Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)
1969-07-22 / No. 88
Obchod a spolupráce Zahraniční obchod Spojených států s evropskými socialistickými zeměmi měl v roce 1968 nadále vzestupnou tendenci a dosáhl celkové hodnoty 415,5 mil. dolarů, což je o 43 mil. více než v předchozím roce. Jak oznámilo americké ministerstvo obchodu, bylo do této oblasti vyvezeno zboží za 218,8 mil. dolarů a dovezeno do USA za 198,7 mil. dolarů; aktivum ve prospěch USA činilo přes 18 mil. dolarů. USA vyvezly do evropských socialistických zemí v roce 1968 toto zboží (v mil. dolarů); nemleté obilí 38,1, surovou bavlnu 18,1, sójovou moučku 15,8, sójové boby 6, kůže 10,7, mléčné produkty 7,2, jiné zemědělské produkty 18,9, dřevovinu 13,9, hlinik 12, chemikálie 9,8, strojírenské zařízení 6,8. Vývoz zemědělských produktů činil celkem 123,5 mil. dolarů, čili více než polovinu veškerého amerického vývozu. Dovoz USA z evropských socialistických zemí činil (v mil. dolarů): konzervovaná šunka a vepřové 40,2, kovy ze skupiny platina 14,9, další neželezné kovy 10,6, železo a ocelové výrobky 14,1, diamanty 10,3, kožešiny 9,2, chromová ruda 7,4, sklo a skleněné výrobky 8,1, textilie 5,7 a obuv 5,2. V roce 1968 se zvýšil obchod s Polskem, které je největším americkým odběratelem a dodavatelem z evropských socialistických zemí. Americký vývoz do Polska činil 82,4 mil. dolarů ve srovnání s 60,8 mil. v roce 1967. Dovoz z Polska dosáhl 96,9 mil. dolarů proti 91 mil. v předchozím roce. Americký obchod s ostatními evropskými socialistickými zeměmi se v roce 19B8 vyvíjel takto (v mil. dolarů): ČSSR — vývoz 14,3 a dovoz 23,8; NDR — vývoz 29,2 a dovoz 5,9; Rumunsko — vývoz 18,2 a dovoz 5,8; Maďarsko — vývoz 11,2 a dovoz 3,8; Bulharsko — vývoz. 4 a dovoz 3,7. Podle zprávy bulletinu „Európe“ předložila komise ES radě ministrů Evropského hospodářského společenství k posouzení první konkrétní návrhy v rámci společné obchodní politiky vůči socialistickým zemím. Jde především o seznam zboží, jehož dovoz z Polska, ČSSR, jakož i z Bulharska, Maďarska, Rumunska a Sovětského svazu do všech zemí EHS má být podle návrhu plně liberalizován. Seznam výrobků dovážených z Polska a ČSSR, které jsou členy GATT, je podstatně širší a zahrnuje řadu průmyslových výrobků, zatímco seznam liberalizovaného zboží z ostatních socialistických zemí se prakticky skládá ze zemědělských produktů. Jak známo v prosinci 1968 rada ministrů EHS schválila usnesení, jímž se stanoví základní směry společné obchodní politiky „společného trhu“ vůči kapitalistickým průmyslově vyspělým zemim. Současně bylo dosaženo dohody o tom, že společná obchodní politika vůči socialistickým zemím má vstoupit v platnost do konce přechodného období EHS. V bulletinu „Európe“ se uvádí, že uvedené návrhy komise ES budou doplněny dalšími doporučeními, které je mají podpořit a rozšířit sféru jejich působnosti. Největší zájem v zainteresovaných kruzích vyvolává otázka procedury v rámci EHS, která je nutná pro stanovení objemu dovozních kontingentů. Toto bude oznámeno, až komise ES předloží své návrhy o jednotném režimu dovozu jednotlivých výrobků, které nejsou zahrnuty do seznamu liberalizovaných položek. Sovětský svaz a Japonsko se v zásadě dohodly o vzájemné výměně technických expertů, kteří by