Rudé Právo, srpen 1984 (LXIV/180-206)

1984-08-01 / No. 180

PROLETÁŘI VŠECH ZEMI, SPOJTE SEI STŘEDA SRPEN E PRAViI CENA 50 HALERU 1984 ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA ČÍSLO 180 — ROČNÍK 64 (Právo lidu ročník 87) U plynulo devět let od historického dne, kdy byl ve finském hlavním městě podepsán Závěrečný akt konference o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě. Nejvyšší představitelé 33 evropských státfi, USA a Kanady v tomto zásadním dokumentu poválečné mezinárodní praxe učinili tečku za změnami, k nimž na našem kontinentu došlo po druhé světové válce. Přijaté principy vzájemných vztahů — nevměšování do záležitostí druhých států, přísné respektování nezávislosti, nedotknutelnosti hranic, zákaz používat vojenskou sílu nebo jí hrozit, podporovat vzájemně výhod­nou hospodářskou spolupráci a poznávání a výměnu kulturních hodnot národů atd. — postavily vztahy mezi evropskými národy na nový základ a otevřely cestu k postupnému definitivnímu vyřešení hlavního úkolu sou­časnosti — zachování míru a odvrácení jaderné katastrofy. Tak jako samo probojování myšlenky celoevropské konference nebylo snadnou záležitostí a socialistické země, které stály u jejího zrodu, pro to vynaložily mimořádné úsilí, bylo od počátku zřejmé, že uvedení Závěrečného aktu v jeho celku do mezinárodního života bude předmětem ostrého politického zápasu. Spojené státy a někteří jejich spojenci v Severoatlantickém paktu se soustavně pokoušeli a pokoušejí zneužít Závěrečného aktu k vměšování do vnitřních věcí socialistických zemí, vytrhávají z jeho nedílného celku jen to, co se jim zrovna hodí, a odmítají respektovat ta ustanovení, která vymezují zásadní pravidla vztahů mezi evropskými státy, vztahů založe­ných na vzájemném respektování, na snaze o lepší dorozumění, o rozvoj spolupráce ve všech oblastech. Jejich snahou je donucovat socialistické země, aby souhlasily s otevře­ným vměšováním Západu do svých vnitřních věcí pod záminkou údajného respektování Závěrečného aktu z Helsink. Svými neskrývanými akcemi rozvracet socialistické státy, vytvářet a podporovat v nich jakousi »vnitř­ní opozici«, svou pátou kolonu, se americký imperialismus dal prakticky vzápětí po podpisu helsinských dokumentů na cestu rozbíjení nadějně za­počatého celoevropského procesu. Ostrý útok podnikly Spojené státy i proti principům vzájemně vý­hodné hospodářské spolupráce. Politika sankcí a embarg namířená proti socialistickým zemím, kterou obnovil prezident Carter, byla za Reaganovy vlády ještě rozvinuta a stala se nedílnou součástí americké zahraniční politiky. Připomeňme jen em­bargo na vývoz amerického obilí do Sovětského svazu z ro­ku 1980, následující Reaganův zákaz vývozu technického za­řízeni pro plynovod Sibiř—zá­padní Evropa nebb souhrn sankcí vyhlášených Spojenými státy proti Polsku. V posled­ních měsících vyvinula ame­rická vláda mimořádný tlak na své spojence, aby omezili svou hospodářskou spolupráci se so­cialistickými státy. Využívá k tomu už dožívajícího orgánu stude­né války Koordinačního výboru (COCOM) se sídlem v Paříži. To vše odporuje duchu Závěrečného aktu, odporuje procesu celoevropské spolu­práce, odporuje zájmům evropských národů. Ne náhodou se americkému nátlaku brání rovněž západoevropské země, neboť si chtějí zachovat výhody, které přináší obchodní a hospodářská