Rudé Právo, srpen 1980 (LX/180-205)

1980-08-01 / No. 180

RODE PRÁVO CENA 50 HALÉRO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 180 — ROČNÍK 60 (Právo lidu ročník 83) PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! K PÁTEK SRPEN 1980 KČUVi PlIŠPRAVA UDÍ, SKLADŮ I IROVÉ TECHNIKY SE VYPlACl Čelí obtížným podmínkám Soudruh Józe! Lenárt mezi zemědělci okresů Topol’iany a Trnava • Soudruh Miloš Jakeš v okrese Praha-východ PRAHA/BRATISLAVA 31. Července (ČTK) — S postupem a organizací žní a dalších prací na polích se ve Čtvrtek seznámili Clen předsednictva ÜV KSČ, první tajemník OV KSS Jozef Lenárt a kandidát předsednictva a tajemník ÜV KSČ Miloš Jakeš. Soudruh Jozef Lenárt v doprovodu člena předsednictva a tajemníka ÚV KSS Jána Janíka navštívil některé zemědělské podniky v okre­sech Topofčany a Trnava. Soudruh Miloš Jakeš v doprovodu vedoucího oddě­lení ÜV KSČ Júliuse Vargy a ministra zemědělství a výživy ČSR Miroslava Petříka zavítal mezi zemědělce okresu Praha-východ. V okrese Topoíčany mají obilní lá­ny na výměře více než 27 000 hektarů a kombajny do čtvrtka ‘Sklidily úrodu pouze z 2500 ha. K opatřením, která umožní zvládnout žňové práce kom­plexně a včas, patří mj. důsledné vy­užívání dopravních prostředků k od­vozu zrna od kombajnů, traktorů při sběru slámy, orbě a setí strniskových směsek. Stejně odpovědně pracují ze-mědělci i při sklizni pícnin. Dosud připravili 25 000 tun senáže, tedy dva­krát více, než vyrobili loni. Krmivo­vou základnu zlepšují i setím letních směsek. V některých zemědělských podnicích je sejí letecky. Práci kombajnů sledovali hosté v JZD Nitrianská Blatnica, v Klátově Nové Vsi a v Prašicích, kde sklízely pšenici. V Prašicích seznámili před­stavitelé družstva soudruha Lenárta také s výsledky, jichž dosahují při výkrmu mladého dobytka. V moderní farmě je 750 zvířat a průměrné den­ní přírůstky na kus a den převyšují jeden kilogram. Odpoledne zavítali soudruzi Lenárt a Janík s členem předsednictva ÚV KSS, vedoucím tajemníkem západo­slovenského krajského výboru KSS Ignácem Janákem a ministrem země­dělství a výživy SSR Jánem Janovicem do okresu Trnava. Jejich prvpí za­stávkou bylo JZD Svornost v Jaslov­ských Bohunicích. Z celkové výměry 2000 ha obilí tu nyní sklízejí ječmen určený pro výrobu sladu. I když stře­deční déšť (napršelo 20 mm) zvýšil vlhkost zrna, ve čtvrtek odpoledne se práce kombajnérům dařila. Na ťS6ha lánu pracovalo šest strojů. V úrodné trnavské oblasti se pěsto­valy v posledním roce šesté pětiletky obilniny na více než 35 000 ha. Z to­ho je třetina ječmene, z něhož 25 000 tun bude použito k výrobě sladu, Na 3000 hektarech jsou osiva pšenice a ječmene. Jako první v okrese ukon­čili ve čtvrtek sklizfiové práce kom­bajnéři, kteří pracovali na polích JZD Sovětské armády ve Voderadech. Po­dle slov předsedy JZD ing. Iva Šolce je to dík dobré organizaci práce v rámci kooperačního obvodu. Tak mohli na obilní lány soustředit tech­niku z Dubového, Dechtic a z dalších družstev patřících do této kooperační jednotky. Při sběru slámy jim pomá­hají s velkoobjemovýml vozy země­dělci z okresů Trenčín a Považská Bystrica. □ Soudruh Jakeš s doprovodem sl pro­hlédl porosty ozimé pšenice na po­zemcích JZD Líbezníce a Státního statku Klíčany. Poté se na