Rudé Právo, leden 1973 (LIII/1-26)

1973-01-29 / No. 24

R L Proletáři všech zemi, spojte se ! VDE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V PONDĚLÍ 29. LEDNA 1973 ČÍSLO 24 — ROČNÍK 53 (Právo lidu ročník 76} CENA 50 HALÉRC KONEC AMERICKÉ AGRESE PROTI VIETNAMSKÉMU LIDU VPaříži podepsány mírové dokumenty Dohoda o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu a čtyři protokoly — základní dokumenty mírového řešení • Saigonská klika pokračuje nadále ve vojenských akcích i Příslušníci skupin mezinárodní kontrolní a dozorčí komise přijíždějí do Saigonu • Také důstojníci armády Vlili a NFO přibyli do jihovietnamské metropole PAŘÍŽ/HANOJ/SAIGON 28. ledna (RP—CTK) — V Paříži byla v sobotu pOdepsána dohoda o ukončení války a nastolení míru ve Vietna­mu a čtyři další dokumenty — prováděcí pro­tokoly. Týkají se zastavení palby v jižním Vietnamu a činnosti spojených vojenských komisí, odminování přístavů a řek Vietnam­ské demokratická republiky, činnosti me­zinárodní kontrolní a dozorčí komise a vráce­ní zajatých vojenských osob a civilních osob cizího původu a zajatých a vězněných civil­ních osob vietnamského původu. Podpis do­kumentů učinil formální tečku za americkou agresí proti vietnamskému lidu. Přesto, že v jižním Vietnamu měly umlknout zbraně v jednu hodinu v noci ze soboty na neděli našeho času, pokračovaly saigonské jednotky ve vojenských operacích Do Saigonu přijely první skupiny ze zemí, které tvoří meziná­rodní kontrolní a dozorčí komisi, stejně jako příslušníci armády VDR a NFO, kteří se zú­častní práce čtyřstranné spojené vojenské komise. Gstřední výbor Vietnamské strany pracujících a vláda VDR vydaly provolání, v němž blahopřejí vietnamskému lidu к ví­tězství. Průběh a okolnosti podepsání doku­mentů zachytil náš pařížský zpravodaj Alois Volf, který dálnopisoval: Dvacet pět minut čistého času trval akt oficiálního podpisu dohody o ukončeni války a obnoveni míru ve Vietnamu. Konal se v sobotu 27. led­na dopoledne v konferenční síni pa­láce Majectic na pařížské Avenue Kléber. Dohodu se třemi doprovodný­mi protokoly podepsali ministři za­hraničních věcí Vietnamské demokra­tické republiky, Spojených států ame­rických, prozatímní revoluční vlády jižního Vietnamu a saigonské vlády. Prostřednictvím přímého televizní­ho přenosu sledovala nejen celá Fran­cie podpis dokumentu ministry Nguy­­en-duy-Trinhem (VDR), Williamem Rogersem (USA), paní Nguyen-thi- Binhovou (prozatímní revoluční vláda Jihovietnamské republiky) a Tran­­van-Lamem (saigonský režim). Čtvrtý protokol o odminování seve­­rovietňamských pobřežních vod a říč­ních toků spolu se základní dohodou SOBOTA NA AVENUE KLĚBERl к jednacímu stolu přišit právě představitelé USA (zády ke kame­ře) a představitelé VDR (na druhé straně stolu). Telefoto UPI podepsali jen ministři Trinh a Rogers odpoledne. Tímto dvoudílitým seriálem podpi­sů v sále, kde 4 roky a 8 měsíců probíhalo vleklé a složité jednání me­zi představiteli VDR, USA, prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské re­publiky a saigonského režimu, byla formálně v sobotu před polednem skončena barbarská válka ve Vietna­mu. Sobotní dopoledne zastihlo Avenue Kléber slabě zamlženou a mokrou po ranním dešti. Přesto množství Paříža­­nů nejrůznějšího věku zaplnilo široký chodník proti paláci Majestic, od ná­městí Etoile až do její poloviny, v dél­ce dobrého půl kilometru. S transpa­renty a vlajkami VDR i FNO čekali už hodinu před zahájením oficiálního ceremoniálu na příjezd