Rudé Právo, leden 1973 (LIII/1-26)

1973-01-02 / No. 1

* Proletáři všech zemi, spojte se RVDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V OTERÝ 2. LEDNA 1973 ČÍSLO 1 — ROČNÍK 53 (Právo lidu ročník 76) CENA 50 HALÉRO NOVOROČNÍ PROJEV PRESIDENTA REPUBLIKY LUDVÍKA SVOBODY Drazí spoluobčané, upřímně vás zdravím v první den roku 1973. Ohlédneme-li se na minulý rok, kte­rý právě uplynu], můžeme jej hodno­tit kladně. Byl to úspěšný rok. Svěd­čí o tom dobré výsledky v průmyslu, v zemědělství, ve stavebnictví i v do­pravě. Také naši zdravotníci, učitelé, pracovníci vědy, kultury, státní sprá­vy a služeb vykonali mnoho užitečné práce. Vám všem — dělníkům, rolní­kům i příslušníkům inteligence, kteří jste se zasloužili o dobré plnění úko­lů loňského roku — chtěl bych vy­jádřit poděkování a uznání. Uplynulý rok byl ve znamení dal­šího pokroku nejen při vytváření ma­teriálních hodnot, ale i v myšlení na­šich pracujících, v jejich vztahu к so­cialismu, к politice Komunistické strany Československa. V této souvis­losti bych chtěl zvlášť ocenit rostou­cí politickou a společenskou angažo­vanost naší mládeže. Příznivých výsledků jsme dosáhli především díky tomu, že naši občané plně pochopili a aktivně uskutečňují program XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Úspěchů jsme dosáhli dále tím, že jsme se opírali o všestrannou spolupráci se Sovět­ským svazem a dalšími socialistický­mi zeměmi. To se příznivě promítlo jak v upevnění mezinárodního posta­vení naší republiky, tak v dalším roz­voji naší ekonomiky, vědy, techniky i kultury. V uplynulém roce jsme se u příle­žitosti slavných výročí Sovětského svazu spolů s našimi přáteli upřímně radovali z jejich úspěchů. Zároveň jsme si znovu plně uvědomili života­dárnou sílu našeho přátelství a spo­lupráce. Naši občané vyjádřili své ci­ty nejen důstojnými oslavami, ale ze­jména širokým rozvojem pracovní ini­ciativy. Dosažené výsledky v našem hospo­dářském a politickém životě hodnotí­me střízlivě. Víme, že vedle nespor­ných úspěchů máme na různých úse­cích i řadu nedostatků, je třeba klást stále větší důraz na kvalitu práce, na její účelnou organizaci, odhalovat skryté rezervy a více využívat výhod mezinárodní dělby práce v rámci Ra­dy vzájemné hospodářské pomoci. V celém našem životě musíme prosa­zovat ovzduší zdravé kritičnosti a ná­ročnosti, posilovat vědomí společen­ské odpovědnosti, aktivně vystupovat proti netečnosti a nepořádkům. Nad tím vším se zamýšlíme i dnes, při vstupu do nového roku. Chceme se v tomto roce dostat opět o výraz­ný krok vpřed. Proto jsou naše cíle tak náročné. Jejich splnění však není jen organizační záležitostí. Jde v prvé řadě o uvědomělý přístup každého občana к potřebám celé společnosti. Již mnohokrát jste prokázali veliké pracovní hrdinství, obětavost, inicia­tivu a odpovědnost v plnění stanove­ných úkolů. Jsem pevně přesvědčen, že tomu tak bude i v tomto roce, v roce 25. výročí Vítězného února. Pro splnění všech náročných úko­lů, které jsme si vytyčili, potřebujeme mírové podmínky, příznivé mezinárod ní ovzduší. Proto naše zahraniční po­litika cílevědomě, v pevném spojenec­tví a v jednotné frontě se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistic­kého společenství, usiluje