Rudé Právo, duben 1971 (LI/77-101)
1971-04-22 / No. 94
R W Proletáři všech zemí) spojte se UBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE ČTVRTEK 22. DUBNA 1971 CISLO 94 — ROČNÍK 51 (Právo lidu ročník 74] CENA 50 HALÉŘŮ SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ К VÝROČÍ V. I. LENINA V NÁRODNÍM DIVADLE V PRAZE Leninovo dílo stále živé Projev soudruha J. Fojtíka • Kulturní program umělců naší první scény • Vzpomínkový večer také v Bratislavě PRAHA 21. dubna (Od našeho zpravodaje) — Národní divadlo bylo ve středu místem slavnostního shromáždění u příležitosti 101. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina, které uspořádal ÜV KSC, byro ÜV KSČ, MV KSČ v Praze, OV Národní fronty ČSSR a ČSR, MV NF v Praze, vláda ČSSR a vláda CSR. Leninovo jméno, jméno velkého revolucionáře, myslitele, komunisty, vyslovují s úctou miliňny lidí na celém světě. Bohatství jeho díla je nevyčerpatelné. Správnost Leninových myšlenek i závěrů dokazuje vítězný postup vý-stavby komunismu v Sovětském svazu, dokazují je i naše zkušenosti z posledního období. V hledišti Národního divadla zasedli přední představitelé našeho veřejného života. Byli tu členové předsednictva ÚV KSČ soudruzi E. Erban,. A. Kapek, J. Kempný, kandidát předsednictva ÚV KSČ, předseda Federálního shromáždění soudruh D. Hanes, předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ soudruh M. Jakeš, tajemníci a členové sekretariátu ÚV KSČ soudruzi J. Fojtík, M. Hruškovič, O. Švestka a M. Moc. V čestné lóží zasedl velvyslanec Sovětského svazu soudruh S. V. Červoněnko. Spolu s oficiálními hosty přišli uctít památku velkého vůdce první vítězné iproletářské revoluce i představitelé pracujících ze všech pražských obvodů. Po československé a sovětské hymně přistoupil za řečnický stolek na jevišti vyzdobeném velkým obrazem V. I. Lenina a československou a_ sovětskou vlajkou tajemník ÚV KSČ soudruh J. Fojtík, který přednesl slavnostní projev, jeho slova byla odměněna potleskem vyjadřujícím věrnost Leninovu odkazu a odhodlání pokračovat v jeho díle a rozvíjet ho. Po přestávce následoval kulturní program, v němž vystoupili přední členové uměleckých souborů Národního divadla. Shromáždění skončilo Internacionálou. □ BRATISLAVA (ČTK) — »Leninovo učení je spolehlivým návodem к tvqřivému řešení aktuálních problémů dneška, je kompasem revolučních sil naší epochy,« zdůraznil člen předsednictva a 'tajemník ÚV KSS L. Pezlár v projevu na středečním slavnostním večeru, který byl při příležitosti 101. výročí narození V. I. Lenina v Divadle P. O. Hviezdoslava v Bratislavě. Zúčastnili se ho členové předsednictva ÚV KSČ, první tajemník ÚV KSS J. Lenárt a předseda vlády SSR P. Colotka, člen předsednictva ÚV KSS, předseda SNR O. Klokoč a další členové předsednictva ÚV KSS. Přítomni byli představitelé konzulárních zastupitelství v Bratislavě, mezi nimi i generální konzul SSSR v Bratislavě M. M. Dějev. V umělecké části večera uvedli umělci SND hru M. Gorkého Vassa Železnovová. hloubka, pravdivost, převratná moc jeho učení. Ideje marxismu-leninismu staly se materiální silou naší epochy, Inspirují revoluční hnutí a osvobozenecké zápasy stamiliónů. Není snad místa na této planetě, kpm by nepronikly. Leninovo jméno je bojovou výzvou všech, kdo dosud