Rudé Právo, březen 1982 (LXII/50-76)

1982-03-22 / No. 68

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! * PONDĚLÍ 1982 22 BŘEZEN RÜBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 68 — ROČNÍK 62 (Právo lidu ročník 85) CENA 50 HALÉfiO PROTESTY PROTI HOREČNÉMU ZBROJENÍ Už nikdy Hirošima HIROŠIMA/TOKIO 21. března (ČTK, zr) — V Hirošimě se v ne­děli sešlo dvě stě tisíc lidí z ce­lého Japonska na mohutné proti­­váiečné demonstraci. Očastnici demonstrace si připome­nuli dvě stě tisíc obětí výbuchu ame­rické pumy v tomto městě v roce 1945 a vyslovili se pro uzavření me­zinárodní smlouvy, která by odsou­dila použiti Jaderných zbraní, pro vytvoření pásem bez jaderných zbra­ní na celém světě a pro omezení ar­zenálů jaderných zbraní. Týž den uspořádaly v japonském hlavním městě mírovou manifestaci organizace hudebníků. Skladatelé 1 interpreti na ní vyjádřili odhodlá­ní přispět k hnutí za zákaz zbraní hromadného ničení. Na mírovém shromáždění se v Tokiu sešli i pra­covníci Sdělovacích prostředků. (Pokračování na str. 7) K VRAŽDĚ NOVINÁŘŮ V SALVADORU Výpověď očitého svědka Hans van Gerven: Byl jsem udiven, jak rychle Washing­ton převzal lživou verzi salvadorské junty HAAG/SAN SALVADOR 21. března (ČTK) — Čtyři nizozemské novináře, zavražděné v Salvadoru, vlákaly jednotky vládní junty do léčky a poté zabily, přičemž ty, kteří nebyli okamžitě mrtví, zastřelili vojáci dodateč­ně, uvedl v sobotu mluvčí nizozemské televizní společnosti IKON, kde za­vraždění novináři pracovali. Holandský novinář Hans van čer­ven, který byl se skupinou pracov­níků společnosti IKON v Salvadoru, na letišti v Haagu označil prohlá­šení salvadorských oficiálních před­stavitelů, že čtyři novináři byli za­biti při přestřelce mezí vládními voj­sky a partyzány, za »absolutní lež«. Uvedl, že jedním z nejpřesvědčivěj­­štch důkazů lživosti tvrzení salva­dorských úřadů je skutečnost, že tě­la novinářů byla okamžitě pohrbe­na. Dodal, že viděl těla svých mrt­vých kolegů a tři z nich byli zabiti výstrely, do hlavy a krku z malé vzdálenosti. Van Gerven řekl, že byl udiven, jak rychle převzal Washing­ton oficiální verzi o smrti holand­ských novinářů. Před konzulátem USA v Amstero­damu se konaly protestní demonstra­ce, jejichž účastníci odsoudili pod­poru, kterou Spojené státy poskytu­jí teroristickým režimům ve Střed­ní Americe, a protestovali proti to­mu, že Bílý dům přijal falešné tvr­zení salvadorské junty, která se sna­ží svalit odpovědnost za smrt novi­nářů na partyzány. Válčí celostátní sjezdy odborových svazů se konaly v sobotu a v neděli. Těmito sjezdy vyvrcholila závěrečná etapa příprav X. všeodborového sjez du. jednání zdůraznila nutnost dále rozvíjet účast pracujících na řízení výroby, prohlubování péče o pracují­cí a zkvalitňování Ideové výchovné a kulturní práce. Náš snímek je z jednání sjezdu Odborového svazu pracujících textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, který se ko­nal v Brně. Foto ČTK — VÍT KORČÁK P Jarní iniciativa atří již tradičně k průvodním jevům našeho předjaří: sotva ustupuje vláda zimy s její nepohodou a plískanicemi, probouzí se v obcích a městech budovatelská iniciativa občanů. Neznamená to, že by během zimy pohodlně dřímala — vždyť během ní se promýšlelo mnohé, co bude sloužit společnému prospěchu. Ale skutečný rozmach aktivity začíná teprve • nástupem jara. Platí to 1 letos, rok od XVI. sjezdu KSČ a všeobecných voleb do našich zastupitelských orgánů. Vstupujeme do něho s jasným programem, jenž nezastírá nic z náročnosti a obtížnosti úkolů, které všechny národní vý­bory a organizace Národní fronty čekají. Vstupujeme do něho se statisíci poslanců a členů občanských výborů, kteří