Rudé Právo, leden 1975 (LV/1-26)

1975-01-02 / No. 1

NA AKTUÁLNÍ TÉMA Nejde jen o množství Utrhli jsme první listy nového ka­lendáře. A jak už jeř v naší tradici, zároveň jsme snad každý využili vy­kročení do dalšího nového roku к to­mu, abychom třeba jen sami sobě slí­bili, že v tom či onom budeme iep- Ssí než loni, že zkrátka začneme v no­­vém roce nově. Lze jen uvítat, že ne­zůstává jen u dobrých osobních před­sevzetí, ale že také lidé na nejrůzněj­ších pracovištích, jednotlivci i celé kolektivy, vstupují do prvních dnů no­vého roku s nejrůznějšími závažnými sliby a závazky, letos většinou zamě­řenými na úspěšné splnění a překroče­ní úkolů posledního roku páté pěti­letky. Nejinak tomu je i v zemědělských podnicích. Naši zemědělci, kteří v uplynulém jubilejním roce socialis­tického zemědělství v Československu dosáhli nejednoho vynikajícího výsled­ku jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě, chtějí své úspěchy dále roz­množovat a co nejlepším zabezpeče­ním plánovaných úkolů posledního ro­ku pětiletky výrazně splnit vše, co jim uložila směrnice XIV. sjezdu strany. A není toho málo, co na naše země­dělce v letošním roce čeká. Plán 1975 počítá se zvýšením hrubé zemědělské produkce o 3,3 procenta proti výsled­ku dosaženému ve čtvrtém roce pěti­letky a o 5,3 procenta u tržní země­dělské produkce. Konkrétně to zna­mená zabezpečit další rozvoj obilnář­­tví tak, aby mohlo být letos vyrobe­no nejméně 10,3 miliónu tun obilí. Dále pokračovat v příznivém rozvoji živočišné výroby, aby mohlo být na­koupeno nejméně 1 400 000 tun jateč­­ných zvířat, a aby nejen nezeslábl, ale byl posílen proud mléka, kterého by mělo být nakoupeno o 2,9 pro­centa více než v roce 1974. Velké úkoly čekají pracovníky druž­stev a statků i v řadě dalších oblastí Výroby. Počítá se s rozšířením osev­ních ploch luštěnin pro zvýšeni vlast­ních zdrojů bílkovin na krmení a už letošní rok by měl být také výraz­nějším krokem к obnovení věhlasu Československa v pěstování cukrové řepy — zejména by se mělo dosáhnout rozšíření pěstitelských ploch a zvýše­ní produkce cukru z jednoho hektaru. Požadavky společnosti na naše ze­mědělce jsou tedy letos opět nároč­nější. Zároveň však je třeba říci, že jsou splnitelné, protože při jejich sta­novení se vycházelo z reálných sku­tečností a zejména z toho, že v tom­to odvětví národního hospodářství je stále ještě nemálo rezerv a zdrojů, je­jichž důslednější využití může přiná­šet ještě mnohem lepší výsledky než dosud. To ostatně zdůraznilo i listopadové Zasedání Ov KSČ, které vedle pozitiv­­hího hodnocení dosavadních výsledků v rozvoji zemědělství upozornilo, že je třeba vidět také některé slabiny a a nedostatky, jež se zatím nepodařilo překonat. Je nutné rychleji zvyšovat úroveň hospodaření průměrných a Zejména dosud zaostávajících země dělských hospodářství a podniků. Pro spělo by organizovat široké uplatněn zkušeností a metod těch nejlepších Velké úkoly čekají při zabezpečová ní větší vyváženosti v rožvoji živoěiš né a rostlinné výroby. A vůbec jed nou z nejvážnějších otázek, které jo zapotřebí letos s plnou odpovědnosti řešit, je zefektivňování a zhospodár íiování výroby. Tedy, vyrábět nejen více, ale také s menšími náklady, prostě laciněji. V oblasti rostlinné výroby je mož­no toho dosáhnout lepším využí­váním strojů, důslednější péčí o ně, i hospodárnějším zacházením s che­mickými prostředky a v neposlední řadě i vyrobenými produkty. V živočišné výrobě je zatím snad nejširší pole působnosti pro zhospo­­dárňování zemědělské produkce. Do­sud v mnoha zemědělských podnicích se výsledků dosahuje za cenu neodů­vodněných vysokých nákladů, zejmé­na neúčelného překrmování, bez ná­ležitého uplatňování nejnovějších vě­deckotechnických poznatků v celé or­ganizaci chovu