Stadión, leden-červen 1954 (II/2-25)

1954-01-15 / No. 2

B vánočních svátcích sehrálo naše druhé represen­­tační mužstvo ledního hokeje několik utkání na mezinárodním turnaji pořádaném v Budapešti za účasti mužstev Maďarska, Polska a Rumunska. Naši represen­tanti, kolektiv, ve kterém se uplatnili nejen staří zku­šení hráči (Klůc, Nový, Staněk, Ujčík, dr. Ceé), ale i mladí (Nepomucký, Pleticha, Seiler a další), přesvědči­vě porazil všechny soupeře: Rumunsko 18:0, Maďar­sko 16:0a Polsko 8:1. Pro rozvoj ledního hokeje v širším měřítku se v lidově demokratických státech teprve vytvářejí podmínky: v Polsku letos otevřeli již druhý zimní stadion a v Bukurešti se dočkají otevření prvního umělého kluziště ještě v tomto roce. A také v Maďarsku letos znovu ožívá zájem o lední sport. Naše mužstvo se v Budapešti osvědčilo i jako dobrý učitel. Representanti pomáhali instruovat na příklad rumunské hokejisty. A pro nás je první přátelský turnaj hokejistů spřátelených zemí počátkem k záslužné práci: pomoci vyzvednout lední hokej v zemích lidové demokracie na evropskou úroveň. Prozatím jsme si tuto činnost dávali do plánu - nyní budeme mít příle­žitost i v ledním hokeji osvědčit nejpřátelštější vztahy ke sportovcům Maďarska, Polska a Rumunska. Mladičký Šůna zaútočil na branku Rumunů. POČÁTEK ZÁSLUŽNÉ PRÁCE V utkání Československo-Rumunsko zvítězili naši 18 :0. Na snímku boj Seilera s rumunským obráncem. gpÉ ílBjKBjŠČ __ ____ Z utkáni Čechoslováků s Maďarskem (které předtím překvapilo vítězstvím nad Polskem 3 :2). Naši vyhráli 16 :0; útočí Staněk. Každý, kdo provádí nebo někdy prováděl nějaký sport, a dokonce každý,, kdo jenom přihlížel a radoval se z her a sportů, ví, jak důležitá jsou tato dvě slova. Jak se musí doplňovat, aby se dostavil úspěch, aby perná příprava, učení, společné úsilí bylo korunováno vítězstvím. Dokonalá obrana bez útočného náporu obvykle vyzní v ne­uspokojivou plichtu; a zase čilá útočnost s kolísající, nepevnou a drolíci se obranou se v celém výsledku ukáže marná. Na sklonku vítězného třiapadesátého roku jsem se s našimi sportovci dělil o radost nad potěšitelnou bilanci růstu naší tělovýchovy. O kolik jsme skočili dopředu proti roku 1946 a o jaké mile proti rokům předválečným ? Ale v radosti se člověk nevyhne zamyšlení nad příčinami vyšinuti našeho sportu mezi nejsportovnější národy světa. Jak jsme se octli mezi prvními z prvních, kteří pro nás byli kdysi nedosažitelní? A tu sportovec přichází na Jistinu jistin, na pravdu, stojící kvádrem v základech života. Už ví, že tělovýchova je neroz­lučně spojena s veškerým ostatním životem. Nikdo nemusí sportovce přesvědčovat, že na vyprahlé, zplundrované půdě může tu a tam vyrůst divizna nebo i slunečnice, ale životo­dárný lán příštích pecnů zazlátne jen a jen na zdravém, zkypřeném a ošetřovaném poli. Tak je to s námi a s naším sportem. Prudkým, odhodlaným útokem jsme vzali do svých rukou zemi, která nám patřila, a kterou panstvo změnilo v úhor svou nenasytnou chamtivostí. OBRANA A ÚTOK JAN MAREŠ Naučili jsme se moudře hospodařit a úhory se mění v rodící lány, živořeni se mění v sílu, pokulhávání se mění v pevný, radostný krok. Už jsme zkusili, že dobrý hospodář musí stále a stále dávat svůj rozum a svůj pot, aby mohl hojně sklízet. Dává, aby dostal. Věnuje práci svou sílu, aby ještě větších sil nabyl. Naši sportovci-hospodáři při přehlídce vykonaného váži zkušenosti a je jim jasno: Všechna ta veliká radost nám není přáno jen pro několik věnců, pohárů a plaket; je pro sílu o zdraví dalších tisíců a milionů, je pro zítřky a roky a,desíti­letí ... Proto je třeba vzít rozum do hrsti a dobře si spočítat, co potřebujeme, abychom nezůstali dlužni, abychom nezpomalili v půli cesty. Potřebujeme ve všem a všude zesílit a zpevnit obranu. Obranu všeho krásného, co za uplynulé doby vybojovali naši stateční, odhodlaní a milující soudruzi. Zajistit obranu svo­body a samostatnosti, dobyté v krvavé válce; zabezpečit pohodu práce a mír, který nám přeje radosti mládí a života; jako oko v hlavě opatrovat svaté přátelství se sovětskými sou­druhy o se všemi dobrými lidmi, stojícími společně s námi kolem slunce. Musíme dát síly a nápor i do útoku! Do útoku proti všemu starému, co podlamuje naše nohy, co nás zdržuje při vyra­žení. Proti zlovolnému šeptáni lží a pochyb a zlehčování našich úspěchů. 5 větší vervou zaútočit proti kazisvětům a jejich názorům, proti mistrům bomb a válečných poplachů. Proti jejich slouhům, kteří lákají mladé ze sportovních kolbišť na bojiště panských cizineckých legií. Silněji musíme zaútočit i na zbytky stařiny v nás samých. Pak obrana s útokem vykonají své dílo. Z našich rukou vyjde pak ještě více a ještě krásnějších věcí, bude ještě více síly a více radosti. A z toho pro sportovce plyne další sedmi­mílový krok dál a výš. Tak je to všechno spojeno! Jak na to? Na metodu se ptáte, která nám to pomůže zdolat co nejdříve? Tak ať je prvním bodem v plánu každého sportovce začít od sebe. Nejen tělo provětrat a rozhýbat, ale i mozek a duši. Z pohodlných zákoutí vyhnat a vyházet vše­chno, co vadí pohledu do slunce a do větru, vyrvat z duše a z mysli všechno, co páchne stářím. Nechat v sobě jen živě mládí, které nás pak neopustí oni při šedinách, ani při hro­madách let. A s věčným mládím ať se někdo zkusí porvat a potýkat! Vyhrajemel t—------------------—■—----------— -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------— S neskrývaným nadšením uvítali naši sportovci-lyžaři toužebně očekávaný první sníh. Však už bylo na čase! Ovšem tak čistě provedený přeskok o jedné holi, jak ho na titulním snímku předvádí Miroslav Vaněk z Vysoké školy pedagogické, si může dovolit jen všestranně vyspělý lyžař. /

Next