Rudé Právo, květen 1971 (LI/102-127)
1971-05-08 / No. 108
I R ★ Proletáři všech zemí, spojte se ! EBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V SOBOTU 8. KVĚTNA 1971 ČÍSLO 108 - ROČNÍK 51 l Právo lidu ročník 74) CENA 1 Kčs M JISTOTA nozí občané uchovávají mapu Evropy z válečných let jako drahocennou památku; ještě dnes lze z těchto zažluutlých a potrhaných map vyčíst, kam, ke komu obraceli svou touhu po svobodě, odkud brali své přesvědčeni, že naše země bude zbavena pout nacistické okupace. Kroužky kolem názvů měst, u nichž probíhaly rozhodující bitvy — Moskva, Stalingrad, Orel, Kursk, Leningrad . . — a křivolaké čáry, zaznamenávajíc! pohyb fronty, jsou jakýmsi seizmografickým záznamem rostoucího optimismu, který se den za dnem přetvářel v jásavou jistotu, že naše svoboda přichází ve vítězném pochodu Sovětské armády. Byla to trpká a vpravdě historická zkušenost, z niž vyvěralo poznání širokých lidových vrstev, že opravdovou pomoc a skutečnou záchranu před fašistickou porobou můžeme čekat jedině od Sovětského svazu. Nejen v paměti lidí, ale přímo v národním povědomí zůstal podzim osmatřicátého roku, kdy představitelé čtyř imperialistických mocností na mnichovské schůzce pohřbili tuto republiku: nejenže bezprávně zlikvidovali její suverenitu, ale hodili náš lid přímo do nacistického chřtánu. A zůstal v národním povědomí i fakt, že to byl jediný Sovětský svaz, který od samého počátku bojoval proti Mnichovu — jak na diplomatickém poli, tak puzději v kruté bitvě s hitlerovským Německem To, co po léta říkali českoslovenští komunisté, ukázalo se jasnozřivou pravdou. Měla být udušena v žalářích, měla být přehlušena nacionalistickým a antisovětským běsněním, ale právě v letech nejtěžších, v době smrtelného obrození existence našich národů, prokázala se přede všemi ve své až průzračné čistotě. Devátý květen 1945 ji potvrdil nejkrásněji. Milióny lidí vyvodily z komunistické pravdy, jež plně odpovídala jejich vlastní zkušenosti, jedině možný závěr: Při budování nového, lidového státu vytvořily z přátelství a spojenectví se Sovětským svazem jeden ze základních pilířů, na nichž stála a stojí svobodná republika. Gottwaldovo »Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak« je nejen heslo, ale i přesná formulace postavení naší země v třídně rozděleném světě. Jsme si vědomi, že právě tento pilíř našeho státu, právě tento postoj našeho lidu je trvale bolavým místem mezinárodní a vnitřní reakce. Zažili jsme pokusy o jeho vyvrácení a rozbiti. Když se v prvních letech po osvobození buržoazní reakce rozhodla zvrátit politické poměry u nás zpět ke kapitalismu, zaútočila především na náš bratrský svazek se sovětskou zemí — a použila к tomu nejhanebnějších pomluv. Po dvaceti letech se blok pravice a antisocialistických sil chopil stejné zbraně. To není náhodné: po celé půlstoletí a zejména v posledním období kontrarevoluční síly při útocích proti socialistickému společenství a proti jednotě mezinárodního revolučního hnutí zdvihají především prápor antisovětismu. Nemohou jinak. Ale to je důkaz toho, že Sovětský svaz, jeho postavení ve světě, úspěchy jeho leninské politiky, síla, moc, vliv a příklad jeho lidu a komunistické strany jsou velkou jistotou revolučního hnutí, jistotou umožňující čelit hrozbám a rozvratnictví imperialistické reakce a rozvíjet náš spravedlivý boj za mír a socialismus. Přesvědčili jsme se o tom v nedávném krizovém období: Pomoc Sovětského svazu a dalších bratrských zemí mařila plány vnitřní a zahraniční reakce právě v okamžiku, kdy se kontrarevolucionáři chystali