Rudé Právo, únor 1977 (LVII/26-49)

1977-02-01 / No. 26

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, S. POJTE SE! ÚTERÝ RUHE PRÁVO 1977 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 26 — ROČNÍK 57 (Právo lidu ročník 80) CENA 50 HALÉŘŮ i ■ - , j ako mohutné údery zvonu zaznělo Provolání československých výborů uměleckých svazů nazvané /a nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Svým podpisem je už stvrdily stovky významných kulturních osobností — národních umělců, zasloužilých umělců, spisovatelů, skladatelů, výtvarníků, architektů a mnohých dalších. Celá naše uvědomělá kulturní fronta se jednoznačně přihlásila к politice Komunistické strany Českoslo­venska, к humanistickým cílům naší socialistické společnosti, к novým tvůrčím činům ve prospěch milované vlasti, ve prospěch jejího lidu. A také na obranu vymožeností socialistické společnosti, jejích práv a jistot a za uskutečňování cílů vytyčených XV. sjezdem KSČ. Provolání tvůrčích pracovníků se setkalo se spontánním souhlasem nej­širších vrstev pracujících celé naší Československé socialistické republiky. Vždyť vystoupili ti, jejichž díla čtou či jim naslouchají, jejichž tváře znají důvěrně z obrazovek, za nimiž chodí do divadel a koncertních síní či žijí v prostředí, které vytvořili. V pátek promluvili ve svém provolání stejnou řečí, jak myslí a cítí naši pracující. Veřejně se přihlásili do onoho proudu, který razí cestu zítřkům na kterémkoli pracovišti republiky, к novým tvůr­čím činům. Hrdina socialistické práce Milan Žabčík řekl, že provolání je jasnou a srozumitelnou odpovědí na otázku, na čí straně stojí naši umělečtí pra­covníci. »Jejich odhodlání naplnit příšti léta novými tvůrčími činy ve jménu socialismu a míru . . . přesvědčivě prokazuje, že široká umělecká fronta chce být u toho, když usilujeme o další rozkvět naší země.« Hrdina socialistické práce Ján Boroš z JZD Vinné tlumočil velikou ode­zvu, jakou mělo otevřené a přesvědčivé vystoupení našich nejpřednějších nmělců, jímž znovu stvrdili své místo po boku lidu. Hrdina socialistické práce František Graif uvedl, že manifest je nejlepší odpovědí všem těm nepřá­telům socialismu a pokroku vůbec, kteří tak těžce ne­sou naši oddanost a úctu к sovětským lidem a naše pevné odhodlání poctivou prací naplňovat smělé piá­­ny dalšího rozkvětu naší socialistické vlasti. Nejinak hovoří další pra­cující, odpovědní hospodáři své země, když se zamýšlejí nad slovy mani­festu, jímž vyjádřila své krédo plejáda nejvýznamnějších osobností našeho kulturního života. Současné umění čerpá z denního života každého z nás, života svobodného člověka, z pramenů osvobozené práce. Umělci se hrdě hlásí к socialismu a přispívají к naplňování Závěrečného aktu helsinské konference, v němž umění má úlohu získat lidi pro humanitní soužití. Tak se u nás děje už po celou dobu výstavby socialismu. Jak se s tím srovnává hanebný pokus pamfletistů, kteří pro ješitnost, kariéru či jiné nekalé cíle jdou proti lidu a jeho zájmům? Pamfletisté vědomě zpřetrhali všechna pouta s vlastním národem a s otrlostí — jim ostatně vlastní — se z něho vydělili. Proto je dnes stíhá opovržení nejširších vrstev našeho lidu. Pokus pomlouvačů je ozvěnou neblahých událostí před devíti lety. Z teh­dejšího krizového období jsme vyvodili správné poučení. Vyvodili je i ti, kteří se čestně vyrovnali se svými životními omyly. Všichni puctiví, čestní lidé této země jdou se stranou, pracují pro rozvoj socialistické společnosti, pro zítřky této země. V jedné frontě s lidem