a výživy zvířat. Už v uplynulém roce řada před­ních družstev a statků dokázala, že lze spotřebu zrnin úspěšně snižovat, že lze drahé obilí nahrazovat plně hodnotnými objemovými krmivý. Žel — na druhé straně je stále ještě nemá­lo podniků, které v tomhle/směru neudělaly nic, nebo jen málo. Více než průkazně o tom svědčí fakt, že na výrobu litru mléka se spotřeba obilovin pohybuje od dvaceti deka­­gramů až do půl kilogramu, a že za­tímco přední podniky dokáží zabezpe­čit kilogram přírůstku hovězího masa, aniž by v průměru spotřebovaly více než kilogram obili, je mnoho tako­vých, kde se spotřeba jádra pohybuje na tentýž přírůstek až do čtyř a půl kilogramu. Je proto žádoucí, aby mezi letošní­mi předsevzetími pracovníků družstev a statků bylo co nejvíce takových, která budou nejen zaměřena na za­bezpečení dalšího růstu výroby — plnění a překračování plánovaných výrobních úkolů, ale která by záro­veň směrovala úsilí к tomu, aby se výroba podstatně zhospodárnila. Dnes už nám opravdu nejde jen o to do­dat společnosti hojnost masa a mlé­ka. za každou cenu, ale je nezbytné uvědomit si, že nastupuje etapa kva­litativně vyšší efektivnosti výroby živočišných produktů. O to jsou úkoly posledního roku pě­tiletky v zemědělství pochopitelně ná­ročnější. Mnohde si to už uvědomuji, a proto mimo jiné využívají zimního období také ke zkvalitnění práce kr­mičů a ošetřovatelů, к získání zkuše­ností a poznatků z těch podniků, kde Se už úsilí o zhospodárňování výroby daří i к přípravě dalších opatře­ní a podmínek, které by měly přispět nejen к vyšší, ale zároveň lacinější výrobě. JAROSLAV MICHALEK TAKE PRACUJÍCÍ JZD NÁMĚŠŤ NA HANÉ se sídlem v Senici úspěšně vkroSilt do posledního roku páté pětiletky. Josef Smékal přiváží krmivo к zásobníku v kravíně. V pozadí Jsou velkoobjemové senážní věže. Foto ČTK — V. GALGONEK Ф RUDĚ PRÁVO Ve čtvrtek 2. ledna 1975 400000 tun uhlí navíc Severočeští havíři v čilé pracovní aktivitě MOST 1. ledna (Od našeho zpravodaje) — Pracující našeho největšího uhelného revíru o svátcích moc neodpočlvali. Ještě na Silvestra se na po­vrchových dolech pracovalo až do 18 hodin.» Díky této iniciativě překročil seve­ročeský revir státní plán odbytové těž­by uhlí na rok 1974 zhruba o 400 000 tun a skrývkové provozy připsaly na konto navíc půl miliónu metrů krych­lových nadložních zemin. Tento výsledek je o to cennější, že ho bylo dosaženo za mimořádně těž­kých těžebních podmínek. Severočeští havíři svedli v posledních dvou mě­sících roku velký zápas s vytrvalými dešti a přívaly vod, které velmi ztíži­ly práci na povrchových dolech a kdy v první polovině prosince hrozilo i přímé zatopení Dolu Obránců míru, Velkodolu Čs. armáda, Dolu Jirásek a Dolu Pokrok. Prvního ledna odpoledne nastoupili na první novoroční směnu pracující národního podniku Doly V. I. Lenina v Komořanech a národního podniku Doly Nástup v Tušimtcích. Komořan­­ští havíři těžili uhlí pro dvě sousední elektrárny a Závody čs.-soVětského přátelství v Záluží. Počátek nového roku zastihl tedy severočeské havíře v plné pracovní aktivitě. Nový československý rekord v od­klizu nadložních zemin vytvořili ha­víři prvního řezu skrývky lomu Mer­kur v národním podniku Doly Nástup v Tušimtcích. S rypadlem SRs 1500, pásovou dopravou o šíři 1600 mili­metrů a zakladačem ZP 5500 vytěžili, přemístili a založili na výsypné pro­story za loňský rok téměř deset mi­­liúnů 800 tisíc kubíků zeminy a pře­konali o 300 tisíc kubíků svůj dosa­vadní rekordní výkon z roku 1973. (lc) NOVÝ ROK V PLNĚM PRACOVNÍM ELÁNU přivítali tíž pracovníci holešovické elektrárny v Praze, aby dodali dostatek elektrické energie pro domácnosti našeho hlavního města. Na snímku Eduard Raška и kontrolního panelu turbíny. Foto P. CHMURA Záplavy na Ohři a Labi ÚSTI NAD