Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-01-14 / No. 6

A II fl I ZPRAVODAJSTVÍ % ' PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD hospodářství Ekonomika BLR v nové pětiletce Národohospodářský plán BLR na rok 1971 a šestý pětiletý plán na období 1971—1975 odpovídají ákolům ve zdokonalování hospodářského řízení, zvyšování úrovně sociálně ekonomického plánování a ve vytváření podmínek pro posílení intenzivních faktorů hospodářského růstu na bázi technického pokroku. Ve stejných intencích schválila rada ministrů ELR v poslední době zřízení nových hospodářských organizací a potvrdila normativní dokumenty pro aplikaci ekonomického mechanismu, jaký bude v Bulharsku fungovat v šesté pětiletce. Principům tohoto mechanismu byl v listu Rabotničesko delo věnován interview s docentem Davidem Davidovem, ředitelem bulharského Ostavu pro společenské řízení. Docent Dávidov poukazuje mj. na to, že v současných podmínkách výstavby rozvinuté socialistické společnosti v Bulharsku je třeba řešit dva základní úkoly. První spočívá ve vytváření všech nutných předpokladů pro urychlení vědeckotechnického pokroku, které je možno zajistit prostřednictvím jednotného plánu sociálně ekonomického rozvoje, a druhý úkol tkví v posilování intenzivních faktorů v národním hospodářství, což je objektivní nutností. Jak vědeckotechnická revoluce, tak i intenzívní a vysoce efektivní rozvoj národního hospodářství vyžadují změny v soustavě plánování i v organizaci a mechanismu hospodářského řízení. Práce na zdokonalování ekonomického mechanismu v BLR byla značně usnadněna okolností, že se uskutečnil experiment s novým systémem hospodářského řízení, v jehož rámci bylo možno zhodnotit činnost hospodářských sdružení založených před 5—6 léty. Proto je ekonomický mechanismus, který bude fungovat v šesté pětiletce, výsledkem dlouhotrvající a cílevědomé práce a kolektivního úsilí zaměřeného na splnění nejdůležitějších usnesení ÚV BKS. Je však nutno nadále hledat nejúčelnější a ekonomicky nejefektivnější řešení otázky hospodářského řízení v současných podmínkách. V šesté pětiletce zůstanou ekonomické prognňzy základem pro sestavování plánů, jak tomu bylo i v přípravě plánu na rok 1971 a pětiletky 1971—1975. Podstatně se mění způsob spojování plánů hospodářských sdružení s celostátním plánem. Sdružení dostávají cd vlády omezený počet normativů, limitů a ukazatelů určujících hlavní směry činnosti (investice, vývoz a dovoz, základní výroba, technický pokrok), jakož i normativ mezd na jednotku důchodu. Na jejich podkladě sdružení určuje svým podnikům a závodům objem a strukturu výroby, normativní vlastní náklady výroby a ukazatele kvality. Tyto normativy a ukazatele tvoří také základ podnikových fondů hmotných pobídek. V souladu s novými požadavky kladenými na plánování se změní úloha funkce odvětvových ministerstev. Ekonomický mechanismus zaměřuje totiž hlavní pozornost na otázky strategického rozvoje hospodářství. Ministerstva mají tak za úkol především sledovat, 'ak se odvětví rozvíjí, nakolik se za daných podmínek dodržuje státní politika a jak rychle se reaguje na změnu podmínek. Ministerstva se soustředí na takovou přestavbu a strukturální změny, jež umožní urychlit technický pokrok a zvýšit efektivnost odvětví. Veškeré operativní a běžné řízení hospodářské činnosti převezmou státní hospodářská sdružení. Ze sdružení jako mezičlánku mezi ministerstvem a podnikem se stává jednotná hospodářská organizace, přímo řídící hospodářskou činnost, spojující výrobu s výzkumnou a vývojovou činností a zajišťující bezprostřední za- IPokračování na str 3/ Zasedání rady MIB V Moskvě začalo 12. t. m. zasedání rady Mezinárodní investiční banky, za účasti představitelů zakládajících zemí Bulharska, Československa, Maďarska, Mongolska, NDR. Polska o Sovětského