Rudé Právo, leden 1969 (XLIX/1-26)
1969-01-29 / No. 24
Prolétán všech zemí, spojte se! WEPsm ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE STŘEDU 29. LEDNA 1969 ČÍSLO 24 — ROČNÍK 49 (Právo lidu roč. 72) CENA 50 HAL. Dopis milicionáře soudruhu A. Dubčekovi České Budějovice 28. ledna (СТК) — Komunisté a příslušníci jednotky Lidových milicí Dopravního podniku v Českých Budějovicích sdělili v úterý v dopisu veliteli Lidových milicí a prvnímu tajemníkovi ÜV KSČ Alexandru Dubčekovi, že stojí jednotně po jeho boku a souhlasí s politikou ústředního výboru strany. »Stavíme se plně za dopis Lidových milicí hlavního města Prahy a Středočeského kraje a jsme odhodláni plnit Vaše rozkazy při zajišťování klidu a pořádku za lepši zítřek dobrých lidi v naší vlasti.« Podobná stanoviska v souladu s myšlenkami projevu L. štrougala na shromáždění pražského aktivu přijaly také jednotky Lidových milicí v Samotce Zliv a v Jihočeských energetických závodech, kde ubezpečují ústřední výbor plnou podporou všech opatření, která povedou к politické a hospodářské konsolidaci. I PRVNÍHO SIEZDU SLOVENSKÉHO REVOLUČNÍHO 0D60R0VÉH0 HNUTÍ Všechny poctivé lidi o zdravé sily souslfedil к cílevědomé prdci • Delegáti o problémech odborových svazů • Telegramy soudruhů L. Svobody a ing. O. Černíka BRATISLAVA 28. ledna (gč) — Druhý den I. sjezdu Slovenského ROH, úterý, byl věnován diskusi. Delegáti ihned v ranních hodinách s velikou pozorností vyslechli znění telegramu presidenta ČSSR L. Svobody. Zdůrazňuje se v něm, že je »třeba rozhodně čelit pokusům o narušování našeho úsilí«, že »současná situace spolu s dosud neřešenými politickými problémy si zároveň vyžaduje stálou aktivní účast odborářů při tvorbě a realizaci politiky strany a vlády v duchu akčního programu a listopadového pléna ÜV KSČ«. Tato i další slova našeho presidenta přijali delegáti s porozuměním. V dopise presidentu I,. Svobodovi pí ší: »Dovolte, abychom Vás co nejsrdečněji pozdravili, popřáli Vám hodně zdraví a sil do další záslužné práce pro blaho a štěstí našich národů.« V dopise dále vyslovují presidentovi republiky plnou podporu, obdiv a uznání. »Přičiníme se spolu s těmi, kteří nám vyslovili důvěru jako delegátům sjezdu, aby se na Slovensku v praxi realizovaly závěry listopado-vého a prosincového pléna ÚV KSG.« V diskusi hovořili delegáti většinou o problémech svých odborových svazů, někteří z nich zaujímali stanovisko i к současné politické situaci v naší republice. VI. Durdík, předseda Svazu pracovníků umění a kultury, hovořil např. o tom, že je nemyslitelné, abychom se zabývali jen činností pravicových extremistů a přitqm zapomínali na lidi v politické reprezentaci odborů, kteří už dávno nemají zázemí v odborových organizacích. Také další diskutéři se zabývali většinou otázkami, které je nutné řešit v nejbližším období. Mezi dalšími pozoruhodnými diskusními příspěvky bylo i vystoupení strojového sazeče F. Šternberského, který poukázal na neutěšený stav polygrafie a na její zastaralou techniku. V diskusi vystoupil i předseda České rady odborových svazů R. Pacovský. Seznámil sjezd s prací nedávného , I. vŠesvazového sjezdu Českého ROH. Poukázal na to, že sjezdové jednání se konalo ve znamení. úsilí o důsledné obhajování zájmů pracujících, a přečetl dopis delegátů sjezdu Českého ROH slovenskému sjezdu. V dopisu čeští odboráři vyjadřují přesvědčení, že federativní uspořádání bude tvořit pevné základy pro rozvoj práce odborů v