Rudé Právo, květen 1988 (LXVIII/102-126)
1988-05-02 / No. 102
Hlasy zahraničních hostů Prvomájové manifestaci v Praze přihlíželo mnoho zahraničních hosta. Někteří z nich se předtím zúčastnili mezinárodního semináře odborářů Asie, Afriky a Latinská Ameriky к 40. výročí Vítězného února. Zaznamenali jsme jejich hlasy: ENRIQUE VERGARA, Národní vedeni pracujících Chile: Poprvá jsem byl v Československu v 70. letech za Allendovy vlády Lidové jednoty. Dnes, za Plnocheta, jsou odbory pronásledovány. Žádali jsme, abychom 1. máje mohli zorganizovat shromážděni v Santiagu, ale byli jsme odmítnuti. Přlpraviu jsme proto shromážděni mimo Santiaga, za účasti pracujících z celého Chile. Chceme na něm vyhlásit novou generální stávku za sociální požadavky, za svobodu a demokracii v Chile. ERIK MTSHALI, představitel jihoafrického odborového kongresu: Nejsem tu poprvé, šest let jsem pracoval v Praze, ve Světové odborové federaci. Viděl jsem v té době všechny L máje a moje dojmy jsou ty nejlepšl. Je to opravdový festival pracujících. V JAR jsme mnoho let 1. máj neslavili. Od zákazu KS jižní Afriky v roce 1950. Teprve před dvěma lety jsme jej začali opět slavit. Ne jako tady, ale pod nosy ozbrojených strážců, vzdor rasistickému režimu, abych tak řekl, »nacpali jsme jim ho do krku«. Tak je to i letos. IUAN MORENO, tajemník Dělnických komisi (Španělsko) pro mezinárodni styky: Na naši výzvu se dnes konají manifestace ve všech hlavních městech provincii a ústřední v Madridu, jejich společnými požadavky jsou právo na práci (máme tři milióny nezaměstnaných], boj za mir a za odstraněni vojenských základen USA ze Španělska a solidarita s národy jižní Afriky, Palestiny, Nikaraguy a Chile. Na oslavách I. máje v socialistické zemi jsem poprvé. Velmi na mne zapůsobila masová účast lidi. jURIj NIKOLA jEVIČ MARKOV, předseda odborové organizace výrobního sdruženi Uralmaš, SSSR: Letos slavíme 30 let spolupráce s vaším koncernovým podnikem Skoda Plzeň. Je to družba dvou největších podniků v Západočeském a Sverdlovském kraji. Ted jsme uzavřeli předběžnou dohodu o vytvořeni smíšeného podniku, budeme společně vyrábět válcovací tratě. Vedeni bude v Plzni s ředitelem ze Škodovky, jeho náměstek bude z Uralmaše. DIMITRIS PALLIS, člen levicové odborové organizace ESAK, Atény, Řecko: Pro mne to bude nezapomenutelný den. Jsem poprvé v socialistickém státě а к tomu ještě na 1. máje. Co znamenal l. máj dříve v Řecku pro pracující? Tekla krev, bylo pronásledováni, vězněni. V roce 1944 popravili němečtí fašisté na 1. máje dvě stě komunistů. Za buržoaznlch vlád chtěli tyto oslavy zakázat nebo omezit. Ale dělnická třída si je vzdor všemu prosadila. KAVEKE ANTHONY KATAMILA, představitel SWAPO, Namlble: Velmi prožívám své první dny v Praze. Oslavy jsou výborné. My ještě nejsme nezávislí, učíme se od socialistických zemí. V Namibil jsme vůbec poprvé v celé historii slavili 1. máj loni. Do hlavního města Windhoeku přišlo 40 000 lidi a letos to bude víc. Přirozeně, bude mnoho potíži od rasistů. Ale jako loni nemohli postřílet 40 000 lidi, ani letos to nebudou moci udělat. VERA POSLEDNÍ, MILOS KREJČÍ rvní máj 1988 na Letně Prvomájové ráno. Manifestace pracujících a mládeže hlavního města Prahy začne až za tři hodiny, ale první stovky lidí již přicházejí. Krátký pohled na Pražský hrad, místo nám všem tak drahé. Je lemován zelení a květy stromů. Letošní jaro je vpravdě překrásné. Tradiční budíček obstarávají dechovky, první z nich — Žižkovanka, soubor Kulturního domu Dopravních podniků — začíná hrát v sedm hodin řízný pochod. Kousek dál jsou pracovníci Metrostavu, i oni si přivstali. Slunce se naplno opřelo do plochy vyznačující místa Jednotlivým pražským obvodům. Upoutané meteorologické balóny s čísly obvodů usnadňují orientaci... Na chvíli jsme se zastavili u dozorčího stanice metra Vltavská Milana