jde i všechnu to nejlepší, co naše kultura má. Ve spontánní jednotě a v souladu s úsilím lidu se umělci přihlásili к novým tvůrčím činům a vlili se tak v mohutný proud posjezdové iniciativy. Jen bloudi, odtržení od víru socialistického života, jen odpůrci pokroku a zrádci společné věci se mohli domnívat, že se jim znovu podaří rozsévat zmatky v myslích lidí. Dosáhli pravého opaku, vyvolali hněvivou odezvu, kategorické NE! Naši pracující odpověděli současně novou pracovní aktivi­tou, ještě odhodlanějším úsilím splnit předsevzaté plány rozvoje socialis­tické společnosti a bedlivě střežit její práva a svobody. Výstižně to vyjádřil Vladimír lehá, předák hlubinářů Uranových dolů Příbram: »Životní jistoty, jaké máme u nás, nenajdeme v žádné kapita­listické zemi. Jsou výsledkem naší poctivé práce, dovedla nás к nim komu­nistická strana. A rozvíjet socialistické vymoženosti pomáhají i naši umělci. TTim dál víc to dokazují svými díly i postoji. Provoláním a svými podpisy pod ním vyjádřili, že jsou s námi v jedné frontě v boji za pokrok, proti všem, kdo by u nás chtěli zavést staré pořádky. Máme pořádky svoje, so­cialistické. A ty si dovedeme ubránit.« Síla naší společnosti pramení ze společného cíle, za kterým jdeme. Ať v závodech či na polích, ať v ateliérech či na jevištích, všude pulsuje mohutný rytmus práce a úsilí obohatit novými činy naši socialistickou sou­časnost, rozvíjet síly a schopnosti naší vlasti i život jejích obyvatel. Již po více než tři desetiletí jsou pro nás všechny jediným kritériem společen­ského snažení tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. O takové činy dnes v pevné jednotě usilují všechny vrstvy naší společnosti, prokazují to spo­lečnou prací a společným postupem, prokazují tak své socialistické smýšlení a vlastenectví. Boj za rozkvět socialismu, za život v míru je nevyčerpatelným zdrojem stále dalších našich úspěchů, naše internacionální svazky jsou pevnou záštitou klidu a pokoje našich domovů. O tyto jistoty se na prach roztříští jakékoliv zlolajnosti. Naši nepřátelé marně zastírají naši skutečnost, náš skutečný život milió­nů pracujících. Každý, kdo do naší země zavítá, se může přesvědčit, že naše úspěchy v rozvoji národního hospodářství, životní úrovně a kultury by nebyly možné, kdyby o ně jednotně neusilovali všichni naši pracující, ať rubají uhlí, sklízejí vysoké úrody, či tvoří nová umělecká díla. Tuto jed­notu v nás vykoval zápas o socialismus a mír. To, co v těchto dnech znovu tak zaznělo naší vlastí, je odhodlání jíl směle a jednotně dál, novými tvůrčími činy ve jménu socialismu a míru posílit a zkrášlit naši vlast « život socialistické společnosti. Po boku lidu Z rozhovoru s ministrem zahraničních věcí ČSSR Aktivita naší diplomacie PRAHA 31. ledna (ČTK) — Ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Cfmoupek poskytl ČTK rozhovor o dosavadních výsledcích dosažených od podepsání Závěrečného aktu v Helsinkách a o současné čs. diplo­matické aktivitě, v němž mj. к jednotlivým otázkám řekl: Od helsinské konference o bez­pečnosti a spolupráci v Evropě uplynulo už půldruhého robu. Jak hodnotíte, soudruhu ministře, vý­sledky, kterých bylo dosaženo na našem kontinentu od podepsání Závěrečného aktu? Především: jednoznačně se ukáza­lo, že tento kolektivně vypracovaný dokument otvírá dlouhodobou per­spektivu realistického, zodpovědného přístupu ve vztazích mezi státy; jas­ně vede ke zmírňování mezinárodní­ho napětí, к zastavení nebo odvráce­ní vojenských konfliktů а к rozvolí mírové, rovnoprávné