Československu. Čeští odboráři ubezpečují Slovenské ROH, že společně se slovenskými odboráři udělají vše pro plnou . podporu úsilí federální vlády a vlád obou socialistických republik v Československu o. dobro pracujícího lidu' a rozkvět společné čs. vlasti. Potleskem delegáti sjezdu vyjádřili vřelé uznání projevu představitele českých odborů a dokumentu zaslanému ze sjezdu českých odborů. Mezi množstvím telegramů, které došly sjezdu, byl i obsáhlý telegram od předsedy vlády ČSSR ing. O. Černíka. Vláda — říká se v něm — pevně počítá s účinnou podporou ROH při dalším rozvoji vyspělé socialistické společnosti, při prohlubování ekonomické reformy, upevňování pracovní disciplíny a hospodárnosti na všech pracovištích, aby touto cestou byly vytvářeny nevyhnutelné zdroje pro další rozvoj životní úrovně našich pracujících. Příkaz současné doby je soustředit všechny poctivé lidi a všechny zdravé síly národa к cílevědomé práci, к zabezpečení klidu a pořádku v duchu listopadového, prosincového a lednového usnesení plén ÜV KSČ. Ve středu jednání sjezdu pokračuje. Včera odpoledne v Klubu pražských novinářů bylo oficiálně provedeno vyhlášení nejlepších čs. sportovců za rok 1968. Malé slavnosti, na které byly nejlepším sportovcům předány odměny a ceny, se zúčastnil také ministr doc. Bosák, úřadující předseda ČSTV Nejezchleb a řada dalších hostí. Na našem snímku vidíte Věru Odložilovou-Cáslavskou, které předává cenu RP vedoucí sportovní rubriky Josef Davídek. Ten balíček je vlastně jen dárkem symbolickým (obsahuje kávovou soupravu), skutečnou cenu si Věra vybrala už předtím v Bílá labutí. Ale o tom, stejně jako o »sportovní jedenáctce 1968«, si přečtěte na poslední straně. Foto E. UHER POTLESK Sedím v prostorném sále ve dvacáté řadě na patnácté židli — a poslouchám. Řečník je velmi rozohněný, protože: »Část lidí komunikační prostředky zneužívá, staví je proti straně, rozeštvává naše národy a naše lidi a přivolává krizovou situaci.. « Vedle mne, přede mnou, za^ mnou se bouřlivě tleská. Jen já sedím poklidně ve své řadě, na své židli a netleskám. Stávám se okamžitě podezřelou. V mrazivém ovzduší křehnou ruce, tužka samou zimou drkotá po papíru Inebo má strach?!. Všichni kolem mne se mraěí, mračení přechází i v polohlasné námitky. Pro jistotu kontroluji ještě jednou text pozvánky. Marně hledám upozornění, že na tomto aktivu musí každý účastník tleskat, jinak se za jeho osobní bezpečnost neručí. Za několik dní. Stojím v jiném sále, v žádné řadě, bez židle a poslouchám: »Nikdo nemůže přinutit občana, aby sí kupoval noviny, které rozeštvávají naše národy, naše lidi a přivolávají krizové situace. Většina sdělovacích prostředků je však vysoce rentabilní. O jejich ekonomice rozhodují čtenáři, posluchači, diváci. Nejlepší kontrolou je vždycky konzument — buď koupí, nebo nekoupí...« Sál bouří souhlasem, tleská dlouho a do taktu. Jen já tu stojím jako solný sloup, je dusno, kouř mě štípe do očí, mám těžký kabát a těžkou tašku a žízeň. Tužka unaveně škobrtá po bloku... Jen abych to po sobě přečetla! Stávám se opět podezřelou ... Kruh kolem mne se zužuje. Proč netleskám? Mohla bych se vymluvit na velké prádlo, zánět kloubů nebo vysoký tlak. Ale jsem paličatá, Nikdo mě už nikdy nepřinutí tleskat jen proto, že tleskají druzí. Dnes obětuji své dlaně pouze pro toho, kdo přichází s novou myšlenkou, kdo ve mně rozezvučí lepší a lidštější stru nit, kdo mne nepodceňuje, ale ani nepochlebuje, kdo říká trpkou