Dvořáka. Kolikže lidi tudy projde? Dnes vlče než šedesát tisíc během hodiny. Dokonalá organizace práce — prvomájový dar pracovníků dopravních podniků. A lidé ji dokáži ocenit. Krátce po osmé hodině se Letenská pláfi zaplňuje. Vlaji transparenty. ve větru se třepetali vlajky. Na své stanoviště jdou pionýři držící v ruce panenky, medvědy, hračky. Děti jsou veselé, směji se, pošťuchu-11. Nálada je výborná. □ je přesně devět. Zni Československá státní hymna. Projev generálního tajemníka OV KSČ Miloše Jakeše. Internacionála. Prvomájový průvod Pražanů se dává do pohybu. Na jednom z předních míst, těsně za obrazy Marxe, Engelse, Lenina, Gottwalda pochoduje čestná jednotka pražských milicionářů. Letos je tomu čtyřicet let, kdy po Vítězném únoru poprvé vykročili v prvomájových průvodech 1 příslušnici právě vzniklých jednotek Lidových milici. Tehdy ještě v civilu nebo montérkách. Od ostatních manifestujících se Ušili Jen rudou páskou na rukávu. Většina těch, kteří byli letos vybráni do čestné jednotky, už zná Onor jen z vyprávěni. »Jsou však stejně odhodláni bránit socialismus jako my, kteří Isme Lidové milice zakládali,« ujišťuje Josef Koller. Přes svých pětasedmdesát let drží krok s ostatními, mnohem mladšími a ještě sl najde chvilku na vzpomínáni. »V osmačtyřicátém Jsem v prvotná [ovém průvodu nešel. Jezdil jsem s tramvají, naše jednotka ze střešovické vozovny dostala za prvořadý úkol zajistit plynulost dopravy ...« Jakmile to však bylo možné, nenechal sl soudruh Koller nikdy prvomájovou manifestaci ujit. Ať už bývaly na Václavském náměstí, nebo v posledních letech na Letné. »Jen na jediný nevzpomínám rád,« přiznává se. »Na ten před dvaceti lety. Spiš podvědomě jsem cítil, že se ke slovu dostávají stále vlče lidé, kteří to s dělníky nemysli poctivě... Od těch let se mnohé změnilo, mnoho jsme dokázali,« ocení dnes při pohledu zpět. »A jsem rád, že mohu být i u toho, když strana začíná s přestavbou, která nám umožni dostat se zase dál. Nejde tentokrát jem o pěkná slova, ta nechyběla ani v osmašedesátém. Soudruh Jakeš přece správně zdůrazňuje, že úspěch přestavby není možný bez poctivé, usilovné práce. Neslibuje nic zadarmo. A to je správné...« □ Před tribunu přicházejí žižkovské ženy. Jsou mezi nimi dívky sotva odrostlé dětským střevícům i ženy mající za sebou několik desítek let práce. 2luté a červené sukně, vesty i šátky na hlavách. Na okamžik se zastavují, sklánějí, objevuje se obraz: Ženy za mir. Bouřlivý potlesk přihlížejících. O několik slov prosíme jednu z nich, Miladu Klempířovou z Vysoké školy ekonomické v Praze. »Válku jsem poznala jako dítě, narodila jsem se vlastně s jejím počátkem. Bude ml letos padesát. Ma- Jl-li ženy vychovávat děti, musejí mit jistotu míru. Nemůžeme se bát o sebe, o své rodiny. Potřebujeme klid pro práci.« Rychle se louči a spěchá na své místo. V tisícihlavém průvodu vlaje v jarním větru transparent, který drží v rukách žáci kterésl základní školy z Prahy 8. Vyzývá, prosí: Lidé, bojujte za mír, my děti vám pomůžeme! Jak neuvěřitelně prostá slova. □ Zatímco před tribunou se váli lidská řeka (a tento obraz se nezmění po dobu bezmála tři hodin), na shromaždišti se pomalu posunuji pochodové proudy dalších obvodů hlavního města. Čekáni se dá zkrátit různými způsoby... Většinou se diskutuje. O společné práci, ke které se v pondělí všichni vracejí, o tom, že by bylo к večeru, po prvomájové veselici, dobré zajet na zahrádku. Pokropit záhony po tom vedru. Děvčata z tělovýchovné jednoty Střižkov se vysvlékla do trenýrek s tílky a zkoušejí sl na trávníku přemety, malé děti si v suchém písku nástupiště vyhrabávají cestičky a zdobí je praporky a třepetalkami. Plno je i u stánků s občerstvením. Po ránu byl největší zájem o kávu nebo o čaj, potom přišly na řadu přesnídávkové párky, к jedenácté vedou chladné nápoje a mražené krémy. Velký zájem