Rudé Právo, leden 1980 (LX/1-26)

1980-01-02 / No. 1

Předsevzetí proměnit v činy Kritizované nedostatky napravíme 9 Spokojenost lidí — náš cíl • Směr: rozhodující stavby PRAHA 1. ledna (Od našich zpravodajů) — Před zahájením posledního roku Šesté pětiletky se naši zpravodajové obrátili na některé vedoucí pracovníky podniků a závodů s otázkou, jak se chtějí vyrovnat s letošními náročnými úkoly. Ing. PAVEL JANDA, vedoucí provoz­ní jednotky II. Metrostav Praha: Při výstavbě pražského metra se daří ply­nulý přechod z jednoho roku do druhého. Bráníme se tomu, abychom na konci šturmovali a na začátku ne­pracovali naplno. Náš kolektiv úspěš­ně razí staniční a traťové tunely již třetí trasy metra v centru města a na Smíchově. Podílí se s ostatními part­nery na dokončení druhého úseku trasy C z Kačerova do Jižního Města, kudy pojedou vlaky v listopadu. V posledním roce pětiletky nás če­kají ještě náročnější a rozsáhlejší úkoly. Dokončíme další tunelové úse­ky a části stanic. Brigády Václava Hromase, Jiřího Kubra, Ladislava Špá-, se a další uplatňují tvůrčím způso-' bem sovětské zkušenosti, zejména no­vátora Zlobina. Stejně jako dosud prosazujeme do nového roku přesnou a účinnou souhru lidí na povrchu a v podzemí. Smlouvy stanoví, co a v jaké lhůtě a kvalitě má udělat bri­gáda, ale také co musí zajistit ve­dení stavby. Dobrá organizace je tím důležitější, že naplno začne ražba tře­tí trasy metra ze Smíchova do sta­nice Sokolovská. Dobře nám pomáhá sovětská razicl technika. Dostaneme nového, výbor­ného pomocníka. Dokončujeme mon­táž sovětského mechanizovaného ští­tu, se kterým bude razit traťový tu­nel zkušená brigáda Miroslava Fiše­ra. Konec roku jsme uvítali s dobrým pocitem — splnili jsme plán v celku i na jednotlivých stavbách. Tuto dů­slednost přeneseme i do nového ro­ku. Hovoříme také o našich rezer­vách a nechceme je nechat, dlouho nevyužité. Ing. KONSTANTIN HANUDEL, vedoucí inženýr závodu 07, Pozemní stavby, Košice: Na adresu stavbařů zaznělo už dost kritických slov, proto si do nového roku přeji, abychom se po­lepšili. Ovšem i v našem závodě po­třebujeme pro to něco udělat. Největ­ším přáním celého kolektivu je, aby­chom konečně v novém roce dostavě­li moderní panelárnu s kapacitou 800 bytů typu NKS. Ta stará už slouží 20 let a, upřímně řečeno, již nestačí s dechem. Dalším takovým přáním je, aby jednotlivá sídliště, lokality, kde je soustředěna bytová výstavba, měly kvalitní inženýrské sítě. Prostě aby každý účastník bytové výstavby svědomitěji plnil své úkoly. Léta to­tiž schvalujeme dlouhodobé záměry bytové výstavby, ale v praxi se ne­dodržují. A potřebovali bychom i více strojního zařízení, zejména pro ře­meslnické práce, abychom snížili pracnost, vylepšili pracovní prostředí atd. Když se nám v novém, roce tato přání splní, bude se nám dýchat lépe a na adresu stavbařů bude určitě mé­ně kritických slov. JÁN SOPÖCI, předseda JZD Ružinov, Bratislava-Prievoz: Naše družstvo ob­hospodařuje 274 hektarů půdy. Pěs­tujeme 'zeleninu pro Bratislavu. Roč­ně jí vyprodukujeme 270 vagónů. Vý­roba zeleniny není zatím tak mecha­nizovaná jakq jiné zemědělské práce, proto bychom i v roce 1980 chtěli v našich dílnách vyvíjet a konstruo­vat zařízení, která by nám prácí ulehčila. V posledním roce pětiletky máme navíc dodat pět vagónů celeru: je to v našich silách. Jde nám o to, aby ob­čan dostal nejhodnotnější zeleninu. Již nyní obstaráváme správné osivo. Chceme použít osvědčené progresivní druhy, ale rovněž vyzkoušet semena nová. Dostatečnou péči musíme věno­vat půdě, postarat se o vysoké pro­cento klíčivosti a porost ošetřovat po celou dobu vegetace. Podobná práce nás čeká při pěsto­vání skleníkové zeleniny. Na sedmi hektarech máme papriky, rajčata, okurky. Skleníkovou výrobu jsme pl­ně rozeběhli teprve loni, chceme i v ní dosáhnout dobrých výsledků. Kvalita skleníkové zeleniny je úzce spjata se šetřením energie. Ani na tu nechceme zapomenout. Předpokládá to, že všechna okna budou dobře za­sklená, aby zbytečně neunikalo teplo. Pěstitelé musí přesně sledovat teplo­tu