Stadión, leden-červen 1963 (XI/1-26)
1963-01-04 / No. 1
FRANTIŠEK VODSLOŇ, předseda ÚV ČSTV esáté výročí Stadiónu stojí jistě ve znamení mnohých blahopřání i různých přání do budoucna. Já však bych chtěl u této příležitosti nejen se připojit k těmto blahopřáním, ale říci několik slov k úloze časopisu v minulosti, a zejména s pohledem na nové úkoly, které před námi vyvstávají v souvislosti s rozvojem tělesné výchovy. Celá působnost časopisu je neoddělitelně spjata s vývojem naší tělovýchovy. Již to, že za posledních 10 let vzrostl odběr ze 40 000 na 105 000, svědčí 0 jeho značném významu a o zájmu mezi čtenáři. Každý časopis má své specifické poslání. Je tomu tak i u dnešního Stadiónu, který před deseti lety velmi správně navázal na dobrou tradici časopisu Stadion, vydávaného Federací proletářské tělovýchovy. Je to slavná tradice, která je nerozlučně spjata s revoluční činností FPT za bývalé předmnichovské republiky. Je pochopitelné, že tehdejší Stadion a dnešní Stadión mají zcela rozdílné posláni, ba dokonce je velký rozdíl 1 v poslání Stadiónu v uplynulém desetiletí a v nastávajícím obdobi. Vždyť před 10 lety se i ve Stadiónu názorně obrazilo úsilí o sjednocení tělesné výchovy na vyšší základně, než tomu bylo předtím. V tomto období náš lid budoval socialistickou společnost, i v tělesné výchově se vytvářely předpoklady pro její socialistický obsah. Proto nebylo jednoduché v časopise Stadión názorně ukazovat v určitém sledu všechny tyto události, a to nejen je podchycovat obrazem i slovem, ale i působit na ně a ovlivňovat je. Tuto úlohu Stadión v podstatě plnil dobře. To je to nejpozitivnější, co je dnes nutno kladně hodnotit. Jeho úroveň se retrospektivně nejlépe poznává podle toho, jakou úlohu v této uplynulé době ve prospěch tělovýchovného hnutí sehrál. Myslím, že z tohoto hlediska není třeba dělat zvláštních velkých korektur. Stadión se snažil ukazovat všechny změny, ke kterým docházelo v průběhu tohoto vývoje v naší tělesné výchově, a to jak pokud jde o růst masovosti a zejména sportovní výkonnosti, tak i z hlediska jejího organizačního i ideového zaměření. Jeho působnost nesahala jenom dovnitř naší organizace, ale i mimo ni, ba dokonce za hranice naší vlasti, o čemž svědčí značný zájem v některých zemích o odběr Stadiónu. To je dokladem, že Stadión správně ukazoval na souvislost našeho sportu s mezinárodním sportovním děním. Tyto dobré základní vlastnosti Stadiónu bude nutno i nadále vyhodnotit a vycházet z těchto zkušeností i pro budoucnost. Je nutno si především uvědomit - v souvislosti s budoucností -, že uplynulých deset let bylo působení časopisu Stadión poněkud v jiném obdobi, než do kterého celý náš národ, a tím i sportovní hnutí, vstupuje. Je to období budování vyspělé socialistické společnosti, ve kterém půjde o velice závažné ekonomické otázky, které budou řešeny na základě rozvoje socialistických výrobních sil, rozvoje vědy a techniky, a to ne již jenom v rámci našich hranic, ale celého socialistického tábora - jak to ukázal XII. sjezd naší Komunistické strany Československa, který stál ve znamení této nové epochy, ve znamení bratrské spolupráce všech socialistických zemí a proletářské solidarity. Také před tělesnou výchovou v naší zemi i ve všech socialistických zemích se rozvíjejí zcela nové perspektivy. Půjde zejména o zajištěni toho, aby veškerá mládež cvičila a sportovala, aby celé tělovýchovné hnutí přešlo k intenzivnějšímu zajišťování obsahu tělesné výchovy, jak o tom bylo jednáno na posledním zasedání ÚV ČSTV. Aby byl zajištěn růst nejen masovosti, ale i výkonnosti v naši tělesné výchově. K tomu bude potřeba vytvořit některé základní podmínky, jako je výchova cvičitelů, trenérů apod., a zejména aby se od všeobecných proklamaci přešlo ke konkrétnímu řízení v celém tělovýchovném hnutí na základě úzké koordinace práce s těmi složkami, které mají též o tělesnou výchovu pečovat, tj. s ČSM, ROH a školami. V tomto období, jak bylo zdůrazňováno i na XII. sjezdu KSČ, je mimořádná pozornost věnována komunistické výchově mládeže. Je to vážný a dlouhodobý úkol, na jehož plnění musi úzce spolupracovat a jednotně výchovně působit všechny složky v naší zemi. Právě tak je v nastávajícím období kladen velký důraz na vzdělání, na znalosti v souvislosti s rozvojem vědy a techniky, s rozvojem výrobních sil. Proto