spolupráce se socialistic­kými státy. Ostrý a frontální útok podnikla americká vláda proti těm zásadám Závěrečného aktu, které určují základní normy vztahů mezi zúčastněnými státy, uzavírají politickou bilanci druhé světové války, nastolují novou základnu pro soužití evropských států. Závěrečný akt jako dokument postavený na zásadách mírového soužití překáží americkému imperialis­mu v uskutečňování plánů na revizi poválečného uspořádání v Evro­pě, na uskutečnění plánů křižáckého tažení proti komunismu, vy­hlášeného prezidentem Reaganem. Nebylo žádným »uřeknutím«, když americký ministr zahraničních věcí Shultz zpochybnil letos v lednu na stockholmské konferenci o opatřeních k posílení důvěry a bez­pečnosti a o odzbrojení v Evropě principy poválečného uspořádání v Evropě. Že si k tomu vybral právě stockholmskou konferenci, která je jedním z přímých plodů procesu celoevropské spolupráce, také není náhoda. Stejný smysl mají i prohlášení bonnské vlády o »obnovení ně­mecké jednoty« a »překonání rozkolu Německa«. Agresivní kruhy impe­rialismu chtějí vnutit Evropě cestu konfrontace a zbrojení místo cesty spolupráce a odzbrojení. Mimořádné nebezpečí pro evropský kontinent znamená v této souvislosti rozmísťování nových amerických jaderných raket, namířených na státy Varšavské smlouvy, k němuž dochází od konce loňského roku navzdory protestům převážné části veřejnosti zemí, kte­rých se to bezprostředně dotýká. Vláda USA a spolu s ní i vlády zemí Severoatlantického paktu, kte­ré souhlasily s rozmístěním nových amerických raket prvního úderu, na sebe vzaly těžkou odpovědnost. Zvýšilo se tak riziko zničující jaderné války, vzrostlo ohrožení těch zemí, které nové americké jaderné zbraně přijímají, vážně se zhoršila situace v Evropě i ve světě. USA tímto krokem zmařily sovětsko-americké jednání o jaderných zbraních v Evropě i o strategických zbraních. Svými dalšími rozhodnu­tími — nadále blokovat vídeňská jednání o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě, bránit dosažení dohody o zákazu a likvi­daci chemických zbraní a především snahou militarizovat kosmický pros­tor — potvrdily Spojené státy, že vsadily na politiku hrubé síly, snahy o dosažení vojenské převahy s cílem »beztrestně« vymazat komunismus z mapy světa. To přirozeně nemá s literou a duchem Závěrečného aktu * Helsinek, pod nímž je i podpis amerického prezidenta, nic společného. Právem vyvolává taková politika rostoucí znepokojení a odpor širokých vrstev veřejnosti v samotných západoevropských zemích. Československo přijalo spolu se Sovětským svazem a dalšími spojenci včasná a přiměřená odvetná opatření, která znemožnila agresivním kru­hům USA a NATO uskutečnit plány na dosažení vojenské převahy roz­místěním nových jaderných zbraní v Evropě. Státy Varšavské smlouvy dokázaly, že vydírání na ně neplatí, že mají dost sil k tomu, aby zajisti­ly svou bezpečnost. Současně však vždy usilovaly a usilují o to, aby bylo i z této situace nalezeno východisko, aby byla zlomena zlověstná spirála zbrojení a rostoucího napětí. Důkazem upřímného zájmu socialistických zemí o pokračování ve všem pozitivním, co před devíti lety započal podpis Závěrečného aktu v Hel­sinkách, se stalo loňské lednové zasedání politického poradního výboru států Varšavské smlouvy v Praze. Předložilo světu dalekosáhlé návrhy za­měřené