Státním (Pokračováni na str. 2) O Helsinky péti letech d podpisu Závěrečného aktu helsinské konference o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě nejpřednějšími představiteli 33 evropských zemí a Spoje­­ných států a Kanady uplynulo dnes pět let. Těchto pět let může být jen dílčím měřítkem významu tohoto dokumentu shrnujícího zásady mírového soužití států našeho světadílu na celá desetiletí. Již dnes však je zřejmé, jak také zdůraznil v interview listu Pravda soudruh Leonid Hjič Brežněv, že po­­depsání Závěrečného aktu bylo velkou událostí v historii poválečné Evropy, událostí, která otevřela široké možnosti pro mírový rozvoj, jemuž má tento dokument sloužit. čas, který uplynul od helsinské konference, prokázal, že prosazování jejích zásad není a nabude snadnou záležitostí, že bude třeba překonávat mnohé obtíže a překážky a také čelit pokusům o zvrat vývoje. K takovému pokusu dochází právě v současnosti. Z Washingtonu se v příkrém rozporu se závazky, které v Helsinkách přijaly Spojené státy, podniká hrubý útok na samu pod­statu mírového soužití, proti mírové spolupráci států s různým společenským Zřízením, útok s cílem zostřit mezinárodní napětí. Na druhé straně však sku­tečnost, že většina evropských kapitalistických zemí se nepodvolila diktátu z Washingtonu a pokračuje v politickém dialogu t v hospodářské a kulturní spolupráci se socialistickými zeměmi, potvrzuje životnost helsinských idejí. Je tudíž možno bez nadsázky říci, že právě v současné složité mezinárodní situaci význam výsledků helsinské konference se nikterak nesnížil, ale naopak vzrostl. Helsinky nesporně napomohly k posíleni realistických postojů mno­hých západoevropských státníků, vytvořily spolehlivou základnu pro politiku uvolňování, která obstála i v kritických chvílích. Na to poukázal nyní také předseda západoněmecké sociální demokracie Willy Brandt, když řekl, že za tímco v uplynulých pěti letech došlo v různých částech světa k nebezpečným konfrontacím, měl proces zahájený konferencí o evropské bezpečnosti a spo­lupráci důležitý podíl na tom, že Evropa zůstala pásmem relativně velké sta­bility. Prosazování helsinských zásad bude jistě záležitostí dlouhodobou. Vždyť také k Helsinkám vedla dlouhá cesta, konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě byla výsledkem mnohaletého úsilí. Od uzavření rakouské státní smlouvy v r. 1955, která byla prvním krokem k překonání »studené války«, až k přijetí helsinského dokumentu uplynulo dvacet let. V těchto dvou desetile­tích Sovětský svaz a ostatní země Varšavské smlouvy a také mezinárodní ko­munistické hnutí vytrvale a houževnatě předkládaly podnětné návrhy směřu­jící ke zmírnění napětí, k zastavení zbrojení a k upevnění bezpečnosti v Evro­pě, k posílení důvěry a k rozvoji spolupráce mezi státy s různým společen­ským zřízením. Většina těchto návrhů byla na Západě zprvu odmítána. Teprve po letech, kdy také v západní Evropě se začal prosazovat realismus v poli- i tickém myšlení a praxi a kdy se za tyto ná­vrhy postavila široká veřej­nost, staly se předmětem jed­nání. Skutečnost, že právě návrhy předložené členskými státy Varšavské smlouvy byly jako nezbytné zásady mírového sou­žití a bezpečnosti v Evropě zakotveny v Závěrečném aktu helsinské konfe­rence, je