delegací. Če­kání si krátili skandováním hesel a zpěvem písní včetně Internacionály. (Pokračování na str. 5.) Blahopřání lidu Vietnamu PRAHA 27. ledna (ČTK) - Nejvyšší představitelé ČSSR sou­druzi Gustav Husák, generální tajemník ÜV KSČ, Ludvík Svobo­da, president ČSSR, a Lubomír Štrougal, předseda vlády ČSSR, zaslali představitelům VDR a Jihovietnamské republiky telegra­my tohoto znění: Soudruzi LE-DUAN, první tajemník ÜV Vietnamské strany pracujících TON-DUC-THANG, president Vietnamské demokratické republiky PI-IAM-VAN-DONG, předseda vlády Vietnamské demokratické republiky Drazí soudruzi, při příležitosti podepsání Dohody o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu zasíláme Vám a Vaším prostřednictvím ústřednímu výboru Viet­namské strany pracujících, vládě Vietnamská demokratické republiky a všemu vietnamskému lidu jménem ústředního výboru Komunistické strany Česko­­venska, jménem vlády ČSSR a všeho československého lidu nejupřímnější blahopřání. Považujeme uzavření této dohody za veliké vítězství hrdinného bratrského vietnamského lidu v jeho statečném hojí proti americké agresi, za nezadatel­né právo samostatně rozhodovat o svém osudu, za nezávislost, svobodu a mír. Vaše vítězství je důkazem toho, že lid, který tak statečně a obětavě hájí svá práva, jako to činil Váš lid, a jemuž se dostává všestranné účinné pomoci prvního socialistického státu na světě — Sovětského svazu — a dalších socia­listických zemí, jakož i podpory všech pokrokových a mírumilovných sil, je nepřemožitelný a nemůže mn svou vůli vnutit ani nejsilnější imperialistická mocnost. Uzavření spravedlivého míru je proto současně i velkým vítězstvím soli­darity bratrských zemí socialistického společenství, všech oddílů mezinárod­ního komunistického a dělnického hnutí a ostatních progresivních sil. Komunistická strana Československa, vláda a lid ČSSR v duchu své tradiční solidarity s vietnamským lidem, v souladu se zásadami proletářského inter­nacionalismu, stejně tak, jako podporovali jeho spravedlivý boj za svobodu a nezávislost, budou poskytovat Vietnamské demokratické republice v rámci svých možností veškerou bratrskou pomoc к odstranění následků války a к zabezpečení mírového života vietnamského lidu. Jeho Excelence NGUYEN-HUU-THO, předseda presidia ústředního výboru Národní fronty osvobození jižního Vietnamu Jeho Excelence HUYNH-TAN-PHAT, předseda prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky Jménem všeho československého lidu a jménem svým zasíláme Vám srdečné blahopřání při příležitosti podepsání Dohody o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu. Uzavření tohoto spravedlivého míru dosáhl hrdinný jihovietnamský lid pod vedením Národní fronty osvobození a prozatímní revoluční vlády Jihovietnam­ské republiky za účinné podpory SSSR a socialistických zemí a díky solidaritě všeho pokroknvého a mírumilovného lidstva. Jde o veliké vítězství ve stateč­ném boji proti nejsilnější imperialistické mocnosti světa a jejím oporám v již­ním Vietnamu. Podpisem dohody byly vytvořeny podmínky pro to, aby lid jižního Vietnamu mohl v míru, ve svobodě a v nezávislosti, bez jakéhokoliv cizího vměšování usilovat o rozvoj demokracie a o pokrok a nastoupit tak cestu к sjednocení země. Ujišťujeme Vás, že národy Československa budou nadále, jako až dosud, poskytovat v rámci svých možností vietnamskému lidu bratrskou podporu a po­moc v jeho úsilí o mírovou obnovu své země. Zas s Tak zase jednou slunce šat si svléklo červenobílých