Rudé Právo, červenec 1979 (LIX/153-178)

1979-07-02 / No. 153

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! ROBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 153 — ROČNÍK 59 (Právo lidu ročník 82) CENA 50 HALÉŘŮ T řicet let sloužila činnost Rady vzájemné hospodářské pomoci rozvoji hospodářské a vědeckotechnické spolupráce bratrských států a stálé­mu plánovitému růstu jejich národního hospodářství i vědeckotech­nického potenciálu. Přispěla nematou mo»ou ke vzniku a upevnění světové socialistické soustavy, pomohla věci budování socialismu a komunismu. Shromáždila kolem první země socialismu, Sovětského svazu, rodinu mla­dých států, které se rozhodly skoncovat jednou provždy s vykořisťovatel­­ským řádem a vydat se za vedení komunistických a dělnických stran so­cialistickou cestou. Tak byla hodnocena činnost RVHP od jejích počátků až do dnešních dnů v projevech vedoucích delegací členských států rady na XXXIII. zasedání v Moskvě i v závěrečném Prohlášeni к třicetileté činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci. RVHP se stala nejdynamičtějším a zároveň nejstabilnějším integračním společenstvím světa, jak o tom hovoři jasnou řečí známá čísla a fakta. Plným právem bylo rovněž zdůrazněno, že RVHP byla od samého počátku také nejdemokratičtější ekonomickou organizací, která poprvé v historii lid­stva uvedla do života mezinárodní a mezistátní ekonomické vztahy zcela nového typu, založené na zásadách socialistického internacionalismu. Socialismus odstranil vykořisťování člověka člověkem ve vztazích mezi lidmi a odstranil také vykořisťování slabších a chudých zemí zeměmi eko­nomicky mocnějšími. Místo toho nastolil zásadu vzájemných výhod a ve vztazích mezi socialistickými státy zásadu vzájemné suudružské pomoci. Právě to je nejvíc charakteristické pro činnost rady v uplynulém třicetiletí. Sbližování ekonomické úrovně členských zemí je nejen politickým a ideolo­gickým heslem s hlubokým demokratickým obsahem, ale stálou programo­vou zásadou, která se postupně převtěluje v realitu. Není třeba dokazovat statistickými údaji, že některé země, které před druhou světovou válkou patřily v Evropě mezi nejzaostalejši a nejchudší, se dnes řadí mezi průmyslově vyspělé státy s moderní ekonomikou a tech­nicky i všeobecně vzdělaným obyvatelstvem. Právě socialismus — a jedině socialismus — ukazuje cestu, že je možno v historicky krátké době úspěš­ně překonat hospodářskou zaosialost. Tato skutečnost značně zvyšuje pres­tiž a přitažli др-. В H ■ vost RVHP’kte' Pro budoucnost Ш 1 žací. omezující svou činnost jen na Evropu a rozšířila svou působnost do dalších dvou kon­tinentů. Bohatá a pestrá účast řady zemí ze čtyř světadílů v roli pozorovatelů a hostů na zasedání v Moskvě je dokladem, že principiální politika RVHP nachází ve světě stále širší odezvu. Při moskevských jednáních však nešlo o historizující pohled nazpět. Na hodnocení uplynulých třiceti let navazovalo posouzení současné situace i stanovení dalších úkolů pro blízkou budoucnost i dlouhodobou perspekti­vu. Pro dokumenty zasedání i většinu přednesených projevů je charakte­ristický střízlivý, věcný tón a analytický přístup к řešeni závažných eko­nomických otázek. Prohloubení, upevnění a vyšší efektivita mezinárodní so­cialistické dělby práce je hlavní — a někdy jedinou — cestou, jak za­bezpečit další růst národního hospodářství a životní úrovně lidu členských zemí i socialistického společenství