Stadión, červenec-prosinec 1971 (XIX/27-52)

1971-07-07 / No. 27

1 I pro nás platí, že jak a kolik dnes budeme investovat do naší mládeže, taková bude zítra celá naše socialistická tělesná výchova. Z rozpracovaných závěrů XIV. sjezdu KSČ v ČSTV Turistické zítřky Turistika patří do skupiny svazu, od nichž se. očekává, že- přispěji výraznou -měrou ke zvýšeni členské základny tě­lovýchovných svazů. Organizováním pest­ré, rozmanité činnosti vzbudí zájem o aktivní tělovýchovnou činnost i mezi neorganizovanými. Očekávané dobré výsledky budou vkladem k plnění závě­rů XIV. sjezdu KSČ. V Kolíně např. chystají „Pochod po stopách dělnického hnuti na českobrodsku*. V odboru tu­ristiky brněnské Zbrojovky pořádají růz­né soutěže, v nichž lze nejen získat od­znak, ale i naučit se plavat a jezdit na kanoi. Nedávno skončil pátý ročník „Mezinárodního srazu přátelství" ve Sta­rém Městě a na 15.—18. července je svoláván I. sraz Českého svazu turistů do Velkých Karlovic. Očekává se pře­devším účast mladých, jimž se dostane příležitosti dokázat, čemu se naučili. Evy mířily do Brna V rodinách řidiček automobilů bylo ve třetím červnovém týdnu pozdvižení. Vo­zy se myly, leštily, opravovaly i upra­vovaly, protože čekala cesta do morav­ské metropole. To redakce časopisu „Za volantem” přišla s dobrým nápadem vy­užit mezisezónniho období k turistické­mu srazu a využit pohostinství brněn­ských Interhotelů. Řidičky měly v Bmě připraven bohatý a pestrý program, jely i minisoutěž s cílem ve Svratce a hlav­ně — mohly si popovídat o svých ra­dostech i strastech za volantem. Každá Toho měla na srdci až, až. To víte, v každé rodině je manžel, který auto nerad půjčuje a když, tak s hodně ky­selým obličejem či nepříjemnou průpo­vídkou. Navzdory tomu se Evám za vo­lantem líbilo a všechny si říkaly: Za rok na shledanou I Hovoří starý trenér „Od té doby, co chodím do disciplinár­ni komise, nemusím čist soudničky. Sly­ším tam příběhy, které by ani Franta Němec nenapsal. Měli jsme tam ne­dávno hráče, který napadl diváka." - Proč - zeptal jsem se. „,Seděl jsem večer před zápasem v ka­várně hotelu, v němž jsme byli ubyto­váni/ vyprávěl hráč u komise. .Přisedl si ke mně jakýsi tlouštík a »dobrý den, pane H.«, povídá. »Jsem rád, že vás vidím živého a veselého. Je vám dob­ře?« — ,Proč by nebylo?' divil se H. — »Mně se totiž o vás dnes zdálo«, poví­dá pán. »Viděl jsem Vás v rakvi s ble­dými tvářemi, kolem hořely svíce, byl jste v černém, na nohách lakýrky, v klo­pě chryzantému, bylo to deprimujici«.'" — A co hráč? „Rozčililo ho to. ,Nemáte-li co lepšího k vyprávěni, tak- mlčte ľ řekl jsem mu. .Nejsem citlivý, ale poslouchat o své mrtvole před důležitým zápasem ne­chci.' .Nerozčilujte se hned,' ohradil se tlouštík. ,Já za to nemohu, že jsem vás ve snu neviděl u sklenky vina. Spá­lili Vás v Motole.' ,Dejte pokoj,' ohra­dil se H., ,my máme hrobku na Olša­nech.' ,To je možné, ale pro mne jste byl v urně v Motole. A měl jste pohřeb třetí třídy. Pomyslil jsem si, takový fot­balista by měl mít lepši pohřeb. Ani hudbu jste neměl/" — Jak to dopadlo? „Hráči vzkypěla krev. ,Už toho mám dost/ křičel. ,Mne nezajímá váš po­chmurný noční život. Já potřebuju před zápasem klid/ — .Vzrušujete se/ poví­dá tlouštík. .Dostanete infarkt. Už vám nabíhají žíly. Mé sny se vždycky splni­ly/ - .Vyrazil jsem z lokálu a celou noc jsem nespal,' řekl nám H. u ko­mise. ,Druhý den jsem hrál špatně. Bě­hem zápasu jsem spatřil tlouštíka v první řadě hlediště, zuřivě fandil proti nám. Tak jsem se neudržel/" — Potrestali jste ho? „Ne," usmál se shovívavě stařík. „Po­čkáme, až jestli tlouštík podá trestní oznámeni. Ale prý má jen utrženou kra­vatu.” — Buďte zdráv — rozloučil jsem se. To je pomocnice Na olympijských hrách v Mnichově se chce kdekdo přiživit. Když ne jinak, aspoň kouskem reklamy. Manekýnka Alžběta předvádí nový model plavek na