pruhů a spousty ocelových létajících hvězd. A rozhlédlo se králem v kterém tiše poslední snad akord zni řvoucí disonantní symfonte hrůz. MILOŠ KNETL Kde popel ddvn 'sh předků z hlubin země vyoraný mečem je smísen s popelem a krví dnů. dnešních Nesměle rozkvetl navzdory bolestem uprostřed rozvalin bělostný kvét paprsky slunce mu poslaly polibek ty statečná země neplač a žij! ČSSR připravena jednat ve Vídni PRAHA 28. ledna (ČTK) — Minis­terstvo zahraničních věcí ČSSR in­formovalo dne 27. ledna velvyslance některých zemí NATO, které vyslovi­ly ochotu zúčastnit se jednání o sní­žení ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, o tom, Že Je připraveno vyslat dne 31. ledna t. r. do Vídně svou delegací к účasti na příprav­ných konzultacích к tomuto jednání. Historická událost Telegramy sovětských představitelů vedoucím činitelům VDR a Národní fronty osvobození jižního Vietnamu • Další blahopřání MOSKVA, BERLÍN, BUDAPEŠŤ, VARŠAVA, SOFIA 27. ledna (zr) - Nejvyšší straničtí a vládní představitelé socialistických zemí ocenili v prohlášeních i blahopřejných telegramech předsta­vitelům VDR a Národní fronty osvobození jižního Vietnamu vítěz­ný a hrdinský boj vietnamského lidu proti imperialistické agresi. Soudruh L. Brežněv, N. Podgornyj a A. Kosygin zaslali presidentovi VDR Ton-duc-Thangovi, prvnímu tajemní­kovi Ov Vietnamské strany pracují­cích Le Duanovi, předsedovi stálého výboru Národního shromáždění VDR Truong Chingovi a předsedovi vlády VDR Pham-van-Dongovi tento tele­­gram: Drazí soudruzi, jménem OV KSSS, Nejvyššího sovětu SSSR, sovětské vlá-dy a všeho sovětského lidu zasíláme vám a bratrskému vietnamskému lidu vřelé pozdravy u příležitosti význam­né události, velkého úspěchu všech vietnamských vlastenců — ukon­čení války a obnovení míru ve Viet­namu. Vietnamský lid svým statečným bo­jem dovršil slavné hrdinství, které vejde do světlých stránek historie (Pokračování na 5. str.) Skončila přátelská návštěva polských představitelů v ČSSR Úspěšné čs.-polské setkání Jednání probíhala ve velmi srdečném soudružském ovzduší • Podepsána dohoda me­zi ústředními výbory obou bratrských stran o spolupráci v ideologické činnosti a vy­dáno závěrečné komuniké • Českoslovenští představitelé pozváni do PLR • Rozlou­čení se vzácnými hosty na ruzyňském letišti PRAHA 28. ledna (mzlj — V neděli odpoledne odletěli z Prahy po třídenních jednáních v ČSSR zvláštním letadlem II18 představitelé Polské sjednocené dělnické strany a vlády Polské lidové republiky v čele s prvním tajemníkem OV PSDS Edwardem Gierkem a členem politického byra ÜV PSDS a předsedou rady ministrů PLR Piotrem Jaroszewiczem. V sobotu pokračovaly čs.-polské rozhovory na Pražském hradě, v ne­děli dopoledne na zámku v Lánech. V průběhu rozhovorů byly velmi pozitivně oceněny výsledky, kterých se dosáhlo na úseku politické sou­činnosti obou bratrských stran, v zá­věru rozhovorů bylo přijato společ­né komuniké. Polští představitelé po­zvali stranickou a vládní delegaci ČSSR к návštěvě PLR. Pozvání bylo s povděkem přijato. V neděli v poledne podepsali v Lá­nech člen předsednictva a tajemník OV KSČ Vasil Bifak a člen politic­kého byra a tajemník OV PSDS Ed­ward Babiuch dohodu OV KSČ a OV PSDS o spolupráci v oblasti ideolo­gické činnosti. Tato dohoda je vy­jádřením internacionalismu v praxi obou bratrských stran a jejich úsilí prohloubit vzájemnou spolupráci v mnoha oblastech к působení socia­listické ideologie. Na ruzyňské letiště se přišli s pol­skými soudruhy rozloučit soudruzi Husák, Štrougal, Bilak, Kapek, Kemp­­ný, Lenárt, Höla, Auersperg a další představitelé KSČ a federální vlády. Odletu byl přítomen také velvyslanec PLR v ČSSR Lucjan Motyka. □ VARŠAVA — Týž den uvítali pol­ské soudruhy na letišti Okgcie stra­ničtí a vládní činitelé. POLŠTÍ VEDOUC1 PŘEDSTAVITELE odcestovali v neděli odpoledne po jednáních v Československu zpět ao vlasti. Náš snímek je ze srdečného rozloučení na ruzyňském letišti. Foto RP — E. UHER V tr SPOLECNE KOMUNIKÉ O JEDNANÍ Ve dnech 26.