na zlepšeni mezinárodní situace, na překonání nejkritičtějších problémů mezinárodní bezpečnosti. Jde zejména o návrh na uzavření Smlouvy o nepoužití vojenské síly a zachování mírových vztahů mezi státy Varšavské smlouvy a NATO. Stejně rozhodně se bratrské socialistické státy vyslovily pro politiku míru a spolupráce na červnové poradě Rady vzájemné hospodářské po­moci v Moskvě. Ve společně přijaté deklaraci potvrdili nejvyšší předsta­vitelé zemí RVHP »své odhodlání postupovat v zájmu zajištění míru a ozdravení mezinárodních vztahů v hospodářské oblasti«. Mírová linie socialistických zemí, linie, na níž se v rámci koordinova­né politiky států Varšavské smlouvy aktivně podílí i Československo, si získává stále větší autoritu a podporu všech rozumných lidí v celém světě. Navzdory pokusům nejreakčnějších sil imperialismu zbavit Zá­věrečný akt z Helsink jakékoli podstaty, vrátit Evropu a svět do dob studené války, je stále zřejmější, že sémě, které vzklíčilo v Helsinkách, je odolné a přes všechny překážky se prodírá vzhůru. Jak bylo zdůraz­něno na 9. zasedání OV KSČ, »přes veškerou složitost současné situace existují možnosti pro překonání současné nebezpečné etapy ve vývoji mezinárodních vztahů«. K tomu směřuje veškeré úsilí naší zahraniční po­litiky, opírající se o politickou, hospodářskou i vojenskou sílu zemí so­cialistického společenství, sílu, která slouží jednoznačně věci míru. Tak to odpovídá životním zájmům našich národů, životním zájmům všech obyvatel našeho kontinentu, kteří chtějí žít a pracovat v míru, beze strachu z hrozby jaderné války. PRAHA 31. července (Od naší zpravodajky) — Podle údajů dispečinku federálního ministerstva zemědělství a výživy bylo k 30. 7. sklizeno obilí zhruba z 274 000 hektarů, což představuje asi 12,5 procenta. Žně v plném tempu jsou zatím jen v Západoslovenském kraji, kde sklidili dosud asi polovinu, a ve Východoslovenském kraji, který hlásí, že je obilí svezeno z necelé pětiny. Ve Středoslovenském kraji mají pod střechou zrno z dva­nácti procent ploch. Evropa chce žít v míru PŘI SKLIZNI ZÁLEŽÍ NA KAŽDÉ HODINĚ Obtížný souběh prací Na Slovensku pokosena třetina obilí • V ČSR začínají s pšenicí nika lepší než v minulých letech V ČSR se žně stále teprve rozbí­hají, protože obilí pomalu a nestej­noměrně dozrává. Množství pose­čených ploch se pohybuje v jednot­livých krajích zhruba od dvou do pěti procent z celkového úkolu. Tak například ještě v pondělí hlá­sila dispečerská služba, že kombaj­ny vjely do prvních lánů pšenice zatím jen v obou moravských kra­jích. Všude jinde se sklízel hlavně ozimý ječmen. V posledních dvou dnech nastalo zas horké období, a tak se situace mění. Obilí rychleji dozrává. Přesto však odborníci předpokládají, že vypjhtá pracovní žilová špička bude trvat v ČSR zhru­ba od 5. srpna do konce měsíce. NÁROČNÁ ORGANIZACE Obtížnost sklizně, která je v po­rovnání s loňským rokem značně zpožděna (dva až tři týdny), zvy­šuje i to, že najednou dozrává ne­jen obilí, ale k tomu i řepka, luš­těniny. V Západočeském a Severo­českém kraji se počítá také se sou­během žní a sběru chmele, v pod­horských oblastech je to zas len a. podobně. Zkracuje se také_ doba mezi žněmi á nástupem podzimních’ prací, je ohroženo dozrávání obilí v nejvýše položených plochách. Na­víc meteorologové předpovídají v druhé dekádě srpna opět