Rudé Právo, březen 1982 (LXII/50-76)
1982-03-22 / No. 68
PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! * PONDĚLÍ 1982 22 BŘEZEN RÜBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 68 — ROČNÍK 62 (Právo lidu ročník 85) CENA 50 HALÉfiO PROTESTY PROTI HOREČNÉMU ZBROJENÍ Už nikdy Hirošima HIROŠIMA/TOKIO 21. března (ČTK, zr) — V Hirošimě se v neděli sešlo dvě stě tisíc lidí z celého Japonska na mohutné protiváiečné demonstraci. Očastnici demonstrace si připomenuli dvě stě tisíc obětí výbuchu americké pumy v tomto městě v roce 1945 a vyslovili se pro uzavření mezinárodní smlouvy, která by odsoudila použiti Jaderných zbraní, pro vytvoření pásem bez jaderných zbraní na celém světě a pro omezení arzenálů jaderných zbraní. Týž den uspořádaly v japonském hlavním městě mírovou manifestaci organizace hudebníků. Skladatelé 1 interpreti na ní vyjádřili odhodlání přispět k hnutí za zákaz zbraní hromadného ničení. Na mírovém shromáždění se v Tokiu sešli i pracovníci Sdělovacích prostředků. (Pokračování na str. 7) K VRAŽDĚ NOVINÁŘŮ V SALVADORU Výpověď očitého svědka Hans van Gerven: Byl jsem udiven, jak rychle Washington převzal lživou verzi salvadorské junty HAAG/SAN SALVADOR 21. března (ČTK) — Čtyři nizozemské novináře, zavražděné v Salvadoru, vlákaly jednotky vládní junty do léčky a poté zabily, přičemž ty, kteří nebyli okamžitě mrtví, zastřelili vojáci dodatečně, uvedl v sobotu mluvčí nizozemské televizní společnosti IKON, kde zavraždění novináři pracovali. Holandský novinář Hans van červen, který byl se skupinou pracovníků společnosti IKON v Salvadoru, na letišti v Haagu označil prohlášení salvadorských oficiálních představitelů, že čtyři novináři byli zabiti při přestřelce mezí vládními vojsky a partyzány, za »absolutní lež«. Uvedl, že jedním z nejpřesvědčivějštch důkazů lživosti tvrzení salvadorských úřadů je skutečnost, že těla novinářů byla okamžitě pohrbena. Dodal, že viděl těla svých mrtvých kolegů a tři z nich byli zabiti výstrely, do hlavy a krku z malé vzdálenosti. Van Gerven řekl, že byl udiven, jak rychle převzal Washington oficiální verzi o smrti holandských novinářů. Před konzulátem USA v Amsterodamu se konaly protestní demonstrace, jejichž účastníci odsoudili podporu, kterou Spojené státy poskytují teroristickým režimům ve Střední Americe, a protestovali proti tomu, že Bílý dům přijal falešné tvrzení salvadorské junty, která se snaží svalit odpovědnost za smrt novinářů na partyzány. Válčí celostátní sjezdy odborových svazů se konaly v sobotu a v neděli. Těmito sjezdy vyvrcholila závěrečná etapa příprav X. všeodborového sjez du. jednání zdůraznila nutnost dále rozvíjet účast pracujících na řízení výroby, prohlubování péče o pracující a zkvalitňování Ideové výchovné a kulturní práce. Náš snímek je z jednání sjezdu Odborového svazu pracujících textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, který se konal v Brně. Foto ČTK — VÍT KORČÁK P Jarní iniciativa atří již tradičně k průvodním jevům našeho předjaří: sotva ustupuje vláda zimy s její nepohodou a plískanicemi, probouzí se v obcích a městech budovatelská iniciativa občanů. Neznamená to, že by během zimy pohodlně dřímala — vždyť během ní se promýšlelo mnohé, co bude sloužit společnému prospěchu. Ale skutečný rozmach aktivity začíná teprve • nástupem jara. Platí to 1 letos, rok od XVI. sjezdu KSČ a všeobecných voleb do našich zastupitelských orgánů. Vstupujeme do něho s jasným programem, jenž nezastírá nic z náročnosti a obtížnosti úkolů, které všechny národní výbory a organizace Národní fronty čekají. Vstupujeme do něho se statisíci poslanců a členů občanských výborů, kteří