Rudé Právo, srpen 1975 (LV/179-204)
1975-08-01 / No. 179
PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! 1975 PATEK RUBEPHAVO ČÍSLO I79 — ROČNÍK 55 (Právo lidu ročník 78) SRPEN počátek nove etapy evropské budoucnosti Předseda vlády Velké Británie H. Wilson (třetí zleva) v rozhovoru se soudruhy G. Husákem, L. Strougalem a B. Chňoupkem. (Foto CTK) — Na druhém snímku soudruh Husák v rozhovoru s finským prezidentem Kekkonenem. (Telefoto APJ. DRUHÝ DEN TŘETÍ FÄZE KONFERENCE 0 BEZPEČNOSTI A SPOLUPRÁCI Učinit mk trvalým a nezvratným V paláci Finlandia dosud vystoupili představitelé 24 států • Velký ohlas po zásluze vzbudily projevy vedoucích činitelů socialistických zemí • Intenzívně pokračují dvoustranné rozhovory • V pátek odpoledne konference vyvrcholí podepsáním závěrečných dokumentů HELSINKY 31. července (Od našeho zvláštního zpravodaje] — V druhý den konference o evropská bezpečnosti a spolupráci vystoupili s projevy vedoucí představitelé dalších zemí. jako první na ranním zasedání hovořil generální tajemník Gv KSC a prezident ČSSR Gustáv Husák, který ve svém projevu charakterizoval konferenci jako shromáždění, které je v historii ojedinělé, jako jedinečný krok v evropských dějinách. Výsledky této konference přinesou prospěch všem evropským státům, malým i velkým, socialistickým i nesocialistickým. Soudruh Gustáv Husák vyzvedl úlohu, kterou při uspořádání konference sehrála mírová politika Sovětského svazu a socialistického společenství, jehož je Československo pevnou součástí. Zdůraznil, že к úspěchu konference přispěla svým podílem i Československá socialistická republika, která považuje politiku míru Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánové! Dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování a uznání lidu a vlády ČSSR našim hostitelům — vládě Finska a osobně panu prezidentovi Kekkonenovi — za jejich vytrvalé úsilí při organizování a uspořádání konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě i za srdečné přijetí, jehož se nám dostalo v Helsinkách. Naše shromáždění, svým významem v historii ojedinělé, se koná krátce poté, kdy jsme vzpomněli 30. výročí porážky fašismu a ukončení druhé světové války na našem, tak často a tak těžce zkoušeném kontinentě. Tato poválečná léta, kdy se tak bolestně zacelovaly rány boje proti fašismu a druhé světové války, byla svědkem vývoje plného protikladů. Ošili 0 trvalý a spravedlivý mír; ale i napětí, jež narušilo vazby politické, hospodářské i kulturní spolupráce; svědkem bouřlivého rozvoje tvůrčí potence, výrobních sil, vědy, techniky a kultury a obecného společenského pokroku Evropy; ale i vynakládání nevídaných materiálních a lidských zdrojů na vývoj ničivých prostředků. Evropa — jako již tolikrát — se znovu ocitla na křižovatce dějin. Tváří v tvář poznání nebezpečnosti minulého vývoje i poznání, že mír je nezbytným předpokladem využití vymožeností vědy a techniky pro lepší život národů, se stále důrazněji prosazuje vědomí, že v podmínkách atomového věku není jiné rozumné alternativy vzájemných vztahů mezi státy než mírové soužití. To byly hlavní pohnutky, jež vedly к tomu, aby v Evropě byla nastoupena cesta hledání odpovědi na otázky, jak uplatňovat a rozvíjet to, co nás pojí, a nikoli to, co nás dělí, jak vyloučit války ze života společnosti. Skutečnost, že na pozadí těchto významných společenských a politických procesů se daří prosazovat právě takový způsob myšlení, je projevem zralosti a prozíravosti národů 1 vlád evropských států. Vždyť vlastně poprvé ve svých dějinách se Evropa chopila historické příležitosti vytvářet reálné podmínky pro mír, bezpečnost a pokojnou spolupráci. A to přes všechny existující politické, hospodářské, filozofické či sociální odlišnosti. V tomto narůstajícím vědomí možnosti žít vedle sebe bez neustálé hrozby války netkvl pouze praktická potřeba současné Evropy, ale i velká naděje pro její budoucnost a také příklad pro jiné. Je dobré, že takovéto nazírání nás dovedlo sem, do Helsink, abychom zde učinili