Rudé Právo, červenec 1969 (XLIX/152-178)

1969-07-22 / No. 170

V ÚTERÝ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA 22. ČERVENCE 1969CENA 50 HAL ^RUIJÉ PRjXtfO PO ÚSPĚŠNÉ NÁVŠTĚVĚ MĚSÍCE Apollo II se vrací oa Zemi Splnil se dávný sen lidstvu Ф Armstrong a Aldrin provedli všechny náročné úkoly • Orel perfektně odstartoval z Měsíce к vesmír­nému dostaveníčku s Kolumbií # Opět společně kolem Měsíce Jak jsme již včera oznámili, sestoupil v pondě­lí 21. července přesně ve 3 hodiny 56 minut a 20 vteřin velitel Apolla 11, americký kosmonaut Neil Armstrong z poslední, deváté příčky žebříč­ku Orla a jeho noha se poprvé dotkla měsíčního povrchu. V tomto historickém okamžiku, který sledo­valy na obrazovkách televizních přijímačů stamilió­ny diváků na celém světě, se splnil fantastický sen lidstva, odedávna toužícího odhalit tajemství této věrné družice naší planety. Po 21 hodinách a 26 minutách strávených na Mě­síci a po splnění úkolů uložených programem kos­monauti Armstrong a Aldrin se svým Orlem úspěš­ně odstartovali z měsíčního povrchu v 18.54 hodiny našeho času, přesně podle letového plánu. Tímto manévrem se měsíční modul dostal na oběžnou drá­hu kolem Měsíce a začal se přibližovat к toužebně lm očekávající Kolumbii. Odlet Orla z Měsíce označilo řídící středisko v Houstonu za »perfektní«. Raketový motor modulu vyhořel přesně podle plánu. Dramatické vesmírné dostaveníčko Orla s Kolum­bií, ke kterému došlo po 22. hodině, bylo velmi dis­krétní, neboť proběhlo za odvrácenou tváří Měsíce, kdy obě lodi nebyly v rádiovém spojení s Housto­­nem. Ve 22.35 hodin se obě lodi spojily a od tohoto okamžiku letěly vesmírným prostorem společně. Armstrong a Aldrin pak zbavili své skafandry i pros­tor modulu zbytků měsíčního prachu a přešli z Orla do Kolumbie, kde je již netrpělivě očekával pilot ve­litelské kabiny Collins. V úterý v 2.21 hod. našeho času — po uzávěrce to­hoto vydání — měl být od velitelské kabiny Apolla 11 Kolumbie odhozen Orel, protože zbylá část měsíční­ho modulu by vadila při přistávacím manévru na Ze­mi. Asi v 5.53 hodiny pak měla posádka Apolla 11 zapálit raketový motor, který vynese jejich loď z mě­síčního orbitu a umožní jejich návrat к Zemi. První Armstrongovy pohyby na Měsíci byly trochu nejisté a vrávo­ravé, ale během několika minut si americký kosmonaut vykračoval po měsíčním povrchu tak suverénně a samozřejmě, jako kdyby se procházel po rodných nivách ve Wapakoneta ve státě Ohio, kde se před devětatři­­ceti lety narodil. »Na povrchu je slabá vrstva pra­chu, vidím své vlastní stopy,« sdělil Armstrong ve svém prvním hlášení z měsíčního povrchu řídícímu stře­disku v Houstonu. »Pohyb na Měsíci je daleko snazší než v simulátorech ve výcvikovém středisku na Zemi. Na měsíčním povrchu není po přistání pod Orlem žádný kráter, veškeré sto­py po přistání jsou nepatrné.