je o malé pódium proti hlavni tribuně. Spolu s profesionálními reportéry tu hledají zajímavé záběry na průvod i fotoamatéři. S ochotnou pomoci domácích sem vylezl 1 italský turista s videokamerou. »Tahle manifestace je jiná než ty, které znám z domova,« říká. červené světélko jeho kamery ukazuje, že páskou nešetři. Zabírá pestrou směs transparentů nad hlavami pochodujících, zlákal ho i tradiční záběr Hradčan. Z tribuny čestných hostů se sem s aparátem probojoval napřič průvodem i štíhlý muž, na jehož hornickém stejnokroji záři nový Rád Vítězného února. Ladislav Blažek jej v předvečer 1. máje obdržel za obětavou práci při rozvoji palivoenergetlckého komplexu. »Tady je výhodnější osvětleni,« svěřuje se. Pozorně sledujeme hesla, která se objevuji. V mnohém jsou podobná těm, která známe léta, v mnohém jsou jiná. Některým chybí zručná ruka profesionálního výtvarníka, ale o to přesvědčivěji vyznívají. Pracující IPS Praha slibuji, že úkoly letošního roku splní, z jiných podniků se hlásí к přestavbě. Je možno čist slova o podpoře politiky strany, o novém myšleni, a co především, o novém jednání. »Vzpomínám na mnohé první máje v Praze. Mohu srovnávat Ten letošní je vynikající,« říká Lukáš Polanský, důchodce, jehož hrud posetá vyznamenáními vypráví o životě oddaném straně. »Počasí, ale především nálada ve společnosti vytvořily pro dnešní 1. máj vynikající atmosféru.« □ Z průvodu se ozývá »Ať žije KSČ«. Ruce s mávátky letí nad hlavu, zdraví představitele strany a státu. Děti sedlci rodičům na krku je zvědavě okukují. »Podívej, to je soudruh Jakeš, to soudruh Husák ...« Miroslav Sladký z Prahy 4 ukazuje rukou nahoru. Jeho tříletý syn hledá mezi tvářemi na tribuně. V hlase otce je slyšet úcta к lidem, kteří stoji v čele strany a státu. Jemenští studenti jdou tanečním krokem v rytmu bubínku, o chvíli později je následuji dělníci, technici a studenti z Kuby, Nikaraguy, mladí Palestinci, studenti z Iráku... Vstříc jim letí pozdravy, máváni, potlesk. Okamžiky, které nelze žádným způsobem popsat. Nástupiště se pomalu uvolňuje. Ale pro mnohé prvomájové manifestace pochodem nekonči. Vracejí se na prostranství před tribunu, aby pozdravili ostatní. O Až v samotném závěru průvodu šli letos pracující nejprůmyslovějšího obvodu hlavního města, Prahy 9. Už popatnácté se společně do průvodu přichystala 1 brigáda socialistické práce z ČKD Kompresory, vedená inženýrem Václavem Prchalem. Jejím pracovištěm je zkušebna. »Jsme až posledním článkem výrobního řetězu,« řekl Miroslav Skuthan. když došla řeč na letošní plnění úkolů. »Jakékoliv zakolísáni v dodávkách nebo výrobě se u nás odrazí. A my už nemůžeme termín odsunout ...« »0 potřebě zlepšeni plynulosti se u nás často hovoří,« připojil se Tomáš Hanzlík. »Ale zatím nám v tomhle směru ještě přestavba příliš nepomohla. Ke konci čtvrtletí bychom vlastně nemuseli ani jezdit domů a často nezbývá než nastavit soboty i neděle...« V souvislosti s početnými přesčasy se v kolektivu diskutuje 1 o navržené novelizaci zákoníku práce. Náhradní volno v době, kdy žena je v práci a děti re škole,, by prý nebylo zrovna nejvltanějšlm řešením. »Jestliže bude pořádek a zvládneme práci bez sobot a neděli, bude to pro nás 1 společnost nejlepšl,« dodává za souhlasu ostatních soudruh Skuthan. Devátý obvod už odešel, pod vlajícími prapory pochoduji pražští vysokoškoláci, kamery zabírají poslední transparenty. V duchu Onora — kupředu, zpátky ni krok, hlásí jeden z nich. Za poslední manifestující se zařazuje spojená hudba, jejíž defllé doprovázejí diváci po obou stranách rytmickým potleskem ... Pražská prvomájové manifestace roku 1988 konči. VÍTĚZSLAV HAVLÍČEK, JÓI JANOUSKOVEC Také v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě se staly oslavy 1. máje mohutnou manifestací pracujících, kteří přišit v hojném počtu vyjádřit podporu politice