Rudé Právo, červen 1992 (II/127-152)
1992-06-01 / No. 127
Prof. Púčik z Cornellu o Klausově reformě str. 13 PONDĚLÍ I. června 1992 dnes v listě Cena 2 Kčs NEZÁVISLÉ NOVINY Číslo 12 7 / ročník 2 PŘED EKOSUMMITEM: USA odmítnou podepsat smlouvu WASHINGTON - Vláda prezidenta Bushe odmítne podepsat smlouvu o ochraně rostlin, živočichů a přírodních zdrojů. Oznámilo to ministerstvo zahraničí USA. Návrh smlouvy byl připraven 98 státy. Ochránci životního prostředí kritizují, že text je příliš umírněný v důsledku tlaku USA. Smlouva má být jedním ze dvou zásadních dokumentů očekávaných na konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiru, jíž se mají zúčastnit zástupci 160 států a která začne 3. června. Američanům se údajně nelíbí, že na rozhodování o financování programů podle smlouvy, které bude provádět Světová banka, budou mít velký vliv rozvojové země. Toto číslo RP vyšlo v nákladu 354 157 ks Brankař R. Pejchar převzal cenu RP 1C— ---------------------str, 1S HELMUT GAENSEL V EXKLUZIVNÍM ROZHOVORU PRO RP TVRDÍ, ŽE ZNÁ MÍSTO, KDE JE ZAKOPÁN ŠTĚCHOVICKÝ POKLAD Ve 180 bednách jsou dokumenty v 90 zlato a cenné předměty“ Muž, který tvrdl, že jako jediný zná přesné místo, kde je zakopán štěchovický poklad, poskytl exkluzivní rozhovor Rudému právu. Mimo jiné proto, že články RP o pátrání po pokladu přebírají přes UPI mnohé americké noviny. V sérii článků RP o hledání štěchovického pokladu se stále objevuje jméno Helmut Gaensel. Tento Američan německého původu, který tvrdí, že jako jediný již 28 let zná přesné místo, kde Němci koncem druhé světové války zakopali poklad nedozírné hodnoty, přijel do Prahy. Jeho cíl je jasný - chce vyzvednout 540 beden s německými dokumenty a ukořistěným zlatém. „O existenci pokladu jsem přesvědčen na 110 procent, o tom, že ho najdu, na 99,9 procenta“, říká H. Gaensel. „Přišel čas, aby konečně spatřil světlo světa. Tak ohromný poklad po fašistech existuje na světě pouze jeden, a to je právě tento. Za války vůbec nebylo plánováno, že poklad zůstane v Cechách. Bylo to jen náhradní řešení, protože Němci ho již ke konci války nestihli přesunout jinam. Vždyt šlo o 540 beden různé velikosti. Znám i jejich obsah. Ve 180 z nich jsou dokumenty, v 90 zlato a cenné předměty a ve zbytku je lehčí materiál. Jsou tam také např. dokumenty, které dokazují, jak daleko byl Hitler s vývojem atomové bomby.“ ■ Kdy jste se o tajemství pokladu dozvěděl? V prosinci 1964. První pokus o vyzvednutí beden mi v roce 1968 překazila okupace Československa Sovětskou armádou. (Pokračováni na str. 2) I Američan Helmut Gaensel Foto RP - David Holý Podle V. Havla není hanba ocitnout se v kategorii kandidát nepodléhá lustračnímu zákonu, že jsem se nechal lustrovat sám, z vlastní vůle, z vlastní píle. Za druhé, že nález, který jsem dostal od nezávislé komise, znamená negativní lustraci, to znamená, že jsem čistý, nepošpiněný. Za třetí, že jsem nebyl povinen ani mluvit o výsledku své lustrace a že jsem ani nebyl povinen říkat cokoliv víc, než že dopadla negativně. Pakliže jsem řekl to, co jsem řekl, řekl jsem to jednak proto, že mi to nedá a vždycky všechno mám chuť říct.“ Potom se prezident rovněž zmínil o svém jednání se zástupci nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra, která přešetřuje stížnosti proti pozitivním lustracím v kategorii kandidát tajné spolupráce. Uvedl: „Z toho, co mi vyprávěli, vyplynulo, nebo se mi potvrdilo to, co jsem jaksi věděl nebo tušil, totiž, že většina kandidátů byli lidé stateční, kteří odolali všem těm tlakům. Pan Bašta (předseda nezávislé komise - pozn. red.) tvrdí, že je to kolem 95 procent. (Pokračování na str. 2) PRAHA - К otázce svého evidováni jako kandidáta tajné spolupráce Státní bezpečnosti se v nedělních Hovorech z Lán vrátil prezident Václav Havel. Kromě jiného řekl: „Za prvé bych měl říct, že prezident Rtuťoviiý jako čert O celou hodinu později začat v patek koncert Pražského jara se Symfonickým orchestrem berlínského rozhlasu, o což se „zasloužily“ britské aerolinky, které proti očekávání zdržely v Londýně 1300 kg hudebních nástrojů tohoto tělesa. Nikoho z diváků ale zpoždění neodradilo. Byli v očekávání božského dirigentského výkonu klavírní hvězdy Vladimíra Áškenazyho, který dnes sklízí úspěchy především s taktovkou. Jeho dirigování, to je skutečně zážitek. Divil bych se, kdyby existoval energičtější dirigent, než je on. Z Aškenazyho i tentokrát