Rudé Právo, únor 1970 (L/27-50)
1970-02-02 / No. 27
USNESENÍ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA к hlavním otázkám hospodářské politiky strany Plenární zasedání ÜV KSČ projednalo ve dnech 28.—30. ledna 1970 na základě zprávy předsednictva ÜV KSČ hlavní otázky hospodářské politiky strany. Návrh vychází z posouzení dosavadní1'i vývoje a současného stavu národního hospodářství. Hospodářská politika strany v r. 1970 si klade za cíl: — splnění záměrů ročního prováděcího plánu, — rozpracování plánu rozvoje národního hospodářství na období 1971—1975, překonání pravicí vyvolaného rozvratu v hospodářském řízení, — přípravu a uplatnění účinné soustavy řízení, odpovídající potřebám rozvoje národního hospodářství v příštím pětiletém období. Dosavadní vývoj národního hospodářství československé hospodářství se po roce 1948 rychle rozvíjelo. Dosaženou úrovní svého ekonomického potenciálu patří ČŠSŘ к nejVyspělejším orůmyslovým státům světa. Průmyslová a stavební výroba v roce 1989 dosáhla zhruba šestinásobku a národní důchod zhruba třiapůlnásobku úrovně roku 1937. Průmyslová výroba na Slovensku vzrostla od roku 1943 do roku 1968 více než desetkrát. V celém poválečném období se1 výrazně projevily přednosti socialistického způsobu výroby. Umožnily plnou zaměstnanost, rozdělování důchodu ve prospěch pracujících a zvyšování jejich životní úrovně. Jsme právem hrdí na výsledky, jichž dosáhl lid Československa pod vedením komunistické strany, a rozhodně odmítáme všechny pokusy c |ejich znevažování. Cesta, kterou se ubírala výstavba našeho socialistického hospodářství, nebyla vždy hladká ani přímočará. V padesátých letech Se začaly projevovat vážné problémy zejména ve zvyšování technické úrovně a efektivnosti národního hospodářství. V souladu s potřebou překonat tyto nedostatky kladla strana v druhé polovině padesátých let do popředí otázku efektivnosti a tomu odpovídající zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Pokus o uplatnění nových forem řízení, zahájený v roce 1958, byl však po 3 letech opuštěn, aniž bylo provedeno hlubší zhodnocení tohoto kroku. Na vážné obtíže, přerůstající v letech 1962—1964 v hospodářskou stagnaci, reagovala strana hledáním možností, jak přizpůsobit řízení ekonomiky naléhavým potřebám jejího efektivního rozvoje. Plénum ÚV v lednu 1965 schválilo proto hlavní směry zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství, vycházející z vedoucí úlohy strany a požadavku zvědečtění řízení a jeho nutné jednoty s věcným řešením hospodářských problémů. Zdůraznilo úlohu plánu jako základního nástroje řízení při současném využití zbožně peněžních vztahů prostřednictvím soustavy nástrojů podněcujících Iniciativu hospodářských organizací, pracovních Kolektivů, i jednotlivců. Převážná většina stranických, státních, hospodářských i vědeckých pracovníků se angažovala v duchu těchto zásad za zvýšení účinnosti řízení, za překonání nedostatků hospodářského rozvoje. Rovněž široké masy pracujících přivítaly tento krok s pochopením a iniciativně uplatnění zásad napomáhaly. ÚV oceňuje poctivé úsilí všech, -kteří takto podporovali uskutečňování ekonomické politiky strany. Uplatňování zásad zdokonalené sousťavy řízení přineslo v prvních letech po roce 1965 určité oživení v národním hospodářství. Zvýšila se pozornost podniků к otázkám hospodárnosti, byly mobilizovány rezervy vzniklé v předchozím období stagnace, vzrostl zájem o -technickou úroveň a kvalitu výrobků; zvýšená Iniciativa podniků se projevila také v řešení otázek jejich dlouhodobého rozvoje, v užším sepětí zahraničního obchodu a výroby v některých dalších oblastech. Avšak bezprogramovost, politická nedůslednost a . teoretická nepřipravenost před lednového vedení strany uvolnily prostor pro působení pravicových sil, které úsilí o urychlení ekonomické reformy využily pro změnu jejího obsahu. Již první kroky »urychlené realizace nové soustavy řízení« v roce 1967 ukázaly nevyjasněnost a nekomplexnost přijatých nástrojů řízení. Přecenila se zejména možnost centrální úpravou ceu zmenšit neodůvodněné rozdíly v rentabilitě podniků; jako chybná se ukázala představa, že pomocí odvodů lze ovlivnit žádoucí strukturální změny. Současně s rychlou dynamikou ekonomického