« Po »rozcvičce« věnoval Armstrong první minuty pobytu na Měsíci foto­grafování a pak se dal do prvního úkolu — sběru vzorků měsíční půdy. Získání vzorků bylo zařazeno mezi první pracovní úkoly na Měsíci pro případ, kdyby museli kosmonauti z nepředvídaných důvodů náihle opustit povrch Měsíce. Armstrong, který začal nabírat mě­síční půdu do zvláštní nádoby, měl zpočátku panoho práce, neboť půda byla mnohem tvrdší, než se předpo­kládalo. Řídící středisko mu poradi­lo, aby zabral s nádobou hlouběji. Uposlechl jeho rady a úspěšně na­sbírané vzorky pak předal Aldrinovi, který je ve zvláštním vaku vytáhl do kabiny Orla, kde je spolehlivě ulo­žil. Osmnáct minut po Armstrongovi vstoupil na měsíční povrch i pilot měsíčního modulu Aldrin. Nejdříve si několikrát povyskočil a pak na příč­kách žebříku předvedl vynikající sportovní výkon —■ vzpor, který by se mu v pozemských podmínkách se zátěží, kterou měl při tom na sobě, zcela jistě nepodařil. 0 půl páté odpojil Armstrong te­levizní kameru od měsíčního modu­lu, pořídil s ní několik záběrů půso­bivého panorámatu Měsíce a nakonec ji instaloval na stativ ve vzdálenosti devíti metrů od modulu. Ve 4.41 hodin našeho času poslal Armstrong hlášení pilotu velitelské lodi Collinsovi a o minutu později vztyčil na povrch Měsíce vlajku Spojených států. Tyto okamžiky zachytil Aldrin svým fotografickým přístrojem a pak před­vedl svéráznou »fysminutku« na Mě­síci: sérii nej různějších skoků a po­skoků, při kterých pobíhal stále do­kolečka, к obveselení televizních di­váků i /řehně, v velkému potěšení. Jeho měsíční dovádění pře­rušil president Nixon, který zavolal kosmonautům přímo z Washingtonu a blahopřál jim к úspěšnému přistá­ní a vstupu na Měeíc. Po ukončení rozhovoru Aldrin, mající radost z po­hybu po tolika hodinách v úzkém prostoru Kolumbie a Orla, znovu začal dovádět na měsíčním po­vrchu a předvedl další svéráznou spe­cialitu, tzv. klokaní skoky. Ve 4.51 hodin ohlásil Collins z ve­litelské lodi Apolla 11, který se až do té doby marně snažil najít Orla mezi spletí balvanů a krátérů na měsíč­ním povrchu, že konečně spatřil mě­síční modul. Zároveň oznámil do Houstonu souřadnice místa přistání, které se přibližně jen o 5—6 kilo­metrů lišily od souřadnic původně plánovaného místa přistání. Pět minut před pátou hodinou za­čali kosmonauti s dalším sběrem vzorků měsíční půdy. Během 20 mi­nut spolu s tím, co již uložil Aldrin do měsíčního modulu, nasbírali celkem asi 36 kg měsíčních hornin. Snažili (Pokračování na str. 7] Neil Armstrong chvílí poté, kdy vstoupil jako první pozemšťan na měsíční po­vrch. Telefoto: ČTK — AP S Prolétán usech zemi, spojte se! ČESKOSLOVENSKY LID BLAHOPfÍE|E BRATRSKÉMU LIDOVÉMU POLSKU Soudruh WLADYSLAW GOMULKA, první tajemník OV PSDS, MARIAN SPYCHALSKI, předseda státní rady PLR, jOZEF CYRANKIEWICZ, předseda rady ministrů PLR, VARŠAVA Vážení soudruzi, u příležitosti 25. výročí vzniku lidového Polska zasíláme Vám a Vaším pro­střednictvím bratrskému polskému lidu, ústřednímu výboru Polské sjednocené dělnické strany, státní radě a radě ministrů Polské lidové republiky srdečný soudružský pozdrav a upřímné blahopřání к dosaženým úspěchům v socia­listické výstavbě. Úspěchy bratrského Polska jsou i našimi úspěchy a posilují nerozborné společenství socialistických států. Hluboce sl vážíme velikého úsilí Polské sjednocené dělnické strany a lido­vého Polska v boji za socialismus a mír a za upevnění síly a jednoty mezi­národního komunistického hnutí a světové socialistické soustavy. Polská lidová