obdrželi důvěru svých spoluobčanů. V uplynulém roce začaly národní výbory v těsné součinnosti se společenskými organizacemi plnit nové volební programy Národní fronty. I když výchozí podmínky, zejména finanční zdroje, byly nižší než v předchozích letech, dosáhlo se při plnění volebních programů řady dobrých výsledků. Dobrovolná iniciativa občanů, socialistická soutěž obcí a měst o nejlepší výsledky ve svém zvelebování, přispěly k dalšímu zlepšení životních podmínek a prostředí v mnoha místech naší vlasti. V investiční a neinvestiční části akce Z, která je neoddělitelnou součástí volebních programů, bylo v loňském roce jen v ČSR vytvořeno dílo v hodnotě více než pět a půl miliardy korun, na němž se občané podíleli 234 milióny brigádnických hodin. V obcích a městech přibylo 27 jeslí, 232 mateř ských škol, 15 ZDŠ, Í3 školních družin, 30 jídelen, 514 km nových vodovodů, ale i nové zelené plochy. Obdobně tomu bylo i na Slovensku. To je dobrým vkladem k plnění volebních programů a spolehlivým odrazovým můstkem do roku letošního. I v něm bude» nutno — jako v celém našem národním hospodářství — vycházet z nižších investičních prostřetfkü, zejména na investiční část akce Z. Obecně platné zásady nejvyšši efektivnnsti a hospodárnosti vyžadují zahajovat výstavbu pouze takových objektů a zařízení, které jsou projekčně, materiálově a finančně zcela zajištěny a jejichž celospolečenský přínos je mimo jakoukoli pochybnost. Ukládá to vysokou odpovědnost národním výborům, aby volily objekty technicky a materiálově — a tím i finančně — méně náročné, při jejichž výstavbě lze využívat místních a blízkých zdrojů. Aby se při jejich výstavbě i pozdější údržbě důsledně respektovaly úspory paliva, různých druhů energií i pracovních sil. Cspěch nebo neúspěch začíná již u projektantů, z nichž mnozí často nerespektují potřebu zcela hospodárných typizovaných staveb pro národní výbory a naopak své projekty v průběhu výstavby nezřídka mění bez ohledu na materiálové a finanční možnosti. Místo toho, aby tato zařízení byla uvedena do provozu v co možná nejkratší době, jejich dokončení se oddaluje a stavba prodražuje. I nadále budou v popředí pozorností školní a sociální zařízení, ale též to, co může občany a zejména ženy oprostit od řady starostí — zařízení obchodu a »nedostatkových« služeb. V uplynulém roce se těžiště pozornosti většiny národních výborů i ob čanské aktivity správně přesunulo do neinvestiční části akce Z, umožňující vytvářet lidem prosněšná díla bez velkých finančních i materiálových nákladů. V této prospěšné praxi je nutno pokračovat. A je zcela na iniciativě a nápaditosti organizátorů dobrovolné brigádnické činnosti z řad funkcionářů a aktivistů národních výborů i společenských organizací, aby se tato činnost obohacovala o stále nové prospěšné formy. Příklady některúch měst ukazují, že formou brigádnické činnosti lze udělat mnohé také při údržbě domovního fondu, ale i při opravách tolik potřebných zařízení a nrovozoven obchodu a služeb apod. Prostě tam, kde se nedostává jiných sil a prostředků. To ovšem vyžaduje cílevědomě podněcovat občanskou aktivitu a iniciativu a citlivě s ní hospodařit. Přitom se rozhodně nevvstačí s pohodlnými, dnes už neodpovídajícími překonanými návyky a přístupy. Při organizování a spravedlivém hodnocení socialistické soutěže v obcích a městech nelze už setrvávat na kvantitativních ukazatelích počtu přijatých závazků, provedených akcí, odpracovaných brigádnických hodin anod. Nezřídka se totiž stává, že konečný výsledek ani zdaleka neodpovídá součtu vykazovaných cifer. To svědčí o formalismu, navozujícím falešné sebeuspokojení a ve svých