Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-06-10 / No. 70
Iff A \ ZPRAVODAJSTVÍ \ If 8 PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD fssr hospodářství Pro urychlení tempa růstu v Polsku Na CV PSDS se v těchto dnech konalo zasedání předsednictva a vedoucích pracovníků kolektivů Komise pro modernizaci systému fungování národního hospodářství a státu. Zasedání, kterého se účastnil člen politického byra a tajemník ÚV Jan Szydlak, řídil první tajemník OV PSDS Edward Gierek. Komise se skládá z 11 pracovních kolektivů čelných polských vědců a hospodářských odborníků a její práce se účastní více než 230 stálýjch spolupracovníků a nepřímo, ve formě konzultací, četní odborníci z mnoha výzkumných ústavů a politických a společenských organizací. Komise má za úkol kriticky analyzovat současný stav hospodářství, stanovit směry činnosti a cíle, kterých má být dosaženo, a doporučit konkrétní opatření k posílení materiálně technického potenciálu Polska a k růstu životní úrovně pracujících. Komise pro modernizaci systému fungování národního hospodářství a státu bude pokračovat v činnosti i po VI. sjezdu PSDS'. Do konce června t. r. připraví částečný rozbor a z něho vyplývající návrhy. V červenci kolektivy zpracují a předsednictvu předloží koncepci dílčích řešení, kterou zkonfrontují se zainteresovanými středisky. Do konce srpna má být připravena předběžná komplexní koncepce systému. Celkovou informaci o práci komise podal na zasedání prof. Józef Pa jestka, který zdůraznil, že současné politické a ekonomické podmínky jsou pro uskutečnění reformy fungování národního hospodářství a státu příznivé. Odborníci komise mají za úkol nalézt cesty vedoucí k rychlému rozvoji země s přihlédnutím ke všem mechanismům, jež mohou tento rozvoj kladně ovlivňovat. Všechny tyto práce musí především sledovat potřebu zvýšit životní úroveň a maximálně plně uspokojovat potřeby a požadavky polského lidu. První tajemník ÚV PSDS E. Gierek poděkoval polským odborníkům za dosavadní úsilí v přípravě reformy. Konstatoval, že cílem jejich práce je urychlit hospodářský a společenský rozvoj země využitím všech materiálních a pracovních rezerv. Uskutečnění reforem musí podle E. Giereka odpovídat současnému stavu a možnostem polského národního hospodářství. Činnost komise je třeba urychlit natolik, aby základní řešení modernizace systému byia podchycena v tezích ÚV k VI. sjezdu PSDS a mohla být veřejně prodiskutována. V komentáři listu Trybuna ludu k zaséjdání Komise pro modernizaci systému fungování národního hospodářství a státu se zdůrazňuje, že veškerá činnost komise a všechna opatření, která se podle jejích doporučení uskuteční, slouží dalšímu posílení socialistické společenské soustavy v Polsku. Komise usiluje o nalezení odpovědí na otázku, jak se musí v praxi plnit tyto programy a jak zajistit harmonický rozvoj země a systematické zlepšování životních podmínek obyvatelstva. Komise přijala tři základní směry své činnosti: vytvořit podmínky pro rozvoj podniků jako jednotek, které rozhodují nejen o výrobě, ale také o vztazích mezi lidmi; zdokonalit ekonomické styky mezi podniky a mezi nimi a spotřebním trhem, přičemž jde o lepší zásobování národního hospodářství i trhu; zdokonalit a posílit centrální plánování a řízení, což je možno, jak potvrzují zkušenosti, spojit s oběma oředchozími principy. tPokračování na str. 3i Základ sovětské energetiky tvorí velké tepelné elektrárny s energetickými bloky o 200 000 a 300 000 kW. Ve zkušebním provozu jsou bloky o 500 000 a 800 000 kW. Na snímku: Ve výzkumném ústavu při leningradském podniku „Elektrosila“ probíhají zkoušky turbogenerátoru o výkonu 800 000 kW, který je určen pro tepelnou elektrárnu v Donbase. Foto ČTK - APN Zabezpečit rozvoj stavební výroby Ostředním orgánům byl v těchto dnech předložen materiál o komplexním zabezpečení rozvoje stavební výroby a výroby stavebních hmot v letech 1971—1975. Stavebnictví totiž nemá zatím pro náročné úkoly vytvořeny