otázka vzdělání přestala být soukromou záležitostí v naši zemi a stává se společenskou nezbytností. A tak na vzdělání a na tělesnou výchovu nelze již pohlížet jen z hlediska zájmů a potřeb jednotlivce, ale celé společnosti, z hlediska zájmů a potřeb naší ekonomiky. Vždyť chceme, aby tělesná výchova byla nejúčinnější prevenci a sloužila ke zdrávi a zdatnosti našeho lidu, zejména mládeže, aby všichni byli schopni pro práci i obranu naší vlasti. Časopis Stadión bude muset v nastávajícím období ještě těsněji spolupracovat s ostatními časopisy, aby mohl svým způsobem co nejlépe působit a nejúčinněji pomáhat v propagaci těchto nových směrů v tělesné výchově. Jako je v celém životě naši společnosti nutno dnes a denně vysvětlovat mnohé otázky, tak i v tělesné výchově budou v tomto ohledu hrát stále větší roli naše časopisy, a mezi nimi v nemalé míře i Stadión. Bude záležet na tom, jak vystihnout všechny ty pozitivní vlastnosti a zevšeobecňovat dobré zkušenosti našeho tělovýchovného hnutí. To pochopitelně není možné bez živého kontaktu s hnutim a bez znalosti názorných příkladů z tělovýchovné činnosti. Bude nutno vycházet z nových výhonků uplatňování spolupráce zejména s ČSM, se školami, s ROH, z tělesné výchovy v pionýrských organizacích, závodech a jinde, a propagovat je. Zvláštní pozornost pak bude nutno obrátit k naší vesnici, kde tělesná výchova je mnohde hlavní náplni kulturního života mládeže. Vždyť oblíbeným se stává právě tento časopis nejen pro své krásné snímky, ale že také dovede správně uhodit na pravou strunu pokrokového citění a myšlení našeho lidu, našich sportovců a pracovníků. V tomto směru nemá žádný jiný časopis tak bohaté možnosti jako Stadión. Správně voleným obrazem může to nové co nejlépe vystihovat a popularizovat. Za uplynulé desetiletí však Stadión vychovává nejen své čtenáře, ale i ty, kteři jej tvoří, tj. redaktory. Na nich pak pochopitelně záleží, jak tep života našeho hnutí správně vystihnout správně na něj působit. To proto, aby a Stadión mohl v dalších letech ještě více proniknout do řad našich sportovců a naši sportovní veřejnosti. Ukazovat jim to vše, co je opravdu na sportu, na tělesné výchově krásného a přitažlivého. Vést je, aby se stali dobrými čtenáři a( diváky na našich stadiónech a ve sportovních halách nebo u televizorů. Hlavně však, aby sami aktivně tělesnou výchovu pěstovali, a tak poznali na vlastních zkušenostech její blahodárnost. V tomto ušlechtilém poslání do dalšíih let přeji našemu Stadiónu mnoho úspěchů. B ŠŤASTNOU CESTU! Neuvěřitelně rychle uplynulo 10 let od vyjiti prvního čísla našeho Stadiónu. Tehdy si určil navázat a pokračovat v pokrokové revoluční tradici časopisu Stadion, který na počátku třicátých let vydávala v buržoázni republice revoluční dělnická tělovýchovná organizace - Federace proletářské tělovýchovy. Je samozřejmé, že charakter obsahu dnešního Stadiónu se od tehdejšího podstatně změnil. Tehdy dělnická třída v čele s KSČ bojovala za svržení moci buržoazie, za vítězství socialismu. K tomu pomáhaly i různé masové organizace vedené komunisty, z nichž FPT - jako organizace převážně dělnické a zemědělské mládeže - sehrála důležitou úlohu. Ideologickou výchovu prováděla FPT v intencích strany, v duchu učení marxismu-leninismu. Tímto duchem byl prolnut i tisk FPT, zvláště obrázkový časopis Stadion,,,čtrnáctideník pro tělocvik, sport, skauting, hry a kulturu pracujících“. Listujeme-li ve Stadionech z roků 1930, 1931 a 1932, vidíme, jak se v nich zrcadlí doba nástupu těžké hospodářské krize, kdy 24 % dělnictva nemělo vyšší mzdu než 10 Kč týdně, doba těžké politické krize, kdy buržoázni vláda začala ustupovat před fašistickými provokacemi. V takových poměrech, kdy vrcholil boj o skývu chleba, kdy zadlužení zemědělských usedlostí dostupovalo 30 miliard, kdy se bojovalo o základní demokratická práva, vycházel Stadion FPT. Proletariát krůtě doplácel na svou politickou roztříštěnost, zaviňovanou zrádným odporem pravicových sil proti jednotné dělnické frontě, o niž k prospěchu všech usilovala KSČ. K revoluční cti komunistické avantgardy je nutno konstatovat, že přes nejbrutálnější teror, k němuž patřily i přečasté konfiskace tisku, šlo revoluční hnutí kupředu, vystupňovaná obětavost překon~ VILÉM MUCHA. nositel Řádu Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu