Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-09-12 / No. 111

trhy zboží _______ . 2 Odhad evropské produkce cukru Tisková agentura Reuter oznámila, že britská firma Woodhouse, Drake and Carey uveřejnila nedávno odhad produkce řepného cukru v Evropě v se­zóně 1969/70, podle kterého má dosáhnout 24,47 mil. tun suroviny (včetně SSSR). Zmíněná firma se při určování předvídaných změn v produkci opírá o odhady provedené firmou F. O. Licht, podle které evropská produkce cukru v předchozí sezóně 1968/69 měla být vyšší a dosáhnout kolem 25,40 mil. t. Podle předběžného odhadu firmy Woodhouse má v sezóně 1969/70 pro­dukce surového řepného cukru v zá­padní Evropě dosáhnout asi 10,9 mil. tun a snížit se tak proti výsledkňm předchozí sezóny, odhadovaným fir­mou Licht zhruba na 11,25 mil. t. Ve východní Evropě se má produkce cukru pohybovat na úrovni 13,6 mil. t proti 14,1 mil. t v sezóně 1968/69 (odhad firmy Licht). Padle informací agentury Reuter lze změny v produkci surového řep­ného cukru v západní Evropě odha­dovat takto (v tis. t): 1968/69 1969/70 A B Francie 2435 2400 NSR 2016 1975 Itálie 1322 1400 Velká Británie 996 980 Španělsko 708 700 Nizozemí 734 680 Belgie 589 550 Turecko 721 500 Rakousko 299 320 Dánsko 348 300 Švédsko 298 220 Řecko 98 140 Irsko 167 127 Švýcarsko 69 55 Finsko 50 42 A — odhad firmy Licht; B — odhad firmy Woodhouse sh 12. 9. 69 Více jaderných elektráren v SSSR Sovětský tisk nedávno oznámil, že na Urale byla zahájena výstavba další jaderné elektrárny vybavené rychlým reaktorem. Kapacita elek­trárny dosáhne bOO MW. Realizace programu výstavby ja­derných elektráren v SSSR byla - jak známo - zahájena v roce 1954. Tehdy byla uvedena do provozu první ne­velká elektrárna tohoto druhu o vý­konu 5 tis. kW v Obninsku ležícím 100 km od Moskvy. Sovětští odbornici vypočetli, že ná­klady jaderného paliva dopravované­ho do atomových elektráren u Mosk­vy, v Antarktidě či na Čukotce jsou prakticky stejné. Program výstavby jaderných elektráren kromě toho umožňuje vyrovnat na stejnou úro­veň náklady výroby jaderné energie v různých oblastech země, a to jak tam, kde je palivo drahé, tak tam, kde je levné. Dalším důležitým argu­mentem pro výstavbu sítě jaderných elektráren je otázka dopravy. Pro normální provoz elektrárny o výko­nu kolem 2 mil. kW používající níz­kokalorického podmoskevského uhlí, je třeba vytěžit, převézt a spálit roč­ně kolem 10 mil. t uhlí. Jeho přepra­va by si vyžádala 165 tis. vagónů. Jaderné elektrárně o témže výkonu postačí 2-3 vagóny jaderného paliva. V současné době je v Sovětském svazu v provozu několik atomových elektráren, mj. sibiřská, novovoro­­něžská, bělojarská, melekeská. Do­končovací práce se provádějí na třech blocích jaderné elektrárny v Novém Voroněži, na dvou blocích kolské elektrárny, v bilibinské elek­trárně na Čukotce a dalších. SSSR poskytuje pomoc při výstavbě jader­ných elektráren v Bulharsku, NDR, Madarsku a CSSR. Uralská elektrárna je třetí jader­nou elektrárnou s rychlým reakto­rem v SSSR; v současné době se za­končuje výstavba elektrárny tohoto typu v Melekessi (experimentální stanice) a na poloostrovu Mangyšlak v Kazachstánu. sh 12. 9. 