-28. ledna 1973 se uskutečnila v Praze přátelské setkáni vedoucích představitelů Komunistické strany Československa a Polské sjed­nocené dělnické strany a vlád Česko­slovenské socialistické republiky a Polské lidové republiky. Zúčastnili se ho z československé strany Gustáv Husák, generální ta­jemník ústředního výboru Komunistic­ké strany Československa, Lubomír Štrougal, člen předsednictva ústřed­ního výboru Komunistické strany Čes­koslovenska a předseda vlády Česko­slovenské socialistické republiky, Va­sil Bifak, člen předsednictva a tajem­ník ústředního výboru Komunistické strany Československa, Josef Kempný, člen předsednictva a tajemník ústřed­ního výboru Komunistické strany Čes­koslovenska, Jozef Lenárt, člen před­sednictva ústředního výboru Komu­nistické strany Československa a prv­ní tajemník ústředního výboru Komu­nistické strany Slovenska, Václav Hu­lá, kandidát předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Českoslo­venska, místopředseda vlády Českoslo­venské socialistické republiky a před­seda Státní plánovací komise, a Pavel Auersperg, člen ústředního výboru Komunistické strany Československa a vedoucí odděleni mezinárodní poli­tiky ústředního výboru Komunistické strany Československa. Z polské strany Edward Gierek, první tajemník ústředního výboru Pot-ské sjednocené dělnické strany, Piotr Jaroszewicx, člen politického byra ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a předseda rady mi­nistrů Polské lidové republiky, Ed­ward Babiuch, člen politického byra a tajemník ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany, Ryszard Frelek, člen sekretariátu ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a vedoucí zahraničního oddě­leni ústředního výboru Polské sjed­nocené dělnické strany, Franciszek Kaini, člen ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a místo­předseda rady ministrů Polské lidové republiky, a Jan Chyliňski, člen ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany a místopředseda plá­novací komise při radě ministrů Pol­ské lidové republiky. V průběhu rozhovorů se obě dele­gace vzájemně informovaly o reali­zaci usnesení XIV. sjezdu KSČ а VI. sjezdu PSDS. Vysoce ocenily tvůrčí iniciativu pracujících obou zemí, kte­rá směřuje к realizaci náročných úkolů rozvoje národního hospodářství a životni úrovně národů Českosloven­ské socialistické republiky a Polské lidové republiky. (Pokračování na str. 5] USNESENl VLÁDY CSSIt A ÜRO v v ZAMERENI INICIATIVY PRACUJÍCÍCH na počest 25. výročí únorového vítězství Vláda Československé socialistické republiky a Ústřední rada odborů oce­nily výsledky dosažené našimi pracujícími v roce 1972 v rozvoji socialistic­kého soutěžení a iniciativy na počest VIII. všeodborového sjezdu, 55. výročí Velkého října a 50. výročí vzniku Svazu sovětských socialistických republik. V současné době se dělníci, rolníci a všichni ostatní pracovníci připravují pozdravit rozvojem budovatelského úsilí, aktivity a iniciativy 