Rudé Právo, říjen 1968 (XLIX/271-297)

1968-10-14 / No. 282

► í Proletáři všech zemí, spojte se! ШВЕ PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ 14. ŘÍJNA 1968 ČÍSLO 282 ROČNÍK 49 (PRÁVO LIDU 71) CENA 50 HALÉŘŮ ííoéí kongres stiedoškolské o učňovské mládeže skončil Založsna nová mládežnická organizace — Unie středo­školáků a uéňů ш v sobotu promluvil předseda GNR dr, Gssfmír Císař • Pozdravné telegramy stranickým a státním představitelům ČESKA TŘEBOVÁ 12. října (CTK) — V České Třebové pokračovalo v sobotu druhý den jednání prvního národního kongresu středoškolské a učňovské mlá­deže Cech, Moravy a Slezska diskusí к návrhům programu a stanov samostatné organizace. Krátce před závěrem dopoledního jednání bouřlivě uvítalo na 400 účast­níků kongresu vzácného hosta — předsedu České národní rady dr. Č. Císaře, který přijel mezi studen­ty a učně na krátkou návštěvu. »Žijeme v převratné a pohnuté do­bě — řekl dr„ Č. Císař ve svém pro­jevu — která klade nesmírné náro­ky na nás dospělé a zkušené. Dobře chápú, oč větší nároky klade tato doba na vás,, kteří se poctivě učíte a připravujete na své "říští povolá­ní, abyste zakrátko rozmnožili řady pracujících občanů naší republiky. Jste právě v letech, kdy dychtíte po důkladném poznání přírody, společ­nosti a světa, kdy hoříte touhou vy­konat něco velkého a vzrušujícího, kdy věříte v čisté všelidské ideály svobody, spravedlnosti, pokroku. Ne­pochybuji, že také vy se v tuto chvíli cítíte být povoláni opravovat svět, do kterého jste se narodili a v němž rostete. Chápu, že se vám leccos ne­líbí a že chcete svět — jak říkával Marx — nejen poznávat, ale také mě­nit, samozřejmě к lepšímu, lidštější­mu. Zachovejte si tyhle krásné vlast­nosti, nadšení bojovníků za svět bo­hatší a krásnější. Jste tu zastoupení studenti a učňo­vé. Je dobře, že jste se rozhodli pro toto spojení mladé Inteligence a mla­dých dělníků. Každá poctivá a plod­ná práce, konaná s dobrými úmysly a pro pěkné cíle, je práce ušlechtilá a zaslouží sí cti. Je správné, že si vá­žíte i práce rukou, i práce mozků — vždyť oba druhy práce se stále více sbližují a jednou docela splynou. A přece byste si všichni, studenti i učni, měli zachovat některé věci společné: čestný charakter, úctu к lidským hodnotám, péči o osud vlasti, avantgardní politický postoj. Znalosti a vědomosti, světový názor, odborná zručnost — to jsou cenné a potřebné věci. Ale к tomu, aby z nás byli pořádní lidé, je ještě třeba pev­ný a čestný charakter. Chci tu před vámi prohlásit, že ni­kdy jsem nelitoval a nebudu litovat chvíle, kdy jsem se v květnu 1945 rozhodl pro vstup do komunistické strany. Tato strana měla program, který nás strhoval, program vpravdě budovatelský, velkolepý, vzrušující. Dovedete si představit, co to později znamenalo, když byly odhaleny zlo­činy páchaňé za zády lidu a strany těmi, kteří nás vedli a kterým jsme důvěřovali. Byl to strašný otřes, ais my jsme se nevzdali. Vždyť ideály nemohou za to, jak s nimi lidé za­cházejí. Začali jsme znovu, krok za krokem očišťovat poskvrněný štít re­voluce, vytahovat ideály z bláta opo­vržení, vracet jim původní podobu. (Pokračování na str. 2] Olomouc patří zahrádkářům a včelařům VÝSTAVÄ, JAKÁ U NÁS JEŠTĚ NEBYLA OLOMOUC 13. října (ře) ==■- V sobotu dopoledne zahájil