vývoje rostly důchody podniků, překračující předpoklady cenové přestavby. Byla sice schválena opatření к cenové regulaci a kontrole, к jejich realizaci však již nedošlo. Během roku 1968 odhalil pravicový oportunismus své skutečné záměry. Jeho exponenti v ekonomice zaměnili revizi soustavy řízení požadavkem revize socialismu. Marxisticko-leninské pojetí socialismu mělo být nahrazeno novým modelem »demokratického socialismu«. Propaganda, zvláště v prostředcích masového působení, která se dostávala plně pod jejich vliv, často nekritickým zveličováním skutečných nedostatků silně těmto tendencím napomáhala. Polednové vedení strany přestalo uplatňovat svůj vliv na vývoj hospodářství. Závěry a usnesení ÚV KSČ к ekonomickým otázkám z roku 1967 nebyly již zabezpečovány. Pravice nastoupila к otevřenému útoku na celý systém plánovitého řízení socialistického národního hospodářství Pod jejím náporem byla oslabena úloha státu v hospodářství. Místo plánu byla na rok 1969 schvá léna jen tzv. orientační hospodářská směrnice. Heslo o demokratizaci hospodářství bylo využito к vyvolání tlaku, který fakticky vyřazoval odvětvová ministerstva a oborová ředitelství VH] z řídícího systému. Nátlakovou kampaní, vedenou po linii odborů a dalších organizací za plné angažovanosti sdělovacích prostředků, byl .na vládě vynucen příslib urychleného projednání a schválení zákona o socialistickém podniku. Jeho politickým cílem bylo zbavit stranu vedoucí úlohy v hospodářství, likvidovat vliv státu na podniky a právně zakotvit v oblasti socialistické průmyslové velkovýroby přechod od všelidového vlastnictví к vlastnictví skupinovému; podobně tomu bylo se státními socialistickými organizacemi v zemědělství. Nástrojem к prosazování politických cílů pravice se stalo i demagogicky zneužité uvolnění růstu mezd a platů nepodložených pracovními zásluhami a produktivitou. Na druhé straně živelné zvyšování cen, které zákonitě následovalo, bylo pak zdůvodňováno »hlubokým nerovnovážným stavem naší ekonomiky«, »její nízkou úrovní«, aby tak chyby byly svaleny na samotnou podstatu socialismu. Narušení jednoty odborového hnutí umožnilo pravici proniknout do jeho orgánů, zanášet tam oportunismus a falešné ochranářství a zneužít některých odborových svazů pro její politické cíle. Působení revizíonistických, pravicových a antisocialistických sil v r. 1968 a začátkem roku 1969 vážně poškodilo československou ekonomiku, prohloubilo její disproporce a snížilo její efektivnost. Podlomilo vedoucí úlohu strany, soustavu řízení socialistické ekonomiky a úlohu plánu. Rozrušilo hospodářské řízení a systém kontroly na všech stupních. Oslabilo vliv státu na zahraniční obchod a sledovalo uvolnit ekonomické vztahy ČSSR к zemím socialistického tábora. Podceňovaly a znevažovaly se jejich zkušenosti a výsledky při zdokonalování řízení národního hospodářství. Pravice v rámci revize politického systému usilovala i o revizi základů socialistického hospodářství. □ Ústřední výbor,, který pa svém zasedání v dubnu 1969 vyvodil zásadní politické i personální závěry z krizové situace, byl tak i v oblasti hospodářství postaven před velmi složitý úkol. První kroky к zastavení negativního vývoje a inflačních tendencí učinil ústřední výbor pod novým vedením již na svých zasedáních v květnu a v září loňského roku, na nichž obrátil pozornost, celé strany opět к ekonomickým otázkám. fjložil obnovit jednotné řízení ekonomiky, posílit úlohu>státu, národohospodářského plánu a dobře volenými ekonomickými nástroji vytvořit náročnější podmínky pro práci podniků. Řadou stabilizačních a regulačních opatření byla postavena hráz dalšímu narůstání živelnosti v hospodářském vývoji. ÚV dal podnět к přípravě národohospodářského plánu na rok 1970 а к obnovení prací na přípravě další pětiletky. Vytvořil к tomu i první nezbytné kádrové předpoklady. Na výzvu ÚV KSČ a za podpory odborů se rozvinulo aktivní hnutí pracujících za zvyšování výroby a společenské produktivity práce. Konsolidační úsilí strany přineslo první praktické výsledky. Ve druhém pololetí minulého roku se zvýšilo tempo růstu výroby, vztah mezi růstem průměrných výdělků a produkr tivity práce se začal zlepšovat, příznivější jsou výsledky zahraničního obchodu, částečně