pozadí, vytvořeném stavbou olympijské vesnice. Docela stylově vzala do ruky i kropici hadici, aby proudem vody po­vzbudila rašící trávník. Zalévala právě tak dlouho, dokud neklapla spoušť. Pak už ji olympijské hry nezajímaly. Busbyho nástupce Nástupcem manažera Manchesteru Uni­ted sira Matta Busbyho se stal čtyři­­ačtyřicetiletý Ir Frank O'Farrell. Hrával kdysi v útoku liverpoolského Evert onu a poslední dva roky šéfoval Leicesteru City. V prvním roce působeni s nim se­stoupili do II. divize, v příštím roce tým znovu postupoval. Busby, který je obdi­vovatelem pracovních metod O'Farrella, je s volbou svého nástupce spokojen. Merckxova předpověď Ještě před startem Tour de France si zajel Eddy Merckx do Mendrisia, kde se pojede 5. záři mistrovství světa pro­fesionálů na silnici. Merckx, spolu se dvěma druhy z mužstva, projel 16,8 km dlouhý okruh a vyslovil názor, že obtíž­ností nesnese letošní trať srovnáni s Nurburgringem či holandským Zolde­­rem nebo anglickým Leicesterem. Dob­ré vyhlídky předpovídá Merckx Italům Bitossimu a Dancellimu, stejně jako Belgičanům de Vlaeminckovi nebo Le­monoví . O svých šancích vůbec neho­vořil. Není však tajemstvím, že by rád stanul po čtyřech letech na nejvyššim stupni, v duhovém trikotu světového šampióna. Killy lupičem V Cervinii, kde je koncem června sníh, se zranil při filmovém natáčeni italský bobista Maurizio Compagnini. Pracoval jako „stunt-man", náhradník za hvězdu, byl vymrštěn ze sněžného auta a přejet druhým „snowmobilem". Poranil si těž­ce páteř, zlomil klíční kost a utrpěl těž­ké rány. Byl to už čtvrtý podobný pří­pad při natáčeni tohoto amerického filmu, ve kterém hraji hlavni role Jean- Claude Killy, Vittorio de Sica a Da­nielle Gaubertová. Nejtěžši roli má Killy. Hraje gangstera, který uloupí čtvrt miliónu ve zlatě, prchá před po­licii divoce krkolomnými svahy a musí při tom riskantně skočit z ledovce, ale neunikne. Pro tento skok mu „stunt-ma­­na” nedali. Neúspěšná novinka Evropská federace amatérského boxingu musela zrevidovat své rozhodnuti. Měla záměr, aby se o tituly mistrů Evropy v Madridu bojovalo s rukavicemi, je­jichž úderová plocha je bile natřena. Španělští pořadatelé nabídli rukavice domáci produkce, ale požadovaná bě­loba byla na ně nanesena dodatečně a při boji opadávala jako listí se stro­mu. „Boxeři vypadali při předvádění jako napudrovaní Pieroti," komentoval novinku člen mezinárodni jury Herr­mann Krause z Hamburku. A tak se fe­derace vrátila ke klasickým jednoba­revným rukavicím. Dík za práci Přes půl tisíce pře­vážné mladých tu­ristů přišlo na me­moriál Václava Hel­­lera na třídenní mezinárodni puto­váni Sedlčanskem. Na trase cesty v Častoboři v tábo­ře TJ Tatra se sešlo mnoho těch. ktere Václav Heller od jejich nejútlejšiho f dětství dovedl vy chovávat k lásce k naši přírodě, a naučil je zdravě žit, mit radost z každé hodiny prožité v kli­du v přírodě. Není mnoho těch, kteří se věnuji jen práci s mládeži v takovém rozsahu, jako to dělal V. Heller (na snímku). Byl i velkým propagátorem vodáckého sportu na pionýrských tábo­rech. Memoriál Václava Hellera sym­bolicky vzdává hold jeho celoživotní práci. Proto také přišlo těch půl tisice mladých turistů - mezi nimi i hosté z Polska, NDR a Maďarska - na Sedl­­čanské putováni. Byl to jejich dik za jeho práci, o které se mnoho nemluví, ani nepíše, je totiž tak trochu bez re­kordů a atraktivnosti. Husarský kousek Povedl se strakonickému továrnímu jezdci 8. Stašovi, který na Velké ceně r-Jičíně vyhrál dva závody v jediném­­dnu. To samo o sobě není ještě nic zvláštního. Překvapilo však, že Staša přivedl vítězně do cíle svůj stroj ČZ 350 i ve třídě půllitrů. A zde se sešla přece vynikající konkurence. Zdá se, že právě ve Stašovi roste nástupce F. Šťastného, který se právě v tomto závodu loučil s aktivní činnosti. Nejslabší a rekordní Wembleyské finále Poháru