Rudé Právo, říjen 1992 (II/231-256)

1992-10-01 / No. 231

strana 2 ZPRAVODAJSTVÍ Z DOMOVA Vláda navrhla zrušit federální rozhlas a televizi PRAHA (Vlastní zpráva) - „Federaci se odebírá právo zřizovat vyda­vatelské podniky, provozovat rozhlasové a televizní vysílání,“ prohlásil ve středu ve FS při odůvodnění návrhu novely kompetenčního zákona místopředseda vlády ČSFR A. Baudyš. Podle jeho vyjádření po přijetí zákona nosti federace rovněž vypustilo vyšetřo­by mohlo takové vysílání vzniknout - v případě, že by federace trvala i po 3I. 12. - jen na základě dohody národních rad. Obdobně nebude moci federace zřizovat ani organizace šířící audiovi­zuální programy a zpravodajské agen­tury. Podle tohoto návrhu by se z působ­vání trestných činů proti bezpečnosti stá­tu podle trestního řádu. Federaci se v ná­vrhu svěřuje shromažďování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení a bezpečnost státu ve vztahu к zahraničí, což je vlastně rozvědně informační čin­nost. kterou by mělo provádět FMV. Vláda navrhla zrušit federální minis­terstva zahraničního obchodu, práce a sociálních věcí, kontroly, dopravy, spojů a pro strategické plánování, dále Federální výbor pro životní prostředí a Federální úřad pro hospodářskou soutěž. Uvedl to ve středu ve FS místo­předseda federální vlády M. Cič, když mluvil o dalším vládním návrhu novely kompetenčního zákona. Bude-li tento ná­­vrh zákona schválen, na úrovni federace bude dále působit pouze pět ministerstev: financí, zahraničních věcí, obrany, vnit­ra a hospodářství. Podle návthu na pře­rozdělení kompetencí mezi federaci a re­publiky by měla být federaci svěřena ve většině oblastí pouze možnost zákonné úpravy. Hlasovat o obou návrzích zákonů se má ve čtvrtek. (ada, nig) čtvrtek 1. října ♦ RP DÁLNOPISEM • PLATNOST ODBĚRNÍCH POU­KÁZEK na pohonné hmoty Benziny Praha a Benzinolu Bratislava skončila 30. září v celé ČSFR. Nepoužité odběrní poukázky lze zaslal к proplacení nejpo­zději do 31. 10. odštěpným závodům Benziny, kde byly zakoupeny. Od I. 10. lze odebírat pohonné hmoty v čerpacích stanicích na platební karty CCS, s. r. o., nebo za hotovost. • NEVYFÄRAT Z PODZEMÍ 16 října jsou rozhodnuti slovenští horníci, jestliže do 15. října nedostanou konkrétní odpověď na řešení mzdových otázek, jak jim to nedávno slíbil premiér V. Mečiar. Uvedl to ve středu předseda odborové or­ganizace Dolu Handlová K. Klár. • FUNKCÍ ÚSTŘEDNÍHO ŘEDI­TELE STV pověřilo ve středu předsed­nictvo SNR Petra Malce. Od 30. září od­volalo z této funkce M. Kleise. • JAKÉKOLI SPEKULACE o po­dílu pracovníků Řízení letového provo­zu ČSFR na nezákonném jednání v sou­vislosti s pokusem o přepravu vrtulníků Mi-8 přes čs. území do Chorvatska jsou podle tiskového mluvčího ŘLP ČSFR J. Klase nepravdivé a vzhledem ke kompe­tencím v čs. letectví naprosto vylouče­né. Uvedl to v prohlášení, které ve stře­du obdržela ČSTK. • TZV. ZÁJMOVÉ OSOBY byly v krajích vybírány podle vlastních po­znatků. a nikoliv na základě příkazů z centra, vyplynulo ze zpráv z kontrol­ních průzkumů na krajských správách SNB. které byly čteny ve středu v Táboře v hlavním líčení s bývalými funkcionáři FMV