Rudé Právo, červen 1988 (LXVIII/127-152)
1988-06-01 / No. 127
• RUDÉ PRÁVO Ve středu 1. června 1988 (Pokratooání ze str. 1) vzděláváni, kultury a v dalších oblastech a'program spolupráce na léta 1986—1988. Tyto dokumenty obnovily právní základ mezistátní spolupráce v této oblasti. V rámci sovétsko-amerických konzultaci v létě 1988 bylo dodatefiné podepsáno 13 pracovních dokumentů předpokládajících rozšířeni dvoustranných styků a konkretizujících nové formy spolupráce. Ředitel Informační agentury Spojených států Charles Wick v úterý na tiskové konferenci seznámil novináře s plánem na rozšíření výměny mezi americkými a sovětskými studenty středních škol, který předloni M. Oorbačovovl R. Reagan. ftekl, že podle amerických představ by během jednoho roku měly být navázány styky mezi 25 americkými a 25 sovětskými školami, které by si navzájem na jeden až dva měsíce vyměnily skupiny, v nichž by bylo deset Žáků a jeden učitel. Do roku 1991 by tato výměna měla být rozšířena na sto středních škol. Obě strany by také měly jednat o otevřeni kulturních středisek ve svých zemích a o rozšířeni prodeje časopisů America Illustrated a Soviet Life. Dohoda o vyhledáváni a záchraně oběti námořních neětěstl předpokládá, že jakmile kterákoli ze stran obdrží zprávu o námořním neštěstí, к němuž došlo v oblasti, kde má provádět vyhledáváni a záchranné práce, přijme okamžitá opatřeni к poskytnuti možné a nejúčlnnějšl pomoci bez ohledu na občanství a postaveni oběti a bez ohledu na okolnosti, za nichž byla obět objevena. Dokument mimo jiné upravuje zásady rozděleni oblasti působnosti pátracích a záchranných služeb SSSR a USA a zásady vstupu záchranných čet do teritoriálních vod druhá strany. • . Dohoda o vytvořeni jednotného navigačního systému Čajka—Lovain s umožni podstatně zlepšit navigaci a zvýšit navigační bezpečnost námořních plavidel a letadel v oblastech severní části Tichého oceánu a Beringová moře. Systém, který budou tvořit pozemní radionavigační stanice, by měl být dokončen ve dvou etapách do roku 1992. Co obsahuji nóty o prodlouženi smlouvy mest SSSR a USA o vědeckotechnické spolupráel při mírovém využíváni jaderné energie a o rozšířeni součinnosti v rámci dohody o spolupráci při výzkumu a využiti kosmického prostoru к mírovým účelům? Platnost první dohody, která byla uzavřena v roce 1973, měla skončit 20. června letošního roku. Nóty Ji prodlužuji o jeden rok. Dokument upravuje spolupráci sovětských a amerických vědců při výzkumu základních vlastnosti hmoty a při výzkumu Mžené termojaderné syntézy. Druhou dohodu, к niž sl obě strany v úterý vyměnily nóty, podepsall E. Sevardnadze a O. Shultz 15. dubna 1987. Předpokládá spolupráci v takových oblastech, jako je výzkum sluneční soustavy, kosmická astronomie a astrofyzika, věda o Zemi, fysika vsájemného působeni Slunce a Země, kosmická biologie a lékařství. Příloha к dokumentu obsahuje 18 konkrétních projektů spolupráce, mezi nimiž je například výzkum nejperspektlvnějšich míst přistáni na Marsu, výměna vědeckých údajů o výzkumu Venuše a další. Nóty se týkají rovněž možnosti umisťováni vědeckých přístrojů Jedné strany na kosmických' aparátech strany druhé. Hovoř! rovněž o výměně výsledků nezávislých národních výzkumů v oblasti realizace budoucích kosmických letů nepilotovaných aparátů sloužících к výzkumu sluneční soustavy. Na základě dohody o spolupráci v dopravním výzkumu a technice budou obě strany rozvíjet vzájemné vztahy zejména v civilním letectví, při výstavbě komunikací a v oblasti zvyšováni bezpečnosti v železniční a automobilové dopravě. Dosavadní dohoda o spolupráci mezi oběma zeměmi v této oblasti, uzavřená v roce 1972, byla americkou stranou jednostranně zrušena před pěti lety. V roce 1988 USA navrhly obnovit přerušenou spolupráci v této oblasti. Dohoda o vzájemných vztazích v oblasti rybného hospodářství byla uzavřena na pět let a předpokládá rozšířeni spolupráce na tomto poli. Právním základem dosavadních soveteko-amerlckých vztahů v této sféře byla dohoda o rybolovu u amerického pobřeží z roku 1976, jejíž platnost vyprší koncem letošního roku. Průběh Jednání Michali Gorbačov a Ronald Reagan se v úterý