Rudé Právo, květen 1970 (L/102-127)

1970-05-01 / No. 102

Proletáři všech zemí, spojte se! RUDÉPRfflO ^ Z|JE i* maj V PÄTEK DNE 1. KVĚTNA 1970 ČtSLO 102 — ROČNÍK 50 (Právo lidu roč. 73) I CENA 1,— Kčs лллллллллллллллл л л AAaaaaaaaaaaj\a 1 I ☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKAsvátek všech pracujících! Stojí seřazeny v pamětích v dlouhém zákrytu. Každý nechal v srdcích i v histprii stopu vůně doby, jež ho nesla světem solidarity klenoucí se nad kontinenty. Máje zbarvené krví prolitou za osvobození dělnické třídy, máje pozname­nané bojem za osvobození z fašistické poroby, naplněné hrdostí nad vykona­nou tvrdou, velkou prací, prodchnuté mezinárodní třídní soudržností, i máje zahalené do praporů neoprávněného sebeuspokojení. Až po ten První máj roku 1Я6Н, v němž se náhle z mezinárodního svátku práce, internacionalismu stala jakási národní pout, na níž triumfoval plevel. Máj, na němž se přiživnvali lidé, kteří vydávali internacionalismus za nesluš­né slovo. »Duchovni elita« činící si nárok na monopol a hegemonii v oblasti myšlení tvrdila, že 1. máj je svátkem profesinnalismu, jakéhokoliv, hez ohledu na třídní obsah a kvalitu. Mezinárodní svátek, jemuž někteří vtiskovali akcent národních zvláštností socialismu jako hlavní rys a kritérium a na vlastní otázku, co je socialismus, kladli odpověď, že vlastně je to sociální politika státu. Označovali se za komunisty, hovořili o tvrdých dělnických rukách, aby alespoň něčím připomněli, o koho se ucházejí. Odmítali vše, co vítězná třída této země se svými spojenci za více než dvě desetiletí po osvobození vytvořila, namlouvajíce jí, že vše bylo marné, protože jediné, co zůstalo trva­lou hodnotou, jsou prý deformace a nedostatek. Pouhé dva roky nás dělí od onoho Svátku práce ... Předúnorovou jednotu komunistické strany označovali tehdy oportunisté za mravnou, poúnorovou za nemravnou. Mravnost se vrátila podle nich do komunistické strany až v osmašedesátém roce, kdy se začala formovat jed­nota na protisocialistickém, protisovětském základě a stra­na byla rozdělena na dvě části: na křídlo »schopných« a »mys­­livých« a křídlo neschopných. Chce snad někdo patřit к ne­schopným? Do takové strany nikdo nikdy nevstoupí, proto se začalo hovořit o nutnosti bud stranu »očistit«, nebo za­ložit novou, v níž budou vši- MIROSLAV MOC chni schopní — útočit pro­ti socialismu, třídním spojen­cům, Sovětskému svazu a dospět к vyznání, že vlastně »socialismus drsněj­šími cestami usiloval doposud o to, čeho už v jiných zemích pohodlněji dosáhl kapitalismus«. Prnletářský internacionalismus vyžaduje dialektickou jednotu nár ního a mezinárodního momentu. Narušení této jednoty má vždy těžké sociální a his­torické důsledky. Opomíjení mezinárodní povinnosti, nepochopení historické odpovědnosti za úspěch třídního a osvobozeneckého boje ve všech zemích, za osudy demokracie a socialismu vedou к racionální omezenosti. Má nega­tivní a někdy až renkční charakter, stává se posléze ideovým a politickým základem nejrůznějších odchylek, oslabuje to hlavní — revoluční boj národů proti imperialismu. Narušení dialektiky národního a mezinárodního momentu v politických teoriích i v reálné činnosti způsobilo, že zásady proletářského internaciona­lismu byly vyslaveny krutým zatěžkávacím zkouškám, že jejich realizace byla spojena s překonáváním obrovských potíží. Ještě před rokem byly v Praze spalovány rudé prapory. Před necelými devíti měsíci musely být poslány na Václavské náměstí tanky, aby rozehnaly kontrarevolučnl podhoubí pokoušející se v hlavním městě vyvolat krveprolití. Je tomu teprve přes rok, co ústřední výbor Komunistické strany Českoslo­venska postavil do svého čela soudruha Husáka a ukázal východisko: vyvést zem! z krize, dosáhnout konsolidace hospodářské, politické i společenské, vrátit