trpí útiskem imperialismu. Je praporem všech, kdo se organizují ke stavbě nového světa — sociálně spravedlivého, vpravdě lidského. V nedávných dnech skončilo jednání XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Bylo dalším skvělým dokladem toho, jak se leninismus rozvíjí v díle, které vzešlo z Velkého října — v sovětské skutečnosti. Ještě včera se spolčená reakce tzv. kulturního světa vysmívala »ruské zaostalosti«, cynicky zlehčovala strastiplnou cestu ruského dělníka a rolníka, národů Ruska к socialismu. Dnes začíná s obavami a ve své méně zaujaté části i s neskrývaným respektem pohlížet na to, co se odehrává na socialistickém kontinentě. Sovětská skutečnost — to je dnes mohutný socialistický průmysl a vyspělé zemědělství, nesmírné bohatství vydobyté hrdinskou prací sovětských lidí; jsou to stovky gigantických podniků, staveb, nová moderní města, rozsáhlá síť vědeckých pracovišť, laboratoří, škol, sociálních a kulturních institucí. Sovětská skutečnost — to je jednota a svornost lidí práce, dělníků, kolchozních rolníků, socialistické inteligence, je to bratrství národů a národností. Pevně se opírá o fundament společenského vlastnictví, není v ní místa pro vykořisťovatele, je skutečností pravé demokracie, socialistické demokracie, jež zajišťuje reálnou účast lidu na řízení společenských záležitosti. Smysl svého života a své revoluční činnosti spatřoval Lenin v osvobození práce od kapitálu Tímto osvobozením, zdůrazňoval, se uvolní nezměrné tvůrčí síly pracujících, vytvoří se možnost uspokojování potřeb člověka a jeho všestranného rozvoje. Komunistická strana Sovětského svazu, revoluční předvoj dělnické třídy, strana založená a vybudovaná Leninem, celou svou činnost zaměřuje na rozvoj společnosti osvobozené práce, к tomu, aby se zlepšoval život sovětských lidí, aby z Jejich práce byla zajištěna budoucnost komunismu, aby z ní vyrůstalo štěstí a blaho člověka. Každý, kdo sledoval jednání XXIV. sjezdu, vystoupení soudruha Brežněva, jednotlivých delegátů, kdo pročetl dokumenty sjezdu vytyčující nové úkoly a dáíŠí záměry Komunistické strany Sovětského svazu, jasně vidí, že sjezd sovětských komunistů je výzamným krokem vpřed v nástupu sovětského Hdu ke komunismu, к uskutečnění leninského programu výstavby komunismu. 2e tento sjezd posunul výrazně vpřed i frontu boje s imperialismem, dále upevnil autoritu KSSS a Sovětského svazu v očích všech pokrokových sil na světě, stal se povzbuzujícím impulsem к novému rozmachu světodějného zápasu za vítězství idejí marxismu-leninismu. (Pokračování na str. 2.) Z projevu soudruha «lana Fojtíka S láskou a úctou oslavuje pokrokové lidstvo, komunistické a dělnické hnutí leninské jubileum. Připomínáme.si životnost a bohatství myšlenek geniálního vůdce první vítězné socialistické revoluce, zakladatele Komunistické strany Sovětského svazu a dělnického státu, sovětské moci. Čím víc se vzdalujeme době, v níž Lenin žil, tím výrazněji vyniká Soudruh I. Kempný piijol pracovníky spotřebního průmyslu PRAHA 21. dubna (mp) — Delegaci stranických, odborových a hospodářských pracovníků obuvnického, oděvního a pletařského průmyslu ČSR přijal ve středu v dopoledních hodinách na ústředním výboru strany tajemník ÜV KSČ soudruh J. Kempný. Při hesedě se hovořilo o některých