sešli v pracovně generálního tajemníka OV KSSS již ke třetímu kolu jednáni. Rozhovor mezi čtyřma očima, který byl původně plánován na 15 minut, trval přes hodinu. Jak řekl na tiskové konferenci sovětský mluvčí Gennadij Gerasimov, rozhovor se konal ve věcném ovzduší. Na prosbu prezidenta Reagana ho generální tajemník OV KSSS seznámil s průběhem přestavby v Sovětském svazu. Také mluvčí Bílého domu Mariin Fitzwater konstatoval, že jednán! bylo velmi věcné a nevyznačovalose žádnými spory. Prezident je s dosavadním průběhem schůzky velmi spokojen a soudí, že je produktivní. M. Fitzwater charakterizoval rozhovory tak, že oba představitelé nyní »mluv! к sobě, nikoliv o sobě«. Mezi oběma delegacemi se vytvořil dobrý vztah. Mluvčí shodně uvedli, že obě strany by chtěly připravit к podpisu smlouvo o padesátiprocentním sníženi stavu strategických útočných zbrani ještě před ukončením funkčního období Ronalda Reagana. Jak zdůraznil G. Gerasimov, může se to podařit, když obě strany projeví politickou vůli, když si »diplomaté a vojáci vykasají rukávy«. ч Pokud jde o konvenční zbraně v Evropě, americký mluvčí znovu potvrdil, že USA vycházej! z předpokladu, že sily Varšavské smlouvy a NATO nejsou v této oblasti vyrovnané. Budou však o sovětských návrzích jednat se svými západoevropskými spojenci. Mluvčí uvedli, že ve středu si obě strany vymění ratlfikační listiny ke smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletn. Bude také vydána prohlášeni o dosavadním pokroku v jednáni o sníženi stavu strategických útočných zbraní. Sovětská strana by si přála, aby pokrok v této oblasti byl rychlejší, aby americká strana přicházela s novými iniciativami, řekl G. Gerasimov. Spornými body nadále zůstává tzv. strategická obranná iniciativa a také problémy spojené s dodržováním smlouvy z roku 1972 o omezeni systémů protiraketové obrany. Sovětský mluvčí řekl, že oba představitelé věnovali značnou pozornost otázkám hospodářské spolupráce mezi SSSR a USA. Američtí podnikatelé sl přeji spolupracovat se Sovětským svazem, narážejí však na překážky. Jednou z nich je to, že Sovětskému svazu je odmítána doložka nejvyššlcb výhod, konstatoval G. Gerasimov. Sovětský mluvčí dále hovořil o velkém ohlasu, který má setkání na nejvyššl úrovni mezi občany Sovětského svazu. Do Moskvy přichází množství telegramů a dopisů, které obrážejí upřímný vztah sovětských lidi к americkému národu. M. Fitzwater řekl, že prezident byl nadšen setkáním s lidmi na Rudém náměstí. Uvedl dále, že ministr obrany USA Carlucci navštíví ve středu některá místa, kde se máji likvidovat rakety středního a kratšího doletu. V odpovědi na dotazy novinářů M. Fitzwater vyvracel tvrzení o únavě prezidenta v důsledku jednáni. Otázky a odpovědi Před zahájením úterního rozhovoru mezi čtyřma očima, který se uskutečnil v pracovně generálního tajemníka OV KSSS v Kremlu, odpověděli oba státnici na otázky novinářů. Otázka: Pane prezidente, bylo dosaženo pokroku v otázce kontroly zbrojeni, aniž by se změnil přistup к SDI (tzv. strategické obranné iniciativě) od loňského prosince? REAGAN: Jednali jsme o SDI. Otázka: Pane prezidente, jste spokojen s průběhem jednání o této otázce? REAGAN: Ano. Otázka: A vy, pane Gorbačove? Jste spokojen s průběhem projednáván! této otázky? GORBAČOV: Včera (v pondělí) Jsme zevrubně hovořili o otázkách strategických útočných zbrani a o celém komplexu zbrani, strategických a zejména konvenčních. Přistoupili jsme к tomuto rozhovoru na základě určitého dřívějšího pokroku a soudím, že po tomto jednání významný pokrok ještě nastane. Jsem přesvědčen, že využije-ll pan prezident účinně zbývajícího času, stačíme ještě připravit smlouvu 0 strategických útočných zbraních. Otázka: Vy jste stejného názoru, pane prezidente? REAGAN: Ano, s uspokojením poslouchám, co bylo řečeno. Otázka: Lze tedy stihnout smlouvu o strategických útočných zbraních? GORBAČOV: Ptáte-li se mě, myslím si, že to možné je. Otázka: A vy, pane prezidente? REAGAN: Ano. GORBAČOV: Řekli jsme vám, myslím, vlc, než jste očekávali. Otázka: Jste téhož názoru, pane prezidente? REAGAN: Asi ano. Procházka Kremlem a Rudým náměstím Po ukončení úterního