Rudé Právo, červenec 1984 (LXIV/154-179)

1984-07-02 / No. 154

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI PONDĚLÍ EPRÁVO CENA 50 HALÉŘŮ ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 154 — ROČNÍK 64 (Právo lidu ročník 87) S ovětská vláda navrhuje vládě Spojených států zahájit na úrovni zvlášť jmenovaných delegací sovětsko-americké rozhovory o odvrá­cení militarizace kosmického prostoru. To je základ nové velmi závažné sovětské iniciativy, která byla koncem minulého týdne tlumočena americké straně, je to další krok v neustávajícím úsilí Sovětského svazu n věcné a konstruktivní mezinárodní odzbrojovací jednání, které by mohlo vést k zastavení zbrojení a k jeho vylouěení v těch sférách, kam dosud neproniklo, tj. především v kosmickém prostoru. Přenesení horečného zbrojení do vesmíru, k čemuž se připravují právě Spojené státy, by podstatně zvýšilo riziko válečné katastrofy a narušila perspektivy omezení a snížení výzbroje vůbec. Proto sovětská strana ve své nabídce americké straně zdůrazňuje, že právě SSSR a USA jako hlavni mocnosti ve sféře kosmického výzkumu musí učinit vše, aby daly přiklad jiným státům a aby položily základ mnohostranné dohody týkající se této oblasti. Prohlášení sovětské strany není pouhou všeobecnou výzvou. Navrhuje americké vládě místo i konkrétní datum zahájení rozhovorů: záři letošního roku ve Vídni. Nabízí věcný dialog bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Ohlasy přicházející z celého světa dokazují, že návrh, který vzešel z Moskvy, vyjadřuje přání a touhu nejen Sovětského svazu, lidu ostatních socialistických zemí a stoupenců protiválečného hnutí v kapitalistických zemích, ale dokonce i vládoucích kruhů mnoha západních zemí, jež si uvědomují, jak nebezpečné pro lidstvo je rozhodnutí americké vlády o pří­pravě na »hvězdnou válku«. Svět už dnes ví, že Spojené státy horečně zkou­šejí zbraně a zbraňové systémy pro použití v kosmickém prostoru ve snaze využít této »odpalovací rampy« k nenadálému přepadeni socialistických zemí. V nedávném rozhovoru pro list Pravda soudruh Konstantin Černěnko poznamenal, že se »americké vládě zřej­mě zamlouvají jen vlastni ambiciózní po­stoje, jejichž smyslem je otevřít vesmír do­kořán těm nejfantas­tičtějším druhům zbraní a tím se po­kusit dosáhnout vo­jenské převahy«. A to je nepochybně hlavní důvod, proč Spojené státy ani v této velmi důležité oblasti nepřišly se vstřícnou snahou o solidní jednání a tím méně s úsilím o dohodu. Ve Washingtonu ostatně už dávno leží sovětské návrhy na řešení to­hoto problému. Sovětský svaz už nejednou navrhl americké vládě do­hodnout se o zákazu použiti síly v kosmickém prostoru a z kosmického prostoru proti Zemi, o úplném zákazu protidružicových zbraní. V srpnu loňského roku ústy svého nejvyššího představitele jurije Andropova vy­hlásil jednostranně závazek, že nepoužije vesmíru k vojenským účelům. Je příznačné, že Spojené státy i tuto výzvu dosud ignorovaly. Na nynější prohlášení sovětské vlády, nabízející zahájení rozhovorů ve Vídni o odvrácení militarizace kosmu, Spojené státy už nemohly ne­odpovědět. Americká televizní společnost CBS to charakterizovala takto: »Tato konkrétní iniciativa SSSR zvyšuje nátlak na Reaganovu vládu. Mnozí považují sovětskou iniciativu za důležitou, neboť dokazuje sku­tečné úsilí Moskvy o rozhovory.