zajišťovali zvýšení výměny technických informací a know-how. Podle zpráv z Tokia dohodl společný sovětsko-japonský hospodářský výbor vyslání japonské delegace odborníků, která by zjišťovala možnost stavby nových přístavů na východním pobřeží SSSR. Jednání o možnostech dodávek přírodního plynu ze severního Sachalinu do Japonska má výbor zahájit letos v říjnu, až příslušná japonská komise vypracuje potřebné podklady. Plán předvídá roční dodávku 2 mld m3 plynu na ostrov Hokkaido. Někteří japonští odborníci však soudí, že takové množství plynu značně převyšuje potřeby průmyslu na ostrově a jiní zdůrazňuji, že přírodní plyn dovážený z Aljašky nebo i odjinud by byl mnohem levnější. Podle zpráv z oficiálních kruhů v Damašku poskytne Sovětský svaz Syrské arabské republice úvěr na financování několika rozvojových projektů. Hodnota půjčky bude určena teprve po provedení hospodářského a technického průzkumu. Uvedené projekty zahrnují rozvoj ropného průmyslu, produkci energie, stavbu železnic, nákupy zemědělských strojů a výstavbu doku, přehrad a závodů na výrobu automobilových pneumatik. Dohodu o hospodářské a technické spolupráci podepsal počátkem července v Moskvě syrský president Atásí. V Paříži se nedávno konala polsko-španělská jednání, jejichž výsledkem bylo rozhodnutí zřídit konsulárně obchodní zastupitelství ve Varšavě a Madridu. Zastupitelství mají přispět k dalšímu růstu obchodní výměny mezi Polskem a Španělskem, která se v posledních létech pro obě strany vyvíjela příznivě. Kromě toho mají vykonávat příslušnou konsulární činnost, nezbytnou k řešení praktických otázek vyplývajících z obchodně konsulárních styků mezi Polskem a Španělskem. sh 22. 7. 69 svět hospodářství Ročník I • Číslo 49 (Světové hospodářství ročník X.číslo 88) • Cena Kčs 2,50 • 22. července 1969 Expanze západoněmeckého kapitálu Vývoz dlouhodobého kapitálu z Německé spolkové republiky dosáhl za loňský rok hodnoty 11,5 mld DM netto. Tím se západní Německo stalo nejvýznamnějším vývozcem dlouhodobého kapitálu na světě. Podle informaci, které ve své nejnovější měsíční zprávě uveřejnila ústřední banka NSR, získaly zvlášť mimoevropské země velké částky. Do Spojených států amerických bylo za minulý rok dovezeno soukromého dlouhodobého kapitálu ze západního Německa v částce netto 1,4 mld DM, ačkoli ještě v předcházejícím roce 1967 převyšovaly naopak americké kapitálové investice v NSR západoněmecké v USA. Kanada získala z NSR za rok 1968 netto 1,1 mld DM proti 380 mil. DM v roce 1967, Japonsko 500 mil. DM, zatímco v roce 1967 byla jeho bilance pohybu dlouhodobého kapitálu s NSR ještě vyrovnaná. Téměř pětina západoněmeckého vývozu dlouhodobého kapitálu (netto) v minylém roce připadá na členské státy ESVO, tj. 2 mld DM proti pouhým 500 mil. DM v roce 1967. Jen půjčky-. které tyto země získaly loni v Nemecaé spolkové republice byly netto částkou kolem 670 mil. DM více než desateronásobkem jejich netto hodnoty v roce 1967. V prvé řadě šlo o umístění rakouských a dánských cenných papírů. Západoněmecké úvěry do zemí ESVO se za uplynulý rok zvýšily o 500 mil. DM na 700 mil. DM. Pokud jde o přímé investice, jejích bilance za rok 1967 vykázala ještě přííiv kapitálových prostředků ze zemí ESVO do NSR v netto částce 360 mil. DM, avšak za rok 1968 představovalo