Stadión, leden-červen 1964 (XII/1-26)
1964-01-03 / No. 1
NÁZORY Prosim vás, mohli byste mi napsat, jestli je k dostání knižka 0 krasobrusieni? je to můj nejoblíbenějši sport a je mi velice 1 ito, že i já nemohu být lepši bruslařkou. Bydlim v malé vesnici. V okresním městě není žádný kroužek, je až v Č. Budějovicích, které jsou od nás vzdálené přes 60 km. V zimě chodím bruslit každý den, ale co je to platné, když si nás nikdo nevšimne a neřekne, tak to dělej a tak ne. E. BICANOVÁ, přadlena n. p. Jitex, Písek V důsledku mimořádně příznivých sněhových podmínek v loňské zimní sezóně byly zásoby lyží v obchodě úplně vyprodány. Přes veškerou snahu získat ve výrobě zvýšen í dodávek nebylo naše jednán i úspěšné, neboť výroba je vázána plněním dodatečně zvýšených exportních úkolů. Také dodávky z dovozu v letošním roce nelze uskutečnit ze stejných důvodů. Pokud jde o dodávky dětských běžek, je jejich vývoj ve výrobě skončen. Podle informaci, které jsme dostali od n. p. Sportovní a technické potřeby Praha, nemohlo být s jejich výrobou v letošním roce (1963 - pozn. red.) započato hlavně z kapacitních důvodů a dále pro neukončené cenové jednáni. F. KÁRA. ředitel Sdružení obchodu průmyslovým zbožím, Praha Soudruzi ze Stadiónu přijeli do naší podhorské obce, aby se přesvědčili, jak u náš žijeme nejen po stránce tělovýchovné, ale i po kulturní. Co viděli, co slyšeli a jaký si udělali úsudek, jste si přečetli ve Stadiónu č. 40. Článek měl velkou odezvu, zabývalo se jim plénum MNV, a zástupce ONV pro školství a kulturu, který byl tomuto plénu přítomen, měl s sebou Stadión a všemu přítomnému občanstvu při hodnocení kulturní činnosti prohlásil, že článek ve Stadiónu z 99 % rystihl skutečnou situaci kulturně masové práce v naši obci. Nebude snad neskromné, když uvedu, že velmi vyzdvihl práci naší tělovýchovné jednoty. To ovšem neznamená (to si sebekriticky přiznáváme), že nemáme zlepšovat výchovně propagační činnost. Pomoc redaktorů Stadiónu neskončila tím, že uveřejnili kritický článek. V Měsíci čs.-sovětského přátelství jsme za pomoci Stadiónu uspořádali tělovýchovnou akademii. Sál byl doslova nabit a celá řada občanů se již do sálu nedostala. Bačkory u televizorů zůstaly tentokrát opuštěny. E. MATOUŠEK, náčelník Tj Sokol Horní Jiřetín Ve Stadiónu č. 47 jste se snad poprvé zmínili o kolektivu, který by měl být odrazovým můstkem k získáni pracujících pro aktivní odpočinek, tedy o tělovýchovné radě. V závodě AZKG má tělovýchovná rada 15 členů a nutno zdůraznit, že nikoli sportovních expertů, ale obětavých pracovníků, kteří většinou ani nejsou členy tělovýchovných jednot. Tělovýchovná rada zorganizovala řadu soutěží, například závody na lyžích, stolní tenis, šachy, kuželky, střelba, orientační závody, nohejbal, odbíjená, kopaná. Účast byla velká. Vždyť jenom kopané se zúčastnilo 300 hráčů, dále bylo 100 hráčů a hráček stolního tenisu, přes 100 odbijenkářů atd. JOSEF KUBÍK. AZKG, Praha 9 1 N eklepejte na dveře revizorů. Nesnažte se ani vyzvídat u nerudných prokurátorů, kteří v tomto směru nemohou posloužit jednacím čistem, tim méně postřehy. Tak se totiž věci nemají, i když se nedá zásadně říci, že v dokladech mnohých tělovýchovných jednot je všechno košer, hlavně v účtováni diet fotbalistů a v odměnách dobrovolných trenérů. I když nelze hovořit o pravovérném chmatáctví. přece se jenom krade. Proto titulek nehodláme přesadit. Na vtipu často není nic legračního. Řekněte si třeba: Jel jsem pohodlně ve vytopeném vagónu. Nebo: Kvašňák a Masopust zaplatili příspěvky tělovýchovné jednotě. (Lze dosadit jména snad všech předních sportovců.) Známky pro průkazky ČSTV si jednoty většinou vyzvednou. Dostanou