« Pozitivní ohlas sovětské výzvy I v těch kruzích Západu, které ještě donedávna projevovaly vůči sovětským návrhům zdrženlivost, spočívá v tom, že se oceňuje jak její věcnost a konkrétnost, tak i fakt, že nabízí jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Vysoce tuto iniciativu ocenil například Walter Mondale, jeden z uchazečů na kandidáta za De­mokratickou stranu v nadcházejících amerických prezidentských volbách. Podobné stanovisko zaujali v Bonnu, v Římě i jinde. Tak vesměs jedno­značně kladná odezva postavila Reaganovu vládu do svízelného postavení. Dala jí možnost uvést její novou rétoriku prošpikovanou zájmem o mír v soulad s činy a prokázat, že nejde jen o plané předvolební řeči. Tento­krát nemohl prezident R. Reagan otevřeně odmítnout návrh na zasednutí k jednacímu stolu, a tak se uchýlil k osvědčené taktice. Svůj souhlas totiž okamžitě podmínil požadavkem, aby se společně s kosmickými zbra­němi projednávaly i otázky týkající se jaderných zbraní středního doletu v Evropě a strategických zbraní. Je to průhledný manévr. Jako by to ne­byly Spojené státy, které dovedly k rozpadu ženevská jednání o těchto problémech. Americká vláda se nyní před světem tváří, že klepe na zamčené dveře jednacího sálu, a přitom má klíč ve vlastní kapse. Tím klí­čem je staženi nových amerických raket prvního úderu a jejich odvezení se západní Evropy zpět za oceán. Sovětský, návrh zůstává přes americké vytáčky na jednacím stole. Svět se stále více ztotožňuje s jeho podstatou — zbavit vesmír všech zbraní, zbavit Zemi nebezpečí, které pro ni militarizace kosmu představuje. Vesmír není majetkem vládychtivých dobrodruhů, nýbrž majetkem všeho lidstva, nekonečným prostorem, jehož mírové využití skýtá netušené perspektivy dnešním i budoucím generacím. Otázka zastavení militarizace kosmu je tudíž celosvětovým problémem, palčivou otázkou týkající se všech lidí naší planety. Reakce ve světě dokazuje, že Sovětský svaz vyjádřil svými návrhy tužby stamiliónů poctivých a mírumilovných lidí všech kontinentů. Stále více lidí na celém světě se přesvědčuje, že socialistické země jsou pro dialog. Věcný, rovnoprávný, konstruktivní. Takový měl na mysli So­větský svaz, když přišel i s nynějším návrhem k vládě Spojených států. Řada je nyní na americké vládě. Na řadě jsou Spojené státy A. PAPANDREU PŘIJÍŽDÍ NA OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVU Vítáme předsedu řecké vlády v Československu Na pozvání předsedy vlády CSSR Lubomíra Strougala přijíždí v pondělí na oficiální návštěvu Československé socialistické republiky předseda vlády Řecké republiky Andreas Fapandreu. Předseda řecké vlády Andreas Pa­­pandreu se narodil 5. února 1919 na ostrově Chiosu v rodině významné­ho řeckého politika. Již jako poslu­chač práv a národohospodářství na Aténské univerzitě se zapojil do le­vicového hnutí proti diktatuře gene­rála Metaxase. Za tuto činnost byl zatčen. Po propuštění v roce 1939 emigroval do USA, kde dokončil vy­sokoškolské studium na Harvardově univerzitě. Poté přednášel do roku 1959 ekonomii na předních americ­kých univerzitách. Po návratu do Řecka působil ně­kolik let jako ředitel Střediska pro hospodářský rozvoj a jako porad­ce řecké banky. Svou politickou drá­hu zahájil v roce 1962. O dva roky později byl zvolen poslancem za de­mokratickou koalici Svaz středu, kterou vedl jeho otec. V letech 1964—1965 byl nejdříve ministrem v úřadu ministerského předsedy a později ministrem hospodářské ko­ordinace. Po vojenském puči z 21. dubna 1967 byl uvězněn. Po propuštění emigroval v roce 1963 do zahraničí. Přednášel na univerzitách ve