o upevnění míru a bezpečnosti v Evropě i na celém světě. Usilujeme o rozvoj me­zinárodní mírové spolupráce, v sou­ladu s leninskými principy mírového soužití států s různým společenským zřízením. Zároveň však s veškerou rozhodnos­tí odsuzujeme barbarské akce americ­kých imperialistů proti vietnamskému lidu a plně podporujeme mírové ná­vrhy Vietnamské demokratické repu­bliky. Drazí spoluobčané, vstupujeme do nového roku s opráv­něným optimismem, neboť máme vše­chny předpoklady pro další, všestran­ný rozvoj naší socialistické společ­nosti. Dovolte mi, abych vás v novém ro­ce ještě jednou pozdravil a popřál vám mnoho úspěchů v práci a spoko­jenosti v osobním životě. Biahopřání do Havany PRAHA 31. prosince (ČTK) — Generální tajemník ÜV KSČ Gustáv Husák, president republiky Ludvík Svoboda a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslali společný blahopřejný telegram prvnímu tajemníku ÜV Komunistické strany Kuby a předsedovi kubánské revoluční vlády Fidelu Castrovi a presi­dentu Kubánské republiky Osvaldu Dorticosuvi Torradovi ke státnímu svátku Kuby —• 14. výročí vítězství kubánské revoluce: Drazí soudruzi, při příležitosti 14. výročí vítězství ku­­oánské revoluce zasíláme vám jmé­nem ústředního výboru Komunistické strany Československa, presidenta re­­oubliky, vlády a všeho lidu ČSSR co nejsrdečnější pozdravy a biahopřání. 1. leden 1959 se stal historickým mezníkem v dějinách kubánského li­lu, neboť se mu po dlouholetém úsilí odařilo svrhnout nenáviděný batis­­ovský režim a nastolit revoluční vlá­­u, která postupně pod vedením Ko­munistické strany Kuby a osvědčené­ho vůdce kubánského lidu Fidela Cas­­tra dokázala v průběhu dalších let nejen uhájit svobodu a nezávislost Ku­by, ale uskutečnit hluboké revoluční jiřeměny kubánské společnosti a při­stoupit jako první země na americ­kém kontinentě к budováni socialis­mu. Upřímně se radujeme z toho, že bratrský kubánský lid v historicky krátké době dosáhl významných úspě­chů v budování socialistické Kuby a že mozi oběma našimi zeměmi se neu­stále ^ prohlubují vztahy bratrského přátelství a všestranné spolupráce, založené na principech marxismu-le­­ninismu a socialistického internacio­nalismu. Těší nás, že mezi oběma ze­měmi panuje úplná shoda názorů na řešení zásadních otázek souěasných mezinárodních vztahů a mezinárodní­ho komunistického a dělnického hnutí Jsme hluboce přesvědčeni, že přá­telství a spolupráce mezi revoluční Kubou a ČSSR má velký význam pro upevnění jednoty a spolupráce zemí socialistického společenství a bude­me proto nadále usilovat o prohlou­bení spolupráce a přátelství s bratr­ským kubánským.lidem k* proypěchu obou zemí, světového míru, demokra­cie a socialismu. Drazí soudruzi, v den kubánského státního svátku přejeme vám, Komunistické straně Kuby, kubánské revoluční vládě a všemu kubánskému lidu další vý­znamné úspěchy v socialistické vý­stavbě vaší krásné země. Ať žije trvalé a nerozborné přátel­ství mezi československým a kubán­ským lidem! □ Při stejné příležitosti blahopřál mi­nistr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek ministru zahraničních věcí Kubánské republiky Raúlovi Roaovi Garcíovi. □ Ústřední rada odborů zaslala ústředně kubánských pracujících ke 14. výročí vítězství kubánské revo­luce pozdravný telegram, v němž mi­mo jiné přeje kubánským odborům mnoho dalších úspěchů při výstavbě socialismu pro blaho hrdinského ku­bánského lidu Zimní moliv ze svátečního dne v pražské Stromovce. Foto RP — E. UHER LEDEN ZATÍM ŠETŘÍ SNĚHEM A ROZDÁVÁ LED Zimní dovolená PRAHA 1. ledna (hk) — První lednová noc pevněji skovala ledem ramena řek, břehy jezer, rybníků a vodních nádrží, ale povětšině velice šetřila sněhem. Byly to hlavně děti, které bruslily v pražské Stromovce, na zamrz­lých loužích v Ostravě i všude tam, kde pohotoví občané zřídili malá či větší kluziště. Lyžařům na Šumavě chyběl sníh; sněžný »ostrov« v Zádově přilákal na čtyři sta vyznavačů bílého sportu, kteří plně využívali oba vleky. Lyžo­valo se ještě na malých' stráních v Železné Rudě. Mráz přiměl pracovníky bratislav­ského přístavu, aby urychleně přestě­hovali čluny z volného toku, neboť se daly do pohybu ledové kry. Do horských hotelů, chat a ozdra­voven přijely nové turnusy rekrean­tů. Přes dvě stě mladých lidí z celé ČSSR je v Juniorhotelu v Horním Smokovci; podnikají túry do blízkého okolí Tater. Na 1300 odborářů Seve­ * V romoravského kraje odjelo na týden­ní zimní rekreaci 1 s rodinnými pří­slušníky. V karlovarském hotelu Ali­ce tráví společnou dovolenou mládež­níci z NDR a ČSSR. Zvláštní vlaky přivezly nové rekreanty do Meziná­rodního střediska ROH v Marián­ských Lázních. Hodně rekreantů zamířilo do hlav­ního města. V pražském Domě re­kreace ROH je přes dvě stě odborářů z Itálie, Francie a Rakouska. Dalších tři tisíce návštěvníků žije v praž­ských interhotelech; navštěvují pa­mětihodnosti, výstavy, koncerty a di­vadla. 1s Ýejrkov / kZžý­ President republiky armádní generál ludvík Svoboda při novoročním projevu. Foto ČTK — K. MEVALD Radostné zprávy z Třebíče '' Г TŘEBÍČ 1. ledna (ČTK) — O 182 více dětí než v roce 1971 se loni na­rodilo v porodnickém oddělení ne­mocnice OÜNZ v Třebíči. Počet novo­rozeňat dosáhl 1800 a poslední občá­nek roku 1972 přišel na svět 31. pro­since ve 22.55 hodin. Ve srovnání s minulými léty se v třebíčské porodnici dvojnásobně zvýšil počet narozených dvojčat, kte­rých bylo 21, a dvě maminky porodi­ly trojčata. Tento vzestup nově narozených dětí patří к nejvyšším v uplynulých dva­ceti letech. V pozitivním populačním vývoji se projevuje vliv sociálních opatření z roku 1971, jako je rozší­ření mateřského příspěvku a prodlou­žení jeho výplaty do dvou let věku dítěte i další zvýšení podpory při na­rození dítěte. Polbo na Golanských výšinách DAMAŠEK 1. ledna (zr—ČTK) — Vob­lasti Golanských výšin vypukly opět boje mezi izraelskou a syrskou armá­dou. V sobotu ostřelovalo syrské dě­lostřelectvo postavení izraelských vojsk v odvetu za bombardování syr­ských vesnic. V noci na neděli izrael­ská letadla opět napadla syrský vo­jenský tábor. Proti útočníkům vzlét­ly syrské stíhačky a sestřelily jeden izraelský letoun. Podle posledních zpráv na syrsko­­izraelské linii příměří v oblasti Go­lanských výšin je po sobotních dělo­střeleckých a leteckých bojích stále značné napětí. Vojenští pozorovatelé nevylučují, že by mohlo přerůst ve střetnutí velkého rozsahu. /Pokračování na str. 5.] TEP ŽIVOTA A PRÁCE PULSUJE OD PRVNÍCH CHVIL NOVÉHO ROKU S