Rudé Právo, srpen 1988 (LXVIII/179-205)

1988-08-01 / No. 179

0 PROLETÁŘI V § E C H ZEMÍ, SPOJTE SE! PONDĚLÍ 1988 SRPEN / ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY Č ES KOS LO VE N S KA ČÍSLO 179 — ROČNÍK 68 (Právo lidu ročník 91) CENA 50 HALÉŘŮ Žijeme revoluCnf doba... — Říkáme to vSak zejména v posledním období tak Často, Se se musíme obávat, aby sila slov, které se obje­vuji na stránkách naáich novin a Časopisů, v rozhlasovém a tele­vizním vysílání, nepozbyla údernost, aby zůstala 1 nadále aktivním, Cino­­tvorným a přetvářejícím faktorem a nikoliv ponhon ozdobou projevů Cl různých materiálů projednávaných v organizacích a institucích naSeho po­litického systému. Vždyf všichni víme, a bylo to J12 mnohokrát řeCeno, Se to hlavni a rozhodující Je praxe. Пек, rozhlas a televize jsou nesporné mocným pomocníkem při pře­stavbě a demokratizaci společnosti, tribunou veřejné informovanosti. Kaž­dodenně se obracejí к miliónům Čtenářů, posluchaCů a diváků a jejich přirozeným úkolem je otevřené, věcně, pohotově, kompetentně a všestranně informovat A nejenom, informovat, ale i získávat Čtenáře, poslnchaCe a diváky к tomu, aby se stali aktivními spolutvůrci společenského dialogu. Aby byla vytvořena — jak se říká — »zpětná vazba«. Proto se vliv sdělo­vacích prostředků na širokou veřejnost může rozvíjet a projevit jedině tehdy, kdyS ve své Činnosti tento poSadavek naplňuji, kdyS se z nich ozývá hlas lidu otevřeně, s důvěrou, kriticky podnětně. Zde plně platí slova V. I. Lenina, která kdysi napsal v dopise redakci listu Pravda: »Cožpak může být orgán pokrokové demokracie v tak po­hnuté době nebojovým orgánem?« V této souvislosti si aktuálně klademe otázku, jak skloubit bojovnost a demokratičnost — tyto dva přístupy ře­šeni problémů reformy. Tím můstkem, který je spojnje, je veřejná infor­movanost, široký rozvoj masové politické práce strany i ostatních orga­nizaci našeho politického systému. Samy sdělovací prostředky zabezpeCnjl jen Část úkolů vyplývajících z principu veřejné informovanosti. Jak bylo zdůrazněno v dokumentu předsednictva Ov KSČ o uplatňováni leninské zásady otevřené informova­nosti veřejnosti tiskem, rozhlasem a televizi, významný podíl na politice veřejné informovanosti mají vlády, ministerstva a další řídicí orgány. Připomeňme z tohoto dokumentu zejména tuto pasáž: »Zabezpečit, aby vedoucí pracovnici resortů, vědeckých pracovišť a dalších orgánů prostřednictvím sdělovacích prostředků v dnchn politiky strany otevřeně, věcně, s maximální kumpetentnosti informovali o úko­lech, které zabezpečuji, o jejich plněni i o problémech, které se při jejich realizaci projevuji, pohotově a kvalifikovaně odpovídali na živé a palCivé problémy. V této souvislosti je potřebné uložit po linii vlád za povinnost místopřed­sedům a* ministrům federální i republiko­vých vlád, aby kon­krétně, obsahově sděl­ně, na vysoké politic­ké a odborné úrovni informovali veřejnost prostřednictvím sdě­lovacích prostředků o aktuálních otázkách sociálně ekonomické­ho rozvoje, o úkolech resortů, o problémech Přestavba v • / a těžkostech, které Je nntno řešit, o dosahovaných výsledcích. Také Jednotlivá ministerstva musí zabezpečit, aby vedoucí pracovnici na űrovni VHJ, podniků a závodil věcně a odpovědně informovali veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředkft 0 úkolech, problémech a dosahovaných výsledcích na úsecích, které řídí. Je nezbytné odstranit přetrvávající praxi, že někteří generální ředitelé a další vedoucí hospodářští pracovnici zakazuji poskytováni Informaci v okru­hu své působnosti.