republika je pevným článkem Varšavské smlouvy, která je garantem státní a národní nezávislosti obou našich zemí, jakož i svobody národů a bezpečnosti v Evropě a ve světě. Obě naše země spojuje tradiční přátelství, opřené o zásady proletářského internacionalismu, o nějž se rozbíjejí všechny pokusy vnitřních 1 vnějších třídních nepřátel, směřující к narušování naší spolupráce. Vzájemně výhodné vztahy rozvíjíme na základě smlouvy o přátelství, spo­luprácí a vzájemné pomocí. Jsme přesvědčení, že tyto vztahy se budou i na­dále rozvíjet ku prospěchu národů obou naších socialistických států a spo­lečné věci socialismu. Rozvoj našich spojeneckých svazků nemalou měrou přispívá i к upevnění jednoty a přátelství s SSSR a ostatními státy socialis­tického společenství. Drazí soudruzi, dovolte, abychom popřáli bratrskému polskému lidu jménem svým i jménem národů Československa mnoho úspěchů v socialistické vý­stavbě a v boji za mír a socialismus ve světě a Vám osobně pevného zdraví a dalších úspěchů ve Vaší odpovědné práci pro blaho polského lidu, pro věc raez,inárodn,íhp dělnického hnutí, pro upevnění světové socialistické soustavy jako hlavní záštity socialismu a míru ve světě. LUDVIK SVOBODA, president ČSSR, GUSTAV HUSÄK, prvni tajemník ÜV KSČ, OLDŘICH ČERNÍK, předseda vlády ČSSR Ministr zahraničních věcí Ing. J. Marko zaslal blahopřejný telegram mi­nistru zahraničních věcí PLR J. Jedrychowskému. Ústřední rada ČSROH zaslala pozdravný dopis Ústřední radě polských odborů. K SVÄTKÜ * K mhtim TM TMM РЙ1 S0C,M,SIICKÉ NAD MAJESTÁTNÍ VISLOU VYROSTLA NOVÁ VARŠAVA. Foto CAF ZEMPL1N NAPLNO SKLfZt Úroda nad očekávání Pomohou mechanizátoři z SSSR MICHALOVCE 21. července (vh) Zemplín se svou podtiskou nížinou, zná­mou z posledních let rozsáhlými zúrodňovacími pracemi, je po Žitném ostrově druhou největší obilnicí na Slovensku. I když tu žně začaly před třemi týdny, vrcholí vlivem nepříznivého počasí teprve nyní. Náročnost práce zemědělců zvyšuje skutečnost, že téměř současně dozrává ječmen, pšenice i žito. V minulém týdnu následkem prud­ké vichřice obilí v některých mís­tech polehlo a výnosy se na posti­žených plochách podle odhadu sni­žují asi o 3 q z hektaru. Přesto je úroda mnohde lepší, než se očeká­valo. Takovou zkušenost mají i v dal­ších východoslovenských okresech. Loňskou rekordní sklizeň 8400 va­gónů např. letos v okrese Košice chtějí překonat a vykoupit navíc ješ­tě asi 1000 vagónů obilí. Největším problémem letošních žní je na východním Slovensku ne­dostatek skladovacích prostorů. No­vá sila není ještě možno využít, ně­která nejsou ani plně dokončena, a tak např. v Michalovcích může ná­kupní a zásobovací podnik usklad­nit ve svých prostorách jen 3500 vagónů obilí. Zbytek musí zůstat va skladech zemědělských závodů. Urychlení sklizně na Zemplíně umožní i výpomoc kombajnů z oko­lí. Např. z okresu Poprad jich při­jede 1 s obsluhami 40, dalších 30 až 40 kombajnů i s měchanizátory přijede na Zemplín pomoci ze sou­sedního SSSR. Ke snížení obvyklých ztrát při kombajnové sklizni přispívají letos, jak informoval našeho zpravodaje ing. Mazur, ředitel strojní stanice v Michalovcích, drobné úpravy kom bajnu. Zamezují zejména