ministr zemědělství j výživy J. Borůvka v Olomouci celostátní zahrádkářskou a včelařskou výstavu — první svého druhu uspořádanou v naší republice. Již během prvních dvou dnů navštívily olomoucké Smetanovy sady, kde se výstava koná, desítky tisíc návštěvníků z celé republiky. Uspořádání této výstavy si vyžádalo velkého úsilí a obětavosti členů a funkcionářů zahrádkářského a včelařského svazu. Ve svém souhrnu výstava dokazuje, co všechno dokáží získat od přírody lidé, když dají rostlinám, stromům a včelám, co potřebují. Přes 6000 vzorků ovoce a zeleniny poslali zahrádkáři do Olomouce. Ná­vštěvníka, který zná olomoucké vý­stavy Flora, ovanula při vstupu do nového velkého pavilónu A nejdříve vůně květin. V těchto dnech návštěv­níka omamuje vůně nejrůznějšího ovoce. A ze zeleniny jsou zde 1 ta­kové druhy, které naše hospodyně ani neznají. Cíl výstavy — jak mi řekli funk­cionáři Čs. ovocnářského a zahrád­kářského svazu — je ukázat práci a rozvoj svazu, a dokumentovat výspě-, lost a odbornou zdatnost ělenů. Pro­­cházíš-li expozicemi, přesvědčuješ se o úspěších dosahovaných pěstiteli na každém kroku. Až oči přecházejí. Někteří zahrádkáři, jako například J. Švec z Frýdku-Místku se tu chlubí již odrůdami jablek Linda, Edgar aj., které například Šlechtitelská stanice Těchobuzice tu vystavuje jako per­spektivní odrůdy. A podobně je tomu také u zeleniny. Výzkumný zelinářský ústav v Olo­mouci tu vystavuje nádherné expo­náty. Zahrádkáři však ukazují, že oni, drobní pěstitelé, se výsledků dosaže­ných školenými odborníky, rychle zmocňují. Pořadatelé výstavy se také posta- . rali o odborné porady, týkající se rozboru půdy nebo ošetření stromů, použití chemických látek proti škůd­cům aj. A vy, kteří máte doma jabl­ka a neznáte, Jak se jmenují, tady vám to odborníci — přlnesete-íl vzo« rek — řeknou. A tl, kteří si chtějí šlechtěné zákrsky, čtvrtkmeny a jiné stromy koupit, mají bohatý výběr. Bylo by možné ještě dlouho psát o výstavě, o včelařství i zahrádkář­­ství, o mechanizaci, o velkých náva­lech lidí, které tu byly v neděli, zvláště tam, kde se rozdávají recepty na medové perníky a kde se také ozdobené perníky prodávají, nebo o tom, jak tu lidé kupují různé dru« hy medoviny atd. Ale to všechno patří к výstavě a řekneme sl o tom příště. ТЩ1з1йМ¥ ZE SWŠTA □ RUSK SE SEŠEL SE STEWAR­TEM. — Oba ministři projednávali v sobotu na své pracovní schůzce ve Washingtonu — podle DPA — otázky NATO, Blízkého východu, vztahy mezi Východem a Západem a záležitosti Evropského hospodářského společen­ství. □ DELEGACE SPB V MOSKVĚ. — Delegace Čs. svazu protifašistických bojovníků v čele s Josefem Huškem přijela do Moskvy v neděli. Chce zde jednat s pracovníky sovětského výbo­ru bývalých účastníků války o další spolupráci. Uvítal ji generál Tuleněv, místopředseda hostitelské organiza­ce. □ MANESCU ZAHÄJIL SVĚ TURNÉ PO LATINSKÉ AMERICE. — Rumunský ministr zahraničí C. Manescu přile­těl v pátek do Mexika; pak navštíví ještě několik zemí. □ DRUHÉ ZE ŠESTERČAT ZEMŘE­LO. — Z birminghamských šesterčat zemřel v neděli chlapeček, u nějž byla v pátek provedena operace střev. Prvé děcko zemřelo krátce po narození před dvěma týdny. (Zprávy tiskových agentur) Blahopřáni presidentu republiky PRAHA 13. října (ČTK) — Presi­dent republiky Ludvík