byl snížen rozsah nově zahajovaných staveb. Přes složitost situace se podařilé vypracovat národohospodářský plán na rok 1970. Je úkolem všech členů strany prosazovat důsledně, dokončení ozdravného procesu v národním hospodářství a pro jeho úspěšný průběh získávat aktivní podporu a iniciativní účast všech pracujících. úkoly plánu na letošní rok jsou náročné, ale reálné. Jejich zajištění považuje ústřední výbor za nezbytný předpoklad celkové konsolidace naší společností. Těžiště úkolů spojených se zabezpečením a plněním plánu leží nyní především v podnicích a závodech v duchu dopisu předsednictva ÚV KSČ celozávodním výborům, základním organizacím KSČ, generálním ředitelům a ředitelům podniků. Ústřední výbor nepřehlíží skutečnost, že počátek letůšního roku byl poznamenán nedostatky v zásobování elektrickou energií, plynem i potížemi v přepravě, které ztížily práci jednotlivých podniků i celých odvětví. Překonání těchto nedostatků a od stranění vzniklých ztrát Závisí na organizátorské činnosti vedoucích pracovníků ústředních orgánů, generálních a oborových ředitelství, podniků a na obětavé práci a iniciativě pracujících. Ústřední výbor považuje za nezbytné skončit s nahodilým přerušováním dodávek elektrické energie jednotlivým závodům nebo, provozům, které nevyhnutelně ohrožuje plnění plánovaných výrobních úkolů. Pracující pochopí i případné nezbytné změny v rozložení dnů pracovního klidu a pracovní doby, nemohou však pochopit neodpustitelnou živelnost a dezorganizaci v dodávkách energie a plynu. Proto je nezbytné к zajištění zásobování národnihr hospodářství elektrickou energií a plynem neprodleně přijmout a uskutečnit soubor opatření, kterými se zabezpečí — spolehlivý provoz elektráren, rozvodné sítě: — využiti všech možností ke zvýšení výroby elektrické energie a zavést režim přísné hospodárnosti a úspornosti, v její spotřebě; — systém regulace spotřeby energie Smyslem soustavy plánovitého řízení je působit v celospolečenském měřítku к plánovitému, proporcionálnímu rozvoji československé ekonomiky, к soustavnému růstu produktivity práce, snižování nákladů a zvyšování stále kvalitnější výroby a úrovně služeb a takto trvale posilovat národní hospodářství, zajišťovat růst národního důchodu a rozvoj úrovně pracovních i životních podmínek lidu. Zkušenosti získané v uplynulých letech jednoznačně potvrzují, že systém jednotného plánovitého řízení je neodlučitelnou součástí upevňování moci dělnická třídy, založené na jednotě jejích národních i internacionálních zájmů. Tomu musí odpovídat 1 teoretická základna soustavy plánovitého řízení: nejnovější mezinárodní poznatky politické ekonomie socialismu, které sl musí nezbytně osvojit rozhodující část stranických kádrů. Roz víjení takto chápané soustavy plánoví - tého řízení předpokládá v praxi trvale uplatňovat vedoucí úlohu strany. Postupné zvládnutí obsahu i forem plánovitého řízení v nastávající etapě je úkolem výrazně ideologickým a politickoorganlzačním, a nikoliv jen odborným, protože do jeho dosavadního pojetí bylo zaneseno mnoho deformujících a idealistických prvků, které v něm přežívají v podobě netřídní smířlivosti a povrchnosti. Byly podceněny výběr, výchova, vůle, energie a dělnost kádrů, které mají soustavu plánovitého řízení tvůrčím způsobem uplatňovat. Pohodlnost, lhostejnost a neaágažoVanost v řízení se udržují ve státních orgánech i podnikově hospodářské sféře stejně jako na teoretické frontě. Ústřední výbor považuje za účelné navázat při rozpracování soustavy plánovitého řízení na dosavadní pozitivní zkušenosti a prvky, které se v praxi osvědčily. Proto považuje za správné pracovat nadále na takové soustavě plánovitého řízení, která — spojuje ústřední státní řízení na podkladě závazného plánu s Iniciativní činností organizací podnikově hospodářské sféry a využívá zbožně peněžních vztahů v socialistické ekonomice; — je prvotně předurčena a podmíněna věcnými problémy rozvoje ekonomiky a zároveň musí sama řešení těchto problémů kladně ovlivňovat. Soustava plánovitého řízení musí být neustále zdokonalována. Teoretické práce je nezbytné konfrontovat s praxí v oblasti řízení a přitom využívat jak zkušeností vlastních, tak 1 jiných bratrských zemí. je třeba volit postup dílčího diferencovaného a plynulého zavádění prověřených kroků soustavy plánovitého řízení v odvětvích nebo i oborech národního hospodářství a nepřipouštět ukvapené a všeobecné zavádění neověřených opatření, což se v minulosti ukázalo jako krajně nevhodné a škodlivé. Rozpracování soustavy plánovitého řízení provádět podle těchto zásad: 1. Za základní rysy všech části soustavy plánovitého řízení považovat: — společenské vlastnictví výrobních prostředků; — využívání objektivního působení ekonomických zákonitostí socialis mu; — demokratický centralismus. 