propadává ní obilí podél šikmého dopravníku od sběracího stolu. Další ůpravr spočívá v zachycení obilí, dosud uni kajícího u mlátičky, do malé pla chetky. Jen na této plachetce se na každém kombajnu zachytí denně zhruba čtvrt metrického centu obilí. Blahopřáni do USA PRAHA 21. července (ČTK) — Pre­sident republiky L. Svoboda zaslal presidentu Spojených států americ­kých R. Nixonovi blahopřání к úspěš­nému přistání amerických kosmo­nautů na Měsíci. luna 15 no Měsíci MOSKVA 21. července (TASS) — Sovětská automatická stanice Luna 15 dokončila 21. července 1969 program výzkumu prostoru kolem Měsíce a zkoušek nových systémů, které byly na její palubě. 21. července v 18 ho­din 47 minut moskevského času by­ly zapnuty brzdicí motory, stanice opustila oběžnou dráhu kolem Měsí­ce a dosáhla měsíčního povrchu v určené oblasti. Během letu bylO' se stanicí navázá­no 86 rádiových spojení, za nichž se prověřovala činnost nových systémů lodi, měřily se parametry dráhy a prováděla se vědecká pozorování. Luna 15 uskutečnila 52 obletů Měsí­ce. Od předcházejících automatických stanic Luna 9 a Luna 13 se liší mož­ností přistání v různých oblastech měsíčního povrchu změnou oběžné dráhy kolem Měsíce. Dvě takové změ­ny byly provedeny 18. a 19. červen­ce; byly přitom vyzkoušeny nové au­tomatické navigační systémy. Sovětské lokomotivy pro ČSD PRAHA 21. července (po) — Dvou­stou motorovou lokomotivu vyrobenou v SSSR pro čs. železnice »přivezla« v pondělí sovětská delegace vedená náměstkem ministra zahraničního obchodu N. N. Smeljakovem. Delega­ci v Praze přivítal náměstek ministra předsedy federálního výboru pro do­pravu ing. Ján Filinský. Do konce minulého roku obdržely ČSD již 197 lokomotiv řady T 679.1 (naši železničáři jim říkají Sergej) a letos bude dodáno dalších 80. Ро-čítá se s celkovým počtem 329 lo­komotiv, které svým výkonem 2000 koní plně nahradí výkonné parní lo­komotivy v nákladní dopravě na tra­tích, které se' nebudou elektrizovat. Sovětská delegace v pondělí od­cestovala zvláštním vlakem do Brna, kde za účasti stranických a státních představitelů města v lokomctivním depu Brno-Maloměřlce ředitel lugan­­ského lokomotivního závodu N. A. Turik čs. železničářům slavnostně předá dvoustého »Sergeje«. F. HAMOUZ PO NA VRATU Z MOSKVY: RVHP cílevědomě připravuje program integrace V minulém týdnu probíhalo v Moskvě 42. zasedání výkonného vý­boru Rady vzájemné hospodářské pomoci. Uveřejňujeme záznam roz­hovoru o výsledcích zasedání, který vedoucí čs. delegace, místopředseda vlády a stálý představitel CSSR v RVHP soudruh František H a m o u z poskytl po návratu zpravodaji Rudého práva Marcelu Brožíkovi. □ 42. zasedáni výkonného výboru mělo na pořadu především projed­návat opatření к realizaci význam­ných usnesení dubnového, mimořád­ného zasedání RVHP na nejvyšší úrovni. S jakým základním závěrem o tomto zasedání jste se vrátil do­mů? HAMOUZ: Byla to věcná a velmi užitečná jednání. Potvrdila především to, že všechny členské země RVHP plně respektují zásadní usnesení le­tošního mimořádného zasedání RVHP na nejvyšší úrovni. A nejenom to. Že v každé z členských zemí se jíž roz­víjejí konkrétní náročné práce smě řující к prohlduhení