Svoboda zaslal presidentu Kahtanu Muhammadu 3aa« bímu blahopřání ke státnímu svátku Jihojemenské lidové republiky. SEMINÁŘ OSN o hydrologických předpovědích BRATISLAVA 12. října (ČTK) — V Bratislavě ha Hydrometeorologic­kém ústavě jedná mezinárodní doško­lovaní regionální seminář OSN a Svě­tové meteorologické organizace o pro­blému hydrologických předpovědí na řekách. Očastní se ho na 50 odborníků z Kypru, Finska, Francie, Irska', Jugo­slávie, Norska, NSR, Polska, Sýrie, Španělska, Švédská, Švýcarska, Turec­ka, Velké Británie a ČSSR. Účastníci semináře se obeznámili s praktickým uskutečňováním předpovědní služby na vodních tocích a prohlédnou sl hydrometrické zařízení na Slovensku, V úvodních přednáškách zdůraznili důležitost předpovědí na řekách pro celou řadu úseků národního hospo­dářství a pro obyvatele. Rozhovor m pondělí 21. RAJÓN Každý den — za normálních okol­nosti — už před šestou ráno vychází z ostravské pošty kolem 30 doručo­­vatelek s plnými brašnami denního tisku. Některé jdou pěšky, jiné nase­dají do tramvají, trolejbusů a míří do blízkých í vzdálených ulic. Každá do svého rajónu. A protože toho o jejich práci a starostech víme velmi málo, zašel jsem sl pohovořit s jednou z nich, služebně u PNS nejstarších, »To jste si měl vybrat nějakou mladší — přivítala mne Anna Bare­­šová — a ne bábu.« »Ale já přišel za vámi právě pro­to, že prý už máte u PNS nejvíce od­­sloužených let.« »Letos na jaře to bylo deset.« »Kolik’ jste za tu dobu asi roznesla novin a časopisů?« »To se už vůbec nedá spočítat — mávne rukou. — Někdy jsem mívala denně i 600 kusů novin. Bez časopi­sů. Víte, já mám velký rajón. Původ­ně jsem roznášela noviny do celé ha­vířské kolonie na Šalamouně. Ale teď tam ty staré domy zbourali. Stavějí tam nové, výškové domy, ale ty ještě nejsou obydleny. Tak mám ulici Jíz­dárenskou, Dr. Malého, Zelenou... Zkrátka 21. rajón.« »Jak jste se к té roznášce vůbec dostala?« »Původně jsem dělala ve VŽKG. Ale když se dcera vdala a potřebovala, abych se starala o vnučku, tak jsem musela změnit zaměstnání.« »A jste s ním spokojena?« »Jsem. Člověk má pohyb, cítí se mladší. Jen kdyby nebyly takové pro­blémy s inkasem. Přes den lidi těžko zastanu doma, a tak musím pro pe­níze chodit většinou večer, hlavně když' je výplata. A někam musím 1 třikrát. Ale když už jsme u těch peněz. Proč se ty ceny novin a časo­pisů mění v době, kdy už mají lidé předplaceno? To nás pak nutí tyto předplatitele znovu vyhledávat a ně­kdy, jen pro maličkost,«í »Já budu 'vaši připomínku tlumočit alespoň v Rudém právu. Ale ještě ta­kovou otázku: jak časně ráno vstá­váte?« »Brzy« — usměje se. »Už o půl čtvrté je vzhůru,« upřeš« ňuje odpověď její manžel. »To víte, než si noviny připravíme, to trvá chvíli, a pak chceme vyrazit co nejdřív. V zimě je to za tmy.« »A nebojíte se?« »Tam, kde jsou dobře osvětlené uli­ce, ne. Ale když jsem měla třeba Pol­ní ulici, to byla opravdu polní...« »Doručovatelé denního tisku do­sud neměli volno ani v neděli. Uví­tala jste, že nyní nedělní noviny ne­vycházejí?« »Volnou neděli jsme měli teprve jednu. Dříve jsme si vybírali volno v pondělí, kdy noviny roznášeli listo­noši. Mělo to také své výhody. Ale více nevýhod. Zvláště pro mladé mat­ky, které sl nemohly pospat ani v pondělí, protože musely vypravovat děti do školy. Teď mohou. A můžeme si plánovat i nedělní výlety. Dříve, když jsem skončila roznášku, to už bylo na cestu někam do lesů pozdě.