Rudé Právo, květen 1985 (LXV/102-126)
1985-05-01 / No. 102
STŘEDA 1985 KVĚTEN AŤ ŽIJE 1. MAJ-SVATEK PRACUJÍCÍCH! RUDÉ PRÁVO ČÍSLO 102 — ROČNÍK 65 (Právo lidu ročník 88) CENA 1 Kčs SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Čest a sláva vyznamenaným Vysoké ocenění obětavé činnosti pro naši socialistickou společnost • Projev soudruha Luboipíra Štrougala • Za další rozkvět naší vlasti a upevnění míru PRAHA (Od naSeho zpravodaje) — Rozzářený Španělský šál na staroslavném Pražském hradě byl v úterý místem slavnostního shromážděni, které již tradičně předznamenává naše prvomájové oslavy. Seili se zde nejlepši z nejlepších, aby z rnkon nejvyšších představitelů přijali vysoké pocty, které jim propůjčil prezident republiky na návrh ÜV KSC, ÜV Národní fronty CSSR, vlád CSSR, CSR a SSR a Cstřednl rady odborů к letošnímu 1. květnu. V čestném předsednictvu zaujali místa generální tajemník OV KSC a prezident republiky Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a další členové předsednictva Cv KSC Vasil Bilak, Peter Colotka, Karel Hotfmann, Alois Indra, Miloš Jakeš, Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák a Jozef Lenárt kandidáti předsednictva OV KSC Jan Fojtík, Josef Haman a Miloslav Hruškovíč, tajemníci ÜV KSC Mikuláš Befio, Josef Havlln, František Pitra a Jindřich Poledník, členové sekretariátu OV KSC Zdeněk Hořeni a Marie Kabrhelová. Přítomni byli rovněž vedouc! oddělení OV KSČ, vedoucí tajemnici KV KSC a KSS, další straničtí funkcionáři, místopředsedové a ministři vlád CSSR, CSR a SSR, vedoucí činitelé Federálního shromážděni. české a Slovenské národní rady, představitelé orgánů, politických stran a společenských organizaci Národní fronty a další osobnosti. Mezi hosty byli též představitelé zastupitelských úřadfl socialistických zemí v CSSR a Světové odbo rové federace. Po státní hymně ČSSR zahájil shromážděni soudruh K. Hoffmann uvítáním přítomných. Připomenul, že letošní oslava poctivé a Iniciativní práce se koná ve znamení 40. výročí osvobozeni naši vlasti a je spojena s bilancováním cesty, kterou jsme od května 1945 prošli. Každý rok přináší nové důkazy o tom, že pracující považuji výstavbu socialistické vlasti za věc svého zájmu a odpovědnosti, ale je rovněž svědectvím, jak si strana a celá společnost váží těch, kteří mají největší zásluhu na dosažených úspěších. Poté hlavní projev přednesl soudruh L. štrougal. Čestné tituly hrdinů socialistické práce, vysoká státní vyznamenání, dekrety s jmenováním národním umělcem a státní ceny Klementa Gottwalda předali jednotlivcům a kolektivům . soudruzi G. Husák a L. Štrougal.’ Jménem vyznamenaných promluvil hrdina socialistické práce Jozef Choma, tavič VSŽ Košice. К díkům za udělené pocty připojil. »Chceme i v budoucnu dávat své síly a um ve prospěch rozvoje naší ekonomiky, rychlejšího uplatňování nejnovějších poznatků vědy a techniky pro uspokojování zájmů a potřeb, pro kulturní a společenský růst našich občanů. To je a bude i náš nejlepší příspěvek na podporu mírové politiky naší země, Sovětského svazu a ostatních socialistických států, mírových sil celého svě ta.« Slavnostní shromáždění bylo zakončeno Písní práce. Soudruh Gustáv Husák a další straničtí a státní představitelé se pak setkali s vyznamenanými v reprezentačních místnostech Hradu v srdečné soudružské besedě, (sý) vyšší vyznamenání Jozefu Belokostolskému (horní snímek). Soudruzi Gustáv Husák a Lubomír štrougal v srdečné besedě s vyznamenanými. Snímky RP — EMAN UHER Projev soudruha LUBOMÍRA ŠTROUGALA Vážený soudruhu generální tajemníku OV KSČ a prezidente CSSR, soudružky a soudruzi, vážení přátelé, vážení hostél Díky naší krásné tradici se v předvečer 1. máje — Svátku práce — znovu scházíme v místech symbolicky vyjadřujících naši státnost a připomínajících dobré