Rudé Právo, září 1988 (LXVIII-LXIX/206-231)

1988-09-01 / No. 206

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ. SPOJTE SE! 1988 ČTVRTEK E PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVE NSKA ČÍSLO 206 — ROČNÍK 68 (Právo lidu ročník 91) CENA 50 HALÉŘŮ D oba klade zákonitě vySšf nároky na společenskou fnnkcl Školy, nsllu­­feme o to, aby výchova mladé generace byla neformální, kvalitní, všestranněji a také účinnější než dříve. Strana právem vidi v mládě* ži aktivní a iniciativní silu společenských reforem. Proto Jo třeba mladé lidi vést tak, aby se co nejrychleji dovedli osamostatnit, dovedli v co nej* širší míře uplatnit své schopnosti, aby byli připraveni к převzetí hospodář­ské, politické I morální odpovědnosti za další osud socialistického Česko­slovenska. К tomn však musí naše společnost koncepčně vytvářet podmín­ky. Vychovávat a vzdělávat mladou generaci není v současných rychle so měnících podmínkách vědeckotechnického a společenského pokroku Jedno­duché. Jak známo, byla připravena к Širokému posouzeni Analýza českosloven­ské výchovně vzdělávací soustavy, zveřejněná v Učitelských novinách. Jak bylo zdftrazněno na Pedagogických dnech ve Spišské Nové Vsi, od začátku nového Školního roku by měla ve Školách vSech typů začít Široká a tvůrčí diskuse o tomto dokumentu. Na leckteré otázky týkající se praktického uplatněni výchovně vzděláva­cí soustavy bude nutno podívat se v mnohém novýma očima. Vzhledem к závažnosti a citlivosti této otázky se musíme vyvarovat, stejně Jako jinde, Jakýchkoliv zjednodušených přístupů, ukvapenosti, ale naopak musíme ve­lice seriózně analyzovat všechny problémy 1 perspektivní potřeby a vy­vodit odpovídající závěry. Jo nesporné, že názory v této diskusi se tříbí a budou se dálo tříbit v metodických orgánech Skol. Nejzkušenějši učitelé, vychovatelé, mistři odborného výcviku by měli zúročit své dlouholeté zkuSenostl s uplatňová­ním výchovně vzdělávací soustavy. Vedeni Skol, stranické 1 odborové orga­nizace by měly důsledně usilovat o to, aby diskuse byla skutečně kon­struktivní, bez formalismu. Jde přece o to, aby z ni vzešly takové náměty, jejichž uskuteč­něni přispěje ka zkvalitněni ■ našeho Školství. Co ukázal do­savadní průběh diskuse? Přede­vším to, že bu­de potřebné no­věji stanovit obsah učiva. Aktuálněji a ta­ __ ^ ká moderněji, a využitím sou­časných poznatků ostatních věd přistoupit ke změnám tak, aby učitel mohl beze zbytku naplňovat své výchovně vzdělávací posláni, aby žáci nebyli pře­těžováni, eby učebnice byly přiměřené věku děti, byly tvořeny především za účasti lidi z praxe, rozvíjely nejen složku rozumovou, ale 1 citovou. V žádném případě vSak nesmi dojit ke snižováni úrovně vzděláváni. Otázkami účinnosti naši výchovně vzdělávací soustavy v podmínkách pře­stavby a demokratizace se chce ústřední výbor KSC — jak to už bylo oznámeno na 9. zasedáni — zabývat na svém samostatném zasedáni. Při Jeho přípravě počítá vedeni strany s významným přínosem veřejného posouzeni zmíněného dokumentu — Analýzy československé výchovně vzdělávací soustavy. Co ]a třeba dělat bezodkladně? Urychleně potřebujeme zmodernizovat praoovtStě, kde