25. výročí úno­rového vítězství, které se stalo symbolem definitivního politického vítězství dělnické třídy, důkazem síly a tvůrčích schopností pracujících naší země. Vláda Československé sncialistické republiky a Ústřední rada odborů tuto iniciativn vítají a podporují. Hlavní směry Základní zaměření rozvoje socialis­tického soutěžení a všech projevů ini­ciativy pracujících vyplývá z úkolů plánu na rok 1973, který konkretizu­je cíle páté pětiletky v souladu se závěry XIV. sjezdu Komunistické stra­ny Československa. К dosažení těchto cílů je třeba v národním hospodářství zejména za­jistit: — zvyšování efektivnosti výroby a služeb dosahováním lepšího zhodno­cování práce, — účinnější využívání výrobní zá­kladny a zdrojů pracovních sil, — zvýšení úspornosti ve spotřebě paliv, energie, surovin a materiálů, — snižování rozestavěnosti, zkra­cování lhůt výstavby, urychlené uvá­dění nových kapacit do provozu při dodržení projektových parametrů, — hospodárnou a plynulou realiza­ci komplexní bytové výstavby a ode­vzdávání bytů ve vzorné kvalitě, •— důsledné využívání výsledků vě­dy a techniky pro rozvoj výroby, za­bezpečování růstu technické úrovně a kvality výrobků, — zdokonalování dodavatelsko-od­­běratelských vztahů, zavádění metod vědecké organizace práce a racionali­zaci řídicích procesů. — zvyšováni vývozu nejefektivněj­ších výrobků a plnění závazků ve vztahu к socialistickým zemím, — další růst Intenzity výroby v ze­mědělství, lepší využiti půdního fon­du, zlepšeni péče o zemědělské stroje, jejich údržbu a využití a další rozvoj specializace, kooperace a integrace zemědělských i potravinářských zá­vodů, — lepší uspokojováni poptávky po spotřebním zboží a službách v poža­dovaném sortimentu a kvalitě, — v nevýrobní sféře kvalitní a včasné plnění plánovaných úkolů a pomoc pracovníků vyšších orgánů podřízeným organizacím, — zkvalitnění všech služeb výrob­ního družstevnictví, dodávky nedostat­kových druhů zboží, zakázkovou vý­robu pro obyvatelstvo a výrobky, jež účelně doplňují hromadnou výrobu národních podniků, — zkvalitňování úrovně zdravotní péče a bezpečnosti práce, zvyšování kvalifikace a zlepšení pracovního a­­životního prostředí v souladu s eko­nomickými zdroji společnosti. Konkretizaci v zaměření Iniciativy zpracuji pro ústředně řízená odvětví a obory ministři a vedoucí ústředních orgánů spolu s příslušnými výbory odborových svazů a pro hospodářství národních výborů orgány národních výborů s příslušnými všeodhorovými orgány. Formy a metody Hlavním politickoorganizačním úko­lem je prohloubení účinnosti osvědče­ných forem iniciativy pracujících, ja­ko jsou brigády socialistické práce, osobní účty úspor a průkazy úspě­chů techniky. Úspěšný rozvoj socialistické soutěže vyžaduje především: vycházet ve všech organizacích z vnitropodnikového soutěžení, jehož základem musí být náročné, konkrét­ní a kontrolovatelné socialistické zá­vazky jednotlivců a kolektivů, vychá­zející z hlavních problémů pracoviště; (Pokračování na str. 2) Z bojů o dnešek PROjEVY A ČLÁNKY G. HUSÄKA PRAHA 28. ledna (zr) — V tomto týdnu vyjde v nakladatelství Svobo­da výběr nejvýznamnějších článků, projevů, diskusních a polemických vystoupeni generálního tajemníka OV KSČ Gustava Husáka ve sborníku na­zvaném Z bojů o dnešek. Zahrnuje období od roku 1944 až do roku 1950 —- období boje proti fašismu, za rozvíjení národní a demokratické re­voluce, třídních bojů s buržoazií v době Vítězného února — a počátky výstavby socialismu. Uplynulo už 