. F. Barbírek za- přítomnosti něko­lika pověřenců SNR. V uvítacím pro­jevu seznámil hosty ing. F. Barbírek s některými důležitými skutečnostmi obrodného procesu v ČSSR a hlavní­mi úkoly a plány Slovenské národní rady. Odppledne finští hosté navštívili závod Slovnaft, jeden z největších pe­trochemických kombinátů v Česko­slovensku. V Bratislavě si též prohléd­li historické památky a některé no­vé obytné čtvrti. co se v dalšf naší práci budeme opí­rat? Od čeho se naopak budeme roz­hodně distancovat? Tyto otázky zní v těchto doech s vel­kou naléhavostí. Klademe je, abychom došli к odpovědi, která by nezkresleně a ote­vřeně ukázala na naši nynější situaci, aniž bychom dnešek odtrhli od dvou předcháze­jících desetiletí. Přesněji: abychom si řekli, zda celá dosavadní úsili mělo smysl a zda můžeme z něho vycházet i pro zítřek. Mohlo by se zdát, že stupeň kompromitace minulé politiky — tak, jak ji odhalují zveřej­něná fakta o přehmatech byrokratického cen­tralismu a narušování zákonnosti — je takového dosahu, že otázka je vlastně v praxi již zodpo­vězena a že tudíž jedině možný a přirozený po­stoj je postoj radikálně odmítavý. Takový radikální postoj je nutný nejen proto, že ho musí zaujmout každý, kdo chce pod­pořit progresivní rozvoj společnosti, ale i proto, že je to jediná cesta, jak se vypořádat s chy­bami minulosti. Může však strana zakládat svou další politiku na tom, že popře vše, co dosud činila? Může žádat důvěru, přijme-li tvrzeni, že v celé její dosavadní činnosti v porevolučnim údobí je vše pokaženo a zbabráno? Jsem přesvědčen, že progresivní postoj nespo­čívá na pouhé negaci. Pravda, abychom mohli dál, kupředu, musíme pravdivě — a tedy kritic­ky — hodnotit svou práci. Chceme-Ii však, aby naše úsilí nebylo promarněno, musíme citlivě, ale také pevně chránit vše, co je a zůstává cenné, pozitivní, co vyrostlo z tvořivé činnosti statisíců, z lopotné a namáhavé činnosti, jež musela překonat nesčetné překážky, které zda­leka nelze zúžit jen na brzdivý vliv samotného byrokratismu. A v tomto směru je namístě i naše hrdost. Vždy, když se kritizovala jednnstranňost ra­dikálního odmítání, vyvstávalo nebezpečí, že se ozvou skuteční konzervativci a byrokraté, kteří se boji světla veřejnosti, a že se budou zachy­covat každé sebemenší zmínky o škodlivosti ne­gativismu, aby zamezili kritice. Po pravdě ře­čeno, v systému direktivního centralismu byl jednostranný negativismus přirozenou odpovědí na nedostatek kritiky a její potlačování. Ani tím však neni dáno jeho plné ospra­vedlnění. Rozhodující je, zda je východis­kem pro odstraněni nedostatků, zda vytváří předpoklRd práce lep­ší a úspěšnější. Koneckonců převládá v něm zpravidla citové zaujetí a rozhořčeni, jež může být zdrojem ukvapenosti i nových pře­hmatů. Zkoumáme-li dnes bedlivě příčiny nekritická zaslepenosti v minulých letech, docházíme к zá­věru, že jednu z nejhorších rolí v sektářské poli­tice sehrálo právě pseudorevolucionářské -»dmí­­tání hodnot, jež pro existenci našich národu nabyly kdysi trvalé platnosti. My ovšem dnes stojíme před nesmírným úko­lem, který se bez určitého, řekl bych spravedli­vého negativismu sotva může obejít. V pojmu obrodného procesu je obsažen nikoli náhodou požadavek očisty, který kategoricky žádá zá­ruky občanských práv, zamezení projevům nezá- OLDŘICH ŠVESTKA Minulost a dnešek konnosti a plnou rehabilitaci těch, jejichž