důvěrou a odvahou do nových úkolů ZABEZPEČUJÍ SVĚTLO A TEPLO PRO NASl ZEMI • PRVNÍ LEDNOVÝ DEN NA KOLEJÍCH • VE SPOLEČNĚ PRACÍ DOSAHUJÍ VĚTŠÍCH ÚSPĚCHU ® VE ZNAMENÍ POHODY A VZÁJEMNÉHO POROZUMĚNÍ 9 SPOLÉHAJÍ NA OBĚTAVOST A INICIATIVU 9 PŘEKLADIŠTĚ V ČSERNÉ V PLNÉM TEMPU PRAHA 1. ledna (ný| — Je to ráno jako každé jiné. A přece voní novoton a zvláštností — vždyť se jím začíná nový rok, nová etapa života a práce v naší zemi. Pro většinu našich obyvatel bylo včerejší ráno i celý den ještě ehvílí odpočinku. Teprve dnes se roztočí naplno kola národního hospodářství a milióny pracujících se připojí к těm, kteří se již včera starali o chod nepřetržitých provozů, elektráren, dopravy, zdravotnických zařízeni i střežili klid našich domovů. Všichni nastupují s důvěrou ve své síly. Vždyť jsou za námi dva úspěšné roky páté pětiletky: nastupujeme s odvahou splnit nové úkoly a posunout naši životní úroveň o další stupínek výš. U energetiků v Tušimicích Naše první velkoelektrárna »tuši­­mická jednička« vkročila do nového roku netradičně, bez kulisy dotěrné mlhy v přítmí pondělního rána bu­dila poklidný dojem, jako celá okol­ní podkrušnohorská krajina. Zdání uás neklamalc. »Podle požadavků centrálního dispečinku dodáváme každou hodinu do sítě 330 000 kWh elektřiny,« vysvětlil náih směnový Inženýr Boris Vošvrda, který vede jednu ze čtyř směn elektrárny. Je to kolektiv sedmdesáti pracovníků, slo­žený převážně z mladých lidí. Je to však již zkušený a stabilizovaný ko­lektiv, který ví, co chce. Přesvědčil nás o tom krátký rozhovor se dvě­ma asistenty pro turbosoustrojí — 251etým Svatoplukem Bílkem a o rok starším Liborem Jiránkem. Na otáz­ku, co je v tomto roce očekává a če­ho chtějí dosáhnout, odpověděli: »Le­tošní rok nebude pro nás snadný, ale jdeme do něho s optimismem. Vytkli jsme si zvýšit zejména využití vý­robních zařízení prodlužováním pro­vozních period mezi generálními opravami jednotlivých- bloků. Počítá­me se snížením výpadků při běžných opravách a poruchách a proti loň­sku, kdy jsme v naší elektrárně ušet­řili 21 000 tun paliva, chceme racio­nalizačními opatřeními snížit při vý­robě elektřiny spotřebu uhlí o další jedno procento. Výsledky uplynulého roku nám dávají dobré perspektivy. A bude-li mezi námi dobrá souhra a pochopení pro věc, nepochybujeme, že letošní rok bude ještě úspěšnější než loňský.« (lc) Vypravili devět vlaků se sovětským zbožím Mezi těm!, kdo vítali příchod no­vého roku na svých pracovištích, by­lo 1 více než sto pracovníků překlád­kové železniční stanice v Čierné nad Tisou. Soudruzi z noční směny se ne­málo činili, vždyť oni začínali plnit náročné úkoly při překládce sovět­ského zboží, které čekají celé naše pohraniční překladiště ve třetím ro­ce pětiletky. Krátce před půlnocí vyjel z Cierné nad Tisou do sousední sovětské sta­nice v Copu poslední vlak z Česko­slovenska, naložený nábytkem, obuví, stroji a dalším zbožím. První letošní vlak ze Sovětského svazu v Čierné uvítali až po třetí hodině. Přivezl do Československa především rudu, obi­lí, řezivo a ropu, ale i mnohé další zboží. V prvních hodinách nového roku měli na překladišti nejvíce prá­ce lidé na rudných rampách, kteří, také nejtíft splnili všechny plánova­né úkoly své směny, ale i vysoce