« Není pochyb, že Jedním z ne|závažně]Sích rysů a projevů veřejné in­formovanosti je maximální otevřenost projevovaná pr*v* v činnosti stranic­kých, státních, hospodářských a společenských organizací. Je to nejenom možnost, ale v pravém slova smyslu povinnost vyjadřovat se ke vSem otázkám života společnosti. Sem reálně patří nejen výklad otázek, ale 1 kritika nedostatků a chyb, zevšeobecňování pozitivních příkladů a zku­šeností. Je vSak nezbytné zbavovat toto veřejné slovo dosud přetrváva­jících projevů jednostrannosti, propagačně reklamních přístupů, zásadně vycházet z objekťvního, reálného hodnocení situace, více se opírat o ná­zory pracovních kolektivů, stranických a odborových organizací. Velmi důležité je bezprostřední spojení čtenářů, posluchačů a diváků se sdělovacími prostředky, to, Jak reagují na ty či ony články, relace, pořady. Vzestup počtn dopisů v redakcích Rudého práva. Pravdy, Čs. roz­hlasu a Cs. televize dokumentuje zvyšující se zájem veřejnosti o politické dění doma i v zahraničí, ale je I výrazem odezvy občanů na to, jak naše sdělovací prostředky ve své činnosti reagují na jejich podněty a při­pomínky. To vše, co přichází redakční postou či prostřednictvím telefonu, je ba­rometrem veřejného mínění, zájmu o otázky a problémy, kterými naše společnost žije a které se snaží řešit, jejich neustále rostoucí po­čet, ale i charakter nkazuje na sílící důvěru naSich občanů ke sdělova­cím prostředkům, ale hlavně к politice komunistické strany, pod Jejímž vedením se současné změny uskutečňují. Neméně podstatný pro dneSní práci sdělovacích prostředků Je způsob, Jakým se píSe ů společenských proměnách v souvislosti s hospodářskou reformou a dalšími reformami. Sotva vSak uspokojí veřejnost, když zůsta­nou ve svých článcích a relacích u obecných slov. Co Je třeba přede­vším? Činů, činů a ještě Jednou činů. Právě tuto konkrétní řeč faktů o praktické stránce přestavby veřejnost od pracovníků tisku, rozhlasu a televize očekává především. Reforma začíná aktivizovat lidi, Jsme svědky nového kolektivního hle­dáni té nejsprávnějSí cesty našeho společenského rozvoje. Mnohé články, rozhovory a dalSí materiály v novinách, ale i rozhlasové a televizní po­řady už ukazují výsledky takového snaženi. Některé naSe sdělovací pro­středky to dělají pravidelněji, Jiné méně. Nezřídka vSak — žel — dosud převládá popisný tón bez analytického přístupu. Je sice správné pochválit a poukazovat na dobré výsledky. Je vSak na­léhavě důležitější ukazovat, jak toho bylo konkrétně dosaženo. Je známo, že na všech úsecích máme mnoho lidí, kteří sice chtějí, ale dosud prostě nedovedou či nemohou pracovat nově. Takové spoluobčany bychom měli pro reformy nejen slovně získávat, ale názorným způsobem — na příkla­dech jiných — je přestavbě učit. Vyburcovat jejich mySlení, poskyto­vat