jako celku. Je skutečně třeba, jak bylo řečeno v poselství generálního tajemníka ústředního výborní Komunistické strany Československa a prezidenta Československé socialistické republiky Gustáva Husáka XXXIII. zasedání, aby činnost rady účinně odpovídala na naléhavé požadavky socialistické výstavby členských zemí a razila nové cesty, nové perspektivy vzájemné spolupráce. Toho si byli všichni účast­níci vědomi. Za ony nové cestý je možno označit vedle dbhodnutého plánu mnoho­stranných integračních opatření v první řadě dlouhodobé cílové programy spolupráce. Jsou to dokumenty velkého politického a ekonomického vý­znamu, které určují společný směr pro řešení stěžejních národohospodář­ských úkolů v příštích dvou pětiletkách a dávají zároveň praktický návod к jejich řešení. Již loni, na XXXII. zasedání RVHP v Bukurešti, byly přijaty dlouhodobé cílové programy spolupráce v oblasti paliv a energetiky, potravinářství a zemědělství a strojírenství. К těmto třem programům přidalo zasedáni v Moskvě dva další — v oblasti výroby nejdůležitějších druhů spotřebního zboží a v oblasti dopravy. Uvedených pět programů pokrývá nejvýznamnější a z hlediska potřeb nejaktuálnější oblasti ekonomiky. Komuniké ze zasedání podává přehled o tom, co se zatím pro jejich realizaci udělalo, jaká opatření byla přijata a které významné dohody s cílovými programy související byly uzavřeny. Nejde jen o prosté plnění úkolů. Jde především o kvalitu, o to, získat a udržet si vysokou technickou úroveň výroby, držet krok či kontakt se světovou špičkou. S technicky zaostalými výrobky se nelze na světových trzích uplatnit, nejen v ostré konkurenci na kapitalistických trzích, ale ani na socialistických trzích nebo v rozvojových zemích. Takové výrobky od­běratel nekoupí nebo za ně zaplatí nízkou cenu, která činí jejich výrobu nerentabilní. Ostatně i spotřebitelé na domácím trhu o takové výrobky brzy ztratí zájem. Požadavek vysokých technických parametrů a dalších dobrých ^ kvalitativ­ních vlastností platí pro každého vývozce. Pro ČSSR, která realizuje třeti­nu svého národního důchodu prostřednictvím zahraničního obchodu, to pla­tí dvojnásobně, jak zdůraznil vedoucí československé delegace na zasedání, člen předsednictva Ov KSČ, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. Jsme si toho vědomi a máme proto zájem na jasném a dlouhodobém řešení eko­nomických problémů a přesném stanovení úkolů i podmínek. Na zasedání v Moskvě byla přijata dohoda o mezinárodní dělbě práce ve výrobě zařízení pro jaderné elektrárny, ua které se Sovětský svaz a Československo podílejí jako dva hlavní partneři. Pro nás má zásadní vý­znam, neboť určuje budoucí dlouhodobé zaměření našeho průmyslu, je však významná pro všechny státy socialistického společenství, neboť jaderná energetika je nejdůležitější cestou к řešení naléhavých palivoenergetických problémů. Jestliže komplexní program z roku 1971 uvedl integraci jako vyšs-í a do­konalejší formu spolupráce členských států RVHP, pak dlouhodobé cílové programy spolupráce v jistém smyslu znamenají nejen doplnění, upevnění a aktualizování komplexního programu, ale zároveň i další a vyšší integrač­ní stupeň. Z tohoto hlediska je možno výsledky moskevského zasedání označit za podstatný krok vpřed, za předpokladu, že dohodnuté^ cílové pro­gramy a smlouvy к nim budou včas, přesně a ve vysoké kvalitě plněny. Zasedání v Moskvě vyjádřilo, jak se praví v komuniké, pevné