2. Jednotu politických a ekonomie kých cílů v centrálním řízení ekono miky zajišťovat: — hospodářským programem strany — národohospodářským plánem jako konkrétním vyjádřením záměrů hospodářského programu strany a státní hospodářské politiky. 3. Obnovit úlohu národohospodář ského plánu jako základního nástroje jednotného cílevědomého řízení eko nomických procesů. К tomu považuje ústřední výbor za nezbytné: - podložit autoritu národohospodář ského plánu jeho kvalitou; před pokladem je nepřetržitá kvalifikovaná práce na prognózách sledujících efektivní změny struktury národního hospodářství. Volit moderní metody tvorby plánu, opírave špičkách, propracovaný návazně od ústředního dispečinku až do jednotlivých závodů a provozů. Současně je třeba důsledně zabezpečovat výstavbu a údržbu energetických zařízení tak, aby byla kryta rostoucí potřeba elektrické energie v dalších letech. Ústřední výbor očekává, že odpovědní pracovníci ústředních orgánů a příslušných organizací urychleně zajistí zásobování národního hospodářství hnědým a černým uhlím, tekutými a plynnými palivy. Pracovníci příslušných strojírenských podniků musejí pohotovými dodávkami náhradních dílů zabezpečovat provoz důležitých \ výrobních zařízení a strojů v energétice, uhelném průmyslu, chemii,' hutnictví a zemědělství. V souvislosti se závazným plánem na rok 1970 zdůrazňuje ústřední výbor mimořádný význam těchto dalších záměrů a úkolů plánu, které musejí být sledovány a plněny: — upevnit jednotné řízení železniční dopravy, zejména rychle odstraňovat nedostatky v nákladní železniční dopravě; — zajišťovat potřeby vnitřního trhu zvýšenými dodávkami žádoucího spotřebního zboží, zejména nedostatkových druhů, jako například textilu, obuvi, uhlí, stavebních hmot, strojírenského spotřebního zboží a dalších; zavádět doplňkovou výrobu spotřebního zboží i v podnicích, které je dosud nevyrábějí; — považovat plnění exportních úkolů za ]edno z rozhodujících hledisek pro hodnocení pracovních výsledků podniků a závodů 1 odpo vědných hospodářských pracovníků; — zvláštní péči věnovat zvýšení tržní zemědělské výroby jako významného předpokladu plynulého zájící se o národohospodářské, strukturální a materiální bilance, metody postupného zpřesňování, porovnání efektivnosti variant a matematické metody; — posílit význam a působnost federálních plánů, což je v souladu s realizační směrnicí květnového pléna ústředního výboru (1969) v zájmu mobilizace všech zdrojů československé ekonomiky. Této funkci přizpůsobit i strukturu federálních plánů; jejich odvětvové členění má vytvořit předpoklady pro maximální efektivnost ve vývoji struktury jednotné československé ekonomiky; územní členění má při zachování maximální efektivností zabezpečovat proces ekonomického vyrovnání národních republik. Národohospodářský plán federace je závazný jak pro orgány federace, tak i pro orgány obou republik; — považovat rozpracovávání národohospodářského plánu za významnou tvůrčí část řídící činnosti jednotlivých článků řízení. Hlavní odpovědnost zde vyžadovat od ústředních orgánů s odvětvovou působností a od středních článků řízení, které odpovídají za zabezpečení cílů státního plánu v plá nech podřízených organizací. 