obdrželi důvěru svých spolu­občanů. V uplynulém roce začaly národní výbory v těsné součinnosti se společen­skými organizacemi plnit nové volební programy Národní fronty. I když výchozí podmínky, zejména finanční zdroje, byly nižší než v předchozích letech, dosáhlo se při plnění volebních programů řady dobrých výsledků. Dobrovolná iniciativa občanů, socialistická soutěž obcí a měst o nejlepší výsledky ve svém zvelebování, přispěly k dalšímu zlepšení životních pod­mínek a prostředí v mnoha místech naší vlasti. V investiční a neinvestiční části akce Z, která je neoddělitelnou součástí volebních programů, bylo v loňském roce jen v ČSR vytvořeno dílo v hod­notě více než pět a půl miliardy korun, na němž se občané podíleli 234 mi­lióny brigádnických hodin. V obcích a městech přibylo 27 jeslí, 232 mateř ských škol, 15 ZDŠ, Í3 školních družin, 30 jídelen, 514 km nových vodo­vodů, ale i nové zelené plochy. Obdobně tomu bylo i na Slovensku. To je dobrým vkladem k plnění volebních programů a spolehlivým odra­zovým můstkem do roku letošního. I v něm bude» nutno — jako v celém našem národním hospodářství — vycházet z nižších investičních prostřetf­­kü, zejména na investiční část akce Z. Obecně platné zásady nejvyšši efek­­tivnnsti a hospodárnosti vyžadují zahajovat výstavbu pouze takových ob­jektů a zařízení, které jsou projekčně, materiálově a finančně zcela zajiš­těny a jejichž celospolečenský přínos je mimo jakoukoli pochybnost. Ukládá to vysokou odpovědnost národním výborům, aby volily objekty technicky a materiálově — a tím i finančně — méně náročné, při jejichž výstavbě lze využívat místních a blízkých zdrojů. Aby se při jejich vý­stavbě i pozdější údržbě důsledně respektovaly úspory paliva, různých druhů energií i pracovních sil. Cspěch nebo neúspěch začíná již u projektantů, z nichž mnozí často nerespektují potřebu zcela hospodárných typizovaných staveb pro národní výbory a naopak své projekty v prů­běhu výstavby ne­zřídka mění bez ohledu na materiá­lové a finanční možnosti. Místo to­ho, aby tato zaří­zení byla uvedena do provozu v co možná nejkratší době, jejich dokončení se oddaluje a stavba prodražuje. I nadále budou v popředí pozorností školní a sociální zařízení, ale též to, co může občany a zejména ženy oprostit od řady starostí — zařízení obchodu a »nedostatkových« služeb. V uplynulém roce se těžiště pozornosti většiny národních výborů i ob čanské aktivity správně přesunulo do neinvestiční části akce Z, umožňující vytvářet lidem prosněšná díla bez velkých finančních i materiálových ná­kladů. V této prospěšné praxi je nutno pokračovat. A je zcela na iniciativě a nápaditosti organizátorů dobrovolné brigádnické činnosti z řad funkcio­nářů a aktivistů národních výborů i společenských organizací, aby se tato činnost obohacovala o stále nové prospěšné formy. Příklady některúch měst ukazují, že formou brigádnické činnosti lze udělat mnohé také při údržbě domovního fondu, ale i při opravách tolik potřebných zařízení a nrovozoven obchodu a služeb apod. Prostě tam, kde se nedostává jiných sil a prostředků. To ovšem vyžaduje cílevědomě podněcovat občanskou aktivitu a inicia­tivu a citlivě s ní hospodařit. Přitom se rozhodně nevvstačí s pohodlnými, dnes už neodpovídajícími překonanými návyky a přístupy. Při organizování a spravedlivém hodnocení socialistické soutěže v ob­cích a městech nelze už setrvávat na kvantitativních ukazatelích počtu přijatých závazků, provedených akcí, odpracovaných brigádnických hodin anod. Nezřídka se totiž stává, že konečný výsledek ani zdaleka neodpo­vídá součtu vykazovaných cifer. To svědčí o formalismu, navozujícím faleš­né sebeuspokojení a ve svých důsledcích