LABEM 1. ledna (Od na­šeho zpravodaje) — Nepříznivá situace na vodních tocích v Severo­českém kraji trvala i v prvním dnu nového roku. Ve středu ráno dosáhla hladina Ohře v Lounech 494 cm, což je 334 cm nad normál, a Labe v Ostí nad Labem mělo 638 cm — 388 cm nad normální stav. V povodí obou řek je nejvyšší stupeň povodňové aktivity a voda zaplavila stovky hektarů země­dělské půdy v okresech Louny á Litoměřice. V krajském městě je pod vodou komunikace u hlavního ná­draží. К nepředvídaným hospodářským škodám nedošlo dík operativním preventivním opatřením okresních povodňových komisí, které bedlivě sledují vývoj situace na vodních to­cích. Během středy došlo ,k rychlému vzestupu hladiny Lužické Nisy na Liberecku. Na několika místech u Hrádku nad Nisou a u Chotyně vy­stoupila řeka z břehů a zatopila okolní pozemky. (lc) Nástup ve Větrní VÉTRNl 1. ledna (Od našeho zpra­vodaje) — Pracující Jihočeských pá­­píren závodu Rudého práva ve Větř­­ní u Českého Krumlova chtějí letos zvýšit hrubou výrobu při stejném počtu zaměstnanců o 18 miliónů ko­run, a proto mnozí z nich pilně pra­covali i ve dnech pracovního klidu. V závěru uplynulého roku provedli rekonstrukci papírenského stroje na použití polyesterových sít z n. p. Fezko Strakonice, které mají proti kovovým daleko větší životnost a umožní tak zvýšit výrobu o dva tisí­ce tun papíru. Okoly pátého roku pě­tiletky Jsou pro pracovníky závodu Rudého práva velmi náročné, neboť musí zabezpečovat vyšší produktivi­tu práce, a proto rozjeli výrobu již na Nový rok. Na směnu nastoupilo přes 250 zaměstnanců. (vář) Odpověď píseckých zemědělců PlSEK 1. ledna* (Od našeho, zpra­vodaje) — Když zemědělci okresu Písek přebírali na loňských národ­ních dožínkách Rád práce za úspěš­ný rozvoj zemědělské velkovýroby, přislíbili představitelům strany a vlá­dy, že úkoly páté pětiletky nejen splní, ale i překročí. Bilance uply­nulého roku tomu plně nasvědčuje. V porovnání s Tokem 1970 zvýšili hrubou zemědělskou produkcí už o více než 15 procent a například hektarové výnosy u obilovin vzrostly z 26 na 35 centů. Do posledního roku páté pětiletky nastupují písečtí ze­mědělci s novými socialistickými zá­vazky zaměřenými na další zvýšení rostlinné í živočišné výroby. Napří­klad pracovníci JZD Budoucnost v Zá­hoří u Písku vykročili do nového ro­ku s rozhodnutím, že na počest 30. vý­ročí osvobození Československa So­větskou armádou sklidí letos z kaž­dého hektaru nejméně 41 centů zrna, 200 centů brambor a že zvýší prů­měrnou roční dojivost na krávu ó 200 litrů mléka. Jak říká předseda družstva Josef Toman, je to odpověď družstevníků na listopadové zasedání OV KSČ, neboť se chtějí co nejlépe podílet na dalším rozvoji našeho ná­rodního hospodářství. (vář) lllllllllllllllHIIIIIIIIIZ REPORTÉROVA SVÁTEČNÍHO ZÁPISNÍKU Órloj na Staroměstské radnici odklinkává půlnoc, v televizi zaznívají slavnost­ní salvy, lidé po celé repu­blice zvedají s přáním vše­ho nejlepšího a s mnoha dobrými úmysly číše s per­livým vínem. Začíná nový rok, rok 1975. Začíná též pod Prahou, v metru. I tady začaly digi­tální hodiny odměřovat prv­ní vteřiny nového roku. Ji­nak tu však všechno pokra­čuje zcela normálně, bez ohledu na kalendář. Snad jen cestujících bylo méně než jindy. Posledním vlakem, který dojel do stanice Kačerov tři­cet sedm minut po půlnoci, už nepřijel vůbec nikdo. Pro návrat domů bylo zřejmě ještě brzo, a ten, kdo chtěl někde tuto noc strávit, se už dávno rozhodl. Hned po průjezdu posled­ního vlaku zavírají dozorčí turniketů vstupní dveře ves­tibulů. Metro se pro cestují­cí uzavírá. Neukládá se však к nočnímu spánku. Na­opak, po celé sedmikilomet­­rové trase čeká na noc spousty práce, kterou nelze přes den udělat. Mechanici vypínají eska­látory a dávají se do jejích údržby, dozorčí