Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-07-22 / No. 88

Obchod a spolupráce Zahraniční obchod Spojených států s evrop­skými socialistickými zeměmi měl v roce 1968 nadále vzestupnou tendenci a dosáhl celko­vé hodnoty 415,5 mil. dolarů, což je o 43 mil. více než v předchozím roce. Jak oznámilo americké ministerstvo obcho­du, bylo do této oblasti vyvezeno zboží za 218,8 mil. dolarů a dovezeno do USA za 198,7 mil. dolarů; aktivum ve prospěch USA čini­lo přes 18 mil. dolarů. USA vyvezly do evropských socialistických zemí v roce 1968 toto zboží (v mil. dolarů); nemleté obilí 38,1, surovou bavlnu 18,1, sójo­vou moučku 15,8, sójové boby 6, kůže 10,7, mléčné produkty 7,2, jiné zemědělské produk­ty 18,9, dřevovinu 13,9, hlinik 12, chemikálie 9,8, strojírenské zařízení 6,8. Vývoz zeměděl­ských produktů činil celkem 123,5 mil. dola­rů, čili více než polovinu veškerého americ­kého vývozu. Dovoz USA z evropských socialistických ze­mí činil (v mil. dolarů): konzervovaná šunka a vepřové 40,2, kovy ze skupiny platina 14,9, další neželezné kovy 10,6, železo a ocelové výrobky 14,1, diamanty 10,3, kožešiny 9,2, chro­mová ruda 7,4, sklo a skleněné výrobky 8,1, textilie 5,7 a obuv 5,2. V roce 1968 se zvýšil obchod s Polskem, které je největším americkým odběratelem a dodavatelem z evropských socialistických zemí. Americký vývoz do Polska činil 82,4 mil. dolarů ve srovnání s 60,8 mil. v roce 1967. Dovoz z Polska dosáhl 96,9 mil. dolarů proti 91 mil. v předchozím roce. Americký obchod s ostatními evropskými socialistickými země­mi se v roce 19B8 vyvíjel takto (v mil. dolarů): ČSSR — vývoz 14,3 a dovoz 23,8; NDR — vý­voz 29,2 a dovoz 5,9; Rumunsko — vývoz 18,2 a dovoz 5,8; Maďarsko — vývoz 11,2 a dovoz 3,8; Bulharsko — vývoz. 4 a dovoz 3,7. Podle zprávy bulletinu „Európe“ předložila komise ES radě ministrů Evropského hospodář­ského společenství k posouzení první konkrét­ní návrhy v rámci společné obchodní politi­ky vůči socialistickým zemím. Jde především o seznam zboží, jehož dovoz z Polska, ČSSR, jakož i z Bulharska, Maďarska, Rumunska a Sovětského svazu do všech zemí EHS má být podle návrhu plně liberalizován. Seznam vý­robků dovážených z Polska a ČSSR, které jsou členy GATT, je podstatně širší a zahrnuje řa­du průmyslových výrobků, zatímco seznam li­beralizovaného zboží z ostatních socialistic­kých zemí se prakticky skládá ze zeměděl­ských produktů. Jak známo v prosinci 1968 rada ministrů EHS schválila usnesení, jímž se stanoví základní směry společné obchodní politiky „společného trhu“ vůči kapitalistickým průmyslově vyspě­lým zemim. Současně bylo dosaženo dohody o tom, že společná obchodní politika vůči so­cialistickým zemím má vstoupit v platnost do konce přechodného období EHS. V bulletinu „Európe“ se uvádí, že uvedené návrhy komise ES budou doplněny dalšími doporučeními, které je mají podpořit a rozší­řit sféru jejich působnosti. Největší zájem v zainteresovaných kruzích vyvolává otázka procedury v rámci EHS, která je nutná pro sta­novení objemu dovozních kontingentů. Toto bude oznámeno, až komise ES předloží své návrhy o jednotném režimu dovozu jednotli­vých výrobků, které nejsou zahrnuty do se­znamu liberalizovaných položek. Sovětský svaz a Japonsko se v zásadě dohod­ly o vzájemné výměně technických expertů, kteří by zajišťovali