Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)
1971-10-14 / No. 124
d s. ekonomík PODNIKOVÉ INFORMACE JEDEN Z NAJVÄČŠÍCH drevokombinátov na Slovensku, ktorý si vyžiada náklad 172 miliónov korún, stavajú v Pezinku stavbári bratislavského Hydrostavu. Doteraz prestavali 95 miliónov korún a odovzdali do používania 22 objektov. Tohto roku dokončia dalších sedem objektov a prestavajú dalších 22,5 milióna korún. V pezinskom drevokombináte majú ročne vyrobiť 30 tisíc ton drevovláknitých dosák. , PREUKAZY „KAŽDÝ PO SOCIALISTICKY“ odovzdajú pri príležitosti 54. výročia Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie najlepším Jednotlivcom a kolektívom v Závode 29. augusta v Partizánskom. Dovedna vyznamenajú týmto preukazom 63 jednotlivcov a 28 kolektívov. V tomto roku ich budu odovzdávať po prvý raz. REALIZOVANÍM 5165 ZLEPŠOVACÍCH NÁVRHOV získali v Strojárskych a metalurgických závodoch v Dubnici za posledných 25 rokov úspory bezmála 88 miliónov korún. V tomto období sa do zlepšovateľského hnutia zapojilo 2264 zamestnancov, ktorí podali dovedna 7882 zlepšovacích návrhov. V podniku majú tiež registrovaných 185. vynálezcov, pričom na 225 prihlásených vynálezov udelili 153 patentov. NA VYŠE 100 PERCENT splnili od začiatku roka do konca septembra plán výroby elektrickej energie pracovníci slovenských energetických podnikov. Uspokojili tak potreby všetkých odberateľov. Vyskytla sa však mimoriadna poruchovosť v ešte nestabilizovaných prevádzkach veľkých elektrární. IXáš rozhovor Účelem I. konťerence o lehké prefabrikaci v Praze, jíž se zúčastnilo přes 300 odborníků, z nichž bylo přes 40 ze zahraničí, bylo přispět k řešení problematiky rozvoje výroby a použití lehké prefabrikace, navázat kontakty a prohloubit mezinárodní spoluprácí výrobců, stavebně montážních organizací, projekčních a výzkumných ústavů. Na otázku „v čem spočívá přínos tohoto nového směru ve stavebnictví a jaké možnosti jeho uplatnění máme v ČSSR“, odpověděli předseda přípravného výboru konřerence inž. Miloslav Veselý z Výzkumného ústavu Pozemních staveb a vedoucí pracovník střediska Lehké preľabrikace Praha arch. Ladislav Körber. „Základem výroby lehkých prefabrikátů jsou ocelové a hliníkové plechy, plastické hmoty, sklo, minerální vlákna, dřevní odpady a desky z různých materiálů, lehká prefabrikace tedy přispívá k rozšíření materiálové a výrobní základny stavebnictví, umožňuje podstatně zkrácení lhůt výstavby proti dosud používaným stavebním technologiím i snížení pracnosti zejména na staveništích, snížení dopravních nákladů a nároků na těžké montážní stroje. Umožňuje dodávat na stavbu maximálně dokončené dílce a konstrukce, takže většina řemeslných prací přímo na stavbě odpadá, protože se dělají přímo v továrně. Umožňuje také účelné využívání vlastností nových stavebních dílců i koncepční uvolnění dispozičního a architektonického řešení staveb a přispěje i k vytváření kvalitativně nového životního slohu. Výroba lehkých prefabrikátů není závislá na místě stavby, umožňuje vyrábět celé komplety konstrukcí, dílců a jejich sestav 'v podmínkách průmyslové výroby a přepravovat je na velké vzdálenosti. Možnosti uplatnit tento nový směr oe stavebnictví máme, protože hutnický a chemický průmysl, které jsou základem tohoto systému výstavby i průmysl sklářský, je u nás rozvinutý. Je však třeba řešit nové složité problémy, zejména v povrchové úpravě budov proti povětrnostním vlivům, volit nové způsoby vytápění a větrání i ochrany proti hluku. Nejvýhodnějši uplatnění výrobků lehké prefabrikace