dů­stojnost a lidský úděl byly hrubě postiženy. V historii revoluci jsou individuální osudy lidí nejednou bezohledně vtaženy do jejích vírů. Smysl všech revoluci zůstává do jisté míry ne­vysvětlitelný, nebereme-li v úvahu, že je aktem spravedlivé odplaty za příkoří předchozí epochy. Následují-li pak s určitou pravidelností údobí, která na revoluční akce odpovídají sna­hami kontrarevolučními, bývá to nepochybně proto, že ti, jež revoluce svrhla, se nechtějí spokojovat s údělem poražených. Každou chybu a každý přehmat, kterého se revoluce dopouští, považují za argument proti ní, za doklad její »nelidskosti« a »neoprávněnosti«. Tato ověřená historická zkušenost vedla bo­hužel к tragické bezstarostnosti, kterou jsme projevili к úkolu ochránit samu revoluci před zneužitím moci vůči těm, kdo stáli v jejím před­voji či na druhé straně nebyli v žádném pří­padě jejími odpůrci. Zneužívání moci se stalo tak hrozbou proti každému — zvláště v padesá­tých letech — kdo svou kritickou iniciativou a svými osobitými názory a náměty vybočoval z rámce jednotně zaměřovaného tišili. Srovnáme-li nyní, jaká možnosti byly promar­něny а к jakým pokřivením socialistické demo­kracie a myšlenek socialismu došlo, těžko se vy­hnout hořkosti a citovým reakcím. Proto se dnes staví otázka odpovědnosti strany v jejím celku a jedinců, kteří stáli v jejím čele, i všech těch, kdo se aktivně angažovali v případech zneuží­váni moci a narušování zákonnosti. Pro nikoho, kdo svůj život a práci spojil se stranou, kdo se rozhodl co nejvíce svými silami přispívat výstavbě socialismu a hájit zásady a ideologii socialismu, není a nemůže být tato otázka lhostejnou. Statisíce poctivých komunistů, kteří už tolik obětovali pro naše čile a na které nyní doléhají křivdy, ke kterým došlo, nemohou a nenesou za ně přímou odpovědnost. Socialismus neni jen výsledkem rozumového přemýšlení, které se poučilo z dosavadních dě­jin. Je současně snem, tužbou a nebojme se říci: stále ještě ideálem, к němuž chceme směřovat. Popření tohoto ideálu hrubými chybami a pře­hmaty vyvolává jednak citově motivovaný od­por, jednak skepsi, pochybování o možnosti uskutečnit zásady, s nimiž strana přišla do čela společnosti. Bez těchto citových reakci nelze pochopit projevy zneklidnění a nejasnosti, které současné obrodné hnutí ve straně a společnosti provázejí. Otázkou mimořádné závažnosti je, nakolik do­kážeme vyvodit všechny nezbytné závěry pro další práci, aniž popřeme vlastní obsah činnosti strany, základy její činnosti, které zaručují, že může vystupovat jako skutečný mluvčí pod­statných zájmů dělnické třídy, že vyjádří i zájmy ostatních vrstev, že dovede sjednocovat společnost v obhajobě těchto zájmů, aniž by musela upadat do chyb ohrani­čeného sektářstvi a úzkého třídního přístupu, který na současném stupni společenského roz­voje vede к rozněcování vnitrospolečenských konfliktů a nedorozumění mezi jednotlivými vrstvami společnosti či dokonce mezi jejími ná­rodními celky. Věc není jen ve smělé rozhodnosti odhalit ce­lou pravdu o skutečnosti. Jde o to |i pochopit v těch souvislostech, které ji podmiňovaly a spoluurčovaly a byly nejdůležitější: Dokázat ji unést. Nezastírat si před ni oči, protože je nepříjemná! Ale ani neztrácet rozvahu, ukazuje-li se, že to, co je nepříjemné, je pro­­příště i zcela neúnosné. Ti, kdo nynf by hledali východisko v opouštěni zásad, které strana