všechny potřebné předpoklady v dostatečném časovém předstihu. Vláda proto uložila příslušným resortům, aby během 5. pětiletky došlo v tomto odvětví k viditelnému zlepšení. V souvislosti s tím velké množství úkolů připadne zejména strojírenství, hutnictví a chemickému průmyslu. V páté pětiletce se má základna strojírenské výroby, určená k výrobě strojů a zařízení pro průmysl stavebních hmot (Přerovské strojírny) rozšířit tak, aby byly uspokojeny všechny domácí potřeby včetně servisních služeb a výroby náhradních dílů, jmenovitě zabezpečení generálního dodavatele pro prefabrikaci. Základna pro výrobu stavebních strojů se má rovněž rozšířit podle požadavků obou národních ministerstev stavebnictví a podle požadavků dohodnutých v rámci vypracování rozvojového nosného programu A 21 — stavební a silniční stroje a A 11 — mechanizace dokončovacích prací ve stavebnictví. Pro zajištění ůkolů v investiční výstavbě probíhají jednání o dovozu stavebních kapacit z Polské lidové republiky, Jugoslávie a Rumunska. Z Poleká mají být pro pátou pětiletku dovezeny stavební práce ve výši 1,7 mld Kčs. Jde zejména o kapacity pro průmyslové stavby, jako je např. elektrárna Tušlmice II, elektrárna Chvaletice, teplárna Třeboradice, Kaučuk Kralupy aj. Nezbytnou součástí důsledné Industrializace stavebnictví je dobudování dalších kapacit pro dokončovací proces. Význam tohoto opatření potvrzuje skutečnost, že tato fáze výroby představuje u pozemních staveb 35—40 °/o živé práce, je nositelem finální kvality objektů a prakticky rozhoduje o délce trvání stavby. Ke zprůmyslnění dokončovacích procesů musí podstatně přispět i organizace jiných odvětví, hlavně hutnictví, chemie, strojírenství a spotřebního průmyslu výrobou dostatečného množství běžných i nových kvalitnějších materiálů, výrobků a dílců. Klíčovým problémem zabezpečení úkolů páté pětiletky zůstává ve stavební výrobě dodavatelské zabezpečení strojů. Na tuzemské dodávky připadá po odečtení uvažovaných dovozů ze zahraničí více než 75 % celkové potřeby stavebních strojů a zařízení, což činí asi 4,2 mld Kčs. V porovnání s koncepcemi ministerstev stavebnictví jde o přesun dodavatelského zabezpečení strojů a zařízení na, tuzemské organizace, kde se dosud nepodařilo zajistit dodávky strojů co do množství i úrovně technických parametrů. V porovnání s objemem výroby strojírenských organizací chybí oběma resortům stavebnictví v období 1971—1975 dodávky zhruba za 2,5 mld Kčs strojů a zařízení a celému odvětví stavebnictví ČSSR více než 3,5 mld Kčs pro stavební výrobu. Stavebnictví je od roku 1966 spoluorganizátorem společných jednání mezi organizacemi strojírenství a organizacemi stavebnictví se záměrem odstranit disproporce v oblasti vývoje, výroby a dodávek strojů a zařízení potřebných pro stavebnictví. Tato jednání jsou společně nazývána „akce Miloňov“. Jednání přispělo k vyjasnění dodavatelsko-odběratelských vztahů a ke značnému zvýšení technické úrovně některých strojů. Důsledkem je však na druhé straně zvýšení dodávek pro zahraniční obchod, které činí 50 až 80 °/o z celé strojírenské produkce na úkor domácích potřeb. Velmi vážné disproporce jsou zvláště u těchto druhů strojů: autojeřáby a autorypadla, automíchače betonové směsi, silniční prepravníky cementu, pásová rypadla hydraulická a lanová, nakladače HON, silniční válce, věžové jeřáby, MB 80 B a MB 50/100, vysokozdvižné vozíky, pojízdné kompresory DK a EK, obráběcí stroje pro údržbářské dílny. Stavebnictví potřebuje pro tuto pětiletku 1200 ks automísičů, 1400 ks autojeřábů a 800 ks autorypadel. V případě, že tyto dodávky nebudou splněny, bude ohroženo zavedení transportního betonu v ČSSR, používání mobilních montážních a zdvihacích prostředků, omezena doprava stavebních materiálů a zvýší se prostoje na stavbách. Kromě toho jsou nedořešeny některé požadavky na výrobu strojů, jako např. hlubinné prepravníky HN 30, HP - 35 pro dopravu panelů a betonářských mísících jader, vybavených zařízením pro