« »Sobotní noviny mají však větší rozsah. Není to pro vás příliš těžké?« »Cítit to je. Tašky člověka táhnou к zemi. Ale dá se to vydržet.« »Jó, moje žena — zase zasahuje do rozhovoru její muž — to je, holen­ku, chlapík. Kolikrát jí chci pomoci, ale nechce. A za celých těch deset let ani nezastonala.« »Tak tedy Poštovní novinové službě absenci neděláte?« »To ne.« »Už jste tolik novin roznesla. A vi­děla jste někdy tiskárnu a jak se no­viny dělají?« »Neviděla, ale chtěla bych to vidět. A nejen já.« »Tak přijďte к nám na exkurzi, rádi vám ukážeme výrobu novin, s nimiž denně pracujete.« Souhlasila. J, 8.ЕЁ1СНА H co Ы zt-H V MEXIKU BYLY ZAHÁJENY V šestém kole první fotbalové ligy: XIX. OLYMPIJSKÉ HRY SPARTA—DUKLA (:1 (0:1) G Pm PRVNÍ DOPIS EMILA A DANY ZÁTOPKOVÝCH ŽILINA—SLAVIA 1:0 (1:0) С/Э S BLOKEM MEZI HVĚZDAMI: INTER—PARDUBICE 5:0 (2:0) MALÁ ZPOVĚĎ JESSE 0WENSE VSS KOŠICE—TEPLICE 2:0 (1:0) PRVNÍ OLYMPIJSKÝ REKORD PŘEKONÁN OSTRAVA—LOK. KOŠICE 3:2 (1:0) A DALŠÍ PODROBNOSTI TRNAVA—SN BRATISLAVA 3:0 (2:0) c u OLYMPIJSKÝCH HER na 6. str. TRENČÍN—B. BYSTRICA 2:1 (1:1) na 5. str. Рц Rozšíření odborářské rekreace v ШтШт kraji Nové formy rekreační péče # Provoz i v zimním období ba nové zofavovny a centrálního stravovacího střediska STARÉ SPLAVY 13. října (lc) — V neděli skončila v zotavovnách ROH v Máchově kraji na severu Čech le­tošní letní rekreační sezóna. Celkem se v rekreačních -objektech, které patří pod Správu zotavoven ROH ve Starých Splavech, vystřídalo 12 000 pracujících. Během sezóny se osvědčila nová forma odborářské rekreace nazvaná »Hory-voda«. Rekreanti za své dvou« týdenní dovolené prožili jeden týden na horách a druhý u Máchova jezera. Novinkou letošního roku byla také mototuristická akce, při níž rekreanti během 14 dnů navštívili celkem tři zotavovny. V jednom okruhu, se na této akcí podílely zotavovny v Jiho­českém, Středočeském a Severočes­kém kraji. Rekreanti během poměrně krátké doby zavítali do tří krajů a přitom byli bez obav, kde se ubytují a jak se budou stravovat. V příštích letech mají být zofavov« ny ROH v Máchově kraji využívány i v zimní sezóně. Ne každému, kdo má v tomto období dovolenou, vyho­­hují hory. A v této krajině je 1 v zi­mě možnost pěkných vycházek do nádherné přírody. Proto se v zota­vovnách přikročilo к instalaci potru­bí pro rozvod teplé a studené vody a ve větších objektech se zřizuje ústřední topení. I v budoucnu zůstane těžiště odborářské rekreace na seve­ru Čech v oblasti Máchova jezera. Proto zde má být v příštím.roce za­hájena stavba nové zotavovny nákla­dem 12 miliónů korun. Zotavovna by začala sloužit svému účelu v r. 1972, má mít 200 lůžek a 50 přistýlek a kromě našich by v ní trávili rekreaci 1 odboráři ze zahraničí. Ve Starých Splavech má být také zřízeno cen­trální stravovací středisko pro 550 rekreantů v jedné směně. Výstav- XIX. olympijské hry v Mexiku by­ly v sobotu slavnostně zahájeny. 