se připravuji žáci středních odborných nčillžf, laboratoře, zpřístupnit studentům informační systémy. DneSni vysoké počty žáků ve třídách, Školních družinách a z toho vy­plývající monšl účinnost učitelovy práce, stejně Jako co nejrychlejžl reali­zace programu elektronizace ve školství, to vSe souvisí s otázkou zabezpe­čeni dostatečných finančních prostředků vládami CSR a SSR. Prostředky vynakládané naši společnosti na odstraněni negativníoh dopadů tohoto stavu Jsou a budou mnohonásobně vyšší. Proto se naše společnost nemůže nadále spokojovat s praxi, že národní výbory přebírají pro školství ne­vyvážený finanční plán a pak často v rozporu se zdravým rozumem uplat­ňuji »úspory«. To Je také Jednou z přičiň, proč někteří učitelé odcházej! mimo resort Školství. Postupně, Jak ukazuje dále diskuse ke školství, bude nutné měnit me­tody a formy práce ve školách, ve jménu větší účinnosti výchovně vzdělá­vacího procesu. Práce pedagogů, vychovatelů, mistrů odborné výchovy není zaměnitelná. Na jejich pedagogickém mistrovství závis! výchova celých generaci. Nejednou se hovořilo o této vysoké odpovědnosti lidi, jimž spo­lečnost svěřuje mládež. V letech, kdy se sbíraly první zkušenosti z nových osnov, byla práce pedagogického sboru často poznamenána chvatem, snahou odučit přede­psanou látku. Výchovná stránka šla u mnohých učitelů stranou. Komenské­ho zásada jednoty výchovy a vzděláváni se začala ze Skol vytrácet. Mnohé vědomosti si lze při nejhoršlm doplnit v příslušné literatuře, ale zanedba­né momenty výchovné v pozdějším věku doplníme Jen stěží. Proto jedním z prvořadých úkolů Je návrat к Jednotě výchovně vzdělá­vacího procesu, neustálé hledáni nových cest к rozumu i srdci každého žáka či studenta. Vedle některých objektivních příčin nevyužiti výchov­ných možnosti Jsou však i subjektivní. Vyplývají z nedostatečné přípravy na faknltách připravujících uC’tele pro budoucí povoláni, nedostatku zkuše­nosti, z nedostatečného vedeni mladého učitele, ale také z pohodlnosti a lafdáctvl. Vědomosti žáků lze do Jisté míry »změřit«, zhodnotit tak práci učitele. Z výchovného hlediska je již těžší zjistit morální vyspělost a po­stoje žáků a mnozí pedagogové na to hřeší. Pedagogický kolektiv školy musí být v těchto důležitých otázkách naprosto sjednocen. I zde totiž platí přísloví o sile řetězu a Jeho nejslabším článku. V tomto úsilí nemůže stát škola osamoceně. Dnes nejde o to, aby rodina či společnost škole pouze pomáhaly. Každý z těchto na sebe navazujících článků musí na sebe převzít konkrétní díl odpovědnosti. Tím, kdo bude toto ústil také koordinovat, Je pochopitelně škola. Bude potřebné se vlče vzájemně domlouvat, přicházet s přitažlivými ná­měty, lépe organizovat rozmanité akce předevSlm s dětmi, umožnit Jim vlastni seberealizaci a nepřisuzovat Jim pouze pasivní roli. Také na našich vysokých školách je třeba zvýšit nároky na práci peda­gogů, na vytvářeni skutečných kolektivů odborníků, kteří budou společně a efektivně usilovat o zkvalitněni své práce 1 práce svých svěřenců. S plněním mnohých z úkolů týkajících se vlastni práce Skol Je možné začít hned, nečekat na pokyny a usneseni. S tím souvis! i