spolupráce stá­lá v různých oblastech. Roste yzájemné porozumění, zlep­šují se vzájemné vztahy a rozšiřuje se spolupráce mezi evropskými stá­ty. Na základě závěrů konference se rozšiřují styky s kapitalistickými stá­ty i v oblasti kultury, vzdělávání, in­formací a kontaktů na základě přís­ného dodržování principu suverenity a nezasahování do. vnitřních záleži­tostí. Není však možné přehlížet i sku­tečnost, že výsledky konference v Hel­sinkách jsou nadále terčem zuřivých útoků reakčníčh sil a nepřátel míru. Zpochybňují samotný smysl konfe­rence. Není snad dostatečnou, odpovědí na zpochybňování výsledků z Helsink už holá skutečnost, že za poměrně krátkou dobu, která od konference uplynula, se mezi evropskými státy normalizovaly vztahy a rozvinul plodný dialog přinášející všem uži­tek? Od samého začátku respektujeme a plníme helsinský dokument ve všech jeho částech. Pokračovali jsme v rozvíjení dlouhodobé, vzájemně vý­hodné a rovnoprávné spolupráce ve všech oblastech se státy, které opě­tují naše úsilí o prohloubení procesu uvolňování. Od podepsání Závěrečné­ho aktu do dnešního dne jsme uza­vřeli na.150 různých dohod, smluv a prováděcích protokolů, z toho 37 se signatáři Závěrečného aktu. Ratifi­kovali jsme mezinárodní pakty o lid­ských právech. Učinili jsme opatřeni к rozšíření výměny .hospodářských in­formací a růstu cestovního, ruchu. Přijali jsme zásadní rozhodnutí týka­jící se slučování rodin, výčizujeme individuální žádosti" o, vystěhování. Zlepšili jsme podmínky pro činnost (Pokračování na str. 2.] > S HORKÝMI VÝSLEDKY vstoupila do druhého roku šesté pětiletky sdružená brigáda J osej a Krále v národním podniku Sigma Hranice. Loni dokázal kolek­tiv splnit plánované celoroční, úkoly o měsíc drive. Letos vyhlásili členové brigády na počest 60. výročí Října a IX. všéodborového sjezdu nový závazek, podle nehol chtějí mj. uspořit 15 100 normohodin. Na snímku kontroluje přes­nost obrábění na pracovišti numerických strojů vedoucí sdružené brigády Josef Král. i ' Foto ČTK — V. GALGONĚK ' USNESENÍ ÚV KSSS К 60. VÝROČÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE Za nová vítězství socialismu Sovětský lid uvité svátek všeho pokrokového lidstva dalšími pracovními úspěchy při výstavbě komunismu MOSKVA 31. ledna (ČTK) — Tisková agentura Sovětského sva­zu uveřejnila text usnesení ústředního výboru Komunistické stra­ny Sovětského svazu z 31. ledna 1977 к 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Dne 7. listopadu 1977 ■ uplyne 60 let od Velké- říjnové socialistické revo­luce. 60. výročí Říjná je významným mez­níkem v životě sovětského lidu, v roz­voji celého světového osvobozenecké­ho hnutí. Naše země a všechno po­krokové lidstvo vítají toto významné datum ve znamení nových vítězství socialismu, učení Marxe, Engelse a Lenina, idejí proletářského interna­­cionalisttíu, které jasně potvrzují svou velkou revolučně přetvářející sílu. Sovětští lidé vítají slavné jubileum Října s nesmírným morálně politic­kým elánem, novými vlasteneckými činy, jimiž plní historická usnesení XXV. sjezdu rodné komunistické strany. Před 60 lety povstal hrdinný pro­letariat Ruska pocl vedením strany bolševiků v čele s Vladimírem Ilji­­čem Leninem к rozhodnému útoku proti buržoazně statkářskému řádu a rozdrtil ho. Poprvé v dějinách skon­čil boj pracujících proti vykořisťová­ní, sociálnímu a národnostnímu útla­ku jejich úplným vítězstvím. VÍTĚZSTVÍ ŘÍJNA JE HLAVNÍ UDÁ­LOSTÍ 20. STOLETÍ, KTERÄ OD ZA­KLADU ZMĚNILA VÝVOJ VŠEHO LID­STVA. Velká říjnová socialistická re­voluce