problémech lepšího uspokojování potřeb našich pracujících na vnitřním trhu, jak se o nich zmínil také první tajemník ÚV KSČ soudruh G. Husák na městské konferenci KSČ v Praze. Bvl zdůrazněn požadavek vedení strany rozhodně řešit některé nedostatky, které se projevují na trhu, jak správným zaměřením výroby, tak aktivním přístupem organizací vnitřního obchodu. Hovořilo se otevřeně a věcně к některým potížím, a jak je chtějí jednotlivé podniky v nejbližším období řešit. Delegace pak předala soudruhu Kempnému souhrn socialistických závazků z jednotlivých oborů. Pracující se v nich zavazují na počest 50. výročí založení strany а XIV. sjezdu KSČ dosáhnout lepších výsledků proti státnímu plánu na letošní rok. Soustředí se na kvantitativní a kvalitativní ukazatele a chtějí přispět aktivním způsobem к řešení nedostatkových druhů pro potřebu našeho trhu. Např. pletařský průmysl zvýší letos výrobu proti plánu o 46 mil. Kčs. Dodá navíc 886 tisíc kusů pleteného ošacení, 173 tisíc kusů pletených oděvů a další výrobky. Podle požadavků trhu se podobná iniciativa rozvíjí 1 v obuvnickém a oděvním průmyslu. Závěrem besedy poděkoval tajemník OV KSČ soudruh J. Kempný jménem předsednictva za hodnotné závazky i za jejich plnění, které jsou výrazem jednoznačné podpory většiny naších pracujících politice KSČ a jejího vedení. Soudruh J. Kempný pH besedě s pracovníky oděvního, textilního a obuvnického průmyslu. Foto E. UHER Hašek и zrodu Ииеии Rozmlouvali jsme s našim hostem soudruhem Gemdezacynem. Delegem, zástupcem šéfredaktora Unenu, o tom, co by chtěl a co měl v ČSSR všechno poznat. »Měl bys také navštívit výstavu 5 0 let KSČ. V i proto, že nej přednější zakladatel naší strany soudruh Šmeral měl tak úzké vztahy к Mongolská,'kde působil řadu let jako zástupce kominterny ... « »A jestlipak víte, že vztahy obou našich stran jsou ještě staršího data, že váš Jaroslav Hašek už ve dvacátém roce pomáhal na svět našemu Unenu?« překvapil nás soudruh Deleg á vyprávěl, jak loni, když Unen slavil padesát let svého trvání, našli v archívních dokladech o tom zmínku v zápiscích zakladatele Mongolské lidové republiky Siichbátara. První čísla Mongolyn Unen iMongolská pravda/ vyšla na podzim 1920 v Irkutsku. Nu, a Jaroslav Hašek tam byl v té době politickým komisařem Rudé arřnády a radil Süchbfitarovi a dalším mongolskými soudruhům, jak se noviny dělají. Z Irkuiska se Unen tajně dopravoval do Mongolská, kde ti, kteří uměli číst, ho předčítali v jurtách Aratům. »A to bylo v době, kdy se za Unen platilo; hlavou,« dodal soudruh Deleg. Tehdy ještě v Mongolsku řádily bělogvardějské bandy barona von Ungera, a u koho našli třeba jen jediné číslo Unenu, byl popraven — takový byl strach reakce z tohoto tehdy ještě ne příliš často a ne právě pravidelně vycházejícího listu. Protože Unen byl hlasem revoluce, vítězící revoluce. A u zrodu tohoto listu stál také, byt i jen radou, náš Jaroslav Hašek, spi sovatel, novinář a revolucionář. (dra) TISKOVÁ KONFERENCE V TEREZÍNSKÉ MALÉ PEVNOSTI Spravedlivý trest pro válečné zločince! PRAHA 21. dubna — V průběhu tradičních Mezinárodních pamětních dnů odboje si každoročně nepřipomínáme jen boj mnoha našich občanů za osvobozeni vlasti, ale pietně také vzpomínáme na nesčíslné oběti hitlerovského fašismu. Ve středu byla v Terezíně tisková konference, na níž tajemník Cs. vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců dr. K. Kami.