lidem jistoty, dát perspektivy a klid nezbytný pro práci. Byl to rok nesmírně namáhavého úsilí, který však přinesl nepopiratelné výsledky. Ne­splnila se ani jediná z předpovědí renegátů, ani zahraniční reakce. Ti, kteří dokázali vždy vše vysvětlit nějakou pomluvou, nedokáží náhle pochopit, jak se mohlo stát, že tato země dosáhla a vykazuje prokazatelná pozitiva i v oblasti, které nikdo nedával ještě před pěti měsíci nejmenší šance — v ekonomice. Nemohou přiznat, že je to dik trpělivému, cílevědomému a současně zásadovému a nekompromisnímu postupu vedení, protože to by se rovnalo přiznání porážky a kapitulace. Pouhý rok prověřil nejen čestnost úmyslů, opravdovost zásad, ale odhal.,, rozdíl mezí politikou, v níž1 jsou slova a činy v rozporu, a politikou, v níž se slova a činy kryjí. A ukázal nejnázorněji, kdo chtěl vydělávat a kdo do­platil na hanobení výsledků pozitivní práce, jež byla u nás za pětadvacet let vykonána. Dějiny mohou o naší práci říci leccos pozitivního i nepříznivého, ale nako­nec budeme posuzováni podle toho, jak jsme se zhostili svého hlavního úkolu, který stojí před námi a před celým lidstvem. Proto boj proti vlivu oportunismu, za očištění komunistické strany, za mezi­národní jednotu není ničím jiným než bojem o to, aby si marxismus zachoval svou revoluční schopnost osvojovat si zkušenosti z boje. Musí i nadále od­mítat neproduktivní výhonky a odstraňovat chorobné nádory. V tomto boji se stane ještě účinnějším nástrojem, s jehož pomoci může lidstvo dosahovat toho, co se včera, ba dokonce i dnes zdálo pro člověka nedostižitelné. Netvrdíme, že letošní Svátek práce je idylou. Je součástí bojového politic­kého střetnuti, politického zápasu s pravici, který je sice rozhodnut, ale no dobojován. Má v sobě cosi z ovzduší únorových dnů osmačtyřicátého roku. Barva našeho Prvního máje je rudá jako krev a dělnický prapor, jako barva Internacionály a boje za svobodu. Rudá, jež vrací práci poctivé čest a činí z ní matku pokroku. Vrací čest komunistické straně a dělnické třídě, jichž je avantgardou, ideálům budonenosti lidstva. RUDA T ZASLOUŽILÍ PRACOVNÍCI VYZNAMENÁNI NA PRAŽSKÉM HRADĚ Vysoké pocty za tvůrčí a poctivou práci President republiky převzal Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR и Po slavnostním aktu srdečné setkáni s představiteli strany a státu PRAHA 30. dubna (Hf) — Pražský hrad — předvečer svátku pracujících. Matyášovou bra­nou procházejí stovky účastníků již tradičního slavnostního udílení vysokých státních vyzna­menání, řádů a cen. Přicházejí sem pracující z celé republiky, zástupci kolektivů, delegace ze závodů. Přicházejí představitelé vědy, kultury ... Zatímco se zaplňuje Španělský sál, v přilehlé Malé galérii se krátce před desátou hodinou shromáždili členové a kandidáti předsednictva ÜV KSČ, tajemníci a členové sekretariátu ÚV KSČ, členové předsednictva Federálního shro­máždění, vlády ČSSR, představitelé stran Národ­ní fronty a další političtí činitelé. Stanou se svědky slavnostního aktu, při němž bude presi­dentu republiky odevzdán symbol čestného titu­lu hrdina ČSSR s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny Československé socialistické republiky. Vstupuje president republiky ar­mádní generál L. Svoboda a vychá­zejí mu vstříc první tajemník ÜV KSC G. Husák a předseda FS Dalibor Ha­nes. Soudruh Husák oslovuje soudru­ha presidenta a oznamuje mu, že na návrh předsednictva GV KSČ se před­sednictvo Federálního shromáždění jednomyslně rozhodlo udělit mu titul hrdina ČSSR. Soudruh Husák součas­­ně připomněl, že čestný titul je pre­sidentu udělován již podruhé. Dostává jej u příležitosti 25. výročí osvobozeni za své výjimečné zásluhy při výstav­bě republiky, při výstavbě naší lidové armády, za zásluhy o osvobozeni Československa a při upevňování bra­trských svazků se