Rudé Právo, březen 1970 (L/51-75)

1970-03-02 / No. 51

V Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA PONDĚLÍ DNE 2. BŘEZNA 1970 ČÍSLO 51 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73) CENA 50 HAL. ORLOVÁ 28. února (CTK) — Srazu Lidových milici Dolu Antonin Zápo­tocký v Orlové к 22. výročí Vítězného února se v sobotu zúčastnil předse­da Ústřední komise lidové kontroly a člen byra ÚV KSÚ D. Kolder. Ve svém vystoupeni poukázal mj. na uplynulý vývoj v Československu od roku 1968 a v té souvislosti 1 na útoky, jež protisocialistické oportu­­nistické živly vedly proti Lidovým mi­licím. »Věděly totiž,« prohlásil D. Kql­­der, »že jednotky LM ani jednou ne­­zakolísaly a že stoji pevně na pozi­cích socialismu a internacionálního spojenectví se Sovětským svazem a ostatními bratrskými socialistickými zeměmi.« □ BRATISLAVA V Bratislavě se v sobotu uskutečnilo setkání mladých milicionářů z celého Slovenska se členy předsednictva ústřední rady Sdružení dětských a mládežnických organizací na Slovensku. "Ar SMI clenu Ш HAVÍŘI NAPLŇUJÍ ČINY USNESENÍ PLÉNA ÚV KSČ MOST 1. března (lc) — Pracující Severočeského hnědouhelného revíru {splnili únorový technický režim ve výši 4100 000 tun uhlí. již půtek a volnou sobotu věnovali na plnění požadavku české vlády a celorevírního závazku — vytěžit letos pro národní hospodářství a pro drobné odběratele 53 miliónů tun uhlí. Únorový úkol severočeští havíři překročili o 140 000 tun paliva. Je to výsledek Iniciativy, kterou stranické organizace spolu s odbory a hospodářským vedením dolů začaly v revíru rozvíjet na základě usnese­ní lednového pléna ÚV KSC v ekono­mice. Do socialistické soutěže na po­čest 25. výročí osvobození republiky Sovětskou armádou se zapojily vše­chny důlní podniky a závody. Příklad­nou obětavost projevili pracovníci na skrývce zeminy, kteří i přes krajně nepříznivé počasí odhrabalí v uhel­ných slojích 7 445 000 krychlových metrů zeminy a splnili únorový plán na 102,6%. Na oborovém ředitelství SHR v Mos-tě byly se zástupci důlních podniků projednány úkoly na březen, kdy se má vytěžit 4,5 miliónu tun uhlí. Při­tom bylo jednáno o mimořádných třech směnách o velikonočním pon­dělí 30. března, kdy není v plánu ani těžba na povrchových dolech. KLADNO (CTK)- — Kladenští hor­níci v sobotu opět sfárali, aby naru­bali republice tak potřebné uhlí. So­botní mimořádné směny v kladenském revíru se zúčastnilo 2100 horníků, kteří vyvezli na povrch 7100 tun uhlí. Letošní plén těžby v kladenských do­lech je náročný a nebyl by splněn bez mimořádné obětavostí horníků. Očekává se, že horníci kladenského revíru odpracují letos o volných so­botách a nedělích 42 mimořádných směn. OSTRAVA (CTK) — Ani volná sobo­ta nebyla pro OKR dnem odpočinku. Na dolech 9. květen, Klement Gott­wald, 1. máj, Cs. armáda, Antonín Zápotocký, Dukla, Julius Fučík, Rudý říjen a Paskov nastoupilo do práce na ranní směnu 5800 horníků a tech­niků. fiiiateraaiský ministr zahraničí GUATEMALA 1. března (ČTK) — Guatemalsiký ministr zahraničních věcí Alberto Fuentes byl v pátek ve­čer unesen. Únosci oznámili, že ho vydají úřadům prostřednictvím me­xického velvyslanectví v Guatemale výměnou za studenta místní univer­sity Josého Vicente Girona, který byl nedávno zatčen. Únosci dali úřadům 24 hodiny na uskutečnění výměny. 