důsledcích oslabujícímu iniciativu lidí. Národní výbory, které dosahují v socialistické soutěži nejlepších výsled kň, což názorně dokazují získaná nejvyšši ocenění 1 čestné tituly, uplatňují .již řadu let prospěšnější praxi. Uzavírají každoročně smlouvy nebo dohody s jednotlivými organizacemi Národní fronty, v nichž je vyjádřen jejich konkrétní podíl na plnění úkolů a akcí zařazeních do volebního programu. Svůj podíl na jeho realizaci mají též občanské výbory. A právě veřeiné schůze organizované národními výbory v těchto týdnech jsou místem, kde se hodnotí i odměňují loňské výsledky a zpřesňují úkoly pro letošní rok i společný postup při jeiich realizaci. Zde také mohou občané plně využívat svého práva »bvt při tom« a aktivně se podílet na tvorbě místní politiky i na její realizaci. le ještě jedna neopomenutelná zkušenost obcí, které v socialistické soutěži pravidelně dnsahuií nejlepších výsledků: cílevědomě rnzvíieií pnlitickovýchovnou práci. Dbají na to, aby byla neoddělitelnou součástí každodenní práce všech funkcionářů, poslanců, aktivistů i pracovníků národního výboru. Sonstavně pečují o to, aby se živé slovo dostávalo za pomoci občanských výborů a agitátorů včas do každé rodiny, ke každému občanovi. Je to samozřejmě účinnější než nouhé rozesílání různých písemných pozvánek a výzev. Výsledky tomu také odpovídají. Národní výbory i organizace Národní fronty mají v letošním roce ne lehké úkoly, avšak, s účelným využitím iniciativy občanů 1 za pomoci průmyslových a zemědělských závodů,, mohou udělat další kroky k tomu, aby práce i život přinášely našim občanům více radosti a spokojenosti. Není samozřejmě města nebo obce, v němž by obyvatelé nechtěli postavit něco nového, zlenšit občanskou vybavenost nebo prostředí. Budou však muset dobře uvážit, nač síly a prostředky stačí a co je z hlediska potřeb občanů naléhavé. Realizace těchto záměrů může umocnit Iniciativu a tvořivost lidí, z níž je dosud leckde nemálo rezerv. V předjarním období je třeba všechny dané prostředky a síly soustředit na akce prospěšné co neiširšímu okruhu lidí. Drtivá většina občanů je si například plně vědoma toho, že péče o životní prostředí, v němž pracujeme a žijeme, stejně jako ochrana naší přírody, vystavené mnoha vědomým 1 nevědomým ohrožením, jsou neoddělitelnou součástí hospodářského 1 sociálního rozvoje naší vlasti. Proto se s nlnúm porozuměním setkala nedávná výzva vlády a ÜV Národní fronty CSSR k účinnější ochraně životního prostředí. Zdaleka však nestačí vyslovovat s touto výzvou pouhý slovní souhlas. Stejně málo by bylo jen přestat životní prostředí narušovat a poškozovat. Ochrana přírody — tak jak ji zdůraznila nedávná výzva — vyžaduje mnohem aktivnější vztah všech občanů. Proto zvelebování okolí každého našeho bydliště a pracoviště výsadbou nové zeleně, květinových záhonků, keřů, stromů i celých nových alejí, by nemělo scházet v programu jarní občanské iniciativy v žádném z našich měst a obcí. Její součástí by měla být 1 ochrana a údržba vodních zdrojů i účinnější boj proti ničení přírody »černými« sklád kami apod. Potvrdí se zde též jedna pravda: že ten, kdo se sám aktivně podílí na tvorbě lepšího, hezčího a zdravějšího životního prostředí — ten je také nenechá hvzdit a ničit nesvědomitými lidmi. A také to je smyslem jarní Iniciativy národních výborů. Z CELOSTÁTNÍCH SJEZDŮ ODBOROVÝCH SVAZŮ Tvorba zdrojů rozhoduje o sociálních programech Přítomny delegace ústředního výboru KSČ, vlády ČSSR, ÜV Národní fronty ČSSR a delegace Ústřední rady odborů • Vyvrcholila závěrečná etapa příprav X. všeodborového sjezdu PRAHA 21. března (Od našich zpravodajů a ČTK) — V sobotu a neděli