к vítěznému pokřiku. Léta 1988—1969 nám připomněla až příliš krůtě, že nikdy nesmíme zapomc nout na komunistickou pravdu, potvrzenou trpkou zkušeností miliónů. Platí a bude platit poučení, zaplacené statisíci životů nejlepších lidí této země a utrpením obou našich národů, že jediný bezpečný přístav, který republika má, je po boku Sovětského svazu. A vzpomínáme-Ii Dne osvobození republiky Sovětskou armádou, připomeňme si právě toto poučení. Nikdy nikomu se nemůže podařit zvrat poměrů ke kapitalismu а к novému Mnichovu, jestliže nedovolíme nahlodat a rozbít základní pilíř republiky — její bratrský vztah a spojenectví se Sovětským svazem. To je zároveň závazek pro naši každodenní práci. Byli bychom špatnými přáteli a spojenci, kdybychom se pouze spoléhali na pomoc sovětských lidí. Je naší povinností, internacionální povinností, využít všechny zdroje a síly pro rozkvět naší země, naší socialistické společnosti. Možnosti máme: Komunistická strana Československa jde ke svému XIV. sjezdu jednotná a semknutá; je připravena dát naší společnosti perspektivu rychlého a všestranného rozmachu. Neustále rostoucí pracovní iniciativa dokazuje, že většina našich lidí podporuje politiku strany a je rozhodnuta splnit všechny úkoly, které vytyčí stranický sjezd. Také ve spolupráci společenství socialistických států se ukazují nové síly, které blahodárně ovlivní naši práci. A máme též významnou výhodu: je nám plně otevřena pokladnice XXIV. sjezdu KSSS, jeho zkušeností, myšlenek, záměrů, perspektiv. Naše strana nikdy nezapírala, že se učí od sovětských soudruhů, a tím spíše půjdeme pro poučení do Moskvy nyní, kdy se začíná uskutečňovat grandiózní plán dalšího všestranného rozmachu sovětské společnosti. Ano, možností je dost — a záleží jen na nás, abychom je dokonale využili. Ve svůj prospěch a v prospěch celého mezinárodního revolučního hnutí. Máme jistotu, že nás nikdo v naší práci nemůže ohrozit, po našem boku stojí sovětský lid. ROZKAZ PRESIDENTA REPUBLIKY V Praze i Bratislavě 20 dělostřeleckých salv PRAHA 7. května (ČTK) — President republiky armádní generál Ludvík Svoboda vydal к 26. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, к státnímu svátku ČSSR, tento rozkaz: Soudruzi příslušníci ozbrojených sill Dnes vzpomínáme 26. výročí památného 9. května 1945, kdy slavná Sovětská armáda osvobozením Prahy dovršila vítězství nad hitlerovským fa: ismem. Po boku Sovětské armády bojovaly i jednotky 1. československého armád níha sboru v SSSR, které se spolu s partyzánskými oddíly domácího odboje staly základem nové Čs. lidové armády. Z vítězství Sovětské armády nad nacistickým Německem a z bojového úsilí našeho lidu doma i za hranicemi, vedeného Komunistickou stranou Československa, se zrodila naše národní svoboda, otevřela se cesta к socialismu. V bojích proti společnému nepříteli a za osvobozeni Československa prolitá krev sovětských, českých a slovenských vojáků navždy zpečetila nerozborné československo-sovětské přátelství a bojové soudrnžství našich bratrských armád. S vděčností a úctou se skláníme před nesčetnými hroby sovětských vojáků, kteří padli na půdě naší vlasti. Vzpomínáme hrdinného boje KSČ a tisíců komunistů, kteří přinesli nesmírné oběti v boji za naši národni svobodu a samostatnost. Květen 1945 zůstane navždy v srdcích a myslích našeho lidu symbolem vítězství, které se zrodilo z věrného a nerozborného přátelství a spojenectví národů Československa a Sovětského svazu. (Pokračování na str. 2.J У píedvecei zrodu »...Jedni říkají, že nechtějí být vázáni Moskvou, hájí svou neodvislost od iskvy, ale jsou zajatci měšťácké ideologie, propadlí oportunismu a závislí diktátu západního kapitalismu. Druzí, o kterých se tvrdí, že jsou závislí na Moskvě, ve skutečnosti jsou neodvislí od západního nátlaku... a jejich odpovědnost je jediná: jsou poutáni nekompromisními třídními názory a revolučními cíli dělnické třídy. Taková je pravda jasná!