Švéd­­sku a Kanadě a zároveň organizo­val hnutí proti vojenské diktatuře v Řecku. Založil Panhelénské osvo­bozenecké hnutí, které významně Sřispělo k pádu vojenské junty v ro- I 1974. Po obnovení demokratická-ho zřízení se vrátil do vlasti a ihned se zapojil do politické čin­nosti. Založil stranu Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) a stal se jejím předsedou. Strana si vyty­čila program vybudovat nezávislé, demokratické a sociálně spravedli­vé Řecko. Ve volbách v roce 1974 získal Andreas Papandreu poslanec­ký mandát a po volebním vítězství PASOK v říjnu 1981 se stal předse­dou vlády. Generální tajemník ÜV KSČ a pre­zident ČSSR Gustáv Husák » roz­hovoru se členem politického byra ústředního výboru Komunistické stra­ny Sovětského svazu a ministrem obrany SSSR maršálem Sovětského svazu Dmitrijem Ustinovem. Foto ČTK — MICHAL KALINA Soudruh Gustáv Husák přijal maršála Dmitrije Ustinova Výměna názorů na otázky bezpečnosti a míru v Evropě PRAHA 30. června (CTK) — Generální tajemník ústředního výboru Ko­munistické strany Československa a prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák přijal v sobotu na Pražském hradě člena politického byra ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a ministra obrany SSSR maršála Sovětského svazu Dmitrije Ustinova, který přijel do ČSSR v souvislosti s provedením štábního cvičení vojsk a námořnictva sovětských ozbrojených sil. V průběhu srdečného a přátelské­ho setkání byla uskutečněna výmě­na názorů na aktuální otázky bez­pečnosti a míru v Evropě, upevnění spolupráce a obranyschopnosti ar­mád zemí socialistického společen­ství. Přijetí se zúčastnili ministr ná­rodní obrany ČSSR armádní gene­rál Martin Dzúr a první zástupce ministra obrany SSSR, hlavní ve­litel , spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy maršál Sovětského svazu Viktor Kulikov. Přítomni byli rovněž po­mocník ministra obrany SSSR admi­rál Svjet Turunov, vedoucí Kancelá­ře prezidenta ČSSR František Salda a náčelník Vojenské kanceláře pre­zidenta ČSSR generálporučík Jiří Nečas. ČERVENEC 1984 OHLASY NA NÁVRH SOVĚTSKÉ VLÁDY VLÁDĚ USA Krok správným směrem Bývalý viceprezident USA uvítal sovětskou iniciativu • R. Reagan prý souhlasí, ale klade předběžné podmínky • Agentura TASS: Americká odpověď zcela neuspokojivá PRAHA 1. Července (ÜTK) — Prohlášení sovětské vlády o nutnosti ze­­brňnit militarizaci vesmíru a návrh na uspořádáni sovětsko amerických roz­hovorů o této problematice vyvolaly v celém světě velkou odezvu. Za pozitivní krok správným smě­rem označil prohlášení sovětské vlády uchazeč o nominaci za kan­didáta za Demokratickou stranu v nadcházejících prezidentských volbách Walter Mondale. V projevu na sjezdu Národní or­ganizace žen USA v Miami Beach na Floridě ostře kritizoval reakci Reaganovy vlády na tento sovětský návrh a označil ji za »dvojsmyslnou a mlhavou«. Americká televizní společnost CBS uvedla: »Tato konkrétní ini­ciativa SSSR zvyšuje nátlak na Rea­ganovu vládu. Mnozí považuji so­větskou iniciativu za důležitou, ne­boť dokazuje skutečné úsilí Mos­kvy o rozhovory,« konstatovala CBS. List Washington Post uveřejnil podrobný výtah ze sovětského ná­vrhu a napsal, že Sověti nejednou požadovali zákaz kosmických zbra­ní, zejména poté, co prezident Rea­gan vyzval k rozmístěni zbrojního systému vedení »hvězdných válek«. Američané, kteří . v poslední době navštívili Sovětský svaz, dospěli k názoru, že pro sovětské oficiál­ní činitele, s nimiž