je v hromadné výstavbě průmyslových a zemědělských objektů, hal, prodejen, servisů, škol, sportovních zařízení apod. Z lehkých prejabrikátů jsou v Praze postaveny např. budovy Strojimvortv, Chemapolu a Dům dětské knihy. Je potěšitelné, že průkopníky tohoto nového směru stavebnictví jsou převážně mladí technici. Většinu z 97 odborných referátů přednesli odborníci ve věku od 2« do 40 let" 2 svět 14 "ITM1971 hospodářství Cíle socialistické přestavby zemědělství končeni ze strany l / Ministerstvo připravuje mj. koncepci rozvoje výroby obilovin; cukrovky, brambor, olejnín, pícnin, chmele a zeleniny z hlediska dalšího prohlubování specializace a koncentrace výroby v podmínkách kooperace a integrace. Koncepce rozvoje živočišné výroby určuje budovat v rámci prostředků vydělených pátým pětiletým plánem provozy, při nichž jeden ošetřovatel obslouží 250 až 600 kusů skotu pro výkrm a žír, 40—50 i více krav, 2—2,5 tisíc prasat, 5—10 tisíc slepic; z tohoto hlediska bude se usměrňovat investiční program v zemědělství. Dobré výsledky v zemědělské výrobě ovlivňují též rozvoj potravinářského průmyslu. Ministr uvedl, že většina oborů dosáhla plánovaného tempa růstu výroby a rychlejší růst, než předpokládá letošní roční plán, dosahují obory, zpracovávající suroviny živočišného původu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl objem výroby potravinářského průmyslu o 3,9 °/o, tj. absolutně o 1,2 mld Kčs. Úroveň výživy je u nás následující: od roku 1948 se podařilo zvýšit průměrnou denní kalorickou hodnotu stravy z 2194 kcal na 3130 kcal v roce .1970. Už před několika léty jsme dosáhli úrovně vyspělých průmyslových států, jako např. NSR, Francie, Švédsko, V. Británie, USA a současně v průměru i více než plného uspokojení fyziologického optima, které činí 2900 kcal. Při tomto vývoji stoupla i spotřeba bílkovin živočišného původu; v CSR představují živočišné bílkoviny více než 57 °/o celkové spotřeby bílkovin. Spotřeba •masa na obyvatele ÚSR činila loni 76 kg. Problémy potravinářského průmyslu v páté pětiletce se soustřeďují hlavně do oblasti reprodukce základních fondů. Předpokládá se proinvestovat 9,6 mld Kčs, tj. asi o 47 °/o více než v předchozí pětiletce, a to hlavně v oborech mlékárenském, masném, drůbežářském a pivovarskosladařském. Ministr rovněž uvedl, že dosažené výsledky nehodnotí nekriticky, neboť především v řídicí a organizátorské práci jsou nedostatky, které dobré cíle mnohdy brzdí. Politika KSČ na vesnici, vedená k ekonomiokému rozmachu, je politikou pro lidi, pro pracujícího člověka. Lidé si to velmi dobře uvědomují, proto se rodí výsledky, jichž jsme svědky. Socialismus změnil postupně tvář vesnice a život v ní. Rolníci si postavili tisíce nových moderních rodinných domků a další tisíce se jich staví. V páté pětiletce najdou zemědělské rodiny domov v 90 až 95 tisících nových bytech. V roce 1970 pracovalo v zemědělství ČSR více než 75 000 pracovníků s odborným vzděláním, z toho 12 500 s vysokoškolským a 37 000 s úplným středním vzděláním. V JZD se počet zemědělských inženýrů za posledních deset let zvýšil více než čtyřnásobně — ze 705 v roce 1960 na 2890 v roce 1970, počet středoškolsky vzdělaných zemědělců stoupl ve stejném období z 3872 na 17 371. Zemědělská politika naší strany ma na svém kontě cenné devizy, s nimiž jdeme do voleb zastupitelských orgá nů všech stupňů, řekl závěrem tiskové konference ministr Svoboda. Nej cennější devizou však jsou naši družstevní rolníci, pracovníci státních statků, potravinářského průmyslu a ostatních