nesporným úspěchem dlouholetého úsilí socialistických zemí. Je to však i zásluha těch realisticky uvažujících politiků v západoevropských stá­tech, kteří zabezpečení budoucnosti svých zemí a národů spatřují ve vytváření podmínek pro stabilní mír v Evropě, v uvolňování napětí a posilování mírové spolupráce. V Helsinkách se všech 35 států zavázalo podporovat zlepšování vztahů mezi sebou a zajišťovat podmínky, ve kterých evropské národy mohou žít v oprav­dovém a trvalém míru, dále vyvíjet úsilí k tomu, aby proces uvolňování se stal nepřetržitým a všezahrnujícím, usilovat o lepší vzájemné porozumění, spo­lečně řešit problémy a spolupracovat v zájmu lidstva. Tyto závazky, které jsou v dokumentu schváleném helsinskou konferencí konkretizovány v deseti principech základní důležitosti, je třeba dnes připni mínat tím důrazněji, neboť některé ze signatářských států Závěrečného aktu — Spojené státy a jiné státy NATO — nastoupily kurs, který je zcela nesluči­telný s přijatými závazky. Otok, který se v současné době vede z Washingtonu s cílem roztočit novou spirálu zbrojení, zastavit proces uvolňováni a zvrátit rozvoj hospodářských a politických vztahů mezi státy s odlišným společenským zřízením, je nesporně nejotevřenějším a nejšíře založeným útokem proti základtfím výsledkům helsin­ské konference. Není však zdaleka prvním. Reakční síly světového imperialismu — vojenskoprůmyslový komplex USA, západoevropské zbrojařské koncerny a militaristé ze štábu NATO — se nesmí­řily s výsledky Jielsinské konference, protože perspektiva mírového vývoje evropského kontinentu a tím i perspektiva uvolňování ve vojenské oblasti je v nesouladu s jejich plány. Proti výsledkům z Helsink vytáhli hned také revan­­šisté a celá politická pravice v NSR, kteří se nechtějí smířit s tím, že signatáři helsinského dokumentu stvrdili definitivnost územních změn vytvořených v Evropě v důsledku druhé světové války, že přijali princip nenarušitelnosti hranic a respektování územní celistvosti všech evropských států. A spolu s nimi vedou od prvního dne tažení proti helsinským principům antikomu­­nističtí štváči v celém západním světě. Po celých těchto pět let bylo proto nutné vytrvale a úporně zápolit o reali­zaci helsinských principů. Bránit je i vůči těm, kteří záměrným vytrháváním jednotlivých částí Závěrečného aktu a jejich zkresleným výkladem se ve sku­tečnosti pokoušeli odvádět pozornost od hlavních principů a v rozporu s nimi hrubě se vměšovat do záležitostí socialistických zemí a narušovat a brzdit proces uvolňování napětí. Tyto pokusy sice neuspěly, nicméně lze očekávat, že tl, kteří se k Závěrečnému aktu připojili jen zpola srdce, v nich budou pokračovat i na nadcházející madridské schůzce, jak o tom svědčí středeční prohlášení prezidenta USA Cartera. Nelze pominout to, že již delší dobu a zvláště pak od počátku letošního roku se na Západě vede kampaň zaměřená proti duchu helsinských dohod. Politi­kové z pravého křídla buržoazie se pokoušejí dokazovat, že čas uvolňování skončil, že politika uvolňování byla vlastně vždy prý jen pouhou iluzí, že hospodářská, kulturní a politická spolupráce se socialistickými státy je jen na škodu Západu a že je s ní nutno skoncovat. V tomto si notují F. J. Strauss, M. Thatcherová a další