« □ »Nesprávno je, že by byla ohrožena národní samostatnost Sovětským Ruskem. Naopak, komunismus má ji učiniti trvalou a postaviti na jediný správný podklad — na nezvratitelný podklad sociální a na základy trvalého světového míru!«□ »Sovětské Rusko ukázalo už jasně, že má nejlepši smvsl pro národní sa mostatnost a národní potřeby. V mezinárodní situaci, jak se utvořila od konce r. 1918 Sovětské Rusko jest oporou samostatnosti československé.« Rudé právo 9. a 10, 5. 1921 »... Považujeme za svoji povinnost otevřeně přiznali před celou dělnickou veřejností, že nestrpíme našeptávačů ani pokoutních a pro čistotu strany ne spolehlivých živlů mezi sebou, že. stojíme všichni na zásadách souručenství vytvořeného III. internacionálou a že stojíme neochvějně na programu ко munismu .. .« Z prohlášení výkonného výboru 1. župy pražské soc. dem. (levice) »LETOS JE OPRAVDU RADOSTNÝ MÄJ! DĚLNICTVO SE ZASE NAŠLO, jSMi ZASE SCELENI V GRANITOVÝ BLOK, STAŘÍ A MLADl. — POSLEDNÍ BITVA VZPLÁLÁ — NA POCHOD!« Večerník Rudého práva 9. 5. 1921 BLAHOPŘÁNI nejsrdečnější Pozdravy sovětských státniků do Prahy PRAHA 7. května (ČTK) — Cs. vedoucí představitelé, první tajemník 0V KSC G. Husák, president republiky L. Svoboda a předseda vlády ČSSR L. Štrougal, obdrželi v pátek od sovětských vedoucích představitelů, generálního tajemníka ÜV KSSS L. I. Brežněva, předsedy presidia Nejvyššího sovětu SSSR N. V. Pndgorného a předsedy rady ministrů SSSR A. N. Kosygina, к 28. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou blahopřejný telegram tohoto znění: Drazí soudruzi, jménem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, presidia Nejvyššího sovětu SSSR, rady ministrů SSSR, všeho sovětského lidu, jakož i jménem svým zasíláme vám, ústřednímu výboru Komunistické strany Československa, vládě ČSSR a všemu bratrskému čs. lidu srdečná blahopřání a nejlepší přání u příležitosti národního svátku, 26. výročí osvobození Československa od fašistických okupantů. Více než před čtvrt stoletím, kdy sovětští vojáci- a čs. vlastenci společným hrdinským úsilím osvobodili čs. zemi od hitlerovských uchvatitelů, se před Československem otevřela světlá perspektiva svobodného, nezávislého vývoje a společenského pokroku. Po uskutečnění socialistické revoluce čs. dělnická třída, rolnictvo a pracující inteligence pod vedením své zkušené bojové avantgardy, komunistické strany, dosáhly velkých úspěchů při výstavbě nové společnosti. Socialismus se stal pro čs. pracující záležitosti životního významu. Československá socialistická republika, která je pevným článkem společenství bratrských zemí, velkou měrou přispívá к boji za mír, svobodu, demokracii a socialismus, proti agresivním imperialistickým silám. Všichni skuteční přátelé ČSSR musejí mít radost z toho, že čs. pracující slaví 26. výročí osvobození země v ovzduší konsolidace společnosti, růstu pracovního nadšení a upevňování socialistických společenských vztahů. Letos má váš státní svátek zvláštní význam, neboť probíhá v předvečer slavného jubilea, 50. výročí založení KSČ а XIV. sjezdu KSČ. Tyto významné události budou bezpochyby inspirovat čs. pracující к dosažení nových úspěchů ve všech oblastech politického, ekonomického a kulturního života země. Sovětský lid vysoce cení vztahy bratrské spolupráce a důvěry mezi našimi stranami a státy. Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, jež byla podepsána v Praze 6. května 1970 a která vyjádřila tradiční přátelství našich národů, pozvedla tyto vztahy na novou, kvalitativně vyšší úroveň. V naprostém souladu s národními zájmy našich zemí tato smlouva přispívá к upevňování a rozšiřování spolupráce mezi Československem a Sovětským svazem, ik prohlubování jejich součinnosti v boji za vítězství komunistických ideálů. Sovětský svaz a Československo spolu s ostatními členy Rady vzájemné hospodářské pomoci usilují o úspěšné řešení problémů socialistické hospodářské integrace v zájmu všestranného rozvoje národního hospodářství a zvyšování životní úrovně pracujících. XXIV. sjezd KSSS, který nedávno probíhal, znovu pptvrdil, že sovětský lid je odhodlán i nadále jít cestou dalšího upevňování bratrského svazku našich zemí, jakož i semknutosti KSSS a KSČ na neochvějném základě marxismu-lenínismu a socialistického internacionalismu. Sovětský svaz vždy byl a bude spolehlivým přítelem a spojencem socialistického Československa. U příležitosti státního svátku Československa posíláme vám, drazí přátelé, a všemu československému lidu nejupřímnější přání nových úspěchů při výstavbě socialismu a rozkvětu bratrského Československa. Ať žije věčné přátelství a nerozhorné spojenectví mezi sovětským a československým lideml Telegramy čs. představitelů do Moskvy PRAHA 7. května (ČTK) — Čs. představitelé, první tajemník OV KSČ G. Husák, president ČSSR L. Svoboda a předseda vlády ČSSR L. Štrougal, zaslali v pátek sovětským představitelům, generálnímu tajemníkovi ÜV KSSS L. I. Brežněvovi, předsedovi presidia Nejvyššího sovětu SSSR N. V. Podgnrnému a předsedovi rady ministrů SSSR A. N. Kosyginovi, blahopřání к 2B. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Píši v něm: Drazí soudruzi, u příležitosti 26. výročí osvobození Československa hrdinnou Sovětskou armádou 1 světodějného vítězství Sovětského svazu nad fašismem zasíláme vám a vaším prostřednictvím ústřednímu výboru KSSS, presidiu Nejvyššího sovětu SSSR, radě ministrů SSSR, všemu sovětskému lidu nejvřelejší pozdravy a srdečná blahopřání ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR a všeho československého lidu. Těchto slavných výročí vzpomínáme v mimořádně významném období vý voje naší vlasti. Českoslovenští komunisté a spolu s nimi všechen pracu jící lid bilancují výsledky padesáti let obětavé práce a bojů Komunistické strany Československa za svržení kapitalistického řádu a budování socialistické společnosti. Poučeni historií celé této vítězné cesty strany a zejména událostmi posledních let, znovu si připomínáme rozhodující životně důležitý význam našeho přátelství, spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem a jeho velikou Leninovou stranou, které bylo vždy zárukou našich úspěchů, bezpečnosti a jistoty. Mnohokrát, a znovu v letech 1968 až 1969, jsme se přesvědčili, že v sovětských komunistech, v sovětském lidu máme své nejupřímnější přátele, kte ří nikdy neváhají i za cenu vlastních obětí a odříkání poskytnout soudružskou pomoc a zachovat věrnost principům proletářského internacionalis mu. Vedoucí síla naší společnosti — KSČ připravuje se v těchto dnech ke svému XIV. sjezdu, který uzavře těžké, složité a poučné období v životě strany i celé společnosti a zahájí novou významnou etapu dalšího upevňování rozvoje socialismu v Československu. Nedávný XXIV. sjezd KSSS, vedoucí síly mezinárodního komunistického