i zlé obou našich národů, abychom vzdali hold poctivé a tvůrčí práci, abychom vyzdvihli vysokou hodnotu vědecké a technické dovednosti a uměleckého mistrovství, abychom ocenili zásluhy těch, kteří obětavě pracují v politických a veřejných funkcích. Naše letošní setkání je o to významnější, že se koná v předvečer 40. výročí znovuzrozeni našeho státu — společného domova Cechů, Slováků a příslušníků ostatních národností. Kolík radostí a naděje přinesl do naši země 9. květen 1945. My, pamětníci oněch dnů, jsme byli nejen svědky, ale 1 přímými spoluúčastníky zrodu nového Československa, země tolikrát pokořené, a přece nikdy nezdolané. Ani dnes, ani v čase budoucím však nelze zapomenout, že na prvopočátek nové vývojové epochy života našeho lidu byla zaplacena nesmírně krutá daů. Naše svoboda a naše nová cesta byly vykoupeny krví, životy a utrpením nejlepších synů a dcer našich národů. Byly vykoupeny krví, životy, nesmírným a stěží představitelným strádáním lidu bratrského Sovětského svazu, vojáků jeho slavné Rudé armády. Sami před sebe Jsme sl postavili dějinnou úlohu: změnit zemi к obrazu a potřebám člověka práce, nepolevtt v úsilí o nastolení sociálně spravedlivého řádu. Před námi vzešla jitřenka lepších zítřků, nikoliv pro vyvolené jako kdysi, nýbrž pro veškerý lid. Pro lid, který bral věci své země do vlastních rukou, aby už navždy rozhodoval o své přítomnosti i budoucnosti. Důsledně a bez zaváhání se vyslovil pro socialistickou cestu vývoje, cestu obětavé a usilovné práce, spokojeného žití a také jistot, které přináší nový společenský řád, po němž toužili a za nějž bojovali naši otcové, naši předkové. Naše vlast Jednoznačně zakotvila na straně společenského pokroku v bezpečném přístavu socialistického společenství, bok po boku s prvním státem dělníků a rolníků — zemí Sovětů, bratrem a přítelem nejvěrnějším. je v lidské přirozenosti, že při slavných výročích alespoň na chvíli postojíme v zamyšleni a pohlížíme zpytavě do minulosti. Počítáme přitom kroky, které jsme ušli, zkoumáme dosud završené dílo, znovu prožíváme radost ze všech úspěchů. Vzpomínáme památky těch, kteří se nedožili let, která kvapem prošla, zmozolnatěla naše dlaně a ostříbřila naše skráně, aby utkala historii, již Jsme mohli nejen žít, ale i tvořit. V této slavnostní chvíli náš pozdrav a uznání patří také všem soudruhům a soudružkám, kteří za dnešek bojovali za buržoaznf republiky, v boji proti fašismu, i těm, kteří se v řadách Komunistické strany Československa a ostatních politických stran a organizací Národní fronty aktivně účastnili a účastní socialistické výstavby, z nichž mnozí neskládají ruce v klín ani v období zaslouženého odpočinku. Žili jsme a žijeme vpravdě revoluční dobu, kterou strohým perem popsali nesčetní historikové a vzletným slovem oslavili mnozí spisovatelé a básníc). Nevídanou v dějepise vlasti, který se počítá tisíciletí. Hrdou, protože Jsme v ní stvořili dílo, které nám dobře slouží už dnes a které jistě ocení 1 příští pokolení. Bývá dobrým zvykem v takový okamžik uvádět nejrůznější údaje, procenta a přírůstky. Zaznamenávají veliké proměny našeho průmyslu, nesporný pokrok zemědělství a kodex sociálních jistot, jejichž zrcadlo pravdy mluví vůbec nejpřesvědčivěji o stavu země, kterou denně přetváříme pro lepší život lidí, kteří tu mají svůj domov. Každý z nás by mohl přinést vlastní svědectví o tom, jak se rodily současné budovatelské tradice a jak v procesu všech těch převratných změn se měnil a rostl nový člověk. Nic nebylo zadarmo, nic samo od sebe. Mnohé se podařilo, ale jiné zůstalo nedokončeno. Po pravdě řečeno, byly i chyby, tápání, zastaveni a snaha reakčnlch sil zvrátit vývoj zpět. Hluboké jsou zdroje již dosaženého společenského pokroku, socialistických přeměn a prokázaných schopností našeho lidu. Mezi