Jim potřebné informace, otevřeně s nimi mluvit o obtížích, které správnou věc doprovázejí, o prostředcích a způsobech jejich překonávání. Bez veřejné informovanosti neexistuje a nemůže existovat politická, tvůr­čí činnost mas,. Jejich aktivní účast na řízení společnosti. Veřejná infor­movanost se nezbytně musí stát spolehlivě fungujícím systémem respekto­vání myšlenek a činů lidí nejen v centru, ale také na místní úrovni. Pracující chtějí a musí vědět, co se děje a připravuje Jak na úrovni ce­lostátní, tak i v oblasti, kde žiji a pracují. Zkušenosti ukazují, že nejrozšfřenější formou odvádějící spoluobčany od věcí veřejných Je' potlačování kritiky. V čem Je problém? Kritika, kritic­ká náročnost jsou formálně uznávány, ale ve skutečnosti je dosud častým jevem, že po kritickém projevu ve kterémkoliv ze sdělovacích pro­středků se orgány a instituce nadřízené těm kteří byli objektem kritiky, nejenže nezabývají rozborem příčin uvedených nedostatků a hledáním cest к jejich odstraněni, ale spíše se snaží zdiskreditovat autora a zdroj kritického materiálu. Právě v minulých dnech (ve čtvrtek | se s takovými zkušenostmi svěřili na stránkách Rudého práva v článku Více otevřených slov mladí lidé jed­noho podniku. »Náš kolektiv upozornil ve stranickém tisku na nevyuži­té stroje,« prohlásili. »A co se stalo? Hospodářské vedení si nás pozvalo „na koberec“, co jsme sl to prý dovolili. Neměl být na něj pozván spíš ten, kdo stroje objednal? To je nové myšlení? To je odpověď na oprávněnou kritikn?« To je právě názorný příklad toho, co bychom v naši společnosti raději neviděli. Převážná většina našich občanů a mládeže podporuje orientaci strany na reformu a urychleni. Jsou připraveni udělat všechno, aby se tato linie úspěšně realizovala v praxi. Rozšířit prostor pro jejich tvůrčí práci, zvýšit účast pracujících v procesech rozhodování a organizováni včetně kontroly plnění vytyčených úkolů je naléhavým požadavkem dneška. Proto na stránkách našich novin a časopisů, v rozhlasových pořadech, v televizním i filmovém zpravodajství patří stále více slovo těm, kteří bez­prostředně vytvářejí materiální a duchovni hodnoty — dělníkům a ze­mědělcům, vědeckým a hospodářským pracovníkům, lékařům i učitelům, pracovníkům kultury a uměni, funkcionářům strany, společenských orga­nizací NF a národních výborů. Je na pracovnících tisku, rozhlasu a televize, aby svou věrnost revo­lučním tradicím naší žurnalistiky prokázali obětavou a tvořivou prací za splněni cílů, které před naši společnost staví Komunistická strana Československa. Urychlit přípravu smlouvy o strategických raketách Agentura TASS к novým návrhům Sovětského svazu na jednání se Spojenými státy v Ženevě ŽENEVA (ČTK) — Delegace Sovětského svazu předložila minulý týden na jednáni se Spojenými státy o jaderných a kosmických zbraních v Že­nevě další návrhy, jejichž smyslem je urychlit přípravu sovětsko-americké smlouvy o padesátiprocentním sníženi stavů strategických Jaderných zbra­ni. Jak nyní oznámila agentura TASS, navrhla sovětská strana novou verzi osmého odstavce smlouvy o změně určeni nebo likvidaci raket s cílem dosáhnout snížených stavů 1600 nosičů a 6000 jaderných hlavic na každé straně. jde