v evropské historii zatím jednečný krok. Abychom se v tomto jednání evropských států, jakož i USA a Kanady, dohodli o mírových zásadách rozvoje našeho kontinentu a upevnili tak základy nových mezinárodních vztahů mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením. Pozitivním změnám v Evropě velmi napomohl příznivý obrat, к němuž došlo ve vztazích mezi SSSR a USA. Jsme přesvědčeni, že výsledky tohoto evropského a světového procesu přinesou prospěch všem evropským stáa spolupráce za nosný pilíř své zahraničně politické činnosti. Jeho projev byl sledován všemi delegacemi s velkým zájmem. Tento zájem i potlesk, který po projevu následoval, je jedním z projevů, které svědčí o tom, jakou vážnost si získala naše aktivní zahraniční politika, která se významně podílí na společtům, malým i velkým, socialistickým 1 nesocialistickým. Společenství socialistických států, jehož je Československo pevnou součástí, je v tomto dlouhodobém úsilí evropských národů významným a stále sílícím faktorem. Zvláště oceňujeme úlohu, kterou v jednání o uspořádání této konference sehrála mírová politika Sovětského svazu. Současně hodnotíme i přínos realisticky smýšlejících sil a proudů i činitelů v západní Evropě, Spojených státech a Kanadě, usilujících o dorozumění mezi evropskými státy. К tomuto společnému dílu přispěla^ svým podílem i Československá socialistická republika. Lid naší země, na nějž tak těžce doléhaly hrůzy a utrpení mnoha ozbrojených konfliktů v Evropě, považuje politiku míru a spolupráce mezi národy za nosný pilíř naší zahraničně politické činnosti. Tato myšlenka je zakotvena i v ústavě našeho socialistického státu těmito slovy: »Chceme žít v míru a přá-# telství se všemi národy světa, přispí- i vat к mírovému soužití а к dobrým . vztahům mezi státy s různým spole- I čenským zřízením.« Z těchto principů I jsme vždy vycházeli a vycházíme I i v našich dvoustranných vztazích. I Jejich praktickým uplatněním v po- j slední době bylo i uspořádání mezistátních vztahů se sousedními zeměmi. To napomohlo vytvoření důležitého stabilizujícího prvku, tak ostře kontrastujícího s předválečnou historií neustálých konfliktů a napětí právě v centrální části Evropy. ném a koordinovaném úsilí socialistických zemí usilujících o udržení a upevnění míru, o rozvoj všestranné spolupráce mezi zeměmi rozdílného společenského zřízení. Když za řečnickou tribunu konference vystoupil generální tajemník GV KSSS Leonid Brežněv, všichni •účastníci konference oprávněně očekávali, že přednese projev prvořadého politického významu, projev, který bude nejen analyzovat současnou mezinárodní situaci a také vytyčí další směry procesu uvolňování napětí. Právě toto bylo na projevu Leonida Brežněva to, co vyvolalo silný ohlas v konferenčních kruzích. Delegace vyslechly se značným Soudruhu předsedo, dámy a pánové! Historie nás učí, že bezpočetné agrese v Evropě byly spjaty se zneužitím moci, násilím a útlakem. Mnichovský diktát, okupace Československa, napadení Polska, Francie a Jugoslávie, Sovětského svazu a dalších evropských zemí, všechny hrůzy a obětí druhé světové války jsou toho dokladem. Zajištění míru a bezpečnosti vyžaduje, aby tyto metody byly ve vztazích mezi státy v Evropě odmítnuty a vyloučeny. Pod tímto zorným úhlem spatřujeme význam ,kon-ference predevšimT v tom, že formuluje a stvrzuje základní zásady vztahů mezi evropskými státy na základě uznání vytvořivší se evropské územní a politické reality. Jejich jednomyslné přijetí na této konferenci považujeme za úspěch obyvatel našeho kontinentu, kteří touží po míru a skutečné bezpečnosti. Důležitým stabilizujícím faktorem i mírových vztahů mezi státy, který stá’m le více nabývá na významu, je vzá-I jemně výhodná hospodářská spoluprá-J oe. Její potřeba je podmíněna bouřli-l vým rozmachem výrobních sil, zaloJ žených na vědeckém a technickém! rozvoji, rozsahem a složitostí problél mů i potřebou chránit životní prostřel dí člověka. Pokročit v této oblasti vy-J žaduje účinnou mezinárodní dělbu práce a