63 Spotřeba uhlí v Itálii klesá Uhelné hospodářství Itálie stále ještě vykazuje tendence, které v někte­rých zemích EHS a ve Velké Británii již byly letos překonány. Spotřeba uhlí, jeho dovoz i těžba v italských dolech klesá — na rozdíl třeba od NSR, kde byl již letos zaznamenán růst všech těchto položek, včetně toho, že zásoby na haldách klesají. Uhlí ztrácí v italském energetickém hospodářství svůj význam. V roce 1966 činil podíl černého uhlí ve spotřebě energie ještě 4,1 °/o, v roce 1967 klesl na 4 °/o, v roce 1968 na 3,7 °/o a le­tos sé počítá již jen s 3,6 %. V minulém roce Itálie dovezla cel­kem 10,82 mil. t černého a hnědého uhlí; v roce 1967 činil dovoz ještě 12.20 mil. tav roce 1966 asi 11,09 mil. t. V roce 1967 vzrostl tedy do­voz proti roku předchozímu asi o 10 procent a v roce 1968 o více než 11 % klesl. Těžba v italských dolech na Sar­dinii, což je jediná těžební oblast, která má v uhelném průmyslu urči­tý význam, klesla v roce 1968 na 365 130 t (1967; 410 408 t), těžba hně­dého a rašelinného uhlí dosáhla v ro­ce 1968 pouze 1,73 (2,20) mil. t. Ve stejném roce bylo v Itálií spotřebo­váno celkem 11,19 mil. t černého uhlí, tj. o 11,3 % méně než v roce předchozím, kdy spotřeba činila 12,61 mil. t. Během prvních čtyř měsíců letoš­ního roku sice import uhlí vzrostl téměř o 25 % proti stejnému období roku 1968, avšak z tohoto údaje ještě nelze činit žádné závěry o vývoji během celého roku. Podíl uhlí, určeného pro domác­nosti, stále klesá. V roce 1968 bylo spotřebováno v Italských domácnos­tech jen 6,9 % z celkové spotřeby uhlí. Uhlí si uchovává ještě svůj vý­znam pro tepelné elektrárny, na kte­ré připadá 60 % celkové spotřeby. Hlavními dodavateli uhlí do Itálie zůstávají USA, které tam v roce 1968 vyvezly 3,60 mil. t, NSR (3,01 mil. t), Polsko (1,93 mil. t) a SSSR (1,59 mil. tun j. sh 12. 9. 63 Západoněmečtí oceláři požadují vyšší mzdy V uplynulých dnech se v západo­­německém ocelářském průmyslu rych­le rozšířila vlna stávek na podpo­ru mzdových požadavků. Jen narychlo svolané konference zástupců svazu zaměstnavatelů v průmyslu železa a oceli a odborové organizace kovoprů­myslu (IG Metali) zabránily zatím zastavení práce ve všech ocelárnách. První vyhlásili stávku oceláři firmy Hoesch AG v Dortmundu. Později se však připojil zaměstnanci koncernů Rheinische Stahlwerke, Mannesmann, Neukircher Eisenwerke, Klöckner- Hütte a další. Těžištěm stávkového hnutí bylo Porýní a Porúří. Podle zpráv tisku zastavilo do konce minu­lého týdne práci 25 000 dělníků, ale tento počet prý však zdaleka neod­povídal skutečnosti. Nový impuls k pracovním nepoko­jům dala IG Metali svým požadav­kem na 14 % zvýšeni mezd a platů pro zaměstnance průmyslu železa a oceli v Nordrhein-Westfalen, a to se zpětnou platností od 1. září t. r. Na­víc trvá mzdová komise této odboro­vé organizace na nezapočítávání vol­ných sobot do dovolené. Pro zhruba 230 000 zaměstnanců průmyslu železa a oceli by měla platnost dosavadních mzdových tarifů vypršet až 30. listo­padu. Za hlavní příčinu stávkového hnu­tí označuje IG Metali loňské osmi­procentní zvýšení mezd v kovozpra­cujícím průmyslu — které se však nevztahovalo na zaměstnace železá­ren a oceláren — a rekordní úroveň produkce v ocelárnách. Zatím platné mzdové tarify v že­lezářském a ocelářském průmyslu NSR byly dohodnuty k 1. červnu minulého roku na dobu 18 měsíců. K uvedenému datu došlo ke zvýšení mezd o 5 °/o a další zvýšení o 2 °/o bylo provedeno k 1. březinu t. r. V kovozpracujícím průmyslu se na­proti tomu zvýšily mzdy od 1. září 1968 o 8 % s platností do konce zá­ří letošního roku. V uhelném prů­myslu byly mzdové tarify dohodnuty do konce roku 1969. I v tomto sekto­ru se však počítá s předčasným za­hájením jednání o nových tarifech. Ke stávkovému hnutí v západoně­­meckých ocelárnách zaujala řada ve­doucích -hospodářských i politických pracovníků již koncem minulého tý­dne stanovisko. President průmyslo­vého svazu Berg vyjádřil politování nad tím, že se zahájením diskuse o nových mzdových tarifech se ne­vyčkalo do stanoveného termínu. sh 12. 