Sovětským svazem. Soudruh Husák pak presidentu re­publiky připjal Zlatou hvězdu. President republiky za vysokou po­ctu srdečně poděkoval. Po skončení slavnostního aktu v Ma­lé galérii se soudruzi L. Svoboda a Vážený soudruhu presidentel Vážení přátelé, soudružky a sou­­druzil% Je dobrou tradicí^.když v předve­čer 1. máje — Svátku práce — vy­znamenáváme ty naše spoluobčany, kteří svou dobrou prací se nejvíce zasloužili o naše společné dílo, o Čes­koslovenskou socialistickou republiku. Především mi dovolte, abych s po­city vděku a úcty pozdravil všechny soudružky a soudruhy, kteří v ostrých třídních bojích za buržoažní republi­ky, ve válce proti fašistickým oku­pantům 1 v politických zápasech uplynulých dvaceti pěti let socialis­tického budování vždy věrně plnili úkoly strany a obětavě pracovali pro naši republiku. Děkuji vám z celého srdce jménem ústředního výboru Komunistické stra­ny Československa, presidenta repub­liky a Vlády ČSSR za všechno, co Jste udělali pro naši socialistickou G. Husák a ostatní straničtí a státní představitelé odebrali do Španělského sálu, kde přesně v deset hodin zača­lo slavnostní shromážděni. Na čestné tribuně zaujali místa čle­nové a kandidáti předsednictva GV KSČ soudruzi V. Biřak, P. Colotka, G. Husák, A. Kapek, J. Kempný, J. Kor­­čák, J. Lenárt, J. Piller, L. Svoboda, L. Štrougal, D. Hanes, V. Hůla a A. Indra, předseda CKRK KSČ M. Jakeš, představitelé stran Národní fronty J. Mjartan, A. Pospíšil, B. Kučera a M. žákovič, představitelé Federálního shromáždění, ČNR a SNR, místopřed­sedové federální vlády. Na dalších čestných místech v sále zasedli tajemníci GV KSČ a členové sekretariátu GV KSČ, členové federál­ní a národních vlád. Mezi hosty byli další čelní političtí, hospodářští a kul­turní pracovníci, představitelé naší armády a sovětských vojsk, členové pražského diplomatického sborn a za­věc, za vaši věrnost a obětavost, s ja­kou jste po celý svůj život bojovali za vítězství dělnické třídy a pracují­cího lidu. Svou prací v minulosti i dnes představujeme živou revoluční tradici, se kterou musíme být vždy těsně spjati, abychom mohli jít s jis­totou kupředu. Náš vřelý dik patří vám všem, kdo v zastoupení svých kolektivů nebo osobně jste byli pozváni sem, na Praž­ský hrad, abyste přijali vysoká vy­znamenání nebo státní ceny za svou vynikající práci nebo za dílo, kterým jste přispěli , к rozmnožení bohatství a nejcennějších hodnot naší země, za váš socialistický vztah к práci a ke své vlasti. Základní měřítko — vztah к práci pro společnost Ctěli bychom pří této příležitosti znovu zdůraznit, že základním krité­hraničních odborářských delegací, které přijely do ČSSR na oslavy 1. má­je. Po československé státní hymně za­hájil ceremoniál předseda Ostřední rady ČSROH Jan Piller. Informoval shromáždění o předchozím slavnost­ním aktu, při němž byl president sou­druh Svoboda poctěn čestným titulem hrdina ČSSR, a upřímnými slovy bla­hopřál presidentovi к tomuto vyzna­menáni. Přítomní ve Španělském sále se к blahopřáni připojili srdečným potleskem. Soudruh Piller v dalších slovech mj. zdůraznil, že akt udělení nejvyš­­šlch státních vyznamenání a řádů je nedílnou součástí nového rozmachu zdravých sil našeho lidu. »Těch sil,« pravil, »které plně podporuji politiku KSČ a svou prací účinně pomáhají politické i hospodářské konsolidaci země. Dostává se tak zaslouženého, spravedlivého oceněni výsledků práce riem vztahu každého jednotlivce к na ší republice, ke svému pracovnímu kolektivu a tím i ke své rodině a svým nejbližším je právě vztah/к prá­ci pro společnost. Slovní vyznání se stávají prázdnou frází, nejsou-li pro­vázena konkrétními činy, přemýšli­vým a tvůrčím přístupem к pracov­ním úkolům tak, aby jejich výsledky znamenaly více než jen splněnou po­vinnost. Všichni dobře víme, že kro­mě poctivé práce nejsou jiné zdroje, které by umožňovaly rozkvět naší ze­mě a růst jejího bohatství. Stále platí staré, znovu připomínané přísloví, že bez práce nejsou koláče. Každá společnost ve svém .středu vychovává, vyzdvihuje a oceňuje své vzory. Je jedinečnou přednosti socia­listické společnosti, že se ve svém úsilí o rozvoj socialismu opírá o prů­kopníky nového vžtaitn к préci, a úsilí — vás, kteří svými praktic­kými činy jdete příkladem ostatním.