se setkali, je problém kosmických zbraní klíčo­vou záležitostí, píše dále Washing­ton Post. Také britské deníky uveřejnily na prvních stranách zprávy o sovět­ském návrhu. List Times zdůrazňuje z prohlá­šení sovětské vlády záměr předejít pomocí tohoto jednání militarizací vesmíru. Deník Guardian vyzdvihl, že Sovětský svaz rovněž navrhl souběžně s jednáním zastavit veš­keré zkoušky kosmických zbraní a jejich rozmísťování ve vesmíru a že vyzval Spojené státy, aby upus­tily od svých nebezpečných zámě­rů v této oblasti. List Financial Ti­mes ve své zprávě vyzdvihl kon­krétnost sovětské iniciativy co do termínu a místa rozhovorů. Indický list Patriot napsal, že prohlášení Moskvy se týká mimo­řádně důležité otázky, spojené s osudem všeho lidstva. Sovětský svaz a Spojené státy jako hlavní mocnosti ve sféře poznávání ves­míru musí učinit vše, aby zajistily mírový vesmír a aby poskytly pří­klad dalším státům při řešení toho­to naléhavého úkolu, zdůraznil Patriot. □ Komentár ke stanovisku americ­ké vlády zaslal náš washingtonský zpravodaj DUŠAN ROVENSKÍ: Prezident Reagan vyjádřil souhlas se zahájením rozhovorů o zákazu kosmických zbraní, avšak zároveň předložil řadu předběžných podmí­nek týkajících se programu tako­vého setkání. Zákaz militarizace vesmíru má být vázán na rozhovo­ry o jaderných zbraních středního doletu a o strategických zbraních, které byly, jak známo, zmařeny vi­nou vlády USA. Pokud jde o tyto druhy zbraní, Spojené státy ani ted nenavrhují nic nového. Na prohlášení sovětské vlády vládě USA tentokrát Bílý dům na rozdíl od dřívějška reagoval. Rea­ganův poradce pro otázky zahra­niční politiky McFarlane oznámil na setkání s novináři, že Spojené státy souhlasí, aby se jednalo. McFarlane současně připojil jako obvykle podmínku a řekl, že by se mělo jednat současně o »mož­nostech obnovení sovětsko-americ­­kých rozhovorů o strategických ra­­ketách a raketách středního doletu«< Za touto předběžnou podmínkou, kterou formuloval McFarlane, po­chopitelně podle Reagana, se však tají čertovo kopýtko celého ame­rického stanoviska. USA ve skuteč­nosti seriózní jednání nechtějí, chtějí jen vzbudit před americkou a světovou veřejností dojem, že ma­jí dobrou vůli. Ve skutečnosti je však pravdou pravý opak. To, co se nyní stalo, není žádná kladná reakce na významnou so­větskou iniciativu. Je to jen další, kalkulovaný tah na Reaganově po­litické předvolební šachovnici. Vše je vypočítáno na veřejné mínění, které začíná být znepokojeno tím, jak Reagan soustavně odmítá vše­chny sovětské mírové iniciativy. Je to také odraz skutečnosti, že v USA vzniká vlivné hnutí, které odmítá kosmické zbraně. (Pokračování na str. 7/ Návrat delegace ÚKHK KSČ MOSKVA/PRAHA 30. června (z) — V souladu s plánem styků mezi KSSS a KSČ byla ve dnech 25 —30. června v Sovětském svazu delegace ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, vedená jejím předsedou Jaro­slavem Hajném. Delegace jednala se členem poli­tického byra ÚV KSSS, předsedou výboru stranické kontroly při OV KSSS Michailem Solomencevem a předsedou ústřední revizní komise KSSS Gennadijem Sizovem. Navštívi­la ústřední výbor Komunistické stra­ny Litvy, leningradský oblastní výbor KSSS, řadu okresních a oblastních výborů strany a základních organi­zací KSSS. Široce si vyměnila zkuše­nosti z práce při realizaci závěrů XXVI. sjezdu KSSS a XVI. sjezdu KSČ, ze zdokonalování stylu, forem a metod práce stranických a reviz­ních komisí a z organizace kontroly