F. Kindern, A. Lorencem a K. Vy­­kypělem. • UŽ POUZE JEDINÉ MINIS­TERSTVO vznikne podle předsedy vlá­dy SR V. Mečiara na Slovensku, a to slo­venské ministerstvo obrany. V. Havel opět aktivně v politice... (Pokračováni ze str. I) I ty však označil za „nepříliš vhodnou a pravděpodobnou alternativu“. Tématem středečního asi hodinového rozhovoru bývalého ěs. prezidenta se zástupci poslaneckého klubu ODS ve FS v čele s prvním místopředsedou F. Šedivým bylo současné projednávání zá­konů souvisejících s rozdělováním fede­race a tvorba české ústavy. „Zjistil jsem, že máme velmi blízké názory. Byl to velmi přátelský a otevřený rozhovor,“ řekl Havel. Setkání se uskutečnilo v bý­valé prezidentské rezidenci v Královské zahradě Pražského hradu, jejíž část si pronajala nadace pro rozvoj Pražského hradu, jejímž je Havel předsedou. „Identifikuji se se základní politic­kou linií vládní koalice, ale to nezna­mená, že nemohu mít na to či ono vlastní názor,“ prohlásil později, před večeří s V. Klausem. V. Havel. К otázce, jaké vztahy mezi oběma (Pokračováníze sir. I) Zpravodajka RP se týž den zepta­la předsedy ODS V. Klause, co říká myšlence ratifikačního referenda. Klaus ji kategoricky odmítl. Řekl: „My jsme proti adjektivům neboli pří­vlastkům. To znamená, že průhledná hříčka některých opozičních stran, když usilují lacinou argumentací o no­vé volby a pokoušejí seje nazývat refe­­rendem. tak teď. když už se to stalo tro­šku omšelé a bylo třeba obrátit kartu, tak se karta obrátí tím, že se ke slovu re­ferendum přidá adjektivum ratifikační. Celá hra, celá argumentace pro a proti referendu dávno odehraná, jakoby pod novým praporem začíná stále znovu. Já myslím, že je to skutečné průhledný manévr a je zbytečné vynakládat teď novou sílu na nové kolo, měsíce, měsí­ce probíhající naprosto totožné argu­mentace. Argumentace pro a proti tomu referendu by byla naprosto totožná, ja­ko byla proti tomu referendu bez slo­víčka ratifikační." Místopředseda ODS M. Macek na otázku RP. zda ODS na návrh ČSSD o ratifikaci každého způsobu zániku fe­derace referendem přistoupí, odpově­děl: „To je zřejmě otázka příštích pří­padných jednání, ale dnes ještě vů­bec není rozhodnuto, zda к nim do­jde. Výkonná rada ODS byla o tomto návrhu pouze informována, ale sta­novisko к němu nezaujala.“ Podle I. Fišery (ČSSD) se obě stra­ny jednoznačné shodují, že problém je třeba vyřešit rychle, neboť jsou po­škozovány zájmy ČSFR i ČR. Je ovšem ještě nutné jednat s dalšími kluby. Obdobné setkání s ODS měli i poslan­ci LSU. Jak nám řekl předseda klubu LSI) L. Dvořák, pro LSU je řešení na­vržené sociální demokracií přijatelné. Jistá snaha o kompromis byla podle Dvořáka zřetelná na obou stranách. muži panují, český premiér řekl, že „me­zi stovkami otázek od New York Times (informovali jsme o tom i> RP 30. 9.) pad­lo i slovo napjaté' vztahy. Replikoval jsem slovem křehké. Nic hlubšího v tom není.