svazu. Rada MIB projednala žádost Rumunska o připojení k dohodě z července roku 1970, kterou byla banka založena, a o členství v této bance. Rada jednomyslně schválila členství Rumunska v Mezinárodní investiční bance; v souladu s tím se zvyšuje kapitál baníky. Na zasedání bylo dále rozhodnuto, ž, r:. ttc- hodabé úvěry poskytované Mezinárodní investiční bankou budou členské země RVHP platit úroky ve výši 5 až 7 °/o. Spolupráce s MLR V Budapešti začalo 11. t. m. zasedáni československo-madarského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci. Vedoucí čs. delegace ing. Miloslav Hruškovič na zahajovací schůzce zdůraznil mj. že čs. vláda považuje za důležité, aby se kromě tradičních forem hledaly i nové formy spolupráce. Za pozitivní jev označil rozvoj výrobní kooperace a specializace, zejména ve strojírenském průmyslu. V Budapešti probíhá v těchto dnech rovněž jednání o dlouhodobou obchodní dohodu mezí ČSSR a MLR na období 1971—75. Čs. delegaci vede náměstek ministra zahraničního obchodu dr. Emil Mišovský. POSÍLENÍ ČS. BULHARSKÝCH VZTAHŮ Z návštěvy naší stranické a vládní delegace v Sofii Po skončení oficiálních rozhovorů promluvili v úterý 12. ledna vedoucí stranických a vládních delegací ČSSR a Bulharska na shromáždění sofijských pracujících a mládeže. Dr. GUSTÄV HUSÁK k hospodářským vztahům mezi oběma zeměmi mj. řekl: „Hospodářská spolupráce mezi našimi státy se neustále prohlubuje a společně usilujeme o_ dosažení vyšších forem spolupráce, jako je kooperace výroby. Výměna zboží mezi našimi zeměmi se od roku 1948 zvýšila téměř osminásobně a zvyšuje se každým rokem. Vzájemné dodávky zboží jako hlavní forma hospodářské spolupráce se staly už neodmyslitelnou součástí plánu výrobních a obchodních organizaci v obou našich zemích. V našich hospodářských vztazích se začíná realizovat usneseni Rady vzájemné hospodářské pomoci o specializaci výroby a kooperaci, je pravda, že tyto progresivní formy spolupráce jsou teprve v začátcích a nejsou bez problémů. Budeme však usilovat, aby se kooperace výroby postupně rozšiřovala, nebof v rámci socialistického tábora přináší nejefektivnější výsledky. V poslední době ukončili mnozí českoslovenští a bulharští odbornici práci na dalším rozvoji hospodářské spolupráce. Na tomto základě jsme uzavřeli novou dlouhodobou obchodní dohodu pro začínající pětiletku, její význam vidíme v tom, že ukazuje konkrétní možnosti podstatného zvýšeni vzájemných dodávek zboží, a zejména oceňujeme výrazný pokrok v integraci hospodářství obou zemí, jehož základ je obsažen v této dohodě. Můžeme se proto i v rozvoji hospodářské spolupráce mezi našimi zeměmi dívat optimisticky do příštích let. Významnou součásti československo-bulharských vztahů je spolupráce ve vědeckotechnické oblasti, která přinesla už mnohá pozitivní výsledky. Máme možnosti prohloubit a zdokonalit i tuto oblast.“ O vzájemných hospodářských stycích hovořil ve svém projevu také TODOR ŽIVKOV: „V poslední pětiletce jsme počítali s výměnou zboží v hodnotě 588 mil. rublů. Hodnota této výměny byla však značně překročena a dosáhla 760 mil. rublů. Podle nové dlouhodobé dohody pcdepsané před dvěma dny dosáhne objem vzájemných dodávek v období 1971—1975 zhruba 1,2 mld rublů. Přitom je třeba připomenout, že se plánuje značné rozšíření spolupráce v oblasti specializace a kooperace výroby. Rozvíjejí se integrační procesy ve strojírenství, zejména ve výrobě těžkých nákladních automobilů, strojů pro tabákový průmysl, zemědělských strojů, elektronické výpočetní a organizační techniky atd. Prohlubuje se koordinace plánu investiční výstavby, společné financování nových objektů a zavádění nových druhů výrobků do výroby. Jak v době naší návštěvy v Praze v únoru 1970, tak i nyní při jednání obou stranických a vládních delegací se dospělo k jednomyslnému závěru, že je ve společném zájmu, aby se dále hledaly nové možnosti rozhodného prohlubováni hospodářské spolupráce mezi Bulharskou lidovou republikou a Československou socialistickou republikou.