zvýšení výměny technic­kých informací a know-how. Podle zpráv z Tokia dohodl společný sovět­­sko-japonský hospodářský výbor vyslání ja­ponské delegace odborníků, která by zjišťova­la možnost stavby nových přístavů na východ­ním pobřeží SSSR. Jednání o možnostech dodávek přírodního plynu ze severního Sachalinu do Japonska má výbor zahájit letos v říjnu, až příslušná ja­ponská komise vypracuje potřebné podklady. Plán předvídá roční dodávku 2 mld m3 ply­nu na ostrov Hokkaido. Někteří japonští od­borníci však soudí, že takové množství plynu značně převyšuje potřeby průmyslu na ostrově a jiní zdůrazňuji, že přírodní plyn dovážený z Aljašky nebo i odjinud by byl mnohem lev­nější. Podle zpráv z oficiálních kruhů v Damašku poskytne Sovětský svaz Syrské arabské repub­lice úvěr na financování několika rozvojových projektů. Hodnota půjčky bude určena teprve po provedení hospodářského a technického průzkumu. Uvedené projekty zahrnují rozvoj ropného průmyslu, produkci energie, stavbu železnic, nákupy zemědělských strojů a výstavbu doku, přehrad a závodů na výrobu automobilových pneumatik. Dohodu o hospodářské a technic­ké spolupráci podepsal počátkem července v Moskvě syrský president Atásí. V Paříži se nedávno konala polsko-španěl­­ská jednání, jejichž výsledkem bylo rozhod­nutí zřídit konsulárně obchodní zastupitelství ve Varšavě a Madridu. Zastupitelství mají přispět k dalšímu růstu obchodní výměny mezi Polskem a Španělskem, která se v posledních létech pro obě strany vyvíjela příznivě. Kromě toho mají vykoná­vat příslušnou konsulární činnost, nezbytnou k řešení praktických otázek vyplývajících z ob­chodně konsulárních styků mezi Polskem a Španělskem. sh 22. 7. 69 svět hospodářství Ročník I • Číslo 49 (Světové hospodářství ročník X.číslo 88) • Cena Kčs 2,50 • 22. července 1969 Expanze západoněmeckého kapitálu Vývoz dlouhodobého kapitálu z Německé spolkové republiky dosáhl za loňský rok hodnoty 11,5 mld DM netto. Tím se západní Německo stalo nejvýznamnějším vývozcem dlouhodobého kapitálu na světě. Podle informaci, které ve své nejnovější mě­síční zprávě uveřejnila ústřední banka NSR, získaly zvlášť mimoevropské země velké část­ky. Do Spojených států amerických bylo za minulý rok dovezeno soukromého dlouhodobé­ho kapitálu ze západního Německa v částce netto 1,4 mld DM, ačkoli ještě v předcháze­jícím roce 1967 převyšovaly naopak americké kapitálové investice v NSR západoněmecké v USA. Kanada získala z NSR za rok 1968 netto 1,1 mld DM proti 380 mil. DM v roce 1967, Japonsko 500 mil. DM, zatímco v roce 1967 byla jeho bilance pohybu dlouhodobého kapi­tálu s NSR ještě vyrovnaná. Téměř pětina západoněmeckého vývozu dlou­hodobého kapitálu (netto) v minylém roce při­padá na členské státy ESVO, tj. 2 mld DM pro­ti pouhým 500 mil. DM v roce 1967. Jen půjč­ky-. které tyto země získaly loni v Nemecaé spolkové republice byly netto částkou kolem 670 mil. DM více než desateronásobkem jejich netto hodnoty v roce 1967. V prvé řadě šlo o umístění rakouských a dánských cenných papírů. Západoněmecké úvěry do zemí ESVO se za uplynulý rok zvýšily o 500 mil. DM na 700 mil. DM. Pokud jde o přímé investice, je­jích bilance za rok 1967 vykázala ještě přííiv kapitálových prostředků ze zemí ESVO do NSR v netto částce 360 mil. DM, avšak za rok 1968 představovalo