odhodlání i v budoucnu rozvíjet a prohlubovat hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci členských zemí v zájmu růstu národního hospodářství členských zemí i společenství jako celku, vybudování socialismu a komunismu a za bezpečen! míru na celém světě. Půjde o to, aby pracující v členských ze­mích RVHP za vedení svých komunistických a dělnických stran přijali úko­ly cílových programů za své a ztotožnili se s nimi. Aby pochopili jejich význam a důležitost plnění úkolů z nich vyplývajících, aby, obrazně řeče­no, literám programů vdechli společnými silami život. To je přínos XXXIII. zasedání v Moskvě, jeho odkaz pro příští dvě pětiletky. Opravy sklízečích mlátiček zajištujl v prodloužených směnách pracovníci STS Okřinek na Nymbursku. Podle smluv­ních požadavků opravili již 182 kombajnů a do zahájení sklizně obilovin předají dalších 49 strojů E 512 a SK ti. Na snímku Josef Chytil při opravě kombajnu E 512. Foto ČTK — KAREL VLČEK DOPIS DNĚ Vyhledal jsem údržbáře, který v našem objektu prováděl určité opravy a zanechal na dvoře převážné množství stavebního materiálu, hlavně py­tel cementu, ze kterého spotřeboval necelých pět kilogramů.. Zeptal jsem se, proč zbytek nedal odvézt do skladu. Moje otázka ho překvapila a po chvíli odpověděl: »Cožpak se to vyplatí, aby někdo zbytečně ztrácel čas a nějaké kilo cementu (asi 45 kg) vezl do skladu? To je přece zanedba- Drahé »zanedbatelné ztráty« tělně.« Při prohlídce velkého staveniště jsem viděl, jak dělníci rozbíjejí dřevěné podlážky z lešení a topí s nimi pod kotlem s asfaltem. Na otázku, proč tak postupují, že je škoda ničit věc, kterou by bylo možné po malé opravě ještě použít, jsem dostal podobnou odpověď jako v pří­padě předešlém. Dále bych mohl připomenout pohozené zbytky elektroma­teriálu, lepenky, obkladové keramiky, drátěného pletiva. Nechci zevšeobec­ňovat, Jsou pracoviště, kde si potrpí na pořádek. Ale bohužel ze zkuše­nosti víme, že je stále ještě nemálo těch, kde termín »zanedbatelné ško­dy« zdomácněl. A takto vzniklé ztráty každým dnem ukrajují nemalý kus z našeho společného krajíce. JOSEF SCHLETTER, Pardubice PONDĚLÍ 1979 SOBOTA A NEDĚLE NA POLÍCH Nepolevit v senoseči ČERVENEC svážejí seno z nepřístupných ploch • Pomoc brigádníku i ve druhých směnách • Na Slovensku se sklízí ozimý ječmen a pšenice PRAHA 1. Července (Od našich zpravodajůJ — Ošili získat na zimu co nej­více kvalitního krmivá nadává ani ve dnech volna našim zemědělcům klidu. Zejména na Slovensku, kde se již na obilných lánech objevují kombajny, se tempo závěru senoseěe zvyšuje. Naši zpravodajové zaznamenali právě v těchtu dnech na polích mnohé poznatky i podněty, jakož i doklady poctivé a obě­tavé práce zemědělců. ZTRÁTY BÝT NEMUSEJÍ Ačkoliv slunce nehřálo jako v jiné dny, využily některé zemědělské pod­niky ve Středočeském kraji soboty a neděle též к dokončování sklizně pí­ce. Hlavně z ploch, kam se nedosta­ne zemědělská technika, nebo které je třeba ještě pohrabat. JZD Pod Třemošnou Lhota u Pří­brami má 950 ha luk а к dokončení senOseče mu zbývají sklidit necelá 4 procenta pozemků. Převážně z mok­řin. Práce dvanácti žen z Pasek, Sád­­ku, Drahlína a Obecnice, které pod vedením skupinářky Milany Šeflové sklízely louku u Oseče, dokazovala, jak je to náročné. Pro dosušeni a od­voz musely trávu vidlemi vynášet na pevnější plochy. »Zbyla po senážování v mokrých místech, kam se teď, po několika vy­datných deštích, s mechanizací nedo­staneme,« vysvětlil Václav Zelenka, technik rostlinné výroby střediska Sádek. »Rozhodně se však 1 toto vy­nášeni vyplatí. Například dnes odtud odvezeme čtyři velkoobjemové vozy sena.