vytvářeni opti­málních podmínek ze strany řídících orgánů — bez zbytečné administrati­vy. Totéž plat! I o řídící práci přímo ve školách. Přihlížet к připomínkám pracovníků, vzniklé problémy odpovědně řešit. Dnes zatíná Škola. Foto RP — EMAN UHER Sojuz se spojil s Mírem Sovětsko-afghánská posádka na palubě orbitálního komplexu MOSKVA (CTK) — Kosmická loď Sojuz TM В se ve středu v 7 hodin 31 mi­nut středoevropského času spojila se sovětským vědeckovýzkumným kom­plexem Mir. Mezinárodni posádka, jejímiž členy Jsou sovětští kosmonauti Vladimir Titov, Musa Manarov, Vladimir LJachov a Valerij Poljakov a afghánský kosmonaut Abdul Achad Mo­rn á n d, zahájila společné výzkumy a experimenty. Program, který zahrnuje geofyzi­kální, lékařské a biologické výzku­my, má sovětsko-afghánská posád­ka na palubě komplexu Mir plnit podle plánu celkem šest dnfl. Kosmonauti provedou četná vi­zuální pozorování a budou fotogra­fovat üzemi Afghánistánu pro vě­decké a národohospodářské účely. Mimo Jiné je na programu fotogra­fování horských a těžce přístupných oblastí Afghánistánu, které jsou za­jímavé z hlediska zkoumáni ložisek užitkových nerostů, objevování pů­dy vhodné к zúrodněni a hodnoce­ni seizmických podmínek území. Zvláštnosti lékařských a biologic­kých experimentů při společném le­tu bude přímá účast lékaře. Po ukončeni programu společných výzkumů se Vladimir Ljachov a Ab­dul Achad Mománd vrátí na Zemi v lodi Sojuz TM 5. Vladimir Titov, Musa Manarov a Valerij Poljakov budou pokračovat' v práci na oběž­né dráze. Pozdravné telegramy zaslali kos­monautům generálni tajemník OV KSSS Michail Gorbačov a afghánský prezident Nadžlbulláh. Blahopřání do Libye PRAHA (CTK) — Prezident CSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný te­legram vůdci libyjské revoluce a hlavě Socialistické lidové Ubyjské arabské džamáhirije Muamaru Kad­­dáfímu při příležitosti státního svát­ku země. Při téže příležitosti zaslal před­seda vlády CSSR Lubomír Štrougal blahopřejný telegram členovi revo­lučního vedení SLLAD Abdasu Salá­­movi Ahmadu Džallúdovi. Taktéž ministr zahraničních věci CSSR Bohuslav Cbňoupek zaslal blahopřejný telegram tajemníkovi všeobecného lidového výboru byra pro zahraniční styky Džadalláhu Axúzi Talbímu, Zasedala vláda ČSSR Posouzena novela zákona o Státní bance československé Ф Nová právní základna pro stanovení úrovně kursu čs. koruny к 1. lednu 1989 # O vý­sledku prověrky zabezpečování výroby techniky pro racionalizaci spotře­by tepla • Rychleji uplatňovat měřicí a regulační zařízení PRAHA (CTK) — Vláda CSSR na své středeční plenární schůzi posoudila a schválila návrh zákona, kterým se mění sákon 6. 144/1970 Sb., o Státní bance Československá. Tento návrh zákona, který bude předložen к projednáni Federálnímu shromážděni ČSSR, souvisí s dříve přijatým rozhodnutím zavést jedno­složkový kurs československá koru­ny к zahraničním měnám. Státní banka československá doposud ten­to kurs určovala na základě zákona číslo 41/1953 Sb. pomoci obsahu ry­zího zlata v jedné koruně. Protože zlato přestalo být jako výsledek ekonomického vývoje ve světě mě­řítkem měnových jednotek jednotli­vých států a