spojení sil a prostředků mnoha států. Jakkoli občané naší země mohou žít v jistotě, zabezpečeni před krizovými otřesy, plně sdílíme názor, že všestranný rozvoj takovéto spoluzájmem zejména Brežněvova slova, že Sovětský svaz posuzuje výsledky konference nejen jako završení politických důsledků druhé světové války, ale také jako pohled do budoucna z hlediska dnešních realit a také z hlediska historických zkušeností evropských národů. Druhý den konference byl ve zna mění vystoupení dalších delegací Konference vyslechla projev vedou čího delegace Polské lidové republi ky, Francie, Irska, Kypru, Maďarska Jugoslávie, Turecka, Dánska, Belgie Švédská, Rakouska, Finska a Španěl ska. Dopolední zasedání konference, které započalo krátce po půl desáté práce je dosud zdaleka nevyčerpaným zdrojem nových možností ekonomického rozvoje. Jde ■ šak o to, abychom к jeho využívání přistupovali z pozic vzájemné výhodnosti a respektování oprávněných zájmů všech zúčastněných států. To platí jak o dalším rozvoji vzájemného obchodu, tak také o stále širším uplatňování progresivních forem hospodářské a vědeckotechnické spolupráce a výrobní koo- j perace. ■■"Ba důležité hledisko všestranného rozvoje člověka v podmínkách míru považujeme co nejširší zpřístupnění skutečných kulturních hodnot lidstva. Proto jsme pro nejširší vzájemnou in-l spiraci kulturními statky. Pro výměnu! idejí a informací, jtež slouží mírovému* dorozuměni a všestrannému rozvoji člověka. Jsme pro širokou výměnu osob, která bude napomáhat věcné, všestranně užitečné a prospěšné spolupráci i vzájemnému poznávání. Takovouto efektivní, tvůrčí spolupráci rozvíjíme již nyní v mnoha směrech s řadou zemí všech kontinentů. Stála širší kontakty navazujeme mezi společenskými organizacemi, mládeží, představiteli vědy, kultury a školství, i v oblasti sportu a turistiky. Přičemž jsme pevně přesvědčeni, že čím spolehlivěji budou zajištěny podmínky míru a bezpečnosti, tím příznivější budou možnosti dalšího rozšiřování těchto styků i v jiných oblastech. Rozvoj a ochrana nejvyšších lidských hodnot, ušlechtilých zásad míru a přátelství mezi národy nám všem však zároveň ukládají být nesmiřitelnými vůči propagandě nenávisti, agrese, militarismu, násilí, hlásání rasové čl národnostní nadřazenosti — proti všem těmto, tendencím, které jsou v rozporu jak- s Chartou Organizace spojených národů, tak t s všeobecně uznávanými zásadami humanismu a morálky. Vážený soudruhu předsedo, dámy a pánové! Výsledky první konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vytvářejí příznivé předpoklady pro zdravý a vzájemně výhodný rozvoj vztahů mezi všemi zúčastněnými státy na zásadách mírového soužití a spolupráce. Naším společným úkolem nyní bude uvádět tyto, zásady do života konkrétními kroky a opatřeními, neustálým prohlubováním a rozšiřováním uvolňování napětí. Úsilím o likvidaci existujících i možných nových ohnisek válečného nebezpečí. Spravedlivým urovnáním mezinárodních konfliktů při jednoznačném uznání a respektování práva každého národa na nezávislost. Vytvářením systému kolektivní bezpečnosti, jakož i uvolněním vojenským, omezováním horečného zbrojení, jež by zahrnovalo všechny druhy a typy zbraní a výzbroje, zvláště zbraně jaderné, a vyústilo ve všeobecné a úplné odzbrojení. Věříme, že toto úsilí nakonec vytvoří takové mezinárodní ovzduší, v němž se be-zpečnost a přesvědčení o mírové budoucnosti stanou opravdu majetkem všech zemí a národů. Československá socialistická republika, náš lid, naše vláda, učiní vše, aby tyto šlechetné cíle došly svého naplnění, aby naše příští jednání mohla postoupit ještě dále na cestě к definitivnímu zabezpečení světového míru a bezpečnosti národů. Děkuji vám za pozornost. hodině místního času, řídil předseda SKJ a prezident SFRj Josip Broz-Tito, odpolednímu zasedání zahájenému ve 14.15 hodin, předsedal Aido Moro, předseda italské vlády. Tiskové středisko konference pracuje naplno od časných ranních hodin do pozdních hodin večerních. Jeho spojovací ústředna denně