byla zákonitým výsledkem společenského rozvoje, třídního boje v podmínkách monopolistického kapi­talismu. Zásluhou jejího vítězství vznikl první socialistický stát na světě. Sovětská moc ukázala všem náro­dům světa jedině správné východisko z krvavého chaosu válek, do nichž je vháněl vykořisťovatelský řád. Prv­ním státním aktem nastolení nové moci se stal leninský Dekret o mí­ru, který vyhlásil jasný a přesný pro­gram boje za spravedlivý, demokra­tický a všeobecný mír. Veliký Říjen zahájil novou epochu — epochu pře­chodu lidstva bd kapitalismu к socia­lismu, epochu boje »za osvobození ná­rodů od imperialismu, za ukončení válek mezi národy, za svržení nad­vlády kapitálu, za socialismus« (Le­nini. V ŘÍJNOVÉ REVOLUCI SE HLUBO­CE A VŠESTRANNĚ PROJEVILO VEL­KÉ SVĚTODĚJNÉ OSVOBOZENECKÉ POSLÁNÍ DĚLNICKÉ TŘÍDY. Vítězství Října znamenalo historic­ký zvrat v osudech národů naší ze­mě. Zachránilo naši vlast před hro­zící katastrofou, к níž ji vedla zločin­­ná politika vládnoucích vykořisťova­­telských tříd — statkářů a buržoazie, vyvedlo ji na cestu skutečně nezávis­lého rozvoje, všestranného společen­skoekonomického a kulturního po­kroku. Zároveň hrdinný boj dělníků a rol­níků Ruska, který se na celém svě­tě setkal s vřelou , a účinnou podpo­rou pracujících, ukázal podle Leni­nových slov »všem zemím něco, a to velmi podstatného, z jejich nevyhnu­telné a nedaleké budoucnosti«. Uká­zal všem utlačovaným ä bojujícím ná­rodům i jejich vlastní příští vítězství. Proletarian! mnohonárodnostního Ruska připadla , obtížná, ale zároveň čestná úloha průkophíka při výstavbě nové společnosti. Dělnická třída ve svazku, s. pracujícím rblmctvem, vy­jadřující hlavní zájmy absolutní' vět-' siný obyvatelstva země, zajistila vítěz­ství revoluce a nastolila svou moc. Za revolucí, za dělnickou třídou vykročily široké masy; pracujícího lidu, všichni pokrokoví- představitelé vědy á kul­tury. Zběsilému ozbrojenému, politic­kému a ideologickému odporu re­akce, dezorganizaci hospodářství. a kontrarevolučním sabotážím, krvavé­mu buržoaznímu teroru čelila dělnic­ká třída vysokou organizovaností a uvědomělou disciplínou, semknutostí kolem komunistické strany a revoluč­ní bdělostí. Celý průběh boje proti vnitřní kontrarevoluci a zahraničním •interventům ukázal, že revoluce mů­že upevnit své vítězství pouze v pří­padě, dokáže-li se hájit. Nastolení a Upevnění, sovětské moci jako jedné z foretn diktatury prole-' tariátu zajistilo v praxi nevídanou 'svobodu -a demokracii .pro obrov­skou pracující většinu, takovou demo­kracii, jaká není" rtiožná; v žádné ka-: pitalistické zemi. Na ‘zkušenostech; , naší země byla přesvědčivě dokázána pravdivost zá­sadní leninské teze, že pouze dělnic­ká třída vedená komunistickou stra­nou je schopna vést všechny pracu­jící a vykořisťované v boji za likvi­daci jařma kapitálu, v průběhu této likvidace, v boji za udržení a upev­nění vítězství a při budování nového společenského zřízení. POD VEDENÍM KOMUNISTICKÉ STRANY SE PRACUJÍCÍ NAŠÍ ZEMĚ ÚSPĚŠNÉ VYPOŘÁDALI S HLAVNÍM A NEISLOŽITĚJŠÍM ÚKOLEM SOCIA­­LISTICKÉ REVOLUCE — S ÚKOLEM BUDOVATELSKÝM. Byl splněn lenin­ský plán výstavby socialismu, zahr­nující všechny sféry života společ­nosti. Tento úkol musel sovětský lid plnit v neuvěřitelně těžkých podmín­kách, v nepřátelském kapitalistickém obklíčení. Nízká úroveň rozvoje vý­robních sil a kultury, kterou země zdědila po carském Rusku, převaha malovýroby v zemědělství, pustošivé důsledky světové a občanské války a také zahraniční intervence — v těch­to