pravdu, ale zároveň nebere naději, kdo umí ocenit, ale také kritizovat, kdo dovede hodnotit minulé, ale ukázat i východisko. Až na nějaké ty poznámky a mrače ní a nedůvěru v očích je tohle moje tiché podivínství tolerováno na všech aktivech. Nikdo do mne rie šťouchá loktem ani mne nevyvádí ze sálu. Máme přece jen demokratismus V krvi. J. LIŠKOVÁ r* Více uhlízeSokolova pro Slovensko SOKOLOV 28. ledna (ČTK) — V lednu splní sokolovští horníci všechny své smluvní závazky v dodávkách paliva pro Slovensko beze zbytku — prohlásil v úterý v rozhovoru se zpravodajem ČTK generální ředitel Hněhouhelných dolů a briketáren v Sokolově ing. Fr. Novotný. Nad stanovené dohody je na cestě na Slovensko jeden vlak s 1400 tunami tříděného uhlí a briket pro Bratislavu a druhý vlak s 1495 tunami briket a tříděného uhlí pro Košice a Banskou Bystrici. Celkem v lednu dodá sokolovský revír pro Slovensko 0 4 procenta uhlí více, než určovala smlouva s uhelnými sklady. Vyžaduje to mimořádné úsilí a obětavost 1 vyšší náklady. V sokolovské pánvi stále chybí 800 pracovníků. Proto některé kolektivy musí pracovat přes čas a na hlubinných dolech na mimořádných směnách. Na všech povrchových lomech je nepřetržitý provoz. Japonské automobily do ČSSR TOKIO 28. ledna (Zpravodaj CTK) — Československo letos doveze 500 japonských automobilů prostřednictvím družstevních zahraničních obchodních organizaci Unicop-Japan a Unicop- Czechoslovakia, píše v úterý nejrozšířenější japonský deník Asahl Šimbun. Asahi se vracejí к loňské úspěšné návštěvě představitelů japonského družstevního hnutí v Československu a informují, že delegace veduclch pracovníků čs. Ústřední rady družstev, Unicopu a Motokovu přiletí 8. února do Tokia к dojednání dalších možností vzájemné obchodní spolupráce. Unicop-Japan, obchodní organizace družstevního svazu Zenkoren, sdružujícího na 5 miliónů japonských rodin, doveze letos na jaře z Československa podle údajů Asahi 450 traktorů Zetor к tisícovce dovezené v uplynulých letech. Kromě osobních automobilů se má seznam výrobků dovážených z Japonska do Československa prostřednictvím družstevních organizací obou zemí poprvé rozšířit také o tranzistorové radiopřijímače. poct Hadovým k\unýx&fn Nebezpečí hrozí každý den ■ Budou letos vánoční kapři? Na ufoukaných hladinách rybníků zavládl klid. Příroda odpočívá. Líní kapři vychutnávají zimní spánek. Co teď asi dělá rybářská chasa? Ohřívá se za pecí — nebo si snad ještě líže rány z každoročního frmolu kolem výlovu šupináčů? Pojďte, zavedu vás к nim pro odpověď. Navíc vás seznámím s odborníkem na slovo vzatým: Jmenuje se ing. Stanislav Kocanda, rybář tělem i duší. Soudruhu inženýre, je, či není pro vás zima obdobím klidu? »Řeknu vám rovnou, že právě teď nevíme, kam rychle skočit a co dříve hasit. Tenhle čas není pro nás vůbec žádná idyla, protože máme pod ledem takříkajíc milióny.« A o těch miliónech mi prozradil několik vskutku zajímavých čísel. Tak v rybnících, kterým se říká komorové, přečkává zimu 2 740 000 jednoročních kapříků. To je hodně, ale ňe všechno. Pod šifrou К 2 а К 3 se rozumí dvouletá a tříletá kapří násada. Těch v té zimní posteli pod ledem odpočívá 1 740 000. Potom tam mají ještě rybníky, které loni nelovili, s názvy třeba jako: Klet, Potěšil, Janský a Jiné. Jejich bohatství se odhaduje na dobrých 190 000 tržních ryb. A to Je náš základ, který máme za úkol letos zvětšit o 17 000 q ryb. To Je hodně, nebo málo, ptám se. Ing. Kocanda mi nabídl takové srovnání. V r. 1924 se na Třeboňsku vylovilo 2400 q ryb. Před pěti lety 15 700 q ryb. A v roce 1970? To bude na 26 000 q tržních ryb; to je 1 700 000 půldrubakilových kaprů, к jejichž dopravě do českých a slovenských měst a vesnic bude třeba přistavit 450 železničních vagónů. »A právě zimní období je rozhodující, aby nám na podzim takříkajíc nezůstaly oči pro pláč!