“ Můžeme se dobře doplňovat, do­dal V. Havel. „Náš vztah rozhodně ne­pociťuji jako vztah nějaké rivality ne­bo soupeřem',“ dodal. Havel dále prohlásil, že dostal signál, podle něhož by se měl sejít s V. Mečia­­rem. V. Klaus odmítl myšlenku jedno­stranných kroků a siláckých gest v přípa­dě odmítnutí příslušných zákonů týkají­cích se zániku federace. Ze strany V. Mečiara snaha o setká­ní s V. Havlem není - vyplynulo to ze středečního večerního telefonického roz­hovoru ředitele tiskového a informační­ho odboru Úřadu vlády SR B. Géciho pro TK SR. Údajný signál, o němž hovo­řil Havel, označil Géci ze slovenské stra­ny za nepotvrzený. (de) Na případný souhlas s pozměňova­cím návrhem ČSSD jsme se zeptali i představitelů některých dalších posla­neckých klubů, které si ale svá stano­viska ještě vzájemně nevyjasňovaly. Podle J. Orla (KDU-ČSL) přišel ná­vrh o rok později a klub ho podpořit nehodlá. I v případě, že by se na něm shodla vládní koalice, zřejmé KDU­­ČSL pro jeho přijetí nebude hlasovat. „Pro nás je rozhodující faktor času a ta­to cesta vše odsouvá,“ prohlásil Orel. Stanovisko poslanců LB není - jak nám řekl L. Kostya - dosud jednotné. „O ničem takovém nevíme,“ shodli se dotázaní ředitelé úřadů práce v zápa­dočeských okresech. „Počet pendlerů dojíždějících z našeho okresu za prací do Bavorska se ustálil kolem tří tisíc," V zásadě návrh neodmítají, neboť re­ferendum - i když tzv. čisté - zůstává hlavním požadavkem LB. Jsou tu však některé obavy, vycházející z tvr­zení místopředsedy federální vlády M. Čiče, že ratifikační referendum, pokud by vyznělo ve prospěch zachování ČSFR, stejně nelze realizovat,“ uvedl Kostya s tím, že vlk se nažere a koza zůstane celá. SDL - slovy M. Borguly - stále trvá na prvotním projednání zá­kona o dělení majetku, a to i v případě možné podpory návrhu ČSSD. OD NAŠICH ZPRAVODAJŮ řekl RP například Jaroslav Kraus, ře­ditel Úřadu práce v Chebu. „1 díky to­mu máme na 1400 volných míst jen 200 hlášených zájemců o práci.“ Při hledání příčin planého rozruchu jsme však narazili na informaci, že v posledním období skutečně došlo к propuštění některých našich občanů zaměstnaných na druhé straně hranice. Jak jsme zjistili v Hofu, našim lidem tu konkurují Němci, kteří dojíždějí ze Saska a Durynska, z tzv. nových spol­kových zemí bývalé NDR, kde je mi­mořádně vysoká nezaměstnanost. „Ale v našem okrese se to už nepro­jevuje,“ ujistil RP Hubert Rudolf z pracovního úřadu ve Weidenu. „Od bývalé NDR je to к nám sto kilometrů a s tachovským okresem sousedí­me...“ Především z Tachovska pracu­je jen ve Weidenu a okolí přes 4000 li­dí. „S omezováním nepočítáme, třeba­že u nás máme zhruba stejné množství našich bez práce,“ zdůraznil pan Ru­dolf. Podobné situace, jak sdělil RP Toni Fischer, ředitel tamního úřadu práce, je i ve Zwieselu, sousedícím s Klatovy. Tady, v okrese s převážně sklářskou výrobou, zaměstnávají od nás na 900 pendlerů. A protože Zwie­sel leží ještě dál od bývalé NDR, neza­městnávají odtud téměř nikoho. „Po­kud některého pendlera od vás zdejší zaměstnavatelé propouštějí, je to vět­šinou v důsledku hospodářské situace. Sklo teď jde špatné," řekl RP pan Fis­cher. Nakonec se tedy ukázalo, že vůbec nejde o pendlery. Planý poplach vzni­kl zřejmě popletením několika infor­mací. V důsledku vyčerpání kvót při­dělených na letošní rok Českosloven­sku pro tzv. tříměsíční smlouvy o dí­lo bylo totiž před