nedokázala dosud uplatňovat tak, aby se v plné míře prokázala jejich síla, kdo ve skutečnosti v obrodném procesu nachá­zejí příležitost pro ústup od stranické politiky, prokazují obrodnému hnuti velmi špatnou službu. (Pokračováni na str. 2) JUGOSLÁVSKÝ STÁTNÍ TAJEMNÍK M. NIKEZIČ; Čs. záležitosti jsou v dobrých rukou Přijetí u presidenta republiky • Vzácný host odcestoval z ČSSR PRAHA 15. května (ČTK) — Pre­sident republiky L. Svoboda přijal ve středu na Pražském hradě státního tajemníka zahraničních věcí Socia­listické federativní republiky Jugo­slávie Marka Nikeziče, kterého do­provázel jugoslávský velvyslanec v ČSSR Trpě Jakovlevski. Přátelského rozhovoru s jugosláv­ským hostem se zúčastnili ministr zahraničních věcí prof. dr. J. Hájek, vedoucí Kanceláře presidenta repu­bliky dr. L. Novák a čs. velvysla­nec v SFRJ dr. L. Šimovič. Po třídenní oficiální návštěvě Čes­koslovenska odcestoval ve středu z Prahy do vlasti státní tajemník za­hraničních věcí SFRJ M. Nikezič. V Československu dlel na pozvání mi­nistra zahraničních věcí prof. dr. J. Hájka. Spolu s ním odletěl zvlášt­ním letadlem do Bělehradu také čs. velvyslanec v Jugoslávii dr. L. Šimovič. Za svého pobytu v Československu byl státní tajemník M. Nikezič přijat presidentem ČSSR L. Svobodou, se­tkal se s prvním tajemníkem ÚV KSČ A. Dubčekem, předsedou vlády ing. O. Černíkem a vedl ro-zhovbry s mi­nistrem zahraničních věcí prof. dr. J. Hájkem. Ne závěr návštěvy ss uskutečnila s M. Nikezičem tisková konference. V rozhovorech si ministři M. Nike­zič a prof. dr. J. Hájek vyměnili ná­zory na aktuální mezinárodní problé­my a projednali některé otázky sou­visející s dalším rozvojem a prohlu­­. bováním vzájemných vztahů. Obě strany se shodly na tom, že existují příznivé podmínky a možnosti pro další rozvoj čs.-jugoslávských styků ve všech oblastech. Rozhovory probíhaly v srdečném a přátelském ovzduší, v duchu vzájemného porozu­mění. Státní tajemník pro zahraniční věci SFRJ M. Nikezič pozval ministra zahraničních věcí ČSSR prof. dr. J. Hájka к návštěvě Jugoslávie. Po­zvání bylo s díky přijato. Na ruzyňském letišti se s vzácným hostem rozloučili ministr zahranič­ních věcí prof. dr. J. Hájek, další představitelé ministerstva a jugosláv­ský velvyslanec v ČSSR T. Jakovlev­ski se členy velvyslanectví. O My v Jugoslávii, 1 vláda I veřej­nost, jsme přesvědčeni, že nejnovější vývoj v Československu může jen upevnit I vnitřní I mezinárodní po­stavení Československa, prohlásil ju­goslávský státní tajemník Marko Ni­kezič v odpovědi na jednu z prvních otázek na své pražské tiskové kon­ferenci. Jsme přesvědčeni, že pro­blémy Československa jsou pevně v rukou jeho lidu, jeho vlády a Ko­munistické strany Československa a že jsou v dobrých rukou, zněla jeho odpověď na jednu z dalších otázek. Tiskové konference, kterou M. Ni­kezič na závěr své oficiální návště­vy v Praze uspořádal ve středu v Černínském paláci, se zúčastnil velký počet čs. i zahraničních novi­nářů. Nikezič připomněl tradiční, bohaté vztahy Československa a Jugoslávie i postupný, ale stále se šířící rozvoj těchto vztahů v průběhu minulých let, a vyslovil přesvědčení, že vzta­hy mezi SFRJ a ČSSR*se nyní budou dál rozvíjet к oboustrannému pro­spěchu, a to ještě úspěšněji a rych­leji, než tomu bylo dosud. Na závěr svého třídenního pobytu v Praze M. Nikezič prohlásil, že během jeho (Pokračování na sír. 5.)

Next