o kompromisní návrh, píše agentura, který bere v úvahu mno­hé dřívější námitky a požadavky americké delegace. Vytvářejí se tak podmínky к přijetí tohoto význam­ného odstavce v plném zněni. Delegace SSSR navrhla také množ­ství konkrétních formulaci do při­pravovaných návrhů dokumentů o kontrole mobilních odpalovacích zařízeni mezikontinentálních raket, jejichž vypracování bylo dohodnuto na vrcholné schůzce v Moskvě. So-větská strana čeká, že USA na tyto návrhy konstruktivně odpovědi. Ve skupině, jež se zabývá kos­mickými zbraněmi, byly projedná­vány otázky týkající se zvláštní do­hody o dodržování sovětsko-ame-, rické smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany z roku 1972 a o lhůtě, po kterou ji obě strany budou muset dodržovat. V této vě­ci však přetrvávají v přístupech obou delegací podstatné rozdíly. Zatímco delegace SSSR důsledně usiluje o přesné a úplné zařazeni washingtonské formulace z 10. pro­since loňského roku a řídí se při­tom rozhodnutími učiněnými nanej­­vyšší úrovni, trvá americká delega­ce na. zásadní změně této formu­lace v duchu tzv. širokého výkladu smlouvy o protiraketové obraně. Takový postup je podle agentnry TASS v rozporu s úkolem zajistit dodržováni zmíněné smlouvy v té podobě, v niž byla v roce 1972 po­­depsána, což je nezbytnou podmín­kou sníženi stavu strategických ra­ket o polovinu. DNES V LISTĚ ZÁVĚREČNÁ ČÁST PRO­JEVU M. GORBAČOVA NA ZASEDÁNÍ ÚV KSSS A TEXTY TŘÍ USNESENÍ str. 5 a 6 Pražská chvilka s Čingizem Představovat Čingize Ajtmatova и nás není třeba. Patří léta к nejúspěšnějštm velvyslancům sou­časné sovětské mnohonárodní lite­ratury a úhrnný náklad jeho Čes­kých a slovenských překladů vyso­ce překračuje sto tisíc. čtenářskou senzaci vzbudilo lont Časopisecké vydáni nového Ajtmato­­vova románu Popraviště. Tak se sta­lo, že původní a dost vysoky náklad naplánovaný pro letošní podzimní knižní vydání tohoto výrazného dí­la bylo třeba jen na základě objed­návek Členů Klubu přátel sovětské literatury zvýšit na 72000. Zřejmě půjde o jeden z rekordů Lidového nakladatelství. S potěšením to v so­botu mohl sdělit autorovi ředitel nakladatelství Kornel VavrinCik. Čingiz Ajtmatov předsedal na kar­lovarském Jilmovém festivalu mezi­národní porotě a v těchto dnech přijel cestou domů »na skok« do Prahy. 1 když — jak říkal — si mu­sel po lázeňském poklidu zprvu zvyknout na pražsky rytmus, ruch a také vzduch, okouzleni Starým Měs­tem a pěší zónou neušel. Stáli jsme před Národním divadlem: prohlížel si řešeni Nové scény, a nebýt diva delnlch prázdnin, byl by s chutí překročil její práh — »alespoň na­kouknout do vnitřku«. К setkáni s Thálií tentokrát tedy nedošlo, zato se konalo neméně milé setkání s představiteli SČSP a jeho nakladatelství, největšího na­kladatelství ruské a sovětské litera­tury za hranicemi SSSR. Překlada­teli Vladimíru Mlchnovl se Čingiz upřímně svěřil s problémy, jež ho stíhají pro »nemoderní«, pomaly a pracný tvůrCÍ postup: rukopisy totiž píše skuteCně vlastní rukou. »Psací stroje nechává novinářům,« jak řekl. Píše jak v klrgizšttně, tak přímo v ruštině. V Moskvě ho nyní Ceká jako Čerstvě zvoleného šéfredaktora měsíčníku Inostrannafa literatura spousta nových