je za dvacetiprocentní nominální cenu. Jak známo, dospělí piati ročně 24 Kčs, 80 % z této částky s; ponechá jednota. Neni třeba, abyste nám psali protestní dopisy a nabízeli důkaz, že zrovna Kvašňák i Masopust si nejzákladnější povinnost členství vyrovnali. Praxi v jednotách je totiž možné charakterizovat zhruba takto: za toho, kdo dal dva góly, uhradí známky oddíl. (Že by měli zrovna tito dva platit, mi tecf přišlo legrační proto, že jen samotná jejich účast na hřišti plní oddílovou pokladnu.) Kolik oddílů si asi naříká na úbytě kasy. ale od svých členů příspěvky nevybírají!? Je mylné, že tato částka trn z paty nevytrhne: sečítejte členy a roky ... Příspěvky nejsou jenom finanční, ale také morální záležitostí. Pojdme však za dalšími zlodějíčky. Na nedělní boj naši milé Lhotky s odvěkým rivalem. Je to málem utkání století, ale vybírá se jenom do čepice. Zaspali jsme převrat: už se nedává — jako kdysi o hodech v den svátého Barnabáše — místo krejcaru zlatka! Fanouškové soupeřova mužstva dají urážlivě málo, protože o zisk se oddíly nedělí. A jak to je s autobusem? Volná mista obsadili fanouškové zdarma. Že to jsou všechno maličkosti? Prosím, ale suma sumárum to již něco hodí. Divíte se. že s penězi nemůžete vyjít, čekáte na podporu nadřízené složky, děláte smutné oči na všechny strany ... Je vám to zapotřebí? Je to důstojné? Tělovýchovná jednota představuje velkou společenskou hodnotu, má mít proto vážnost i hrdost. V protiargumentech poukazujete na hospodaření jednot někdejšího Sokola, kde byla velkým zdrojem příjmů filmová představení. čiperní funkcionáři ani ted nevzdychají. ale jednají. Vezměte si třeba zábavy. Dají se pořádat různě. Mají-li jenom uhradit režii, pak je opravdu lepší neplést se hostinskému do jeho starostí. Zábava, na KDO U VÁS KRADE? které jednota získá nějaKou tisícovku, stojí starostí. Předpisy dovolují o karnevalech, plesích a podobných radovánkách nejen tomboly, ale také bufet z vlastních zdrojů, Příklad: Jiskra Votovice čítá 150 členů, má se čile k životu na hříšti i v tělocvičně a ze dvou karnevalů a z jedné posvícenské zábavy získala za minulý rok (po uhrazení režie 8000 Kčs) čistých 6000 Kčs. Obětaví funkcionáři do toho dali organizační um, hospodyňky soutěživost a pochopení. V kole byli všichni, vždyf i bufet může jet na směny. Dohromady to byl skvělý pocit sounáležitosti. Pokročme však k dalším zlodějíčkům. Z mnoha stran slyšíme, že si mladí nepovažují inventáře a rekvizit. Všechny výhody pokládají za samozřejmé. To je složitější problém, začíná už v rodině, kde se dává dětem zhusta velké kapesné bez úmyslu se alespoň občas zeptat, za co se utratilo. Žáci a dorostenci nevidí u hráčů prvého mužstva hospodárný vztah k majetku, proč bychom tedy měli začínat s plísněním u mladých? Dorostenečkům pereme dresy a není nám hanba. Tam. kde si opatrují fidlátka sami, mají k nim laskavější vztah. (Na vyprání si vydělají sběrem nebo brigádami.) Je z toho zcela zákonitě delší životnost věcí. A jestli ještě pamatujete na svou sportovní mladost, pak partu v družstvu držely i tyto dobrovolné povinnosti. 0 chmatácích se zde opravdu nemluvilo. Může se však do pozítří hovořit o mnoha věcech, které po stránce subjektivní i objektivní nenaplňují žádné trestní jednání. Nad vším. co se děje, visí peníz. Jestli nám bylo například zatěžko dát na viditelně místo oznámeni hokejového utkáni, nečekejme, že někdo přijde k nízkým mantinelům mrznout. 