7Pokračování na str. 3.) ROZLOUČENÍ $ NÁRODNÍ UMflKYHÍ MARIOU KRASOVOU PRAHA 28. února (ČTK) — V sobotu od ranních hodin přicházeli se občané naposledy rozloučit do budovy Národního divadla v Praze s národní umělkyní Martou Krásovon, laureátkou státní ceny a nositelkou Rádu práce. Krátce před 11. hodinou zaplnili hlediště Národního divadla smuteční hosté — nejbližší příbuzní zesnulé, herci, představitelé naší kultury a ob­divovatelé jejího umění. V úvodu pietního obřadu zazněl pochod z Mes­­sinské nevěsty v provedení orchestru ND pod taktovkou národního umělce J. Krombholce. Květinové záplavě před katafalkem s rakví, zahalené státní vlajkou, dominoval velký věnec od presidenta republiky. S pocity hlubokého zármutku se loučíme s Jednou z největších umě­leckých osobností našeho hudebně dramatického umění, která zanechala hlubokou a trvalou stopu ve vývoji našeho českého socialistického di­vadla, s národní umělkyní Martou Krásovou — řekl ve smutečním pro­jevu ministr kultury CSR dr. M. Brů­­žek, CSc. Za těch čtyřicet let, kdy působila na scénách Národního di­vadla, se pro svůj talent, ale také pro soustavnou, náročnou práci na něm, pro svou uměleckou etiku a hluboké pochopení společenské odpovědnosti umělce stala nejen umělkyní mezi­národního formátu, ale přímo pojmem našeho hudebního světa. Nad rakví dále promluvili Jmé­nem ND dramaturg opery J. Seidel, za AMU rektorka prof. M. Budíno­­vá-Jeremlášová a jménem členů opery ND se se zesnulou pěvkyní rozloučila zasloužilá umělkyně A. Míková. Poznatku z jedné schůze parlamentního výboru NEŽ SE ZRODÍ USNESENÍ Předseda ing. A. Bichler dává Masovat. Ruce se zvedají. Stenograf do protokolu ze schůze výboru Sněmovny lidu pro průmysl, dopravu a obchod zapíše, že usnesení bylo přijato jednomyslně. Usnesení — to už je tečka. (Pocho­pitelně nikoli za problematikou, jíž se týká.) Avšak té tečce vždycky ně­co předchází. V tomto případě to bylo několikahodinové jednání výbo­ru, v němž převládala bohatá rozpra­­va. Podněty к ní dal už samotný pro­gram schůze. Byla věnována závěrům a opatřením vyplývajícím z lednové­ho pléna ÚV KSČ к ekonomickým otázkám, zprávě o zabezpečení plénu na rok 1970 1 к otázkám přípravy pětiletky. Ale z rozpravy může host schůze vystopovat 1 další zdroje In­spirace poslanců našeho nejvyššího zákonodárného a zastupitelského sbo­ru. Jsou jimi bezesporu volební ob­vody poslanců i jejich vlastni praco­viště. Však se také často na tyto zdroje odvolávají a tlumočí názory a zkušenosti svých spoluobčanů a spo­lupracovníků. Široká problematika s sebou nese 1 široký záběr diskuse. A přece se na schůzi, o níž píši, poslanci Havlí­ček, Mušal, Chotár a Bichler shodli na společných tématech: pracovní sí­ly, jejich využití, úroveň a účinnost řídící práce, úspora správního a administrativního aparátu, státní dis­ciplína. Zaznělo nejedno kritické slovo. Tře­ba o tom, že roste řídící a správní aparát — a to i v podnikové sféře. »Vzpomeňme sí, co se vykládalo, když se tvořily VHJ. Říkalo se, že tam má být minimální počet lidí, že řídit bu­dou podniky apod. Hlavnf správy mí­valy několik desítek lidi, dnes jdou VHJ do stovek lidí. Neměl bych nic proti tomu, 1 kdyby tam bylo třeba 300 lidí, ale musí se to někde obje­vit v účinnosti práce.