povinností a staros­tí. Vyprávěl i o tom, Jak st klesttl cestu do života název jeho dosud zřejmě nejpopulárnějšího románu, jenž měl nejdřív přijít na svět jako ObruC (v překladu asi ObruC na Ce­le). Neprošla původně ani druhá autorská varianta názvu, totiž Den delší než století, inspirovaná jedním shakespearovskym veršem, ovšem v Pasternakově překladu, což byl právě fakt, představující dlouho ká­men úrazu. Tak se nakonec objevila třetí varianta — Stanice Bouřná. Nyní se Ajtmatov chce definitivně vrátit к názvu ObruC. К názvu ve­doucímu podle jeho soudu přímo к ústřednímu románovému obrazu mankurta, Člověka zbaveného vědo­mí své minulosti, a tedy vztahu к rodné zemi, národu, jeho dějinám, vědomí kontinuity života a svého místa v něm. Chce román doplnit I o dvě kapitoly, které, jak po prav­dě řekl, ve své dobé také nepro­šly... Na Cem spisovatel nyní pracuje? Nesvěřil se. Vlastně ano: píše staf pro týdeník Litěraturnaja gazeta a chystá se na třetí Issyk-kulské me­zinárodní setkání tvůrců, jehož je sám spoluinsptrátorem. Tentokrát bude svoláno do Španělska. Host z dalekých břehů Issyk-kulu na závěr upřímně popřál našemu Lidovému nakladatelství к jubileu: nakladatelství původně nazývané Svět Sovětů bude 14. září slavit své CtyHcátiny. čingiz Ajtmatov patří nedělitelně mezt jeho velké autory. Novy román — Popraviště — je už jedenáctým titulem, který mu v Li­dovém nakladatelství vyjde. LUBOR KAZDA SOBOTA A NEDĚLE NA POLÍCH Žně na plné obrátky V okolí Brna a na Hané nasazeny kombajny ze Slovenska I z Čech BRNO/ZVOLEN/BRATISLAVA (Od našich zpravodajů) — Počasí se posta­ralo o to, ža obilí rychle dozrává i ve vyšších polohách, a tak žňový nápor v těchto dnech kulminuje. Zatímco v jižních okresech Jihomoravského kraje se žně již chýlí к závěru, zaznamenali koncem týdne vysoké nasazeni ze­jména v okolí Brna a na Hané. Sobota a neděle se v takové situaci neUší od všedních dnů. Bylo tomu tak i na Vyškovsku, v největším zemědělském pod­niku okresu, v JZD Ivanovice na Hané. Družstvo pěstuje obílí na 3450 hektarech. »Vzhledem к vývoji po­rostů jsme v těchto dnech soustře­dili nejmohutnější kombajnovou sí­lu v historii — v Chodu jsou 52 sklízeči mlátičky. Přijeli pomocníci ze Slovenska, z Vysočiny, ze Slané­ho v Čechách i z JZD Krásensko v našem okrese,« sděluje hlavni in­ženýr družstva Jaroslav Kavečka ve spěchu před pravidelnou denní po­radou. Posteskl si přitom na jednu z letošních potíží — skoro na tře­tině ploch obilí vlivem bouří a vich­řice polehlo. Úloha kombajnérů Přední kombajnér Alois Kozák se­če se svou skupinou pěti strojů L 516 pšenici na honu u Chvalkovíc. Hučící mlátička se přiblížila к okra­ji lánu, předáka střídá pomocník František Pospíšil, muž, který »táh­ne« už dvaadvacótou žňovou sezó­nu. Odvozci čekají blízko souvratě, kombajny u nich zastaví a vysypé­­vají zrno s veškerou opatrností. »Nechceme, aby zbytečně vznika­ly další koleje a utužovala se pů­da,« vysvětluje předák. Každý tu ví, že přední kombajnér určuje spolu s příslušným technikem způsob na­­čnutí honu, jeho stroj »rozsýká«, reguluje tempo. Důležité je to zvlášť na polehlé ploše. »U ječmenů jsme museli odmontovat zplazy pod žací lištou, přidat zvedáky, upravit