saldo přebytek vývozu kapitálu NSR, a to ve výši 90 mil. DM. Přebytek vývo­zu západoněmeckého investičního kapitálu do zemí ESVO byl loni zaznamenán vůbec po­prvé. Italský trh kovoobráběcích strojů Slabá expanze italského průmyslu kovoobráběcích strojů v roce 1S68 byla pře­vážně důsledkem prudkého rozvoje výroby a odbytu v předcházejícím roce (po krizovém období 1S64—1966). Příznivý hospodářský vývoj na podkladě srp­nového zákona na podporu hospodářství se však v odvětví začal znovu projevo­vat koncem loňského a začátkem letošního roku. Jak oznámilo sdružení Unione Costruttori Italiani Macchine Utensili (UCIMU), stoupla výroba obráběček v Itálii v roce 1968 ve srov­nání s rokem 1967 ze 103 970 na 110 000 tun, tj. jenom o 5,8 %, zatímco přírůstek produkce v předchozím roce činil 60 %. Převážná část loňského roku se vyznažovala slabší poptáv­kou, takže domácí odbyt obráběček vzrostl v celoročním průměru o 22,5%» (před rokem o 76%) na 67 584 tuny. Jestliže se zároveň vývoz italských obrábě­ček zmenšil o 7,5 % (před rokem stoupl o 22 procent) na 47 916 tun, celkový odbyt v roce 1968 dosáhl 115 500 tun, čili byl pouze o 8 % větší než v předchozím roce. Zásoby obrábě­ček na skladech, jež v roce 1967 klesly o 3000 tun, se loni zmenšily o dalších 5500 tun na 6000 tun (na čtvrtinu stavu z konce krizové­ho roku 1964). Dovoz kovoobráběcích strojů do Itálie v ro­ce 1968 klesl o 9% (před rokem prudce stoupl o 85%) na 35 282 tuny. Tím se celkové pro­deje těchto strojů na italském trhu zvětšily o 9,5% (před rokem o 80%) na 102 866 tun. Vlivem sníženého dovozu vzrostl podíl vlast­ních strojů na vnitřním trhu z 59 % na do­sud nejvyšší úroveň 66 %. Současně klesl po­díl exportu na produkci ze 48,4 % na 41,5 %. V loňském italském dovozu obráběček se snížil objem strojů z NSR o 7,5 % na 19 498 tun a z USA až o 45,3 % na 2363 tuny, zatímco objem obráběček z SSSR stoupl o 75,1 % na 2616 tun. Ve vývozu obráběček z Itálie do USA nastal pokles o 33,9 % na 8376 tun a do NSR o 23,9 % na 2404 tuny. Zato vývoz do SSSR vzrostl o 245 % na 2605 tun. Ceny obráběček na italském trhu a vývozní ceny se loni mír­ně zvyšovaly, kdežto dovozní ceny byly nadále vystaveny tlaku ostré konkurence. Hodnota vývozu italských kovoobráběcích strojů do zahraničí v období 1967—1968 stoup­la podle údajů časopisu Rynki .zagraniczne ze 70,23 mld na 74,40 mld Lit (+5,9%) a hod­nota dovozu obráběček do Itálie ve stejné době klesla z 58,10 mld na 47,50 mld Lit (—18,3 procenta). Aktivní saldo tohoto obchodu se1 tas zvětšilo ze 12,13 mld na 26,90 mld Lit, čili 2,2krát. V prvním čtvrtletí 1969 ve srovnání se si­tuací před rokem se poptávka po kovoobrá­běcích strojích v Itálii podstatně zvýšila, jak vyplývá z nejnovějších údajů sdružení UCIMU. Odbyt italských strojů stoupl ze 31,0 mld na 45,2 mld Lit (plus 46%), z čehož export za­znamenal vzestup ze 16,04 mld na 21,03 mld Lit (+31%). Při zvýšeném dovozu obráběček do Itálie z 10,94 mld na 18,67 mld Lit (+71 %) a růstu domácích prodejů ze 14,96 mld na 24,17 mld Lit (+61,5%) vzrostly celkové prodeie těchto strojů na italském trhu z 25,90 mld na 42,85 mld Lit (+65%). sh 22. 7. 