výrobu teplé betonové směsi. Dále je to celá oblast malých strojů pro dokončovací cyklus stavebních prací. Kapacitní i technický rozvoj strojů pro tuto „malou mechanizaci“ je v ČSSR úplně zanedbán a naše stavebnictví je odkázáno do značné míry na dovoz z kapitalistických států. Celková potřeba těchto strojů činí pro celé odvětví stavebnictví ČSSR 793 mil. Kčs. Ministerstvu stavebnictví se v projednaném materiálu ukládá, aby se zaměřilo na vybudování vlastního strojírenství, zejména pro zajištění „kusové“ výroby unikátních strojů, náhradních dílů pro stroje již nevyráběné a servisů pro dodávky strojů ze zahraničí a příslušných náhradních /Pokračování na straně 2.) Z ČINNOSTI RVHP V bulharských lázních Zlaté písky skončilo 7. 6. 10. zasedání stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci pro radiotechniku a elektroniku. Komise projednala výsledky koordinace vědeckotechnických a konstruktérských prací v minulém roce a plán na příští pětileté období. Schválila doporučení týkající se unifikace a standardizace výrobků radiotechnického a elektronického průmyslu. Návrh na rozvoj spolupráce pro komplexní využití a ochranu vodních zdrojů Tisy a Dunaje schválilo 17. zasedání vedoucích vodohospodářských orgánů členských zemí RVHP. Zasedání, které se konalo ve dnech 31. května až 6. června v bulharském městě Nesebru, stanovilo opatření k dalšímu rozvoji a výměně zkušeností a informací ve vodohospodářství a ke zdokonalení dosavadních forem a metod spolupráce. Od 1. do 4. června 1971 se v Bratislavě uskutečnilo 34. zasedání stálé komise RVHP pro naftový a plynárenský průmysl. Jednání komise se zúčastnily delegace zemí — členů RVHP. Komise zhodnotila výsledky práce v roce 1970 a zabývala se programem další činnosti. Projednala otázky specializace výroby jednotlivých forem naftových produktů, spolupráce při zajišťování ropy pro petrochemické podniky na nejbližší léta, jakož i stav prací ňa standardizaci. Komise zhodnotila výsledky efektivnosti vědeckých a technických výzkumů za uplynulá léta, načrtla cesty dalšího zintenzívflování a prohlubování vědeckých a technických výfkumů a upřesnila plán své činnosti na rok 1971. Hospodářská spolupráce ČSSR-Chile Dokument, který má velký význam pro další rozvoj hospodářských styků mezi Československem a republikou Chile, podepsali 8. června v Praze ministr zahraničního obchodu ČSSR ing/Andrej Barčák a chilský ministr zahraničních věcí Clodomiro Almeyda Medina. Důležitým výsledkem jednání jsou konkrétně stanovené obory, v nichž československá strana může úspěšně spolupracovat a tím účinně pomáhat realizovat plány vlády lidové jednoty Chile. Tato účast se předpokládá jak v oblasti dodávek investičních celků, strojů a zařízení, tak i v oblasti technické, vědecké a technologické pomoci. V průběhu .krátkého období se předpokládá zvýšení vývozu i' dovozu, a to jak surovin, tak I polotovarů a hotového zboží. Chile vyjádřila svůj zájem na prodeji mědi, výrobků z mědi a některých dalších derivátů. Československé „podniky zahraničního obchodu velmi zodpovědně přistoupily k celému jednání a přislíbily vypracovat řadu projektů na vybudování nových provozů, jakož i na rozšíření stávajících kapacit. Jde především o výrobu kompresorů,, motocyklů, závlahových zařízení, obráběcích strojů, ložisek a traktorů. Dále byly konzultovány projekty v chemickém průmyslu, dřevozpracujícím průmyslu a v odvětví těžby a zpracování mědi. Široká spolupráce vznikne i na poli vědeckotechnickém. Základem proto bude nejen podpis dohody, ale i vyslání čs. odborníků do Chile; ČSSR pomůže též při vybudování a zařízení průmyslové školy v Puente Alto. O dva týždne sa otvoria výstavné b'ány druhého veľtržného mesta Československa — Bratislavy — na III. Medzinárodnom chemickom veľtrhu Incheba 71. Mesto na Dunaji sa tak stane od 24. do 30. júna stredobodom pozornosti celej „chemickej“ Európy. Tretí ročník tohoto podujatia sa zameria na problematiku chemizácie spotrebného priemyslu, na