« To Jsou slova poslance Havlíčka. A má pravdu. Měřme vše výsledky. ' Slovo dostává poslanec Mušal. Při­pomíná výzvu Bohumínských železá­ren a drátoven, aby se na základě komplexní analýzy a opatření snížil řídící a správní aparát o 15 %. Tato výzva by neměla zapadnout — zdů­razňuje řečník. A potom se dostává к otázce pracovní doby, resp. к usne­sení vlády z minulého roku, podle něhož měla být provedena prověrka u podniků a organizací, zda splnily vládou stanovené podmínky pro zkrá­cení pracovní doby a zavedení pěti­denního pracovního týdne. V přípa­dě, že ne, měly být vyvozeny patřič­né závěry. »Máme konec února — a ticho po pěšině. Jak nám pak mají lidé věřit, když na jedné straně pro­klamujeme, zdůrazňujeme, vydáváme hesla a na druhé straně nedovedeme věc náležitě zkontrolovat a vyvodit závěry vůči těm, kteří porušili vládní usnesení, tudíž určitý stupeň zákon­né normy, závazného předpisu, který má být směrodatný pro řízení. Kdy­bychom takto, v tomto systému měli 1 nadále pokračovat, myslím, že obra­tu nedosáhneme,« vyslovuje své pře­svědčení — a řekněme i rozhorlení — poslanec Mušal. fPokračování na str. 2.) Letošní zima stále přináší radost t starost vrchovatou mírou. Jako Jiné i Kruš­né hory vstoupily do prvního farního měsíce března v bílém zajetí. Na Klínov­­ci se z jeho krás těší sportovci a rekreanti — na silnicích s ním však mafí zaměstnanci silniční správy plné ruce práce. Foto M. VOJTÍŠEK Bfezen začal - zima irví Nová vlna sněžení zasáhla v sobotu a v neděli skoro všechny oblasti naší republiky. Zdá se, že zima se nechce vzdát vlády. Nepříznivé sněhové poměry kladou zvýšené nároky na práci železničářů a pracovníků silnic. Již i tak těžkou situaci jim zejména v horských oblastech ztěžují vánice a několika­metrové závěje. Železničáři s maximálním vypětím udržují sjízdnost tratě za účinné po­moci příslušníků armády. Nedostává se jim však sil a mechanizace na od­klízení sněhu z vykládkových kolejí, manipulačních prostorů a příjezdových komunikací к nim. V důsledku toho je znemožňována nebo zpomalována manipulace s nákladními železničními vagóny. Železničáři se proto obrace­jí na všechny občany, podniky a or­ganizace s výzvou o pomoc, o kterou podle místní potřeby požádají pro­střednictvím národních výborů. Na Českomoravské vrchovině, zejmé­na na Jihlavsku, a v okrese Ždár nad Sázavou, sněžení a silný vítr vyvolaly dopravní kalamitu. Hlavní silnice by­ly sjízdné Jen s řetězy a v obou okre­sech bylo nejméně po 30 km zavátých silnic III. třídy. Některé autobusové spoje měly 1 dvouhodinové zpoždění nebo dokonce musely být rušeny. Na mnoha místech Jsou silnice lemová­ny po obou krajích dvoumetrovými bariérami sněhu. Průjezdní profil je tak úzký, že se vozidla mohou míjet jen na křižovatkách. V šumavském pohraničí Jihočeského kraje není situace o nic lepší. Neustá­le sněží a v sobotu postihla kraj vá­nice. Pracovníci okresní správy silnic nasadili již ve čtyři hodiny ráno své mechanizační prostředky, takže všech­ny silniční spoje se jim podařilo udržet ve sjízdném stavu. Nla hřebenech Krušných hor na Kar­lovarsku napadlo v tyto dny 15 cm nového sněhu. Silničáři ze sněhové služby na Božím Daru sl prakticky týden neodpočinull. Vítr zde nafoukal až třímetrové závěje a sjízdnost hor­ských silnic při větrném počasí a pa­dajícím sněhu se stéle mění. V Krkonoších v neděli svítilo slun­ce, teplota byla přes den pod bodem mrazu. Sníh byl proto promrzlý, pra­chový a vytvářel ideální podmínky pro lyžování. Silničáři vyklidili všech­ny přístupové cesty do hor, takže ly­žaři měli zelenou. Jen na silnici z Vrchlabí do Šplndlerova Mlýna, kde množství sněhu vozovku značně zúži­lo, musela být doprava řízena. (RP — CTK) Láska kvete v každé době — a promiňte ml— i v každém počasí. I když měsíc