statut Mezinárodního měnového fondu z roku 1978 tuto vazbu dokonce výslovně zakazuje, bylo třeba vytvořit novou právní zá­kladnu. Oroveň kursu stanoví к 1. led­nu 1989 vláda ČSSR a podle ji schvá­lených zásad bude kurs průběžně upravovat na základě vzájemných vztahů mezi zahraničními a vnitřní­mi cenami a dalšími hodnotovými ukazateli Státní banka českosloven­ská. Navrhovaná legislativní úprava je součásti přestavby hospodářské­ho mechanismu. Obsáhlou diskusi vyvolala zpráva o výsledku prověrky zabezpečováni výroby měřici a regulační techniky pro racionalizaci spotřeby tepla, kte­rou předložil Výbor lidové kontro­ly CSSR. Ze zprávy vyplývá, že úko­ly rozvoje výroby a uplatňováni mě­řici a regulační techniky, které ulo­žila vláda ČSSR svými dřívějšími usneseními, se plni nedůsledně, přestože výrobní základna této tech­niky disponuje — jak přesvědčivě dokázala zpráva — nemalými kapa­citními rezervami. Příčinou je níz­ká úroveň koordinace a malá pro­vázanost výroby. Při celkovém hod-nocenl situace v této oblasti vláda označila dosavadní výsledky za při­klad toho, jak administrativně di­rektivní systém řízeni národního hospodářství není dlouhodobě scho­pen prosadit celospolečensky po­třebná opatřeni. Rozhodla proto, že návrh usneseni, který byl předložen, zatím nepřijme, dokud nebude do­plněn o jasná rozhodnuti, kdo kon­krétně způsobil současný stav, ze­jména pokud jde o koordinaci na úrovni výroby, a jakými způsoby je možné nedostatky řešit se zvláštním důrazem na ekonomická stimuly pro podstatně rychlejší zaváděni měřici a regulační techniky jak na straně výrobců, tak i uživatelů. V další části jednáni vláda schvá­lila dispozice ministru zahraničního obchodu a dalším členům vlády pro rozhovory o vytvářeni příznivějších obchodně politických podmínek na­šich obchodních a hospodářských vztahů s Evropským hospodářským společenstvím, Evropským sdruže­ním volného obchodu, Spojenými státy americkými a čs. postupu v rámci GATT (Všeobecně dohody o obchodě a clech). Vyslovila sou­hlas se sjednáním dohody mezi vlá­dou ČSSR a Německé spolková re­publiky o vzájemné úpravě zdaňo­váni silničních vozidel v meziná­rodni dopravě, která povede к obou­strannému odstraněni finančních po­platků vybíraných oběma státy. Soudruh G. Husák navštíví KLDR PRAHA (ČTK) — Na pozváni ústředního výboru Korejské strany práce, jeho generálního tajemníka a prezidenta Korejské lidově demo­kratické republiky Kim Ir-sena se československá stranická a stát­ní delegace vedená členem před­sednictva ústředního výboru Komu­nistické strany Československa a prezidentem Československé socia­listické republiky Gnetávem Husá­kem zúčastni oslav 40. výročí zalo­ženi Korejské lidově demokratické republiky. Poté prezident Českoslo­venské socialistické republiky vyko­ná oficiální přátelskou návštěvu ze­mě. DRAMATICKÉ OSUDY NÁMOŘNÍKŮ Z LODI TUAPSE Návrat, který trval 34 let OD NAŠEHO MOSKEVSKÉHO ZPRAVODAJE Třiadvacátého června roku 1954 bylo moře klidná a slibovalo dobrý závěr plavby. Sovětský tanker Tuapse směřoval s nákladem petroleje do Cíny. Sto dvacet mil od tchajwanského pobřeží v mezinárodních vodáuh byla lotf pirátsky