Rudé Právo, listopad 1969 (L/257-281)

1969-11-01 / No. 257

V SOBOTU 1. LISTOPADU 1969 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 257 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 72)CENA 1,— Kčs ^cietm vjechzeM, spojte se!рош ZAHRANIČNÍCH VÉCl V PRAZE SK0NČI1A PGDEPSÁNÍM SPOLEČNÉHO P RlfBÉPRWO Významný krok na cestě к celoevropské konferenci PRAHA 31. října (Od našeho zpravodaje) — V pátek dopoledne se sešli v reprezentačních místnostech Černínského paláce v Praze ministři zahra­ničních věcí naposledy, aby podepsali text společného prohlášení. Ke stolu ozdobenému vlaječkami socialistických států, které podepsaly budapešť­skou výzvu, přistupovali ministři к podpisu v abecedním pořádku jednotlivých zemí — Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Rumunské socialistické re­publiky, Svazu sovětských socialistických republik a hostitelské Československé socialistické republiky. Porada byla věnována projednání některých otázek souvisejících s přípra­vou celoevropské konference. Oficiální zpráva zdůrazňuje, že porada probíhala v přátelské, soudružské atmosféře. И VÝCHODISKA “kteří čtenáři nám při cestě stranické a státní delegace do Sovětského svazu připomínali ovzduší a nálady a kampaně, jaké byly v Českoslo­vensku vyvolávány u příležitosti různých loňských mezinárodních setká­ní s bratrskými, spojeneckými zeměmi. A srovnávali přivítání, jakého se dostalo naší delegaci při návratu do vlasti, s podezřeními, která byla šířena v minulém roce vždy dřív, než ještě byly známy výsledky. Mnohdy dřív, než vystoupili představitelé z letadla, bývala v Praze vypouštěna kachna o zradě. Významný fakt, že byly znovu po dlouhých měsících ozdraveny ěeskoslo­­vensko-sovětské vztahy, plně obnovena důvěra a internacionální svazky bratr­ské spolupráce, se setkal s netajenou nevraživostí linoucí se uniformně ze zdrojů buržoazní propagandy. Západoněmecká Deutsche Welle například pro­lévá slzy nad »individuální politikou«, již provádělo Československo »se Zá­padem« v minulém roce. Všichni západní propagandisté spoleěně, aby zlehčo­vali obsah a výsledky československn-sovětských jednání, nepopiratelná fakta, předkládají čtenářům к věření své ekvilibristické kalkulace o tom, co v ob­sahu jednání nebylo, čemu ale mají věřit lidé, tedy tomu, co napsali antiko­munisté. Nemůžeme samozřejmě požadovat, aby protivníci projevovali uspo­kojení nad tím, s čím ani spokojeni být nemohou, avšak po loňských výlevech bezmezných sympatií známému proudu čs. politiky jsou dnešní projevy neza­držitelné skepse včerejších »přátel«, přecházející do nedůstojné pomlouvačně nenávisti, přece jen krkolomné. Čtenář a poslu­chač na Západě má uvěřit tomu, že vše, co se u nás děje a koná, je špatné. I to, když se rozhodneme postupovat kolektiv­ně proti kolektivní­mi IROSLAV MOC mu a Koordinované­mu postupu Západu proti nám, jestliže neprovádíme individualistickou politiku. Špatné je, jestliže se Praha stala mís­tem schůzky ministrů zahraničních věcí socialistických zemí. Sejdou-Ii se třeba v Bonnu ministři zahraničí Západu, je to dalekosáhlý akt, který dokazuje ne­jen jednotu a společné zájmy kapitalistických zemí, je to projev vysokého ocenění Německé spolkové republiky, na který má být každý správný Němec hrdý. Ale je-li Praha dějištěm schůzky ministrů socialistických zemí o pro­blémech evropské bezpečnosti, musí to být přinejmenším »podezřelé«, aby bylo možno negovat jakýkoliv budoucí návrh dřív, než je znám. Připomíná to všechno nostalgické epitafy na náhrobcích nadějí, jejichž text se podivuhodně podobá stejným nápisům na kamenech, jež po sobě nechává pravice u nás doma. Nechť lidé sami posoudí, kdo od koho opisuje a co kdo sleduje. Nesporným faktem zůstává, že i v hospodářské oblasti byly návštěvou naší delegace v SSSR otevřeny takové možnosti spolupráce, po jakých by sáhla kterákoliv země světa, včetně těch, jejichž tisk se ji snaží se zarputilou setrvačností líčit jako nevýhodnou. V Británii například ve stejné době, kdy část tisku líčila nevýhodnost hospodářských styků Československa se Sovět­ským svazem, si libovali nad tím, jak výhodnou zakázku britské obuvi do Sovětského svazu se jim podařilo »utrhnout«. Že tato zakázka činí jen zlomek zakázek československých, nikdo samozřejmě neřekne. Fakta nelze odstranit ze světa tím, že je zamlčíme. Pravdu mají ti sou­druzi, kteří říkají, že jsme v lednu minulého roku měli šanci, jaká se často nevyskytuje — vyrovnat se s nedostatky, zvýšit akceschopnost strany a při­tažlivost socialismu. A promarnili jsme ji. Pravdu mají ti, kteří říkají, že po srpnu se stalo něco, co nemá obdoby v dějinách: přes politický bankrot zůstalo prakticky politické a státní vedení téměř bez podstatných změn. Šance tu byla znovu. Ale chaos A rozvrat se prohluboval. FräVuü iitají ti, kteří připuniíiiají uve uašuvá výtniuuisRa. jaká uičiu vedení strany v lednu minulého roku — v jakém stavu byla strana, společnost, eko­nomika a jaké výchozí pozice dostalo vedení strany v dubnu letošního roku — v jakém stavu byla strana, společnost, ekonomika. Musíme si teprve znovu vytvářet podmínky pro to, abychom mohli realizovat ideály a cíle Ledna, které byly katastrofálně zavaleny tím, co kdekdo vydával za polednovou politiku. Tvrdit, že usnesení byla správná, že úmysly byly poctivé, a současně igno­rovat, nevidět a odmítat Výsledek, kam se došlo, znamená odmítáni ověřování postojů a názorů praxí. To je dogmatismus naruby. A ten ztěžuje mnoha lidem nalezení pozitivního východiska. Konstatovat, že byla těžká situace, a odmítat říci, v čem spočívaly chyby, znamená povzbuzovat pravici, jestli si tento přepych mohli dovolit nezodpovědní rádci, nesměl si jej dovolit politik, který měl cítit odpovědnost. Nemyslím, že Subjektivismus je trestný čin, ale my jsme živým příkladem, jak na něj mohou objektivně doplatit miliňny lidí, jestliže se projeví u politiků. Stali jsme se učebnicovým příkladem, varovným, přestože učebnic na toto téma bylo v dějinách mezinárodního dělnického hnutí napsáno mnoho. A ne­jednou byly psány krví. Což jsme neposkytli příklad, že se historie nemusí pokaždé opakovat jako fraška, ale že toto opakování v podmínkách třídního boje, o kterém bylo u nás vysloveno tolik odsuzujících pozérských argumentů, může přijít nesmírně draho? Nebyla snad praxe toho, co se vydávalo za so­cialismus s lidskou tváří, jen novou odrůdou oportunismu; což není jak ušitá i na nás Leninova kapitola o porušování jednoty křikem o jednotě? Zapla­tili jsme vysoké školné. Šance je tu stále. Nelze ji uskutečnit penězi a pouhými slovy. Mezi mož­ností a skutečnosti musí být vybudován most praxe, práce. Bez ní se myšlenka skutkem nikdy nestane. Usnesení a úmysl samy o sobě nepostaví jediný byt, navvtvnrf íáHnnii hmotnou hsdcstu. Výslsdky mosksvských jsdnšní jsou on cd hmatatelnou realitou, která umožňuje uskutečňovat pozitivní východiska z po­litických i hospodářských potíží a realizovat naši šanci. Z AKTIVU BRATISLAVSKÝCH KOMUNISTO Družbu budeme upevňovat BRATISLAVA 31. října (gč) — Ve společenském domě Slovnaftu se ko­nala v pátek schůze celoměstského bratislavského aktivu stranických funkcionářů. O výsledcích jednání čs. stranické a státní delegace v Sovět­ském svazu hovořil člen delegace, první tajemník ÜV KSS ing. Š. Sádov­­ský. Podrobně přiblížil atmosféru jed­nání i pobytu naší delegace v SSSR. Zdůraznil, že i když byly při návště­vě v popředí politické problémy, podstatná část jednání měla těžiště v ekonomických otázkách. Sovětští soudruzi přistupovali v jednártích s plným pochopením ke všem problé­mům, které naši představitelé před­ložili к řešení. Ze slov diskutujících vyplynul též jednoznačný závěr, že Sovětský svaz je náš mocný a věrný spojenec, na kterého se můžeme po všech strán­kách plně spolehnout. Ing. E. Kud­­lička, ředitel Slovnaftu, řekl, že druž­bu se sovětským lidem jsme přes ruš­né události minulého roku nepřeru­šili a nyní ji budeme Ještě dále upev­ňovat. Celoměstský aktiv stranických funkcionářů přijal stanovisko, v němž jeho účastníci vysoce vyzdvihují vý­znam jednání čs. stranické a státní delegace v SSSR pro další upevňová­ní přátelství se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi a pro užší hospodářskou spolupráci se zeměmi RVHP. DOPIS DNE Za několik málo dní budeme vzpomínat 52. výročí Velké říjnové so­cialistické revoluce. Revoluce, jíž začala nová epocha lidských dějin. Z otroka se stal člověk. A člověk — jak řekl Gorkíj — to zní hrděl Říjnová revoluce otevřela oči mnoha lidem. Dělnickou třídu celého světa uvedla do pohybu, otřásla imperialismem, odstranila mýtus o nepře­možitelnosti majitelů výrobních prostředků a o jejich hospodářské nut- R/3EN nosti. Proto v nich vznikla taková nenávist ke všemu komunistickému a hlavně к jeho uskutečňovateli — sovětskému lidu. 52 roků — a co všechno sovětský člověk za ně dokázalI Z polofeudál­­ní země vytvořit zemi s vyspělým průmyslem, zemědělstvím, vyřešit ná­rodnostní otázku, vybudovat si dokonalou obrannou moc, zničit fašis­tické vetřelce ve své zemi a pomoci od nich druhým. Stálo ho to milióny životů. Po vítězné válce začíná znovuvybudovávat válkou zpustošenou zemi. Starostí přibývá. Není již sám, vznikají další socialistické země. A i těm je třeba pomáhat. Vchází do kosmu .. . jsem rád, že žiji v této době a že jsem byl činným účastníkem Velké říjnově socialistické revoluce. Dnes je sice doba složitá, ale pevné věřím, že‘se brzy zkonsolidujeme a uvědomíme si, kam patříme a kdo je naším nejvěrnějším a nejspolehlivějším přítelem. Sovětskému lidu к jeho vel­kému svátku přeji hodně úspěchů v budovatelské činnosti pro pracující lid celého světa. JAN ŠlRER, Praha 8 Ministr Ing. ]. Marko podepisuje pro­hlášení. Foto E. UHER Přijeti и soudruha dr. G. Husáka První tajemník 0V KSŮ besedoval s ministry zahraničních věcí, s účastníky mezinárodní porady společností přátelství se SSSR a s maršálem SSSR 1.1. lakubovským PRAHA 31. října (ČTK) — Po pod­pisu prohlášení porady ministrů za­hraničních věcí členských států Var­šavské smlouvy v Černínském paláci v Praze přijal ministry zahraničních věcí první tajemník OV KSČ dr. G. Husák. Setkání, které proběhlo v srdečné a soudružské atmosféře, byl přítomen člen předsednictva a tajemník OV KSČ RSDr. V. Bifak. Odpoledne přijal soudruh G. Husák účastníky mezinárodní porady spo­lečností přátelství se Sovětským sva­zem. Setkání se zúčastnili člen před­sednictva OV KSČ a předseda byra OV KSČ pro řízeni stranické práce v českých zemích dr. L. Štrougal a tajemníci ÚV KSČ A. Indra a F. Репс. Vedoucí delegací informovali před-, stavitele KSČ o průběhu mezinárodní porady a poděkovali za soudružské a milé přijetí v Československu. Sou­druh Husák vyzdvihl význam jejich jednání, které přispívá к navázání další přátelské spolupráce v duchu marxismu-leninismu. Mezi pátečními hosty u dr. G. Hu­sáka byl 1 vrchní velitel spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy maršál SSSR I. I. Jakubov­­skij. V přátelském a soudružském du-, chu projednali oba představitelé otáz­ky, které se dotýkají vzájemných vztahů. SOVĚTSKÉ PROHLÁŠENI 0 BLÍZKÉM VÝCHODE SSSR bude noddle poskytovot pomoc orabským slotům MOSKVA 31. října (Od našeho zpravodaje) — Situace na Blízkém východě se dále vážně zostřuje. Izrael nepřestává s vojenskými provokacemi proti arabským státům — praví se v prohlášeni sovětské vlády, s nímž vystoupil v pátek na tiskové konferenci v Moskvě vedoucí tiskového oddělení minis­terstva zahraničních věcí SSSR L. M. Zamjatin. Prohlášení vypočítává fakta z po­slední doby a podtrhuje, že izraelská vojska terorizují arabské obyvatelstvo v okupovaném území, provádějí kolo­­nlzátorskou politiku. Jestliže Moše Dajan prohlašuje, že osídlení tohoto území Židy musí být hlavním cílem Izraele, pak vyhlašuje anexl arabské­ho území za státní politiku Izraele. To vše potvrzuje, že vedoucí činitelé Izraele usilují nikoliv o mír, ale o to, aby došlo к dalším komplikacím si­tuace v této oblasti. Tak je třeba po­suzovat 1 postoj Izraele к usnesením Rady bezpečnosti OSN, včetně Její re­zoluce z 22. listopadu 1967. IPokračování na str. 7) Telegram do Alžírská PRAHA 31. října (ČTK) — President republiky L. Svoboda zaslal předsedo­vi revoluční rady Alžírské demokra­tické a lidové republiky Huari Bume­­dienovi blahopřání ke státnímu svát­ku jeho země. Blahopřání ke státnímu svátku Alžírská zaslal též ministru zahranič­ních věcí A. Buteflikovi ministr za­hraničních věcí ČSSR ing. J. Marko. Blahopřáni jubilantom PRAHA 31. října (z) — Ta'jemnik OV KSČ F. Репс v pátek přijal sou­druha Kllmenta Neoveskéhó, člena OV KSČ, a předal mu blahopřejný do­pis OV KSČ ik jeho 55. narozeninám, ve kterém se oceňuje jeho dlouholetá práce pro stranu. Přijeti se zúčastnil rovněž vedoucí odděleni OV KSČ K. Skála a ministr-předseda federálního výboru pro průmysl ing. J. Krejěl. □ U příležitosti 50. narozenin byl v pátek předán soudruhu Peterovi Mikulášovi, předsedovi západoslo­venské krajské kontrolní a revizní komise, blahopřejný dopis ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V do­pise se oceňuje obětavá práce sou­druha Mikuláše ve stranických a ve­řejných funkcích a vyslovuje jubi­­lantovl přání pevného zdraví a úspě­chů v další práci; -z- Soustrast jugosiávii PRAHA 31. října (ČTK) — President republiky L. Svoboda zaslal presiden­tu Socialistické federativní republiky Jugoslávie Josipu Broz-Titovi sou­­strastný telegram v souvislosti s pří­rodní katastrofou, která postihla oblast Banja Luky. PROHLÁŠENÍ porady ministrů zahraničních věcí členských států Varšavské smlouvy Dne 30. a 31. října I960 se konala v Praze porada ministrů zahraničních věci členských států Varšavské smlou­vy, které se zúčastnili: za Bulhar­skou lidovou republiku s. I. Bašev, za Maďarskou lidovou republiku s. K. Erdélyi (náměstek ministra), za Ně­meckou demokratickou republiku s. O. Winzer, za Polskou lidovou re­publiku s. S. Jedrychowski, za Ru­munskou socialistickou republiku s. C. Manescu, za Svaz sovětských socia­listických republik s. A. A. Gromyko, za Československou socialistickou republiku s. J. Marko. Vlády zastoupené na poradě zdů­raznily svou snahu a ochotu podnik­nout individuálně a ve spolupráci