představitelé západoevropské reakce s prezidentem Car­­terem a zvláště s jeho poradcem Brzezinským. Proti těm, kteří by chtěli těžit ze zvyšování mezinárodního napětí, zasazují se socialistické státy rozhodně o to, aby se zabránilo obnovení nepřátelství a nedůvěry na evropském kontinentu a aby se dále rozvíjel proces uvolňování. Spolu se Sovětským svazem a ostatními státy Varšavské smlouvy chce také Československo svým poctivým dílem přispívat k tomu, aby dohodnuté zásady mírového soužití zformované v Závěrečném aktu helsinské konference byly v co nejširším rozsahu uskutečňovány, aby se pokračovalo v plodném dialogu a odstraňovaly se všechny překážky stojící v cestě dalšímu rozvoji evropské spolupráce. S tímto cílem se také naše země připravuje na madridskou schůzku účastnických států konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Především však je třeba, jak také zdůraznily členské státy Varšavské smlou­vy v deklaraci ze svého květnového zasedání, aby právě v současné složité situaci se všichni účastníci madridské schůzky snažili vytvořit ovzduší dů­věry a vzájemného porozumění, nezbytné pro úspěch této schůzky. Chceme přispět k tomu, aby tato schůzka měla konstruktivní charakter, protože jen tak se podaří odvrátit pokusy o ohrožení procesu uvolňování a napomoci jeho dalšímu rozšíření především do oblasti vojenské, kde je toho v zájmu míro­vého rozvoje Evropy nejvíce třeba. Proto by především bylo třeba zajistit svo­lání konference o vojenském uvolnění a odzbrojení v Evropě. Madridská schůzka by tomu mohla napomoci, kdyby všichni její účastníci skutečně jed­nali v duchu helsinských usnesení. Bilancujeme-li uplynulých pět let, můžeme říci, že Československo stejně jako další socialistické země se snažilo svým poctivým dílem přispět k realizaci Závěrečného aktu, ať už vytvářením dobrých styků se svými sousedy, roz­víjením hospodářské, kulturní či vědecké spolupráce, rozšiřováním kontaktů mezi lidmi i v dalších oblastech. Není vinou socialistických států, jestliže se nepokročile ještě více vpřed. Očekáváme, že madridská schůzka napomůže tomu, aby v příštích letech bylo dosaženo větších úspěchů. Právě dnes je třeba, aby všichni ti, jimž jde o mírovou budoucnost Evropy, k tomu přispěli svým konstruktivním přístupem k realizaci zásad helsinské konference. % ZÁVĚR LETU ŠESTÉ MEZINÁRODNÍ POSÁDKY Úspěšné přistání Sojuzu 36 Viktor Gorbstko a Pham Tuan opět na rodné planetě ® Sestupný modul měkce dosedl na Zemi ISO km jihovýchodně od Džezkazganu @ Nejvyšší sovětská vyznamenání kosmonautům MOSKVA 31. července (Zpravodaj ČTK) — Po úspěšném splnění vědecko­výzkumného programu na palubě orbitálního komplexu Saljut 6—Sojuz 38 — Sojuz 37 se ve čtvrtek mezinárodní posádka Viktor Gorbatko a Pham Tuan vrátila na Zemi. Sestupný modul kosmické lodi Sojuz 36 měkče přistál s obě­ma kosmonauty v 18 hodin 15 minut moskevského času v předem určené ob­lasti asi 190 kilometrů jihovýchodně nd Džezkazganu v Kazašské SSR. Kosmo­nauti jsou zdrávi a čití se dobře. Základní posádka orbitálního kom­plexu, kosmonauti Leonid Popov a Va­­lerij Rjumin, kteří na oběžné dráze pracují od 9. dubna 1980, pokračuje v práci na palubě komplexu. Ze svého týdenního pobytu na palu­bě komplexu Saljut 6—Sojuz 36—So­juz 37 