110 výprav ze všech konců svě­ta defilovalo na překrásném olym­pijském stadiónu a mezi nimi i spor­tovci socialistického Československa, kterým se dostalo nadšeného přijetí. Převrat v Panamě PANAMA 12. října (ČTK) — V so­botu v časných ranních hodinách provedla panamská Národní garda státní převrat, sesadila presidenta Ariase, který se ujal vlády před je­denácti dny, a dosadila vojenskou juntu. Jednotky Národní gardy obsa­dily a kontrolují celé město, včetně presidentského paláce. V rozhlasovém prohlášení, v němž byla vyhlášena vláda vojenské junty, bylo oznámeno sesazení presidenta dr. Arnulía Ariase. Bylo to odůvodně­no tím, že prý volby, které mu umož­nily, že se 1. října ujal moci, byly »neregulérní a podvodné«. Vojenská juntá slíbila, že zorganizuje nové volby. Rozhlasové oznámení nesdělilo, kdo je v čele junty, ale převrat zřejmě vedli podplukovník Omar Torrijos a podle pozdějších zpráv se na převratu podíleli i plukovníci B. Vallarin a J. Pinilla. President Arias se mezitím dostal do bezpečí s většinou členů své vlá­dy v severoamerickém pásmu Pa­­namského průplavu. Vydal již písem­né prohlášení, v němž zdůrazňuje, »že nadále zůstává jediným ústavním presidentem republiky« a že »panam­­ský lid podporuje legitimní vládu, jíž stojí v čele, a nedovolí nastolení vojenské diktatury«. Podle prvních zpráv byl vojenský převrat nekrvavý. Ředitel městské ne­mocnice oznámil novinářům, že pou­ze několik lidí bylo zraněno. Svržení zvoleného panamského pre­sidenta označil v sobotu ministr za­hraničních věcí USA Dean Rusk za »hluboce znepokojivé«. Agentura AP v sobotu sdělila, že severoameričtí diplomaté nyní konají spěšné porady o situaci v Panamě, která je (po Pěni) již druhou latinskoamerickou zemí, v níž došlo během října ke státnímu vojenskému převratu. Zástupci Moravy a Slezsku к federaci BRNO 12. října (fm) — V sobotu se sešlo v' Besedním domě v Brně přes 300 zástupců občanů z morav­skoslezských závodů, JZD, vysokých škol a jiných organizací ze všech okresů Moravy a Slezska, včetně okresů dočasně odloučených, aby ve smyslu výzvy státních orgánů prodis­kutovali svoje stanovisko к návrhu § ústavního zákona o federaci repub­liky. Přítomní delegáti v bohaté dis­kusi poukázali na to, že dosavadní historie vzala Moravanům a Sleza­nům důvěru v to, že by pouhé sliby к respektování jejich zájmů byly jak­koliv splněny. V usnesení tohoto ak­tivu se říká: Vidíme jako politicky naléhavé a přinejmenším psycholo­gicky zdůvodněné, aby ve znění ústavního zákona o československé federaci byly záruky alespoň samo­správného postavení země Moravsko­slezské. Týden čs. kultury v Antverpách BRUSEL 11. října (Zpravodaj ČTK) — Dny čs. kultury v Belgii, pořádané podle čs.-belgické kulturní dohody, začaly v pátek večer slavnostním představením Suchoňovy Krútňavy v Královské opeře v Antverpách. Toto druhé největší belgické město bude až do konce měsíce dějištěm řady kulturních podniků, při nichž se belgická veřejnost seznámí s pro­jevy kulturního snažení Cechů a Slo­váků u příležitosti 50. výročí naší republiky. 1 reportérova nedělali!