kontrolují, zda není vypálená některá zářivka, prověřují spojení, nastupují štáby čističů. - Nejlépe se všechen ten ruch sleduje v dispečinku. Energetici sem právě hlásí vypnutí napájení z přívodní kolejnice. Než vlakový dis­pečer potvrdí zahájení pře­pravní výluky, pečlivě všechna hlášení zopakuje, aby byly řádně zaznamená­ny na magnetofonové pásce. Jeho pomocnice provozní technička Zdeňka Musílko­­vá sice všechno zaznamená­vá do knihy příkazů, ale jis­tota je jistota. Krátce po jedné hodině začíná pravidelná, každo­denní kontrola kolejového svršku, zabezpečovacího za­řízení a všeho ostatního v tunelech, které jsou přes den nepřístupné. Včasná a důkladná pre­vence, ošetření sebemenší­ho průsaku v tunelu, před­cházení případnému uvolně­ní kolejnic, čištění tunelu a mnoho, mnoho dalšího je za­potřebí za těch několik noč­nich hodin udělat, aby přes den všechno klapalo, jak má. A v metru se to daří. Za listopad nedošlo к jedi­nému porušení jízdního řá­du. Prosincové konto má je­diný záznam. A to se evidu­je každé zpoždění větší než devadesát vtéřin! »Vytváří, se nám kolektiv, který si váží dobrého jména­­metra,« potvrzuje inženýr Jaroslav Kuneš, vedoucí do­pravní služby.) »Bez zájmu a iniciativy lidí by ani nejlep­ší technika nebyla nic plat­ná ...« Zatímco v tunelu se ještě pilně pracuje, v ubytovně kačerovského depa vstávají první strojvedoucí — Fran­tišek Kokeš, František Mě­­chura 1 další. Těch sedm osádek, vlakových čet, které musí být к dispozici pro za­hájení ranního provozu, se příliš nevyspalo. »Oslavíme Nový rok se zpožděním,; až skončíme službu,« utěšuje sé Ladislav Fejlek, dozírající, aby 1 dnes bylo všechno v pořádku. ' Přesně ve tři hodiny čty­řicet minut, právě když prv­ní vlakové čety nastupují do služby, aby převzaly připra­vené soupravy, vydává dis­pečer příkaz к ukončení výluky, к ukončení prací v tunelu. Jednotlivé úseky postupně ohlašují splnění. Je 4.10. Vratislav Kratochvíl volá elektrodispečink. "* »Stanice a traf připrave­na к zahájení provozu,« hlá­sí podle předepsané formu-vy­le. »Zapněte napájení,« dává příkaz. »Přívodní kolejnice první a druhé traťové koleje me­zi stanicemi Kačerov a So­kolovská zapnuta,« ohlašují krátce nato energetici. Na přehledném panelu dispečerského pracoviště sp rozsvěcují kontrolky. První souprava je již před návěs­tidlem u stanice Kačerov. Ještě jedna kontrola, strohý pokyn a první souprava' se vydává na cestu. Projíždí dennodenně stanicemi bez zastavení. Ladislav Fejlek z ní ověřuje, zda je tunel skutečně volný. Ani jednou neobjevila tato kontrolní jízda žádnou závadu. Ale za­se: jistota je jistota. Jde o spolehlivost, o bezpečnost. Ihned po průjezdu kon­trolního vlaku se znovu ote­vírají vstupy vestibulů. Na vyblýskaném nástupišti za­stavuje první souprava. Ob­vykle jsou mezi jejími ces­tujícími především železni­čáři, pracovnici pekáren. Dnes je tu 1 několik cestu­jících, Jejichž veselá nálada svědčí o příjemně prožité noci. Dobrou náladu má i vlaková četa. Jak by také ne. To se hned nestane, za­hajovat takhle nový rokl Nejvíce cestujících nastu­puje ve stanici Mládežnická. To jíž ve voze sedí paní Piš­­kulová vyprovázející svou příbuznou z Vysočiny, paní Vavruškovou, na ranní auto­bus. »Metrem jsme tam jedna dvě,« pochvalují sl obě. »Jen kdyby tak klapalo v novém roce 1 všechno ostatní,« do­dávají. Dobrá myšlenka. Vrtá ml hlavou ještě dlouho potom, když souprava ve 4.47 ve stanicí Sokolovská mění své cestující a vydává se spolu s ostatními na celodenní, neúnavný kolotoč, který se vždy jen na chvilku přeru­ší, aby mohl znovu, se stej­nou spolehlivostí pokračo­vat ... VÍTĚZSLAV HAVLÍČEK Bez ohledu na kalendář ШШ1Ш1Ш1111Ш11П Pilno i v závěru roku BRNO 1. ledna (Od našeho zpra­vodaje) — Iv poslední den loňského roku