splnila mezinárodní sovětsko­vietnamská posádka celý plánovaný program výzkumů a experimentů, kte­rý společně připravili vědci ze SSSR, VSR a dalších zemí. Kromě výzkumu zemského povrchu pro národohospo­dářské účely prováděli kosmonauti další experimenty v kosmické peci Krystal, zkoumali vliv beztížného sta-vu na vývoj rostlin atd, Výsledky všech experimentů přivezli kosmonau­ti s sebou na Zemí. s □ »Mezinárodní posádka Viktor Gor­batko a Pham Tuan splnila všechno, co se od ní očekávalo. Její let mě) dobrou atmosféru a správný pracov­ní rytmus,« řekl po přistání kosmo­nautů novinářům vedoucí přípravy Vladimir Šatalov. Dodal, že jí v tom vydatně pomáhala i základní posád­ka orbitálního komplexu Leonid Po­pov a Valerij Rjumin, která pracuje velice kvalitně a jejíž zásluhou je ve výborném stavu 1 kosmická stanice. □ Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo dvojnásobného hrdinu Sovětského svazu letce kosmonauta SSSR Viktora Gorbatka Leninovým řá­dem za úspěšný kosmický let v orbi­tálním vědeckovýzkumném komplexu Saljut 6—Sojuz a za statečnost a hr­dinství, které při něm prokázal. Občanu VSR kosmonautů-výzkum­­níkovi Pham Tuanovi byl za úspěšný kosmický let a za statečnost a hrdin­ství, které pří něm prokázal, udělen titul hrdina Sovětského svazu s Le­ninovým řádem a medailí Zlatá hvězda. Mezi prvními na severu Čech vyjeli do poli zemědělci z ]ZD Mír-B'ríza ve Straškově na Litoměřicku. Z 1872 hektaru chtějí sklidit 9350 tun obilovin. Na snímku Jiří Kylich odváží obilí z pole do straškovského sila. Foto ČTK — LIBOR ZAVORAL Zřízen koncentrační tábor pro tisíce odpůrců junty Havou bolivijskou vládu pučisfů uznaly zatím jen Argen­tina, Paraguay a Brazílie LA PAZ 31. července (ČTK) — Přestože se bolivijská junta snaží ve svých prohlášeních vytvořit dojem, že situace v zemi je »klidná«, pokračuje ge­nerální stávka a horníci v několika důležitých hornických oblastech kladou vládním jednotkám ozbrojený odpor. V hlavním městě La Pazu stále platí zákaz vycházení a diplomatické kruhy oznamují, že ozbrojení civi­listé prohledávají byty a obchody. Postupují přitom systematicky podle seznamů, které dostali od vojenského režimu. Političtí pozorovatelé odha­duj! počet zatčených v La Pazu od 17. července, kdy se junta chopila mocí, na 1600 osob a počet usmrce­ných na 60 až 100. Informují rovněž o zřízení koncentračního tábora pro politické odpůrce junty ve Viacha, asi 40 kilometrů jihozápadně od La Pazu. Vojáci a policie hromadně za­týkají zejména demokraticky smýš­lející politiky, odborářské funkcioná­ře, studenty, kněze. Agentura AP uvá­dí svědectví jednoho muže, který byl vojáky zatčen 20. července v chudé severní čtvrti La Pazu. Zatčený muž hovořil o tom, že byl s dalšími muži odvezen na stadión. »Nedali nám nic jíst a v místností, kde jsme měli spát, bylo tolik lidí, že jsme se ne­mohli ani pohnout. Všichni jsme byli spoutáni. Mučili nás.