podmínkách začala výstavba nové společností v naší zemi. Socialistická industrializace a .ko­lektivizace zemědělství, kulturní re­voluce a spravedlivé vyřešení národ­nostní. otázky změnily naši vlast v his­toricky krátké době v mohutnou so­cialistickou velmoc. Věrolomný útok fašistického' Ně­mecka zmařil mírovou práci sovět­ského lidu. V dlouhé válce, nejtěžší v dějinách naší vlasti, prokázal so­větský lid hrdinství, jaké lidstvo do­sud nepoznalo. Dokázal nejen uhájit svou svobodu a nezávislost, ale při­spěl také rozhodující měrou к zá­chraně evropské a světové civilizace před zničením fašistickými barbary. Sovětský lid prokázal ve Velké vlastenecké válce bezpříkladné-hrdin­­ství a masové hrdinství prokázal 1 v mírové práci při obnově zniče­ných měst a vesnic, továren a zá­vodů. ÚSPĚCHY VLASTI ŘÍJNA ZA ŠEST DESETILETÍ JSOU PŘESVĚDČIVÝM DŮKAZEM TOHO, ZE SOCIALISMUS ZAJISTIL TAKOVÉ TEMPO ROZVOJE VŠECH STRÁNEK ŽIVOTA SPOLEČ­NOSTI, JAKÉ DĚJINY NEPOZNALY. К nepoznání se změnilo naše ná­rodní hospodářství. Přesto, že ze 60 let existence sovětského státu připadlo asi 20 let na války, které byly našemu lidu vnuceny, a na obno­vu hospodářství, jež po nich ná­sledovala, v roce 1976 se náš národ­ní důchod zvýšil proti předrevoluč­­ní úrovni 65krát. Průmysl dnes vyrá­bí za dva a půl dne tolik výrobků jako za celý rok 1913. Před revolucí .připadalo na naši ze­mi něco málo přes čtyři procenta světové průmyslové výroby, kdežto dnes pětina. V Sovětském svazu se vyrábí více litiny a oceli, těží se více ropy, že­lezné, manganové a chromové rudy a uhlí,, vyrábí se více koksu, cemen­tu a traktoru (podle celkového výko­nu motorů), parních a elektrických lokomotiv, bavlny, lnu, minerálních hnojiv a mnoha dalších výrobků než v kterémkoli jiném státě světa,______ Zásadní změny nastaly v charakte­ru, struktuře a rozmístění výrobních sil. Za léta sovětské moci se vyrov­nala úroveň hospodářského rozvoje všech sovětských republik. Velké pře­měny byly uskutečněny na vesnici, byla vybudována socialistická země­dělská velkovýroba. V. I. Lenin tou­žil po tom, aby náš venkov dostal 100 000 traktorů. V zemědělství So­větského svazu dnes pracuje 2,3 mi­liónu traktoru, 680 000 obilních kom­­• bajnů a další různé stroje. Celkový objem zemědělské výroby se za léta sovětské moci zvýšil 4,4- krát. Hospodářské upevnění kolchozú a sovchozů, postupné převádění země­dělství na moderní průmyslovou zá­kladnu, neustálé .zlepšování materiál­ních, kulturních a sociálních podmí­nek pracujících na vesnici vede к pře­konávání podstatných rozdílů mezí městem a venkovem. V naší zemi byly navždy zlikvidová­ny takové sociální neduhy, vlastní ka­pitalismu, jako je hlad a bída, neza­městnanost a negramotnost, sociální a národnostní útlak. Reálné příjmy dělníků v průmyslu a ve stavebnictví vzrostly ve, srovnání s rokem 1913 desetinásobně a rolníků čtrnáctiná­­sobfiě. Byl realizován rozsáhlý pro­gram bytové, kulturní a sociální vý­stavby. Byla rekonstruována většina starých měst, vybudováno mnoho no­vých měst a změnila se tvářnost ven­kova. Nyní se u nás každé dva roky dává do užívání více obytné plochy, než obsahoval městský bytový fond Ruska před revolucí. Každému sovět­skému člověku se poskytuje bezplat­ná lékařská pomoc a má zaručeno spravedlivé sociální zabezpečení. V naší zemi byl úspěšně vyřešen sociální úkol nesmírného historické­ho významu — byla v praxi zajiště­na skutečná rovnoprávnost žen. So­větské ženy mají významnou úlohu ve všech sférách veřejného života. Vše­chen sovětský lid prokazuje