« »Důležité také je,« připomněl к to­­niu vedoucí výroby družstva Josef Slepička, »že se ležícími zbytky ne­snižuje kvalita porostů a čistými plo­chami se vytvářejí dobré podmínky pro další seč. jen kdyby bylo i dost techniky pro pohrabování. Zatím je jí stále větší nedostatek, protože již ně­kolik roků není na trhu.« (fl) JDE PŘEDEVŠÍM 0 KVALITU Na horách a kopcích, věnčících ze severovýchodu celý Východočeský kraj, byla 1 tato sobota a neděle — pokud zemědělce nevyhnal z. polí v .některých oblastech nedělní déšť — pracovní. Na Pasekách, v Horní Rokytnicí, Vítkovicích a Benecku, které jsou nejvýše položenými jednosečnými loukami Státního statku ve Vysokém nad Jizerou, zbylo po sobotě, kdy se sklidilo kolem padesáti hektarů, ješ­tě práce na šest až sedm dnů. V sobotu dokončili první etapu se­­náží také na plochách společné rost­linné výroby Letohrad v okrese Ostí nad Orlicí. »Máme první sena hotova o čtrnáct dnů dříve než loni a jsme překvapeni, jaké jsou výsledky. I když jsme tomu překvapení dost pomohli prakticky dvojnásobnou dávkou hno­­jiv i na louky třetí a čtvrté katego­rie. Vysoké náklady se vyplatily,« konstatuje agronom výžlvář SRV ing. Josef Veselka. »Trvalé travní poros­ty vykazují kolem 85 až 88 procent loňského objemu a mají přitom vy­nikající kvalitu.« (šd) V ZÁVĚRU PŘIDAT , Sklizeň víceletých pícnin ve Výcho­doslovenském kraji vrcholí už i v se­verovýchodních okresech. Právě zde je třeba nepolevit v tempu, naopak důsledně sklidit takříkajíc každé stéblo trávy. Čas je totiž neúprosný, blíží se žně, rozdíl mezi jejich zahá­jením na Východoslovenské nížině a v severních oblastech bude tentokrát minimální. Právě proto by měli v se­vernějších okresech přidat, aby je žně nepřekvapily. Poznatky z okresu Humenné totiž ukazují, že ve větši­ně družstev a státních statků se na »zelené žně« dobře připravili. Týká se to zejména JZD v Kamenici nad Cirochou, Jasenově, Koškovcích, Ku­biši, Břekově a dalších. S jejich vý­sledky však kontrastuje postup sklizně - krmiv například v JZD Radvani, Hos­­toviclch, Habure a zejména v JZD Vrchovina v Čabalovcích, kde dosud z 32(5 ha luk sklidili pouze 100 ha. Přidat by měli i v JZD Ol'ka, Papin, Čabiny, na Státním statku v Stakčíně; kde z 1096 ha sklidili necelou polo­vinu. (šk) ŽNĚ ZAČALY V jižních okresech Západosloven­ského kraje probíhal sběr ozimého ječmene. První v kraji začali druž­stevníci komárenského okresu a do neděle sklidili ozimý ječmen z plochy 200 ha a do zemědělských nákupních středisek odevzdali více než 6000 tun. V celém okrese je ozimý ječmen za­setý na 377 ha. Ke komárenským zemědělcům se přidali i zemědělci z Galanty. První klasy začaly padat pod kombajny zemědělského družstva /Pokračování na str. 2) К životnímu jubileu PRAHA 1. července (ČTK) — Prezi­dent československé socialistické re­publiky Gustáv Husák zaslal blaho­přejný telegram prezidentu Řecké re­publiky Konstantinosu Tsatsosovi u příležitosti jeho 80. narozenin. FESTIVAL PŘÁTELSTVÍ ČS.A SOVĚTSKÉ MLÁDEŽE V PRAZE Mladí solidárně pro mír Sovětští komsomolci přijeli z družebních k^ajů do hlavního města ČSSR 9 Protiválec­­ná manifestace v Udicích ® Slavnostní koncesi v Parku kultury a oddechu PRAHA 1. července (zr) — První část Festivalu přátelství