přepadena. Teroristická akce jako z dobrodružného filmu: vojen­ská plavidla Cankajškova režimu dostihuji nemotornou nákladní loď a silou zbrani ji zastavuji. Po palubách zaduní bagančata výsadkového komanda. Posádku zaženou s odjištěnými samopaly do nitra lodi a Tuapse vlečou к tchajwanským břehům. Zpovzdáli »kryji« přepad dvě americké vojenská lodě. Svět žije v mrazivá atmosféře studená války... Tak začala pro sovětské námořní­ky tvoříc! posádku Tuapse tragická odysea plná nej těžších zkoušek. Čankajškovcl je odvlekli na ostrov. Rozdělili do skupinek a pozavírali v celách koncentráků. Mučení, pro­vokace, pokusy o »kupování duší«, sliby, výhrůžky a zase mučení... Měli prodat svou zem. Měli ji popli­vat. Měli se jí zříci. , Sovětská vláda se opakovaně obraci na Washington. Je zapojen Červený křiž. Od roku 1950 operovala v Tchaj­wanském průlivu 7. námořní flotila USA, na ostrově se usídlila americ­ká armáda. S pomocí amerických rádců vznikla půlmiliónová tchaj­wanská armáda. 24. června 1954 proto náměstek ministra zahraničí V. A. Zorin pře­dal americkému velvyslanci Belenö­vi ostrou sovětskou nótu, v níž vlá­da SSSR žádala o okamžité navrá­ceni nezákonně zadržené posádky 1 lodi s nákladem. Žádala zároveň, aby byli přísně potrestáni vinici pi­rátského přepadu. (Otoky na ná kladní lodě v Tchajwanském prů­livu byly v 50. letech namířeny i proti lodím jiných zemí, směřují­cích do čínských přístavů: v létě 1953 byla například přepadeha dán­ská a také polská loď. V květnu 1954 následoval další útok na pol­skou loď Prezident Gottwald.) USA od korejské války vyhlásily, že si­lami 7. flotily »kontroluji« vody na Dálném východě... Trvalo však ce­lý rok, než se podařilo dosáhnout, aby 29 námořníků bylo propuštěno. Později se — přes USA — vrátilo dalších pět a přes Brazílii ještě čtyři zadržení. Čtyři námořníci ve Spojených státech zůstali. Sedm zbývajících však bez ohledu na veškeré úsilí SSSR dál zůstalo věz­ni na Tchaj-wanu. Oznámili jim »trest« vyměřený čankajškovským vojenským tribunálem (čeho se do­pustili, to už jim neřekli): deset let žaláře. A znovu dokola mučeni, sna­ha zlomit je. BIU námořníky olově­nými rukavicemi, trýznili elektric-kým proudem, svítili do očí oslepu­jícími zvláštními lampami tak, že do­dnes jeden z nich nevidí. Když se v těchto dnech v sovětském tisku objevily články popisující celý tento příběh, člověk pocítil, jako by se námořníků dotkl na Tchaj-wanu svým strašným spárem temný stře­dověk. Po deséti letech jim zmírnili re­žim. Z vězení byli převezeni na vo­jenskou základnu, kde žili za ostna­tým drátem. A i když tu podmínky byly mnohem snesitelnější, provo­kace a deptání neustaly. Mohli mít dokonce radiopřijímač. Pod stráži však zůstali dál. Mohli v éteru chytat nitky slov spojujíc! je s do­movem. Ministerstvo zahraničí Tchaj-wanu na dotazy Červeného kříže po osudu sovětských ná­mořníků odpovídalo, že mu o nich »není nic známo«. Tchajwanské úřa­dy tento otazník budou zřejmě ještě muset vysvětlit: proč existenci zbý­vajících vězňů před světovou veřej­nosti tak dlouho zamlčovaly. Sovětští námořnici trpělivě čekali. Nedočkali se však všichni. Anatollj Kovaljov a Michail