mo­­táky, strniště zůstalo kratičké, abý na zem padlo co nejméně zrna a aby se zachovalo co nejvíce krmné slámy,« dodává kombajnér. Množství ztrát a výška strniska patří do posouzení kvality práce. Ta je hlídána velmi obezřetně a zá­visí na ní letos až čtvrtina celkové denní odměny kombajnérů. Kozáko­va skupina pracuje podle potřeby do pozdního večera, ráno pak stojí stroje promazané a zkontrolované na poli a netrpělivě čekají na po­kyn. Skupina Františka Večerky od­počívala po namáhavém přesunu od Galanty sotva dvě hodiny a hned vjížděla do porostů. Ke kombajnérům není připomí­nek. I zdrženi kvůli poruchám by­la dosud minimální, denně teď při­bývá kolem 400 hektarů pokosená plochy. Inženýr Zdeněk Matyáš upozornil na zlepšené ubytování li­dí z kooperace. Byla pro ně upra­vena zrušená škola, zakoupeny stav­­bařské buňky. Snídaně, svačiny a obědy se pravidelně odvážejí přímo na pole. (Pokračování na str, 2J šedesát studentů ze SSSR, Bulhar­ska, Polska pracuje o rámci Čtvrtého Intertábora Cs. ústředí vysokoškolá­ků SSM na staveništích Staveb stí­níc a železnic Praha, odštěpný závod ZÄKOS. Na snímku Alexandr Petrov a Rosen Dimitrov, vysokoškoláci z bulharské Varny, připravuji terén před pokládáním živíce pod kolejové velkoplošně panely. Foto ČTK — MICHAL KRUMPHANZL Liberecké výstavní trhy skončily LIBEREC (Od našeho zpravodaje) — Po osmnáctidenním maratónu se v neděli zavřely brány 29. ročníku Libereckých výstavních trhů, které si prohlédlo 230 000 návštěvníků. Využili tak příležitosti odvézt sl z Liberce něco pěkného. Jak uka­zuje tržba obchodních organizací, která dosáhla 65 miliónů korun, by­lo co nakupovat. Na závěr výstavy byl též vyhod­nocen 23. ročník cílové jízdy moto­ristů. kteří přijeli na LVT bez ne­hody. Do soutěže se přihlásilo 2036 řidičů osobních vozů a motocyklis­tů. Padesát z nich bylo vylosováno a dostanou poštou věcné ceny. Nej­­vzdálenějšim hostem letošní libe­recké výstavy byla Jeannette Dele­­pinová z 1687 kilometrů vzdáleného francouzského města Colombelles. (rs) STRUČNĚ ZE SViTA • MINISTRA ZAHRANIČÍ NSR H.-D. Genschera přijal v Moskvě M. Gorbačov. • FILM O UBITÉM JIHOAFRIC­KÉM VLASTENCI zakázaly úřa­dy JAR. • USA SE ROZHODLY ZAPLATIT OSN část svého dluhu. (Podrobnosti na str. 6) 0 ROZVOJI 203 MÍST DESETI OKRESŮ TŘÍ KRAJŮ Příhraničí jejich domovem PRAHA (Od našeho zpravodaje) — Slovník dnešních dnů se neustále doplňuje novými výrazy. Patři mezi ně i — příhraničí. Výraz pro vymeze­nou oblast při západní hranici, která má svá specifika, problémy. Přesně tuto oblast vymezila usneseni vlőd ČSSR a ČSR z roku 1986 o řešeni eko­nomického a sociálního rozvoje vybraných území při západní hranici. Jde o 203 města a obce deseti okresů tři krajů — Západočeského, Jihočeského a Jihomoravského. Tím rozhodujícím, co ovlivňuje život lidi v pohraničí, Je úroveň ekonomiky. Patří mezi nižší. Proto přijatá opatření vlád stanovlja za hlavní posilovat výrobní funkci území. A jak lze hodnotit výsledky zhruba dvou a čtvrt roku od přijetí usnesení? Na letošním květnovém zasedání krajského výboru KSC v Plzní se ve zprávě konstatovalo, že se pomalu a nedůrazně plní úkoly v rozvoji výrobní základny. V diskusi zazně­lo, že