je překročili. Od silvestrovské půlnoci do šesti hodin ráno vypravili z Čier­­né nad Tisou do celé republiky cel­kem devět vlaků se sovětským zbo­žím. (ro) Ať je to dobrý rok Když jsme včera ráno projížděli po bílých ulicích Louk nad Olší, všude bylo ještě ticho. Život pulsoval jen na místním nákladovém nádraží, kde právě vlak č. 10307 z Třince do Kar­viné vyťukával na kolejích svou mo­notónní píseň. »To je už dnes patnáctá souprava. Svátek nesvátek, na železnici musí­me sloužit, aby hned v první pracov­ní den bylo vše připraveno,« usmívá se mladý výpravčí Ladislav Venglář. »Rok 3972 byl pro nás dobrým rokem a podobně chceme končit i ten prá­vě začínající.« Slova rekapitulující úspěchy minu­lých měsíců náhle přerušilo zvonění telefonu: »Mnoho úspěchů v novém roce! Je vše v pořádku?« To se hlá­sil Bruno Steber, dopravní náměstek z Karviné-Dolů, který se svými pěta­dvaceti spolupracovníky zajišťoval plynulý odvoz vagónů z koksoven a připravoval vozové jednotky pro prv­ní tuny těžby uhlí roku 1973. »Vý­sledky v nakládce i vykládce byly velmi dobré a stejně tak se podaři­lo snížit počet nehod u posunova­ných vagónů a zlepšit jiné ukazate­le,« řekl nám o několik minut po­zději. Loňské úspěšné výsledky jsou základem pro práni ve třetím roce pětiletky. Víme, že ke splnění všech náročných úkolů nám pomůže jen každodenní poctivá práce, a proto už dnes zabíráme naplno. Přeji sl, aby se nám dařilo alespoň tak jako v ro­ce, který se s námi včera rozloučil, ále nezůstáváme jen u přání. Sami se přičiníme, aby plány a záměry byly skutečností.« (km) (Pokračováni na str. 2/. i V lednu budou zahájeny opět mírové rozhovory USA donuceny komezení bombardování Americký president zastavil nálety na území VDR nad 20. rovnoběžkou • Vietnam­ský lid vítá možnost obnovení jednání • Pustošení jižních oblastí VDR pokračuje WASHINGTON/HANOJ/PAŘIŽ 1. ledna (zr) — Pod tlakem rozhořčené svě­tové veřejnosti, oficiálních protestů vlád mnoha zemí světa a vzhledem к rostoucím ztrátám amerického letectva nad územím demokratického Viet­namu oznámily v sobotu Spojené státy, že zastavily v dopoledních hodinách bombardování Vietnamské demokratické republiky na sever od 20. rovno­běžky. Zároveň mluvčí Bílého domu sdělil, že president Nixon počítá s obno­vením jednání na úrovni expertů 2. ledna a s novým setkáním svého poradce Kissingera se zvláštním zmocněncem vlády VDR Le-duc-Thoem 8. ledna. Delegace VDR na pařížských rozho­vorech oznámila, že vzhledem к to­mu, že byly zastaveny americké ná­lety na nejvýznamnější politická, kul­turní a ekonomická centra. Vietnamu na sever od 20. rovnoběžky, souhlasí, VDR s obnovením rozhovorů zvláštní­ho poradce Le-duc-Thoa a ministra Xuan Thuye s H. Kissingerem i s tím, aby se znovu setkali experti obou stran. Delegace zdůraznila, že bombardo­vání nezlomilo vietnamský lid, ale způsobilo těžké ztráty americkému le­tectvu a bylo ostře odsouzeno svě­tovým veřejným míněním. Ještě před americkým omezením náletů na VDR náměstek vedoucího vietnamské de­legace na pařížských rozhovorech Nguyen-mính-V.y prohlásil na tiskové konferencí v Bruselu: »Naše strana je připravena obnovit jednáni s vládou USA, ale pod podmínkou, že bude za­staveno bombardováni územ! demo­kratického