se konaly další celostátní sjezdy odborových svazů. Zúčastnily se jich delegace ÚV KSC, vlády ČSSR a ÜV Národnífronty ČSSR. V jejich čele byli členové předsednictva ÚV KSČ: na sjezdu pracovníků stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot Václav Hůla, pracovníků železnic Alois Indra, pracovníků zdravotnictví Josef Kempný, pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Josef Korčák, pracovníků chemického, papírenského, sklářského průmyslu a tisku Jozef Lenárt; kandidát předsednictva ÜV KSČ Miloslav Hruškovič na sjezdu pracovníků hornictví a energetiky; tajemníci ÚV KSČ: na sjezdu pracovníků spojů Jan Fojtík, pracovníků dopravy a silničního hospodářství Josef Haman, pracovníků dřevoprůmyslu, lesního a vodního hospodářství František Pitra; vedoucí oddělení OV KSČ Július Varga na sjezdu pracovníků zemědělství; místopředsedové vlády ČSSR: na sjezdu pracovníků státních orgánů, peněžnictví a zahraničního obchodu Karol Laco a pracovníků školství a vědy Matěj Lúčan. Jednání sjezdů odborových svazů se zúčastnily též delegace Ústřední rady odborů. eo< SSJEZD ★ Uskutečněním těchto sjezdů vyvrcholila závěrečná etapa příprav X. všeodborového sjezdu. Delegáti s kritickou náročností projednali zprávy ústředních výborů odborových svazů o jejich činnosti a o dalších úkolech. V rozpravě k těmto zprávám a v závěrečném usnesení sjezdů vyjádřili odhodláni zvyšovat podíl svazů na plnění ekonomického a sociálního programu přijatého XVI. sjezdem KSČ a v souladu s usnesením 5. zasedáni ÚV KSČ dále rozvíjet účast pracujících na řízení výroby, prohlubování péče o pracující, zkvalitňování ideově výchovné a kulturní práce. Jednání vyzněla na podporu zásad proletářského internacionalismu, boje za upevnění světového míru a pokroku na celém světě. Věcná diskuse, v níž vystoupili í vedoucí delegací, bohatá na náměty pro prohlubování činnosti odborů, znovu prokázala, že odboráři jsou pevnou oporou KSČ v boji proti nedostatkům na pracovištích i ve společenském životě, za další rozvoj socialistické společnosti. Sjezdy zvolily nové vedoucí orgány odborových svazů a delegáty na X. všeodborový sjezd. RACIONALIZOVAT INVESTIČNÍ VÝSTAVBU Sjezd Odborového svazu pracovňíků ve stavebnictví a výrobě stavebních hmot, konaný v Karlových Varech, zhodnotil třroveň plnění závěrů XV. sjezdu KSČ a 9. všeodborového sjezdu. Dále analyzoval příčiny těžkostí, kterými odvětví v uplynulém období procházelo. Těžiště jednání položil na zabezpečení požadavků vyplývajících z hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti, přijatých XVI. sjezdem KSČ. Konstatoval, že díky obětavosti a iniciativě pracujících bylo v hodnoceném období vytvořeno ve stavebnictví nemálo vysoce společensky prospěšných hodnot. Ale přesto nestačily k úplnému splnění sledovaných cílů. Například v roce 1981 byly úkoly splněny jen na 260 ze 324 závazných staveb, dluh zůstal v bytové výstavbě, technické a občanské vybavenosti sídlišť. Část problémů pramení z rostoucí složitosti objektivních podmínek, ale ostatní padají na vrub subjektivních činitelů. Nepodařilo se např. docílit zlepšení spolupráce odborových a hospodářských orgánů, což mimo jiné způsobuje zaostávání tvorby předpokladů pro širší zapojení pra: cujících do řízení, tvorby a přijímání vstřícných plánů. Málo důrazně se prosazuji zásady Souboru opatření do každodenní praxe. Jak vyplynulo ze zprávy a kritické a konstruktivní diskuse, zmíněné nedostatky jsou jednou z příčin, proč v hlavní stavební výrobě byl v prvních dvou měsících letošního roku zaznamenán dluh 423 mil. korun. Je tedy třeba věnovat překonání těchto nedostatků zvýšenou pozornost. Význam