® gcdplsnifku Podzim kraluje už na­plno a vydává svá po­slední bohatství z větví stromů i ze země. Teď prá­vě desetitisíce lidí dobýva­jí z vychladlé hlíny bram­bory. Na Drahanské vrcho­vině je nazývají zemskými jablky a velká část. těchto »jablek« je určena к prů­myslovému zpracování — např. na škrob. Neobejde se bez něho totiž mnoho oborů, především potravi­nářství. Než se naplní skla­dy zásobami bílého prášku, je nutno zvládnout bram­borovou kampaň, která právě běží, ve všední den i v neděli. Nedělní směna znamená .například pro Josefa La­­fanta z brněnského závo­du Škrobáren vstávat ko­lem čtvrté ráno, aby, dora­zil z vesnice u Slavkova včas do Brna. Teprve až se postaví ke svému pultu ve velíně, začne se stěhovat náklad brambor z připra­vených vagónů. Soudruh Lafant otáčí železným kru­hem a vagón se poslušně zvedá nad výklopník. Od­tud unáší pohyblivý pás brambory vzhůru do sepa­­rační stanice, kterou má na starosti Josef Kozák. Ve stanici se oddělí hlína, ne­čistoty a nahnilé hlízy a potom do žlutá očištěná »zemská jablka« sune další dopravník do betonového koryta. Rameno ukládacího stroje je vrství »do figu­ry«. Mezitím přijíždějí od vá­hy automobily, zacouvají na sousední výklopník, který ovládá automaticky také ;J. Lafant z rozvodné desky. V půlminutě mizí náklad v nenasytné šachtě. Takto lze vyložit ve špič­ce až stovku vozů denně, tedy na 2000 tun. Dlouhé betonové koryto je schop­no pojmout asi 8000 tun a v návalu poslouží ještě ná­hradní prostory. Brněnská škrobárna je zatím nejmo­dernější a největší v repu­blice. Mnozí z nedělní směny pamatují nedávné ča­sy, kdy musely nastupoval na neděli stovky brigádní­ků, kdy vyložit vagón brambor znamenalo osm hodin tvrdé práce s vidle­mi, lopatou a kolečkem. А к tomu »libá vůně« hni­jících hlíz, které již také nepatří v Brně ke škrobá­­renskému provozu. Celá skládka je totiž zespodu provzdušňována pomocí ventilátorů, brambory se nepáří, nemrznou, nekazí se. Ztráty klesly na mini­mum a někdejší ruch za-chycují už jen snímky v kronice. Zdržování va­gónů odpadlo, řidiči nákla­ďáků nečekají. »Leda když nastane po­rucha,« dodává J. Kozák, jeden ze šesti, kteří nyní stačí na nedělní směnu. »Někdy trochu zlobí auto­mobilový výklopník, je to prototyp a mívá „mouchy“. Ale vagónový slouží , spo­lehlivě.« Za poledne přísun pole­vuje. J. Lafant sestu­puje z výšin velínu a jde s ostatními na »trampský« oběd. Na vařiči v dílně se za chvíli ohřívají špekáč­ky v alobalu, nakrojené a šplkované cibulí. Podobně »hodují« členové směny v kampani každou druhou neděli. Klidu moc není, protože zadrnčí-li telefon, musí se oběd odstavit a směna spěchá к výklopní­­kům. Brambory jsou pánem času. »Manželka si už na tyhle neděle zvykla,« říká v chůzi Josef Lafant, jenž patří к nejmladším členům party. »Nejvíce mě mrzí, že celý den neužiju syna — je mu 16 měsíců, ráno spí, když odcházím, a ve­čer spí už zas. Letos bu­deme dělat tyhle brigády asi až do vánoc.« \#e chvíli mizí v bunkru » další korba brambor a vozy se otáčejí. Letošní kampaň začala brzy, ale zřejmě se protáhne. Kapa­cita škrobárny Na Dorny­­chu představuje několik desítek tisíc tun brambor. Zatím se' včetně včerejší neděle přijalo na 13 a půl tisíce tun brambor, přede­vším z Polska, z okolí Brna a Drahanské vrcho­viny. Přísun z Vysočiny se teprve čeká. Vysočina je bramborářská velmoc a významně spolurozhodne o konečném čísle, o množ­ství škrobu, o termínu, kdy skončí letos v Brně »bram­borové dny«. JAN SVOBODA Bramborově áiy Padly všechny dosavadní rekordy Dožínky bez tradičních okras, ale... ® Přinutili půdu к vyšší úrodě ® Zemědělci ještě neřekli poslední slovo NITRA 12. října (gč) — V nitranském Parku kultury