š a náčelník Hlavní správy vyšetřování Státní bezpečnosti pplk. dr. J. Jansa podali podrobný výklad o skončeném více než tříletém vyšetřování a zodpověděli řadu dotazů. Konference se rovněž zúčastnili představitelé federálního výboru ĚSSPB v čele s generálním tajemníkem V. Krutinou a zástupci Generální prokuratury ČSSR. Do ludwigsburgské ústředny v NSR, která se má zabývat stíháním válečných zločinců žijících na území západního Německa, byl 31. 3. t. r. odeslán 67stránkový pamětní spis doplněný více než 1700 důkazními materiály. Průkazně usvědčují 13 bývalých dozorců a strážných a 5 kápů z řad nepolitických vězňů policejní věznice' pražského gestapa, která byla v roce 1940 zřízena v terezínské Malé pevnosti, z celé řady zločinů, které měly za následek smrt mnoha set nevinných obětí nacismu. Fakta jasně prokazují, že ačkoli pro terezínskou věznici platil stejný řád jako pro jiné nacistické policejní věznice, nebyl nikdy samotnými nacisty v nejzásadnějších otázkách dodržován a její režim se zejména v letech 1943—1945 blížil podmínkám vyhlazovacích koncentračních táborů. Nemalý podíl na tom měl tehdejší šéf řídící úřadovny gestapa v Praze dr. E. Gerke, o jehož spravedlivé potrestání naše a polské úřady žádají marně po několik let soudní orgány NSR. Podle výpovědí bývalého velitele Jöckla a dozorce Hohause prošlo terezínskou továrnou na smrt v letech Í940—1945 kolem 35 000 vězňů. Jejich přesný poče* už nikdo nezjistí, stejně jako počet těch, kteří zde byli zavražděni. (Pokračování na str. 6.) i Předsednictvo tV KSČ považuje za hlavní. objektivně nutnou cestu rozvoje celkové zvýšeni efektivnosti československého národního hospodářství. Klíčem к tomu je především intenzifikace všech činitelů hospodářského růstu a zkvalitněni úrovně řízení. (Z návrhu směrnic XIV. sjezdu KSČ к 5. pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971—1975) Okolí pomníku V. I. Lenina převzali žáci 4. a 5. tříd základní devítileté školy při pedagogické fakultě v Hradci Králové do své péče jako závazek к 50. výročí založení KSČ. Na snímku: skupiny žáků se takřka denně starali, aby okolí pomníku bylo v pořádku. Foto J. RUMLAR DELEGÁT XIV. SJEZDU STItAXY Les rukou se zvedl, když hlasovali pro Václava Kohuta, delegáta na XIV. sjezd strany. Nikdo by nehádal, že tento pětadvacetiletý člověk s jemnými rysy dělá těžkou práci pod zemí. Vstal, neboť ohlásili přestávku, a jeho pohyby prozrazovaly fotbalistu. Sport je vděčnější téma než práce. »Kdes hrával v jedenáctce?« zeptal jsem se. »Jako centrhalv,« odpověděl a trochu překvapeně zvedl obočí. Fotbal poznamená pohyby a držení těla výrazněji než ostatní sporty. »Ale v učilišti jsem nevynechal ani odbíjenou, košíkovou, házenou, stolní tenis, vrhal jsem koulí,« vypočítal své sportovní záliby. »Pak jsem se oženil, narodila se dcerka, sportování polevilo. Ale fotbal byl moje největší láska, to ano.« Začal rozdělovat svůj čas mezi práci a rodinu. A také brigáda socialistické práce ho potřebovala a stranické povinnosti patřily к věci. Vstoupil do strany v osmnácti letech. »Stejně jako můj táta,« podotýká. »Tomu bylo v osmadvacátém roce právě tolik.