jiskry sršely ostošest, připomínal rtuťovitého čertíka vyskakujícího z krabičky. Pod jeho gesty tomu nemohlo být ani jinak. Slyšeli jsme tedy vpravdě virtuózní orchestrální výkon. Stovky zoufalců obléhaly bělehradské letiště NÁŠ ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJ TELEFONUJE ZE SRBSKA, POSTIŽENÉHO SANKCEMI Stovky rozrušených a zoufalých lidí zaplnily v neděli dopoledne bělehradské letiště. Některé státy totiž bez jakéhokoliv předchozího upozornění v důsledku sankcí Rady bezpečnosti OSN začaly rušit s okamžitou platností lety nejen jugoslávských letadel, ale i svých vlastních do a z Bělehradu. Rodina Francouzů se vzrušeně ptá, co má dělat. Jejich let do Paříže byl zrušen. Podobně švýcarský obchodník, který měl rezervaci na let jugoslávskou linkou do Curychu. Nikdo neví, co bude dál. Trochu naděje některým dala zpráva, že skandinávská letadla snad ještě poletí. Linka do Kodaně hlásí v 10.30 možnost nástupu do letadla. Ale ještě ve 12 hodin letoun stojí na rampě. Rovněž o jediné lince do ČSFR. JU 314 z Bělehradu přes Prahu a Vídeň zpět do Bělehradu, plánovaný odlet 13.30, v poledne ještě nikdo neví, zda poletí. Voláme s kolegou lékařem na ěs. velvyslanectví v jugoslávské metropoli. „Máte nějaké zpráCílem sankcí je zastavit krveprolití v Bosně a Hercegovině a přimět všechny strany jugoslávského konfliktu, aby zasedly к jednacímu stolu. Co do rozsahu jsou sankce ještě tvrdší než ty, které Rada před dvěma lety zavedla proti Iráku poté, co okupoval Kuvajt. (Pokrač. na str. 14) vy ' ptáme se a name situaci, rvii ský hlas však žádné zprávy nemá. (Pokračování na str. 14) (Pokračování tut str. 2) sankce ш proti Jugoslávii rozsáhlejší než proti Iráku NEW YORK (bor, s použitím ČSTK) - Rada bezpečnosti OSN v sobotu schválila zavedení rozsáhlých sankcí proti srbskočernohorské federaci, kterými se Jugoslávská svazová republika dostává do naprosté světové izolace. JUDr. VLADIMIR ^EZAC HÁJIL PJSID^NTY, KTI=RE HANILA JEHO VLAS JNI^STR ANA. RIKA: — Zaneseni ideologie do prava je mkovstina JUDr. Vladimír Řezáč (KSČM) nemohl učit na právnické fakultě, protože nebyl v KSČ. Když do ní vstoupil, hájil disidenty. Jako opoziční poslanec a místopředseda ústavně-právního výboru se v uplynulém volebním období zase nedostal ani jednou služebně do zahraničí... ■ Kolují o vás různé zvěsti, jste s vlastní stranou neměl problé-my. Se stranou ani ne, ale s vysokým důstojníkem Sboru nápravné výchovy ano. Ten si na mne postěžoval na okresním výboru. Byl tam ale rozumný člověk a doporučil mu, ať si udělá pořádek ve věznicích, aby příslušníci nemlátili vězně, a nestěžoval si na obhájce, který plní řádně své povinnosti. ■ Musel jste ale prožívat dilema: hájil jste disidenty, které pronásledovala vaše vlastní strana... Prožíval jsem to jako asi každý přesvědčený dialektik, který věděl, že vývoj se ubírá na základě velice vážných rozporů ve společnosti. Jako právník jsem si uvědomoval, že je z pohledu práva a ústavního práva Třeba to, že jste v minulostí byl v kontaktu s Výborem pro ochranu nespravedlivě stíhaných. Obhajoval jsem v okrese relativně nejvíc klientů stíhaných pro trestné činy proti republice. V letech 1983-1985 jsem obhajoval jednoho ze známých signatářů Charty 77 a VONS. Podařilo se mi ukončit případ zproštěním obžaloby a navíc jsem protestoval proti porušování práv obviněného. Na základě toho tehdejší ústavněprávní výbor ČNR vrátil к přepracování ministru spravedlnosti к přepsání celou zprávu o stavu vězeňství. ■ Byl jste už tehdy členem KSČ? Samozřejmě. ■ Pak mě těžko přesvědčíte, že vedoucí úloha KSČ naprosto jasný nesmysl a že je v rozporu s ústavním principem rovnosti. Netajil jsem se s tím. Na podzim 1981 jsem na semináři předsedů mírových okresních rad prohlásil, že situace v Československu je neúnosná, a že pokud se něco nestane, že to se socialismem skončí špatně a s KSČ také. Bylo jasné, že střední generace nemůže nic prosadit proti přestárlému vedení strany. Naše okresní komise čs. mírového hnutí dospěla v září 1988 к závěru, že pokud se otevřeně neřekne, že 21. srpen 1968 byla agrese, okupace, bude žít společnost v pokrytectví. Zajímavé bylo, že i ti přítomní zástupci mírového výboru a pracovník UV KSČ se s námi ztotožnili. ■ Byl a jste stále kritický к vlastní straně. Proč jste do ní vstupoval? Mám naprosto jednoznačně sociální cítění. Rodiče byli a jsou bezpartijní. (Pokračování na str. 3)