“ G vyšší kvalitu národohospodářských plánů Náměstci ministra plánování ČSR ing. Jiří Matoušek, CSc. a dr. Vítězslav Vinklárek odpověděli našemu zpravodaji na některé otázky související s úsilím dosáhnout v plánování národního hospodářství nové, kvalitativně vyšší úrovně. Jaké jsou nové prvky k zajištění co nejvyšší kvality krátkodobých a střednědobých plánů? MATOUŠEK: Základním novým prvkem vyšší kvality střednědobého plánu je skutečnost, že politické orgány v naší republice plně rehabilitovaly pozitivní stránky vlivu plánu na rozvoj hospodářství, daly mu znovu odpovídající společenské postavení, a tím tedy vytvořily jeden ze základních předpokladů kvalitnějšího ««stavováni plánu. Druhým takovým prvkem, který zabezpečuje náročnější podmínky pro přípravu střednědobého plánu, je skutečnost, že v současné době existují v centrálních plánovacích místech sice různé, ale přece jenom komplexní názory na rozvoj příslušných úseků hospodářství ze všech rozhodujících výrobně hospodářských jednotek a všech úseků národního hospodářství; dále, že existují podklady ze všech ministerstev, ať průmyslového, zemědělského ěi jiného charakteru, a konečně zde existují návrhy všech krajských národních výborů na rozvoj hospodářství řízeného těmito orgány. Existence těchto podkladů rozhodně přispívá k zajištění kvality střednědobého plánu. Tři vlády — federální a obě národní v současném uspořádáni Československé socialistické republiky — sebou přinášejí možnost konfrontace jednotlivých pohledů na tvorbu střednědobého plánu samozřejmě s využitím nejen znalostí vládních činitelů, ale i všech poznatků, které mají k dispozici federální a národní plánovací i jiné orgány. Koordinace, která by podle mého soudu měla těmto orgánům příslušet, není vždy chápána správně: na jedné straně vznikají obavy z přílišné centralizace rozhodování, na druhé straně ovšem zkušenosti minulých let ukazuji, že rozumný způsob centralizace vede k posíleni plánovacích orgánu i jako určitého koordinujícího místa nejen celkových plánovacích záměrů, ale i z hlediska finanční politiky, pracovních sil, politiky v otázkách výstavby a techniky apod. Základní proporce musí vycházet z myšlenky jednotné československé ekonomiky; zdůrazňuji-li nutnost ut- Čité koordinační činnosti plánovacích mist s dalšími orgány průřezového i odvětvového charakteru, nemíním tím jakkoliv podceňovat význam jednotlivých studií, návrhů, koncepcí, které však přece jen musí mít jeden společný jmenovatel; ten zřejmě nemůže politickým a vládním orgánům předkládat nikdo jiný než plánovací orgány. Kterými novými rysy přispívá plán na rok 1971 ve směru zapnjení našeho hospodářství zejména do mezinárodni socialistické dělby práce? VINKLÁREK: Zvláštností rozvíjení mezinárodní socialistické dělby práce, zakládání procesu mezinárodní socialistické integrace je to, že se uskutečňuje plánovitě. Základním nástrojem je koordinace národohospodářských plánů ve všech formách tak, jak byly dohodnuty «1071 členskými zeměmi RVHP. V minulých týdnech byla v podstatě zakončena jednání plánovacích orgánů členských zemí RVHP na léta 1971—1975. V nich se podařilo vyřešit vnější podmínky fungování československého hospodářství na vyšší úrovní. Životním problémem, který musíme stále řešit je obstarání paliv, energie, surovin a materiálů pro výrobu zemědělských suro'* 00- (Pokračován ■ >) Letos oslaví oborový podnik ČKD Praha stoleté jubileum. Zejména během posledního čtvrtstoletí se závody ČKD staly důležitým článkem řetězu československého strojírenského průmyslu. Jedním z nejmodernějších je závod ČKD Kompresory Praha. V současné době tu dokončují