« Zedničina nebyla vždycky řemeslo, které by mělo zlaté dno. Od svého otce 1 matky získal Václav Kohut vědomí', že stát dělníků a rolníků nespadl z nebe, ale byl vybojován komunistickou stranou za podpory lidu. Poznával také, že jen ba politické aktivitě a poctivé práci se tento stát může udržet a vzkvétat. Proto vstoupil mladý horník do strany, v níž spatřoval, své přirozené místo. »Měli jsme brigádu socialistické práce, ale v osmašedesátém roce přestala fungovat, prý jí nebylo potřeba. Ani dolů nebylo potřeba, ani uhlí — však jsme pocítili na vlastní kůži, kam všechno došlo,« mávl rukou. »Dnes už brigáda zase existuje, je nás pětatřicet, ale neděláme ted pohromadě. Náš porub museli zazdít — kvůli ohni. Škoda ... Razíme novou přípravu. Je to zdržení a také výdělky to trochu odnášejí, ale já bych řemeslo neměnil. Tvrdá práce, ale v dělnickém kolektivu jsértí doma.« Debata se přerušuje, krajská konference spěje к závěru. Václav Kohut se chystá na cestu do Zbýšova. kde žije v dvoupokojovém bytě. Pojede autem? »Nemám auto, ani po něm netoužím. Maňželka také ne — naštěstí. Chodím rád pěšky. Jsem ze čtyř dětí a žili jsme skromně. Kluci ve škole se chlubili novými „pionýry“ a já jsem toužil po bruslích-kanadách. Styděl jsem se hrát hokej na „Statkách“, které jsem dostal pod stromeček, když jsem chodil do osmé třídy, Obrečel jsem tehdy své zklamání. Ale myslím si, že právě ta samozřejmost, s jakou dnes kupují rodiče dětem nákladné hračky a věci, křiví pohled mladých na život. Já vím, že to s sebou prostě neše doba, ale děcka by měla zároveň poznávat, co ta doba bude vyžadovat od nich. Rozhodně ne pasivitu a ohr-, nování nosu nad „poučováním“ starších.« : Václav Kohut je členem celozávodního výboru KSČ v RUD Zbýšov a působí i v předsednictvu OV SSM Brno-venkov. Je dalek prázdného horlení, avšak zamýšlí se vážně nad tím, jak. ovlivnit myšlení některých lidí své generace a zejména dospívajících. »Ono to vlastně začíná od dětství. Nezavíráme doma televizor, aby malá Hanka neviděla, co se dělo za leningradské blokády anebo jak musí žít vietnamské děti. Na otázky dítěte nutno po pravdě odpovídat, udělat si čas, mít trpělivost. Pak pochopí, že třeba. Internacionalismus ňeiií pouhé cizí slovo.« . , Idealizování situace mezi mládeží i у SSM . se Václav Kohut hledí vyvarovat. Usuzuje střízlivě, objektivně. Ví, co chce a kde začít. Očekává, že sjezd strany řekne dita ležité slovo к uplatnění mládeže podle kvalifikace. »Kopou., s námi uhlí průmyslovácl, kteří vystudovali na. Kladně. Jsou vlastně důlní technici. Zatím to jinak nejde, ale měli bychom se starat, jak využít jejich znalostí. Měli by se připravovat na místa, kam patří, -protože fandí nové technice a me-, čhanizaci. Vím, že zjednodušuji a předbíhám, že se musíme nejdříve dostat z potíží. Ale jsem pro trochu svižnější tempo.