pro tu kterou kulturu v každém jejím vývojovém období. A také ne­opomíjet změny počasí a podle nich regulovat teplotu. Kvalita zeleniny a spokojenost spo­třebitelů jsou tedy náš cíl. Ing. JlRÍ SMUTNÝ, ředitel q. p. Průmstav Praha: Jak bylo kriticky ře­čeno na nedávném zasedání středo­českého KV ,KSČ, náš podnik-nepa­tří k těm organizacím, pro které byl rok 1979 dobrým odrazovým můstkem pro splnění úkolů 1980. Tím větší úsilí bude muset celý pracovní kolek­tiv vynaložit, aby se s plánovanými záměry beze zbytku vyrovnal. Obtížnost úkolů roku 1980 spočívá především ve splnění všech věcných úkolů. Musíme včas a v požadované kvalitě dokončit práce na výstavbě Paláce kultury v Praze, odevzdat 3823 bytů a mnoho jiných občanských sta­veb ve Středočeském kraji, ve větší míře se podílet na výstavbě v Severo­českém kraji a splnit úkoly na ostat­ních prioritních stavbách. Abychom úspěšně plnili společenské posláni podniku, musíme zejména důsledně využít naší kapacity na stavbách s velkou společenskou prioritou. To od nás vyžaduje správně rozložit pra covní síly a tyto stavby zajistit před nostně materiálem a potřebnými sub­dodávkami. Důležité je, abychom pro tyto záměry získali iniciativu lidí. Ne ní to snadný úkol. Soustředit kapaci­ty na rozhodující stavby znamená operativně přesouvat čety, brigády so cialistické práce a jiné kolektivy. Zdo­konalením organizace práce zvýšíme nejen efektivnost naší činnosti, ale také zlepšíme pracovní podmínky na­šich pracovníků. • i v roce 1980 bude podnikový kolek­tiv usilovat o zkracování termínů sta­veb, efektivnější využívání základních fondů, pracovní doby a o úspory pa­liv a energie. Bude se přitom opírat o příkladnost komunistů, zlepšenou práci hospodářských pracovníků, o socialistické soutěženi a důsledné uskutečňování plánů aktivity organi­zací ROH. Nové základní měrové jednotky PRAHA 31. prosince (CTK) — Dnem I. ledna 1980 vstupují u nás v závaz­nou platnost nové základní měrové jednotky vycházející z mezinárodní soustavy jednotek SI. Přechod na ně se týká poměrně malého počtu veli­čin, neboť u ostatních ČSSR již dří­ve akceptovala světový vývoj a po­třeby mezinárodních ekonomických vztahů. Jde však o veličiny často po­užívané, jako jsou tlak, síla, výkon, tepelná energie apod. Novou soustavu zavádějí nebo zave­dou všechny průmyslově vyspělé stá­ty, protože tato soustava přispívá k rozvoji vzájemné obchodní, vědec­ké a- technické spolupráce. V Čes­koslovensku zavádění mezinárodní soustavy jednotek SI postupovalo po­dle zásad dohodnutých ve stálé ko­misi RVHP pro normalizaci. Přitom nejde o soustavu zcela no­vou, ale o vývojovou etapu soustavy metrické, používané již více než sto let. Rozvoj vědy a techniky si však vyžádal potřebu upřesnit nebo změnit definici základních.i odvozených jed­notek a případně je doplnit, sjedno­tit jejich soustavu, zjednodušit užívá­ní násobků a dílů měřicích jednotek současnému stavu vědy a techniky. První déti roku PRAHA 1. ledna (ČTK) — V prvních osmi hodinách nového roku 1980 se v deseti pražských porodnicích' naro­dilo 15 nových občánků hlavního města. První křik novorozeněte zazněl na II. porodnickogynekologické klinice v Apolínářské ulici, Praha 2, kde se 291eté mamince Zuzaně Vítové naro­dila holčička, vážící 3,3 kilogramu a 50 cm dlouhá. Druhé dítě se naro­dilo minutu po půlnoci v. Ústavu pro, péči o matku a dítě v Podolí. Byla to opět dívka. Kluci tentokrát poně­kud zaspali, neboť první chlapec spa­třil světlo světa až padesát minut po půlnoci v motolské nemocnici. □ V krajské nemocnici v Ostravě-Zá­­tařehu s,e ozval křik prvního občánka severní Moravy v roce 1980 krátce po půlnoci. Byla jím Sořja Tlachová, kte­rou porodila 261etá maminka Jana z Ostravy. Holčička váží 3,15 kilogra­mu a měří plných padesát centimetrů. O hodinu a padesát minut později se narodil v závodní nemocnici VZKG v Ostravě první »muž« tohoto roku v Severomoravském kraji Petr Formá­nek, který vážil 4,10 kilogramu a mě­řil rovných ětyřiapadesát centimetrů. 