0 této možnosti přece nevěděl! Ve vzduchu visí peníz a vaší liknavostí do pokladny jednoty necinkne. Místní rozhlas do omrzení hlásí, že by se místní dojnice měly i v mrazu více činit, ale ani zmínka o kravkách vás netrkne, abyste vložili do místních tlampačů oznámku o utkání. Konkurence papučového sportování u televizorů je nepříjemná, ale mnohý občan přijde z upřímného (a pěkného) patriotstvf, jiný ze škodolibé zvídavosti, jestli Franta Bureš používá hokejky na hraní nebo jako opěry. V každém případě to bude náš vděčný divák, který rád zaplatí a pomůže tak aktivní finanční bilanci. A pokud už je opravdu nutné ukázat prstem, tak prosím: největším zlodějem ve vaší TJ je pasivita. A laxnost. A nečinnost. A zbůhdarmé schůzování, ze kterého nevzejde konkrétní činnost. V tom případě jste staří, unavení, nehodní být v organizaci, která má mít ve znaku mladost a věčný ruch. po P roti gustu žádný dišputát, říkal mlynář v Babičce. Nesledoval jsem pečlivě televizní seriál. Nevím proto, zda při těchto slovech točil pan otec vesele pikslou či jaký šlágr vyhrával Kudma na flašinet. Nebo se Hortensie začervenala? To je konečně vedlejší. Nemohu se však zbavit dojmu, že proti mnohému gustu by dišputát neškodil. Přišel k nám do redakce chlapec. Snad mu bylo osmnáct, snad devatenáct let. Žádal informaci, pojede-li výprava Čedoku do Tokia na olympijské hry. Zájezd to rozhodně nebude levný, a tak pozeptání, kde vezme tolik peněz, bylo celkem logické. Odpověděl stroze. Má po maturitě, dostal pěkné místo. Domů mnoho peněz nedává, šetři si. Celkovou sumu doplní otec. a také děda přidá. Proč by tedy nejel? Na jeho vzezření bylo vidět, že cesta k srdci rodiny vede žaludkem. Teříšek mu utěšeně vystupoval zpod zimníku. Snad právě ona yypouklina vedla k dalším otázkám o sportech a sportovcích. Postupně jsme přecházeli od lehkých otázek až k chytačkám. Znal hodně, všechna čest. Byl to sportovní Ivančo, živá kronika olympijských her. Už už jsme se vzdávali, a v tom posledním okamžiku padla tři slova s otazníkem. Vy také sportujete? Začervenal se a pronesl nesměle: ne. Proti gustu žádný dišputát. Tady je však nutné oponovat. Ten hoch má sice dobré, sportovní gusto, ale kde zůstala ta vlastni část, sportování a cvičení, ten vlastní zdravý PROČ NEJEDE DO TOKIA? základ? Proč se rozkmotřila kultura ducha s kulturou těla u toho hocha? Proč? Jednou byl cvičit a hned ho honili na bradla. Nemá prý dost smyslu pro kolektiv, není pohybově nadaný, bál by se smíchu. Jednou se hlásil do oddílu kopané, ale nevzali ho a neřekli, kam má jít. Plavat se nenaučil, protože matka měla strach, aby se neutopil. Čekal, že se ve škole založí sportovní kroužek. Mezi kamarády by se nestyděl. On zase vynikal v jiných předmětech. Kroužek nezaložili. Ovšem, o sport zájem má, to jsme si mohli ověřit. Dokonce vlastní i permanentku na Dynamo. Nemělo by cenu mentorovat a zvedat karatelsky prst. Hochu, hochu, měl jsi jít cvičit a nenechat se odradiL Právě tělovýchova tě naučí smyslu pro kolektiv. Na škole jsi měl dbát o založení kroužku ty. Nač čekat? Ani ijiatka tě neměla zadržet! Plavat ses měl naučit. Čerta starého. Spíš bychom se měli zamyslet trochu my. Kolik usneseni jsme již přijali... Na kolika schůzích jsme si „rozřikávali problémy, jejichž provedení za účelem získání mládeže je prvořadou otázkou“! Sypejme si popel na vlastní hlavu. Ten chlapec nemusel shánět informaci o čedokářském zájezdu. Ten mohl třeba jet do Tokia jako reprezentant. Je to škoda. Možná, že v nejbližších dnech opět zasedneme a budeme schůzovat. Budou padat slova o mládeži. Proti gustu žádný dišputát. Chyba! Přiznejme si to. Místo mnohdy planých řečí se pustme raději do práce s mládeží. Af nám neutíká jen na zájezdy Čedoku a Turisty za sportem, ale raději af běží nejprve na hřiště. Tam ji vedme! Jinak budeme mít mnoho odborně-sportovněvyspělých tlouštíků s infarkty ve třiceti letech. -ub