v důsledku nedostatečného zabezpečeni úkolů resorty a ústřed­ními orgány se za dva roky nepo­dařilo dosáhnout zásadního obratu v nepříznivém demografickém vý­voji pohraničí. Výmluvná jsou fakta. Opatření na­příklad předpokládala, že rozšíře­ním provozu Škoda Stříbro vzroste v roce 1990 počet pracovníků o sto. Ve skutečnosti je tu nyní bezmála o padesát zaměstnanců méně. Před­pokládaná inovace a rozšířeni vý­roby závodu Aritma Aš vypadá rov­něž neslavně. Přes řadu problémů se podařilo pro rozvoj vymezeného území udě­lat nemálo. Vždyť třeba i Eska Cheb staví ubytovnu, deset rodin­ných domků, vykupuje rodinné dom­ky, buduje zdravotnické středisko a podobně. Obdobně Cremona v Lu­bech se pustila do výstavby budovy závodu se zdravotnickým středis­kem a kuchyní. Přece Jen však nad průmyslovými podniky a závody mají navrch zemědělci a lesáci. Konstatoval to 1 průzkum poslanců Coské národní rady. Přitom pracov­níky státních statků a JZD čeká nemalý úkol — do konce příští pě­tiletky vrátit do užívání nejméně 4000 hektarů půdy. Proto cítí tako­vou potřebu získat nové odborníky, a to nejen náborem. Počítá se s rekonstrukcí a do­stavbou středních odborných učilišť v Západočeském i jihočeském kraji. Poskytovány jsou různé preference. Jenže například vyhláška o finanč­ním a hmotném zabezpečení žáků učilišť ve vymezených územích pre­feruje učně podle toho, kde se učí, a ne pro koho. To znamená, že ti chlapci a děvčata, kteří se připra­vují ve vnitrozemí pro podniky v příhraničí, Jsou málo motivováni. Přitom příhraničí potřebuje získat a udržet učně, středoškoláky 1 vy­sokoškoláky. Základním předpokla­dem je poskytnout byt. Jak ukazuje přiklad Tachovska, kde se díky ne­bývalé bytové výstavbě poprvé za uplynulé roky zvýšil absolutní počet obyvatel, je bytová výstavba podmi* ňující pro stabilizaci lidí. Velkým přínosem je v tomto směru rozhod­nutí vlád poskytnout příspěvek na výstavbu rodinného domku až do výše 70 000 Kčs. Tuto podporu však potřebují nejen obce-nestablllzova­­ná sídla, ale rovněž města, jako na­příklad České Velenice v jižních cechách, ležící na samotné hranič­ní čáře. I zde je nad čím se za­myslet a věci upřesnit, uvedl ve svém vystoupení na okresní konfe­renci KSČ v Jindřichově Hradci soudruh Lubomír Štrougal. Řekl: »Preferenci pohraničí pro tuto ob­last je třeba zvážit. Je třeba říci, že zřejmě centrum, tedy 1 federální vláda, se dopustilo určité chyby.« Zhodnocení úspěchů 1 nedostatků v rozvoji pohraničí se stane před­mětem jednání vlád ČSR a CSSR, kterým je předložena kontrolní zpráva o plněni opatřeni, která by ia přijata v roce 1986. Závažným problémem příhraničí je posílení stavebních kapacit. Své však musí udělat i národní výbory. Spokojenost lidí totiž ovlivňuje rov­něž úroveň služeb a autobusové do­pravy. A nelze opomenout ani zjed­nodušení pohraničního styku se sousedními zeměmi. Prostě problé­mů je dost. Přitom vyřešení každé­ho znamená větší spokojenost oby­vatel příhraničních oblastí, kte­ří tolik udělali pro svá města či obce. IGOR SIROTA ÍRÁNSKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ: Teherán ochoten zahájit přímé jednání s Bagdádem NEW YORK (CTK) — Generální tajemník OSN Javier Pérez de