kola rozhovorů se Gorbačov a Reagan na přání amerického prezidenta vydali na procházku Kremlem. Sovětský představitel při ni seznámil Reagana s hlavními památkami Kremlu a Spasskou branou rošli pak na Rudé náměstí, kde ovořlll s četnými občany. Moskvané se s oběma představiteli srdečně zdravili a v rozhovorech s nimi vyjadřovali naději, že do roku 2000 se podaří zcéla zlikvidovat jaderné zbraně. Když se prezidenta zeptali, zda sdílí jejich naděje, odpověděl, že ano. Dodal, že kdyby se mladí lidé obou zemi navzájem lépe znali, hrozba války by byla odstraněna. »Je to tak,« dal mu za pravdu mladý lékař AnatoliJ Tomkovič, »ale 1 na vás. vedoucích představitelích, mnohé závisí.« »Pokud jde o to, nedělám si starosti,« usmál se prezident. »Kdybychom začali něco dělat špatně, včas nás opravíte.« Jedním z těch, které Gorbačov a Reagan potkali, byl i malý Aljoša Filatov, který projevil přání s oběma se na památku vyfotografovat. Památky Kremlu a rozhovory s Moskvariy prezidenta tak zaujaly, že podpis sovětsko-amerických dohod, který byl plánován na 11.30, se o dvacet minut opozdil. Setkání se sovětskou tvůrčí inteligencí V úterý krátce po poledni byl americký prezident hostem Domu sovětských spisovatelů, v jehož prostorách se setkal s představiteli sovětské tvůrčí Inteligence t- spisovateli, básníky, dramatiky, režiséry, herci, architekty, výtvarníky, vědci. V sále sedělo mnoho známých tváři — například divadelní a filmový režisér, herec Nikolaj Gubenko, básník jevgenij Jevtusenko a jeho kolega Robert Roždestvensklj, režisérka Galina Volčeková, režisér Mark Zaoharov, spisovatel Alexandr Cakovskij, literární kritik Felix Kuzněcov a mnoho dalších. Hosta pozdravil předseda Svazu spisovatelů SSSR Vladimir Karpov, jenž zdůraznil význam jednáni amerického prezidenta a generálního tajemníka ŰV KSSS a vyslovil svůj dojem, že atmosféra návštěvy přispívá к prohloubení důvěry a příznivě se projeví v dalším řešení složitých problémů současného světa. Poté se konal na počest prezidenta oběd. V průběhu setkání vystoupili představitelé sovětské kulturní fronty s projevy. Šéfredaktor časopisu Novyj mir Sergej Zalygin konstatoval nepříznivý fakt, že Američané mnohem hůře znají Sovětský svaz, než sovětští lidé znají Spojené státy a jejich kulturu. Vytváří se situace, připomínající ulici s jednosměrným provozem, podotkl Zalygin a zabýval se klíčovým problémem současných Spojených států ovlivňujícím celkovou mezinárodní situaci: v USA je vrstva lidi, které nebetyčně bohatne na zbrojeni, na tomto hluboce nemorálním a antlhumánním obchodě s bezpečností světa. Předseda Svazu sovětských filmařů režisér Elem Klimov si mimo Jiné povšiml disproporce v tom, nakolik se rozšiřuji možnosti uvádění amerických filmových děl v SSSR, a nakolik malý přistup к sovětským filmům je umožněn lidem v USA. Přivítal myšlenku otevřít v Moskvě kino amerického filmu a v USA kino uvádějící tvorbu sovětskou. O duchovních hodnotách skutečné kultury a jejich nenahraditelném místě v lidské civilizaci hovořil předseda Svazu sovětských výtvarníků Andrej Vasněcov. V. Karpov poté požádal o slovo Ronalda Reagana. Prezidentův čtený projev byl velmi květnatý a obsahoval nápadnou hojnost citaci z myšlenek ruské a sovětské tvůrčí inteligence, i když neobsahoval žádné odkazy na současnou sovětskou prózu a poezii. Reagan dal slovo filmovému režiséru Sergeji EJzenštejnovi, básnířce Anně Achmatovové a básníku Nikolaji Gumiljovovi. Připomněl i další velké osobnosti — například Stravlnského, Kandlnského, Dostojevského. Reaganův projev byl postaven na reminiscencích, v nichž se prezident vrátil ke svým zkušenostem filmového herce. Hovořil o svém viděni spojnic mezi herectvím a profesionálními předpoklady pro úřad amerického prezidenta. Herecké povoláni a posláni politika mají jednb společné, a to schopnost správně chápat a vidět skutečnost. »Cením si toho, že tuto schopnost projevuje 1 Michail Gorbačov,« řekl Reagan. Zvlášť se R. Reagan zaměřil na úvahy — avšak v obecné, odtažité podobě — o ideálech svobody, humanismu a lidského rozletu. Reftl také, že si povšiml nových možnosti к širokému seJ>evyjadřování, jež se sovětské