oslabujícímu iniciativu lidí. Národní výbory, které dosahují v socialistické soutěži nejlepších výsled kň, což názorně dokazují získaná nejvyšši ocenění 1 čestné tituly, uplatňují .již řadu let prospěšnější praxi. Uzavírají každoročně smlouvy nebo dohody s jednotlivými organizacemi Národní fronty, v nichž je vyjádřen jejich konkrétní podíl na plnění úkolů a akcí zařazeních do volebního programu. Svůj podíl na jeho realizaci mají též občanské výbory. A právě veřeiné schůze organizované národními výbory v těchto týdnech jsou místem, kde se hodnotí i odměňují loňské výsledky a zpřesňují úkoly pro letošní rok i společný postup při jeiich realizaci. Zde také mohou občané plně využívat svého práva »bvt při tom« a aktivně se podílet na tvorbě místní politiky i na její realizaci. le ještě jedna neopomenutelná zkušenost obcí, které v socialistické sou­těži pravidelně dnsahuií nejlepších výsledků: cílevědomě rnzvíieií pnliticko­­výchovnou práci. Dbají na to, aby byla neoddělitelnou součástí každodenní práce všech funkcionářů, poslanců, aktivistů i pracovníků národního vý­boru. Sonstavně pečují o to, aby se živé slovo dostávalo za pomoci občan­ských výborů a agitátorů včas do každé rodiny, ke každému občanovi. Je to samozřejmě účinnější než nouhé rozesílání různých písemných pozvánek a výzev. Výsledky tomu také odpovídají. Národní výbory i organizace Národní fronty mají v letošním roce ne lehké úkoly, avšak, s účelným využitím iniciativy občanů 1 za pomoci prů­myslových a zemědělských závodů,, mohou udělat další kroky k tomu, aby práce i život přinášely našim občanům více radosti a spokojenosti. Není samozřejmě města nebo obce, v němž by obyvatelé nechtěli postavit něco nového, zlenšit občanskou vybavenost nebo prostředí. Budou však muset dobře uvážit, nač síly a prostředky stačí a co je z hlediska potřeb občanů naléhavé. Realizace těchto záměrů může umocnit Iniciativu a tvo­řivost lidí, z níž je dosud leckde nemálo rezerv. V předjarním období je třeba všechny dané prostředky a síly soustředit na akce prospěšné co neiširšímu okruhu lidí. Drtivá většina občanů je si například plně vědoma toho, že péče o životní prostředí, v němž pracu­jeme a žijeme, stejně jako ochrana naší přírody, vystavené mnoha vědo­mým 1 nevědomým ohrožením, jsou neoddělitelnou součástí hospodářského 1 sociálního rozvoje naší vlasti. Proto se s nlnúm porozuměním setkala nedávná výzva vlády a ÜV Ná­rodní fronty CSSR k účinnější ochraně životního prostředí. Zdaleka však nestačí vyslovovat s touto výzvou pouhý slovní souhlas. Stejně málo by bylo jen přestat životní prostředí narušovat a poškozovat. Ochrana přírody — tak jak ji zdůraznila nedávná výzva — vyžaduje mnohem aktivnější vztah všech občanů. Proto zvelebování okolí každého našeho bydliště a pracoviště výsadbou nové zeleně, květinových záhonků, keřů, stromů i ce­lých nových alejí, by nemělo scházet v programu jarní občanské iniciativy v žádném z našich měst a obcí. Její součástí by měla být 1 ochrana a údržba vodních zdrojů i účinnější boj proti ničení přírody »černými« sklád kami apod. Potvrdí se zde též jedna pravda: že ten, kdo se sám aktivně podílí na tvorbě lepšího, hezčího a zdravějšího životního prostředí — ten je také nenechá hvzdit a ničit nesvědomitými lidmi. A také to je smyslem jarní Iniciativy národních výborů. Z CELOSTÁTNÍCH SJEZDŮ ODBOROVÝCH SVAZŮ Tvorba zdrojů rozhoduje o sociálních programech Přítomny delegace ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR, ÜV Národní fronty ČSSR a delegace Ústřední rady odborů • Vyvrcholila závěrečná etapa příprav X. všeodborového sjezdu PRAHA 21. března (Od našich zpravodajů a ČTK) — V sobotu a neděli se konaly