a dělnického hnuti, který vypracoval grandiózní prégram dalšího rozvoje Sovětského svazu, dává také našim pracujícím novou jistotu к plně ní náročných úkolů, které vyplynou z jednání nejvyššího orgánu československých komunistů pro další rozvoj naší společnosti a zajištění růstu ži votní úrovně pracujících ČSSR. Jsme sl přitom vědomi i obrovského mezinárodního významu XXIV. sjezdu KSSS a jeho programu pro upevňování celé světové socialistické soustavy, rozvoj mezinárodního komunistického a dělnického hnutí a boj za aktivní obranu míru a mezinárodní bezpeč nosti. Od minulého roku Jsou oslavy osvo bození naší vlasti Sovětskou armádou nerozlučně a vpravdě symbolicky spjaty 1 s výročím podepsánl nové smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi našimi země ml. Rok, který uplynul od jejího pode psáni, znamenal další rozvoj vzájem né spolupráce ve všech oblastech politického, ekonomického, vědeckého 1 kulturního života a plně potvrdil, že tato smlouva je výrazem nové, vyšší kvality československo-sovětských vztahů. Blahopřejeme ústřednímu výboru Komunistické strany Sovětského sva zu, presidiu Nejvyššího sovětu SSSR, radě ministrů SSSR a všemu sovětskému lidu к velkolepým výsledkům osmé pětiletky a přejeme mnoho nových úspěchů při realizaci úkolů vytyčených XXIV. sjezdem KSSS, směřujících к světlé budoucnosti všeho lidstva — ke komunismu. Af neustále sílí a rozvíjí se věčné přátelství národů ČSSR a Sovětského svazul Af žije ideová a akční jednota na šich komunistických stran! □ К 26. výročí vítězství SSSR nad fa šismem a osvobození Československa Sovětskou armádou si vyměnili po zdravné telegramy ministři zahraničních věcí SSSR a ČSSR A. A. Gromyko a J. Marko a také Ústřední rada ČSROH a Všesvazová ústřední rada sovětských odborů. Přijede delegace polské armády PRAHA 7. května (ČTK) — Na pozvání předsednictva OV KSC, vlády ČSSR a ministra národní obrany ČSSR generálplukovníka ing. M. Dzúra přijede v polovině května t. r. do Československa oficiální delegace Polské lidové armády pod vedením ministra obrany Polské lidové republiky generála zbrani Wojciecha Jaruzelského, kandidáta politického bvra OV PSDS. У ř Kromě těch nejntternějších, nikoli ale bezvýznamných pozastaveni jsou i jiná, snad oficiálnější, avšak neméně upřímná shromáždění a pietní akce к poctě těch, kteří l к nám přišit ukončit strastiplnou válku. Tot cíl, za nějž mnozí položili to nejcennějši, co měli: své životy. len v beztřídnl společnosti nebude válek. Jen v té a v žádné jiné. А к ni míří komunisté, všichni ti, jejíchž vyznáním a cílem se stal socialismus. Proto и památníku padlých sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech položili v pátek věnce president L. Svoboda, první tajemník OV KSC G. Husák, předseda vlády ČSSR L. Štrougal, předseda Federálního shromáždění D. Hanes a další. Proto v povstaleckém městě Banské Bystrici předali představitelé Středoslovenského kraje státní vyznamenání 142 osobám a na vojenském hřbitově ve Zvolenu, kde je pochováno na 17 tisíc vojáků Sovětské armády, byly položeny věnce. A podobně t v Bratislavě, Brně, Ostravě a dalších místech naší republiky. Proto se v pátek sešlo slavnostní shromáždění příslušníků Čs. lidové armády, na němž náčelník HPS generálmajor V. Horáček ve svém projevu vzpomněl úlohy Sovětského svazu a jeho armády při osvobozování Československa. Podobná shromáždění se konala v řadě jiných institucí, závodech, na vesnicích. Proto na velkou manifestaci pracujících v Mlchalovctch přivezou štafety stuhy se zdravicemi, které v sobotu na Cs.