Vietnamu od 20. rovnoběž­ky. Před silou kapitulovat nebudeme. Jelikož tato podmínka byla splněna, delegace VDR vyjádřila svoji ochotu znovu jednat se Spojenými státy o spravedlivém a mírovém urovnání vietnamského konfliktu. Zároveň delegace prozatímní revo­luční vlády jižního Vietnamu oznámila v Paříži, že se plně ztotožňuje se sta­noviskem VDR. Mluvčí delegace pro­hlásil: »Jestliže americká strana je ochotna vrátit se ke stavu, který byl před 18. prosincem (tzn. před zahá­jením bombardování VDR], pak i my souhlasíme s postupem .delegace VDR v otázce dalších rozhovorů s americ­kou stranou.« Do poslední chvíle před omezením náletů bombardovala americká letadla cíle nad 20. rovnoběžkou v okolí Ha­noje. Při těchto náletech byl sestře­len další obři bombardér В 52 a le­toun Phantom F 4. Americké letectvo ale pokračuje v systematickém ničení oblastí jižně od 20. rovnoběžky, kterých se netýká americký závazek. Masové nálety amerického letectva na tato území VDR pokračovaly i v posledních dnech minulého roku. V neztenčené míře se jich zúčastnily létající pevnosti В 52. Vlastenecké síly v jižním Vietnamu vyhlásily ětyřiadvacetihodinové za­stavení palby v době novoročních svátků. Saigonská vojska se sna­žila využít zastaveni! palby a po­kusila se převzít bojovou iniciativu. Ofenzivní akce saigonských vojsk narazily na rozhodný odpor vlasten­ců, jejichž dělostřelectvo' začalo mís­ta pohybu Saigonců ostřelovat. | /Pokračování na str. 5.) Z reportérova novoročního zápisníka Mířím nocí na čtvrtou vy­sokou pec VŽKG — jedinou v republice, která dostala čestné jméno pec XIV. sjez­du KSČ. Ve velínu se se­tkávám s částí těch, kteří budou otevírat nový rok. V bílé ochranné přilbě mistr Jan Mravec, první ta­vič Josef Bjaloň, o kterém by se bez nadsázky dalo ří­ci: chlap silný jako med­věd. A Rudolf Malec tu kra­luje nad nejrůznějšími kon­trolními a registračními pří­stroji, sleduje světelnou, signalizaci... »Jestlipak se vám, soudru­zi,, chtělo na směnu?« »Chtělo nechtělo,« po-, usměje se otázce operátor Malec. »Od bohatě prostře­ných stolů se moc vstávat nechce. Ale někdo tu být musí,« řekne rozhodně. »A nejsme přece sami,« dodal mistr. »Dnes musí sloužit i lékaři, železničá­ři ... to už vyžaduje život a ten se zastavit nemůže. Já jsem si s manželkou a dce­rami pogratuloval před od­chodem na směnu.« Za chvíli si taviči i strus­­kaři, oblečení do azbesto­vých kabátců, stáhli hutnic­ké klobouky se širokými střechami do čela, přihnuli i drátěnou síťku na ochra­nu očí. Silné ruce uchopily Půlnoční vrtačku — a z odpichové­ho otvoru vyrazil oslňující proud tekutého kovu. Černý kouř zaclonil úplně výhled. Tisíce »prskavek« se roz­střikují na všechny strany, ale proud surového železa musí téci korytem, které mu lidé postavili. Úchvatný pohled! Zane­dlouho bude tekoucí železo v ocelárně. Ocelové ingoty dostanou valcíři. A kdo ví, zdali z této ocelí neudělají v těžké mechanice VŽKG další několikanásobně zalo­menou hřídel pro zaoceán­skou loď? Loni byl zastaven provoz staré Žoíinské huti s tím, že čtvrtá vysoká pec bude vy­rábět tolik surového železa jako obě staré Žofinské hu­ti dohromady. A ona taví ještě víc, s menším počtem lidí a hospodárněji. Nejmé­ně o 100 kg koksu spotře­ odpich bovali staré pece na jednu tunu železa více než zde. »Že je to tak, soudruhu Bja­­loni?