březen nasadil symbolu lásky v pražských Petřínských sadech Karlu Hynku Máchovi sněhovou čepici a mladí musí ještě nějakou dobu počkat s tradičním polibkem и jeho pomníku, v teple nové svatební síně Staroměstské radnice uzavřeli polibkem svatební obřad — lak by řekl Jiří Stuchal — manželé dříve narození. A nebyla to ledajaká svatba. Její trvání zdobí šedesát let posázených diamanty. Manželé Kašovi z Prahy oslavili svoji diamantovou svatbu — a když už Jsme и těch klenotů, je třeba dodat, že devadesátiletý Václav Kaš pečlivě střeží ve své klenotníci 4 zlaté a tři stříbrné medaile za 1057 brigád­nických hodin odpracovaných v akci Za Prahu krásnější, které odpracoval ve svém úctyhodném věku od roku 1960 do roku 1967. Foto E. UHER NA PAŘÍŽSKÉM LETIŠTI ORLY uloupeno 352 kg zlotu Zlato bylo ukradeno na pařížském letišti Orly už pětkrát. Pošesté v no­ci na 24. února, to však byla krádež velkolepá. 352 kilogramů zlata a 140 tisíc franků v devizách, zásilka ex­pedovaná Francouzskou společností drahých kovů a určená jednomu klientovi v Saúdské Arábii zmizela beze stopy. Celková hodnota zásilky se odhaduje na 264 milióny starých franků. Předešiě krádeže: 1948 — 13 ingotů zleta (182 kg v hod­­nntá 100 miliéná franků) nloupeno v cel­ním prostoru. 1957 — 25 kg zlata, které mělo být v letadle vypraveném z Orly, zmizelo předtím, než letadlo přistálo v Zenově. 1958 — Tímtéž způsobem zmizelo 40 kilogramů zlata na cestě do Teherfinu. 1880 — Zmizelo na letišti Orly 25 kg zlata přivezeného z Londýna. 1907 — Tři maži přepadli o svátcích hangár s poštovními zásilkami a ulou­pili za půl miliónu nových franků deviz a zlata. Tentokrát bylo zlato uloženo v ná­kladním prostoru v kufrech přeprav­ce, Jímž byla společnost Hernu-Péron. Prostor, který je v levé části letiš- U6, byl v noci poměrně slabě hlídán. Několik celníků ve službě. Jeden hlí­dač konající obchůzku a čas od času policejní patrola. Nebylo také nesnadné přistavit do této oblasti kamión, kterých zde ve dne v noci jezdí mnoho. Lupiči, kteří byli velmi dobře Informováni o situa­ci, mohli použít některou z blízkých nakládacích ramp a v několika minu­tách naložit zlaté ingoty připravené v balících po 30 kilogramech. Jsoupež byla objevena až v úterý v poledne, když zaměstnanci společ­nosti šli naložit zlato do letadla li­banonské společnosti MEA. Nebylo co nakládat. Letecká policie má nyní těžkou práci. Orientuje se především na prameny informací, jež lupiči museli mít. A konstatuje: 1. lupiči byli vý­tečně informováni, neboť, Jak se zdá, šli přesně a bez váhání za svým cí­lem; 2. byli dobře organizováni, ne­boť, i když loupež se zdá snadná, přece jen museli mít po ruce potřeb­né nástroje a museli vědět, kam umís­tit auto; 3. lupičů muselo bít vfc, což bylo třeba к rychlému naložení mno­ha balíků po 30 kilogramech, -la- Padesát let SND BRATISLAVA 1. března (CTK) — Dne 1. března 1920 začalo svou čin­nost Slovenské národní divadlo v Bra­tislavě jako první slovenská profe­sionální scéna. V předvečer tohoto výročí se konalo v sobotu v divadle P. O. Hviezdoslava slavnostní před­stavení opery národního umělce E. Suchoně Krútůava. Zúčastnila se ho delegace ÚV KSS a vlády SSR vedená prvním tajemníkem ÚV KSS J. Lenár­­tem. V hledišti zauiali místa další přední představitelé našeho veřejné­ho a kulturního života, mezi nimi předseda FS prof. dr. D. Hanes a pri­mátor města Bratislavy big. L. Marti­­nák. V sobotu, v den jubilea, bylo do­poledne v