saldo přebytek vývozu kapitálu NSR, a to ve výši 90 mil. DM. Přebytek vývozu západoněmeckého investičního kapitálu do zemí ESVO byl loni zaznamenán vůbec poprvé. Italský trh kovoobráběcích strojů Slabá expanze italského průmyslu kovoobráběcích strojů v roce 1S68 byla převážně důsledkem prudkého rozvoje výroby a odbytu v předcházejícím roce (po krizovém období 1S64—1966). Příznivý hospodářský vývoj na podkladě srpnového zákona na podporu hospodářství se však v odvětví začal znovu projevovat koncem loňského a začátkem letošního roku. Jak oznámilo sdružení Unione Costruttori Italiani Macchine Utensili (UCIMU), stoupla výroba obráběček v Itálii v roce 1968 ve srovnání s rokem 1967 ze 103 970 na 110 000 tun, tj. jenom o 5,8 %, zatímco přírůstek produkce v předchozím roce činil 60 %. Převážná část loňského roku se vyznažovala slabší poptávkou, takže domácí odbyt obráběček vzrostl v celoročním průměru o 22,5%» (před rokem o 76%) na 67 584 tuny. Jestliže se zároveň vývoz italských obráběček zmenšil o 7,5 % (před rokem stoupl o 22 procent) na 47 916 tun, celkový odbyt v roce 1968 dosáhl 115 500 tun, čili byl pouze o 8 % větší než v předchozím roce. Zásoby obráběček na skladech, jež v roce 1967 klesly o 3000 tun, se loni zmenšily o dalších 5500 tun na 6000 tun (na čtvrtinu stavu z konce krizového roku 1964). Dovoz kovoobráběcích strojů do Itálie v roce 1968 klesl o 9% (před rokem prudce stoupl o 85%) na 35 282 tuny. Tím se celkové prodeje těchto strojů na italském trhu zvětšily o 9,5% (před rokem o 80%) na 102 866 tun. Vlivem sníženého dovozu vzrostl podíl vlastních strojů na vnitřním trhu z 59 % na dosud nejvyšší úroveň 66 %. Současně klesl podíl exportu na produkci ze 48,4 % na 41,5 %. V loňském italském dovozu obráběček se snížil objem strojů z NSR o 7,5 % na 19 498 tun a z USA až o 45,3 % na 2363 tuny, zatímco objem obráběček z SSSR stoupl o 75,1 % na 2616 tun. Ve vývozu obráběček z Itálie do USA nastal pokles o 33,9 % na 8376 tun a do NSR o 23,9 % na 2404 tuny. Zato vývoz do SSSR vzrostl o 245 % na 2605 tun. Ceny obráběček na italském trhu a vývozní ceny se loni mírně zvyšovaly, kdežto dovozní ceny byly nadále vystaveny tlaku ostré konkurence. Hodnota vývozu italských kovoobráběcích strojů do zahraničí v období 1967—1968 stoupla podle údajů časopisu Rynki .zagraniczne ze 70,23 mld na 74,40 mld Lit (+5,9%) a hodnota dovozu obráběček do Itálie ve stejné době klesla z 58,10 mld na 47,50 mld Lit (—18,3 procenta). Aktivní saldo tohoto obchodu se1 tas zvětšilo ze 12,13 mld na 26,90 mld Lit, čili 2,2krát. V prvním čtvrtletí 1969 ve srovnání se situací před rokem se poptávka po kovoobráběcích strojích v Itálii podstatně zvýšila, jak vyplývá z nejnovějších údajů sdružení UCIMU. Odbyt italských strojů stoupl ze 31,0 mld na 45,2 mld Lit (plus 46%), z čehož export zaznamenal vzestup ze 16,04 mld na 21,03 mld Lit (+31%). Při zvýšeném dovozu obráběček do Itálie z 10,94 mld na 18,67 mld Lit (+71 %) a růstu domácích prodejů ze 14,96 mld na 24,17 mld Lit (+61,5%) vzrostly celkové prodeie těchto strojů na italském trhu z 25,90 mld na 42,85 mld Lit (+65%). sh 22. 7. 