montáž turbokompresoru ke stlačování uhlovodíkových směsí — na snímku — určeného pro sovětský chemický průmysl. Foto Ctk — j. šarocb Rezervy ve využívání strojů a zařízení V Brně začala 12. t. m. čtyřdenní celostátní konference o racionalizaci strojírenské výroby. Jejím cílem je ukázat progresivní tendence jednotlivých činností v tomto odvětví, upozornit na rychle využitelné zdroje a na možnosti racionalizace bez nároků na rozsáhlé investice. K více než dvěma stům odborníků z podniků, závodů, výzkumných ústavů a vývojových pracovišť promluvil na zahájení konference náměstek ministra hutnictví a strojírenství ČSSR ing. Miloslav Šimenovský. Hovořil o problematice komplexní socialistické racionalizace v národním hospodářství a její úloze v páté pětiletce. Strojní základní prostředky, jimiž dnes disponuje československé strojírenství, mají — v přepočtu na ceny z roku 1967 — hodnotu kolem 40 mld korun, což je téměř polovina celkové pořizovací hodnoty základních prostředků v tomto průmyslovém odvětví. Vyplývá to z údajů, jež shromáždil Výzkumný ústav strojírenské technologie a ekonomiky v Praze. Aktivní část strojních základních prostředků (pracovní stroje a zařízení), jež rozhodujícím způsobem ovlivňuje celkovou účinnost výrobni základny našeho strojírenství, činí z toho asi 23 mld korun; to představuje 307 tisíc kusů strojů a zařízení. S ohledem na celkově omezený rozsah zdrojů pracovních sil a investičních zdrojů jde právě o tu oblast, v níž je třeba hledat jeden z hlavních prostředků zvyšováni celkové účinnosti strojírenství. Hlavním nástrojem tu musí být zejména celkové zvyšování technické úrovně strojního parku, jeho progresivní obnova spojená s modernizací a strukturálními změnami, a také celkové zkvalitňování a racionalizace jeho využívání. Rezervy v čs. strojírenství lze najít v nepříznivém poměru tvářecích a obráběcích strojů. Přes rozdíly ve struktuře, rozsahu a hromadnosti výroby činí v ČSSR podíl tvářecích strojů z celkového počtu strojů obráběcích a tvářecích jen 13zatímco v Itálii, Francii a USA na ně připadá přes 22 až 23 %, v Sovětském svazu 17,7 %, ve V. Británii 17,3 % atd. Podíl soustruhů na celkovém počtu obráběcích strojů činil k 1. lednu 1968 u nás 30,3 %, v USA ve stejné době 20,5 %. Rovněž z hlediska stáří strojů nelze současný stav považovat za uspokojivý. Průměrné stáří pracovních strojů a zařízení se pohybuje kolem 13 let. I když tento údaj je srovnatelný s vyspělými průmyslovými státy, není srovnatelný způsob obnovování. Ve většině srovnávaných států je početní stav strojů po dlouhou dobu téměř stálý; u nás naproti tomu počet strojů za posledních 20 let stoupl téměř třikrát a jejich hodnota pětkrát. Pří zachováni struktury strojního parku a prakticky stálé technické úrovni to vede k velkým nárokům na pracovní silu, příp. k jejímu nedostatečnému využití. Aplikací modelu, vycházejícího z podrobné druhové a věkové struktury strojního parku bylo prokázáno, že lze jednorázově vyřadit asi 10 °/o nejzastanalejších strojů, jež představují méně než 5 % celkové pořizovací hodnoty strojů, a jejich produkci nahradit převedením pracovníků z likvidovaných pracovišť na stroje novější, využívané v současné době jen částečně. Jen tímto opatřením by vzrostla potenciální produkční schopnost výrobni základny zhruba o 3 % při zachováni stejného počtu pracovníků, a to pouze v důsledku vyšší produktivity nových strojů. Výrazně by se zároveň snížily nároky na stavební investice. Jestliže by se pokračovalo dosavadním způsobem "při obnovování strojního parku, musel by v roce 1980 -vzrůst na 360 tisíc strojů, s čímž by bylo spojeno — zcela nereálné — získáni dalších asi 80 tisíc nových dělníků. Potenciální rezervy v oblasti nevyužitých výrobních strojů a zařízeni lze na základě provedených rozborů odhadnout na 10 mld korun.