zajišťuje telegrafické, telexové a telefo nické spojení do téměř všech zemí světa. Z téměř dvou tisíc novinářů, kteří se akreditovali na konferenci, je velké množství ze zámoří. Vůbec nejpočetnější novinářskou skupinou jsou žurnalisté ze Spojených států, kterých přijelo téměř dvě stě, ale také z Japonska přijelo například 32 novinářů, kteří zajišťují zpravodajství z konference pro 9 novin, 2 televizní společnosti a 2 rozhlasové společnosti. Na listině akreditovaných novinářů, kterou zveřejnilo tiskové středisko, jsou například novináři z Austrálie, Brazílie, Indie, Japonska a dalších zemí. I tento fakt ukazuje to, co je konečně cítit zde v Helsinkách na každém kroku, že konference není jen záležitostí evropskou, ale že se stala záležitostí celosvětovou. Finský tisk věnuje průběhu konference, pobytu delegací a všem událostem, které jsou s konferencí spojeny, velkou pozornost. Čtvrteční finské listy otiskly fotografie a zprávy o setkání generálního tajemníka ŰV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka se spolkovým kancléřem Helmu>tem Schmidtem. List Suomen Sosialdemokraatti charakterizuje konferenci jako výsledek společné a koordinované zahraniční politiky socialistických zemí. Tento list také cituje z úvodníku Rudého práva, který byl věnován celoevropské konferenci, a všímá si zejména. pasáže, v níž se hovoří o konferencí jako úspěchu společné zahraniční politiky socialistických zemí; podobný článek uveřejňuje také list Suomenmae. DUŠAN ROVENSKÝ Vystoupni soudruha Susidva Husáku I ( Soudruh Gustáv Husák při projevu к účastníkům helsinské konference. Telefoto AP SETKÁNÍ SOUDRUHŮ HUSÁKA A BREŽNĚVA Rozsáhlý program schůzek československé delegace Soudruh Husák se setkal také se soudruhy Gierkem, Kádáréin, prezidentem Kekkonenem, soudruh Štrougal s norským premiérem Bratteiim HELSINKY 31. července (ČTK) — Ve čtvrtek 31. července se sešli v Helsinkách к rozhovoru generální tajemník OV KSSS Leonid Iljič Brežněv a generální tajemník ÜV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Husák. Soudruzi Brežněv a Husák ocenili průběh závěrečné fáze celoevropské konference. Vyjádřili přesvědčení, že výsledky práce konference podstatně přispějí к dalšímu uvolnění v Evropě a povedou к rozšíření vzájemně výhodné spolupráce mezi evropskými státy. Soudruzi L. I. Brežněv, G. Husák, A. A. Gromyko a L. Štrougal, kteří se rozhovoru zúčastnili, zdůraznili odhodlání KSSS a KSČ činit 1 nadále vše, co je v jejich silách, к tomu, aby proces uvolňování měl nezvratný charakter. Rozhovor proběhl v srdečném a přátelském ovzduší. □ Generální tajemník ŰV KSC a prezident CSSR Gustáv Husák se, ve čtvrtek setkal také s prvním tajemníkem ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany Edwardem Gierkem. Při rozhovoru, který měl srdečný ráz, jednali oba představitelé o dalším rozvoji přátelských vztahů mezi ČSSR a Polskou lidovou republikou a o prohloubení spolupráce mezi KSČ a Polskou sjednocenou dělnickou stranou. Oba státníci jednali rovněž o otázkách mezinárodních vztahů. Rozhovoru se dále zúčastnili za československou stranu člen předsednictva ÚV KSČ, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a ministr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek, z polské strany členové politického byra ÜV Polské sjednocené dělnické strany, předseda rady ministrů Piotr Jaroszewicz a ministr zahraničních věcí Stefan Olszowski. □ V helsinské kongresové hale Finlandia se ve čtvrtek dále uskutečnil rozhovor generálního tajemníka ŰV KSČ, prezidenta ČSSR Gustáva Husáka s předsedou ŰV Komunistické strany Finska Aarnem Saarinenem. (Pokračování na str. 7.) iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiii': Podpis dokumentu konference o evropská bezpečnosti a spolupráci, přímý přenos z Helsink vysílá Čs. televize v pátek 1. srpna v 16.00 hod. na 1. programu. iiiiiiiiiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii Vystoupení soudního L Biežněvu Vážený soudruhu předsedo, vážení účastníci jednání! My všichni, kteří