89 Partnerské země v Evropském hospodářském společenství se na vývozu dlouhodobého kapitálu NSR podílely v minulém roce částkou netto 1,9 mld DM ve srovnání s 270 mil. DM v roce 1967. Pozoruhodný byl vzestup přímých západoněmeckých investic ve Francii a v Itálii. Rozvojové země získaly v roce 1968 netto 1,2 mld DM v dlouhodobých soukromých kapitálových prostředcích z NSR (v roce 1967 700 mil. DM). Veřejné dlouhodobé kapitálové transakce vykázaly v NSR za rok 1968 netto export ve výši 1,3 mld DM. Šlo téměř výlučně o finanční úvěry poskytnuté rozvojovým zemím. Zcela jiný obraz poskytuje naproti tomu pohyb krátkodobého kapitálu. V tomto případě skončila bilance pro NSR v roce 1968 vyšším dovozem, který činil netto 4,3 mld DM. V roce 1967 dominoval v pohybu krátkodobého kapitálu západoněmecký vývoz, jehož přebytek dosáhl 6,3 mld DM. Odlišný vývoj v minulém, roce byl způsoben podle názoru západoněmecké ústřední banky především podzimní mezinárodní devizovou krizí. Výkyvy v pohybu krátkodobého kapitálu postihly nejvíce sousední země. Export krátkodobého kapitálu do partnerských států EHS v částce 1,7 mld DM netto v roce 1967 se za minulý rok změnil v netto import krátkodobého kapitálu z těchto zemí do NSR ve výši 2,8 mld DM. K podobnému obratu došlo Jjaké v pohybu krátkodobého kapitálu mezi NSR a členskými státy ESVO. Pokud jde o letošní rok, zdá se, že i ten bude mimořádný. Jen od 1. do 9.' května, tj. ve dnech nejhorečnějších spekulací před usnesením vlády NSR, ze revalvaci měny neprovede, stouply západoněmecké měnové rezervy v důsledku ohromného přílivu deviz o 16,3 mld DM. Do konce května bylo pak z této úhrnné částky 5,2 mld DM opět staženo. Za prvních pět měsíců 1969 činil vývoz kapitálu z NSR 8,5 mld DM. V bankovních kruzích se však zdůrazňuje, že by bylo chybou počítat se stejným tempem růstu exportu kapitálu i v dalších měsících roku, takže prý není třeba dosavadní vývoj „dramatizovat“. Nicméně se již jeví jako nepochybné, že loňský rekord v západoněmeckém vývozu kapitálu bude letos ještě překonán. sh.22. 7. 68 Z ČESKÉHO CENOVÉHO ÚŘADU Kolegium ministra — předsedy CCŮ projednalo minulý týden návrh stanoviska ministra — předsedy CCD k materiálu ministra zemědělství a výživy ČSR „Opatření k zajištění ekonomických podmínek rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu v roce 1970 se zvláštním zřetelem k reprodukci pracovních sil“ Jednotlivé části návrhu byly prověřovány odborem cen zemědělství a potravin ČCO. Například CcO posuzoval i jaký vliv na rentabilitu'jatečného skotu, jatečných prasat, pšenice, ječmene a brambor, bude v rozhodujících výrobních oblastech mít zrušení přírůstkových prémií, zvýšení cen základních výrobních prostředků pro zemědělskou výrobu a příplatky k nákupním cenám, a to jednak podle návrhu ministerstva zemědělství a výživy a jednak podle návrhu Federálního výboru pro ceny na rok 1970. Po projednání všech souvislostí souhlasí kolegium ministra - předsedy CCU v zásadě s návrhem ministerstva zemědělství a výživy na vyhlášení příplatků k nákupním cenám některých živočišných výrobků v roce 1970, jehož snahou je řešit problémy, které vznikly růstem cen výrobních prostředků pro zemědělství, výbojem situace v pracovních silách, uvažovaným přechodem na novou soustavu zdaňování, jakož i snahou odstranit některé nedostatky, jež byly zjištěny při rozboru účinnosti dosavadní soustavy ekonomických nástrojů řízení. Bylo