mistrů mezi Ajaxem a Panathinaikos bylo zatím fi­nančně nejúspěšnějši. Stotisícové hlediš­tě, v němž bylo 30 000 Holanďanů a právě tolik Reků, bylo vyprodáno. Te­levize uskutečnila přímý přenos do pět­advaceti zemi, s denním zpožděním se přenášel zápas do zemi Latinské Ame­riky, Afriky, Austrálie a na Nový Zé­land. Odhaduje se, že u obrazovek se­dělo 190 miliónů diváků. Příjem byl asi 660 tisíc dolarů. Tak tedy ve všem re­kordní. Ale odbornici soudí, že fotba­lově ta bylo nejslabší finále v šest­náctileté historii Poháru mistrů. S vyloučením veřejnosti • Od poloviny června až do konce sezó­ny se hrála všechna soutěžní fotbalová utkáni v Tunisku na uzavřených hřištích. Rozhodlo tak tuniské ministerstvo pro mládež a sport v důsledku těžkých vý­tržností, ke kterým došlo v El Menzahu, kde se 13. června hrálo pohárové utká­ni mezi ES Tunis a týmem Sfaxu. Sfax vyhrál 1:0 a nepříčetní fandové pora­ženého klubu zapálili tribuny, rozbíjeli skla aut i výkladní skříně a plundrovali obchody. Sedm policistů bylo při tom zraněno. Ministerstvo k tomu všemu roz­pustilo výbor ES Tunis. Corrida v televizi Americká televize se rozhodla poskyt­nout svým divákům podívanou na býčí zápasy. Získala nejslavnějšiho matado­ra současného Španělska, Manuela Be­­niteze, zvaného El Cordobés, zorgani­zovala corridu ve španělském městě Jaenu a přenášela jeji průběh umělou družici přes oceán. El Cordobés byl ve formě, složil své dva býky mistrov­ským způsobem a získal právo na nej­­vyšší pocty: z prvního býka obě uši, z druhého dokonce oháňku. Přenos však vyvolal v Americe řadu protestů u mi­lovníků zvířat. Když se to El Cordobés dozvěděl, prohlásil: „Moji býci smějí žit mnohem déle než ostatní a umírají čestnou smrti v boji. Jděte se jednou podívat na jatky a pak mi vyprávějte něco o surovostech vůči zvířatům.” Bolavé štěstí Dva rakouští rohovníci, kteří přečkali v madridském ringu vylučovací boje v mistrovství Evropy, museli ve čtvrtfiná­le předčasně opustit bojiště. A. Lorbeck v lehké váze utrpěl při utkáni s Chro­movém zlomeninu čelisti v 1. kole, R. Koleritsch v polotéžké váze ve druhém kole zápasu s Dánem R. Jensenem si zlomil levou ruku. I přes nespornou bo­lest byli oba Rakušané v sedmém nebi, protože se kvalifikovali pro olympijský turnaj 1972. Rakouský olympijský výbor si totiž značně zjednodušil olympijskou kvalifikaci a prohlásil, že právo účasti v Mnichově získá každý rohovník, který vyhraje aspoň jedno střetnuti. A to se této dvojici podařilo. Zbývajících pět členů rakouské výpravy prohrálo už v prvním kolel Personálie J. Plachý, náš nejúspěšnějši „půlkař", se podrobil s úspěchem operaci krčních mandli a léčeni zraněné Achillovy šla­chy. V najbližších dnech opět zaháji trénink a doufá, že v červenci se už objeví na startu některého z domácich závodů, f J. Havel, hokejista Sparty, se chlubí dvousetovým vítězstvím nad párem Kramerius-Pospichal. Poražení s výsledkem nesouhlasí a žádají odvetu na tři vítězné sady, jak prý je v teni­sovém životě zvykem. # I. Viktor, repre­zentační fotbalový brankář, trávil po skončeni ligové soutěže několik dnů za­sloužené dovolené. Věnoval ji úpravě chaty, kterou zakoupil od oddílového druha J. Masopusta. • D. Herda, levý křidelní útočník Slavie, si načasoval for­mu včas: před nástupem do základní vojenské služby. Doufá, že se při tra­diční přehlídce vojáků-fotbalistů uplatni natolik, že zakotvi na Julisce. Budeme mu držet palce I # E. Marešová, naše redakční sekretářka, která hájí barvy ligových odbijenkářek Startu, nevyluču­je možnost řáděnr-„tiskařského šotka", který uvádí toto družstvo na předposled­ním místě tabulky. Zdá se ji dokonce, že družstvo hraje docela dobrou odbí­jenou. Tak vida. # ... a na konec NEPRAKTA + SVANDRLIK „Mně se hned zdálo, že přes ten La Manche plavu nějak moc dlouho!" 1 *■’ 'M eMiuiáue' «i rT"B-\=?5 .1 ’ BHfr'- ,

Next