9 RUDĚ PRÁVO L*ředa 2. ledna 1980 Letos ještě odpovědněji (Pokračování ze str. 1) Rozbory k hospodárnosti Vědeckotechnický rozvoj podstat­ně přispívá ke zvyšování efektivnos­ti výroby, její kvality 1 k růstu hos­­podárqpsti. Musí však jít ruku v ruce též s dobrou politickoorganizátor­­skou prací a s vysokou úrovní říze­ní. Tó v Rudém Letovu neopomíjejí. Vytvořili si pro to podmínky zejmé­na tím, že vedle racionalizace výro­­nezapomínali ani na důsledné platňování vnitropodnikového choz­­rasčqtu na všech úrovních a rozpis plánu těsně svazují s pravidelnými rozbory a hmotnou zainteresovaností. Využívají k tomu i samočinného počí­tače, takže potřebné údaje mají zpra­covány důkladně a včas. Tento způ­sob v závěru roku 1979 dále prohlou­bili. »Donutilo nás k tomu zejména dru­hé zpevnění úkolů v zisku,« uvedl Vladislav Němeček. »Musili jsme při­kročit k operativním opatřením, na­příklad ke stanovení limitů v jednot­livých nákladových položkách a po­dobně. Víc jsme začali také využívat cílových a dalších prémií, abychom ještě prohloubili hmotnou zaintereso­vanost. Tady se ukázalo, jak je správné, že si podnik ponechává roz­pisové rezervy v nákladech í mzdo­vých prostředcích. Má tak možnost hmotně ovlivňovat jejích přidělová­ním plnění nejdůležitějších nebo váz­noucích úkolů. Všechny tyto zkušej nosti v závěrečném roce šesté pěti­letky ještě rozvineme a prohloubí­me. Snazší to máme v tom, že jsme se systematicky věnovali také ekono­mické propagandě a agitaci. Vede to k tomu, že na dílnách 1 jinde si sami sledují, co je ve výrobním procesu výhodnější a úspornější, jak dále zvýšit jeho efektivnost 1 kvalitu.« Je toho víc, s čím může Rudý Le­tov počítat jako s aktivem pro le­tošní rok. Loni zde například vy­zkoušeli mzdový experiment s cílem dosáhnout lepším využitím hmotné zainteresovanosti snížení přesčasů i pracnosti. Přesčasy poklesly o 20 procent a pracnost o 120 tisíc hormohodin. Pomohlo k tomu po- Dělný řetěz Kohopak pří čtení zpráv o prvních směnách nového roku v nepřetržitých provozech napadne, jaká mravenčí prá­ce se skrývá také za každou stránkou novin t za tím> ie si můžeme Rudé právo přečíst třeba již před odchodem nebo cestou do zaměstnání. Tvorba novin je vlastně rovněž svým způso­bem nepřetržitý provoz. Redaktor nebo dopisovatel musí podklady pro článek získat a potom jej napsat. Ale tím všechno spolu s další úpra­vou článků a jejich rozvržením do stránek teprve začíná. Jako včera — 1. ledna 1980. Štajetu přebírají sazeči, kteří myšlenky autora zhmotní do ko­vu, pracovníci Chemigrafie umožní na­hlédnout pomocí fotografií do světa, metéři dají stránkám konečný tvar a korektoři dbají na jazykovou čistotu. Pak přijde na řadu Stereotypie a smě­na u rotaček stejně jako v expedici a při. rozvozu. Závod s časem svá­dějí též zaměstnanci Českosloven­ských aerolinií a železniční dopravy při odvozu matricí z Prahy pro ro­tačky v Brně a Ostravě, kde se rov­něž tiskne Rudé právo. A celý ten několikatisícový dělný řetěz oběta­vých Udí uzavírají pracovníci pře­pravy, Poštovní novinové služby a doručovatelé, kteří už také mají vět­šinou za sebou směnu ve chvíli, kdy čtenář dostává v novém roce do ru­kou první číslo Rudého práva — v roce šedesátého výročí jeho zalo­žení. (fl) skytování mimořádných prémií děl­níkům a cílových vybraným technic­kohospodářským pracovníkům, kteří se podíleli na vytváření organizač­ních a technických podmínek pro za­jišťování obou těchto úkolů. Tyto zkušenosti mají pomoci snížit dále přesčasovou práci i letos a ušetřit opět nejméně 102 000 normohodin. Jednotný postup Plnění úkolů v posledním roce šes­té pětiletky vyžaduje zásadový, tvůr­čí a odpovědný přístup: zvlášť při za­bezpečování úspor, zisku i dalších hodnotových ukazatelů. V Rudém Le­tovu nic neponechají náhodě. Proto již 13. prosince dostala hospodářská střediska rozpis ukazatelů na celý nový rolp. Tím sé jejich zabezpečením a zejména zajištěním plnění ledno­vých úkolů a prvního čtvrtletí mohly znovu zabývat stranické, odborové a svazácké schůze i výrobní porady. Do 15. ledna pak na základě dílčích připomínek