další celostátní sjezdy od­borových svazů. Zúčastnily se jich delegace ÚV KSC, vlády ČSSR a ÜV Národnífronty ČSSR. V jejich čele by­li členové předsednictva ÚV KSČ: na sjezdu pracovníků stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot Václav Hůla, pracovníků železnic Alois Indra, pracovníků zdravotnic­tví Josef Kempný, pracovníků textilního, oděvního a kože­dělného průmyslu Josef Korčák, pracovníků chemického, papírenského, sklářského průmyslu a tisku Jozef Lenárt; kandidát předsednictva ÜV KSČ Miloslav Hruškovič na sjezdu pracovníků hornictví a energetiky; tajemníci ÚV KSČ: na sjezdu pracovníků spojů Jan Fojtík, pracovníků dopravy a silničního hospodářství Josef Haman, pracov­níků dřevoprůmyslu, lesního a vodního hospodářství František Pitra; vedoucí oddělení OV KSČ Július Varga na sjezdu pracovníků zemědělství; místopředsedové vlá­dy ČSSR: na sjezdu pracovníků státních orgánů, peněž­nictví a zahraničního obchodu Karol Laco a pracovníků školství a vědy Matěj Lúčan. Jednání sjezdů odboro­vých svazů se zúčastnily též delegace Ústřední rady od­borů. eo< SSJEZD ★ Uskutečněním těchto sjezdů vy­vrcholila závěreč­ná etapa příprav X. všeodborového sjezdu. Delegáti s kritickou nároč­ností projednali zprávy ústředních výborů odboro­vých svazů o je­jich činnosti a o dalších úkolech. V rozpravě k těmto zprávám a v zá­věrečném usnesení sjezdů vyjádřili odhodláni zvyšovat podíl svazů na plnění ekonomického a sociálního programu přijatého XVI. sjezdem KSČ a v souladu s usnesením 5. zasedáni ÚV KSČ dále rozvíjet účast pracují­cích na řízení výroby, prohlubování péče o pracující, zkvalitňování ideo­vě výchovné a kulturní práce. Jedná­ní vyzněla na podporu zásad prole­­tářského internacionalismu, boje za upevnění světového míru a pokroku na celém světě. Věcná diskuse, v níž vystoupili í vedoucí delegací, bohatá na námě­ty pro prohlubování činnosti odborů, znovu prokázala, že odboráři jsou pevnou oporou KSČ v boji proti ne­dostatkům na pracovištích i ve spo­lečenském životě, za další rozvoj so­cialistické společnosti. Sjezdy zvo­lily nové vedoucí orgány odborových svazů a delegáty na X. všeodborový sjezd. RACIONALIZOVAT INVESTIČNÍ VÝSTAVBU Sjezd Odborového svazu pracovňí­­ků ve stavebnictví a výrobě staveb­ních hmot, konaný v Karlových Va­rech, zhodnotil třroveň plnění závě­rů XV. sjezdu KSČ a 9. všeodboro­vého sjezdu. Dále analyzoval příčiny těžkostí, kterými odvětví v uplynu­lém období procházelo. Těžiště jed­nání položil na zabezpečení požadav­ků vyplývajících z hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti, přijatých XVI. sjez­dem KSČ. Konstatoval, že díky obětavosti a iniciativě pracujících bylo v hodno­ceném období vytvořeno ve staveb­nictví nemálo vysoce společensky prospěšných hodnot. Ale přesto ne­stačily k úplnému splnění sledova­ných cílů. Například v roce 1981 byly úkoly splněny jen na 260 ze 324 závazných staveb, dluh zůstal v bytové výstavbě, technické a ob­čanské vybavenosti sídlišť. Část problémů pramení z rostoucí složitosti objektivních podmínek, ale ostatní padají na vrub subjektivních činitelů. Nepodařilo se např. docílit zlepšení spolupráce odborových a hospodářských orgánů, což mimo jiné způsobuje zaostávání tvorby předpokladů pro širší zapojení pra: cujících do řízení, tvorby a přijímání vstřícných plánů. Málo důrazně se prosazuji zásady Souboru opatření do každodenní praxe. Jak vyplynulo ze zprávy a kritické a konstruktivní diskuse, zmíněné nedostatky jsou jednou z příčin, proč v hlavní stavební výrobě byl v prv­ních dvou měsících letošního roku zaznamenán dluh 423 mil. korun. Je tedy třeba věnovat překonání těchto nedostatků zvýšenou pozornost. Význam