československé a sovětské mládeže skončila v sobotu odjezdem téměř 800 komsomolců t družebních krajů naší vlasti do hlavniho města Prahy. Nedělní festivalový den prožili komsomolci společně se svazáky ve znamení hesla Mír — solidari­ta — internacionalismus. V neděli dopoledne st komsomolci v hlavním městě ČSSR prohlédli pa­mátná místa revolučních tradic, na­vštívili také metro a nová sídliště. □ Odpoledne se na 900 komsomolců a čestní hosté festivalu zúčastnili pro­­tiválečné, manifestace v Lidlcích. U Horákova statku položením věnce a kytic uctili památku obětí fašismu. Za zvuků Pochodu padlých revolu­cionářů položili společný věnec fes­tivalových delegací předseda ÜV SSM Miloslav Dočkal, vedoucí komsomol­­ské delegace, tajemník ÜV VLKSM Vagif Gusejnov a četní hosté festi­valu. Pietního aktu se dále zúčastni­ly zástupkyně lidických žen, místo­předsedkyně České národní rady Ma­rie Jarošová a další. Přítomen byl rov­něž rada velvyslanectví SSSR v ČSSR Michail Orlov. Položením dvanácti věnců rudých růží uctili památku lidických obětí fašistické zvůle také zástupci SSM ze všech krajů naší vlasti a komso­molci z jejich družebních oblastí. Manifestace proti válce, která se v areálu lidického památníku konala po ukončení pietního aktu, byla za­hájena státními hymnami ČSSR a SSSR. Vystoupil na ní místopředse­da ÜV SSM a předseda Českého’ Ov SSM Jaroslav Jenerál. Jménem komsomolské delegace ho­vořil na manifestaci zámečník-rýso­­vač Automobilového závodu leninské­ho Komsomolu, poslanec Nejvyššího sovětu RSFSR, Nikolaj Sudarikov. Účastníky festivalu poté jménem lidických žen a občanů pozdravila soudružka Marie Jarošová. Připomně­la, že americké a nyní čínské solda­tesky Ve Vietnamu, fašistická junta v Chile a další militaristické kruhy připravují světu stále nové Lidice, a proto je třeba neustávat v soustav- Saljut 6 a Progres 7 se spojily MOSKVA 30. června (ČTK) — V so­botu ve 14 hodin 18 minut moskev­ského času se automatická nákladní loď Progres 7 spojila s orbitálním komplexem Saljut 6—Sojuz 34. Loď Progres 7 dopravila na oběžnou drá­hu palivo pro stanici Saljut 6, zaříze­ní a materiály, které umožňují pobyt posádky, vědecký výzkum a experi­menty, 1 poštu. Po manévrech na oběžné dráze provedených podle povelů řídícího střediska se loď Progres 7 dostala do oblasti působení palubních auto­matických systémů pro sblížení se stanicí Saljut 6, které zajistily při­blížení, kontakt a konečné spojení obou umělých kosmických objektů. Kontakt a spojení kontrolovala po­sádka orbitálního komplexu kosmo­nauti Ljaehev a Rjumin-. ném boji za mír pro všechny obyva­tele naší planety. Na závěr manifestace se ujal slova čestný host festivalu, hrdina Sovět­ského svazu, generálporučík Nikita Domin, přímý účastník osvobozování Československa Sovětskou armádou. Zdůraznil kromě jiného, že naše mí­rová přítomnost je prozářena chrab­rostí sovětských vojáků, hrdinstvím Účastníků SNP, hrdinů od Sokolova, Dukly 1 z povstalecké Prahy. Manifestace v Lidicích byla zakon­čena Internacionálou. □ Večer se konal v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka slav­nostní koncert družby. LÜD0VA JEDNOTA К SITUACI V CHILE Bezmezné pošlapávání práv BUENOS AIRES 1. července (ČTK) — V Chile bylo vydáno prohlášení Li­dové jednoty, které odhaluje represívhí plány Pinochetovy fašistické dikta­tury. Lidová jednota ve svém prohlášení připomíná, že Chile jíž přes pět let žije v podmínkách krutého útlaku