-sovětských hranicích ve Vyšném Německém převezmou sovětští zástupci. Proto Mahenova činohra Státního divadla v Brně uvádí slavnostní čs. premiéru inscenace Deset dnů, které otřásly světem na motivy stejnojmenné knihy johna Reeda. Proto v neděli o půl desáté nastoupl na Zižkově náměstí v Českých Budějovicích vojenské jednotky a útvary к přísaze zakončené slavnostním pochodem. Proto si dnes naši občané znovu a znovu připomínají stále živá Gottwaldova slova: »Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!« -hk- 7-e opět 2).гя vitintvl... Je opět Den vítězství nad nacismem a nad Jeho zlomocí temných hrůz. Do našich oken již přes 26 let — Jak jen ten čas utíká — svobodně svítí slunce především díky Jim, vojákům ze sovětské země. U hybernů 350 000. návštěvník Příští týden patří Východoslovenskému kraji PRAHA 7. května (lh) — Pražská výstava 50 let KSČ žije stále rušným životem. Výstavní kalendář zaznamenává další hromadné výpravy a nové kulturní programy. Tento týden patřil Středoslovenskámu kraji, od 11. do 16. května převezme patronát Východo slovenský Kraj. Vedeni výstavy přivítalo v páteik 350 000. návštěvníka. Byl jím pplk. Tomáš Kovali к z Banské Bystrice. Přijel do Prahy s početnou skupinou vojáků. Ředitel Cestovní kanceláře SSM předal jubilejnímu hostu poukaz na zájezd do SSSR, Tesla Orava mu věnovala televizor. V tento den uvítali u Hybernů 1 30 000. zahraničního hosta. Francouz R. J. Longuet z Paříže — pravnuk Karla Marxe — dostal upomínkové dary, především české broušené sklo. PRAHA 7. května (z) — První tajemník OV KSČ dr. Gustáv Husák a president republiky armádní generál Ludvík Svoboda přijali v pátek v souvislosti s pobytem delegace Společnosti sovětsko-československého přátelství v Československu jejího vedoucího,, místopředsedu ústředního vedení Společnosti Alexandra Alexandrovlče Bulgakova. Přijetí se zúčastnil velvyslanec SSSR v Československu Štěpán Vasiljevič Červoněnko. Rozhovor S Arktidou «Н III1IIIIIIIIIII1IIIIIIII ftllllllllllllllllllllliu Pozdrav od severního pólu MOSKEVSKÝ ZPRAVODAJ RUDÉHO PRÄVA JOSEF MAŠÍN MEZI SOVĚTSKÝMI P0LÁRNIKY Náš moskevský zpravodaj Josef Mašin ve čtvrtek šťastně dorazil na arktickou výzkumnou stanici Severní půl 19, kam o noci na čtvrtek vyletěl spolu s celou novinářskou skupinou Iljušinem 14 z arktického městečka na severu fakutska — Ttxt. Rádiové vlny, které potvrdily tuto zprávu, přinesly i stručné odpovědi našeho zpravodaje na ně kolik předem smluvených otázek. □ Kdo je ještě v novinářské expedici? Čtyři Čechoslováci, čtyři Poláci, dva novináři z NDR, Bulhar, Maďar, třináctým je furij Pavlovic Bykov, náš průvodce г ministerstva zahraničí. Říká: třináctka je šfaslné číslo. Uvidíme. □ Jak vypadá stanice? Tábor na kře, síla přes 30 metrů, plocha několik čtve řečních kilometrů. □ Kdo vás vítal? Devatenáct mužů, vědci z různých oborů. V čele náčelník Nikolaj Jerjomin, 40 let, meteorolog. □ Z čeho měli největší radost? Z čerstvě pošty a ze včerejších moskevských novin. Přivítání nezapomenutelné. □ Nemrznete? Nic strašného — kolem dvaceti pod nulou. □ A co Prazdroj pro polárníky? Není z něj ledovec? Nikoliv. Pění a chutná. □ A slunce? Nezapadá. Je polární den, potrvá do října. □ Jak dlouho se na kře zdržíte? Dva dny, nikoliv polární. □ A kdy můžeme očekávat v Praze první reportáž? Brzy po návratu. Dojmů mnoho. Fantastické prostředí. íaždý z polárníků by si zasloužil hvězdu hrdiny. □ Co chceš vzkázat? Nejsrdečnější pozdravy našim lidem od všech zdejších polárníků. □ Přejeme vaší »šťastné třináctce« šťastný návrat na pevninu. A do tepla ... 1 I t