chlad­nější a deštivé počasí, takže je nut­no počítat stále s »mokrou varian­tou« sklizně. To yše přirozeně zvy­šuje nároky na organizátory. V ta­kové situaci nesmí nikde zaskřípat součinnost mezi zemědělci a doda­vatelskými podniky a přirozeně ani zásobování vesnic například neal­koholickými nápoji a podobně. Pozitivní je, že v zabezpečení techniky, náhradních dílů i servisu nastal ve srovnání s minulými lety pokrok. Do žní zasáhne 12 722 kom­bajnů, to je o 883 více než loni. Přesuny techniky včetně strojů na úklid slámy je přirozeně nutno or­ganizovat operativně, podle situa­ce. Teď například — jak bylo kon­statováno v úterý na poradě Ústřed­ní skllzňové komise ministerstva zemědělství a výživy ČSR — pracuje asi tisíc kombajnů ve slovenských podnicích a budou se vracet včetně tamější kooperační techniky zejmé­na do obou moravských krajů. PRVNÍ VÝSLEDKY Mezi prvními telefonickými zprá­vami o výsledcích, které přirozeně nelze zobecňovat nebo brát jako celkové, jsou i některá velice pěk­né výnosy. Tak například JZD Vel­ké Bílovice v okrese Břeclav sklidilo na 190hektarové ploše v průměru 5,88 tuny ozimé pšenice z hektaru. JZD Hoštěradice na Znojemsku do­cílilo na ploše 58 hektarů průměr­ného výnosu 5,86 tuny. Na Státním statku Znojmo vypěstovali na 650 ha ozimý ječmen s výnosem 5.33 tuny. JZD Dříteň na Českobudějovicku do­cílilo šesti tun ozln’éi'0 Ječmene, Státní statek Opava 6,3 tuny, JZD Cliroustovice v okrese Chrudim 6,47 tuny, JZD Pudhorní Újezd v okrese Jičín 6,5 tuny, Lhota pod Libčany na Královéhradecku 6,6 tuny. Snad nejlepší výsledky v ČSR hlá­sí zatím ze Středočeského kraje, kde se rekordy ozimého ječmene pohybují kolem sedmi i osmi tun v průměru z hektaru. Dosáhli jich například na Státním statku Říčany, JZD Krchleby v okrese Praha-vý­­chod, JZD Třebovle na Kolínsku, JZD Košík v okrese Nymburk. Nadějně vypadají porosty hrachu, dobře se podařilo vypěstovat i ra­né brambory. Méně příznivé zprávy však přicházejí od pěstitelů zeleni­ny, V některých druzích, jako jsou zelí, květák, cibule, česnek, bude plán splněn, ale například plodové zeleniny (rajčata, papriky, okur­ky) letos zklamaly. Podobná situace jako u nás je i jinde v Evropě. Tak např. v porovnáni s loňskem nakou­pil Obchod ovocem a zeleninou od zemědělců v ČSR o 13 000 tun zele­niny méně. Předpovědi úrody jablek nejsou také nijak slibné, dobře vy­padá zatím jen úroda hrušek. Brigádnická pomoc organizací Ná­rodní fronty, patronátních závodů a občanů bude vítaná například při úklidu slámy, konzervárenské kam­pani, tradičně při sběru chmele i brambor a také při sklizni pícnin. Zemědělci letos přivítají každou pomocnou ruku. (rn) kVM if V PRAHA 31. července (ČTK] — Generální tajemník ÚV KSČ a pre­zident ČSSR Gustav Husák přijal v úterý v Praze nově jmenovaného velvyslance ČSSR v Jemenské lidové demokratické republice Jana Mar­tínka v souvislosti s jeho nástupem do diplomatické funkce. Ke státnímu svátku PRAHA 31. července (ČTKj - Prezident Československé socialis­tické republiky Gustav Husák za­slal blahopřejný telegram preziden­tu Švýcarské konfederace Leonu Schlumpfovi při příležitosti státní­ho svátku jeho země. Setkáni s představitelem Brazilské KS PRAHA 31. července (z) — Člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Vasil Bilak přijal v úterý generál­ního tajemníka ústředního výboru