bylo v mnoha jihomoravských závodech živo. Tak například v ZKL Brno-Líšeň expedovalo na 200 pracov­níků traktory jak pro naše, tak pro zahraniční odběratele. Šlo zejména o dodávky pro Francii, Norsko, Dán­sko, Anglii a Polsko, vypravili však také zásilky pro Irák a Austrálii. Z Královopolské strojírny v Brně od­jelo 16 vagónů chemického zařízení, z nichž čtvrtina byla určena pro So­větský svaz. Značnou část z 1600 že­lezničních vagénů přistavených vý­robcům v kraji zaplnili svými výrob­ky také pracovníci n. p. Rudý říjen v Otrokovicích, výrobci obuvi v gott­­waldovském Svitu a skláři v Dubfla­­nech a Kyjově v hodonínském okre­se. (bč) DOZORCI TURNIKETU Jindra SlkuSová měla službu na Silvestra na stanici metra Sokolovská. Foto P. CHMURA Lidé jsou připraveni plnit náročné úkoly IPokračování ze str. 1.) vidíš spokojenost s výsledky minu­lého roku, ale jaký bude ten letošní? »Náročnější i pro nás,« říká. »Závě­ry listopadového zasedání OV KSČ jsou závazné především pro nás ko­munisty, ale i když jsme v kolektivu jen tři, je naší povinností dosáhnout toho, aby se staly věcí celé 22člen­­né brigády.« Pro koksaře z toho vyplývá nejen vyrobit koks hospodárněji, vyšší kva­lity a více, ale starat se o pece s od­povědností skutečných hospodářů, proto, aby se co nejvíce prodloužila jejich životnost.« Ano, koksové baterie NHKG už za­staraly a s generálními opravami se nepočítá, protože uplatnění vědecko­technického rozvoje volá po nových velkoprostorových bateriích s novou1 technologií, které budou vybudovány podle sovětské dokumentace. Kapaci­tu dosavadních deseti baterií nahradí v budoucích letech pouze tři. Kro­mě toho, že se ušetří asi 250 lidí, zvý­ší se i hospodárnost provozu, zlepší čistota ovzduší... (ře) S chutí a optimismem Plzeň — Do svítání chybí ještě několik hodin, ale pět ošetřovatelů rochloVského hospodářství Státního statku Ulice v okrese Plzeň-jih už se hbitě točí okolo svých zvířat. Starý rok dokončili velmi dobře. Jedna z nich, Stanislava Síbalová, dokonce jako nejlepší ošetřovatelka nejen na státním statku, ale i v okrese. »Jen mě moc nechvalte. Minulý rok je už za námi. Ted! je důležité, co do­kážeme letos,« zabrzdila mou nahlas vyslovenou chválu a hned vysvětluje: »Nebude to lehké. Udržet vysokou vý­robu mléka při úspoře jádra nám dá pořádně zabrat. Ale abyste si zase ne­myslel, že máme z toho strach. Po­radili jsme si už s jinými věcmi.« Stanislava Síbalová loni odevzdala od svých šestnácti krav sedmdesát tři tisíce litrů mléka. Znamená to hod­ně přes čtyři tisíce litrů na jednu krávu. »Slávka je dříč. Ale myslím si, že nejdůležitější je, že má svá zvířata nesmírně ráda,« řekla ml o něco později energická zootechnička roch­­lovského hospodářství Helena Čecho­vá a ještě s úsměvem dodala: »Mám podezření, že se s nimi domlouvá. Poslouchají ji na slovo a Slávka zase se jim nezpronevěří ani na chvíli.« Nakonec Helena Čechová zase zváž­něla: »Okoly plní lidé a na hos­podářství Rochlov jsou spolehliví a pracovití. S nimi můžeme jít do posledního roku pětiletky s opravdo­vým optimismem.« (Ja) Noc v cukrovaru Hrochův Týnec — Cukro­var Polsko-ěeskoslovenského přátel­ství v Hrochově Týnci měl loni po­prvé tak dlouhou a ohtížnóu sezónu, ale zároveň z šesti dosavadních nej­úspěšnější. 31. prosince zmizela po­slední řepa z dopravníků a do no­vého roku se po 87 dnech nepřetržité obětavé práce rozjely jen varny do posledních pěti dnů dovářky. Na ocho­zu před sedmnácti mohutnými varo­­stroji hovoříme s Josefem Košťálem, manipulantem rafinérie a také odbo­rářským předsedou: »Dostáli jsme za­brat. Lidé i stroje. Všechno ale vyšlo tak, jak bylo potřeba. Stálí i kampa­ňoví zaměstnanci, všichni se zúčast­nili socialistické soutěže, a tak pří­kladná obětavost lidí byla jednou z hlavních příčin, že můžeme být ny­ní spokojeni.