zdůrazněno, že problematika reprodukce pracovních sil v zemědělství zahrnuje daleko širší okruh otázek, než pouze mzdové vyrovnání pracovníků v zemědělství na srovnatelnou úroveň s pracovníky ostatních odvětví národního hospodářství, (de zejména o postupné řešení ve sblížení podmínek vesnického a městského obyvatelstva v oblasti bytové, sociální a kulturní, kde by podle názoru kolegia měla být přednostně zaměřena pozornost všech orgánů vlády. Dále se kolegium zabývalo orientačním návrhem vývoje maloobchodních cen v létech 1970—75. Tento orientační návrh vychází z toho, že cílem naší cenové politiky je postupné vytváření rovnovážných cen založených na společenských nákladech a působení trhu. V současné době tento cíl znamená především v rámci daného vývoje úrovně cen odstraňovat existující deformace v cenách, zastavení a postupnou likvidaci nerovnováhy na trhu spotřebního zboží. Přitom dlouhodobým cílem cenové politiky musí být relativní stabilizace cen (měny), i když zejména v počátečních létech bude nezbytné, vzhledem Ij^obnově rovnováhy a vývoji příjmů uvažovat s růstem úrovně maloobchodních cen. Závěrem jednání byla vzata na vědomí informace, že vzhledem k některým novým okolnostem nedošlo zatím k vyhlášení úpravy tarifů autobusové dopravy (zarovnání jízdného) od 1. července t. r., jak bylo schváleno vedením ČCO v druhé polovině června. (KOJ) Chemická vlákna na postupu Spotřeba textilních vláken ve světě se rozšiřuje ročně asi o 3 %; faktor, který tento trh zásadně ovlivnil, byl vstup chemických vláken. Během posledních 10 let tvořila chemická vlákna více než 3/i absolutního přírůstku výroby textilních vláken, přitom podíl bavlny na trhu textilních vláken klesl z 69 % na 56 % a podíl vlny z 10 % na 8 %. Rychlé proniknutí chemických vláken a zvláště vláken syntetických na trh bylo vyvoláno jejich výhodnými vlastnostmi a tím, že — na rozdíl od vláken přírodních — lze jejich výrobu rychle zvyšovat. Tato tendence bude zřejmě pokračovat i nadále a syntetická vlákna budou mít hlavní podíl na růstu trhu. Menší přírůstek se očekává u vláken celulózových a vlna i bavlna budou postupně svůj podíl na světovém trhu textilních vláken ztrácet. V současné době ovládá trh chemickými vlákny v podstatě několik světových společností a uspět na tomto trhu se stává pro nové firmy stále obtížnější. Přes 60 % všech chemických vláken e dokonce více než 75 % všech syntetických vláken se vyrábí jenom ve 4 zemích — v. USA, Japonsku, Vélké Británii, a v NSR. To souvisí s tím, že pokud má být výroba chemických vláken rentabilní, je nutno vyrábět ve velkých kapacitách. Zatím se však pomalu posunují hlediska, podle kterých byla chemická vlákna hodnocena. Z čistě praktických zřetelů, jako je snadné čištění a jednoduchá údržba oděvů, přesunuje se důraz už i na hlediska estetická. Koncern Du Pont uvedl na trh např. nový druh nylonu, který má být obdobou hedvábí. Podstatný pokrok, který byl dosažen během poslední doby při imitaci vláken přírodních, vyvolal odezvu ze strany výrobců vlny i bavlny. Ti se nyní snaží naopak chemickou úpravou vlny dosáhnout toho, aby vlna nabízela stejně dobré praktické vlastnosti jako vlákna chemická. V jednom parametru však vlna může stěží chemickým vláknům konkurovat, a tímto parametrem je cena. sh 22.7.69