umělecké frontě v poslední době otevřely. > Ve svém projevu se však nezdržel rad a pokynů, jimiž se má podle jeho názoru řídit činnost sovětských vydavatelství. Například doporučil vydáni Solženicynových děl. O konkrétních otázkách prohlubováni kulturní výměny a vyrovnání těch disproporcí v míře vzájemného poznáni kultur obou zemi a řešení dalších problémů, jež předeslali předchozí vystupující na setkání, host už nehovořil. Představitelé sovětského týdeníku Litěraturnaja gazeta předali Ronaldu Reaganovi první výtisk svého listu, který v těchto dnech začíná vycházet v angličtině. Na stránkách prvního anglického vydáni je obsáhlý politický portrét prezidenta Reagana. Prezident rovněž převzal řadu knih s podpisy sovětských autorů a pamětní knihu o dějinách Svazu spisovatelů SSSR. Mezi univerzitními studenty Prezident R. Reagan navštívil v úterý odpoledne Moskevskou státní univerzitu Michaila Lomonosova. Tato největší vysoká škola v Sovětském svazu, která byla založena před vlče než 230 lety, má přes 30 000 studentů. Značnou část svého projevu věnoval prezident vědeckotechnické revoluci a nutnosti zvyšováni vzděláni a získávání nových poznatků. Chválil soukromé podnikání* a buržoaznf demokracii, i když v obecné rovině přiznal i jejich neúspěchy. Poukázal na význam nových generací výpočetní techniky, na možnosti, jež skýtá družicové spojeni, především pro šířeni informaci. Ocenil práci unl? verzity, která dala ruskému národu Fjodora Michajlovlče Dostojevského a další významné osobnosti. Prezident déle připomněl pokrok, jehož bylo dosaženo v sovětsko-amerlckých vztazích, a zdůraznil přitom především podepsánl smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Za významný krok označil také podepsání ženevských dohod o Afghánistánu a začátek stahování sovětských vojsk z této země. Uvedl, že v této konstruktivní spolupráci budou oba představitelé pokračovat, aby se vyřešily i další regionální konflikty. Když hovořil o nynějším vývoji v Sovětském svazu, přivítal změny, které se zde nyní odehrávají. Řekl, že tyto změny navazuji na dobré tradice, jejichž kořeny tkvi v zemi a v lidech, v jejich rodinách. Na závěr setkáni Ronald Reagan odpověděl na některé otázky studentů. Na dotaz, zda bude do konce jeho funkčního období podepsána smlouva o padesátiprocentním snížení stavu strategických útočných zbraní, odpověděl, ,že doufá v uzavření této smlouvy ještě v době svého působení v úřadu prezidenta. V dalších odpovědích ocenil pozitivní změny ve vývoji vztahů mezi SSSR a USA a vyjádřil přesvědčeni, že vzájemná výměna tyto potěšitelné tendence ještě posílí. Přislíbil rovněž pomoc v úsilí o nalezení a návrat 310 nezvěstných sovětských vojáků do vlasti, kteří zmizeli při plněni vojenských povinností v Afghánistánu. Na otázku, zda možnost mft zbraně, vydávat pornografii a mít ve velkém počtu narkomany, jsou nevyhnutelnými součástmi demokracie, odpověděl, že proti zločinnosti jsou v USA zákony, a chválil americkou ústavu. Na otázku, zda přijme delegaci Indiánů, kteří jsou v Moskvě a kteří si přijeli stěžovat na svou diskriminaci a na porušování lidských práv v USA, R. Reagan odpověděl, že nevěděl, že přijeli do SSSR, ale že je rád uvidí. Prohlásil, že Indiáni dostali milióny akrů půdy, a protože chtěli žít tradičním způsobem života, dostali rezervace, školy atd. Někteří velmi zbohatli, protože se na jejich území našla ropa. Americká televizní stanice CNN komentovala vystoupení prezidenta Reagana slovy: Měl velmi dobrý projev na univerzitě, dostal velmi dobré otázky, ale jeho odpovědi už nebyly tak dobré. Večeře na počest hostitelů Prezident R. Reagan s chotí uspořádali v úterý večer ve své 'moskevské rezidenci na Spasopěskovském náměstí slavnostní večeři na počest generálního tajemníka OV KSSS M. Gorbačova a jeho manželky. R. Reagan a M. Gorbačov přednesli na večeři projevy. Projev R. Reagana Pane generální tajemníku, paní Gorbačovová, vážení hosté a přátelé! Jsem velmi rád, že vás mohu uvítat na dnešní večeři a do jisté míry tak odpovědět na štědrou pohostinnost, kterou jste nám včera projevili. Ačkoli jsme se do této schůzky v Moskvě setkali s generálním tajemníkem