« Výsledky hovoří opravdu jasnou ře­čí. Vždyť kapacitní využití se. přiblí­žilo sto pěti procentům. Bylo splněno i heslo z průčelí výrobní haly: Náš cíl — kvalitní cukr, minimální ztráty. Ty ztráty jsou dokonce pětinu pod stanovenou hranici. Blížila se půlnoc, začátek nového roku, a tak jsme s vedoucím novo­roční směny, technologem Miloslavem Krupkou, stočili řeč na budoucnost. Hovořili jsme i o listopadovém zase­dání ústředního výboru, o tom, že by řepaři měli vyrábět mnohem více bílé­ho zlata než doposud. To by ale zna­menalo nové povinnosti i pro cukro­varníky. Soudruh Krupka s odpovědí neotá­lel. »0 lidi ohavy nemám, v téhle se­zóně nezklamal nikdo. Například přes vánoční svátky zůstali i všichni kam­paňoví pracovníci.« (šd) Půlnoční tavba Košice — Pár minut před tím, než ručičky automatických hodin se přiblížily к první minutě nového ro­ku, tavič Michal Blanar ještě jednou zkontroloval, zda je všechno v po­řádku, aby mohla začít další tavba. U prvního konvertoru v ocelárně Východoslovenských železáren v Ko­šicích pracuje již dobrých pět let. Za tu dobu se jeho 34členná brigáda socialistické práce vypracovala v oce­lárně mezi nejlepší. Právě jeho smě­ně připadla čest zahájit první tavbu v novém roce. Další oběti Vysokých Talei VYSOKÉ TATRY 31. prosince (ČTK) — Třiadvacátou obětí Vysokých Tä­ter v roce 1974 je 251etý občan Pol­ské lidové republiky Jaroslav Michel z Gdaňská, který zahynul v pondělí při horolezeckém výstupu ve východ­ním pilíři v Gangu ve Vysokých Tatrách. Jeho spolulezec přežil noc ve stěně, zatímco mrtvé tělo. jeho pří­tele viselo na laně. Členové Horské služby ve Starém Smokovci snesli je­ho tělo do Popradu. Vysokohorští zachránci ve Vysokých Tatrách už dva dny pátrají po dvou horolezcích z okolí Ostravy, kteří jsou po výstupu z České doliny na galérie Gangu dosud nezvěstní. Týž den se v galérii Gangu na ces­tě Arna Puškáše ve Vysokých Tat­rách při výstupu ve stěně těžce zra­nil 211etý horolezec Vladimír Cha­­rousek z Jičína. Následkům vážného zraiiění ve stěně podlehl. Je to čtyřla­­dvacátá oběť roku 1974 ve Vysokých Tatrách. Za silvestrovskou noc v ocelárně VSŽ se uskutečnilo celkově 13 taveb a kdyby bylo dost surového železa, určitě by padl í rekord, protože bla­­narovci vstupovali do nového roku s odhodláním vyrobit nejen více oce­li, poctivě splnit svůj díl z celkového množství výroby oceli v posledním roce pětiletky, ale také si vytkli cíl výrazněji snížit ztráty u konvertoru, uplatnit nový režim foukání, ušetřit tuny materiálu, což také v konečném důsledku přispěje к dalšímu zvýšení výroby velmi potřebné oceli. (šk) První tuny cementu Banská Bystrica — Bez obětavosti a nevídané ochoty lidí by sotva dokázali splnit nejnáročnějši plán v historii bystrického závodu. »Mnohým se zdálo, že 830 000 tun cementu za rok není možné vyrobit. Naši lidé však to dokázali a nad plán к 30. výročí osvobození republiky místo původního závazku 2500 tun vyrobili rovných 6000 tun cementu. Jsme rozhodnuti i letošní plán beze zbytku splnit. К tomu je ale. nutná obětavost lidí už od prvního dne,« řekl nám technik ing. Jirků ze Stře­­doslovenské cementárny. A jeho společník, mistr od rotač­ních pecí, komunista D. Dobrík, to potvrdil: »Právě isme poslali řidiče, aby ihned dovezl opraváře. Měřici přístroj na rotační peci má totiž po­ruchu. Kdybys chvíli počkal, pak uvi­díš, že Fero Matušek, Vládo Haviar a mistr Greguš hned budou tady. Na ty pece máme smůlu. I před týdnem byla na „trojce“ porucha. A tak údržbáři Bartoška, Belko, Klemovič, Stubniak a další táhli bez reptání šestnáctihodinovou vánoční směnu.