« obracím se na tavi­če. »Jaký je rozdíl mezi vy­sokými pecemi tam a tady?« »Obrovský,« mávne rukou. Dvacet let tam dělal. Přišel sem jako mnoho dalších zn slovenské Oravy, kde ještě po válce nebylo dostatek práce. A dnes je prvním u pece! Hned vedle velínu, něko­lik metrů od vysoké pece, je instalován počítač. V sou­časné době, jak ml obrazně řekl vedoucí pece ing. Svá­rovský — je to zatím zaří­zení podobné člověku s jed­nou rukou. Počítač se stará jen o správnou zavážku pece. Koncem pětiletky počítači »naroste« i druhá ruka. Ta, která bude zasahovat do režimu pece. Počíta'č má být zárukou nejen přísně do­držované kvality žádaného železa, ale také maximální hospodárnosti. Člověka však u pece počítač nenahradí. Tavič Bjaloň i jeho kama­rádi vidí konec toku železa. Teď je zapotřebí rychle otvor ucpat. Ano, to byl poslední od plch roku 1972. Za chvilku odbíjejí hodiny půlnoc. Ne, Sem nejsou slyšet jejich údery ani rozhlasový signál, všechno přehluší hukot pe ce. Osádka však ví, že prá vě teď se loučíme se starým rokem a že nastupuje nový. »Všechno nejlepší, soudru­zi ...« přichází blahopřát mistr Mravec. U pece nastá­vá slavnostní chvíle, i když bez šampaňského. O to srdečněji si tady lidé tisk­nou ruce — a jsou to stis­ky tvrdých, houževnatých, chlapů. JOSEF ŘEŘICHA Kupředu, zpátky 1. ledna 1948 přednesl předseda čs. vlády Kl. Gottwald v čs. rozhlasu novoroční projev. Neskrý­val v něm, že se Česko­slovensko na prahu roku 1948 octlo ve složité vni­tropolitické situaci. Ačko­li úspěšně pokračovala výstavba země a rozho­dující úkoly dvouletého plánu byly plněny a do­konce i překračovány, si­tuace v zásobování oby­vatelstva však byla ne­uspokojivá. Zavinila ji nejen neúroda, ale na těžkostech měl svůj po­díl i černý obchod a šme- Una. Reakční síly chtěly zneužít zásobovacích těž­kostí ve svůj prospěch. Kl. Gottwald připome­nul opatření, která učini­la vláda, aby zajistila ply­nulé zásobování obyva­telstva:, Zavedla mimořád­né přídavky к výkupním cenám, jéjichž náklady budou hrazeny z milio­­nářské dávky. Zajistila zvýšený dovoz obilí, při­čemž největší množství nám poskytne Sovětský svaz, který tak pokryje 40 % veškeré potřeby v chlebovém obilí. V závěru svého projevu shrnul Kl. Gottwald nej­naléhavější úkoly: zdolat všechny obtíže v zásobo­vání, pokračovat ve vý­kupu obilí, zavést pořá­dek do distribuce textilu, lépe hospodařit se záso­bami, úspěšně pokračovat v plnění dvouletky a spl­nit všechny úkoly Budo­vatelského vládního pro­gramu ještě do voleb. Hlavní úkol voleb, které se měly konat v květnu 1948, jak řekl Kl. Gott­wald, spočíval v tom: »aby znovu zmařily nadě­je těch zbankrotovaných dobrodruhů, kteří zalezli do děr v květnu 1945, a když začínali vylézat, zahnaly je zpátky "volby roku 1946, a kteří nyní opět troufale zvedají hla­vu. Těm třeba připravit novou, ještě těžší poráž­ku, od nich musíme vy­čistit svou jasnou, širo­kou a pevnou cestu к lep­šímu zítřku, kterou s ta­kovými oběťmi buduje­­me.« Svůj projev uzavřel slo­vy: »Kupředu, dnes již vyzkoušenou cestou lido­vé demokracie, к pokoj­nému a šťastnému životu všech pracujících, kupře­du, zpátky ni krok!«

Next