4. Systém nástrojů využívajících socialistické zbožně peněžní vztahy (ceny, odpisy, odvody, úroky, úvěr aj.) rozvíjeťtak, aby v souladu s plánem orientoval iniciativu, VHJ a podniků к efektivnímu uspokojování potřeb společnosti a správně využíval hmotné zainteresovanosti kolektivů i jednotlivců. Proto musí být tyto nástroje diferencovaně určovány pro odvětví a obory v souladu se záměry národohospodářského plánu. Národnhnspodářský plán má mít tedy syntetickou povahu, zajištující jednotu všech nástrojů řízení a plnit ve vztahu к hospodářským organlzocím dvě základní funkce: — formou závazných úkolů a limitů určovat úkoly, které jsou nejvýznamnější z hlediska potřeb národního hospodářství, zejména pak ty, které utvářejí národohospodářské proporce; — vymezovat rámec pro uplatnění ostatních nástrojů řízení včetně nástrojů využívajících zbožně peněžní vztahy, protože pohyb finančních prostředků za socialismu není samoúčelný. Při vytváření systému nástrojů využívajících socialistické zbožně peněžní vztahy plně využít zkušeností bratrských zemí. Zároveň obrátit znovu pozornost na využívání všech vhodných metod zvyšování hospodárnosti (kalkulace, rozpočetnictví, normování, plánování technickoorganizačních opatření apod.j, používat účinných systémů rozboru rentability a rozvíjet hnutí všestranné racionalizace hospodářských procesů. Soustavu nástrojů, využívajících socialistických zbožně peněžních vztahů v zemědělství (nákupní ceny, doplňkové cenové nástroje, subvence, intervence, odvody í jiné formy vztahu ke státnímu rozpočtu 1, zdokonalovat v souladu se zvláštnostmi tohoto odvětví tak, aby se vytvářely' ekonomické podmínky pro další růst zemědělské produkce cestou efektivní intenzifikace. 5. Plně obnovit funkcí a zvýšit účinnost kontroly jako nedílné součásti soustavy plánovitého řízení na všech stupních. Orientovat kontrolu na společenskopolítteké a ekonomické stránky řízených procesů. Kontrolou je potřebné postihnout zejména: — úroveň zabezpečování potřeb společnosti odpovědnými orgány a organizacemi; — dodržování socialistické zákonnosti, státní a pracovní disciplíny: — plnění vybraných úkolů národo hospodářských plánů, tvorbu a použití prostředků státních rozpočtů a hospodaření s majetkem v socialistickém vlastnictví. 8. Přizpůsobit soustavu instituci socialistického státu i podnikově hos-sobování vnitřního trhu potravinami; cílevědomě organizovat zejména zvýšení výroby masa a vajec a posilovat materiálně technickou základnu zemědělství a potravinářského průmyslu. □ Úspěšný průběh procesu konsolidace a dalšího rozvoje socialistické společnosti je podmíněn včasnou a kvalitní přípravou návrhu pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971—1975. Složitá situace v hospodářství a dosavadní stav prací v ústředních orgánech umožňují přijmout pouze základní a obecnou orientací pro zabezpečení další přípravy směrnice к pětiletému plánu. ÚV strany považuje za nutné zaměřit další postup přípravy pátého pětiletého piánu tak, aby zalistoval konsolidaci a rozvoj národního hospodářství cestou realizace důležitých záměrů státní technické politiky a cílevědomé racionalizace. Tím dosáhnout rychlého růstu sjxolečenské produktivity práce jako základny pro dynamický rozvoj průmyslové, zemědělské a stavební výroby. V celém průběhu prací usilovat o rozšíření ekonomické a vědeckotechnické spolupráce, specializace a kooperace v zájmu zvýšení československé účasti v mezinárodní dělbě práce podle závěrů XXIII. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Plánovitě organizovat, řídit a podporovat úsilí o zajištění socialistické ekonomické integrace. К tomu vytvářet v soustavě plánovacích prací a v soustavě řízení národního hospodářství nezbytné předpoklady. V duchu národnostní politiky KSČ a využívání všech rozvojových možností ekonomiky usilovat o další vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi oběma republikami. podářské sféry soustavě plánovitého řízení. Chápat obnovení řídící úlohy socialistického státu jako obnovení schopnosti jeho orgánů v celospolečenském měřítku cílevědomě rozvíjet a řídit socialistický reprodukční proces v celé složitosti jeho souhrnné i odvětvové problematiky. Dopracovat racionální uspořádáni činností a návaznosti mezi federálními a národními orgány a jejich vztahy к výrobním hospodářským jednotkám nebo podnikům. Zintenzivnit v rámci obnovení a upevnění plánovitého řízení dosavadní činnost, generálních a oborových ředitelství í reálně posílit jejich aktivní úlohu v plánovacím procesu a v účinném řízení jim podřízených podniků. Ústřední orgány socialistického státu musí podle specifických podmínek odvětví a oborů zvolit vhodný způsob řízení organizací podnikově