« konstatoval ing. Kocanda. »Co proti tomu děláme? Pojedte se podívat.« Nabídku jsem přijal... Nad - Pohořkou, skromným a nenápadným rýbníkem v povodí jménem Dvořiště, vládne stále žezlo ledu, rozbředlého sněhu, snížené hladiny vody. Na dně desetihektarového rybníka se rozhoduje o bytí či nebytí 200 000 jednoročních kapříků. Obsah kyslíku ve vodě stále klesá. Už se přiblížil nebezpečné hranici. Minulý týden zde naměřili jen 4 miligramy kyslíku v Utru vody. Potom dokonce 3, 2 ... A proto se u břehu objevila motorová čerpací pumpa, která nepřetržitě dnem i nocí odčerpávala vodu a obohacenou o kyslík jl opět vypouštěla zpět. Na hladině se navíc objevily obdélníky vysekaného ledu. Rybářům sloužily také jako okno, aby se mobil podívat a pře svědčit, co se děje pod ledem. Ka přídi už tady měli namále. »Co by se jím stalo? Nechci ani domyslet!« oddechl si můj společník. »Ryba by se zvedla, jak říkáme, popálila by se o led, A pak už se přetěžko uklá dá, uložl-lt se už vůbec. A důsledky si můžete představit...« Postihla vás v poslední době podobná katastrofa? »Pokud má paměť sahá, tak v zimě na přelomu let 1962 až 1963 jsme zažili hotové peklo. Přišel led a s ním spousty sněhu. Nevěděli jsme, kam dřív skočit. Scházela čerpadla, větrné i turbínové rozmrazóvače ... Spousta ryb nám uhynula, udusily se, jiné onemocněly, zeslábly. Dostali jsme se z toho až po několika letech.« S inženýrem Kocandou jsme ještě eajeli к rybníku Dolní u Lišova, kde, obrazně řečeno, dohastnaly poslední jiskérky hrozící katastrofy. Motorová přečerpávací pumpa s hadicemi, korýtka z uměié hmoty se stěhovaly od hráze zachráněného rybníka. Nebezpečí pro přezimující kapříky pominulo. Voda sedmlhektarového rybníku má už dost kyslíku. Prosekanými obdélníky ledového krunýře vniká další čerstvá zásoba vzduchu — a zároveň unikají hnilobné plyny. Už je tady klid, vykoupený hodinami práce a starosti rybářů. Krátce a dobře, musí se činit. Od roku 1450, kdy existovaly na Třeboňsku jen tři velké rybníky, představující zhruba 700 ha vodní plochy, a droboť 17 rybníčků, se mnoho a mnoho změnilo. Dnes, o 519 let později, zde mají na starost přes 7500 ha ploch rybníků, které se skládají z 500 stříbrných ok Státního rybářství. A proto mají třeboňští fišmajstři i v zimě oči jako ostříž. ALEXANDR ČERNÍ Sto třicet let od zahájení hutní výroby v Třinci oslavují letos v Třineckých železárnách VRSR. V dubnu roku 1839 tam byla zafoukána první vysoká pec. Byla 10 m vysoká, zařízená na dřevěné uhlí. Její týdenní produkce byla 60 až 70 tun železa. Loňská produkce surového železa v Třineckých železárnách dosáhla 1648 000 tun. Foto ČTK — V. ŠVORClK Rozhovor s místopředsedou federální vlády F. HAM0UZEM o berlínských jednáních RVHP Po návratu naší delegace z berlínských zasedání Rady a výkonného výboru RVHP požádal zpravodaj RP o rozhovor vedoucího čs. delegace místopředsedu federální vlády Františka Hamouze a položil mu následujíc! otázky: Co bylo na pořadu XXII. zasedání rady RVHP a které prvky jednání považujete za zvláště pozoruhodné? Současná jednání byla ovšem