« Potom se ujal slova předseda fede­rální vlády soudruh L. Štrougal. Po projevu soudruha Štrougala ná­sledovalo udílení poct, které — jak jsme již oznámili — propůjčil presi­dent republiky u příležitosti letošního jubilea naší země na návrh GV KSČ, GV NF, vlády ČSSR, obou národních vlád a Ostřední rady ČSROH 29 ko­lektivům a 149 jednotlivcům. President ČSSR L. Svoboda, dopro­vázen prvním tajemníkem GV KSČ soudruhem G. Husákem, odevzdal zá­stupcům kolektivů a jednotlivcům Řá­dy republiky a Rády rudé zástavy a režiséru Karlu Zemanovi symbol titu­lu národní umělec. Řády za dlouholetou obětavou poli­tickou a veřejnou činnost přijali vy­znamenaní z rukou soudruhů G. Hu­sáka a J. Pillera; Rády práce za vý­znamné pracovní výsledky v nejrůz­nějších oborech lidské činnosti ode­vzdali resortní ministři. Státní ceny Klementa Gottwalda předal novým laureátům předseda vlády ČSSR soudruh L. Štrougal. Jménem vyznamenaných promluvil a za všechny poděkoval nositel Řádu práce siévač n. p. ČKD Praha Josef Lukeš. Jejich jménem ujistil vedeni strany a státu, že učiní vše, aby naše země se co nejdříve se ctí a zdarem vyrovnala se všemi problémy к pro­spěchu všech občanů i v zájmu na­šich internacionálních svazků. Ubez­pečil, že vyznamenaní využijí všechny své schopnosti a znalosti pro blaho země, pro rozvoj socialismu a míru. Slavnost ve Španělském sále ukon­čila Píseň práce. □ Vyznamenaní pracovníci a hosté pak přijali pozvání presidenta ČSSR a prvního tajemníka GV KSČ к přá­telské besedě, která se uskutečnila v jednotlivých skupinkách a krouž­cích v reprezentačních místnostech Pražského hradu. ... a znovu je tu první májový den. Svátek práce v plném slova smyslu. Práce živitelky 1 pokroku. Je to slav-ný den vzájemnosti především těch, kteří nesou na svých bedrech hlavní váhu odpovědnosti za bohatství spo­lečnosti— svátek dělníků celého svě­ta. A letošní máj je o to slavnější, že píšeme stý rok od narozeni V. I. Le­nina a pětadvacátý rok od našeho osvobození Sovětskou armádou. Požádali jsme naše zpravodaje, aby napsali, jak kde a s čím pozdraví První máj. Zde jsou jejích odpovědi: BRATISLAVA V bratislavských prvomájových prů­vodech budí každý rok pozornost pracovníci Slovnaftu. A oprávněně. I letos se chtějí v průvodu pochlu­bit kromě jiného 1 tím, že plcin výro­by prvního čtvrtletí překročili téměř o 27 miliónů korun. S obrovskou ma­ketou Řádu republiky, jehož jsou no­siteli, s transparenty a s několika sty prapory se chystají do průvodu pracovníci druhého nejvýznamnějšího bratislavského průmyslového podniku — Chemických závodů Jiřího Dimitro­va. I oni chtějí ohlásit splnění své­ho závazku — odpracování 74 tisíc brigádnických hodin. /Pokračováni na str. 2.) Projev předsedy vlády ČSSR soudruha LUBOMÍRA ŠTROUGALA NA PRAHU PRVOMÁJOVEHO DNE Všechny důvody pro dobrou náladu Splněné sliby O Nové závazky O »Rodinná« slavnost v Plzni O Blahopřejeme všem, kteří drží slovo (Pokračování na str. 2.) President L. Svoboda.přebírá vyznamenaní z rukou prvního tajemníka ÜV KSC soudruha G. Husáka. Foto CTK PRESIDENT SVOLAL FS PRAHA 30. dubna (ČTK) — Svým rozhodnutím ze dne 30. dubna 1970 svolal president ČSSR armádní gene­rál Ludvík Svoboda podle Cl. 61 ústavního zákona o čs. federaci Fe­derální shromáždění к jarnímu zase­dání. Termíny schůzí Sněmovny lidu a Sněmovny národů určí předsednictva sněmoven. 4

Next