stavebnictví pro rozvoj národního hospodářství, výstavbu a stav materiálně technické základny Československa vyzdvihl v úvodu svého diskusního vystoupení sou­druh Václav Hůla. Zdůraznil, že vzhledem ke stálému růstu cen surovin a materiálů na světových trzích musíme i u nás efektivněji hospodařit s palivy, ener­giemi i materiály, zvyšovat produk­tivitu práce, technickou úroveň a zhodnocení výrobků. Proto je nezbyt­né v podstatně větší míře racionali­zovat investiční výstavbu a soustře­dit síly na nejdůležitější stavby. Předpokladem k uskutečnění těchto cílů je nejen přizpůsobení struktury a rozmístění stavebních kapacit, ale i zásadní přehodnocení dosavadní technické politiky, budování vlastní materiálně technické základny a ce­lé soustavy organizace a řízení sta­vebnictví. Zvláštní pozornost věnoval sou­druh Václav Hůla úloze odborů při zabezpečování úkolů plánu, při od­krývání vnitřních rezerv, rozvoji hnutí komplexních racionalizačních brigád a všech forem socialistického soutěžení. Podtrhl především význam aktivního dplatňování ekonomické funkce odborů, které jTž má řadu osvědčených forem. (vo) DŮRAZ NA OSOBNÍ ODPOVĚDNOST Delegáti sjezdu Odborového sva­zu pracovníků železnic, kteří jedna­li v Praze, zastupovali více než čtvrt miliónu příslušníků »modré armády«. Zpráva 1 diskuse potvrdi­ly růst úsilí železničářů o rozvoj a efektivnost nákladní i osobní pře­pravy. Jenom pracovníci, kteří znají dob­ře úkoly — pravilo se mj. ve zprá­vě — mohou hledat účinnější cesty k jejich plnění. Na mnoha místech si však hospodářští pracovníci uleh­čují povinnost seznámit podřízené s ukazateli plánu tak, že se dosta­vují jen na zasedání závodního vý­boru ROH — a funkcionáři se tím často spokojují. Taková příprava plánu a jeho zabezpečení jsou ne­dostatečné. Odborové organizace soustředí napříště iniciativu Udí ještě více na hlavní problémy, ply­nulost, spolehlivost a bezpečnost dopravy, úspory energie a mate­riálů a na zvýšení úrovně řízení. Sjezd vyzvedl význam využití re­zerv v propustnosti tratí a uzlů a v lepším vytěžování vlaků i vozů. Tak má být ušetřen nejméně jeden nákladní vlak v každém provozním oddíle. Dosavadní výsledky ukazují na velké možnosti. V síti ČSR ušet­řili železničáři v druhém pololetí loňského roku celkem 17 229 vlaků, tedy zhruba 100 vlaků denně. Vyš­ší stati-cké vytěžování vozových jed­notek přineslo i lepší využívání lo­komotiv a vagónů a značné úspory elektrické energie, nafty a živé prá­ce. Nejlépe si vedli železničáři pro­vozních oddílů Ostrava, Bratislava, Česká Třebová, Ústi nad Labem a Přerov. Na podstatné zlepšení čeká osob­ní doprava; navíc stoupá zájem o jízdy železnicí. Delegát Jan Tum­­pach z vozového depa Pardubice v diskusi poukázal na to, že zvý­šení kulturnosti cestování je vý­znamným veřejným a politickým úkolem. Stavějí se nové budovy železnič­ních stanic, ale jsou místa, kde železničáři ještě nemají ani závod­ní kuchyň. Na odstavném nádraží Praha-jíh trvá dokonce nedostatek vody. Velký zájem provázel vystoupení soudruha Aloise Indry. Ocenil pro­­spěšnoú a odpovědnou práci želez­ničářů a snahy o zkvalitnění její úrovně, jak o nich hovořili delegáti sjezdu. Nezastupitelnou úlohu i v tomto směru mají odbory. V té­to souvislosti poukázal na podně­ty sjezdu sovětských odborů a na význam vystoupení soudruha Leonida Brežněva. Stejně jako v čin­nosti sovětských, tak i našich od­borů se stále hlouběji spojuje péče o růst společenské výroby s péčí o podmínky práce a života pracu­jících. Soudruh Indra dále hovořil o nutnosti získat všechny poctivé pracovníky pro tyto úkoly, dále roz­víjet socialistickou demokracii: (Pokračování na str. 2) N Skončil jarní veletrh v Lipsku