a oddechu se v sobotu konaly opět celoslovenské dnžínky, na kterých za účasti nejlepších pracov­níků ze zemědělských závodů na Slovensku, zástupců vědeckotechnické oblasti a oficiálních hostí ze stranických a vládních orgánů vyhodnotili výsledky le­tošních letních zemědělských prací. Pravda, celoslovenské, dožínky na území staroslavné Nitry byly tento­krát bez tradičních okras, vzdor to­mu však měly svůj význam. Úroda v letošní sezóně byla totiž nad oče­kávání dobrá a tak bylo o čem hovo­řit, co hodnotit. »Poprvé v historii slovenského zemědělství — řekl člen předsednictva ÚV KSS prof. Koloman Boďa — jsme nyní na Slovensku do­sáhli v průměru 31,1 q pšenice z hektaru. Jsou to výnosy, na které můžeme být hrdi a za které by se nemusely stydět ani vyspělé země­dělské země. Je to významný krok dopředu a současně důkaz, že jsme v pěstování pšenice nabrali správný kurs.« Z další části jeho projevu í ze slov ostatních účastníků dožínek, kteří se potom přihlásili o slovo, vyplynul jednoznačný závěr; dosažený úspěch je přímým výsledkem úzkého sepětí vědy s praxí. Nové vysokoproduktivní odrůdy pšenice nezklamaly předpo­klady odborníků. Jejich přičiněním padly všechny dosavqdní rekordy v produkci pšenice na Slovensku. Ukazuje se, že už v nejbližších letech bude Slovensko ve výrobě pšenice soběstačné, nebof na pokusných po­lích některých závodů dosáhli už ny­ní téměř 60metrákových výnosů pše­nice z hektaru. Je tedy jen otázkou času, kdy se úroda pšenice, ale 1 dal« sich druhů obilnin, na slovenských polích podstatně zvýší. Za dosavadní výsledky na tomto úseku byla předána 58 zeínědělským závodům a 128 jednotlivcům čestná uznání a finanční odměny za vydat­nou pomoc při řešení obilnářského problému na Slovensku. Zemědělci potom předali dožínkové věnce před­stavitelům zemědělství na Slovensku, pověřencl K. Boďovi a Ing. P. Joná­šovi, předsedovi ústředního výboru Svazu družstevních a soukromě hos« podařících rolníků na Slovensku. Odeslali též pozdravné telegramy presidentu republiky L. Svobodovi, prvnímu tajemníku ÚV KSČ A. Dub­­čekovi a prvnímu tajemníku ÚV KSS G. Husákovi, v kterých je mimo jiné seznamují s historickými výsledky v pěstování pšenice na Slovensku i se svými záměry do budoucnosti. Celo-, slovenské dožínky poté skončily pes« trým dožínkovým večerem. Slavnostní večer к jubileu republiky PlSEK 13. října (CTK) — V Písku se v neděli večer sešlo slavnostní shromáždění švolané okresním a městským výborem Národní fronty, aby vzpomnělo vyhlášení samostat­nosti Československé republiky, к němuž v tomto jihočeském městě došlo dne 14. října 1918 při generál­ní stávce organizované Socialistic­kou radou. Na slavnostním shromáž­dění promluvil předseda ÚV NF E. Erban. V obsáhlém projevu zhodno­til půl století bojů a vítězství Ce­chů a Slováků i velká poučeni, kte­rá přineslo bratrské soužití obou národů ve společném státě. V kulturním programu pak vystou­pili členové pražského. Divacllg. na Vinohradech s pásmem Země7*země milovaná. Výběr možností zasportovat si, se s podzimem značně zmenšil. Na kolo je zima, prší, koupat, no, to jde tak pro otužilce, tak co dělat?. Odpovědí je zájem o zimní stadión, již před otevřením a pak po celý den je stře­dem pozornosti všech věkových kate­gorií. Foto V. žitní; 1 \

Next