již třikrát, všechna naše dosavadní setkání se konala na podzim. Dny se krátily, počasí bylo stále pošmournější a chladnější. Při nynějším setkáni je naopak svěží, krásné počasí, Jaro je v plném proudu, dny jsou dlouhé a plné slunečního jasu. Nancy se zájmem očekávala svou jarní návštěvu v Leningradě, kde hra světla na řekách a kanálech dodává zvláštní velkoleposti jarnímu městu, nádhernému v každé roční době. Tam všude 1e cítit dech dějin, především nezměrná statečnost a obětavost, které projevili Leningradané v letech druhé světové války. Hrdinná epopej města je jednou z nejpohnutějšlch v celých lidských dějinách. Za své nynější Jarní návštěvy v Moskvě si stále připomínám jedno místo z knihy, kterou napsal o vaší zemi Laurens van der Post. Pod silným dojmem, který na něj učinily chrámy tohoto města, van der Post píše, že když poprvé uviděl siluetu Moskvy na pozadí nebe, město zalévalo světlo neobyčejně jasného večera. Toto magické světlo měnilo Moskvu v zlaté město, vrcholy kupoli a věž! překrývaly přísné obrysy mrakodrapů a spojovaly je ve zlaté střely mířící do klenby věčného azuru nebes. I my jsme nadšeni krásou Moskvy, města, Jehož věže a kupole doslova na každém kroku připomínají pradávnou schopnost člověka mířit vzhůru a jít za světlem. Jsem zvláště šťastný, že vás mohu přivítat v domě na Spáso, v této nádherné vile, rezidenci amerického velvyslance v SSSR. Po 55 let diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi je dům na Spáso jedním z hlavních míst oficiálních i neoficiálních setkání mezi lidmi našich zemí. Tyto zdi byly svědky velkolepých chvil. Sergej Prokofjev zde dirigoval svou skvělou operu Láska ke třem pomerančům. Za války, kdy jsme byli spojenci, se naši představitelé často setkávali pod touto střechou. Velvyslanec Matlock a pani Matlocková pokračují v této tradici, podle níž je dům na Spáso střediskem americké kultury, místem, kde jsou přijímáni oficiální sovětští představitelé, kde se konají setkáni s nimi a také s představiteli všech vrstev sovětské společnosti ze všech koutů země. V tomto domě však bývaly i doby nepřirozeného ticha. Byly to časy obtížných vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi, kdy do tohoto velkého nádherného domu téměř nepřicházeli hosté. Rikali mi, že zde bylo dokonce možné rpzeznat sotva slyšitelný hluk vlaků moskevského metra, které vede hluboko pod zemi. Pane generální tajemníku, víme, že v mnoha velmi důležitých otázkách jsou mezi námi i nadále vážné rozpory. A přesto se setkáváme již počtvrté, vícekrát než kterýkoli prezident a generální tajemník před námi. Ačkoli naše rozhovory měly někdy ostrý charakter, lépe se nyní navzájem chápeme a každý z nás lépe rozumí druhé zemi. Dosáhli jsme pokroku při řešení některých politických otázek; někdy je to pokrok historického významu. A snad nejdůležitější je to, že jsme přijali závazek, že naše země budou 1 nadále spolupracovat. Souhlasíme s tím. že mezi námi již nikdy více nesmi panovat mlčení. Dohodli Isme se, že výměny mezi našimi zeměmi budou pokračovat vždy, protože, jak se mi zdá, slyšíme týž hlas, tutéž naléhavou výzvu. Tuto výzvu lze reprodukovat různým způsobem. Podle mého názoru je velmi výstižně vyjádřena v Pastemakových verších. Prezident pak citoval verše vynikajícího sovětského básníka Borise Pasternaka, v nichž vyzývá lidstvo, aby odložilo svůj meč. To je tedy výzva, to je požadavek, řekl R. Reagan. A my budeme spolupracovat, aby naše meče vždy zůstávaly v pochvách. Pane generální tajemníku, dámy a pánové! Jak jsem již řekl, v domě na Spáso byly doby, kdy zde vládlo ticho. Ale živý dialog, který se zde vede dnes, nám tyto doby do značné miry kompenzuje. Připíjím na pokračování kontaktů mezi našimi zeměmi a, s vaším dovolením, na dům na Spáso, který je symbolem našich vzájemných vztahů, aby v tomto překrásném domě nebyl nikdy nedostatek hostů, nedostatek přátelských setkání, živých dialogů a dokonce ani "ýbuchů veselého smíchu. Děkuji vám za pozornost. Bůh vám žehnej. Vážený pane prezidente, vážená paní Reaganové, dámy a pánové, soudružky a soudruzi! Děkuji vám, pane prezidente, za vaše uvítání. Dva velké národy nás oba