Cnellarsev pátek oddálená setkal s ministry zahraničí Iráku а Iránu Taríkem Azlsem a Alim Akbarem Velő já tím. Jednal s nimi o zastaveni palby na základá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 398, kterou oba státy přijaly. Íránský ministr označil nový mírový návrh Javiera Péreze de Cuellar za pozitivní. Podle Jeho slov je Irán ochoten zahájit ■ Irá­kem přímé rozhovory na »přijatelné úrovni«, pokud budou spínány prvnf tři fáze rezoluce OSN — tj. zastaveni palby, stažení vojsk na mezinárodná uzná­vané hranice a výměna zajatců. ABÚ ZABl — Po dobu jednőni mezi Iránem a Irákem o zastaveni palby, které zprostředkovává OSN, Irán nebude útočit na lodě v Per­ském zálivu. Prohlásil to v neděli v rozhovoru pro agenturu Reuter náměstek íránského ministra zahra­nič! AU Mohammad Bešarti. Řekl zároveň, že dokud nevstou­pí v platnost rezoluce Rady bezpeč­nosti OSN číslo 598 o zastaveni palbyí Irán se vynasnaží udělat vše pro to, aby tento proces nenarušil. Irán a Irák pozastavily útoky na lodě v Perském zálivu 18. červen­ce, kdy Irán přijal rezoluci OSN o zastavení palby. (Pokračování na str. 6) ROZHLASOVÝ PROJEV R. REAGANA Výpady vůči Nikaragui Dary amerických mírových aktivistů nikaragujským dě­tem 9 Mexiko odmítá vměšování ve Střední Americe WASHINGTON (ČTK) - К obno­vení oficiální vojenské pomocí USA bandám bojujícím proti nikaraguj­­ské vládě vyzval v sobotu prezident USA Ronald Reagan. V rozhlasovém projevu Nikaraguu hrubě napadl a na její vládu svalil odpovědnost za to, že proces mírového urovnání ve Střední Americe stagnuje. Rozhod­nutí Sněmovny reprezentantů Kon­gresu USA zastavit vojenskou po­moc kontrarevoluci označil za tra­gické. Tato »strašná chyba« se po­dle Reagana »stala pro komunisty signálem svědčícím o slabosti Ame­riky«. Prezident připomněl, že před­seda republikánské menšiny v Se­nátu Robert Dole chce v nejbližší době předložit návrh zákona o ob­novení vojenské pomoci banditům. Vyzval poslance, aby takový text urychleně projednali a podpořili. MANAGUA — Skupina 44 americ­kých veteránů vietnamské války, která do Nikaraguy přijela s míro­vým konvojem, předala v pátek v Managul nikaragujským dětem dary, které pro ně shromáždili američtí míroví aktivisté. Dvacet nákladních automobilů mírového konvoje přivezlo nikaragujským dě­tem potraviny, léky, oděvy a hrač­ky. Veteráni zdůraznili, že většina Američanů podporuje Nikaraguu v jejím spravedlivém boji a staví se proti agresivní politice Reagano­vy vlády. MEXIKO — Mexické ministerstvo zahraničí vydalo v sobotu prohlá­šení, v němž odmítlo jakékoli mí­rové jednání ve Střední Americe bez účasti Nikaraguy a zdůraznilo, že mírovému úsilí v oblasti je za­hraniční zasahování na překážku. Prohlášení bylo zveřejněno dva dny před zahájením cesty ministra zahraničí USA George Shultze po čtyřech středoameríckých státech, jejímž cílem je přimět Kostariku, Guatemalu, Honduras a Salvador ke koordinaci činnosti proti Nikara­gui. ,PŘIJETÍ, JEDNÁNÍ, TELEGRAMY, DOPISY PRAHA (ČTK) — Prezident Čes­koslovenské socialistické republiky Guetáv Husák zaslal blahopřejný te­legram prezidentu Švýcarské konfe­derace Otto Stichovi u příležitosti státního svátku jeho země. л v*

Next