a teroru. Doposud jsou prohlašováni ti­síce vlastenců, kteří byli zatčeni pří­slušníky kárných oddílů, za »bezna­dějně nezvěstné«. Pronásledování je vystavena i kul­tura a Pinochetova vláda hrubě po­rušuje lidská práva. К zastření svých zločinů а к ospra­vedlnění dalších represí vydal Pino­­chetúv režim tzv. protiteroristický zákon, který »otevřeně ohrožuje or­zanizace nesouhlasící s vládou«, pra­ví se v prohlášení. V dokumentu se dále zdůrazňuje, že Lidová jednota rozhodně odsuzuje teror a reprasálie. Veškerá odpověd­nost za teroristické činy padá na hlavu představitele chilské diktatury Pinocheta a jeho vládu. V prohlášení se vyjadřuje hluboké přesvědčení, že chilský lid dokáže s diktaturou skoncovat. Její pád je nevyhnutelný. Lidová jednota vyzývá všechny Chilany к zesílení boje za svržení vojenskofašistického režimu v zemi. 0 BLAHOPŘEINÉ TELEGRAMY PRAHA 30. června (ČTK) — Prezi­dent Československé socialistické re­publiky Gustáv Husák zaslal blaho­přejný telegram prezidentu Burund­­ské republiky plukovníku Jeanu-Bap­­tistovi Bagazovi při příležitosti stát­ního svátku jeho země. □ Prezident Československé socialis­tické republiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Rwandské republiky generálmajoru juvénalovi Habyalimanovi při příle­žitosti státního svátku jeho země. □ Prezident Československé socialis­tické republiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram generálnímu gu­vernérovi Kanady Edwardu Richardo­vi Schreyerovl u příležitosti státního svátku jeho země. Sovětští hosté odcestovali Rozloučení s delegací Nejvyššího sovětu SSSR PRAHA 30. června (ČTK) — Delegace Nejvyššího sovětu SSSR, vedená kan­didátem politického byra ÜV KSSS a prvním náměstkem předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Vasilijem Kuzněcovem, ukončila v sobotu oficiální přátelskou návštěvu Československa, která se uskutečnila na pozvání člena předsednictva ÚV KSČ a předsedy Federálního shromáždění ČSSR Aloise Indry, a odletěla z Prahy zpět do vlasti. V delegaci dále byli poslanci So­větu svazu a Sovětu národností: Ni­kolaj Kiričenko, Cyrenžab Soktojev, Vladimir Volkov, Olga Jonkuová, Vja­­česlav Krjukov a Alglrdis Ferensas. Na ruzyňské letiště se přišli se sovětskými poslanci rozloučit člen předsednictva ÚV KSČ a předseda Federálního shromáždění ČSSR Alois Indra, tajemník ÚV KSČ Jindřich Po­ledník, místopředseda vlády ČSSR Jin­dřich Zahradník, místopředsedové Federálního shromáždění ČSSR — první místopředseda Ján Marko, před­seda Sněmovny lidu Václav David, předseda Sněmovny národů Dalibor Hanes, Bohuslav Kučera, Richard Ne­jezchleb, Jaroslav Srb, Vladimír Ve­dra, Michal Žákovič a další přední představitelé našeho nejvyššího zá­konodárného sboru. Se vzácnými hosty se dále rozlou­čili ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek, předseda ČNR Evžen Erban a další osobnosti naše­ho politického a veřejného života. Přítomen byl rovněž velvyslanec SSSR v ČSSR Vladimir Mackevič se členy velvyslanectví, starší představi­tel hlavního velitele spojených ozbro­jených sil států Varšavské smlouvy při ČSLA generálplukovník Dmitri) Litovcev, velitel Střední skupiny so­větských vojsk v ČSSR generálplu­kovník Dmitri) Jazov a další sovětští generálové a důstojníci. Před odletem předali českosloven­ští a sovětští pionýři členům delegace kytice květů. SKONČIL JUBILEJNÍ FILMOVÝ FESTIVAL PRACUJÍCÍCH Úspěšný svátek umění Hlavní cena FFP české