pověřily Jistým mandátem — určit, jak mají vypadat sovětsko-amerlcké vztahy. Od první schůzky v Zenevě dosáhly vztahy mezi našimi zeměmi j>oté, kdy překonaly dlouhé obdob! konfrontace, přijatelné úrovně, z niž je už snazší postupovat dále. V Reykjavtku, ve Washingtonu i během vaši nynější návštěvy byl dialog intenzívní. Jeho nejvýznamnějším výsledkem je dnes už ratifikovaná první smlouva o sníženi stavu jaderných zbrani. Nepřestáváme hledat řešeni problémů při pMpravě padesátiprocentního sníženi strategických útočných zbrani. Vstoupila v platnost ženevská dohoda o Afghánistánu. Máme již 47 dvoustranných dohod o spolupráci. Návštěva prezidenta USA v SSSR vede к tomu, abychom se při pohledu zpátky zároveň podívali 1 do budoucna. V dějinách vztahů obou našich zemi to bývalo různé. Spatné 1 dobré. Z toho dobrého sl pamatujeme zejména sovětsko-amerlcké bratrství ve zbrani za druhé světové války. V oněch těžkých letech se objevily první projevy sovětsko-amerického přátelství. Všichni sovětští lidé pocítili hořkost, když tuto slavnou stránku dějin našich vztahů vystNdala »studená válka«. Byla to těžká zkouška pro naše národy. Svět se ocitl v nebezpečné situaci, kdy jsme všichni pocítili závan katastrofy. Chladný vítr občas pociťujeme 1 dnes. Svou hlavní tendencí se však vývoj světa obrací к hledání politických řešení, ke spolupráci а к míru. Všichni jsme svědky významných přeměn, třebaže musíme vynaložit ještě nemalé úsilí, abychom dosáhli nezvratných změn. I když všechno nabádá ke spolupráci а к důvěře, dosud ještě působí předsudky a stereotypy a udržuje se soupeřeni, zejména v oblasti vojenské. O jeho nesmyslnosti a katastrofálnosti se mluvilo hodně i na této schůzce. A nejen to: můžeme konstatovat určitý posun к lepšímu vzájemnému porozumění 1 v této oblasti. Dnes bych se chtěl zmínit o jiném mimořádně závažném světovém problému — o situaci v rozvojovém světě, která se nutně musí dotýkat i našich zemí. Problémy, na něž narazily rozvojové státy, se ukázaly až tragicky obtížné. Nepředstavitelná zaostalost, hlad, bída a masové rozšíření nemocí nepřestávají sužovat celé národy Křiklavým problémem celého lidstva se stala obrovská zadluženost Všichni zřejmě vidí její složitost, existenci mimořádně rozdílných i skutečně životních zájmů a chápou, že je třeba hledat východisko. Jsme přesvědčeni, že tlm základním, člm zde mezinárodni společenství a zejména mocnosti mohou pomoci, je bezpodmínečné uznání svobodné volby. Trváme na spravedlnosti. Zevrubně jsme studovali ekonomickou situaci v rozvojových zemích a jsme přesvědčeni, že východisko je možné radikální přestavbou celého systému světových hospodářských vztahů bez jakékoli diskriminace z politických pohnutek. Přispěje to i к politickému urovnání regionálních konfliktů, které nejen brzdi pokrok v této části světa, ale otřásají 1 celkovou situací ve světě. Zaujmeme-li takový postoj, nebudou naše rozdílné názory na to, jaký osud čeká »třetí svět«, nabývat podoby konfrontace. V této otázce jsou naše vztahy rovněž »odsouzeny« к tomu, aby měly mezinárodní význam. Pokud jde o naše dvoustranné vztahy, představujeme si jejich možnosti a perspektivy především na základe vnitřního vývoje obou zemi, ale i v souvislosti s vývojem světa. Mnozf Američané, kteří se zabývají Sovětským svazem, kteří jej navštívili, a doufám, nyní 1 vy, kdo jste zde přítomni, se mohli přesvědčit o tom, jak obrovského rozsahu nabyly změny v naši zemi. Jejich základem je všestranná demokratizace a radikální ekonomická reforma. S uspokojením konstatuji, že jsme sl dnes s prezidentem zevrubně vyměnili názory na toto téma. O naší přestavbě jsme nejednou mluvili 1 s dalšími americkými představiteli. A to je velmi dobré. I to svědčí o změnách v našich vztazích. Pokud jde o nás, snažíme se pozorně sledovat hluboké procesy ve Spojených státech. Vidíme všechny rozdíly mezi tlm, co se děje u nás a u vás, ve dvou tak rozdílných společnostech, založených na různých hodnotách. Nepovažujeme to však za překážku pro vyhledávání perspektivních oblasti oboustranně výhodných styků, pro spolupráci v zájmu lidu obou zemí. Jsme pro soutěžení, pro srovnáváni. A ještě