stavebnictví pro rozvoj národního hospodářství, výstavbu a stav materiálně technické základny Československa vyzdvihl v úvodu svého diskusního vystoupení soudruh Václav Hůla. Zdůraznil, že vzhledem ke stálému růstu cen surovin a materiálů na světových trzích musíme i u nás efektivněji hospodařit s palivy, energiemi i materiály, zvyšovat produktivitu práce, technickou úroveň a zhodnocení výrobků. Proto je nezbytné v podstatně větší míře racionalizovat investiční výstavbu a soustředit síly na nejdůležitější stavby. Předpokladem k uskutečnění těchto cílů je nejen přizpůsobení struktury a rozmístění stavebních kapacit, ale i zásadní přehodnocení dosavadní technické politiky, budování vlastní materiálně technické základny a celé soustavy organizace a řízení stavebnictví. Zvláštní pozornost věnoval soudruh Václav Hůla úloze odborů při zabezpečování úkolů plánu, při odkrývání vnitřních rezerv, rozvoji hnutí komplexních racionalizačních brigád a všech forem socialistického soutěžení. Podtrhl především význam aktivního dplatňování ekonomické funkce odborů, které jTž má řadu osvědčených forem. (vo) DŮRAZ NA OSOBNÍ ODPOVĚDNOST Delegáti sjezdu Odborového svazu pracovníků železnic, kteří jednali v Praze, zastupovali více než čtvrt miliónu příslušníků »modré armády«. Zpráva 1 diskuse potvrdily růst úsilí železničářů o rozvoj a efektivnost nákladní i osobní přepravy. Jenom pracovníci, kteří znají dobře úkoly — pravilo se mj. ve zprávě — mohou hledat účinnější cesty k jejich plnění. Na mnoha místech si však hospodářští pracovníci ulehčují povinnost seznámit podřízené s ukazateli plánu tak, že se dostavují jen na zasedání závodního výboru ROH — a funkcionáři se tím často spokojují. Taková příprava plánu a jeho zabezpečení jsou nedostatečné. Odborové organizace soustředí napříště iniciativu Udí ještě více na hlavní problémy, plynulost, spolehlivost a bezpečnost dopravy, úspory energie a materiálů a na zvýšení úrovně řízení. Sjezd vyzvedl význam využití rezerv v propustnosti tratí a uzlů a v lepším vytěžování vlaků i vozů. Tak má být ušetřen nejméně jeden nákladní vlak v každém provozním oddíle. Dosavadní výsledky ukazují na velké možnosti. V síti ČSR ušetřili železničáři v druhém pololetí loňského roku celkem 17 229 vlaků, tedy zhruba 100 vlaků denně. Vyšší stati-cké vytěžování vozových jednotek přineslo i lepší využívání lokomotiv a vagónů a značné úspory elektrické energie, nafty a živé práce. Nejlépe si vedli železničáři provozních oddílů Ostrava, Bratislava, Česká Třebová, Ústi nad Labem a Přerov. Na podstatné zlepšení čeká osobní doprava; navíc stoupá zájem o jízdy železnicí. Delegát Jan Tumpach z vozového depa Pardubice v diskusi poukázal na to, že zvýšení kulturnosti cestování je významným veřejným a politickým úkolem. Stavějí se nové budovy železničních stanic, ale jsou místa, kde železničáři ještě nemají ani závodní kuchyň. Na odstavném nádraží Praha-jíh trvá dokonce nedostatek vody. Velký zájem provázel vystoupení soudruha Aloise Indry. Ocenil prospěšnoú a odpovědnou práci železničářů a snahy o zkvalitnění její úrovně, jak o nich hovořili delegáti sjezdu. Nezastupitelnou úlohu i v tomto směru mají odbory. V této souvislosti poukázal na podněty sjezdu sovětských odborů a na význam vystoupení soudruha Leonida Brežněva. Stejně jako v činnosti sovětských, tak i našich odborů se stále hlouběji spojuje péče o růst společenské výroby s péčí o podmínky práce a života pracujících. Soudruh Indra dále hovořil o nutnosti získat všechny poctivé pracovníky pro tyto úkoly, dále rozvíjet socialistickou demokracii: (Pokračování na str. 2) N Skončil jarní veletrh v Lipsku BERLÍN 