« Komunista Václav Kohut neskrývá temperament v kri:tice nedostatků, ale řešení vidí nejen v »zásazích shora«, ale v práci dole, v činorodosti, v politické aktivitě á ideové jasnosti, o kterou se riusí zasazovat především členové strany. Ze cesta do budoucna není vyasfaltována? »Neměnil bych tuhle dobu za žádnou jinou. Začínáme zase na poctivém zákla tlě,« prohlásil robustní horník a rozloučil se pevným stiskem ruky. JAN SVOBODA NEMĚNIL BYCH! I DNES ¥ LIST!: LENIN, DIKTATURA PROLETARIAN A REVOLUCE - na str. з PROJEVY SOUDRUHU L. BREŽ NĚVA A A. INDRY na sjezdu bulharských komunistů — na str. 6—7 NOVÁ LEVIGE —TROJSKÝ KQŇ ANTIKOMUNISTU — další část seriálu Iluze a skutečnost — na str. 0 IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIHIIIIIIIIIIIIIIIIIIHIHIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII Přijetí u G. Husáka PRAHA 21. dubna (z) — První tajemník OV KSČ Gustáv Husák přijal ve středu ředitele nakladatelství československý spisovatel Ivana Skálu, který mu předal soubor knih vydaných nakladatelstvím к 50. výročí založení KSČ. Čs. ceny míru 1970 PRAHA 21. dubna (ČTK) — Československá cena míru 1970 byla ve. středu propůjčena patnácti předním bojovníkům za mir z celé republiky. Předal jim ji na slavnostní schůzi předsednictva Čs. mírového výboru jeho předseda J. Lukáš. Jako pntó převzala za zemřelého P. Pauloviče černi udělenou in memoriam jeho manželka. Čs. cena míru byla rovněž udělena 38 městům a obcím a jedné organiza-ci. Bude) jita. předána v těchto dnech.) Mnohé z obcí se vepsaly do historie již za fašistické okupace. Jména Javoříčko, Ležáky, Terezín, Ploština zůstanou navždy obžalobou nelidského fašismu. Jiné připomínají ozbrojený boj proti okupantům. Banská Bystrica. nebo horské obce Čeiadná a Morávka v Beskydech jsou z řady těch, které byly svědky ozbrojeného odporu proti násilí fašistických okupantů. Projev L. Brežněva na sjezdu bulharských komunistů Trvá bojová družbo mezi BKS o KSSS Vedoucí delegace ÚV KSC soudruh Alois Indra pozdravil sjezd • Během druhého dne vystoupili vedoucí delegací ze socialistických zemí • Začala diskuse ke zprávě ÚV SOFIE 21. dubna (Od našich zvláštních zpravodajů) — Druhý den zasedání X. sjezdu Bulharské komunistické strany zahájil člen politbyra a tajemník OV BKS Boris Velčev, který dal slovo jako prvnímu zahraničnímu hostu generálnímu tajemníkovi OV KSSS soudruhu Leonidu Brežněvovi. Při vstupu na řečnickou tribunu byl uvítán mohutným »hurá«, dlouhotrvajícím potleskem a skandováním »KSSS — věčná družba«. Soudruh Brežněv pozdravil sjezd bulharských komunistů jménem Leninovy strany. Ve svém projevu hodnotil BKS jako aktivního člena mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, jako zkušenou vyspělou stranu s bohatými revolučními tradicemi. Řekl, že BKS vždy úzce spolupracovala s Komunistickou stranou Sovětského svazu, že bojová družba obou stran vždy byla, je a vždy bude pevným článkem mezinárodních komunistických a revolučních sil. Ujistil delegáty, že KSSS bude 1 nadále věrna leninským principům a že bude rozvíjet přátelství a spoluprácí s bulharskými komunisty i s komunisty ostatních socialistických zemí v boji za vybudování socialismu a komunismu. V závěru svého projevu zdůraznil velký význam úlohy socialistických zemí v současném světovém dění. Závěrečná slova soudruha Brežněva vyzněla v nadšenou manifestaci bulharsho-sovětského přátelství. Po vystoupení generálního tajemníka ÚV KSSS začala diskuse ke zprávě OV BKS, přednesené soudruhem Todorem ŽiVkovem. V řadě delegátů vystoupili s význačnými diskusními příspěvky Christo Tričko v, kandidát po-litbyra ÚV BKS a vedoucí tajemník blagoevského krajského výboru strany, Pankelj Zarev, rektor sofijské university