bezmez­nou úctu ženě-matce, ženě-pracovnici, že.ně-aktivní účastnici komunistické výstavby. Socialismus otevřel pracujícím ši­roký přístup к vědění, к bohatství du­chovní kultury. V předrevolučním Rusku byly asi tři čtvrtiny dospělého obyvatelstva negramotné. Nyní mají více než tři čtvrtiny pracovníků za­městnaných v národním hospodářství vysokoškolské nebo středoškolské (ukončené nebo neukončené) vzdělá­ní. Do všech druhů vzdělávání je ny­ní /zapojeno přes 93 miliónů lidí. V zá­sadě byl dokončen přechod ke vše­obecnému středoškolskému vzdělání. Ve společenském vědomí vládne vě­decký materialistický světový názor; rozkvetla sovětská literatura a umě­ní, které nesmírně obohacují celou světovou kulturu. Socialismus vytvořil neomezené možnosti pro rozvoj vědy a dal ji do služeb lidu. V zemi pracuje asi 1,3 miliónu vědeckých pracovníků — 108krát více než v roce 1913. Sovětská věda zaznamenala velké úspěchy ve zkoumání procesů společenského vý­voje dosáhla prvenství v mnoha obo­rech matematiky a mechaniky, kvan­tové elektroniky a fyziky pevných lá­tek, jaderné energetiky, chemie a bio­logie, kosmického výzkumu, věd o Ze­mi a v mnoha dalších vědních obo­rech. VELMI VÝZNAMNÝM VÝSLEDKEM OBĚTAVÉ PRÁCF. SOVĚTSKÉHO LIDU JE SPOLEČNOST ROZVINUTÉHO SO-' CIALISMU, VYBUDOVANÁ V NAŠÍ ZEMI. Rozvinutá socialistická společnost je zákonitou etapou v budování komu­nistické formace. V této etapě se so­cialismus rozvíjí už na vlastním zá­kladě a stále plněji projevuje své tvůrčí možnosti, svou hluboce humán­ní podstatu. Rozvinutý •socialismus se vyznačuje spojením výsledků vědec­kotechnické revoluce s přednostmi socialistického hospodářského systé­mu, důrazným obratem к intenzívním metodám rozvoje ekonomiky, kvalita­tivně novou úrovní a rozsahem výro­by, které umožňují bezprostředně plnit úkoly budování materiálně tech­nické základny komunismu, zajišťovat nepřetržitý růst životní úrovně pracu­jících, dosahovat významných úspě­chů v hospodářském soutěžení s ka­pitalismem. Rozvinutý socialismus je vyšším stupněm zralosti celého systému spo­lečenských vztahů, které postupně přerůstají v komunistické. Je mu vlast­ní nerozborná ideově politická a .spo­lečenská semknutost pracujících," je­jich bezmezná oddanost ušlechtilým ideálům komunistické strany a věr­nost zásadám marxismu-leninismu. (Pokračování na str. 7.) 41I Přijetí velvyslance PRAHA 31. ledna (ČTKJ — Předse­da vlády ČSSR Lubomír Strougal při­jal v pondělí v Praze Vladimíra Žáka v souvislosti s jeho nástupem do funkce čs. velvyslance v Libanonu. Zlatým písmem do kroniky podniku OSTRAVA 31. ledna (Od našeho zpravodaje) Uplynulou sobotu a neděli si budou moci hutníci naší první stavby socialismu opět zapsat zlatým písmem do kroniky podniku: Koksařl Nové hutě Klementa Gott­walda vyrobili nad státní plán 70 tun koksu, vysokopecaři 1200 tun surové­ho železa navíc a taviči v ocelár­ně vytavili za oba dny nad státní plán 1500 tun oceli. Vynikajícího výkonu dosáhli v so­botu valcíři na hrubostřední válco­vací trati, kteří splnili denní normu na 125 procent. V průsadě na blo­kovnách valcíři vyválcovali 2100 tun ingotů navíc. (ře) Mítink s L. Corvalánem BERLÍN 31. ledna (ČTK) — Osvo­bození všech politických vězňů a ob­novení demokratických práv a svo­bod v Chile je nyní hlavním úkolem chilských vlastenců a hnutí světové solidarity v boji proti Pinochetovu fašistickému režimu, prohlásil na pondělním .shromáždění pracujících závodu Bergmann-Borsig v Berlíně generální tajemník KS Chile Luis Cor­­valán. Shromáždění se zúčastnili