Karmazin zemře­li na dlouhodobé následky předcho­zího mučeni, jež jim podlomilo zdra­ví. Zorž Dimov spáchal v roce 1974 sebevraždu, léta bezvýchodnosti v něm uhasila jiskřičku naděje na shledáni s vlasti. Čtyřem zbývajícím letos na jaře řekli, že mohou žádat o návrat domů. Boris Pisanov, Vla­dimir Sablin a Valentin Knlga tedy žádost napsali, i když v ni mnoho nevěřili: kolikrát už předtím to zkoušeli. Vsevolod Lopafjuk, nemoc­ný a zlomený člověk, o návrat nepo­žádal. Zůstává 1 nadále na Tchaj­­-wanu — v zemi svých věznitelů. Tak dorazili osmnáctého srpna 1988 přes Singapur do Moskvy tři muži (zprávu o této události jsme uveřejnili 20. srpna). Do jejich tváři zachycených kamerami televizního zpravodajství nebylo lehké se dívat. Hluboké vrásky, vpadlé, nekonečně teskné oči plné prožitého utrpení. Bílé vlasy. Svíralo to srdce. Těžko hledali slova na otázky reportéra. Přiznali se, že teprve nyní začínají opravdu věřit, že jsou skutečně do­ma, že na ně jejich věznitelé nena­­chystali jen novou mučivou provo­kaci. Na rodnou půdu vstoupili po tři­ceti čtyřech letech, jednom měsíci a pětadvaceti dnech od okamžiku, kdy čankajškovcl strhli ze stožáru pře­padené lodi Tuapse sovětskou vlaj­ku. LUBOR KAZDA Snaha zvěčnit diktaturu Pinochet »kandidátem na prezidenta« HAVANA (Od našeho zpravodaje) — Na svém úterním zasedáni rozhodla chilská vojenská junta, že jediným kandidátem v nadcházejícím prezident­ském plebiscitu bude Augusto Pinochet. Čtyřčlenný orgán, jehož je generál Pinochet členem, potvrdil, že v hlasováni, které se bude konat 5. říj­na, nespatřuje nic jiného než krok ke zvěčněni dnešní diktatury. Chilská opozice na oznámené rozhodnuti reagovala okamžitými demonstracemi. Očekávané rozhodnuti o jmenová­ni Pinocheta jako jediného kandidá­ta je součástí scénáře, jehož cílem je udržet v Chile stav, který reakčnl síly nastolily vojenským pučem v zá­ří 1973, kdy svrhly vládu Lidové jed­noty a zavraždily prezidenta Allen­­da. V prohlášení vydaném po úter­ním zasedáni vojenské junty se mj. uvádí, že »civilní politikové dosud nejsou připraveni vládnout zemi a že tuto odpovědnost musí nadále nést armáda«. Pokud se většina účastníků říjnového hlasováni vyslo­ví pro Pinocheta, zůstane preziden­tem až do roku 1998. Pouze v pří­padě jeho prohry je naděje, že by v roce 1990 byly vypsány volby, jichž by se se svými kandidáty zú­častnily i opoziční politické strany. Poté, co bylo Pinochetovo jmeno­váni v Chile úředně oznámeno, v Santiagu a v dalších městech se konaly bouřlivé demonstrace, proti jejichž účastníkům policie zasáhla vodními děly a slzným plynem. Po­dle rozhlasových zpráv již v prv­ních hodinách si policejní zákroky vyžádaly životy několika lidi a de­sítky demonstrantů byly zraněny. Vedoucí činitelé opozice však vy­jádřili odhodláni pokračovat v hnu­tí proti chystané frašce. Opoziční sí­ly již několik měsíců vedou kampaň, jejímž cílem je přesvědčit voliče, aby v referendu odpověděli jedno­značným ne. V úvahách, které se v souvislosti s nadcházejícím referendem objevu­jí, se šance opozičních sil hodnotí velmi rozdílně. Hovoří se o roztříš­těnosti opozice, která je sice zajed­no v nutnosti