dopracuje vedení podni­ku opatření k zabezpečení plnění plánu, projedná je se složkami a za­kotvi jako součást komplexních roz­borů. V Rudém Letovu rovněž zpra­cují jednotný plán postupu, sladující spolupráci hospodářského vedení se stranickou, mládežnickou a odboro­vou organizací. Velmi se osvědčil a výrazně přispívá ke koordinováni činnosti 1 k důsledné kontrole. Ta měla rovněž nemalý podíl na tom, že loňské zpevněné úkoly překročil pod­nik o pět mtlíónů korun a 1 výsledky ostatních ukazatelů má lepši, než ukládal plán. FRANTIŠEK LIŠKA 2 Zásluhu na tom, že se stále udržuje stará rukodělná výroba lidové majoliky, mají pracovníci družstva Lidové tvorby Uherský Brod, provozovna Tupesy. Do­vedné ruce lidových umělců zde vyrábějí mísy, talíře, džbány a figurální kera­miku. Jsou zdobeny rostlinným nebo figurálním ornamentem, převzatým z tradiční habánské a renesanční maioliky z období 16. až 19. století. Třetinu výroby družstvo exportuje do zahraničí. Na snímku Radek Churavý vytáčí »slováckou kubaň«. Foto ČTK/— FRANTIŠEK NESVADBA K 89. VÍROCí STÁVKY OSTRAVSKÝCH H0RHÍKÚ Zvítězila solidarita V devadesátých letech minulého století se stal ostravsko-karvinský revír nejprůmyslovějším centrem čes­kých zemí i celého Rakousko-Uher­­ska. S prudkým růstem těžby uhlí, výroby koksu, železa a oceli, výstav­bou železáren, budováním chemické­ho průmyslu apod. se zvyšoval i po­čet dělnictva, vykořisťovaného mezi­národním kapitálem. Společně s Čechy a Slováky tu pracovali Poláci, Něm­ci, Ukrajinci, Maďaři a Italové. Mzdy ostravsko-karvinskýcb horní­ků se pohybovaly hluboce pod exis­tenčním mmimem a ke všemu byly vypláceny v dlouhých lhůtách. Tím donutili uhlobaroni své zaměstnance, aby nakupovali ve zvlášť zřízených konzumech (truck systém) na úvěr, přičemž jim dluh strhávali přímo ze mzdy. Výplata se dále krátila o část­ky na pracovní nástroje, osvětlení, bratrskou pokladnu, nájem apod. Na­víc. existoval tzv., pokutový* systém, a tak horník leckďý dostal za dvou až tříměsíční práci zcela nepatrný obnos anebo dokonce zůstal unfoba­­ronovi dlužen. Vzrůstala • úrazovost v dolech a nemocnost horníků i čle­nů jej‘ch rodin. Vpravdě nelidské podmínky vyvo­laly vlnu nespokojenosti, jež se "ých­­le šířila. Roku 1890 vypukla v obdo­bí připrav 1. máje mohutná stávka, jíž se zúčastnilo na 30 tisíc horníků z celého revíru. Poté zahájili uhloba­roni ruku v ruce se státním apará­tem zběsilou perzekuci dělnického hnutí a terorizování horníků. Ti se však nedali zlomit. Příchod sociální­ho demokrata Petra Cingra na Ostrav, sko — předtím působil na Mostecku — posílil organizovaný odpoť horní­ků a hutníků. Dne 5. října 1893 vy­šlo první číslo odborářských Odbor­ných listů, v témže měsíci byl zalo­žen odborový spolek Prokop. Charakteristickým rysem stávko­vých zápasů z let devadesátých bylo, že většinou vznikaly živelně — i vzhledem ke zdejšímu opožděnému a mimořádně těžkému vývoji dělnic­kého hnutí — a že byly vedeny za prosazeni nejpalčivějších hospodář­ských požadavků. Vyvrcholením to­hoto procesu se stala všeobecná stáv­ka, jež vypukla před osmdesáti lety 2. ledna 1900 na dolech Karolina a Šalamoun. Bezprostředním podnětem se stalo rozhodnutí ředitelství o po­sunu nástupu noční směny o dvě ho­diny. To však by) jen vnější impuls. Vlastni příčiny stávky byly daleko hlubší, což dokazuje nejen průběh vyjednávání stávkujících "s ředitel­stvím, ale i pozdější rozšíření stávky na celé území Rakousko-Uherska. Celkem se zapojilo 224 důlních zá­vodů; požadavky podali horníci z 208 dolů — ostatní stávkovali ze solida­rity. Pro představu: bezprostředně před 2. lednem pracovalo v rakousko­­uherské monarchii přes 87 tisíc hor­níků, z nich podle úřední statistiky stávkovalo téměř 66 tisíc, další tři ti­síce zastavily práci. Dokonce i v Dol­ním Rakousku, kde dosud hornická odborová organizace neexistovala, do­šlo ' k Výrazným projevům solidarity s ..horníky v českých zemích. Připo­jily se i další země: například vé francouzském St. Etienne stávkovalo na třicet tisíc horníků. Tři měsíce trvající stávka