a první místopředseda Bulharské akademie věd a další. Během dopoledního zasedání vystoupil na sjezdové tribuně, vřele uvítán dlouhotrvajícím potleskem, vedoucí čs. delegace, člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ soudruh Alois Indra. V úvodu svého projevu za nového potlesku předal sjezdovým delegátům osobní pozdravy soudruhů Husáka a Svobody. Jeho projev byl všemi účastníky vyslechnut s. velkým zájmem a pozorností a byl mnohokrát přerušován souhlasným potleskem, zvláště v těch místech, kde soudrujb Indra hovořil o bratrské Internacionální pomoci v roce 1968 a o úspěšném překonávání hospodářských i morálně politických škod, které napáchal pravicový oportunismus ruku v ruce s kontrarevolucí, když hovořil, že zvolení soudruha Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ se stalo předpokladem к obnovení cesty к socialismu u nás, když tlumočil díky za internacionální pomoc bratrské BKS a bulharskému lidu. (Pokračování na str. 7.) BUDOVATELÉ Z POČERAD U SOUDRUHA I. KORČÁKA PRAHA 21. dubna (CTÍC) — Clen předsednictva ÚV KSC, předseda vlády CSR J. Korčák přijal ve středu delegaci budovatelů elektrárny Počerady, vedenou ředitelem elektrárny M. Tomšíkem. Předali mu sdružený socialistický závazek, podle kterého na počest 50. výročí založení KSC a к jejímu XIV. sjezdu ukončí první etapu výstavby komplexními zkouškami posledního čtvrtého bloku do 27. září letošního roku. Na výstavbě elektrárny Počerady, jejíž výkon v první etapě dosáhne 800 MW, se podílejí dělníci, technici a inženýři z dodavatelských závodů Skoda Praha, Armabeton, závod 03 Kadaň, Hutní montáže Ostrava, Sigma Lutín, Stavební izolace, závod 08 Ostrava, a Energoinvest, závod v Počeradech. Soudruh Korčák poděkoval delegaci. za iniciativu a ocenil zeýména přínos nové energetické kapacity pro naše národní hospodářství. Popřál budovatelům hodně úspěchů v práci a přislíbil účastnit se zahájení provozu čtvrtého bloku elektrárny. Zleva: tajemník ,ČROS dr. Vladimír Marik, ředitel elektrárny Miroslav Tomšik, předseda vlády ČSR Josef Korčák, ing. Václav Salač a Josef Málek z elektrárny Poěerady a předseda ČROS Josef Hlavička. Foto ČTK — j. NOSEK DOPIS DNE Letos oslavíme 5в, výročí Komunistické strany Československa. Současně přitom budeme vzpomínat i založení Federace dělnických tělocvičných jednot. Pamatují, se ná tu velkou událost v roce 1921, kdy se konala nezapomenutelná I. spartakiáda. Původně jsme měli vystupovat na olympiádě, kterou se pravice chystala zneužít. Proto rozhodla Federace 12: června N áš ka 1921 konat vlastní tělovýchovné slavnosti. Dík velké obětavosti a nadšení byl vybudován, takřka z ničeho, za 7 dní stadión na Maninách. Museli jsme ještě svádět boje s úřady, které šly na ruku pravici a nám dělaly potíže. V pokladně bylo 3300 Kč a s tím jsme začali stadión budovat. Měli jsme však ještě jiný kapitál, daleko cennější,, kapitál v našich soudruzích, v lásce к věci, v přesvědčení o správné cestě naší strany, ke které se Federace hlásila. Však to byl pro buržoazii šok, když jsme v mohutném průvodu pochodovali Václavským náměstím na Maniny. Členové DTJ z venkova, když přijeli a viděli naše obrovské nadšení, houfně se přidávali к nám a olympiády se nezúčastnili. Bylo to naše vítězství. V. BARTOŠOVÁ, Praha l