« Ale opraváři jsou již zde a pracov­níci cementárny se pustili do práce. A výsledek? Závod šel naplno a v první den roku vyrobili zde přes 2700 tun kvalitního cementu, (bk) Zkvalitní nové formy práce Ostí nad Labem — V loko­­mottvním depu ČSD v Ústí nad La­bem už od půlnoci nastoupilo na lo­komotivy přes 90 strojvedoucích. Pro některé z nich začala první no­voroční směna ještě ve starém roce. »Pro nás je to samozřejmost. Do­prava se přece zastavit nemůže,« po­znamenává s úsměvem strojmistr Vladimír Lícha, pro kterého s no­vým rokem začal již čtrnáctý rok práce v lokomotlvním depu. Zmiňuje se o jednočlenné obsluze lokomotiv v osobní a nákladní dopravě, kterou zde uplatnili jako první v naší re­publice. »Je to moc užitečná věc,« vysvětlu­je ml strojmistr. »Víte, ono je dobře mít tradice a držet se jich. Jenže ně­• VYNIKAJÍCÍ SÓLISTA A REŽI­SÉR opery Národního divadla v Pra­ze, zasloužilý umělec Hanuš Thein, nositel Rádu práce, zemřel v pon­dělí v Praze ve věku 70 let. • MEZI PRVNÍ OBČANKY roku 1975 bezesporu patří Lucie Radová, jejíž hlásek se rozezněl na porodnickém oddělení fakultní nemocnice v Moto­le vteřinu po půlnoci. Holčička váží tři kila a měří 48 cm. V téže vteřině spatřil světlo světa 1 Josef Kůrka v bubenečské porodnici. Váží 3550 gramů a měří půl metru. • PODÍLEM SLUŽEB PRO OBYVA­TELSTVO ze svých celkových výko­nů je na prvním místě v Jihomorav­ském kraji Okresní průmyslový pod­nik v Třebíči. Do nového roku vstou­pí so socialistickým závazkem na počest 30. výročí osvobození Česko­slovenska Sovětskou armádou, že pětiletý plán tržeb od obyvatelstva splní o tři a půl měsíce dříve. « VÝSTAVA SKLO VOLNÝCH CHVIL ve sklářském muzeu v Novém Boru bude přístupna do konce dubna. Soustřeďuje drobné předměty výhrad­ně nekonvenčního charakteru, které si skláři zhotovovali ve svém vol­ném čase. V této činnosti vyjadřo­vali podvědomě lásku к materiálu a ke svému Oboru. • O 10 000 kWh ELEKTŘINY v do­polední energetické špičce a o 8878 kWh v odpoledním největším zatížení energetické soustavy sníží denně v le­tošní zimě odběr elektřiny 36 závodů na severu Čech. Zkvalitněním údržby zařízení a zamezením Chodu strojů naprázdno ušetří v zimních měsících 2 827 000 kWh elektrické energie. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Teplá fronta postupuje přes Slo­vensko к jihovýchodu. Studená fron­ta nad Irskem pronikne ve čtvrtek do střední Evropy. V důsledku toho bude ve ČTVRTEK zataženo s dešťo­vými přeháňkami, na horách sněho­vými. Ranní teploty 3 až 1 stupeň, odpolední vystoupí na 4 až 8 stupňů. Vát bude mírný jihozápadní vítr. Na Slovensku bude převážně velká oblačnost s občasnými srážkami, na horách sněhovými. Noční teploty klesnou na minus 2 až minus 6 st., nejvyšší odpolední minus 1 až plus 3 stupně. Mírný západní vítr. SJÍZDNOST SILNIC Sjízdnost silnic a dálnic na území ČSR byla ve středu nepříznivě ovliv­ňována v nižších polohách deštěm a mrholením, ve vyšších polohách se tvořila námraza a náledí. Vozovky byly v nižších a středních polohách převážně holé a vesměs mokré. Ve vyšších polohách jsou pokryty sně­hovou vrstvou. Jen se řetězy jsou sjízdné silnice Modrává—Kvilda na Šumavě, v Krušných horách silnice Boží Dar—státní hranice, Abertamy— Rýžovna—Horní Blatná, hora sv. Se­bastiana—státní hranice a Přísečnl­­ce—Vejprty. Zatopeny jsou dosud sil­nice Brodce—Horky v okrese Mladá Boleslav, silnice Brod nad Dyjí—Pa­­sohlávky a Milovice—Nové Mlýny -v okrese Břeclav, v šumperském okrese pak silnice třeli třídy Bohu­­slavice—Lukavice. Vzhledem к proměnlivým podmín­kám sjízdnosti doporučuje správa pro dopravu ministerstva vnitra ČSR všem řidičům, aby při jízdě zachovávali zvýšenou opatrnost. (ČTK) kdy je nutné některé ty překonané tradice zbourat, poněvadž se stávají brzdou. Nejdříve jsme začali tyto le­tité tradice lámat v osobní dopravě. A když jsme získali zkušenosti, za­vedli jsme po důkladné