ve znamení 20. výročí trvání RVHP. To dalo možnost к hodnocení dosavadní činnosti, jejích výsledků a také aspoň předběžně a rámcově si vyměnit názory na řešení základních problémů zdokonalování hospodářské spolupráce socialistických zemí v rámci společenství RVHP. Mohu bez nadsázky podtrhnout, že světový vývoj je ve stále větší míře ovlivňován rozvojem socialismu a jeho ekonomické síly. Jde nám nadále o vytvoření dynamického, ale také efektivního modelu mezinárodních ekonomických vztahů socialistických zemí, co nejlépe odpovídajícího úkolům vzájemné ekonomické soutěže dvou světových soustav. Přecházíme z etapy, která přinesla kladné výsledky hospodářské spolupráce zejména na základě koordinace národohospodářských plánů, součinnosti v řešení otázek vědecko-technického rozvoje a rozšiřování obchodní výměny — к etapě vyšších forem hospodářské a vědecko-technické spolupráce. V nové etapě by mělo jít, podle našeho názoru např. o přechod ke komplexní koordinaci hospodářské politiky zemí RVHP. Její součástí by byla nejen koordinace plánů, ale i plné využití výhod z uplatnění socialistických vztahů v mezinárodním měřítku RVHP. Vědecko technický výzkum jsme nadále s to zaměřit na poměrně dlouhé období 10 až 15 let tak, abychom plněji využili vymožeností světové vědecko-technické revoluce. Počítáme rovňěž s řešením složitých otázek valutově finančních, cenových a dalších. Velký význam bude mít i využití možnosti realizace hospodářských reforem, probíhajících nyní v členských zemích.. Jak vidíte z toho stručného výčtu otázek, v Berlíně zdaleka nešlo o slavnostní projevy, ale o konkrétní posuzování možností dalšího postupu. Na zasedání Rady navázalo 38. jednáni výkonného výboru. Co mů žete dodat к tomu, co zaznamenalo komuniké? Výkonný výbor za účasti představitelů komisi projednal např. zprávy o strojírenství, o zahraničním obchodě atd. Podtrhnu jen jedinou otázku RVHP je otevřená organizace, která plně podporuje rovnoprávné vztahy s ostatními zeměmi světa, vztahy vzájemně výhodné, přispívající ke zdravému rozvoji světové ekonomiky. Tomu však např. neodpovídají některá opatření zemí seskupených v EHS, která diskriminují socialistické země a staví je do nerovnoprávného postavení. Je pochopitelné, že к tomu nelze mlčet, a proto zasedání výkonného výboru přijalo opatření, která mají přispět к překonání tendencí к diskriminaci obchodu se socialistickými zeměmi a vytvořit podmínky pro skutečně rovnoprávné vztahy. Ve dnech berlínských zasedání se objevila v rumunském tisku řada vystoupení vyjadřujících výhrady к rozvoji Integračních procesů v rámci RVHP. Jaký je váš názor na tuto choulostivou problematiku? Tato otázka na pořad berlínských jednání takto postavena nebyla. Považuji za předčasné se к ní oficiálně vyjadřovat. Je zapotřebí zevrubněji se problematikou seznámit a hledat pozitivní řešení. Jsem přesvědčen — zejména proto, že už jsme dokázali vyřešit i jiné, velmi složité otázky — že pozitivně vyřešíme j tuto problematiku ke společnému prospěchu hospodářské spolupráce celého našeho socialistického společenství. (br) SPOJENECTVÍ STROJAŘŮ A STAVBAŘŮ Bytová výstavba průmyslových podniků Sídliště se 7000 byty ■ Ve vlastním zájmu PRAHA 28. ledna (lh) — V Praze vzniklo účelové sdružení Bytová výstavba průmyslových podniků. Zakládajícími členy se stalo dvanáct velkých pražských podniků. Cílem je, aby tato nová organizace zajistila požadovaný počet bytů pro zaměstnance těchto podniků. Členy