BERLÍN 20. března (Zpravodaj ČTK) — Tradiční mezinárodní Jarní veletrh v Lipsku v sobotu uzavřel své brány. Letos na něm vystavova­lo na 9000 podniků zahraničního ob­chodu, průmyslových koncernů a fi­rem z téměř 70 zemí světa. Čs. vý­robky na něm získaly šest zlatých medaili. Lipský veletrh, na němž bylo uspořádáno více než 200 sympozií a odborných přednášek, se stal místem čilé obchodní činnosti. Čs. expozice na veletrhu patřila k největším a kladla důraz především na rozvoj strojírenství, elektrotechniky a elek­troniky. V tomto směru jsme také na veletrhu uzavřeli řadu kontrak­tů. Jde především o vývoz čs. tram­vají a obráběcích strojů a o do­voz výpočetní techniky a některých zdravotnických zařízení. ¥ zájmu bezpečnosti, míru u sociulismu Komuniké z jednám ministrů zahraničí ČSSR a SSSR MOSKVA 20. března (Zpravodaj ČTK) >— Ve dnech 18. až 20. března byl v Sovětském svazu na návštěvě člen OV KSČ, ministr zahraničních věci ČSSR Bohuslav Chňoupek. Na závěr jeho jednáni se členem politického byra OV KSSS, ministrem zahraničních věcí SSSR Andrejem Gromykem, které se týkalo rozvoje sovětsko-československých vztahů a aktuálních mezinárodních problémů, bylo vydáno společné komuniké, v němž se mj. uvádí: Ministři s uspokojením konstato­vali, že sovětsko-československé vztahy se rok od roku prohlubují a upevňují ve všech oblastech na pevném základě Smlouvy o přátel­ství, spolupráci a vzájemné pomoci, v duchu zásad marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Závěry XXVI. sjezdu KSSS a XVI. sjezdu KSČ a ujednání, dosažená pří setkání Leonida Brežněva s Gustá­­vem Husákem určují perspektivu dalšího rozvoje spolupráce mezi So­větským svazem a Československem ve všech hlavních směrech. Obě strany zdůraznily, že přátel-ství, vzájemná součinnost a spolu­práce mezi SSSR a ČSSR odpovída­jí základním dlouhodobým zájmům národů obou zemí, zájmům evrop­ské a mezinárodní bezpečností, mí­ru a socialismu. Ministři potvrdili odhodlání So­větského svazu a Československa upevňovat semknutost států socia­listického společenství, sdružených v obranném svazku — organizaci Varšavské smlouvy — které vždy vystupují na mezinárodním poli ja­ko obránci míru, svobody a nezá­vislosti národů. Zdůraznili stále rostoucí význam těsné spolupráce socialistických zemí v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Při výměně názorů na současnou mezinárodní situaci vyjádřili mi­nistři vážné znepokojení nad zost­řením napětí vyvolaným akcemi vo­jenského bloku NATO v čele s USA. Tyto kruhy se daly cestou stup­ňování horečného zbrojení v roz­sahu, který nemá obdoby, a po­koušejí se zvrátit ve svůj prospěch yojenskostrátegickou rovnováhu, která vznikla v Evropě a ve světě, a dosáhnout vojenské převahy, aby mohly vůči druhým státům usku­tečňovat politiku síly a diktátu. Proti nebezpečné militaristické li­nii stavějí Sovětský svaz a Česko­slovensko spolu s dalšími bratrský­mi socialistickými státy důslednou linii zaměřenou na uvolňování, na odvrácení Jaderné války, na koor­dinaci účinných opatření v oblasti odzbrojení a na radikální ozdra­vení mezinárodní situace na zákla­dě jednání. Bylo zdůrazněno, že (Pokračování na str. 6/ DEMONSTRACE PROTI HLADU A BÍDĚ Kříže před Bílým domem OD NAŠEHO WASHINGTONSKÉHO ZPRAVODAJE Byla to jiná demonstrace než ty, které se obvykle scházejí ve Washing­tonu před Bílým domem. Neozývala se na ní skandovaná hesla, ale byla neméně tvrdou obžalobou Reaganovy vlády. Její účastníci se sešli, aby vzpomněli na stovky Američanů, kteří v této kruté a tvrdé zimě zemřeli hladem a mrazem. Na zeleném trávníku na Lafaye­­ttově náměstí stály stovky křížů. Každý z nich připomínal člověka, který zemřel' hladem a zimou. Vi­děl jsem také symbolické pomníky za jednotlivé státy americké Unie a za velká města: Filadelfie 28, Wisconsin 64, New York 75. Každé z čísel znamená zmařené lidské ži­voty. Na některých pomníčcích Jsou jména: Benjamin Merrifam, John Mack Speller, Mary Jo Johnstono­­vá, James Clark a mnoho, mnoho dalších. U každého jsou data — den, kdy zemřel na ulici někte­rého z amerických měst, a místo smrti. Velmi mnoho jmen je z Wa­shingtonu, z města, kde sídlí pre­zident a vláda a kde v sejfech bank jsou miliardy dolarů, Na jed­nom z transparentů čtu: Reagano­va vláda bere lidem důstojnost a svobodu. Tak vyjádřili tl, kteří se zde sešli, své rozhořčení nad po-, litikou, která dává bohatým a bere těm nezranitelnějším a nejpotřeb­nějším. Byli zde hlavně mladí lidé, tl, kte­ří nesou nejtíživěji protiklady sou­časné Ameriky. Richard Miller, je­den z těch, kteří demonstraci při­pravili, dvacetiletý sympatický čer­ný Američan se silným jižanským přízvukem, ml řekl: »Jsme zde pro­to, abychom ukázali, že nesouhla­síme s politikou Reaganovy vlády. Ta způsobila, že dnes máme tolik lidí bez práce, jako to nebylo dlou­hou dobu. Reaganomika — tak se zde říká politice, která přidává bo­hatým a bere chudým — způsobi­la, že přibylo chudých lidí, kteří nemají doslova nic, nnt střechu nad hlavou.« Za symbolickým hřbitovem je skupina stanů. Postavili je, pár set metrů od vchodu do Bílého do­mu, právě lidé z organizace, ke které Richard Miller patří. »Každou noc tady spí nejméně padesát lidí. Někdy Jich je i víc. Jsou to lidé, kteří nemají kde bydlet, a útulky, které zde po Washingtonu jsou, jsou dávno beznadějně plné.« Lidé z organizace postavili sta­ny již na podzim, stály zde celou zimu. Vydržely letošní neobvykle tuhé mrazy a odolaly i bouři, kte­rá se na ně snesla ze strany úřadů. V listopadu do stanového městeč­ka, které pojmenovali Reaganville, vtrhla policie. Zatkla 28 lidí, ale ty, kteří se rozhodli, že zasvětí své snažení pomoc! jiným, nezlomila. Nezlomily je ani rozsudky soudu, ani psaní vládnoucím kruhům po­sluhujícího tisku, který o městeč­ku a lidech v něm šířil nejfantas­tičtější pomluvy. f Stanové městečko přežilo zimu. Pár desítkám lidí možná pomohlo, avšak problém bídy, hladu odstra­nit nemohlo. Lidé bez střechy nad hlavou nadále spí na mřížích, ji­miž proudí z větracích šachet teplý vzduch, a je absurdní, že nejvíce jich je před velkou, vznosnou bu­dovou, na níž je zlatými písmeny napsáno: Ministerstvo spravedlnosti.­­Spravedlnosti pro koho? V pátek odpoledne demonstrace skončila. Skončila tak tiše, jako za­čala. U symbolických pomníčků le­žely kytice květů. Vzpomínka na ty, kdo zahynulí v krutém beji o pře­žití ve společností, která jím ne­byla s to dát důstojný život. DUŠAN ROVENSKÝ Výzva k zastavení závodů ve zbrojení BRUSEL 21. března (ČTK) — Vy­dáním závěrečného komuniké a vý­zvy k vládám signatářských zemí Závěrečného aktu z Helsink skon­čilo v neděli v Bruselu mimořádné zasedání Mezinárodního výboru pro evropskou bezpečnost a spoluprá­ci. Zúčastnili se ho představitelé 21 národních výborů této organizace a zástupci 11 dalších mezinárod­ních organizací. Čs. delegaci na za­sedání vedl místopředseda Čs. vý­boru pro evropskou bezpečnost a spolupráci akademik Bedřich Švest­ka. Výbor ocenil novou sovětskou mí­rovou iniciativu vyhlášenou na sjez­du sovětských odborů L. Brežně­­vem. V provolání k vládám účast­nických zemí KEBS výbor žádá, aby projeyily skutečnou politickou vůli pro zabezpečení míru v Evropě a usilovaly o zastavení nebezpečných závodů ve zbrojení. Vyzývá Je rov­něž ke snižování zbrojních arze­nálů pro dosažení úplné likvidace všech zbraní hromadného ničení,

Next