přípravě ve spolupráci se železničáři mostecké­ho pobočného lokomotivního depa loni v listopadu jednočlennou ob­sluhu elektrických lokomotiv i v ná­kladní dopravě na jedné z nejfrek­ventovanějších tratí mezi Ostím nad Labem a Mostem. Jen za loňský rok nám uplatnění jednočlenné obsluhy lokomotiv v osobní a nákladní do­pravě a na posun přineslo úspory 3 833 000 korun a ušetřilo se tím 186 kvalifikovaných pracovníků, kte­ří mohou posílit důležité úseky v že­lezniční dopravě. Zaměříme se proto na další zkvalitňování a prohlou­bení těchto nových forem práce a na snížení spotřeby pohonných hmot, elektřiny a majeriálu.« (lc) Letos chtějí dosáhnout projektované kapacity Šala — Na nepřetržitých výrob­ních provozech ve středu 1. ledna v šest hodin ráno začal pro pracu­jíc! národního podniku Duslo Šaía nový hospodářský rok. Odečetly se hodnoty úspěšné výroby za rok 1974 a začalo se od nuly prvního dne pá­tého roku pětiletky. »Předešlý rok jsme s úspěchem do­vršili,« hovoří výrobní náměstek ing. Dušan Bicék. »Vyrobili jsme za více než 1,9 miliardy korun chemic­kých výrobků, zejména umělá hno­jivá pro naše zemědělce. Letos naše výroba vzroste již na více než 2,2 mi­liardy korun. Přírůstku dosáhneme lepším využitím vybudovaných výrob­ních kapacit, zejména čtvrté etapy.« V provozu čtvrté etapy druhého cechu výroby čpavku pracuje provoz­ní dělník, mladý kandidát strany, Stefan Menyhárt. NU prahu jubilej­ního roku 30. výročí osvobození Čes­koslovenska má toto přání: »Rád bych letos úspěšně maturoval při zaměstnání v oboru provozní che­mik,« svěřuje se dvacetiletý sou­druh Menyhárt. »Pracuji v moder­ním provoze, který v prvním čtvrt­letí úspěšně ukončí zkušební provoz. Letošní plán určuje výrobu 290 000 t čpavku. Věřím, že náš cech udělá vše pro to, abychom letos dor sáhli již projektovanou kapacitu —- 300 000 tun. Samozřejmě bez poruch, protože na plynulém provozu závisí pravidelný, standardní vysoký výkon. Udělám se svými spolupracovníky vše také pro to, abychom se letos, v jubilejním roce naší socialistické vlasti, mohli přihlásit do náročné soutěže o získáni titulu brigády so­cialistické práce.« (sch) • PĚT PANELÄREN s kapacitou 600 bytových jednotek ročně, dvě s kapacitou 2000 bytových jednotek bude v ČSR uvedeno do provozu do začátku šesté pětiletky. • PRVNÍ VLAK V NOVÉM ROCE s 5500 tunami železné rudy dovezl po širokém rozchodu ze Sovětského svazu strojvedoucí Alexej Pavlovié Karakov. Po normálním rozchodu z Čierné nad Tisou do Copu byl vy­praven první vlak v 0.58 hod. a byl v něm nábytek, obuv, strojní součást­­sky a chemické výrobky z ČSSR pro Sovětský svaz. (Zprávy RP a ČTK) ...иа patnáct minut 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Osud Udic a ležáků postihl na Slo­vensku také obec ... (tajenkaJ v okre­se Bardejov, kterou nacisté vypálili 19. listopadu 1944. VODOROVNĚ: A. Odplata za provi­nění; bahenní pták. — B. Mřížka; dvoukřídlý hmyz. — C. Slovensky je­nom; epopej; předložka. — D. Ptačí citoslovce; kontrast; luštěnina. — E. Mužské Jméno; v minulém roce. — F. Tajenka. — G. Část hmoty; otáletl. — H. Druh smetáku; pruhy; asi. ~ 1. Chem. zn. americta; provinění; zá­jmeno osobní. — J. Sokolovítý pták; umělé vlákno. — K. Otok jízdy; žen­ské jméno. SVISLE: 1. Nátělník; limonáda. — 2. Obchodní srážka; botanický název rajčete. — 3. Karty; topivo; chem. zn. radla. — 4. SPZ okresu Strakonice; pádová otázka; staročeské mužské jméno. — 5. Ruský lidový tanec; pig­mentová skvrnka v kůži. — 6. Zástě­na. — 7. Atletický výkon; radovati sé. — 8. Cenný papír; ližiny; elektron­­volt. — 9. Doved­nost;, zátoka; sy­­metrála. — 10. Umělá hudební forma; tříslovina. — 11. Druhy ko­nt; italský ostrov. (drs) Pomůcka: S. Trepak. — 10. Kánon. — 11. Isq­­la. ROZLUŠTĚNI MINULÉ KŘÍŽOVKY

Next