Brazilské komunistické strany Gio­­conda Diase, který přijel do ČSSR na krátkou pracovní návštěvu na pozvání ÚV KSČ. Představitelé KSČ a Brazilské KS se navzájem informovali o součas­ných úkolech a činnosti obou bratr­ských stran a projednali také ně­které otázky jejich další spoluprá­ce. Přijetí byl přítomen zástupce ve­doucího oddělení mezinárodní poli­tiky ÚV KSČ František Chlad. Telegramy na Nový Zéland PRAHA 31. července (ČTK) — Předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslal blahopřejný tele­gram Davidu Langemu při příleži­tosti jeho jmenování do funkce předsedy vlády Nového Zélandu. David Lange byl současně jmeno­ván i do funkce ministra zahranič­ních věcí Nového Zélandu. Při této příležitosti mu zaslal blahopřejný telegram ministr /zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chiioupek. Tech- Tisíce posluchačů vysokých skol o prázdninách pomáhají v nejrůznějších oblastech našeho hospodářství. Pozadu nezůstávají ani studenti ze za­hraničí. Na výkopových pracích před rozšiřováním vozovky na Bílé hoře v Praze se podílejí i chlapci ze Sovětského svazu, kteří studují na vyso­kých školách v Praze, Bratislavě, Liberci a v Ostravě. Foto ČTK — PETR MATIČKA Sílí odpor k izraelským agresorům BEJRÚT 31. července (ČTK) — Vzdor soustavným represím, teroru a zvůli izraelských agresorů zesilu­je obyvatelstvo jižního Libanonu odpor vůči okupantům. U vesnice Nakúra zničili partyzáni izraelské obrněné hlídkové vozidlo a nedale­ko Mardž Ujúnu zaútočili na izrael­ské vojenské stanoviště. Při obou akcích byly interventům způsobeny ztráty na lidech i vojenské techni­ce. Syrský viceprezident Abda Halím Chaddám v úterý zdůraznil, že Syr­ská arabská republika bude nadá­le všestranně podporovat veškeré úsilí <o nastolení míru a bezpečnos­ti v Libanonu. DOPIS DNE Velmi mne zaujal dopis soudruha Stanislava Svobody, náměstka ministra zahraničních věcí CSSR. Rudé právo jej uveřejnilo pod názvem Skutečná tvář zaprodanců a ukazuje se v něm v plném světle nenávist takzvaných bojovníků za socialismus s lidskou tváří. Tito lidé v minulosti ukázali a stále ukazují, jak jim leží v žaludku budování socialismu v naší zemi, spojenectví se Sovětským svazem a spokojenost našich občanů. Svým nenávistným postojem a jed­náním nejen pomlouvají politické a hospodářské zřízení našeho státu, ale neštíti se pomlouvačně vystoupit ani na veřejném jóru, Za koho mluví emigranti? jakým byl lil. evropský konvent za jaderné odzbrojení v Itálii. Za koho tam vystupovali zrádce Jiří Pelikán a jemu podobní odpad­líci? Jaké může mít svědomí číověk, který zašel až tak daleko, že —■ aby se zavděčil svým chlebodárcům — navrhoval UNITA, jež proti­právně držela naše experty v zajetí, aby je raději postřílela, než pustila domů? Jak morálně na dně jsou tito »obroditelé«/ Nemají žádné právo mluvit za náš lid, který už dávno prohlédl jejich ha­zardní hru a odsoudil je. Jako občan naší socialistické republiky jsem pozorné sledoval úsilí naší vlády a stranických orgánů o osvobození našich odbor­níků ze zajeti a tím více mne rozhořčilo jednání lidí, kteří — ačkoliv zradili svou vlast a zaprodali se špinavým Intrikám západních zemí — se odváží ještě vystupovat ve jménu naší země a dokonce požadovat zmaření životů jejích občanů. Vím, že podobně jako já smýšlí většina poctivých občqnů, kteří denně