se účastníme závěrečné etapy konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sl uvědomujeme mimořádný charakter této události a její politický rozsah. Můžeme s jistotou říci, že totéž pociťují milióny lidí ve všech zemích zastoupených na konferenci, a nejen v těchto zemích. Stejně jako my chápou smysl toho, co se v těchto dnech děje ve finském hlavním městě. Co vyvolalo takový zájem o konferenci nejvyšších politických a státních představitelů, kteří jsou zde v sále? Odpověď je patrně v tom, že s výsledky konference jsou spjata očekávání a naděje, které nevzbudila žádná jiná kolektivní akce v době, jež následovala po známých společných spojeneckých usneseních poválečného období. Lidé patřící ke generaci, která prožila hrůzy druhé světové války, zvlášť zřetelně vidí historický smysl této konference. Její cíle jsou blízké rozumu a srdci i té generace Evropanů, která vyrostla a žije v míru a která právem soudí, že jinak tomu ani být nesmí. Evropská půda byla v letech dvou světových válek hojně zkropena krví. Nejvyšší političtí a státní představitelé ze 33 evropských zemí, Spojených států a Kanady se sešil v Helsinkách, aby společným úsilím přispě-. li к přeměně Evropy ve světadíl, který by už nepoznal válečný požár. Právo na mír je třeba zajistit všem evropským1 národům. Přejeme si pochopitelně, aby totéž právo bylo zabezpečeno i všem ostatním národům světa. Evropa jako průsečík mnoha výrazných národních kultur a jako jeden z vrcholů světové civilizace Je s to být dobrým příkladem budování mezistátních vztahů na zásadách trvalého míru. Sovětský svaz nepovažuje výsledky konference jen za nezbytné politické bilancování výsledků druhé světové války. Chceme současně ukázat smysl budoucnosti v souvislosti s realitou dnešního dne a zkušenostmi, jež načerpaly evropské národy za mnoho staletí. Zde, v Evropě, byli agresoři nejednou korunováni pochybnými vavříny, než na ně padlo prokletí národů. Zde, v Evropě, byly na politickou doktrínu povznášeny nároky na světovládu, které končily krachem států, jejichž zdroje sloužily zločinným nelidským cílům. Proto přišel čas vyvodit z dějinných zkušeností nevyhnutelné kolektivní závěry. A my zde činíme tyto závěry s plným vědomím vlastní odpovědnosti za budoucnost evropského světadílu, který musí žít, a rozvíjet se v míru. Sotva by někdo chtěl popírat, že výsledky konference jsou pečlivě vyváženou rovnováhou zájmů všech zúčastněných států. Proto je к nim třeba přistupovat zvlášť pozorně. Máme za sebou nesnadnou cestu od nastolení samotné myšlenky celoevropské konference až po její vyvrcholení — dovršení na nejvyšší úrovni. Sovětský svaz střízlivě hodnotí poměr a dynamiku různých politických sil v Evropě a ve světě a je pevně přesvědčen, že mocné proudy uvolňování a rovnoprávné spolupráce, které v posledních letech stále více určují vývoj evropské a světové politiky, získají díky konferenci a jejím výsledkům novou sílu a ještě větší rozmach. Dokument, který máme podepsat a který shrne výsledky minulosti, je svou náplní orientován do budoucnosti. Dosažené dohody zahrnují širokou škálu nejaktuálnějších problémů: míru, bezpečnosti, spolupráce v nejrůznějších oblastech. (Pokračování na str. 6.) DOPIS DNE Historickou událostí evropských národů je konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách. Cílevědomá, mírová politika Sovětského svazu, úzce koordinovaná se zeměmi socialistického společenství, dosáhla zaslouženého úspěchu. Obrovský rozmach SSSR, který se v mezinárodních Slibné perspektivy vztazích řídí zásadami leninské politiky míru, přesvědčil národy Evropy o reálné možnosti přátelského soužití к prospěchu lidu všech zemí Evropy a celého světa. Máme radost, že také náš stát, naše socialistická republika se podílela na uskutečnění této historické události, která nemá obdoby v dějinách Evropy. Našemu světadílu postiženému dvěma ničivými válkami se otevírají slibné perspektivy trvalého míru, což jistě nezůstane bez vlivu na mírový vývoj na celém světě. FR. VONDRA, Píšťany