« Diplomatické zdroje ve čtvrtek rovněž uvedly, že byl v hlavním, městě zatčen předseda Výboru na obranu lidských práv Julio Tumirl. Vojenská • junta také ve středu uvolnila z funk­ce velitele sedmé divize plukovníka Maria Vargase Salinase. Byl jedním z vysokých vojenských důstojníků, kteří se postavili proti vojenskému převratu. Další zemí, která uznala vojenskou vládu generála Garcíi Mezy, je Brazí­lie. Před ní tak učinily pouze Argen­tina a Paraguay. FLORIDA: Policisté mú točili na černošské ghetto WASHINGTON 31. července (ČTK) — Stovky policistů obklíčily v noci na čtvrtek černošskou čtvrť v Or­­landu na Floridě, kde trvají již třetí den černošské bouře. Policie rozhá­něla demonstranty, většinou mladé černochy, obušky a slzným plynem. Nejméně 30 demonstrantů bylo zatče­no. Orlandské úřady ve snaze zabránit dalšímu rozšíření nepokojů povolaly do města policejní posily. Náčelník místní policie James Nursey řekl, že nepodaří-11 se policii bouře potlačit, vyhlásí v Orlandu zákaz nočního vy­cházeni. Blahopřání ke státnímu svátku PRAHA 31. července (ČTK) — Pre­zident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal blaho­přejný telegram prezidentovi Švýcar­ské konfederace Georgesi-Andrému Chevallazoví při příležitosti státního svátku jeho země. Přátelské setkání L. Brežněva a E. Gierka Velké projekty vzájemné spolupráce • Trvalé úsilí o zlepšení situace v Evropě a na celém světě MOSKVA 31. července (ČTK) — Generální tajemník ÜV KSSS, předseda pre­zídia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Brežněv a první tajemník ÜV PSDS Ed­ward Gierek, který je v Sovětském svazu na dovolené, se ve čtvrtek setkali na Krymu. Informovali se navzájem o situaci ve svých zemích a problémech, kte­ré nyní řeší KSSS a PSDS. Oba představitelé vysoce ocenili po­litickou součinnost obou bratrských stran, která je hybnou silou v dal­ším sbližování národů Sovětského sva­zu a Polska a neustálém prohlubová­ní jejich všestranné spolupráce. Na základě dohod, které byly uza­vřeny v poslední době, se v nadchá­zející pětiletce bude rozvíjet koope­race a specializace v elektronickém průmyslu, výrobě letadel, lodí a v dal­ších klíčových hospodářských od­větvích. Budou realizovány velké spo­lečné projekty napomáhající uspoko­jování energetických potřeb národní­ho hospodářství obou zemí. Sovětsko­­polská výměna zboží vzroste o více než třetinu. Soudruzi Leonid Brežněv a Edward Gierek zdůraznili, že je nutné, aby obě strany podnikly kroky ke kon­trole přesného a včasného plnění dlou­hodobého programu specializace a kooperace a efektivnějšího využívání vědeckého potenciálu Sovětského sva­zu a Polska v obapolném zájmu. Je rovněž nutné využít existujících rezerv v hospodářských stycích me­zi SSSR a PLR, zejména v lehkém a potravinářském průmyslu. Oba představitelé dále posoudili mezinárodní situaci a konstatovali, že se dnes v podstatě rozhoduje o tom, zda začne či nezačne nové kolo ho­rečného zbrojení. Sovětský svaz a Polsko, které za druhé světové vál­ky přinesly největší oběti, dělají spo­lečně s ostatními zeměmi socialistic­kého společenství všechno, aby za­bránily zesílení válečného nebezpe­čí. Hlavním smyslem deklarace, kte­rou schválil Politický poradní výbor států Varšavské smlouvy na svém květnovém zasedání v polském hlav­ním městě, je zabránit bezuzdnému zvyšování raketových jaderných po­tenciálů. Je nutné, aby se tento hlas rozumu a dobré vůle setkal s odpo­vídající odezvou na Západě, aby ne­byla promarněna možnost zlepšení si­tuace v Evropě a na celém světě. (Pokračování na str. 7) 2ENEVA: Návrh všeobecného programu odzbrojení ŽENEVA 31. července (ČTK) — Ná­vrh všeobecného programu odzbroje­ní předložil ve čtvrtek v ženevském Výboru pro odzbrojení jménem so­cialistických zemí čs. představitel Pa­vel Lukeš. Zdůraznil dosavadní úsilí socialis­tických zemí a jejich zájem dosáh­nout všeobecného a úplného odzbro­jení. Podtrhl význam vypracování ko­nečného textu tohoto programu, kte­rý výbor předloží v roce 1982 ke schválení druhému zvláštnímu zase­dání VS OSN o odzbrojení. Závěrem poukázal čs. představitel na potřebu politické vůle všech zemí konstruktivně se podílet jak na vy­pracování programu, tak 1 na reali­zaci jeho cílů. OLYMPIJSKÉ HRY V MOSKVĚ Třetí stříbrná Tři dny před skon­čením, XXII. letních olympijských her se na moskevských sportovištích udílely medaile v atletice, zápasnickém volném stylu, judu, šermu a pozemním hokeji. Právě v posledně jmenovaném spor­tovním odvětví do­kázaly překvapit československé re­prezentantky. Díky nejtěsnějšímu ví­tězství nad Polskem obsadily v olym­pijském turnaji druhé místo a vybojo­valy pro Československo už třetí stří­brnou medaili. Vedle pozemních ho­­kejistek však do čtvrtečních soutěží zasáhli úspěšně také další čs. spor­tovci. Kanoisté si většinou zajistili po­stup do semifinále, lukostřelkyně Pa­­devětová se drží na čtvrtém místě a ve večerních hodinách boxoval v se­mifinále náš zástupce Franěk s Ku­báncem Martinezem. Prohrál, ale zís­kává bronzovou medaili. (so) (Podrobné zpravodajství z olympij­ských her v Moskvě přinášíme na stranách 7 a 8) V MODRÉM DUNAJI ŽNÍ ZA POLOČASEM R anní slunko se. vyšplhal lo nad horizont a jeho teplé paprsky pročesávaly obilní lány na Žitném ostro­vě. Jako by chtěly zjistit, ko­lik strnišť přibylo od vče­rejšího odpoledne, když mu husté mraky zastřely vý­hled na Dunaj i pole ležící nad levým břehem velké ře­ky. Pronikly i do kormide­­len a velitelských prostorů kapitánů dunajských lodí, které uháněly po proudu s rozmanitým nákladem, ale kapitány žírných polí — kombajnéry — nenašly na žádném honu. Dokonce i František Armay, Júlíus Horváth, Ladislav Bokštal­­ler a další kombajnéři, kte­ří v okrese Dunajská Stře­da začali mezi prvními sklí­zet úrodu jarního ječmene z polí JZD Modrý Dunaj v Šamoríně, se ještě točili kolem svých kombajnů. Kontrolovali a promazávali jejich pohyblivé klouby. »V pondělí navečer nás opět vyhnala z polí bouřka, pořádné pršelo i v noci, če­káme, až půda a obilí tro­chu oschnou. Pak naše i brigádnické kombajny vy­razí opět do polí,« vysvět­luje ing. Ján Knezovič, agronom JZD Modrý Dunaj v Šamoríně. »Letos ani nám počasí nepřeje,« dodává po chvíli. »V předešlých letech jsme touto dobou měli žně už za sebou, avšak tentokrát jsme je mohli naplno roz­běhnout teprve koncem mi­nulého týdne. I objemná krmivá jsme tak říkajíc „kradli“ z polí před deštěm. Přesto jsme si vytvořili dobré zásoby krmiv na zi­mu a i druhé setí jetelovin a vojtěšky jsme zvládli ješ­tě dříve, než jsme začali sklízet obilí z naší osmiset­­šedesátihektarové výměry. I jeho bohatou úrodu chce­me dostat včas a s nejmen­­šími ztrátami pod střechu. Pokud nebudou moc deštivé dny, stihneme to možná už do konce tohoto týdne, pro­tože úrodu řepky, ozimého i jarního ječmene jsme už z polí sklidili. Určitou část zrna jsme sklidili také z pě­­tisetdvacetihektarové výmě­ry pšenice, a tak polovinu žňových prací máme již v těchto dnech za sebou. Přičinily se o to význam­ně i osádky dvanácti kom­bajnů E-512 ze státních statků Cheb a Jesenice v okrese Rakovník, které nám úrodu obilí pomáhají sklízet.