divadle P. O. Hviezdoslava slavnostní shromáždění umělců a pra­covníků SND. Za předsednickým sto­lem na slavnostně vyzdobeném je­višti zaujali místa tajemník ÚV KSS doc. dr. E. Pezlár, ministr kultury SSR M. Válek, zástupci Národního di­vadla, slovenských uměleckých svazů a další hosté. Po čs. státní hymně zahájil slav­nostní shromáždění ředitel SND Ivan Turzo. Potleskem přijalo shromáždění blahopřejný telegram prvního tajem­níka ÚV KSC G. Husáka. V telegramu jménem ÚV KSČ i jménem svým srdečně blahopřál všem členům a pracovníkům SND, kteří se zasloužilí o rozvoj slovenského divadla a kul­tury. Byly přečteny i blahopřejné do­pisy, které Slovenskému národnímu divadlu poslali první tajemník ÚV KSS J. Lenárt a předseda vlády SSR prof, dr. P. Colotka. Slovenskému národnímu divadlu došly i pozdravné dopisy z Moskvy od umělců MCHAT, z Paříže, Lon­dýna, Bari, Vídně, Sofie, Krakova, Budapešti a Lublaně. Při příležitosti půlstoletí SND od­halili v neděli ve foyeru divadla P. O. Hviezdoslava busty Andreje Bagá­­ra a Arnolda Flögla — dvou umělců, kteří budovali tradici této scény a zapsali se nezapomenutelnými herec­kými výkony do její historie. Významný článek V. Bifaka v Pravdě MOSKVA 1. března (Od našeho zpravodaje) — Nedělní Pravda uveřejnila pod titulkem Internacionální závazek komunistů článek člena předsednictva a tajemníka ÚV KSČ V. Bifaka. Článek vychází z historických zku­šeností naší komunistické strany a mezinárodního dělnického hnutí v ob­dobí činnosti Komunistické interna­cionály a ukazuje, že v dnešním roz­děleném světě nachází internaciona­lismus praktické uplatnění nejen ve výměně zkušeností mezi komunistic­kými a dělnickými stranami a ve společné strategii boje proti imperia­lismu, ale zejména v praktické čin­nosti vojenských a hospodářských seskupení socialistických zemí, jaký­mi jsou Varšavská smlouva a Rada vzájemné hospodářské pomoci. Soudruh Bilak v článku z nových hledisek osvětluje také snahy zneužít polednového vývoje u nás ke zbavení komunistické strany vedoucího posta­vení v zemi а к vytržení Českosloven­ska ze socialistického tábora а к ná­vratu naší země do předúnorových poměrů. »Společné akce pěti socialistických zemí v roce 1968 vešly do historie internacionalismu jako jeden z jas­ných příkladů třídní solidarity a jed­noty. Pokud bude tato jednota exis­tovat, rozbije se o ni jakýkoliv pokus mezinárodního imperialismu oslabit světovou socialistickou soustavu« — píše v článku v Pravdě soudruh V. Bilak. lAHNi VELETRH V N ZAHÁIEN Ve znamení světového obchodu, porovnávání technické vyspělosti a výměny zkušeností ■ 13 vládních delegací při zahájení LIPSKO 1. března (Od našeho zpra­vodaje) — Tradičním slavnostním shromážděním v lipské Opeře byl v sobotu večer zahájen Mezinárodní jarní lipský veletrh. Slavnostního aktu se zúčastnili první tajemník ÚV SED a předseda státní rady NDR W. Ulbricht, člen politbyra ÚV SED a předseda vlády W. Stoph a další čelní představitelé NDR, jakož 1 vlád­ní delegace z 13 zemí a zástupci hos­podářského 1 obchodního života z de­sítek států celého světa. V čele čes­koslovenské delegace, která se vele­trhu zúčastní, je místopředseda fe­derální vlády M. Hruškovíč. Náměstek předsedy vlády NDR G. Schürer prohlásil ve svém zahajova­cím projevu mj., že letošní- jarní ve­letrh je opět veden osvědčeným hlavním motivem, za volný světo­vý obchod a technický pokrok a slou­ží užitku všech zúčastněných, neboť prohlubuje mezinárodní hospodářské vztahy. 