odstranit vojenský re­žim, ale nemá jednotný program pro další obdob! ani kandidáta, jenž by demokratické snahy zosobnil. Bez ohledu na výsledek se však nadchá­zející referendum stává další příle­žitosti к tomu, aby chilský lid pro­jevil svůj odpor к patnáct let trva­jící diktatuře. BOHUSLAV BOROVIČKA Prohlášení ČSSPB PRAHA (ČTK) — Československý svaz protifašistických bojovníků s krajním rozhořčením přijal zprá­vu, že generál Pinochet má z roz­hodnutí chilské důstojnické reakce znovu kandidovat na funkci prezi­denta, uvádí ve svém středečním prohlášeni ČSSPB. Patnáct let trvající krvavá dikta­tura, kterou generál Pinochet nasto­lil v záři 1973 vojenským pučem, znamená pro chilský lid období temna, krvavé zvůle, vražd nevin­ných osob, mučeni a věznění, kon­centračních táborů, nuceného exilu a podobných fašistických metod a prostředků, uvádí se v prohlášení. DNES V LISTĚ Před 10. zasedáním CV KSC PŘESTAVBA A IDEOLOGICKÁ PRÁCE sír. 5 Reportáž ze Sanghajé DVANÁCTIMILIONOVÝ BABYLÓN str.6 STRUČNĚ ZE SVĚTA SOVĚTSKO-AMERICKA SCHŮZKA v Moskvě o regionálních kon­fliktech. MAĎARSKY MLUVČÍ ještě ke schůzce v rumunském Aradn. CO SE DĚLO V AFGHÁNSKÉM KUNDUZU — tisková konference G. Gerasimova. (Podrobností na str. 7) Recepce ke sláfnímu svátku KLDR PRAHA (ČTK) — Velvyslanec Ko­rejské lidově demokratické republi­ky v ČSSR Kim Kwang-sop uspořá­dal це středu večer v Praze recepci ke státnímu svátku své země —- 40. výročí založeni KLDR. Zúčastnili se ]l generální tajem­ník OV KSČ Miloš jakeš, člen před­sednictva a tajemník OV KSČ Vasil Bifak, tajemník OV KSČ František Hanuš, členové sekretariátu 0V KSČ Zdeněk Hořeni, Vasil Mohorita a Mi­roslav Štěpán, místopředsedové vlá­dy ČSSR a Federálního shromáždě­ni ČSSR a další osobnosti našeho politického a veřejného života. Přítomni byli rovněž členové praž­ského diplomatického sboru. Recepce proběhla v srdečném a přátelském ovzduší. Svttové agentury vydaly ve středu ve svém obrazovém zpravodajství snímky z nedélní katastrofy v západonémeckém Ramsteinu, kde se při leteckém t dnu srazili) tří italské stíhačky. Podle posledních, stále upřesňovaných, zpráv trosky letounu, který spadl přímo mezi diváky, zabily 49 a zranily 282 lidí. Horní snímek zachycuje okamžik srážky nad hlavami diváků, dole část ho­vorového stroje, který se »zapíchl« přímo mezi návštěvníky letecké pře­hlídky. Ministerstvo obrany NSR ve středu vydalo prohlášení o tom, že roz­hodnutí zakázat »navždy« vojenské letecké přehlídky se týká také vo/sk dalších států NATO v zemi dislokovaných. Telefoto ČTK SLOVO KE DNI Táta už Byl to opravdu krásný dárek. Táta nám řekl, že přestal kouřit. A fakt pře­stal. Nedávno jsme byli и vody. Pravá letní neděle. Kolem dovádivi kluci, mladé páry, maminky, babičky s vnoučaty. Ale až příliš mnoho z nich si s chutí zakouřilo. Držela jsem za ruku naši Vendulku a trochu si prohlédla toho »našeho«. Moc jsem ho obdivovala a v duchu si přála, aby i ti kolem nás, co zatím neodolají nikotinu, dali jednou svým blízkým také takový dárek jako náš táta. Jeho rozhodnutí je pro mne činem chlapa, který stojí za svým slovemI MARCELA VYSTRKOVA, Rožnov pod Radhoštěm

Next