byla do­sud největším bojovým vystoupením v rakousko-uherské monarchii. Navíc vytyčením požadavku uzákonění osmi­hodinové pracovní doby překročila rá­­- mec hospodářského zápasu a nabyla bharakter mohutného politického bo­je. Stala se problémem celostátním, s nímž se nová vláda musela vážně zabývat. Oportunističtí sociálně demokratič­tí předáci vynesli konečný rozsudek nad stávkou sami. Vzali rozhodování z rukou horníků a dali je do rukou buržoazie'. Zamítnutím návrhu sociál­ně demokratických poslanců v parla­mentě dospěla stávka rychle k po­rážce. Navzdory houževnatosti, s niž část horníků vytrvala v boji ještě po několik týdnů. Všeobecná stávka roku 1900 svou mohutností a údernou silou probojo­vala cestu k novým, vítězným tříd­ním zápasům. (Iv) Denně $ čistým lontem / Pokračování ze str. 1) 0 svátečních dnech v mnoha do­mácnostech pekli a smažili také díky plynulým dodávkám plynu. Vni­trostátní předávací stanice Limuzy zásobovala například značnou část hlavního města Prahy, Bilany sever­ní část Čech. Bez závad pracovala také stanice Hrušky. »Plynulost provozu udržujeme po celý rok a chceme nadále přepra­vit všechno dodané množství ze so­větských nalezišť,« informoval nás Josef Zedník, vedoucí odboru řízení provozu tranzitu. »Nový rok je pro všechny naše pracovníky náročnější. Podle mezinárodních dohod přepra­víme v roce 1980 zhruba o čtvrtinu vice modrého paliva než loni.« Zahájili s předstihem Jakci každý jiný den (lh) 1 ve dřevozpracujícím podniku Smrečina úspěšný vykročili do no­vého roku. V posledních dvou dnech roku 1979 vyrobili nad plán 120 tun dřevovláknitých lisovaných desek a v hodnotě 150 000 korun udělali po­vrchovou úpravu. Představuje to pře­kročení plánu o dva milióny korun a také vyšší zisk o 500 000 korun. Stejně jako ve Smrečině se o těch­to svátcích pracovalo v kysličníkárně, elektrolýze, nnodárně 1 v dalších pro­vozech Závodu SNP v Ziaru nad Hro­­nom. Podle informací hlavního dispe­čera Ludvíka Segeče v kysličníkárně vyrobili 30. prosince 420 tun kyslič­níku hlinitého, což je o 30 tun více, než ukládal plán. Poslední den v roce už byl méně úspěšný, protože zde do­šlo k menši havárii, a aby poruchu odstranili, museli nechat pece vy­chladnout. I tak těch 1200 lidí, kteří přes svát­ky v Závodě SNP pracovali, vytvořilo nemalé hodnoty: vyexpedovali pro od­běratele přes 240 tun sypkých suro­vin a do polotovarů odlili 240 tun hliníku. Kromě toho na závodní vleč­ce vyložili koks, uhlí a další sub­stráty z 24 železničních vagónů. Žiar­­ští hutníci nový rok začínají ve vý­robě s předstihem více než 200 tun vzácného kovu — hliníku. (bk) I když většina občanů hornicko­­hutnické Ostravy po silvestrovské no­ci ještě vyspávala, mnozí pracující nepřetržitých provozů už vyráběli produkci roku 1980. Vítkovičtí vyso­­kopecaři během* noční směny vypusti- SVETEM KULTURY •k VÝSTAVU výtvarného uměni uspořádala Národní galérie. Praha ve spolupráci s ministerstvem kultury ČSR a Národním výborem města Ostravy na Černé louce v Ostravě. Expozice obsahuje na 70 originálů obrazů, plastik a grafik a přes 200 fotografií. Jsou zde vzácná díla čes­kých umělci. Václava Spály, lana Zrzavého, Josefa Mánesa, Petra Brandla a dalších. Nechybějí rovněž díla evropských tvůrců jako Barto­lomeo Montagna a Angnola Bronzina. Výstava potrvá do 13. ledna. -k SEDMDESÁT TITULŮ připravuje pro vydání v roce 1980 Lidové nakla­datelství Praha. Budou mezi nimi nej­­lepší válečné reportáže z let 1941 až 1915 od liji Erenburga a Konstanti­na Šimonovo doplněné autentickými fotografiemi z válečných bofišt a triptych válečných povídek od fev­­genije Nosova nazvaný Chopin — so­náta č. 2. -k POKUSNĚ STEREOFONNÍ VYSÍ­LÁNI na velmi krátkých vlnách za­hájila od 1. ledna rozhlasová stanice Hvězda, je to veškerá hudba a dva nejoblíbenější publicistické pořady Studio 7 a Zákruta. Na středních a dlouhých vlnách b de Hvězda i na­dále vysílat v mono-signálu. -k POSLEDNÍ PREMIĚROU loňské­ho roku Státního divadla v Ostravě bylo nastudování komické opery Otto Nicolaie na Shakespearův text