7Pokračování na str. 3.] RAKOUSKO:Volby v závějích VÍDEŇ 1. března (Od našeho zvláštního zpravodaje) — Ve Vídni začalo jako v Praze ze čtvrtka na pátek hustě sněžit. Sníh dosud padá a hromady špinavé čvachtanice le­mují ulice. Volební boj skončil. Probírám se hrstí propagačních letáčků. Z Jedno­ho se usmívá v zářivých barvách vy­vedená mladá žena: »Jmenuji se Brigitta. Očekávám hodně od života. Chci mít byt, úspěšného muže a dvě děti. Nebo raději tři. Proto volím So­cialistickou stranu Rakouska ...« Jiná skládačka vypráví příběh při­činlivého chlapce, který se stal slav­ným mužem. Dr. Klaus roznášel v mládi housky pro svého bratra, pe­kaře v Korutanech, a stal se spolko­vým kancléřem. Takové možnosti po­skytuje Rakouská lidová strana. Der alte Steffl, vídeňský dóm, se díval shovívavě na končící krotký volební boj. Tlampače kamiónů na Štěpánském náměstí odchraptěly po­slední hesla, dechovka přestala pře-šlapovat v podloubí. Plakátů je málo a některé včerejší a dnešní noviny věnovaly krádežím v kostelech větší titulky než volbám. jejích výsledky nezmění nic pod­statného na životním běhu pěti mi­liónů Rakušanů, kteří v neděli házeli volební lístky do urny. O absolutním vítězství jedné ze dvou rozhodujících pravicových stran, lidové nebo socialistické, se ve Víd­ní pochybuje. Dosti teoretickou alter­nativou je »malá koalice« jedné z nich s třetí, pravicovou Svobodnou stranou Rakouska. Pravděpodobnější je »velká koalice« Rakouské lidové strany (dosud 85 mandátů) se Socia­listickou stranou Rakouska (dosud 74 mandáty), tedy návrat к dvacetileté koalici, která skončila před čtyřmi lety. Komunisté, kteří v posledních vol­bách podporovali socialisty, jdou do voleb samostatně, 1 když neočekávají že by získali mandát. KS Rakouska je dnes jedinou levicovou opoziční stranou. Její volební agitace přinesla pozitivní výsledky. Donutila obě roz­hodující strany ke konkrétním před­volebním slibům: Snížení doby vojen­ské služby z devíti na šest měsíců, reformu daně ze mzdy a odstranění některých privilegií politiků. Za příznivého počasí by byly vý­sledky známy Již v neděli večer. Závěje v západním Rakousku a ne­utuchající chumelenice asi způsobí prodloužení voleb o dvacet čtyři ho­diny, které volební zákon připouští. Na některých místech Rakouska Již prořezávají sněhové pluhy cestu к od­říznutým voličům, jinde pomáhají helikoptéry. Ať Již budoo konečné výsledky známy v neděli nebo v pondělí, kte­rákoliv z tří možných alternativ zna­mená pravicovou vládu. Takže jedi­nou vzrušující událostí rakouských voleb je zatím Jenom ten sníh. MILOŠ KREJČÍ Z reportérova nedělního zápisníku Brněnský výškový hotel Continental hostí lidi opravdu ze všech konti­nentů. Má svoje náhodné i pravidelné návštěvníky, kteří přijíždějí v období veletrhů a výstav, jinak slouží hotel jako domov zemědělských., rekreantů. Setkávají se zde členové jednotných zemědělských družstev z nejrůznějších koutů republiky, aby strá­vili v moravské metropoli týden pohody. Každý jejich den je vlastně sváteční a zahrnu­je prohlídku muzea, sezná­mení s historickými pa­mátkami města, s jeho kul­turním životem atd. V so­botu se jede na výlet. Cí­lem je nejznámější krasová jeskyně Punkevní. Zasně­žené skály a šedá obloha vyhlížejí mnohem nepří­stupněji než ve slunných letních dnech. Na parko­višti před vchodem do pod­zemí je takřka prázdno. »Ted máme na každého návštěvníka nejvíce času,« říká vedoucí