a prověrek plnění úkolů ve stranic­kých výborech. Setkání se konala v srdečném ovzduší bratrského přátelství. □ Delegace ÚKRK se vrátila v sobotu do Prahy. Na ruzyňském letišti dele­gaci přivítal člen předsednictva a ta­jemník ÜV KSČ Miloš Jakeš. Přivítá­ní byl přítomen velvyslanec SSSR v ČSSR Viktor Lomakin. Telegram do Kanady PRAHA 1. července (ČTK) — Pre­zident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal bla­hopřejný telegram generální guver­­nérce Kanady Jeanne Sauvéové při příležitosti státního svátku její ze­mě. RODIČE DĚTEM PRO HEZKÉ PRÁZDNINOVÉ DNY Než přijeli pionýři do táborů Svépomocná iniciativa z Pardubic a odjinud • V Bratislavě se postarali o ty, jež nejedou do přírody • Čs.-polská družba pod Lysou horou PRAHA 1. července (Od našich zpravodajů) — V sobotu i v neděli odjížděli z mnoha míst naší vlasti školáci na prázdniny. Někteří k babičce a k dědečkovi, jiní do pionýrských táborů ROH — na stovky bylo i těch pionýrských oddílů, které se vydaly na svůj, třeba putovní tábor. Všude na seřadištích byl slyšet dětský smích, radost a veselí, ne­chyběla ani hezká písnička při ky­taře a dlouhé ahóóój na rozlouče­nou rodičům. Na tvářích dětí se zračila i nedočkavost, touha po no­vých zážitcích uprostřed přírody — v lese, u vody či v horách. Dva mě­síce prázdnin jsou před nimi. Ať se v nich opálí, ať si zdravě zado­­vádějí, ať v nich načerpají hodně sil, ať se: v nich i mnohému prak­tickému přiučí. Tak tedy — hurá na prázdniny! Tolik krásných zážitků! Co víc si může táborník přát: lou­ka obklopená lesem, dřevěný můs­tek nad zurčícím potokem, za le­sem rybník s úsměvným názvem Krejcar, to všechno v malebném rá­mu malířského ráje u obce Kame­­ničky nedaleko Hlinská. Není se co divit, že vedoucí pionýrské skupi­ny Mlada směna při základní škole na Makarenkově náměstí v Pardu­bicích Jarmila Burešová mčla obrov­skou radost, když národní výbor v Kameničkách tuhle krásné místo skupině pronajal. Skupině, která se stará, aby byl tábor rok od roku hezčí. V závětří, na konci paseky, vy­rostla vedle jídelního stanového přístřešku s novými stoly i nová dřevěná kuchyňka. »Hlavní podíl na ní mají rodiče, které tu vidíte. Jsou to ti nejobětavější. Na ně se můžeme vždycky spolehnout.« Ve­doucí prvního táborového turnusu inženýrka Jana Fošnárová, chemič­ka z Výzkumného ústavu organic­kých syntéz v Rybitví u Pardubic, ví, co říká. Vždyť s dětmi této sku­piny prožívá část prázdnin již de­sátý rok — také díky pochopení zaměstnavatele. Navečer bylo vše na příchod dětí připraveno. Stálo 1 32 stanů. Po pravdě, ale teprve v neděli před polednem tu začaly pionýrské prázd­niny doopravdy. To když se na pol­ní cestě za potokem ukázalo 46 par­dubických ratolestí. (šd) Beskydy plné dětí Hned první prázdninové dny zna­menaly čilý ruch v desítkách pio­nýrských táborů v Beskydech. Po­kud se sem děti nesjížděly už v so­botu a v neděli, plno práce tu měli ti, co jim pobyt v přírodě připra­vují. V Morávce, v táboře základní školy z Karviné 8, jsme byli svědky posledních úprav jedenadvaceti vel­kých a devíti malých stanů. Pioný­rům obětavě pomohli i vojáci z dru­­žební posádky. V krajině s dominantou Lysé ho­ry vyrostl za jediný rok pionýrský tábor ostravských hutních montáží Družba. Na dvě stě dětí čeká v Mo­rávce překvapení v podobě pěkné a moderně vybavené budovy, jsou tu i chatky a nezbytné stany. Překrásné údolí Malého lipového potoka dostalo v neděli první ná­vštěvníky — osmdesát polských dětí