hospodářské sféry, zpravidla prostřednictvím výrobní hospodářské jednotky. Výrobní hospodářské jednotky vytvářet jako životaschopný řídící a podnikatelský stupeň disponující nástroji a pravomocemi přiměřenými rozsahu věcných problémů. Mají představovat seskupení ekonomicky propojených podniků a jiných organizací, jejichž koncentrace vytváří optimální podmínky pro socialistické podnikání. Dělbu pravomocí, odpovědností a podnikatelských funkcí mezi ředitelství výrobní hospodářské jednotky a její organizace odstupňovat tak, aby odpovídala konkrétním podmínkám oborů a potřebám řízení ze strany státních orgánů, vyvarovat se přitom šablonovltosti. Uvážit, ve kterých odvětvích bude účelné soustřeďovat za celou VH] do jednoho místa vztuh к úvěrové soustavě a ke státnímu rozpočtu. Realizovat důsledné spojen! výzkumné a vývojové činnosti s výrobou a za tím účelem vybavit VHJ dostatečnými výzkumnými a vývojovými kapacitami, jež zaměřit na naléhavé potřeby výroby. Činností, postavení a vztahy jednotlivých článků v rámci výrobní hospodářské jednotky vyjadřovat jejím statutem schvalovaným nadřízeným státním orgánem. Odstranit z platných právních norem vše, co brání rozvinutí diferencované racionální činnosti VHJ. □ К procesu obnovy plánovitého řízení ekonomiky považuje ústřední výbor za potřebné zdůraznit některé své závěry z realizační směrnice květnového pléna (1969), zejména pokud jde o — zesíleni vlivu federálních hospodářských orgánů na rozvoj jednotné československé ekonomiky, uspořádání bankovní soustavy v souladu se zájmy dalšího rozvoje integrované československé ekonomiky, - jednotnou soustavu sociálně ekonomických Informací v řízení ekonomiky, její co nejracionálnější organizací s maximální srovnatelností statistických informací ve státě, posílení vlivu státu a federálních orgánů na provádění zahraničního obchodu a zajištění jednotného postupu československých orgánů a podniků na zahraničních trzích. Obnovení soustavy plánovitého řízení v prvé řadě dále vyžaduje: - propracovat systém regulace a kontroly cen sledující v současné době možnosti snížení velkoobchodních cen, propracovat soustavu hmotné zainteresovanosti při důsledném vyhodnocení účinnosti zdanění průměrných mezd a jejich kontroly, - zhodnotit působení nynějšího systému podnikových daní ze zisku a připravit racionální řešení pro příští léta tak, aby důchodová situace jednotlivých oborů a odvětví byla řízena v souladu se záměry pětiletého plánu, vypracovat a zavést účinné řízení investiční výstavby, vědy a techniky, propracovat komplex opatření к racionálnímu pohybu a rozmisťování pracovních sil, A. Předsednictvu ústředního výboru KSČ: 1. soustavně se zabývat ekonomickými otázkami, zejména kontrolou upevňováni řízeni národního hospodářství státními a hospodářskými orgány, přípravou směrnic pátého pětiletého plánu, dopracováním a postupným uplatňováním uceleného systému plánovitého řízení národního hospodářství; 2. organizovat práce na přípravě dlouhodobého hospodářského programu strany podle časového plánu, který předloží к posouzení příštímu plenárnímu zasedání ústředního výboru; 3. vymezit osobní odpovědnost za řízení prací na rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, a to jak po linii orgánů strany, tak i státních orgánů vé věcném i časovém sladění; B. Všem komunistům v oblasti řízení hospodářství: 1. aktivně se podílet na obnovení soustavy plánovitého řízení a na posílení disciplíny a zdravé aktivity řídících kádrů a stupňů; 2. prohlubovat styl a metody řídící práce v ekonomice. Účinné rozvíjení stylu a metod řídící práce chápat jako problém náročný a dlouhodobý nejenom pokud jde o její vlastní obsah, nýbrž také pokud jde o úroveň řídících kádrů a kádrových rezerv. Za význačnou součást rozvíjení stylu a metod řídící práce v této etapě považovat prohlubování práce s lidmi к rozvíjení jejich iniciativy, zejména nově pojatými formami socialistické soutěže; 3. systematicky se věnovat osvojen! soudobé techniky řídící práce a rozhodování jako součásti řízení; zajistit co nejširší reálné zvládnutí a využití dostupných samočinných počítačů a jejich náročné aplikace v plánování a řízení; 4. považovat za rozhodující úkol teoretických a poradenských institucí, zabývajících