20. března (Zpravodaj ČTK) — Tradiční mezinárodní Jarní veletrh v Lipsku v sobotu uzavřel své brány. Letos na něm vystavovalo na 9000 podniků zahraničního obchodu, průmyslových koncernů a firem z téměř 70 zemí světa. Čs. výrobky na něm získaly šest zlatých medaili. Lipský veletrh, na němž bylo uspořádáno více než 200 sympozií a odborných přednášek, se stal místem čilé obchodní činnosti. Čs. expozice na veletrhu patřila k největším a kladla důraz především na rozvoj strojírenství, elektrotechniky a elektroniky. V tomto směru jsme také na veletrhu uzavřeli řadu kontraktů. Jde především o vývoz čs. tramvají a obráběcích strojů a o dovoz výpočetní techniky a některých zdravotnických zařízení. ¥ zájmu bezpečnosti, míru u sociulismu Komuniké z jednám ministrů zahraničí ČSSR a SSSR MOSKVA 20. března (Zpravodaj ČTK) >— Ve dnech 18. až 20. března byl v Sovětském svazu na návštěvě člen OV KSČ, ministr zahraničních věci ČSSR Bohuslav Chňoupek. Na závěr jeho jednáni se členem politického byra OV KSSS, ministrem zahraničních věcí SSSR Andrejem Gromykem, které se týkalo rozvoje sovětsko-československých vztahů a aktuálních mezinárodních problémů, bylo vydáno společné komuniké, v němž se mj. uvádí: Ministři s uspokojením konstatovali, že sovětsko-československé vztahy se rok od roku prohlubují a upevňují ve všech oblastech na pevném základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, v duchu zásad marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu. Závěry XXVI. sjezdu KSSS a XVI. sjezdu KSČ a ujednání, dosažená pří setkání Leonida Brežněva s Gustávem Husákem určují perspektivu dalšího rozvoje spolupráce mezi Sovětským svazem a Československem ve všech hlavních směrech. Obě strany zdůraznily, že přátel-ství, vzájemná součinnost a spolupráce mezi SSSR a ČSSR odpovídají základním dlouhodobým zájmům národů obou zemí, zájmům evropské a mezinárodní bezpečností, míru a socialismu. Ministři potvrdili odhodlání Sovětského svazu a Československa upevňovat semknutost států socialistického společenství, sdružených v obranném svazku — organizaci Varšavské smlouvy — které vždy vystupují na mezinárodním poli jako obránci míru, svobody a nezávislosti národů. Zdůraznili stále rostoucí význam těsné spolupráce socialistických zemí v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Při výměně názorů na současnou mezinárodní situaci vyjádřili ministři vážné znepokojení nad zostřením napětí vyvolaným akcemi vojenského bloku NATO v čele s USA. Tyto kruhy se daly cestou stupňování horečného zbrojení v rozsahu, který nemá obdoby, a pokoušejí se zvrátit ve svůj prospěch yojenskostrátegickou rovnováhu, která vznikla v Evropě a ve světě, a dosáhnout vojenské převahy, aby mohly vůči druhým státům uskutečňovat politiku síly a diktátu. Proti nebezpečné militaristické linii stavějí Sovětský svaz a Československo spolu s dalšími bratrskými socialistickými státy důslednou linii zaměřenou na uvolňování, na odvrácení Jaderné války, na koordinaci účinných opatření v oblasti odzbrojení a na radikální ozdravení mezinárodní situace na základě jednání. Bylo zdůrazněno, že (Pokračování na str. 6/ DEMONSTRACE PROTI HLADU A BÍDĚ Kříže před Bílým domem OD NAŠEHO WASHINGTONSKÉHO ZPRAVODAJE Byla to jiná demonstrace než ty, které se obvykle scházejí ve Washingtonu před Bílým domem. Neozývala se na ní skandovaná hesla, ale byla neméně tvrdou obžalobou Reaganovy vlády. Její účastníci se sešli, aby vzpomněli na stovky Američanů, kteří v této kruté a tvrdé zimě zemřeli hladem a mrazem. Na zeleném trávníku na Lafayettově náměstí stály stovky křížů. Každý z nich připomínal člověka, který zemřel' hladem