hlavni patří ryzí vlastenectví a socialistické uvědomění, jež byly a jsou motorem veškerého našeho snažení. Od nich se odvíjí to nejlepši, čeho jsme v uplynulém čtyřicetiletí v Československu dosáhli. Pro naši socialistickou společnost platí, že práce je určujícím smyslem a posláním našeho života, v němž pro zdar společného díla odevzdáváme to nejlepší, co v nás je. jestliže především práce dává životodárnou sílu dějinnému pohybu lidstva, pak to platí ještě více v socialistickém společenském řádu, který chce a musí dokázat, že je nejlepší a nejvýkonnější. Proto usilujeme o spojení práce každého jednotlivce s celospolečenským úsilím, jehož výsledkem budou nová historická díla, nová společnost, nový člověk, nová epocha, překonávající vše, čeho zatím civilizace v běhu věků dosáhla. (Pokračování na str. 2) Podruhé ve Španělském sále Psal se rok 1955 Devatenáctiletá Anna Krchooá navštívila poprvé Pralský hrad. Mladá rodačka ze Senice, sukařka národního podniku Slovenský hodváb, přijela převzít v předvečer Prvního máje vysoké vyznamenání —■ Rád práce. Ve slavnostním prostředí španělského sálu jej tehdy předal dojaté dívce prezident republiky Antonín Zápotocký. Po několika letech navštívila Prahu znovu, tentokrát s kolektivem svých spolupracovnic, jak byla tehdy hrdá, le mále děvčatům ze své party ukazovat všechny ty starobylé památky a provázet je po Hradčanech. A vyprávět a vzpomínat, le tam, za vysokými okny Španělského sálu, tehdy... Z Anny Krchové se stala Anna Kuklišová, ze sukařky hlavní mistrová oddělení soukání vtskózového hedvábí. Přední pracovnice, která vidy dokázala podávat vynikající pracovní výkony. A zase je před Prvním májem, jen rok se změnil — píše se 1985. Anna Kuklišová znovu přichází do španělského sálu Pražského hradu, aby z rukou soudruha Gustáva Husáka převzala vyznamenání nejvyšší — titul hrdinky socialistické práce s právem nosit Zlatou hvězdu. »To vysoké vyznamenání nepatři jen mně, ale stejně tak i všem mým spolupracovnicím. Vldyt bez dobrého kolektivu by se práce stělí dařila,« svěřuje se Anna Kuklišová. ‘Ul Rád práce byl pro mne velkým závazkem nikdy nezklamat. A kdyt mi před několika dny spolu s pozvánkou do Prahy přišli oznámit, le dostanu titul hrdinky socialistické práce, nepodlehla jsem dojetí sama, i moje děvčata to chápou jako velké povzbuzení pro všechny. A také к tomu, aby naše práce nebyla jen dobrá, ale nejlepši.« Anna Kuklišová snad jit podvacáté jemně pohladila Zlatou hvězdu, která je ted pro ni tím nejdralším a nejvzácnějším šperkem. EVA SADILKOVA A DNY ČS. KULTURY NA KUBĚ SKONČILY Závěr ve znamení hudby Interview A. Harta a M. Lúčana zpravodajům RP a ČTK HAVANA (Zpravodajka CTK) — Gala koncertem v havanském divadle Mella vyvrcholily v pondělí Dny Československé kultury na Kubě. Zahrnovaly nejen koncerty vážné i zábavné hudby, představeni klasického i moderního baletu, ale též sérii výstav a Týden Československého filmu. Dnů československé kultury, které se konaly od 24. do 29. dubna, se účastnila oficiální čs. delegace vedená místopředsedou vlády CSSR Matejem LúCanem. Závěrečný koncert byl především přehlídkou současné zábavné české a slovenské hudby. Nabitý sál odměnil všechna vystoupení nadšeným potleskem. Gala koncert vyvrcholil světoznámou písní Guantanamera, jejímž provedením se čs. umělci s kubánským publikem rozloučili. V rámci Dnů čs. kultury na Kubě se představilo obecenstvu celkem 65 našich umělců na čtyřiceti představeních v Havaně a v provinciích Cienfuegos a Camagůey. Kubánské publikum Zároveň zhlédlo čtrnáct celovečerních českých a slovenských hraných filmů a navštívilo šest výstav. (Pokračování na str. 77 KNIHA PROJEVŮ A STATÍ SOUDRUHA G. HUSÁKA 0 čs.