svou prací dokazují, jak mnoho jim záleží na budování naší země, na mírovém soužití národů světa, na tom, aby náš život, naše nepopiratelné jistoty den ode dne sílily. JUDr. JOSEF VACULÍN, Pardubice Hlavním úkolem družstevníků v Senicí na Hané je v těchto dnech sklidit obilí z plochy 4570 hektarů během čtrnácti pracovních dnů. Po dobrých zkušenostech z minulých let zde uplatní i letos komplexní proudovou skli­zeň. Na dolním snímku kombajnéři František Janeček a Josef Havlíček v rozhovoru s provozním agronomem Františkem Tylem. Foto ČTK — VLADISLAV GALGONEK Snahou je obohatit trh PřijOlí OS. velvyslonce Příklad výrobců vzduchotechniky z Milevska ČESKÉ BUDĚJOVICE 31. července (Od našeho zpravodaje) <=-> Vyrábět spotřební zboží pro obohaceni domácího trhu i v podnicích, které ja dosud nezhotovovaly, to je úkol, který usneseni vlády ČSSR uložilo vy­braným výrobním hospodářským jednotkám. V Jihočeském kraji se s výrobou jednoho procenta pro trh zatím vy­rovnali jen v některých organiza­cích. Proto také dodávky pro vnitř­ní trh v hodnotě šedesáti pěti mi­liónů korun nebyly splněny ani z poloviny. Pro obohacení vnitřního trhu nedodaly zatím žádné zboží Dřev ostroj Čkyně, Motor ÍJ^ské, 8u, dějovice, jiskra Tábor a Agrozéí Humpolec. O tom, že úkol splnit lze, svěděl příklad Závodů na vý­robu vzduchotechnických zařízeni Milevsko, kterému doplňková výro­ba nebyla určena. Přesto zde letos vyrobí osmnáct tisíc řezaček nie« pro drobné chovatele. V ČSAO Čes­ké Budějovice v tomto pololetí za­vedou výrobu předních čel pro osobní automobily Lada. Tak jak ukládá vládní usnesení, bude podíl spotřebního zboží činit nejméně jedno procento z celkového objemu ýroby bojte ?.úji Slevte ze zdrojů stanovených pětiletým plánem, pře­devším zvýšeným využitím nadnor« matlvních zásob, lepším hospodaře­ním s odpadním materiálem a větší racionalizací výroby. junt) V Salvadoru přerušena železniční doprava Prapor proamerického režimu Atlacatl zmasakroval 65 civilistů 6 Akce vlastenců v okolí hlavního města SAN SALVADOR 31. července (ČTK) — Příslušníci Fronty národního osvobození Farabunda Martího (FMLN) zneškodnili v noci na úterý 60 vojáků proamerického Duartova režimu v Salvadoru, když přepadli v těsném okol! hlavního města San Salvadoru několik vojenských objektů. Po nedávném úspěšném bloková­ní silniční dopravy zastavili salva­­dorští vlastenci železniční dopravu v zemi, aby zabránili přepravě zbraní pro vládní jednotky a pod­lomili ekonomickou základnu proti­­lidového režimu. Mluvčí salvador­­ské státní železnice v pondělí oznámil, že společnost v důsledku úspěšných akcí partyzánů přerušu­je veškerou železniční dopravu v Salvadoru. Mezitím vyšlo najevo, že nedávný masakr 65 civilistů v departamentu Cabaňas, mezi nimi dětí a těhot­ných žen, který vyvolal v zemi velké rozhořčení, provedli vojáci z praporu Atlacatl, speciálně vycvi­čeného americkými vojenskými po­radci prp protipartyzánský boj. Sou­částí výcviku byly zřejmě podle ostudných zkušenosti amerických vojáků z vietnamské války i bar­barské akce k zastrašování oby­­. vatel. Salvadorské vojenské letectvo po­kračuje zároveň v rozsáhlých nále­tech na venkovské oblasti ve snaze zbavit partyzány zázemí. Za dva měsíce od doby, co Duarte, zvolený za americké dolary prezidentem a ohánějící se sliby zastavit porušo­vání lidských práv v