Veselé paničky ivinsdorské, kterou na Silvestra uvedl soubor opery v Di­vadle Zdeňka Nejedlého v Ostrávě. Státní divadlo Ostrava tak zakončilo jubilejní, šedesátý rok své existence, v jehož průběhu jeho soubory čino­hry, opery, operety a baletu odehrá­ly přes pět set představení v celé republice. (Zprávy ČTK) li jedenáct taveurového železa, ale do plánu novéťroku se jim počítá kov vytavený po šesté hodině ráno. Venku ještěyia tma, když se v závodě 1 rá směna 4. vysoké pece — na agátu s čestným ná­zvem pec XIV. spu KSČ — připravo­vala na první Dich. Operátor Petr Strof a progrator Otakar Doubrav­­ský plnili své bly jako každý jiný den. »Jedeme jle harmonogramu,« oznámil teleftm do dispečinku mistr Lubomírietfvaldský. Krátce po osmé hodi už odpichu první tavbu letošníhdiku. Vítkovičtí vjkopecaři nastoupili do nového rq s čistým kontem. Loňský plán jiili 30. prosince, a i když byla pi plánu horší boha­tost vsázky, sřeba paliva (koksu a oleje.) 538 kja tunu surového že­leza je nejnižie všech vysokopec­­ních provozů tbpublice. A ukazatel spotřeby paliv<atří stále mezi nej­ostřeji sledová Vždyť úspora jed­noho kilograrníoksu na tunu železa znamená ušetfoČně přes jeden mi­lión korun. S jakým výjďem nastupují tavi­či do letošníl roku? »Úkoly jsou vyšší, ale bti'i tomu odpovídat vsázka, my si j ně troufáme,« odpo­věděl zástupc«aviče Karel Olvecký. Také inženýr >is Had, zástupce ve­doucího provf, potvrdil, že mají obětavé kolek)/ na které )e vždyc­ky spolehnutu Zatímco ze vysoké pece vytéka­lo přibližně 2|tun surového železa, zář u sousednjšestky« byla neklam­ným znamení! že i tam už vypouš­těli první ž«o nového roku, na které už čekav ocelárně. (ře) DÁL N> PÍSEM, POŠT U, TE LE ON E M .. • NOVÝM VZORY OBUVI pro všechny dru) sportu obohatí již, v lednu prdjící podniku Botana Skuteč svoUkoiekci. Tuto obuv exportuje do I zemí světa. • O SVÁT1NÍCH DNECH dochá­zelo denně překladové nádraží v Hanisce u tšic 450 aut ze sovět­ských automilek. Sovětští dodava­telé tak dodas předstihem dva ti­síce automob) Nejžádanějšimi vozy sovětské výro byly i loni automobi­ly VAZ, kteréiředstavovaly přes 60 procent dodáiiého množství. • NA 600 DIČU autobusů ČSAD a dalších vícqež sto bylo za volan­ty v předposlní dny minulého roku v Jihomoravski kraji. Se zájezdový­mi autobusy Syžaři a sáňkaři mířili za sněhem dDrlických hor, Jesení­ků, Beskyd, irkonoš a Vysokých Tater. • BOTANICÄ ZAHRADA v Mlyňa­­nech na S!o\)sku byla jak během vánočních, tah novoročních svátků otevřena proíilovniky přírody. Má na 2000 druh listnatých a jehlična­tých domácí) a cizokrajných stro­mů a keřů, kté zde rostou na ploše 60 ha. Do tétoázy flóry zavítá roč­ně více než Stisic návštěvníků. a MĚSTO IÁLOV DVŮR zaniká sloučením s Berounem od 1. led­na 1980. Prvnzmínka o Králově Dvo­ře pochází z |ku 1236, kdy zde král Václav I. zalil lovecký zámeček, za Karla IV. vzttaly vinice a železné hamry. V dné polovině minulého století zahájilfcvou činnost i dva vel­ké průmysloví podniky — Králodvor­ské železárny' Králodvorské cemen­tárny. (Zprávy CTK) V ŘIDHOŠTI NAPLŇUJÍ ČINY PROGRAM XV. SJEZDU KSČ JZD Vítězný únor se sídlem v Redhošti, nositel Rádu práce, je mechani­zované hospodářství s 3000 hektary zemědělské půdy. Jeho pozemky leži v jižní části litoměřického okresu a část jich hraničí s okresem Kladno. Vzniklo sloučením dvou družstev a specializuje se na výrobu množitelského obilí, cukrové řepy, mléka a vepřového masa. V roce 1973, kdy došlo k vytvo­ření tohoto ekonomického celku, činila produktivita práce na pracovníka 70 000 korun, lnni již 126 000 Kčs. »Hodně se u nás v posledních le­tech změnilo,« vysvětluje ekonom JZD ing. Květoslav Moravec. »Opusti­li jsme starý systém řízeni. Zrušili jsme jednotlivá hospodářství s uni­verzální výrobou a značnou ekono­mickou nezávislosti. Farmáři si hráli na „vlastním písečku“ a bránili na­sazení strojů mimo střediska často jen proto, že neznali průběh vegetace na ostatních hospodářstvích. Zastara­lý způsob řízení a organizační struk­turu jsme nahradili mnohem účin­nějším přímým odvětvovým řízením. Blokací pozemků jsme vytvořili cel­ky s nejmenší výměrou 220 hektarů a vybudovali jsme velkokapacitní mechanizovanou stáj pro 720 dojnic. Vedoucí pracovníci družstva řídí pod osobní odpovědností celé úseky vý­roby a i sezónní polní práce jsou organizovány centrálně. Docilujeme tím lepšího využití mechanizace 1 pracovní doby a můžeme zvyšovat nároky na kvalitu všech prací, což také rozhoduje o výsledcích.