spolupráce jak hospodářské, tak vědeckotechnické Potvrdilo se také, že naši partneři nečekají, intenzívně a iniciativně rozpracovávají přijaté zásady — a že rovněž my se s úspěchem snažímt držet s nimi krok. □ S čím přišla na 42. zasedán čs. delegace a jak byly její návrh; iřijímány? HAMOUZ: Nemohu uvádět podrob rošti, vždyť šlo o spoustu návrhů í íámětů uplatňovaných ve všech stá ých komisích a navíc v sedm zvláštních pracovních skupinách. Na še delegace zdůrazňovala především potřebu koordinace prací ve všech oblastech od plánování přes řešení valutově finančních problémů a ná­strojů až po integrační úsilí ve vě­deckotechnické sféře. Dále doporu­čovala dbát kontinuity a využívat zkušeností a kádrů, které se až do­sud osvědčily v působnosti jak na státní, tak na podnikové úrovni. Ze­jména pak prosazovala orientaci na komplexní program ekonomické a vědeckotechnické integrace v rámci RVHP, který má najít výraz v při­jetí závazných dokumentů o socialis­tické integraci. Také v těchto otáz­kách jsme se s našimi partnery shodli. □ Čím se tedy bude vyznačoval další etapa realizace dubnových ■ísnesení po 42. zasedání výkonnéhr rýhorn? HAMOUZ: Ve všech členských stá ;ech, a to ve zvláštních pracovníci skupinách složených z autoritativ nich představitelů, jakož i ve všecl stálých komisích RVHP nyní přistou pinie к tvorbě komplexního progrann dalšího postupu. Pracovní plán, ш němž jsme se dohodli, zahrnuje něko , llk set základních úkolů. Jde o zkou nání a nalezení nejvhodnějších mož lostí a forem integračního působen v oblasti plánování, devizových a fi nančních vztahů, zahraničního obcho du, specializace a kooperace, vědecko­technické spolupráce, normalizace, součinnosti v průmyslu, ve vytvá ření tzv. agrokomplexu, v dopravě atd. Ale patří sem 1 řešení organi­začních, institucionálních a právních otázek umožňujících a podněcují­cích přímé zapojování podniko-hos­­podářské sféry do mezinárodní socia­listické součinnosti atd. Náročnost prací na těchto tématech plyne z toho, že musíme mít stále na paměti komplexnost, vzájemně vazby a žádnou otázku nelze posu­zoval izolovaně. Které otázky jsou klíčové, do jaké míry jsou ta či ona uvažovaná opatření reálná, jaké ces­ty jsou nejschůdnější, co bude nejlé­pe odpovídat jak zájmům jednotli­vých zúčastněných zemí, tak i spo­lečným potřebám celého společen­ství — to se postupně vyjeví. Proto předem neodmítáme žádné předlo­žené náměty. Hodláme' se dopraco­vat skutečně reálného a účinného komplexního integračního programu na základě zevrubného poznání ob­jektivních životních potřeb. Spoléhá­me, že českoslovenští odborníci, eko­nomové, právníci a další z nejrůz­­íějších oborů praxe 1 teorie budou toto úsilí nadále aktivně podporovat. □ Na Západě je v poslední době šechno, co se děje kolem RVHP a i jejím rámci, jak se říká, »ostře sle­továno«. Překvapila je jednomysl­nost, s jakou byly přijaty dubnové • okumenty. Můžete se vyjádřit i к to nu, po zkušenostech z nynějšího íoskevského zasedání? HAMOUZ: Neshledal jsem žádnou Irženllvost ve vystupování a návrzích íterékoliv z delegací členských zemí. Věcnost a pozitivní přístup projevo­vali všichni účastnící zasedání bez výjimky. (Pokračování