něco. Při všech peripetiích dialogu s Amerikou sovětští představitelé hájili zájmy sovětského státu. Totéž dělají američtí činitelé v kontaktech s námi. Pravda je, že Sovětský svaz a Spojené státy mohou budovat vzájemné vztahy a přitom účinně uplatňovat vlastní zájmy jedině tehdy, budou-li realisticky hodnotit zájmy a záměry partnera a budou-li je respektovat. Je třeba si osvojovat složité umění nejen žít vedle sebe, ale 1 stavět mosty vzájemně užitečné spolupráce. Sovětský a americký lid si přejí žít v míru, chtějí vzájemné kontakty všude, kde to zajímá obě strany. A takový zájem je a zvyšuje se. Nepociťujeme ani strach, ani nemáme předsudky. Považujeme kontakty za prospěšné. Vidím budoucnost, v níž SSSR a USA nevytvářejí své vztahy na základě zastrašování a zdokonalování vojenských potenciálů, ale na základě odzbrojení, rovnováhy zájmů a všestranné spolupráce. Vidím budoucnost, v níž řešení reálných problémů nebudou bránit uměle udržované problémy, které jsou historickým přežitkem zděděným z dob »studené války«, a v niž politika konfrontace ustoupl společnému hledáni, jehož základem bude rozum, vzájemná výhodnost a připravenost ke kompromisům. Vidím budoucnost, v níž si naše země nebudou činit nároky na zvláštní práva ve světě a budou sl vždy uvědomovat svou mimořádnou odpovědnost ve společenství rovnoprávných států. Bude to spolehlivější a bezpečnější svět, který potřebují všichni lidé na Zemi, jejich děti a vnuci, aby nalezli a zachovali základní lidská práva — právo na život, na práci, na svobodu a štěstí. Cesta к této budoucnosti nemůže být ani snadná, ani krátká. Je možné, že jsme na počátku nebývalé zajímavého období v dějinách našich národů. Naše nové setkáni, pane prezidente, potvrzuje, že před třemi roky v Zenevě jsme přijali správné rozhodnutí. Ať příští léta přinesou ozdravení mezinárodní situace! Ať vítězí život! Zasedali ministři zahraničí V rámci sovětsko-amerlcké vrcholné schůzky se v úterý v Moskvě konalo další kolo rozhovorů ministrů zahraničních věcí SSSR a USA Eduarda Sevardnadzeho a George Shultze. Ministři zevrubně projednali široký okruh otázek týkajících se sovětsko-amerických vztahů. Zvláštní pozornost věnovali otázkám strategických útočných zbraní a smlouvě o omezeni systémů protiraketové obrany a také regionálním problémům. Vyslechli rovněž zprávy vedoucích společných skupin exjjertů o výsledcích jejich dnešní práce a dali Jim dodatečné pokyny pro další jednání. Rozhovorů se ze sovětské strany dále zúčastnili první náměstek ministra obrany SSSR, náčelník generálního štábu sovětských ozbrojených sil maršál Sovětského svazu Sergej Achromejev, náměstek ministra zahraničních věcí Alexandr Bessmertnych a další představitelé. Z americké strany byli přítomni poradce prezidenta USA pro otázky národní bezpečnosti generálplukovník Colin Powell, náměstkyně ministra zahraničí pro evropské záležitosti Roxanne Ridgwayová a další činitelé. Diskuse o vojenských doktrínách Ministři obrany SSSR a USA Dmitrij Jazov a Frank Carlucci vedli v úterý téměř tříhodinové jednání. Z toho čtyřicet minut trval jejich rozhovor mezi čtyřma očima. F. Carlucci po skončení rozhovorů řekl zpravodaji agentury TASS, že má o tomto jednání »velmi dobré mínění«. »Pokračovali jsme ve výměně názorů na vojenské doktríny obon zemi. Posoudili jsme situaci ,v různých oblastech světa a zabývali jsme se i otázkou výměn delegací mezi našimi ministerstvy,« prohlásil F. Carlucci. Podle názoru ministra obrany USA takovéto setkání vojenských představitelů »nepochybně pomáhají upevňovat důvěru«. N. Reaganová v Leningradě Manželka amerického prezidenta Nancy Reaganová přiletěla v úterý do Leningradu. Po prohlídce města a Petrodvorce se vrátila téhož dne do Moskvy. Poselství na podporu L. Peltiera Členové leningradského výboru na podporu Leonarda Peltiera zaslali Michailu Oorbačovovl poselství, v němž ho žádají, aby upozornil Ronalda Reagana na nezákonné vězněni vůdce hnuti amerických Indiánů. Naše dosavadní výzvy americké vládě, aby bylo nezákonné odsouzení Leonarda Peltiera znovu přešetřeno, zůstaly bez odpovědi. Spravedlnost však musí nakonec zvítězit, praví se v poselství