Salvadoru, na­stoupil do úřadu, se terčem letec­kých pum stalo již 74 salvador­­ských obcí. Jak oznamuje agentura salvador­­ských vlastenců Salpress, toto bom­bardování provádí salvadorské le­tectvo na letadlech dodaných ze Spojených států a má přitom plnou podporu výzvědné služby vojenské­ho letectva USA, operujícího z ame­rických vojenských základen v Hon­durasu a v Panamském průplavo­vém pásmu. ZE ŽŇOVÝCH POLÍ PODUNAJSKÉ NÍŽINY Bok po boku Podunajskou krajinou, prokvetlou hlavami slunečnic, hrčely kombajny. Na polích komárenského okresu, nejjižněji a také nejnížeji položeného okresu republiky, nepromarňují ženci ani hodinu. Pšenici právě sekali u vesnice Zelený Háj na stodesetihektarovém lánu jZD Únorového vítěz­ství Hurbanovo slovenští kombajnéři spolu se soudruhy, kteří jim přijeli na pomoc z Maďarska. Odvoz vymláceného zrní do sýpek a skladů pohotově dirigoval ze str­niště u silnice technik sběrné linky kombajnů Štefan Poništ. Sklizeň pokračovala večerní žatvou. Pojed­nou se obloha zatáhla olovnatými mračny. V dáli nad korunami stro­mů lužních lesů na břehu řeky Ži­­tavy se začaly křižovat blesky. Pro výstrahu zahřmělo. »Asi to budeme muset zabalit,« ozvalo se. Ve vzdu­chu bylo cítit vodu. Hlavni mecha­­nizátor družstva inženýr Ján Májuš­­ka pohlédl k zakaboněnému obzoru. Po tváři se mihl spokojený výraz. »Jen ať pořádně zaprší,« řekl. »Půda to potřebuje jako sůl, aby dozrály kukuřice, tabák, melouny i hrozny vína, cukrová řepa. Prostě, všechny plodiny. Déšť nám jenom prospěje.« A sprška na sebe nedala dlouho čekat. Ještě znova uhodil hrom. Na nížinu se vmžiku spustil prudký, ale krátký liják. Země žíznivě pila vláhu. Bouřka přerušila večerní ko­sení klasů. Ale hurbanovští hospo­dáři zase nemusejí tolik chvátat. Ječmen již mají dávno posečený, více než polovinu úrody k čtyřia­­dvacátému červenci pod střechou. Když se jim nic zlého nepřihodí, do konce měsíce by měli mít hotovo. Spokojená nálada je neopouští. Ani osádku maďarského kombajnu, kte­rému se krátce před bouřkou na poli vydřela drážka řemenového kola. Druhý den však nebylo po lijáku, ani po poruše potuchy. Rytmus žňo­vého kvapíku nic nezastaví. Závadu rychle odstranili dílenští opraváři družstva Vojtech Rybář a Ernest Žigo se svými druhy z Maďarské li­dové republiky. Oblohu slunce zno­va vycídilo. Bitva o zrno opět vzplá­la. Motory »épětsetšestnáctek« zase hučí široširým lánem u Zeleného Háje. Pět modravých kombajnů plu­je jezerem žlutavé pšenice. Bliká­ním majáčků přivolávají nákladní automobily, které se k nim blíži z hloubi pokosené plochy. Do koreb jim sypou proud zlatavého pokladu. Šumění obilního deště neustává. Za mašinami se práší. Šoféři automobi­lu Kamil Sihlovéc, Martin Kuřák i ostatní se mají co otáčet. Dva kombajny na střldačku řídl hurbanovští sekáči Dezider Németh a Martin Rákasz s Ladislavem Ge­­rencsérim a Jurajem Krkaném, další dva Maďaři József Deli a József Nagy s Miklósem Györgyem a Istvá­­nem Vargou. Na jižním Slovensku vypomáhají již páté léto. Pocházejí ze zemědělského družstva obce Csetény z oblasti Bákoňských hor. U Zeleného Háje je doplňuje stroj Státního statku Rajec z žilinského okresu, řízený Jánem Tepliéancem a Liborem Hodasem. Vlhkost zrna je optimální. Kromě těchto kombajnů pracuje v Hurbanově stejně obětavě dalších dvanáct mašin. /Pokračování na str. 2) V

Next