« Iniciativa a důvtip Nový systém řízení a zavedení vel­kovýrobních torem hospodaření uvol­nily iniciativu lidí. Rozšířila se od­povědnost na další členy družstva a stoupl jejich zájem o hospodářské výsledky. »Není u nás prakticky dne, aby se nějak neprojevila tvořivá ini­ciativa lidi,« říká mechanizátor JZD ing. Ladislav Severa. »Tím, že se pro­vedla blokace půdy a byly vybudo­vány centrální dílny, musel zákonitě přijít 1 požadavek rozšířit mechani­zaci polních prací a kompletizovat je. Nutil náš k tomu 1 nedostatek pracovních slL A to dalo život no­vým nápadům, jejichž realizace vede ke zvyšování efektivnosti výroby. Za­čali jsme jako jedni z prvních v Se­veročeském kraji uplatňovat progre­sivní lpatovskou metodu proudové sklizně obilí. Tato sovětská metoda řeší rychlou a kvalitní sklizeň zrna i slámy a současně i podmítku. Vy­žaduje však mimo jiné okamžité opravy sklízečích mlátiček přímo na poli. Naši opraváři přišli na výborný nápad. Napojili pohon svářecího agregátu na vývod z převodové skří­ně motoru vozidla pojízdné dílny. Tím se vyřešil zdroj energie pro svá­řecí agregát. Opraváři mohou svářeč­ské práce dělat kdekoliv v terénu a získávají tím drahocenné hodiny, o které by se přišlo, kdybychom mu­seli porouchané kombajny dopravo­vat do centrálních dílen.« Družstevníci v Ředhošti vyřešili také letitý problém se sklizní vojtěš ky a slámy. Sklizeň vojtěšky kope­­ním nahradili komplexní sklizňovou linkou. Využili zkušeností zemědělců v Hrušovanech z Jihomoravského kra­je se sovětským nakládacím zaříze­ním namontovaným na traktory zn Bělorus a aplikovali ji na vlastní podmínky. V centrálních dílnách družstva byly zkonstruovány a vyro­beny dva hydraulické stohovače, kte­ré jsou namonotovány na traktory Z 300. Zavadlá vojtěška z plochy 400 hektarů se sbírá samosběracími vozy. poipocí stohovačů se sestohuje a di­­souší se ve stozích ventilátory. Po dobný postup je i při sklizni slámv z plochy 1300 hektarů. Ihned po vý­­mlatu obilí kombajny se sláma seve­re samosběracími vozy a soustředí se k okrajům honů, kde se sestohuje. Uvolní se tím také rychle pole pro podmítku a orbu. Podle slov ekono ma JZD ing. K. Moravce ušetří tyto dva výkonné stohovače družstvu při sklizní vojtěšky a slámy celkem čty­řicet lidí. Ročně se tím ušetří na ná­kladech přes 70 000 Kčs. Jsou to vý­borné stroje a družstevnici už po­skytli jejich kompletní dokumentaci 250 zemědělským podnikům v celé republice. Každý svým dílem Centrálním dílnám družstva se ta­ké říká v tom dobrém slova smysHi »chytrovna«. Pracuje zde 27členna brigáda socialistické práce a stroje a nářadí, které zde byly zkonstruo­vány a vyrobeny, mají úroveň strojí­renského závodu. Vedoucí dílen Zby něk Šubrt, vedoucí BSP Miroslav Zá­­ruba, vedoucí technické údržby a diagnostického střediska, předse ia výboru ZO SSM Jan Kubista, parťák kovářů Jiří Taje a opraváři M. Kova­řík, F. Svatoš, J. Král a J. Fiedler a někteří další tvoří tvůrčí jádro tohoto kolektivu nápaditých a doved­ných lidí. Stač! jim napovědět, dát ná­mět a brzy se v dílnách zrodí hrubý náčrtek nového stroje. Pak se zhotoví jehp prototyp a ten se zdokonaluje. S konstrukčními výkresy a speciál­ními součástkami jim pomáhají tech­nici a dělnici z Roudnických strojí­ren a sléváren a ze závodu . ČKD Sla­ný. Je to kolektiv s neukojitelnou chutí tvořit, zlepšovat a dotvářet. »Všechno nekreslíme, někde po­stačí pár čar na podlahu a už se na tom začne dělat,« podotkl Jan Ka­­bišta. A je toho hodně, co již tato bri­gáda socialistické práce, nositelka vyznamenání Za vynikající práci, bě­hem několika let dokázala. Dvě ná­kladní auta