několika týdny zastaveno jejich vydávání. Tato po­volení však nebyla směřována do pří­hraniční oblasti Německa, ale do jeho vzdálenějších míst. A také jejich plat­nost -jak nás všude ujistili - nekončí naráz, ale postupně, tak jak jsou do­končovány práce, na které byla vydá­na. Budou-li vydávána i pro příští rok - to se ukáže. VÍTĚZSLAV HAVLÍČEK PLZEŇ (Vlastní zpráva) - Nemalý rozruch způsobila v západních Če­chách zpráva rozhlasu a některých novin, podle které čekala naše obča­ny přejíždějící hranice za prací do Německa poslední zářijový den „čer­ná středa“. Údajně měla skončit platnost jedné z vládních dohod, na je­jímž základě našlo 8500 našich zedníků, truhlářů, dřevorubců a dalších řemeslníků výhodné výdělky u německých firem. ODS odmítla kompromis s opozicí PRACOVNÍKU Pendleři mohou jezdit za prací nadále V Klaus а V. Havel zasedli ve středu к soukromé večeři v pražské restauraci Severín. Foto RP - Dorian Hanuš Návrh tiskového zákona... (Pokračování ze str. I) „Padla už čísla, že jde o částku 40 až 60 miliard korun, kterou by měla Česká republika zaplatit Slovenské republice za nemovitosti nacházející se převážně na jejím území. Tím by ovšem platila dlouhou dobu za obludný a nesmyslný stav, který tu nastolil mi­nistr Dzúr a jemu podobní,“ řekl Ma­cek. Na otázku RP, zda přece jenom vláda přistoupí к finančnímu oceňo­vání federálního majetku pro pří­padné budoucí kompenzace, místop­ředseda Macek odpověděl, že pokud se prosadí územní princip dělení ja­ko hlavní, nebude to nutné. Ministr obrany připustil, že po pon­dělním zasedání Rady obrany jsou mu jasné úkoly, které teď před armádou stojí. Tím hlavním je příprava jejího rozdělení к datu zániku federace. К rozporu mezi členy HZDS ve fe­derální vládě a jejich politickým ve­dením Macek řekl, že první místopřed­seda vlády R. Filkus podle svých slov informoval 12. září vedení HZDS a 21. září jeho politické grémium o přípravě a zásadách zákona o dělení majetku. Macek potvrdil, že otázka dělení armá­dy bude jedním z hlavních bodů další schůzky vedení ODS a HZDS. 1. Andrejčák řekl, že podle něj budou příští zákony samostatných republik o státním občanství natolik vstřícné, že „umožní občanům České republiky službu v armádě SR a naopak“. Dále uvedl, že Rada obrany vojákům z po­volání potvrdila tříměsíční lhůtu к to­mu, aby se rozhodli pro jedno či druhé státní občanství a mohli podle svého uvážení přejít do armády druhého stá­tu podle zvoleného občanství, úž v těchto dnech probíhá mezi důstojníky Čs. armády nezávazná předběžná evi­dence jejich uvažované státní přísluš­nosti. Federální vláda včera s účinností od 1. října odvolala na jejich vlastní žádost náměstka ministra zahraničních věcí M. Palouše a náměstka ministra zahra­ničního obchodu L. Martáka. KATEŘINA PERKNEROVA Podle ministra Tótha byla velká část zlata SBČS převzata ze slovenského státu (Pokračování ze str. I) Podobně by tomu mělo být při roz­dělování pohledávek ČSFR vůči Mezi­národnímu měnovému fondu. Po zavedení vlastní měny bude slo­venská strana uvažovat o zavedení pev­né a nebo „plovoucí" měnové parity s ČR. což však také záleží na tom, zda se podaří mezi