-sovětském přátelství, spojenectví a spolupráci PRAHA (ČTK) — V nejbližšlch dnech vyjde kniha projevů a statí soudruha Gustáva Husáka nazvaná O Ceskoslovensko-sovětském přátelství, spojenectví a spolupráci. Kniha vznikla z iniciativy ústředního výboru Svazu Cs.-sovětského přátelství a vychází na poCest 40. výroCl vyvrcholeni národně osvobozeneckého boje Československého lidu a osvobozeni naši vlasti Sovětskou armádou. Součástí knihy jsou práce věnované dějinné úloze díla V. I. Lenina, zkušenostem z historické cesty, jíž prošel sovětský lid a Komunistická strana Sovětského svazu. Dále obsahuje vystoupení soudruha G. Husáka na setkáních se sovětskými představiteli, na shromážděních pracujících v Sovětském svazu i v naší vlasti. Jsou zde jeho projevy věnované poslání SČSP v životě naší společnosti. Zařazeny jsou i některé práce soudruha G. Husáka z období protifašistického boje, Slovenského národního povstání a prvních poválečných let. Do sborníku jsou zahrnuté stati v rozmezí květen 1938—březen 1985. Kniha má zásadní a trvalý význam pro objasňování historických zdrojů i základních otázek všestranného rozvoje a upevňování bratrských československo-sovétských vztahů, politiky KSČ a československého státu, a to zejména nastupujícím generacím. Knihu projevů a statí soudruha Gustáva Husáka vydává vydavatelství OV SČSP Lidové nakladatelství. Prodej bude zahájen v patronátní prodejně Lidového nakladatelství v Praze, Na příkopech, od 4. května. V celé knižní síti pak v průběhu května 1985. P rvní máj roku 1985 slavíme ve znamení čtyřicátého výročí vyvrcholeni národně osvobozeneckého boje a osvobozeni vlasti Sovětskou armádou. Čtyři desítky let. Byla to cesta nelehká. Byla to však cesta vítězná. Museli jsmo nejdříve spravit zem zplundrovanou hitlerovskými okupanty, mnoho znova vybodovat. Svést zápas o zásadní přeměny v myšleni lidf, o jejich nový vztah к práci, ke společnému majetku nás všech. Tlm vic můžeme být hrdi na to, čeho se nám — přes všechny problémy a překážky — za uplynulá léta podařilo dosáhnout Je dobré si připomínat nelehkou cestu, po niž jsme se ubírali. Mnohé dosažené změny, třeba sebevětší, dávajíc! společnosti novou kvalitu, si někteří lidé už neuvědomuji a mladé generace je bere jako úplnou samozřejmost. Je to i pochopitelné. A přece nám je nikdo nedaroval, nevznikly samy od sebe. Je za nimi poctivá, tvořivá práce miliónů lidf. Vážíme si Jich. Proto právě tradiční prvomájová oslava práce je spojena s oceňováním nejvyššlm: s oceňováním těch, kteří tvůrčí, činorodé práci pro společnost zasvětili svůj život, kteří jsou af ve výrobě, vědě, nebo kultuře, na svých pracovištích vždy v popředí. Nacházej! a ukazují i ostatním novou kvalitu práce. Jim patří čest a sláva. Bylo by však málo, kdyby se společnost omezila jenom na symbolickou oslavu těchto předních pracovníků, kdyby jim a jejich následovníkům současně nevytvářela vhodné podmínky pro tvůrčí rozvinuti jejich schopnosti. Povězme si i při této slavnostní chvíli, že je třeba cílevědoměji vytvářet všude, na každém pracovišti, takové podmínky, aby lidé odvádějící nejlepši dílo, vystupující proti rutině a setrvačnosti byli nikoliv jednorázově, ale soustavně oceňováni — morálně i materiálně — daleko výrazněji než ostatní. Povězme si stejně otevřeně, že tendence к rovnostářstvl, žel, stále parazitují na práci mnoha kolektivů, nahrávají lajdákům, rutinérům, zmetkařům a mluvkům, kteří mají daleko od slov к činům. Urážej! a otravuji kvalitní pracovníky, kteří chtějí a mohou pro společnost něco pořádného udělat, berou jim dokonce к takové práci chuť. Je třeba rozhodně skoncovat s nedůslednosti, neodpovědnostl a lajdáctvim, s falšováním skutečných výsledků práce anebo snahou Hold tvůrčí prací vyhnout se stanoveni vyšších úkolů. Nositele takových jevů, a je jich u nás dost, nelze přehlížet. Af už působ! v řidiči hospodářské sféře, v