9. 63 Význam bavlny pro Střední Ameriku V rámci snah o diverzifikaci hos­podářství v zemích příslušejících ke Stredoamerické oblasti volného ob­chodu (SOVO) se dostává do popře­dí zájmu pěstování bavlníku. Aktiv!­­zaci výroby bavlny na úkor kávy a banánů považují odborníci za důle­žitý předpoklad pro změnu ekonomic­ké struktury v této oblastí. Podle studie vypracované generál­ním sekretariátem SOVO se pěstitel­ské plochy bavlníku ve Stredoame­rických republikách mají rozšířit z 300149 ha na 394 239 ha v letech 1967/68 až 1969/70. Exportní příjmy za bavlnu po sestupné tendenci v údobí 1966 a 1967 loni opět vzrostly na 119 061 dol. Nejvíce bavlny vy­vezla Nicaragua, a to za 56 648 dol. (1968), na druhém místě byla Gua­temala se 41352 dol. a dále Salva­dor (14 811 dol.), Honduras (4 374 dol.) a Kostarika (1875 dol.). Hlav­ním odběratelem stredoamerické ba­vlny bylo Japonsko, které vytlačilo z pozice největšího importéra země EHS. Spotřeba bavlny v jednotlivých ze­mích SOVO je rozdílná. Zatímco Sal­vador spotřebuje 30,6 % z celkové produkce a Kostarika 29,1 °/o, připa­dá na Honduras a Guatemalu 15,6 %, resp. 12,7 %. Nicaragua si naproti to­mu ponechává pro vlastni potřebu pouze necelá 3 % z úhrnné produk­ce bavlny. sh 12. 9. 63 Z amerického trhu oceli Na americkém trhu oceli trvá i na­dále čilá poptávka domácího průmys­lu. Nedávno zvýšily nákupy ocelář­ských výrobků automobilové firmy, které začaly již dodávat modely ro­ku 1970. V souladu s tím stoupl rov­něž zájem o tenké plechy a ocelové pásy. Celkové dodávky domácích oce­lářských výrobků na vnitřní trh se ve třetím čtvrtletí odhadují na 20,9 mil. tun, což je rekordní množství pro tuto část roku. Velký zájem o ocel dává podnět k soustavnému zdražování ocelář­ských výrobků. Koncern US Steel Cor­poration ohlásil od 18. srpna nové zvýšení cen, a to tentokrát oceli pro výrobu generátorů a transformátorů o 14 dol. za kr. tunu. Krátce před­tím, zdražila tato společnost zhruba 47 % všech svých ocelářských vý­robků a pro vyšší ceny oceli se roz­hodly rovněž Inland Steel a Armco Steel. Zároveň však US Steel oznámila, že od 1. ledna příštího roku snižuje cenu železné rudy dodávané z oblas­ti Velkých jezer o 75 centů za dl. tunu. Toto rozhodnutí zdůvodňuje snahou o větší schopnost konkuro­vat rudě z ostatních zdrojů. Americké ministerstvo obchodu in­formovalo ocelářský průmysl, že pro čtvrté čtvrtletí letošního roku rezer­vuje pro zbrojní účely 995 000 tun oceli; je to o 21 % méně než ve tře­tím í druhém čtvrtletí. Uvedený kon­tingent představuje přibližně 5 % do­mácích dodávek oceli na trh USA předpokládaných pro poslední tři měsíce. sh 12. 9. 69 Pololetní výsledky Rheinstahl-Hütten Essenská firma Rhelnstahl-Hůtten­­werke AG vykázala v prvním polole­tí letošního roku průměrný měsíční odbyt ve výši 95,6 mil. DM. Proti srovnatelným údajům za rok 1968 to bylo o 15,1 °/o více. Hodnota měsíč­ních objednávek dosáhla 125,6 mil. DM ( + 37,5 °/o) a představovala tím absolutní rekord. Nejlepší výsledky zaznamenaly že­lezárny této firmy, které zvýšily od­byt o 22,3 % a příliv objednávek stoupl proti prvním šesti měsícům minulého roku dokonce o 47,5 °/o. Odbyt slévárenských výrobků Rhein­stahl Hütten vzrostl ve sledované do­bě o 8,6 % a příliv objednávek o 26,3 %. Ostatní výrobky vykázaly pří­růstek 11,5 % u odbytu a 23,7 % u objednávek. sh 12.9. 