ge­nerální tajemník ÚV SED a předseda státní rady NDR Erich Honecker a další představitelé NDR. Mezinárodní dělnická třída je dnes silnější než kdykoli předtím, řekl L. Corvalán v projevu. Zdůraznil vzrůs­tající autoritu a váhu SSSR a celého socialistického společenství v mezi­národních vztazích a změnu v pomě­ru sil ve světě ve prospěch socia­lismu. FAKTA Z CHILE: Polovina národa hladoví MEXICO 31. ledna fCTK) - Asi nčt miliónů Chiianů (z celkového počtu asi 10 400 000) trvale hladoví. Vyplývá to z nedávno zveřejněných zpráv Chil­ského národního statistického úřadu a výzkumného hospodářského odděle­ní chilské univerzity. Podle údajů těchto institucí jsou v první skupině chilského obyvatel­stva žijícího v podmínkách »extrém­ní bídy« asi dva milióny Chiianů. Z toho je polovina dětí ve věku do 16 let. Druhá skupina zahrnuje 600 000 trvale nezaměstnaných a několik de­sítek tisíc pracujících, kteří dostá­vají mzdu pod uznaným existenčním minimem. Sem patří i velký počet chilských důchodců. (Pokračování na str. 8.J Mrazy vyvolalyvUSA energetickou krizi KRITICKÝ NEDOSTATEK ZEMNÍHO PLYNU • TOPENÍ V DOMÁCNOS­TECH KONTROLUJE POLICIE WASHINGTON 31. ledna (CTK) — Letošní tuhá zima v USA způsobila podle pondělních zpráv stejně vel­kou energetickou krizi jako embar­go arabských zemí na vývoz ropy v roce 1973. Ve většině států střed­ní a severovýchodní části USA je již kritický nedostatek zemního plynu, na němž závisí vytápění více než polovi­ny amerických domů a provoz 40 pro­cent amerického průmyslu. Prezident Carter prohlásil po příjez­du do jednoho z nejpostiženějších stá­tů, Pensylvánie, že některé oblasti USA zůstanou zcela bez energie, jest­liže budou dosavadní mrazy pokra­čovat. Ve státě New Jersey přešly všeclnly podniky na 40hodinovou pracovní do­bu a ve všech domech se povinně mu­sí udržovat teplota maximálně na 18 stupních Celsia. Dodržováni tohoto nařízení kontroluje policie. SOCIALISTIČTÍ UMĚLCI MAJÍ PODPORU VŠECH PRACUJÍCÍCH V NAŠÍ VLASTI Tvůrčími činy pro společný cíl Výraz jednoty dělníků rukou s dělníky ducha • Vlna všeobecného souhlasu s provoláním výkvětu naší kultury PRAHA 31. ledna (Od našich zpravodajů] — Už v neděli a zejména v pon­dělí se do naší redakce začaly scházet ohlasy pracujících všech oboru na provolání čs. výborů uměleckých svazů. Jejich základním tónem je jednota myšlení i činů obrovské většiny této země, kteří chtějí udělat vše a na všech pracovištích pro další rozkvět Československé socialistické republiky. Hlasy, které přinášíme dnes, jsou jen zlomkem množství, které dostáváme na naše redakční stoly. Podporujeme tvořivou práci Inženýr Dominik Debnar, vedoucí komplexní racionalizační brigády v ocelárně Východoslovenských žele­záren z Košic: »Ten, kdo pozorně pře­četl provolání naší umělecké fronty, jasně pochopil, v čem tkví síla socia­listické společnosti. Je. to především v širokých možnostech seberealizace každého jednotlivce, od umělce, vý­zkumníka, inženýra nebo dělníka. Jsou to možnosti tvořivé práce pod­ložené jistotou, společenským oceně­ním všeho, co slouží společnosti, je­jímu rozkvětu. Mluvím jménem ko­lektivu, který přesto, že spolupracuje teprve rok, dosáhl už miliónové.