« Dříve než se slunko do­stalo přímo nad pole šamo­­rínského družstva, v koru­nách stromů při dunaj­ských hrázích se opět ozva­lo monotónní staccato všech sedmnácti kombajnů. Pohy­bovaly se pomalu, skoro tak jako rekreanti, kteří se procházejí po dunajské hrá­zi, protože kapitáni drželi jejich »koně« na uzdě. Dba­lí především na to, aby ve slámě za ntmt nezůstáva­lo zbytečně žádné zrno. I odměny se tentokrát dá­vají především podle toho, jak kvalitní je výmlat. A kontrola je přísná. »Nikomu z nás není lho­stejné, kolik zrna zůstane v klasech nebo na zemi za kombajnem. Víme, jakou ob­rovskou hodnotu má dnes na světových trzích. Čím víc jej sklidíme, tím méně musíme nakupovat ze zahra­ničí,« říká Jaroslav Zeman, kombajnér ze Státního stat­ku Jesenice. »Snažíme se o to, aby­chom odvedli kus poctivé práce,« dodává jeho kolega Václav Karlovec, »jinak by nemělo smysl, abychom z takové dálky přijeli až sem, na pole šamorlnského družstva.« »A nejen to,« doplňuje Václav Sebránek, který při­šel soudruha Karlovce vy­střídat za volantem kombaj­nu, »bylí jsme tu už v pře­dešlých letech, zdejší druž­stevníci byli s naší prací velmi spokojeni. I to nás zavazuje dělat co nejlépe. Máme k tomu podmínky. Na jeden kombajn tu při­padá jen 54 hektarů obilo­vin, když to takhle půjde dál, do nejbližšího pondělka dostaneme i tuto pšenici úspěšně do sýpek.« Zdejší lidé říkají: Když bude chléb, budou i písně. Zdá se, že v letošních do­­žínkách zazní 1 v družstvu Modrý Dunaj v Šamoríně proti loňsku písní víc, a ve­selejších. Úroda obilí je mnohem bohatší a bude asi 0 dvacet procent vyšší, než letos plánovali. A ti, co ji sklízejí, sl dovedou poradit 1 s polehlými klasy, aby obilí nezůstávalo zbytečně na poli. GUSTAV ČAPKO Kapitáni polí v Bez míru není pokroku Skončila Světová konference o Dekádě OSN pro ženy KODAŇ 31. července (ČTK) ■ »Bez míru a stability není pokroku,« pra­ví se v dokumentu, který v noci na čtvrtek na závěr svého jednání schvá­lila v Kodani Světová konference o Dekádě OSN pro ženy. Ve Světo­vém akčním programu pro druhou polovinu této dekády se také uvádí, že mír a uvolňování napětí jsou před­pokladem pro nastolení rovnopráv­ností na celém světě. Více než kdty jindy se dnes ženy musí zapojit do boje proti horečnému zbrojení, proti utlačování a rasové diskriminaci. Sedmnáctidenní kodaňské konfe­rence se zúčastnily delegace ze Í45 členských zemí OSN, aby jednaly o postavení žen ve světě a o jejich úloze v boji za mír a mezinárodní spoluprácí. Kromě akčního programu schválilo závěrečné zasedání konference přes 40 rezolucí, mimo jiné o pomocí pa­lestinským ženám, ženám z Chile, Bolívie, Salvadoru a z dalších zemí s diktátorskými režimy. □ Ze Světové konference OSN o De­kádě pro ženy, která se konala v Kodani, se vrátila ve čtvrtek do Prahy čs. delegace vedené členkou sekretariátu ÚV KSČ a předsedkyní ÚV ČSSŽ Marií Kabrhelovou. Na ruzyňském letišti přivítali de­legaci náměstek ministra zahranič­ních věcí ČSSR Miloš Vejvoda a mís­topředsedkyně ÚV ČSSŽ Jarmila Ma­­leckái

Next