jsou oborový /odnik ČKD, Vodní stavby, Stavby silnic a železnic, Avia, Aero, Praga, ZPA, Elektromontážní závody, Středočeské energetické závody, Potrubí, ČKD Dukla a Armabeton. Členy se mohou stát i další organizace. Hlavní je, že soustředění sil a prostředků urychli výstavbu bytů. Sdružení chce například vyrábět některé materiály, jako radiátory, kanalizační litinu a jiné potřeby, převzít dosud nevyužité cihelny v okolí Prahy atd. Spojení strojařů a stavbařů dovoluje, aby zajistili komplexní výstavbu, nejen obytné objekty, ale také potřebné budovy pro školy, služby, zdravotní péči, obchod atd. Útvar hlavního architekta Prahy projevil pochopení, tjyní záleží na tom, aby sdružení dostalo co nejdříve potřebné plochy pro výstavbu. Nejlépe sdruženým průmyslovým podnikům vyhovuje oblast Čakovice a Kbely, kde chce sdružení vybudovat v průběhu pěti let — zhruba do roku 1975 — asi 7000 bytů. Stavět se má novým způsobem a nejdříve vybudovat v předstihu všechny inženýrské sítě a jiné náležitostí. Strojní podniky mohou zajistit také potřebné mechanismy a zařízení. Vzájemná spolupráce průmyslových podniků je novou formou podnikání a orgány města by jl měly co nejvíce podpořit, protože právě v Praze potřebuje bytová výstavba důkladnou injekci. Vlna teroru ve Španělsku Přes tisíc zatčených ■ Totální cenzura ■ Jde o vojenský puč? Podle zpráv z Madridu došlo v úterý v celém Španělsku к zostření výjimečného stavu. Zatčeno bylo již přes tisíc osob, především z řad studentů a profesorů madridské a barcelonská university, dále řada spisovatelů, právníků, sociálně smýšlejících kněží, vůdcové hornické stávky v Asturii, představitelé národního opozičního hnutí Basků a Katalánců a mnoho dalších. schváleny zástupci ministerstva informací. Pařížský list 1‘Humanité se dovídá z polooficiálních madridských kruhů, že ministr vnitra Alonso Vega připravuje zřízení koncentračních táborů a dalších věznic, protože stávající kapacita je vyčerpána. V západní Evropě sílí mezitím přesvědčení, že vyhlášení výjimečného stavu na celém území Španělska — po prvé od skončení občanské války r. 1939 — a odevzdání veškeré moci do rukou vojenských velitelů je výsledkem vojenského puče. Soudí, že velitelský sbor zejména pozemní armády využil incidentů posledních týdnů к předložení ultimativních požadavků, které Franko přijal. Pozemní armáda se prý obává, že její zájmy nebudou dostatečně respektovány v chystané mocenské konstelaci, v níž dědictví po Frankovi má převzít Juan Carlos. Bourbonský, za jehož trůnem má držet otěže vlády v rukou nynější premiér admirál Luis Carrero Blanco, exponent církevní hierarchie a aristokracie, zatímco silný muž pozemní armády , gen. Muňoz Grandes je zatlačován do pozadí. (Pokračování na str. 7.) V tisku, rozhlase a televizi byla zřízena totální preventivní cenzura a všechny materiály včetně např. sportovních fotografií musejí být Hongkongská chřipko putuje světem WASHINGTON 28. ledna (ČTK) — Hongkongská chřipka zatím postihla 15 zemi světa. Oznámil to v pondělí večer americký Národní ústav pro přenosné choroby v Atlante (stát Georgia). Chřipka byla nejprve zjištěna loni v září v Hongkongu a od té doby se rozšířila do Spojených států, Kanady, Panamy, na Bermudy, do západního Německa, Polska, Holandska, Japonska, Rumunska, Španělska, Švédská, Thajska, Británie a na Island. Nejhůře byly touto chřipkou postiženy Spojené státy a po nich Kanada. 