Komunistické strany Československa, Dělníci a technici ze závodů, představitelé védy a kultury, studenti i školní mládež spontánně manifestovali svou touhu žít v míru, aktivně se účastnit velkého díla socialismu. Na horním snímku jsou tradiční účastníci prvomájových průvodů — příslušníci Ltdových milicí —, dole roztančená bratislavská mládež. Foto ČTK — PAVEL NEUBAUER Ze slavnostně vyzdobené tribuny na náměstí SNP Je zdravili nejvyšnl představitelé SSR v čele se soudruhem Ignácem Janákem, který přednesl hlavni projev. Potom se dala do pohybu živá pestrobarevná řeka. Vedle sebe kráčeli pracující a mládež ze všech bratislavských obvodů, jedni s mávátky a praporky v rukou, druzí s transparenty a hesly nad hlavou. Mezi prvními samozřejmě ti, kteří udávají tempo v pracovním zápoleni. Už tradičně se této cti dostalo pracovníkům Hydrostavu, naší největší stavební organizace. V minulém roce dosáhli na stavbě vodního díla Gabčíkovo rekordního výkonu v československém stavebnictví, když zabudovali 502 000 krychlových metrů betonu. Letos vyzvali ostatní stavbaře na Slovensku к předčasnému splněni plánovaných úkolů. S dobrým pocitem mohli jit do prvomájového průvodu i pracující Chemických závodů j. Dimitrova, kteří za první čtvrtletí překročili úkoly ve výrobě zboží o téměř 38 miliónů korun, což je nejvíce v historii podniku od roku 1945. Uznáni patři pracujícím Slovnaftu, kteří také úspéšně plní letošní plán, stejně jako pracovním kolektivům z Matadoru, Doprastavu, Tesly elektroakustlky, Průmstavu, Palmy a dalších podniků, včetně zemědělských. Bok po boku s nimi šli v průvodu i pracující vědeckovýzkumné základny, umění, kultury, učitelé a studenti, příslušnici armády, mládež. Nechyběli ani posluchači Slovenské vysoké Školy technické, která za padesát let své existence připravila pro klíčová odvětvi národního hospodářství více než 60 000 inženýrů. Do prvomájových oslav se zapojila i široce rozvětvená rodina sportovců hlavního města SSR, reprezentovaná 84 tělovýchovnými jednotami s 332 sportovními oddíly. Až na samém konci průvodu symolicky pochodovali žáci středních odborných učilišť. Byl to nádherný První máj, s širokou paletou kulturních programů ve všech obvodech. Večer и devátého mlýna V sobotu večer jako by se bratislavským lesoparkem přehnal roj svatojanských mušek. To sí vSak svítili baterkami účastnici pochodu, který už tradičně v předvečer Prvního máje zorganizovali pracovníci Ústředního domu pionýrů a mládeže Kl. Gottwalda v Bratislavě. Nebyla to obyčejná turistická akce. její účastníci si to krátce po startu namířili na železnou studánku, к pomníku 1. máje, kde roku 1890 asi 3000 bratislavských dělníků slovenské, české, maďarské a německé národnosti poprvé manífestačné oslavilo Svátek práce. Jak vyplynulo z poutavého vyprávění Michala Majtána, jednoho z organizátorů pochodu, bylo to nefvět5t prvomájové shromážděni na Slovensku, které požadovalo od uherského sněmu uzákonit osmihodinový pracovní den, zákaz práce dětem do čtrnácti let apod. Tentokrát, po devadesáti osmi letech, se v těchto místech, и tzv. devátého mlýna, sešlo na dvě stě lidí, většinou pionýrů. A samotná noční túra? I kdyby měsíc nebyl v úplňku, putováni po hrbolatých cestách bratislavského lesoparku by všem účastníkům pochodu přtpadalo jako čarovné dobrodružství. Manifestace v Bratislavě BRATISLAVA (Od našeho zpravodaje) — Nádherná modrá obloha a hřejivá sluneční paprsky umocnily výbornou náladu Bratislavanů, kteří sa v neděli vypravili do prvomájového průvode. FRANTIŠEK MUCHA V Brně se letoSnl První máj stal stejně jako v ostatních městech a obcích oslavou Slastného llvota. Foto ČTK — VlT KORCAK Také na severu Cech v Ostí nad Labem se prvomájové oslavy vydařily. Foto ČTK — LIBOR ZAVORAL Atmosféra na Letenské pláni v Praze. Foto RP - EMAN UHER • RUDÉ PRÁVO V pondělí 2. května 1988 m V