farmáciu, na chemické strojárstvo a prístrojovú techniku, ako aj na výsledky vedy a výskumu. Potreba každoročne menit program výstavných tém vyplýva priamo z charakteru priemyselného odvetvia, akým je chémia. Zasahuje čoraz viac do nášho každodenného života, ovplyvňuje výrobné procesy v strojárstve, stavebníctve, spotrebnom priemysle a preniká čoraz viac do výrobkov denného použitia. Monotematická výstava by mala na výber: buď povrchne zaznamenat toto široké pole pôsobnosti chémie, alebo sústredením pozornosti na jedno odvetvie vynechat celý rad ďalších. Slovenská metropola, geograficky i strategicky významne položené miesto kontaktov južnej a strednej Európy je — a tó hlavne — rgestom chémie. Nie princíp paritu, ale práve táto okolnost bola určujúca pre vznik Pred veľtrhom INCHEBA veľtrhu, hoci podujatie navazuje na tradíciu Dunajských veľtrhov a na pravidelné chemické výstavy. K tomu, aby sa Incheba stala takýmto význačným miestom, nestačilo len nadšenie organizátorov z bývalých Závodov pre chemickú výrobu, ale aj pochopenie u najvyšších predstaviteľov štátu. Rozhodnutie federálnej vlády o zaradení Incheby medzi tri veľtržné akcie v Československu bolo veľkým zadosťučinením dať hlavnému mestu Slovenska niečo také, čo by mu vtislo charakter medzinárodného postavenia a obchodného ruchu. Tohoročná Incheba bude po prvý raz aj dôkladnou prehliadkou modernosti i rozmernosti chémie v socialistických štátoch. Netreba zdôrazňovať, že je veľmi užitočné, keď sa predstavitelia chémie socialistických štátov nestretávajú len oficiálne v rôznych výboroch a odborných orgánoch RVHP, ale aj na takom podujatí, kde si vymenia skúsenosti technici, riadiaci pracovníci, podnikateľská i obchodná sféra, priemyselní manažéri i odberatelia. Keď uvážime, že medzi socialistickými štátmi sa nadväzujú čoraz hlbšie styky v ekonomickej spolupráci, najmä v špecializácii a kooperácii výskumu a výroby a že sú tu všeobecné požiadavky na integráciu mnohých stránok hospodárskej činnosti, potom poslanie Incheby dostáva nové impulzy a jej význam vo vnútri socialistických štátov, ale i smerom k ostatnému svetu, rastie. Niet pochybnosti o tom, že v takomto rámci má mimoriadny význam aj^ to, akým spôsobom sa na tomto fóre predstaví československá chémia. Silná svojimi tradíciami, dnešnou výrobou, ale hlavne svojimi ambíciami podstatnejšie zasahovat do štruktúry priemyslu, napomáhať pri vedeôko-technickej revolúcii a dovršovaní industriálnej fázy hospodárskeho rozvoja štátu. Celkove bude v bratislavskom PKO vystavovat vyše 300 vystavovateľov z 18 štátov. Po prvý raz sa tu predstavia všetky členské štáty RVHP. Okrem nich sem prídu najvyspelejší výrobcovia z Anglicka, Belgicka, Francúzska, Holandska, Japonska, Talianska, USA a N S R. Chut obchodovat a vzájomne poznávat potreby trhov, technická konfrontácia produkcie, poznávanie nových možností uplatnenia výrobkov — to všetko bude mat na veľtrhu zelenú. V minulom ročníku objem podpísaných kontroktov dosiahol, takmer pol miliardy Kčs obchodnej parity a objem rozpracovaných a prerokovaných obchodov okolo 2,3 mld. Takýto hmatateľný obchodný efekt je tiež jedným z dôkazov, že Incheba si získala široké medzinárodné uznanie. Rozvíjat tento komerčný smer hoci aj na úkor atraktívnosti podujatia pre pútovo naladených občanov, by malo patřit k trvalej výstavnej politike organizátorov z Incheby i tých, čo zodpovedajú za čs. veľtržnú politiku. K významnej vedeckej, obchodnej, ale i spoločenskej komunikácii zaiste prispejú aj odborné konferencie. Budú to témy o premenách polymérov, o autokozmetike, o výstavbe moderného skladu, ďalej to bude sympózium o chémii pre strojárstvo a kongres na tému „Chemické vlákna, ich vlastnosti a použitie“. Inchebe 71 ostáva už len zaželať, aby sa o dobrú atmosféru postarala aj oblast infrastruktury mestskej aglomerácie, od dopravy, cez služby až po ochotu pracovníkov všetkých organizácií pomoct mestu zvládnut tento veľmi potrebný nápor. R. Schmuck