leningradského výboru na podporu Leonarda Peltiera. MILAN JELÍNEK, LUBOR KAZDA, JAN TIHLARIK Projev M. Gorbačova V Moskvě byly v úterý podepsány dokumentyo rozvoji spolupráce mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v řadě oblastí. Telefoto CTK zachycuje ministry zahraničí SSSR E. Sevardnadzeho a USA G. Shultze pfl podpisu Jednoho z dokumentů. MOST NA LABI A MOSTY DŮVĚRY Také loni »byli и toho»: během prosincové sovětsko-amerlcké schůzky na ne/vyšší úrovni společně vystupovali ve Washingtonu. Teď jsou v Moskvě. Kdy i se lieh zeptáte proC, odpovědí vám parafrází myšlenky Michaila GorbaCova o tom, le budovat mosty důvěry, porozuměni, míru a spolupráce není jenom věcí profesionálních politiků. Cítí své poslání být »velvyslanci dobré vůle», diplomaty z lidu. Znalí se 43 let. V lefich prvním setkání byl kus světové historie, protole dějištěm byla Torgava na Labi. kde se semkla sovětská a americká fronta drtící nacisttcká' vojska. U jediné spojnice pres řeku, kovového mostu zkrouceného bombardováním. si v dubnu 1945 poručík Bill Robertson a gardový poručík Saša Silvaško podali ruce a objali se. Končila válka a fotografie zachycující usměvavého ÁmertCana v síťované přilbě a prostovlasého ukrajinského mládence s medailí na hrudi obletěla svět. Společné vítězství nad nebezpečím hrozícím celému světu... Pak Bill Robertson odjel domů, studoval a stal se lékařem. Také Saša Silvaško se vrátil domů, na Ukrajinu. Rodnou vesnici našel vypálenou do základů. Nikdo nezůstal naživu. Vypravil se za kamarády z fronty do Běloruska, za novým domovem. V Minsku absolvoval vysokou pedagogickou. Třicet let učil děti. Těch třicet let se Silvaškovy a Robertsonovy osudy odvíjely bez průsečíků. Až se potkali na jednom z mezinárodních shromáždění bývalých účastníků války. A nyní se setkávají pravidelně, seznámili celé své rodiny. Každý ve své zemi pracuje v mírových organizacích. I díky jím mohla právě nyní к příležitosti schůzky Gorbačov—Reagan moskevská Tisková agentura Novosti vydat neobyčejně zajímavou knihu — svědectví Setkání na Labí. Anglickou verzi chystá americké nakladatelství Caspra Press. »Společně jsme bojovali, naše přátelství vydrželo desítky let. Můžeme proto mnoho udělat pro vítězství porozumění a Spolupráce,« říká doktor Robertson. »I přes všechny následky studené války a „obrazů nepřítele" plodících nedůvěru a podezíravost je nyní možné a nutné všechno napravit. Chce to život i naše víra v zítřek.« Položil jsem A. Silvaškovi a B. Robertsonovi dvě stejné otázky. Prezident Reagan ještě před Časem označoval Sovětský svaz za »říši zla«. Nyní je v Moskvě, a jak sám řekl, čití se v sovětské zemi skvěle. Cím sl vysvětlujete takovou názorovou proměnu? SILVAŠKO: »Víte, Reagan stihl „vyrobit" řadu všelijakých výroků, které podle mého názoru nemusely být zrovna hluboce promyšlené. To. že nyní nakonec do Moskvy přijel a přistupuje na jednání prospívající celému světu, tedy znamená, že asi leccos už vidí trochu jinak. Uvidíme. Nad slovy vždycky převažují Činy.» ROBERTSON: »Dospěl jsem к přesvědčení, že prezident se stává realistou. Že začal chápat existenci určitých potřeb ve světovém měřítku, které stoji výš, nad jeho osobními předsudky. A pak chci říci, že podle mého názoru se zároveň sám obraz Sovětského svazu změnil к lepšímu a mění se dál. Země se otevřela světu a svět jí začal lépe rozumět. Myslím, že musíme být velmi šťastni, že všechny tyto obrovské změny к lepšímu nastaly právě nyní, v době, kterou my žijeme. Ze jsme stejně jako tenkrát na Labi znovu svědky velké historie.« — S jakými pocity a očekáváními je pro vás nynější schůzka obou představitelů spjata? ROBERTSON: »Vkládám do ni mnoho nadějí. Víme, že lid obou zemí chce mír. A tak se musíme ještě naučit к němu společně dojít a odstranit všechna strašná rizika, jimž jsme se vzájemně vystavili.« SILVAŠKO: »Sledoval jsem loni bezprostředně ve Washingtonu jednání Gorbačova a Reagana. Přineslo. jak všichni víme. velké výsledky v „rozmotáváni uzlů" komplikujících vztahy našich zemí a světovou bezpečnost. Jsem přesvědčen, že Moskva nyní bude znamenat další dob rý krok právě tímhle směrem.« Moskva LUBOR KAZDA