oběma nástupnickými republikami uzavřít měnovou unii, do­dal J. Tóth. К většímu přílivu zahraničního kapi­tálu na Slovensku by měly podle vyjá­dření J. Tótha přispět daňové úlevy pro zahraniční subjekty ochotné podnikat v SR. I když o jejich rozsahu se ještě in­tenzívně diskutuje, je reálný předpo­klad. že podnikatelským zahraničním subjektům zaručí SR daňové úlevy na dva až pět roků a bankám do 10 let. Zlato je součástí celkových devizo­vých rezerv Státní banky českoslo­venské (SBČS) a může být rozděleno v jejich rámci. Sdělil to ve středu tis­kový mluvčí SBČS Martin Svehla. SBČS spravuje rezervy zlata v celko­vém množství asi 105 tun. Vývoj těch­to rezerv je účetně evidován ód roku 1920, kdy jejich stav činil 6,5 tuny. „SBČS nemá к dispozici doklady, po­dle kterých by bylo možno spolehlivě identifikovat rezervy slovenského státu po skončení druhé světové války,“ uve­dl M. Svehla. □ Ve středečním Deníku ČST se J. Tóth vyslovil к interpretaci svých výro­ků ze včerejší tiskové konference. Vy­jádřil se v tom smyslu, že byla zkresle­ná. Uvedl, že na otázky, zda ví, že Slo­venská republika při vzniku Čs. repub­liky v r. 1945 tam vložila určitý zlatý poklad, odpověděl, že o tom ví z novin, neví přesně, jaká je, to částka, a na dru­hou otázku, jak se to bude dělit, řekl, že by se to mělo dělit jako v manželství, tj. každý partner si vezme to, co přinesl, a o to. čeho nabyli společně, se oba roz­dělí. M. Kováč, předseda FS, řekl, že to. co Slovenský stát vnesl při obnově Čs. republiky po 2. světové válce, předsta­vuje menší část. Podle něj možná 6-7 procent z existujících devizových re­zerv. (sid) □ O tom, jak byly vytvářeny rezervy centrální banky slovenského státu - Slovenské národní banky - najdeme zmínku v jednom z mála dochovaných dokumentů, výroční zprávě této banky z roku 1939. Netýká se zlata, ale devi­zových rezerv, které měly podobně jako zlato existenční význam pro udržení mezinárodních hospodářských vztahů nového státu. Výroční zpráva Slovenské národní banky uvádí, že „ve smyslu mezistátní dohody s Německou říší nám bylo Protektorátem Čechy a Morava uvolněno jako devizový ná­rok v částce Ks 100 000 000, v roce 1939 odčerpáno Ks 45 915 605“. Další výroční zpráva o rok později zazname­nává i druhou polovinu tohoto stomilió­­nového převodu z protektorátu, v jehož pozadí stála „dohoda s Německou říší". Tato dohoda tak vyřešila spor o dě­lení majetku Národní banky Česko­slovenské, který se rozvinul po vy­­tvořéní Slovenské národní banky v dubnu 1939. Popsán je v analýze historie česko-slovenských vztahů v letech 1938-39, kterou zpracoval v polovině loňského roku Ekonomic­ký ústav ČSAV. Studie připomíná i dobový komentář z listu Přítomnost, který „dohodě s Německou říší“ předcházel: „Pokud jde o (Slovenskou) Ná­rodní banku, budou slovenské nadě­je na rozdělení jejího majetku zkla­mány. Slovensko bylo vždy pasivní po stránce deviz, nikdy nemělo do­statečný vývoz, aby to stačilo aspoň na zakoupení nezbytně nutných su­rovin dovážených z ciziny. Nemá te­dy Slovensko u pražské Národní banky к očekávání žádný podíl na devizách a valutách. Tím méně ovšem ve zlatě („.)“ (zf)

Next