na str, 3) \ P01SX0 SLAVÍ 25. Vf ROÍIVZNMU President Ludvík Svoboda a první tajemník tV KSC dr. Gustav Husák ve Varšavě • Slavnostní zasedáni Sejmu za účasti hostů VARŠAVA 21. července (Od našeho zpravodaje) — V pondělí a v úterý vrcholí v Polsku oslavy státního svátku, který je jubilejním v historii lidového Polska. Slavnostně vyzdobená Varšava uvítala v pondělí představitele spřátelených sousedních zemí, Českosloven­ska, Sovětského svazu a NDR. Už před devátou hodinou ráno při­cházely na moderní varšavské letiš­tě zástupy oběanů, mezi nimi hutní­ci a stavbaři v pracovních oblecích, mládež s praporky. Na letištní budově nápisy v polštině, ruštině, češtině a němčině: Srdečně vítáme. Na ploše očekávají hosty z bratrských zemí polští představitelé, v čele s W. Go­­mulkou, M. Spychalským a J. Cyran­­kiewiczem. Jsou tu členové politic­kého byra ÚV PSDS, členové vlády, generalita, velvyslanci Českosloven­ska, Sovětského svazu a NDR, celý diplomatický sbor. Krátce, před devátou hodinou za­hřměly nad letištěm motory 1118, do­provázené čtyřmi stíhacími migy. Prv­ní přiietěil představitelé NDR, ipředďe­­da vlády Willy Stoph a člen politic­kého byra ÚV SED Erich Honecker. Krátké uvítání, hymny a přehlídka čestné jedno tiky. Krátce nato přistálo letadlo s čes­koslovenským znakem. Presidenta Ludvíka Svobodu a prvního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka vítají u le­tadla Marian Spychalski, W. Gomul­­ka a J. Cyranklewicz. Po českosloven­ské a polské hymně přistupují sou­druzi Svoboda a Husák v doprovodu předsedy státní rady M. Spychalské­­ho к praporu čestné vojenské jednot­ky a vykonávají přehlídku. Potom se zdraví 6 členy diplomatického sboru a s varšavskými občany, kteří jim po­dávají květiny a volají »Ať žije Čes­koslovensko«. Představitelé ČSSR a NDR potom společně očekávají přílet sovětského letadla. Všichni pozdravují generál­ního tajemníka ÚV KSSS L. Brežněva a předsedu presidia Nejvyššího sově­tu SSSR N. Podgomého. (Pokračováni na str. 7) Slavnostní večer v Praze PRAHA 21. července (ČTK) — V pražském Domě umělců se konala v pondělí večer oslava 25. výročí státního svátku Polské lidové republiky. Uspořádal ji ústřední výbor Národní tronty ČSSR. Po státních hymnách českosloven­ské a polské blahopřál v slavnostním projevu všemu polskému lidu člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ RSDr. V. Bilak jménem ÚV KSČ a celé Národní fronty ČSSR. Promluvil rovněž polský velvyslanec v ČSSR W. janiurek. Slavnostního večera se zúčastnili Ing. O. Černík, K. Poláček, JUDr. B. Kučera a další vládní činitelé, A. Indra, ing. J. Kempný, CSc., J. Le­­nárt, J. Korčák, zástupci politických stran a dalších složek NF a četní jiní čs. představitelé. Přítomni byli členové pražského diplomatického sboru. Soudruh V. Bilak hovořil o hlav­ních rysech společného vývoje ná­rodů Polska a Československa, vyso­ce ocenil důslednou zahraničně poli­tickou linii PLR, vzpomněl historic­kých vztahů mezi oběma zeměmi. Na závěr vyjádřil hluboké přesvědčení, že čs.