25 let. Onor se stal součástí naší historie, významným mezníkem. Zhruba polovina obyvatel Československa už zná Onor jen z vy­právění rodičů, starších spolupracov­níků či ze školy. Do té druhé polovi­ny patří soudruh FRANTIŠEK HORA­ČEK, strojní zámečník vysočanské Pragovky, milicionář, nositel Rádu 25. února. VliSTKlIM OČIMA »Ani se mi nechce věřit, že je to už čtvrt století. Jako dnes si pamatu­ji, jak jsem jako předseda tehdejší 26. dílčí organizace tady u nás pře­dával na desetiminutovkách nejčerst­vější informace. O rejdech národních socialistů, o demisi ministrů, o hro­zícím nebezpečí. Právě díky široké politické práci se nám podařilo až na jedinou výjimku získat celé osa­zenstvo pro manifestační stávku. I tehdy jsme vyráběli auta. S dvěma jsme si zajeli později do Brna pro pušky. To bylo právě v nejtěžších chvílích. Ustavili jsme milici. Něko­lik dnů jsme vůbec nechodili domů, spali isme tady, v jídelně ...« PAK PŘIŠLO VÍTĚZSTVÍ, MANI­FESTACE NA VÁCLAVSKÉM NÁ­MĚSTÍ ... »Ano. Ale ta, stejně jako vlastně celý Únor, byla jen vyvrcholením dlouhodobého boje naši strany za děl­nická práva.« CO VÄS OSOBNĚ PŘIVEDLO DO STRANY? »Život. Po vyučení jsem byl tři a půl roku bez práce. Patnáctkrát jsem stál ve frontě nezaměstnaných před branou ÖKD, než mě přijali. A to už bylo po období hlavní krize, rozbíha­lo se zbrojení. Za války jsem nemohl nevidět rozhodující podíl sovětských vojáků na našem osvobození. To, к čemu jsem se zpočátku dostal spíš citem, jsem si potom ověřil, když jsme jako komunisté prosazovali plně­ní Koštckého vládního programu, když jsme mařili snahu buržoazních stran znovu zvrátit běh dějin.« (Pokračování na str. 2) ZÁZNAMY Z HISTORICKÝCH DNO Obrovská přitažlivost strany Komunistická strana by­la v lidově demokratic­ké republice nejsilnější politickou stranou a také stranou nejpočetnější. Ko­munisté zaznamenali po druhé světové válce nej­­bouřllvější organizační růst ze všech politických stran. Obrovská přitažli­vost strany pro nejširší vrstvy pracujících vyplý­vala hlavně ze skuteč­nosti, že to byli jedině komunisté, kteří plně ob­stál! na sklonku před­mnichovské republiky a v době národně osvobo­zeneckého boje, že to byl Sovětský svaz, který osvo­bodil naši zemi od hit­lerovské okupace. jest­­liže KSČ vycházela z ile­gality přibližně s 37 000 členy, pak již v červnu 1945 měla 597 500 členů a v srpnu 1945 712 000 Členů. V březnu 1946, v době VIII. sjezdu KSČ, bylo v naší straně již mi­lión členů a koncem roku 1947 1 310 440 členů. Ko­munistická strana na Slo­vensku měla koncem ro­ku 1947 210 222 členů. Další rychlý růst člen­ské základny byl zazna­menáván koncem roku 1947 a začátkem roku 1948 a souvisel bezpro­středně s novou získá­­vací kampaní, která se měla stát součástí před­volebního nástupu. Jestli­že v průběhu roku 1947 získávala KSČ v průmě­ru měsíčně 24 000 čle­nů, v prosinci 1947 zís­kala 29 000 členů a v led­nu 1948 44 161 členů. Ko­munistická strana byla u nás již počátkem roku 1948 početně silnější než všechny ostatní politické strany dohromady. Z hlediska sociálního složení převládali v ko­munistické straně dělníci, kteří tvořili v roce 1947 47,2 procenta všech čle­nů. Druhou nejpočetněj­ší skupinou byli rolníci, jichž byle v KSČ organi­zováno 12,8 procenta. Sila komunistické stra­ny však nespočívala je­nom na masové základně strany, na jejím sociál­ním složení, ale přede­vším na vlivu a vedou­cím postavení strany v nejširších vrstvách pra­cujících a celé společ­nosti.

Next