z Lodže. V pondělí k nim přibude sto deset našich pionýrů a tábor PV ROH Hutních montáží bude slav­nostně otevřen. Na děti čekají túry do okolí s tak známými beskydský­mi horami, jako jsou Travný, Prá­šivá nebo Ropice, zasportovat si mohou také v prostorách místní zá­kladní školy, když nebude přát po­časí ke hrám. K další zábavě na­jdou dostatek příležitosti v samot­ném táboře Družba. , (tj) Něco pro ty, co zůstanou doma V sobotu a v neděli se z ulic Bratislavy rozjížděly děti na všech­ny strany, aby spočinuly v náručí strání, lesů, stanů pionýrských tá­borů. Odjížděli- zdraví pionýři i ti, na něž musí lékaři dohlížet. Od ne­děle odpočívají a léčí se zároveň v Oravské Lesné ti, kteří jsou sti­ženi bronchitidou. Neslyšící žáci z okresu Bratislava-venkov se zase ubytovali v hlavním městě na Du­naji, aby po tři týdny poznávali je­ho krásy. Po Bratislavě však nemusí blou­mat ani ti školáci, kteří na rekrea­ci s rodiči nebo do tábqra pojedou později. Ústřední dům pionýrů a mládeže Klementa Gottwalda pro ně už od pondělí otevírá týdenní tur­­nusy. Každý den budou sedmileté až čtrnáctileté děti v péči jeho pra­covníků a ti pro ně připravili pestrý program — výlety, návštěvy zoolo­gické zahrady, koupaliště atd. »O i Ke státnímu svátku PRAHA 30. června (ČTK) — Pre­zident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal bla­hopřejný telegram prezidentu Bu­­rundské republiky plukovníku Jea­­nu-Baptistu Bagazovi pří příležitostí státního svátku jeho země. Rovněž ministr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek blahopřál při této příležitosti ministru zahranič­ních věcí a mezinárodní spolupráce Burundské republiky Laurentu Nzeyimanovl. □ PRAHÁ — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Rwandské republiky ge­nerálmajoru Juvénalu Habyalimano­­vi při příležitosti státního svátku jeho země. Při stejné příležitosti zaslal mi­nistr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek blahopřejný telegram mi­nistru zahraničních věcí Rwandské republiky Frangoisl Ngarukiyíntwa­­limu. JAK SI VEDOU V SEVEROČESKÉM KRAJI Pokračuje sklizeň vitamínů Příležitost sklidit třešně pro sebe • Dobrý nápad Teplických • Ve Vtelnu na Mos­tecku patří každý sedmý košík jahod brigádníkovi • Výkupny mají plné ruce práce OSTl NAD LABEM 1. července (Od našeho zpravodaje) — Ve znamení sklizně ovoce a zeleniny byly sobota a neděle nejen v zahradě Čech — na Litoměficku —, ale také v ostatních okresech severu Čech. I když na mnoha místech dozrávání sladkých plodů přibrzdilo počasf, přišlo zemědělcům pomoci mnoho brigádníků — členů organizací Národní fronty, pracujících průmyslových závodů, ale také celé rodiny. lený hrášek. Mají ho na padesátí hektarech. Do jeho sklizně nasa­dili v sobotu dva speciální kom­bajny. Na plantáže ovocnářského stře­diska Vtelno Státního statku Most přilákala brigádníky možnost získat jahody. Za pomoc při jejích sklizní zde totiž neplatí penězi, ale plody, jež se sklidí. Znamená to, že si bri­gádníci mohou odnést každý šestý či sedmý košík jahod, které nasbí­rají. Zájem je velký, ve všední dny sem chodí na padesát lidí, o vol­ných dnech jich bylo ještě více. Podobný zájem o sklizeň jahod byl také v JZD Malšovice na Děčínsku. Lidmi s košíky a žebříky ožila také třešňovka pod Panoramou v Teplících. Technické služby měs­ta Teplic, kterým tento sad s více než sedmi sty stromy patří a jež nemají dost sil k tomu, aby celou úrodu sklidily, už druhý rok jl pro­dávají těm