-polská spolupráce se bude všestranně prohlubovat, což nejen prospěje oběma zemím, ale bude rov­něž znamenat upevnění vztahů v rám­ci Varšavské smlouvy a RVHP, a tedy posílení celého socialistického spole­čenství. V bohatém kulturním pořadu zazně­ly skladby Chopinovy a Moniuszkovy a díla dalších polských skladatelů. Vedle našich umělců a souborů s úspěchem vystoupil í chlapecký a mužský sbor Státní filharmonie v Poznani. Rozhovor s gener. konzulem PLR v Ostravě J. Korczynským o čs.-polské spolupráci Slavnostní shromáždění a otevření výstavy v Ostravě OSTRAVA 21. července (db) — V Ostravě na Černé louce byla v pondělí slavnostně otevřena výstava »25 let Polské lidové republiky«. Současně se uskutečnilo na Černé louce slavnostní shromáždění na počest státního svátku PLR. Oslav se zúčastnili zástupci politických orgánů, krajští a městští funkcio­náři, hospodářští pracovníci a další občané. Slavnostní projevy přednesli před­seda Severomoravského KNV J. Mušal a generální konzul Polské lidová repub­liky v Ostravě J. Korczyúski, kterého jsme požádali u příležitosti pondělní oslavy o odpovědi na následující otázky. П Působíte v Ostravě a jsou vám jistě známy styky Ostravska s při­lehlými polskými vojvodstvími. Jak hodnotíte rozvoj těchto styků v le­tošním roce? »Styky Severomoravského kraje a vojvodství Katovice a Opole mají za sebou dlouholetou tradici 1 bohaté zkušenosti. Patrony této ' spolupráce jsou krajské výbory KSČ v Ostravě a PSDS v Katovicích, které každým rokem podpisují zvláštní protokol 0 výměně zkušeností a spolupráci v různých oborech. Takováto smlou­va byla podepsána i na rok 1969. Úmluvy mezi stranickými orgány dá­vají zelenou široké spolupráci ve všech směrech. Například horníci OKR mají úmluvu s horníky polské ho Slezska, a pokud vím, jsou s je­jí realizací velmi spokojeni. Hutníci Ostravska a Třince spolupracují s hutníky z Katovic a Krakova. Polští hutníci využívají zkušeností hutníků ČSSR, zejména v oblasti techniky a technologie. Velmi živá a oboustran­ně prospěšná je spolupráce hutníků obou»států při válcování různých profilů. Tak by se dalo hovořit 1 o spolupráci chemiků, stavbařů, do­­praváků aj. A též o nevýrobní oblas­tí, o spolupráci na úsecích národních výborů, společenských organizací, sportu atd. Je pravda, že lont se tyto styky oslabily, nyní však už vzájemná spolupráce dostává normální ráz. Prá­vě v pondělí podepsali pak v Ostravě dohodu o spoluprácí v oblasti kultury na léta 1969—1970 zástupci Severo­moravského KNV, Národního výboru města Ostravy a představitelé Voj­­vodské národní rady v Katovicích.« □ Naše občany, zejména v pohra­ničních oblastech, pochopitelně velmi zajímají možnosti individuálních cest do Polska a z Polska ... »Fakta ukazují, že pokud jde o tu­ristické, rodinné i přátelské návště­vy, dostaly se věci do normálních kolejí. Můžete se o tom přesvědčit na hraničních přechodech v Českém Tě­šíně, Petrovicích a Bohumíně. Napří­klad jen na výstavu Ostrava 69 při­cestovalo z Polska asi 10 000 turistů. Vím však, co vaše i naše občany trá­pí. Pokud ovšem jde o cesty, pro které by nebylo třeba pozvání, pak je to záležitost, která vyžaduje řešení na nejvyšší úrovni. Vím, že se už dlouho vedou na toto téma rozhovory a že se připravuje к podepsání nová úmluva, která by umožnila mnohem bohatší turistický styk.« ,v%,

Next