politickém a společenském životě, ve výrobě, ve slnžbách, školství a zdravotnictví, či v dalších oblastech. Vždyť vrhají stín na naši společnost, znehodnocuji vše dobré a velké, co jsme dokázali. A máme ještě daleko na vic. Je velmi mnoho dobrých, sondružskýcb kolektivů, které udávají tón. Kolektivů, kde včas pochopili, že bez urychleného technického roz\ je, důsledného zaváděni výsledků vědy a techniky do praxe se neobejdou. Kde к takovému postupu vytvářej! vhodná opatřeni, dovedou lidem vysvětlit, oč jde. Kde si uměj! poradit i s těmi, kteří by se chtěli přiživovat na práci drahých. Je u nás mnoho kolektivů, jejichž výrobky máji značku vysoké kvality a nápaditosti, umu a dovednosti lidi, kteří uměj! světu ukázat, v čem je naše síla. První máje jsou symbolem solidarity pracujících lidf celého světa. Solidarity vyjadřujíc! jednotu v boji za základní lidské právo — právo na práci a život v míru. Prvomájové průvody a manifestace, jak je známe a jak zejména v posledních letech znají lidé na celém světě, jsou současně mohutnými mírovými vystoupeními. V kapitalistických zemích probíhají nejen pod hesly sociálních, ale také výrazně politických požadavků, ve znamení boje za mir, proti horečnému zbrojeni a politice konfrontace. Letošní Státek práce předznamenávají další významné sovětské mírové iniciativy. Jsou nejen projevem dobré vůle Sovětského svazu, ale i výrazem jeho hluboké odpovědnosti za osud lidstva. Oslavy svátku lidi práce předznamenalo také prodlouženi platnosti Varšavské smlouvy, jež vychází z nutnosti zajistit spolehlivou bezpečnost spojeneckých zemi. Je logické, že proti militaristickým plánům Západu se musí Sovětský svaz a celé socialistické společenství zaštítit zejména vyspělosti, silou své ekonomiky. Sovětští komunisté zahájili přípravu na svůj XXVII. sjezd strany s důrazem na úkol mimořádného významu. Zabezpečit, aby se v zemi dostali na vysokou světovou úroveň produktivity práce. To vyžaduje hodně úsilí v řídící a kádrové práci, v organizaci výroby a vědeckotechnickém rozvoji. Znamená to další zápasy o vědomi a myšleni lidí. I u nás stanovujeme podobné čile. Nemohou být nižší. Nejsou nedosažitelné. XVII. sjezd naši komunistické strany, na který se již připravujeme, ukáže, jak jsme v jednotlivých oblastech života společnosti daleko, jak potřebujeme rozvrhnout sily, kam je napřít. Bez stanoveni velikých cílů není možné jít dál. Bez jejich postupného přibližováni není možné udržet a zkvalitňovat dosaženou životni úroveň, posílit naši mezinárodni autoritu, naši obranyschopnost. Potřebujeme к tomu především tvůrčí práci nás všech. Práci pro upevněni míru. Havíři do průvodu s čestným hlášením TEPLICE (Od našeho spolupracovníka) — Téměř osm tisíc krychlových metrů zeminy vytěžil od nedělního večera do úterního rána nad plán technologický celek posledního skrývkového řezu Velkolomu Maxim Gorkij II. v Ledvicích na Teplicku. Jeho kolektivu se to podařilo díky zkrácení měsíc trvající revize a náročné přestavby těžebního zařízení o 36 hodin. Osádka rýpadla К 36 vedená Pavlem Lokosem, přestavbová četa Jaroslava Potha a mechanika Jaroslava Haruse se specialisty ze závodů Velkolom Maxim Gorkij IV. — dílny a energetika v dobré kvalitě zvládla všechny náročné práce, spojené s generální opravou pojezdu a otoče horní stavby rýpadla i výměnou kolesa. V průběhu celé odstávky byla nejnáročnější výstavba nové, více než tisíc metrů dlouhé dálkové pásové dopravy a transport zakládacího vozu PVZ 2 500, s nímž přejeli čtyři linky skrývkové dálkové pásové dopravy. Do prvomájového průvodu půjdou se zpevněným socialistickým závazkem. Havíři si v odklizu nadložních zemin svůj slib zvyšují o dalších 830 000 krychlových metrů a renovací náhradních dílů pak chtějí získat další úspory ve výši nejméně 20 tisíc korun. (AD)