občanům, kteří se do česáni sami pustí. Za jeden strom, podle jeho velikosti a plodnosti, če­­sáčl zaplatí deset až dvacet korun. I když i tady úrodu poznamenalo počasí, ovoce je dost, na většině stromů i několik desítek kilogramů. A tak není divu, že ani tak veliký třešňový sad nestačil zájmu. Za ně­kolik dní po oznámení o prodeji byla celá třešňovka vyprodána. První prázdninové soboty a nedě­le využili také členové svazu za­hrádkářů k dalšímu zvelebení svých zahrádek a ke sklizni ovoce a ze­leniny. V nově budovaných zahrád­kářských osadách v Ryjících na Ústecku, které vyrůstají na dříve ladem ležící půdě, je sdruženo na osmdesát zahrádkářů. Za dva roky od získání pozemků půdu rekulti­vovali, upravili záhonky, zasadili V JZD Podřipsko v Bechlíně na Litoměřicku pěstují jahody na sed­mi hektarech. V sobotu se tu činilo na šedesát lidí, pracovníků družstva 1 brigádníků. Velkou pozornost vě­novali zejména kvalitě sklízených jahod, které hned z pole putovaly ke zpracování do litoměřických mrazíren. Družstevníci pěstují i ze-ovocné stromky, keře rybízu a an­greštu a nyní se již těší z pěkné úrody. První voňavé jahody, křupa­vé saláty, mladá cibulka, karotka, petrželka a čerstvý česnek 1 rané brambory přispěly ke zpestření jí­delníčku v mnoha rodinách. Výkup čerstvého ovoce a zelent-i ny od zahrádkářů a drobných pěsti­telů má na severu Cech dlouhole­tou tradici. Podniky Zelenina a Jed­nota předem uzavřely s pěstiteli smlouvy o dodávkách a podle po­třeby a možnosti vykupují ovoce i zeleninu i mimo rámec těchto smluv. V Jednotě Roudnice nad La­bem měli v neděli odpoledne ote­vřeno všech 34 výkupen. Zahrádká­ři a drobní pěstitelé do nich přiná­šeli zejména jahody, angrešt a třešně a také první višně. V bohaté nabídce zeleniny nechyběly okurky, květák, cibule, česnek, karotka, sa­lát a kapusta. Důležité je, že pří­mo z výkupen putovalo ovoce i ze­lenina do konzerváren a do skladu zeleniny, aby se už v pondělí ráno objevilo na pultech prodejen. KAREL ROUC Blahopřání M. Azízovii PRAHA 1. července (z) — Ústřed­ní výbor Komunistické strany Čes­koslovenska zaslal blahopřejný te­legram prvnímu tajemníkovi Irácké komunistické strany Muhammadu Azízovi při příležitosti jeho 60. na­rozenin. V telegramu se připomíná odhod­laný a dlouholetý zápas iráckých komunistů proti imperialismu, za nezávislost, svobodu a spravedlivé požadavky pracujícího lidu Iráku, za jednotu mezinárodního komunis­tického a dělnického hnutí. Dále ss v telegramu oceňuje věrnost Mu­­hammada Azíze zásadám marxismu­­leninlsmu a proletářského interna­cionalismu, věci míru a socialismu. Představitelé ÚRO v SSSR PRAHA X. července (CTK) — Do Sovětského svazu odcestovala v so­botu pracovní delegace Ústřední ra­dy odborů, vedená členem předsed­nictva ÚV KSC a předsedou ÚRO Karlem Hoffmannem, a delegace i . stavbařů, vedená ministrem staveb­nictví CSR Karlem Polákem. Delegace se v SovětsKém svazu zúčastní kontrolních dnů na stavbě čs.-sovětské odborové zotavovny Družba na Krymu a projedná spo­lečně s vedoucími funkcionáři VCSPS průběh dokončovacích prací tak, aby mohla být zotavovna dána do provozu ke 40. výročí vítězství Sovětského svazu nad hitlerovským Německem. Zároveň budou projed­nány další směry spolupráce česko­slovenských a sovětsk^h odborů a některé aktuální otázky mezinárod­ního odborového hnutí. S delegací se na letišti v Praze rozloučil tajemník ÚRO Viliam Ko­­žík. Přítomen byl rovněž velvysla­nec SSSR v CSSR Viktor Lomakin.

Next