69 Těžba ropy a zemního plynu v SSSR Podle agentury ADN dosáhne podíl ropy a zemního plynu v sovětské pa­livové bilanci v letošním roce 59,9 %. Během prvních sedmi měsíců le­tošního roku vzrostla těžba ropy ve srovnání se stejným obdobím minu­lého roku o 8 mil. t a těžba zemního plynu o 4,5 °/o. Předpokládá se, že letos bude vytěženo 326 mil. t ropy a 185 mld m3 zemního plynu. Rostoucí těžba ovlivňuje kladně ne­jen průmysl, ale stále vzrůstá i po­čet domácností, vytápěných těmito druhy paliva. Více než 60 % oceli z martinských pecí a asi 10 % suro­vého železa je v SSSR nyní vyrábě­no s využitím ropy nebo zemního ply­nu jako paliva. sh 12.9.69 ■v Řecko rozšíří pěstování tabáku Řecká státní urganizace prn tabák předložila pětiletý program pro údobf let 1970 až 1974, který sleduje koordinaci obchodní politiky, rozvoj pro­dukce a podporu exportu tabáku. Program je označován za první reálný pokus o radikální ozdravění a reorganizaci řeckého tabákového hospodářství. Hlavním cílem navrhovaných opa­tření je zajistit maximální příliv deviz z exportu tabáku a odpovídající pří­jmy pěstitelům. To však vyžaduje zlepšení kvality tabáku, přizpůsobení nabízeného zboží požadavkům světo­vého trhu, stanovení norem pro do­dávané druhy a rozsáhlejší mechani­zaci kultivačních prací. Program při­hlíží dále k rovnováze mezi nabíd­kou a poptávkou, k řízeni produkce tabáku podle hospodářských a so­ciálních aspektů a ke snížení výrob­ních nákladů. Celková produkce řeckého tabáku se má zvýšit ze 109 250 t v roce 1970 na 118 500 t v roce 1974. Pro letošní rok se předvídá 108 000 t. Produkci určenou pro export (A) a pro domácí spotřebu (B) navrhuje program v tom­to množství (v 1000 tj: sh 12.9.69 R U orient. Burley 1970 82,75 12,0 14,5 1971 83,55 12,5 15,0 1972 84,60 13,0 15,5 1973 86,20 13,5 16,0 1974 88,00 14,0 16,5 Řecká organizace navrhuje rovněž postupné zlepšování a rozšiřování sortimentu, snižování obsahu nikoti­nu a dehtu a intenzivnější boj proti rncH innú m člrňHrňm Další rozvoj ropného hospodářství v Rumunsku V poválečných letech vykazuje rop­ný průmysl Rumunska stálý rozvoj. V roce 1967 byla produkce těžebního odvětví a rafinerií 4,2krát vyšší než v roce 1950. V obou odvětvích ropného průmys­lu — v těžbě a zpracování — jsou zřejmé poněkud rozdílné tendence. Zatímco těžba v uvedeném období stoupla z 5 047 tis. t na 13 206 tis. t, tj. asi třikrát, produkce rafinérií vzrostla 4,8krát. Stoupá tedy stále více úloha" zpracovatelského odvětví. V roce 1968 se vytěžilo 13,4 mil. t ropy. Během následujících pěti let má těžba zůstat zhruba na stejné úrovni. Rumunsko věnuje do rozvoje ropného průmyslu značné investice. Z veškerých investic, připadajících na rumunský průmysl v letech 1951 až 1965 odčerpal ropný průmysl té­měř 19 %. V roce 1967 investiční ná­klady do tohoto průmyslového od­větví vzrostly v porovnání s rokem 1965 o 11 %. Celkově je rozvoj ropného průmyslu zaměřen na maximální využívání tě­žené suroviny a na nejvyšší stupeň jejího zušlechtění. V letech 1960 až 1968 dodalo Rumunsko na zahranič­ní trhy 57 mil. t ropných produktů. V letošním roce má export celého širokého sortimentu ropných produk­tů, jako je benzin, oleje, mazut, as­falt, parafín aj. dosáhnout 4,5 mil. t. V současné pětiletce, která končí v roce 1970, mají náklady na těžbu ropy vzrůst o 14,4 % ve srovnání s předchozím pětiletým plánem. Před­pokládá se, že v roce 1970 má hodno­ta produktů, získaných z jedné tuny surové ropy stoupnout proti hodnotě z roku 1965 o 11,2 %. sh 12. 9. 