se v ČSSR problematikou řízení, spolupráci na přípravě soustav vnitropodnikového řízení, případně na jejich konkrétním projektování; C. Byru ÜV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích, ústřednímu výboru KSS, krajským, okresním, městským a místním výborům KSČ: 1. v okruhu své působností zabezpečovat plnění záměrů a cílů hospodářské politiky strany, zejména úkolů státního plánu na rok 1970; 2 důsledně dodržovat zásady kádrové politiky strany; vycházet ze schválených kádrových pořádků. V nárocích na kádry posílit hlediska politické vyspělosti, spolehlivosti, třídního uvědomění a vztahu к politice strany;-3 rozvíjet Ideově výchovnou činnost z hlediska základních třídních zájmů a nutností upevňování socialistického společenského systému. Objasňovat vedoucí úlohu strany, vystupovat proti jednostrannému odmítavému hodnocení minulého ekonomického vývoje, odhalovat oportunistické, socialismu cizí názory v ekonomice a jejich nositele. Popularizovat zkušenosti a výsledky hospodářské politiky bratrských stran; 4 obnovit činnost oddělení pro stranickou práci v hospodářské oblas— zvýšit odpovědnost a podíl národních výborů na plánovacím procesu z hlediska oblastní proporcionality, komplexního rozmístěni výrobních sil a jeho souladu s životním prostředím. ti na krajských a okresních' výborech strany a kádrově je dobudovat. D. Podnikovým výborům, celozávodním výborům a základním organizacím KSČ v podnikově hospodářské sféře: 1. provádět soustavnou kontrolu plnění plánu; hodnotit, jak odipovědní pracovníci vytvářejí podmínky pro plynulost a hospodárnost výroby a růst její technické úrovně; 2. vést nekompromisní boj proti narušovatelům pracovní kázně a proti příživnictví; potlačovat protispolečenské chování a bezohlednost Posilovat autoritu vedoucích pracovníků, kteří s politickým rozhledem a odbornou znalostí náročně vyžadují plnění úkolů; 3. rozpracovat krátkodobé obsahové plány ekonomické propagandy a agitace spjaté s problémy pracovišť, rozvinout osobní agitací vedoucích hospodářských pracovníků, funkcionářů strany a odborů, využít všestranně vlastních prostředků masového působení. Znovu organizovat stranicko-ekonomické konference jako formu sjednocování komunistů к řešení věcných problémů а к prohlubování vlivu stranické organizace na řízeni ekonomiky. K. Komunistům v orgánech ústředního státního řízení: 1. vypracovat do poloviny roku 1970 návrh směrnice pro rozvoj národního hospodářství v pětiletém plánu a začátkem roku 1971 návrh pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství; 2. předložit do 15. února t. r. předsednictvu ÚV KSČ podrobný, věcný a časový harmonogram dalšího postupu prací, na jehož základě budou propracovány a v předstihu projednány některé základní věcné problémy. Současně předložit soubor organizačních, kádrových, metodických a dalších opatření potřebných pro kvalitní' a včasné zabezpečení prací na návrhu pětiletého plánu; 3. organizovat a zajišťovat další práce na soustavě plánovitého řízení hospodářství podle zásad stanovených ústředním výborem; 4. uspořádat Státní banku československou jako jednotnou emisní, úvěrovou a zúčtovací organizaci v zájmu jednotné československé ekonomiky. F. Komunistům v orgánech ústředního státního řízení a komunistůmpracovníkům generálních a oborových ředitelství: 1. vzhledem к tíživé situaci v zásobování národního hospodářství plynem, elektrickou energii a palivy v prvních měsících t. r. přijmout neodkladná a energická opatření к řešení současného stavu. Urychleně uvést do provozu palivový kombinát Vřesová, elektrárnu v Počeradech, v Mělníce a nové kapacity uhelných dolů; 2 v investiční výstavbě přijmout taková opatření, která zabezpečí plynulé a včasné dokončováni rozhodujících staveb, prioritu v bytové výstavbě při dodržování stanoveného rozsahu nově zahajovaných sta-eb; /Pokračování na str. 3.) К rozvoji soustavy plánovitého řízení v nejbiižšim období Ústřední výbor KSČ ukládá Zabezpečení rozvoje hospodářství v roce 1970 a přípravy pátého pětiletého plánu Při zabezpečování plnění plánu v roce 1970,. přípravy směrnic pátého pětiletého plánu, rozvoje soustavy plánovitého řízení a uplatňování vedoucí úlohy strany v ekonomice vycházet z následujících