a zimou. Viděl jsem také symbolické pomníky za jednotlivé státy americké Unie a za velká města: Filadelfie 28, Wisconsin 64, New York 75. Každé z čísel znamená zmařené lidské životy. Na některých pomníčcích Jsou jména: Benjamin Merrifam, John Mack Speller, Mary Jo Johnstonová, James Clark a mnoho, mnoho dalších. U každého jsou data — den, kdy zemřel na ulici některého z amerických měst, a místo smrti. Velmi mnoho jmen je z Washingtonu, z města, kde sídlí prezident a vláda a kde v sejfech bank jsou miliardy dolarů, Na jednom z transparentů čtu: Reaganova vláda bere lidem důstojnost a svobodu. Tak vyjádřili tl, kteří se zde sešli, své rozhořčení nad po-, litikou, která dává bohatým a bere těm nezranitelnějším a nejpotřebnějším. Byli zde hlavně mladí lidé, tl, kteří nesou nejtíživěji protiklady současné Ameriky. Richard Miller, jeden z těch, kteří demonstraci připravili, dvacetiletý sympatický černý Američan se silným jižanským přízvukem, ml řekl: »Jsme zde proto, abychom ukázali, že nesouhlasíme s politikou Reaganovy vlády. Ta způsobila, že dnes máme tolik lidí bez práce, jako to nebylo dlouhou dobu. Reaganomika — tak se zde říká politice, která přidává bohatým a bere chudým — způsobila, že přibylo chudých lidí, kteří nemají doslova nic, nnt střechu nad hlavou.« Za symbolickým hřbitovem je skupina stanů. Postavili je, pár set metrů od vchodu do Bílého domu, právě lidé z organizace, ke které Richard Miller patří. »Každou noc tady spí nejméně padesát lidí. Někdy Jich je i víc. Jsou to lidé, kteří nemají kde bydlet, a útulky, které zde po Washingtonu jsou, jsou dávno beznadějně plné.« Lidé z organizace postavili stany již na podzim, stály zde celou zimu. Vydržely letošní neobvykle tuhé mrazy a odolaly i bouři, která se na ně snesla ze strany úřadů. V listopadu do stanového městečka, které pojmenovali Reaganville, vtrhla policie. Zatkla 28 lidí, ale ty, kteří se rozhodli, že zasvětí své snažení pomoc! jiným, nezlomila. Nezlomily je ani rozsudky soudu, ani psaní vládnoucím kruhům posluhujícího tisku, který o městečku a lidech v něm šířil nejfantastičtější pomluvy. f Stanové městečko přežilo zimu. Pár desítkám lidí možná pomohlo, avšak problém bídy, hladu odstranit nemohlo. Lidé bez střechy nad hlavou nadále spí na mřížích, jimiž proudí z větracích šachet teplý vzduch, a je absurdní, že nejvíce jich je před velkou, vznosnou budovou, na níž je zlatými písmeny napsáno: Ministerstvo spravedlnosti.Spravedlnosti pro koho? V pátek odpoledne demonstrace skončila. Skončila tak tiše, jako začala. U symbolických pomníčků ležely kytice květů. Vzpomínka na ty, kdo zahynulí v krutém beji o přežití ve společností, která jím nebyla s to dát důstojný život. DUŠAN ROVENSKÝ Výzva k zastavení závodů ve zbrojení BRUSEL 21. března (ČTK) — Vydáním závěrečného komuniké a výzvy k vládám signatářských zemí Závěrečného aktu z Helsink skončilo v neděli v Bruselu mimořádné zasedání Mezinárodního výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci. Zúčastnili se ho představitelé 21 národních výborů této organizace a zástupci 11 dalších mezinárodních organizací. Čs. delegaci na zasedání vedl místopředseda Čs. výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci akademik Bedřich Švestka. Výbor ocenil novou sovětskou mírovou iniciativu vyhlášenou na sjezdu sovětských odborů L. Brežněvem. V provolání k vládám účastnických zemí KEBS výbor žádá, aby projeyily skutečnou politickou vůli pro zabezpečení míru v Evropě a usilovaly o zastavení nebezpečných závodů ve zbrojení. Vyzývá Je rovněž ke snižování zbrojních arzenálů pro dosažení úplné likvidace všech zbraní hromadného ničení,