69 Nové bauxitové doly v Maďarsku V Rákhegyi v středomacfarské župě Fejér se připravuje výstavba nového bauxitového dolu, v němž se má již v roce 1971 vytěžit asi 50 000 tun bauxitu a v roce 1974 při plné kapa­citě 350 000 t. Letos začala výstavba dalšího bauxitového dolu s předpoklá­danou roční kapacitou 400 000 tun; provoz zde bude zahájen v roce 1975. V Madarské lidové republice se loni vytěžilo 1,96 mil. tun bauxitu, z čehož bylo 665 000 tun určeno pro export. Za prvních sedm měsíců le­tošního roku byl maďarský export bauxitu v porovnání se stejným ob­dobím minulého roku o 10 % vyšší. sh 12. 9. 69 V. Británie zvyšuje vývoz vlněných textilií Představitelé britského vlnařského průmyslu jsou údajně uspokojeni po­sledním vývojem obratu na zahranič­ních trzích. V prvních šesti měsících letošního roku vyvezla V. Británie vlněné výrobky v hodnotě 77,8 mil. Lstg proti 71,4 mil. Lstg ve srovna­telné době loni. Podle mluvčího National Wool , Tex­tile Export Corporation je tento pří­růstek o 9 % pozoruhodný z toho dů­vodu, že k němu převážně došlo vět­ Řecký feronikl do Británie Londýnská firma Rudolf Wolff Spe­cial Metals zajistila zhruba 7000 dl. tun feroniklu z Řecka pro britský a španělský trh. Hodnota kontraktu činí přes 5 mil. Lstg. Uvedená firma do­stala výlučné zastoupení od společ­ností Greek Nickel Mine a Larco SA pro dodávky závodům British Steel Corporation a dalším britským a špa­nělským ocelárnám. Současná cena feroniklu, který ob­sahuje přibližně 30 % Ni, se pohybuje podle kvality od 2800 do 3700 Lstg za dl. tunu zatímco katódy Ni se na volném trhu prodávají za více než 5000 Lstg/dl. t. sh 12. 9. b9 šími dodávkami do zemí EHS, zejmé­na do Francie a Německé spolkové republiky. Také Japonsko zvýšilo do­voz vlněných textilií z V. Británie, přičemž bylo více nakoupeno vysoce hodnotných tkanin z česané příze. Více než čtvrtina vývozu v prvním pololetí 1969 připadala na tkaniny z mykané příze, jejichž hodnota stoupla proti srovnatelnému období loni z 19,2 mil. na 21,1 mil. Lstg. Export tkanin z česané příze činil 11,6 mil. Lstg, čímž byl o 0,5 mil. Lstg vyšší než ve stejné době roku 1968. Také zahraniční odbyt poloto­varů britského vlnařského průmyslu probíhal uspokojivě; vývoz česanců dosáhl hodnoty 14 mil. (v prvním po­loletí 1968: 12,1 mil.) Lstg, mykané a česané příze 11,3 (9,2) mil. Lstg. Vycházejíce ze skutečnosti, že k po­lovině roku 1969 příliv zahraničních zakázek zřetelně stoupl, očekávají představitelé tohoto průmyslového odvětví, že i v celém letošním roce dojde k lepším exportním výsledkům ve srovnání s rokem 1968. V loňskem roce dodala V. Británie vlněné zboží v hodnotě 147,8 mil. Lstg zhruba do 140 států; k nej významnějším odbě­ratelům patřily Spojené státy s 18,0 mil. Lstg, před Kanadou (14,1 mil. Lstg), Japonskem (10 mil.), NSR (9,1 mil.), Irskem (8,3 mil.) a Itálií (8,2 mil. Lstg). sh 12. 9. 63 Textilní průmysl v Nizozemí Podle zprávy nizozemského ústředního statistického úřadu vyvíjela *8 v tamním textilním průmyslu výše odbytu a počet pracovních sil v pnsled nich létech takto (A«odbyt v mil. Hfl, B = stav zaměstnanců k 31. 12.): textilního průmyslu, např. bavlnář­ský, usilují proto o nábor zahranič­ních dělníků, mj. z Turecka. sh 12. 9. S3 1967 1968 A B A B oděvní průmysl 1814,9 65 404 1971,3 64 737 textilní průmysl 3709,1 91655 4692,2 89 905 z toho: výroba bavlněného zboží, vlskózového hedvábí a lněných výrobků 1160,9 33 052 1276,1 32 043 vlněné zboží 441,6 11 975 443,1 10 802 pletací příze a punčochy 579,9 16 722 624,2 16 646 koberce 309,9 3 535 367,6 3 833 tkaniny z kokosových vláken 66,0 1 479 60,9 1 243 stuhy a pletené zboží 47,2 1 807 50,5 1600 ostatní výrobky 103,6 23 085 1 329,8 23 718 Z tabulky je patrno, že zároveň se vzestupem výroby klesl v nizozem­ském textilním i oděvfiím průmyslu počet zaměstnanců. Některé obory

Next