s jinými státy nové kroky za účelem uvolnění napětí, upevněn! bezpečnosti a rozvoje mírové spolupráce v Evro­pě. Potvrzují ustanovení budapešťské výzvy zúčastněných států Varšavské smlouvy všem evropským zemím ze dne 17. března 1969, která prokázala svou životnost. Účastníci porady věnovali přitom zvláštní pozornost přípravě svolání celoevropské porady o otázkách bez­pečnosti a spolupráce v Evropě. S uspokojením konstatovali, že návrh na provedení celoevropské porady se setkal s kladným ohlasem ze strany většiny evropských států. Tento návrh se stal předmětem aktivního a věc­ného posouzení v Evropě, v jehož průběhu byly vyjádřeny konkrétní úvahy o různých otázkách spojených s přípravou porady, což vytváří reál­né možnosti pro uskutečnění porady a pro dosaženi evropské bezpečnosti spojeným úsilím v zájmu všech států a národů Evropy. Rovněž byla příznivě uvítána cen­ná iniciativa finské vlády ze dne 5. května 1989, která vyhlásila ochotu napomáhat přípravě a uskutečnění celoevropské porady. Všechny země, které podepsaly budapešťskou výzvu, daly kladnou odpověď. Ministři zahraničních věcí člen­ských států Varšavské smlouvy, kteří jednají z příkazu svých vlád, navrhu­jí následující otázky pro zařazení do pořadu jednání celoevropské pnrady: 1. O zajištění evropské bezpečnosti a o zřeknuti se použití síly nebo hrozby jejího použití ve vzájemných vztazích mezi státy v Evropě. 2. O rozšíření obchodních, hospo­dářských a vědeckotechnických styků na zásadě rovnoprávnosti, zaměře­ných na rozvoj politické spolupráce mezi evropskými státy. /Pokračování na str. 7.) Účastníci porady odcestovali PRAHA 31. října (ČTK) — Na roz­loučenou s ministry zanranlčnlch věcí, kteří se zúčastnili pražské porady, uspořádal ministr zahraničních věcí ČSSR ing. J. Marko v Černínském paláci oběd. □ Předseda vlády ČSSR Ing. O. Čer­ník přijal v pátek ministra zahranič­ních věcí Polské lidové republiky S. Jedrychowského. Přijeti, které pro­běhlo v srdečném a přátelském ovzduší, se zúčastnil rovněž velvysla­nec PLR v Československu W. Ja­­nlurek. □ Zahraniční delegace se pak vydaly postupně na cestu do vlasti. Z nového ruzyňského letiště odle­těl nejdříve zvláštním letadlem mi­nistr zahraničních věcí SSSR A. A. Gro­myko se členy sovětské delegace. Po­stupně do večera opustily Prahu de­legace NDR v čele s ministrem za­hraničních věcí O. Winzerem, dele­gace Polské lidové republiky, vedená ministrem zahraničních věcí S. Jedry­­chowským, delegace Rumunské socia­listické republiky v čele s ministrem zahraničních věcí C. Maneskem a ma­ďarská delegace, vedená náměstkem ministra zahraničních věcí MLR K. Erdélyem. Se vzácnými hosty se na letišti roz­loučili ministr zahraničí ČSSR ing. J. Marko se svými spolupracovníky a členové velvyslanectví zúčastněných zemí akreditovaní v ČSSR. ROZHOVOR RUDÉHO PRAV A S ÚČASTNÍKY PRAŽSKU: PORADY I Ministři zahraničních věcí, kteří se zúčastnili pražské porady, od­pověděli před svým odletem z Prahy našemu zpravodaji Jiřímu Stanovi na otázku, jak hodnotí výsledky svého významného jednání. IVAN BA$EV: Mám-li mluvit o pocitech, tak odjíž­dím s těmi nejlepšími. Týkají se zvláš­tě podmínek, které naši českosloven­ští soudruzi pro konferenci vytvořili. Pro bulharské účastníky porady zů­stane velký dojem ze skutečnosti, že porada byla kategorickou manifestací jednoty našich zemí i shodných názo­rů na všechny otázky evropských pro­blémů. Porada, její výsledky jsou dů­kazem důsledné mírové politiky zemí Varšavské smlouvy. Potvrzují dvě zá­kladní funkce Varšavské smlouvy: zajištění bezpečností a obrany naších zemí a za druhé úsilí o zajištění ev­ropské bezpečnosti. Naše národy jistě s uspokojením uvítají závěry pražské porady, stejně jako národy západoev­ropských států, které se sympatiemi přijmou naši mírumilovnou konstruk­tivní iniciativu. KAROLY ERDÉLYI: Evropská konference o bezpečnosti je dnes jednou z ne.jdů.ležitřjších otá­zek mezinárodní politiky. Vzhledem к tomu, že se naposledy hlavy evrop­ských států setkaly v roce 1815 na ví­deňském kongresu, bylo by nanejvýš nutné, aby se zase sešly.; Samotná konference by byla velkým krokem ke snížení mezinárodního napětí, к vytvoření podmínek mírové spolu­práce v Evropě. V čem vidím význam porady v Pra­ze? Evropské socialistické země, kte­ré zde byly, konkretizovaly myšlenky této konference. Ve svém prohlášení mluví o obsahu i termínu takové konference, takže světpyá veřejnost' má konkrétnější představu o cílech evropské bezpečnosti. Okol nyní — pracovat, realizovat. Proč bylo pro nás příjemné pobývat v Praze? Byly zabezpečeny všechny podmínky pro dokonalou práci. OTTO WINZER: Sešli jsme se v Praze a dva dny jsme intenzívně , pracovali. Tato prá­ce, jak jsem přesvědčen, má velký význam pro rozvoj hnuti za evrop­skou bezpečnost. Udělali jsme dob­rou předběžnou práci pro zdar ev­ropské konference, pro vyřešení otá­zek, jež jsou v zájmu všech evrop­ských národů. Této věci jsme dali v Praze užitečný vklad. Myslím, že naše jednání má velký význam pro dobrou spolupráci a mí­rumilovné vztahy v celé Evropě. Cítíme se zavázáni vyjádřit našim hostitelům srdečný dík za přátelské přijetí a pohostinství, které nás* obklopovalo, které přispělo к tomu, že porada proběhla v d-uchu vzájem­né družby a plné jednoty na všechny projednávané otázky. Ještě bych chtěl říci, že bylo pro­spěšné, že se porada kotlaje v Praze; že právě z vašeho města vzešla nová mírová iniciativa. STEFAN JEDRYCHOWSKI: Podle našeho názoru byla porada, dalším důležitým krokem к uskutečr není celoevropské konference o bez­pečnosti a vzájemné spolupráci. So­cialistické země vystoupily s novou iniciativou vůči ostatním evropským státům, s iniciativou, která konkre­tlzuje návrhy, jež se týkají agendy a tematiky celoevropské konference. Tato shodná společná iniciativa vy­tváří základ pro aktivní diplomatic­kou činnost socialistických států, směřující к brzkému svolání evrop­ské konference. To, že se konference konala v Pra­ze, zdůrazňuje úlohu i mezinárodní význam ěs. diplomacie, která proje­vila Iniciativu a znamenitě splnila úlohu hostitele této konference. Chtěl bych poděkovat vedení KSČ, vládě ČSSR I ministerstvu zahraničí za pozvánku do Prahy. CORNELIU MANESCU: Chtěl bych poděkovat za podmínky, které byly zabezpečeny všem delega­cím včetně rumunské. Myslím, že vý­měna .názorů byla užitečná a stejně tak jsou užitečné 1 dokumenty, které jsme přijali. Stojí před námi důležité úkoly — pokračovat Individuálně v jednání s větším počtem států1 a vytvořit pod­mínky, pro celoevropskou poradu, a jestli bude nutné, dokonce pro něko'­­lík porad. Nemůžeme očekávat, že jedna porada vyřeší všechny problé­my. Evropské státy očekávají ze stra­ny socialistických zemí Iniicativu a podněty pro vytvoření podmínek к jed­nání. My všichni jsme povinní podporo­vat takové akce, které budou zárukou skutečně bezpečnosti. ANDREJ GROMYKO: jsme velmi spokojeni, že se porada konala právě v Praze. To bylo vel­ml dobré. Byli jsme zahrnuti velkou pozornosti, jak ze strany OV KSČ, tak'i vlády, ministerstva zahranič­ních věcí a osobně soudruha Marka. Domnívám