89 Partnerské země v Evropském hospodářském společenství se na vývozu dlouhodobého kapi­tálu NSR podílely v minulém roce částkou netto 1,9 mld DM ve srovnání s 270 mil. DM v roce 1967. Pozoruhodný byl vzestup přímých západoněmeckých investic ve Francii a v Itá­lii. Rozvojové země získaly v roce 1968 netto 1,2 mld DM v dlouhodobých soukromých kapi­tálových prostředcích z NSR (v roce 1967 700 mil. DM). Veřejné dlouhodobé kapitálové transakce vy­kázaly v NSR za rok 1968 netto export ve výši 1,3 mld DM. Šlo téměř výlučně o finanč­ní úvěry poskytnuté rozvojovým zemím. Zcela jiný obraz poskytuje naproti tomu po­hyb krátkodobého kapitálu. V tomto případě skončila bilance pro NSR v roce 1968 vyšším dovozem, který činil netto 4,3 mld DM. V ro­ce 1967 dominoval v pohybu krátkodobého ka­pitálu západoněmecký vývoz, jehož přebytek dosáhl 6,3 mld DM. Odlišný vývoj v minu­lém, roce byl způsoben podle názoru zápa­doněmecké ústřední banky především podzim­ní mezinárodní devizovou krizí. Výkyvy v po­hybu krátkodobého kapitálu postihly nejvíce sousední země. Export krátkodobého kapitá­lu do partnerských států EHS v částce 1,7 mld DM netto v roce 1967 se za minulý rok změ­nil v netto import krátkodobého kapitálu z těchto zemí do NSR ve výši 2,8 mld DM. K podobnému obratu došlo Jjaké v pohybu krát­kodobého kapitálu mezi NSR a členskými stá­ty ESVO. Pokud jde o letošní rok, zdá se, že i ten bude mimořádný. Jen od 1. do 9.' května, tj. ve dnech nejhorečnějších spekulací před usne­sením vlády NSR, ze revalvaci měny nepro­vede, stouply západoněmecké měnové rezervy v důsledku ohromného přílivu deviz o 16,3 mld DM. Do konce května bylo pak z této úhrnné částky 5,2 mld DM opět staženo. Za prvních pět měsíců 1969 činil vývoz kapitálu z NSR 8,5 mld DM. V bankovních kruzích se však zdůrazňuje, že by bylo chybou počítat se stejným tempem růstu exportu kapitálu i v dalších měsících roku, takže prý není tře­ba dosavadní vývoj „dramatizovat“. Nicméně se již jeví jako nepochybné, že loňský re­kord v západoněmeckém vývozu kapitálu bu­de letos ještě překonán. sh.22. 7. 68 Z ČESKÉHO CENOVÉHO ÚŘADU Kolegium ministra — předsedy CCŮ projed­nalo minulý týden návrh stanoviska ministra — předsedy CCD k materiálu ministra zeměděl­ství a výživy ČSR „Opatření k zajištění eko­nomických podmínek rozvoje zemědělsko-po­­travinářského komplexu v roce 1970 se zvlášt­ním zřetelem k reprodukci pracovních sil“ Jednotlivé části návrhu byly prověřovány odborem cen zemědělství a potravin ČCO. Na­příklad CcO posuzoval i jaký vliv na rentabi­litu'jatečného skotu, jatečných prasat, pšenice, ječmene a brambor, bude v rozhodujících vý­robních oblastech mít zrušení přírůstkových prémií, zvýšení cen základních výrobních pro­středků pro zemědělskou výrobu a příplatky k nákupním cenám, a to jednak podle návrhu ministerstva zemědělství a výživy a jednak po­dle návrhu Federálního výboru pro ceny na rok 1970. Po projednání všech souvislostí souhlasí ko­legium ministra - předsedy CCU v zásadě s ná­vrhem ministerstva zemědělství a výživy na vy­hlášení příplatků k nákupním cenám někte­rých živočišných výrobků v roce 1970, jehož snahou je řešit problémy, které vznikly růs­tem cen výrobních prostředků pro zeměděl­ství, výbojem situace v pracovních silách, uva­žovaným přechodem na novou soustavu zda­ňování, jakož i snahou odstranit některé ne­dostatky, jež byly zjištěny při rozboru účin­nosti dosavadní soustavy ekonomických ná­strojů řízení. Bylo zdůrazněno, že