zn. Praga V3S přebudo­vala na vozidla pro přepravu objem ných ltrmlv. Jsou vybaveny naklá­dacím 1 vykládacím zařízením. Zho­tovila také speciální agregáty na smykování a utužování půdy, vyro­bila speciální klece pro telata, což v podstatě odstranilo jejich úhyn po narození, a přispěla celou řadou zlep­šovacích návrhů k zdokonalení me­chanizace v rostlinné a živočišné vý robě. Zatím největší její úspěch se týká sklizně cukrovky, kterou družstvo pěstuje na 430 hektarech. Zhotovila tři tzv. ometače chrástu, které očisti cukrovku za šestiřádkovými ořezáva­­čl. Předtím činily v cukrovaru sráž­ky za znečištěnou řepu deset i více procent, nyní jen polovinu. Zdokona­lila také šestiřádkové vyorávače bu­lev, což výrazně snížilo ztráty při sklizni. Pohybují se nyní pouze ko­lem pěti procent. Velmi prospěšnou věcí bylo zkonstruování dávkovacího stolu s míchacími válci k silážování řepných skrojků s přídavkem slámy. Brigáda z centrálních dílen na něm pracovala celý rok. Dávkovači stůl dokáže zpracovat chrást od tří šesti­řádkových ořezávačů a jeho hodinový výkon se pohybuje od osmi do deseti vagónů silážní hmoty. Ušetří se tím při silážování více než třetina pra­covních sil, a poněvadž jsou řepné skrojky dobře promíchané se slámou, je \ siláž kvalitnější a obsahuje více sušiny. Přednosti tohoto dávkovací­ho stolu ocenili také účastníci Dne nové techniky, který se uskutečnil v Radhošti na počátku letošní skliz-. ně cukrové řepy. Komunisté v čele Výsledky JZD Vítězný únor v Rad­hošti — např. 5,3 tuny obilí a 42,8 tuny cukrovky v průměru z hektaru oseté plochy — by nebyly takové, kdyby zde nepracovali vzdělaní a zku­šení odbornici a kdyby v čele úsilí o zkvalitňování a zefektivňování vý­roby nestáli komunisté a jejich stra­nická organizace. »Program XV. sjez­du a závěry 13. zasedání ÚV KSČ,« zdůraznil předseda výboru ZO KSČ František Michl, »jsou pro nás zá­vazné a snažíme se je beze zbytku za­bezpečit. Vyžaduje to cílevědomost a důslednost. Členové a kandidáti naší stranické organizace jsou iniciátory a organizátory nových forem a me­tod práce i přeměn v myšlení lidí a jejich osobní příklad, náročnost a houževnatost jsou také nejlepší agi­tací pro získání ostatních družstev­níků k obětavé a kvalitní práci. Vy­užili jsme proto také pohovorů před výměnou stranických průkazů, aby se dále zvýšila aktivita komunistů a ak­ceschopnost stranických skupin a ce­lé základní organizace. Vidíme v tom hlavní předpoklad a záruku, že naše družstvo neustrne a bude na úrovni úkolů i v příští, sedmé pětiletce.« KAREL LORENC Družstvo chytrých hlav * PREDPCVĚĎ POČASÍ VE STREDlbude v CSR oblačno, sněhové přehiky. Ranní teploty —3 až —6 st., foblastech se zmenše­nou oblačnos a sněhovou pokrýv­kou až —8 s'Odpolední teploty ko­lem nuly. Četvý severozápadní vítr, VE ČTVRTE A PÁTEK bude oblač­no až skoro ataženó. Ranní teploty —4 až —7 s v místech s vyjasně­ním a sněhoví pokrývkou až —10 st. Odpolední tepty —2 až 0 stupňů. VODORONĚ: A. 'Neurčitá číslovka; dravý pták— B. Setbová zrna, za­hradní rosina. — C. Seknutí; plavi­dla; chem.j'-n. hliníku. — D. Občan­ský výbor;skladiště; Slovenské ná­rodní divato. — E. Částice s kladný­mi či zápfnými náboji; Erenburgo­­vo jméno. - F. Tajenka. — G. Horni­na; milek. — H. Letadla (hovor.); slovenský mář; severovýchod. — I. SPZ aut Mstecka; nebdít; africký ve­letok. — J.?enské jméno; obilniny. —i K. Dosahoít; reptání. SVISLEM. Tohle; šachová plichta, — 2. Osevní; jitřenka. — 3. Knihař­ské náčiq eskymácká obydlí; cito­slovce. —4. Římská čtyřka; ženské jméno; SE aut okresu Spišská Nová Ves. — 5.0hbí nohy; jednotka pros­torového nlu. — 6. Obsahující pyl. — 7. Slovní lomoc; řečník. — 8. Snad; jméno travin­­ského: cbm. zn gTgTa7gT berylia. - 8. Re- lsl1T|C| gistrovanf tuna scezen; drobné ozdůbka. — 10 fíhoafrick řeka. zásobník bili. — il. Velká hroma da; nalít. Pomůck: G. Erot. — 11. Oran­­ja, dks) ROZLUŠTĚNI MINULÉ KŘÍŽOVKY Přeclponeflyo- označuie vztah k ze­­mědělstu proto cizí slovo . . . / tajen kal znatvtů zemědělskou vědu, přes­­něft půd-nalstvl.

Next