komedii Já už budu hodný, dědečku! CSTI NAD LABEM 30. června (Od našeho zpravodaje) — V severočeské metropoli Ústí nad Labem byl v sobotu slavnostně zakončen jubilejní, XXX. fil­mový festival pracujících, svátek filmového uměni i diváků, nemající ve světě obdoby, jehož letošní ročník vyzněl neméně úspěšně jako zatím nejlepší, loňský. Při této příleži­tosti byly uděleny ceny - XXX. FFP. Hlavní cenu festi­valu získal za pů­sobivé komediální zpracování proble­matiky vztahů mezi lidmi český snímek Petra Schulhoffa Já už budu hodný, dědečku! Cenu FFP si odnesl za divácky při­tažlivé zpracování závažného spole­čenského tématu španělský film Ví­kend, natočený J. A. Bardemem (ví­tězný film MFF v Moskvě). Ceny FFP ža ženský herecký výkon získala za­sloužilá umělkyně Jana Brejchová za postavu Edity ve filmu Mladý muž a bílá velryba a za mužský herecký vý­kon Pavel Poppandov za roli Pandě­­leje v bulharském snímku Nešika. Zvláštní ceny FFP byly uděleny La­dislavu Smoljakovi a Zdeňku Svěrá­koví za autorský přístup ke kome­diálnímu žánru ve filmu Kulový blesk, dále slovenskému dokumentu Proletárske léto režisérky Marcely Jurovské za působivé ztvárnění histo­rie Slovenské republiky rad a městu Košice za dlouholeté nejúspěšnější výsledky při organizování FFP. Čestnými uznáními byli poctěni mladý slovenský režisér Fero Fenič za krátký film Diadém, Vladimír Ji­­ránek za výtvarnou složku animova­ného filmu Hokej je hra a český film Indiáni z Větrova, který natočil Július Matula. Při příležitosti zakončení XXX. roč­níku Filmového festivalu pracujících byla rovněž předána Cena čs. filmo­vé kritiky, udělován Klubem čs. fil­mových novinářů. Letos ji jako nej­­, lepší snímek domácí produkce loň­ského roku získalo díle Mladý muž a bílá velryba, které natočil režisér Jaromil Jlreš podle románu Vladimí­ra Párala. Cena města Ostí nad Labem při­padla národní umělkyni Jiřině Šejj halové za hlavní roli ve filmu Vác­lava Matějky Sólo pro starou dámu (tento snímek festival zakončil); Ce­nu města Prešova získal slovenský film Blízké dialavy (režie Otto Kři­vánek) za umělecké zobrazení idejí socialistického internacionalismu. Svaz československo-sovětského přátelství udělil svou cenu epopeji režiséra M. Jeršova Blokáda — 2. část za přesvědčivé ztvárnění hrdin­ství obránců Leningradu. Svaz čs. dra­matických umělců ocenil kameru Oskara Šaghyho ve filmu Blízké dia­­íavy. Slavnostní zakončení jubilejního, XXX. filmového festivalu pracujících v Ostí nad Labem se zúčastnili před­stavitelé politického a veřejného ži­vota Severočeskéhr kraje, okresu a města Ostí nad Lab m, vedoucí či­nitelé čs. filmu, zahraniční hosté festivalu, filmoví tvůrci a herci. (mej I pobytu delegace švédských komunisto KOŠICE 1. července (z) — V ne­děli — třetí den svého pobytu ve Vý­chodoslovenském kraji — se delegace Dělnické strany komunistů Švédská, vedená jejím předsedou Rolfem Ha­­gelem, seznámila s Vysokými Tatra­mi. Návštěvou našich velehor skončil pobyt delegace na východním Slo­vensku, kde kromě jiného zavítala do Košic, Východoslovenských žele­záren, do JZD v Lemešanech a do Prešova. Večer odletěla delegace, která je na pozvání ÚV KSČ na oficiální ná­vštěvě Československa, z Popradu zpět do Prahy. »*4f «‘»Г'« ч Ц ' V rámci Festivalu přátelství česko­slovenské a sovětské mládeže navští« vila 29. června skupina sovětských účastníků stavbu elektrárny Mělník III v Horních Počaplích. Foto ČTK ь-i LIBOR HAJSKÝ

Next