úspo­ry a dále společnými silami řeší vlastní program, jehož splnění zna­mená ještě výraznější úspory kovů. Mluvím o tom proto, že jsme pře­svědčeni, že v upřímných slovech umělců, jsou vyjádřena i naše stano­viska. Vždyť v provolání se hovoří •o tvořivé- práci, důsledném plnění programu, strany, vytváření spoléčen­­ských hodnot dneška i zítřka. Záro­veň vystoupení umělců považujeme za nejsilnější argumenty proti těm, Řteří znevažuji naši práci, naše spo­lečné výsledky, kteří proti tvořivé či­norodosti rozkvětu socialistické vlasti, poctivé práci kladou destrukci, zpo­chybňování. jsme lidé od kovu a ohně, lidé tvrdé práce. O to víc nás těší dosažené výsledky a o to s vět­ším rozhořčením odsuzujeme ty, kteří »naše společné úspěchy bagatelizují.« Široké obzory • («к) Dr. Ladislav Síp, ředitel Symfonic­kého orchestru hl. města Prahy FOK: »Ve druhé polovině roku 1934 se se­šla v Kmochově restauraci poblíže Vinohradského divadla skupina dva­ceti neZaměstrtaných mladých hudeb-; níků-iňžtrumentallstů. Pokusili; še tě­šit svou tíživou situaci založením or­chestru, s nímž doufali nalézt ob­živu ve filmu, v opeře a v koncertě, a tak dostal ten nový orchestr i jmé­no -7-- FOK. , Mám tu čest stát, dnes v čele .to­hoto orchestru, který se jmenuje Symfonický orchestr hlavního města Prahy, a není už zdaleka jen orch.es-; trém, je institucí o 211 pracovnících a kromě orchestru disponuje profe­sionálním Pražským mužským sborem, Kvartetem města Prahy, Foerstrovým triem, soubory Collegium musicum, Pražští komorní sólisté a Musica da camera Praga, má koncertní jedna­telství, které pořádá ročně na 400 koncertů v našem hlavním městě Praze. Srovnávám a spolu se mnou se za­mýšlejí i všichni členové naší insti­tuce, had tím, co vlastně nám podle autorů charfy 77 schází к sebereali­zaci, ke šťastnému životu, к svobodě. Máme plné zajištění, můžeme pláno­vat, svou činnost na dlouhá léta do­předu v největším pražském koncert­ním sále. Máme zázemí posluchačské obce, která zaplňuje naše koncerty do posledního místa. Spolupracujeme s předními sólisty a dirigenty .všech zemí. Všechny naše soubory hostují několikrát v roce v zahraničí, letos například v Bulharsku, NSR, Turec­ku, .Švýcarsku, Itálii, Rakousku, Ka­nadě aid. Provolání československých výborů uměleckých svazů bylo pro nás pod­nětem к zamyšlení. Plni radosti jsme sí znovu . uvědomili,. jaké možnosti nám dává a jaké široké svobodné,ob­zory před námi otevírá socialistická skutečnost v naší zemi. Jsme pevnou součástí paši kulturní fronty. Promluvili i za nás Libuše Mráčková, vedoucí - brigády socialistické práce, Severočeské tuko­vé závody Ostí nad Labem: »S vel­kým zájmem jsme se v našem čtyři­­cetičlenném kolektivu seznámili s ma­­nifestačním provoláním našich před­ních umělců. Hluboce na nás zapůso­bilo vystoupení spisovatele Bohumila Říhy, hudebního skladatele Jana Seid­la, architekta Vladimíra Meduny a dalších. Shodli jsme se v naší brigádě, že přední představitelé naší kultury pro­mluvili i za nás a vyjádřili to, co bychom chtěli říci na adresu nepřá­tel socialismu, kterým je solí v očích, že se upevňuje naše přátelství se So­větským svazem, že jsme pevným článkem socialistického společenství a že se nám daří naplňovat činy zá­věry XV. sjezdu KSC. Jsem pevně přesvědčena, že právě snaha pracovat stále lépe a odpověd­něji — ať je to kdekoliv — ve pro­spěch socialismu a míru je to, čeho se naši nepřátelé nejvíce obávají. V našem kolektivu jsou lidé s různý­mi zájmy a zálibami. Všichni však umějí vzít za práci. Čestně se vypo­řádat s úkoly státního plánu se stalo zákonem naší brigády. Snažíme se svou práci a techniku neustále zlep­šovat. Daří se nám to. Není tak dlou­ho, co jsme za osmihodinovou směnu stáčeli do lahví 24 tunv jedlých olejů. Nyní již stáčíme 50 jtun za směnu. Posiluje nás to a podněcuje к dalším pracovním úspěchům.« (lc)

Next