problematika repro­dukce pracovních sil v zemědělství zahrnuje daleko širší okruh otázek, než pouze mzdové vyrovnání pracovníků v zemědělství na srov­natelnou úroveň s pracovníky ostatních od­větví národního hospodářství, (de zejména o postupné řešení ve sblížení podmínek ves­nického a městského obyvatelstva v oblasti bytové, sociální a kulturní, kde by podle ná­zoru kolegia měla být přednostně zaměřena pozornost všech orgánů vlády. Dále se kolegium zabývalo orientačním ná­vrhem vývoje maloobchodních cen v létech 1970—75. Tento orientační návrh vychází z to­ho, že cílem naší cenové politiky je postupné vytváření rovnovážných cen založených na spo­lečenských nákladech a působení trhu. V sou­časné době tento cíl znamená především v rám­ci daného vývoje úrovně cen odstraňovat exis­tující deformace v cenách, zastavení a postup­nou likvidaci nerovnováhy na trhu spotřební­ho zboží. Přitom dlouhodobým cílem cenové politiky musí být relativní stabilizace cen (měny), i když zejména v počátečních létech bude nezbytné, vzhledem Ij^obnově rovnováhy a vývoji příjmů uvažovat s růstem úrovně ma­loobchodních cen. Závěrem jednání byla vzata na vědomí in­formace, že vzhledem k některým novým okol­nostem nedošlo zatím k vyhlášení úpravy ta­rifů autobusové dopravy (zarovnání jízdného) od 1. července t. r., jak bylo schváleno ve­dením ČCO v druhé polovině června. (KOJ) Chemická vlákna na postupu Spotřeba textilních vláken ve světě se roz­šiřuje ročně asi o 3 %; faktor, který tento trh zásadně ovlivnil, byl vstup chemických vláken. Během posledních 10 let tvořila che­mická vlákna více než 3/i absolutního pří­růstku výroby textilních vláken, přitom podíl bavlny na trhu textilních vláken klesl z 69 % na 56 % a podíl vlny z 10 % na 8 %. Rychlé proniknutí chemických vláken a zvláště vláken syntetických na trh bylo vy­voláno jejich výhodnými vlastnostmi a tím, že — na rozdíl od vláken přírodních — lze jejich výrobu rychle zvyšovat. Tato tendence bude zřejmě pokračovat i nadále a syntetic­ká vlákna budou mít hlavní podíl na růstu trhu. Menší přírůstek se očekává u vláken ce­lulózových a vlna i bavlna budou postupně svůj podíl na světovém trhu textilních vlá­ken ztrácet. V současné době ovládá trh chemickými vlákny v podstatě několik světových společnos­tí a uspět na tomto trhu se stává pro nové firmy stále obtížnější. Přes 60 % všech che­mických vláken e dokonce více než 75 % všech syntetických vláken se vyrábí jenom ve 4 ze­mích — v. USA, Japonsku, Vélké Británii, a v NSR. To souvisí s tím, že pokud má být vý­roba chemických vláken rentabilní, je nutno vyrábět ve velkých kapacitách. Zatím se však pomalu posunují hlediska, podle kterých byla chemická vlákna hodnoce­na. Z čistě praktických zřetelů, jako je snad­né čištění a jednoduchá údržba oděvů, přesu­nuje se důraz už i na hlediska estetická. Kon­cern Du Pont uvedl na trh např. nový druh nylonu, který má být obdobou hedvábí. Podstatný pokrok, který byl dosažen během poslední doby při imitaci vláken přírodních, vyvolal odezvu ze strany výrobců vlny i ba­vlny. Ti se nyní snaží naopak chemickou úpra­vou vlny dosáhnout toho, aby vlna nabízela stejně dobré praktické vlastnosti jako vlákna chemická. V jednom parametru však vlna mů­že stěží chemickým vláknům konkurovat, a tím­to parametrem je cena. sh 22.7.69

Next