se, že jsme vykonali užitečné dílo. Závěfy našeho jednáni odpovídají cílům, které byly vyjád­řeny ve známé budapešťské výzvě. Socialistické země, účastníci buda­pešťské porady, udělají vše, aby na ’ základě výsledků našich jednání do­šlo co nejdříve к celoevropské pora­dě. Konečně, není to v zájmu jen so­cialistických zemí, ale všech zemí Evropy, a nejen Evropy. Myslíme si, že by se celoevropská porada mohla sejít v první polovině příštího roku. Pražské rozhovory potvrdily, že do­zrál čas pro další progresivní postup a pro řešení problémů evropské bez­pečnosti, pro svolání celoevropské konference. Rozhovory potvrdily, že na straně socialistických zemí bylo vykonáno všechno, co je třeba к dal­ší přípravě konference. Dokonce sf myslím, že jsme udělali ještě o něco více než minimum, aby­chom svým západním partnerům usnadnili kroky к řešení této otázky. Svůj úkol jsme splnili. Udělali jsme víc, než jen ukázali dobrou vůli — a je řada na západoevropských stá­tech. Očekáváme z jejich strany ne­jen seriózní slova, ale i činy. Máme svůj kladný podíl na průběhu porady i v iniciativě к jejímu svolá­ní. Nevyjadřuji pouze své osobní mí­nění, ale tlumočím zároveň názor svých zahraničních kolegů. ISME PŘIPRAVENI JEDNAT ing. JAN MARKO: DRUHY DEN PORADY SPOLEČNOSTI PŘÁTELSTVÍ SE SSSR Leninovo učení je silné, nrntnŤP io nrautiiuó !#■ VkVIiV IV |V I UVUII v PRAHA 31. října (Od našeho zpravodaje) — V pStek pokračovalo v Praze Jednání mezinárodní porady společností přátelství se Sovětským svazem evrop­ských socialistických zemí. jednání střídavě řídili vedoucí polské delegace F. Gerok a vedoucí delegace z NDR K. Thiem, který také vystoupil jako první v rozpravě. gány a organizace Společnosti chtějí všestrannou a zajímavou formou pro­pagovat dílo V. I. Lenina. Seznámil účastníky porady také s akcí Radíme se s Leninem, organizovanou za úče­lem všestranného studia jeho díla. Připravuje se vydání řady publikací. Na Leninově náměstí v Berlíně byl již položen základní kámen к pomní­ku V. I. Lenina. Vedoucí polské delegace F. Gerok hovořil o nutnosti vzájemné výměny zkušeností a ocenil iniciativu našeho SČSP. Také on vyzvedl nutnost stu­dia Leninova díla a jeho propagace a ocenil včerejší vystoupení ústřed­ního tajemníka SČSP в ministra spra­vedlnosti české vlády dr. \ Němce. S velkou pozorností vyslechli dele­gáti projev vedoucí sovětské delega­ce N. V. Popovové, která vřelými slo­vy pozdravila jednotlivé delegáty. Zdůraznila velký význam této schůz­ky, která se má poradit, jak nejlépe a nejúčinněji oslavit velké jubileum. »Leninovo učení je silné, protože je pravdivé. Leninismus je zdrojem ide­jí, které dávají možnosti použít ho ve všech oblastech socialistické vý­stavby,« řekla. Také v SSSR bude od­kaz Lenina zachycen v dalších no­vých publikacích. Z četných akcí, které se v SSSR připravují, to bude např. setkání sovětských veteránů s čs. mládeží, účast na tradičním vý­stupu na Rysy, leninský festival atd. Porada tajemníků KV KSS BANSKÁ BYSTRICA 31. října (ČTK] — V pátek byla v Banské Bystrici celoslovenská porada tajemníků KV KSS pro organizační otázky a ve­doucích politickoorganizačních od­dělení KV KSS. Na poradě, kterou vedl člen předsednictva a tajemník ÜV KSS L. Abrahám za účasti vedou­cích oddělení ÚV KSS J. Pašky a M. Bodi, projednali otázky struktury a systemizace, jakož i některé další problémy práce aparátu krajských a okresních výborů strany na Sloven­sku. Obsáhle hovořil o dvacetiletém úsi­lí pracujících NDR při budování so­cialismu. Řekl dále, že všechny or-

Next