J. Kvasnička. Muži v zimnících a ženy v tradičních šátcích se řa­dí do zástupu, průvodce se jich ujímá a nastupují ces­tu, kterou projde rok co rok čtvrt miliónu turistů. Mohutnost jeskynních prostor a krápníková krá­sa vyvolávají hlasitý údiv — velká většina rekreantů je v Moravském krasu po­prvé. Světlo znásobuje účinky přírodních rozma­na detaily a hovoří o his­torii jeskyně. U ponorné řeky Punkvy je trochu roz­paků. Zatímco muži odváž­ně obsazují plavidla, ženy trochu váhají. »Já na to nevlezu,« zpěčuje se ener­gický ženský hlas. »Dobrá, můžeme se vrátit, odkud jsme přišli,« nabízí prů­vodce. »A to zase ne — oni se povezou a Já budu šlapat?« Kolem plno smí­chu a čluny vyjíždějí. Prů­vodce ujišťuje, že se tu nikdy ještě žádný turista neutopil, i když hloubka je místy úctyhodná. Projížď­kou končí poutě podzemím a z barevné pohádky vy­stupují návštěvníci do bí­lého dne. »Já jsem už v Krasu byl několikrát,« říká družstev­ník Antonín Kopa z Dubis­­ka u Olomouce, »ale vždy­cky je to pro mne hezký dojem.« Jadrnou hanáčti­­nou potom komentuje drobné příhody i varietní program, který též patří к zážitkům rekreantů v Brně, a rázem všechny rozesměje. Autokary se vydávají na další cestu malebným brněnským okolím. V po­ledne čekají na 70členný kolektiv prostřené stoly v oddělené restauraci ho­telu. Rekreanti probírají včerejší 1 dnešní události a občas zavzpomínají na rodinu. »Dcera tátovi uva­ří, ona Je zdravotní sestra a vzala si ted týden noční služby,« poznamenává Te­rezie Mazánková z Bačko­­va na Havlíčkobrodsku. »Mohla jsem si vybrat, do kterého města pojedu, a rozhodla jsem se pro Brno. Znám je méně než Prahu. Je to velmi pěkné město. Včera jsme byli v novém divadle — opravdu krása. Mladí to ovšem berou jako samozřejmost, jsou už jiní.« Mladí jsou skutečně jiní, mají vlastní zájmy a vyšší nároky. Je to zákonité, jenže mladých lidí je mezi zemědělskými rekreanty nápadně málo. »Stejně ja­ko v družstvu,« říká jedna z žen od »děčínského« sto­lu. »Leda tak ještě traikto­­risté, ale děvčata se do práce v zemědělství ne­hrnou.« Ozývají se protesty. Ně­kde mají mladých dost, ale leccos jim v práci nevo­ní... Nejsilnější jsou hla­sy, aby se přestalo se sta­rostmi, těch je doma dost. A tak se hovor stáčí jiným směrem. Jen vedoucí rekreace An­na Mašková se potichu vrací к námětu. V týden­ních zemědělských tunnu­­sech se někteří blíží vě­kem osmdesátce. Druž­stvům jsou staří lidé pro­spěšní a 'Odměnu si zaslou­ží. Mají většinou dobrý ko­­řínek a vydrží kromě prá­ce i tu rekreaci. Avšak marná sláva, nemoc je po­stihuje častěji než ty mlad­ší. A tak si plánuje Anna Mašková z »dost nabitého« programu také návštěvu nemocnice, kde leží právě družstevník Pavlík. Tahle péče jaksi nespadá do po­vinnosti vedoucí, ale A. Mašková má prostě svou zimní práci s lidmi ráda a po léta ji svědomitě koná. Činnost kolem rekreace, byť namáhavá, jí přináší rozptýlení. Lidé jí píší po celý rok, na vánoce dostá­vá spoustu pohledů a na Silvestra jí pravidelně te­lefonují. Hodinové ručičky odmě­řily polední přestávku. Od­poledne mají všichni vol­no, ale vedoucí má už při­praveny papíry a účty, mu­sí zkontrolovat jídelniček a připravit všechno na ta­neční zábavu, která náleží rovněž к víkendovému pro­gramu. Až sleze sníh, za­čne jezdit zemědělců mé­ně, později ještě méně a na čas ztratí hotel Conti­nental venkovské hosty úplně. V plném počtu se objeví zase až v ’istopadu. JAN SVOBODA TÝDEN V BRNĚ If

Next