úkolů a zásad: Plán na rok 1970 spolu s dalšími opatřeními v soustavě řízení napomáhá obnovovat jednotu a závaznost V prosazování celospolečenských zá-jmů. Vytyčuje způsob řešení klíčových otázek rozvoje v národním hospodářství. Klade si za cíl zastavit in tlační vývoj, upevnit kladné výsled ky dosažené v druhém pololetí 1969. a vytvořit předpoklady pro další vzestupný rozvoj hospodářství. V současném období se tak stává plán na rok 1970 důležitým článkem hospodářské politiky strany. Čísla a 2 RUDÉ PRÄVO Pondělí dne 2. února 1370 ň К postavení a úloze strany v ekonomice Obnova marxistlcko-leninského charakteru KSČ, důsledné dodržování zásad jejího vnitřního života a správné uplatňování její vedoucí úlohy ve společnosti je prvořadým úkolem všech stranických orgánů a organizací. jejich činnost se řídí platnými stanovami strany. Úlohou stranických orgánů a orga nizací na úseku ekonomiky je vyivá řet politické, ideové a kádrové předpoklady pro úspěšné provádění hos podářské politiky. Stranické vedení znamená působit na výrobní a ekono mickou činnost pracujících a na práci státních, hospodářských a jiných společenských institucí a organizací tak, aby se plánovitě vynakládala společen ská práce, a tím rostla její produktivita, aby se rozvíjela iniciativa a využívaly znalosti a schopnosti každého pracovníka ku prospěchu společnosti. Strana uplatňuje vedoucí úlohu prostřednictvím svých členů a správným výběrem, výchovou a rozmisťováním kádrů. Stranické organizace se muší sou středit především na prosazování po Ittickohospodářské linie strany v konkrétních podmínkách VHJ, podniků závodů a pracovišť. To předpokládá v souladu se stanovami strany prosazovat plnění úkolů státního plánu, soustavně sledovat, kontrolovat a hodnotit hospodářské výsledky, dávat podněty к jejich zefektivnění. Stranické organizace podporuji hospodářské vedení při zajišťování úkolů plánu, pomáhají odkrývat nedostatky a kontrolují výsledky činnosti vedení, aniž by do ní přímo zasahovaly. V práci stranických orgánů a organizací vůči pracujícím prosadit výraznější orientaci na vysvětlován! hospodářské politiky strany, smyslu jejího úsilí o ekonomickou konsolidaci, upevnění řízení, obnovu vedoucí úlohy strany v národním hospodářství, smyslu boje proti nesprávným oportunistickým názorům na ekonomiku a jejich nositelům. Osou ekonomické propagandy a agitace na závodech se musí stát mobilizace pracujících za splnění a překročení úkolů státního plánu v roce 1970 a za rozvoj ekonomické Iniciativy pracujících. Konkretizovat problémy hospodářské politiky strany na podmínky VHJ, podniků, závodů a pracovišť a vést boj za upevnění odpovědnosti, kontroly a disciplíny. To vyžaduje úzké spojení ekonomické propagandy a agitace s vlastní problematikou hospodářských organizací a pracovišť a promyšlené plány ekonomické propagandy stranických orgánů. Ekonomická propaganda a agitace musí zpřístupňovat pracujícím zkušenosti bratrských stran, popularizovat výsledky jejich hospodářské politiky, podporovat ekonomicky zdůvodněné integrační tendence a opatření uvnitř naší ekonomiky a v rámci RVHP. V úsilí o posílení socialistického uvědomění pracujících a o jejich činorodé zapojení do plnění hospodářských úkolů má významnou úlohu Revoluční odborové hnutí. Odbory se mají podílet nejen na rozdělování, ale především na zajišťování tvorby hodnot. К tomu musí směřovat činnost komunistů v odborových organizacích a orgánech. Uplatňování stranické linie v odborové činností není v rozporu s jejich odpovědností vůči odborové organizaci, která je do funkce volila. У práci a činnosti odborových organizací je nezbytné uplatnit odpovědný jjostoj к otázkám hospodářského rozvoje a plněn! úkolů státního plánu a pranýřovat ochranářskou a líbivou politiku spočívající v jednostranném prosazování mzdových a dalších populárních požadavků bez ohledu na vytvořené zdroje. Závažným úkolem je získání většiny pracující mládeže pro aktivní účast na uskutečňování hospodářské politiky strany. Ústřední výbor, vycházeje ze zkušeností, jaké nepříznivé důsledky měl v minulosti nedostatek programovostl pro plánovitý rozvoj hospodářství, pokládá za potřebné přikročit urychleně к vypracování dlouhodobého hospodářského programu strany.