1 S MINISTREM VNITRA CSSR o Úkolech Bezpečnosti Zabezpečit jistotu, práva a zákonné zájmy občanů PRAHA 28. ledna (až) — Ministr vnitra J. Pelnář, státní tajemník ministerstva vnitra plk. JUDr. J. Majer a náměstek ministra plk. JUDr. F. Vašek se v úterý sešli na přátelské, neformální besedě s novináři. Hlavním obsahem informací byly úkoly federálního ministerstva vnitra, vyplývající z akčního programu strany. Ministr J. Pelnář poukázal v úvodním slově na vážnou situaci, která se u nás v posledních dnech vytvořila, a zdůraznil, že znovu a znovu vyvolávané napětí by mohlo přerůst ve vážný společenský konflikt. V souvislosti s tím uvedl, že je společenským zájmem, aby Bezpečnost důsledně a rozhodně dbala na zachování veřejného pořádku a čelila anarchistlckým tendencím. Na druhé straně však všichni občané našeho státu musí mít jistotu, že jejich osobní bezpečnost, jejich práva, zákonné zájmy i klid a pořádek budou náležitě zabezpečeny. Federální ministerstvo vnitra bude koordinovat činnost ministerstev obou republik při řízení ozbrojených bezpečnostních sborů a bude samo řídit ty složky Bezpečnosti, které jsou vyčleněny к plnění zvláštních úkolů při ochraně. CSSR. Do federální pravomoci kromě toho spadají otázky ochrany státního a hospodářského tajemství, právní úpravy hranic a státních symbolů, úpravy pravidel silničního provozu a výkon státní správy ve věcech spolčovacích. (Pokračování na str. 2.J Představujeme kandidáta na funkci předsedy Sněmovny národe Prof. dr. Hones-i vědy do politiky Hovořili jsme spolu v přestávce zasedání Slovenské národní rady, protože zastihnout v tyto dny v Bratislavě kandidáta KSČ na funkci předsedy Sněmovny národů, soudruha pro}, dr. Dalibora Hanese není záležitost právě snadná. Spíše naopak. Pomalu už patří mezi pravidelné abonenty letecké linky Bratislava—Praha. »Ale na Prahu se vždycky těším,« říká. »Město, kde jsem prožil svá nejkrásnější mladá léta, má pro mne trvalý půvab.« Soudruh Hanes před válkou v Praze studoval až do uzavření vysokých škol nacisty. Pak odešel do Bratislavy skládat poslední zkoušky. »Nebýt války a okupace, možná, že bych v Praze zůstal natrvalo,« připouští a z toho, co dále vypráví o svých kontaktech s českými kolegy, je zřejmé, že к Praze a zvláště к české právnické vědě má 1 nyní úzký vztah. »Do politiky přicházím vlastně z vědy,« říká o sobě. Má za sebou 18 let vědecké činnosti na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě, kde je řadu let vedoucím katedry hospodářského práva. Jeho vědecké práce obsahují téměř sto titulů, z toho je deset objemných knih. »Když se před rokem začalo pracovat na akčním programu strany, byl jsem požádán o spolupráci, především na formulování pasáží týkajících se státoprávních problémů. Potom jsem pracoval ve vládních komisích pro ústavní zákon o federativním zřízení a pro otázky ekonomické a Institucionální. A to už jsem byl v politických záležitostech angažován naplno.« A před tím, soudruhu Hanesi, to politika nebyla? »I byla. Už před Slovenským národním povstáním jsem měl styk s podzemním komunistickým hnutím. A hned v prvních dnech Povstání jsem vstoupil do strany. V Banské Bystrici jsem za Povstání působil na předsednictvu SNR, měl jsem na starosti legislaturu na námi ovládaném území. Pak jsem šel s partyzány do hor, tam jsem bojoval celou zimu. Za Povstání jsem se seznámil se Švermou a dalšími soudruhy. Když se přiblížila fronta, vstoupil jsem do armády. A na sklonku války jsem se (Pokračování na str. 2) 4I