úseků, kteří se podílejí na tomto vpravdě historickém úkolu přeměny naší společnosti. Jsem přesvědčen, že tito naši lidé svou aktivní účasti ve volbách vytvoří ještě pevnější základy pro další rozkvět naší vlasti. Brevo prs byty V pláne činrtosti Štátneho drevárskeho výskumného ústavu v Bratislave sú najvýraznejšie zastúpené úlohy, ktoré majú a môžu pomôcť objasniť a rozšíriť použitie dreva v stavebníctve, najmä v bytovej výstavbe a rozvinúť materiálovú základňu pre tieto účely. Ide o komplex otázok súvisiacich s vývojom progresívnych maximálne kompletizovaných dielcov a konštrukcií pre bytovú, občiansku, poľnohospodársku i priemyselnú výstavbu. Bezprostredne na tento program nadväzuje úloha — „Nové typy aglomerovaných materiálov“. Jej cieľom je dosiahnuť, aby sa vlastnosti dosák, či už trieskových alebo vláknitých, prispôsobili pre daný účel použitia, či samostatne, alebo v kombinácii s inými materiálmi. Riešia sa tu najmä otázky odolnosti proti ohňu, problematika biologickej odolnosti, mineratizácia, ďalej technológia výroby polotvrdých dosák, cfosák so zušľachteným povrchom a pod. Doterajší vývoj v podlahovinách', ako aj rýchly rozvoj chemických materiálov vyvolal nutnosť riešiť tému veľkoplošných nodlahových dielcov pre bytové a občianske stavby, ktorú smeruje k výrobe podlahových prefabrikátov obiemove a tvarové stabilních pri vvužití nižších akostí listnatého reziva s vysokým stupňom montážnej pripravenosti. Príjtjerozní ochrana V Československu je ohroženo vodní erozí 37 %, zemědělské půdy a erozí větrnou 22 %. V Cechách je vlivem vodní eroze v pohybu kolem 7 mil. tun půdy. Snížení ztrát erozí na polovinu by znamenalo úsporu jen na hnojení přes 17 mil. Kčs ročně. Komplexními způsoby hospodaření a opatřeními v oblastech ohrožených erozí se zabývají ve Výzkumném ústavu meliorací Zbraslav nad Vltavou. Výsledky experimentálního výzkumu se budou v provozních podmínkách realizovat na modelových závodech protierozní ochrany. Protierozní soustavou hospodaření je tak možné podstatně snížit škody erozí, které se celostátně odhadují na 300—500 míl. korun ročně. Nebezpečí ze znečišťování vod Komplexním řešením problémů ochrany vod před znečišťováním ropou a ropnými produkty, odstraňováním ropy z vod, problematikou olejových havárií a dalšími specifickými otázkami se zabývalo téměř 150 vodohospodářů, hygieniků, pracovníků výzkumných ústavů, národních výborů a zástupců závodů na celostátní konferenci v Praze. V posledních deseti letech se u nás rapidně rozvinulo zpracování ropy. Vloni se jí zpracovalo přes 10 miliónů tun, což je dvacetinásobek z roku 1937. Ropa v celém sledu využití, tedy těžby, úpravy a skladování na místech těžby, dopravy i při zpracování produktů u spotřebitele, ohrožuje životní prostředí, především povrchovou a podzemní vodu. Nebezpečí znečištění přírodních vod je o to větší, že škodlivé následky těchto látek se velmi těžce a pracně odstraňují a vyžadují vysoké finanční náklady. Jednou z vážných příčin znečišťování je dnes fyzická nemožnost zpracovat nebo likvidovat upotřebené mazací oleje, uhlovodíky použité na čištění strojových částí, oleje zachycené v odolejovačích, atd. Na znečišťování mají svůj podíl též použité oleje a vody z umývání aut a motorů. V ČSSR se vrací ročně jen 27 °/o použitých autoolejů. Benzina předpokládá, že nejméně třetina z prodaného množství olejů — tedy 60 tisíc tun, nekontrolovatelně uniká do vody a půdy. Jestliže by se v průběhu následujících pěti let tyto otázky nevyřešily, dojde u nás kolem roku 1980 k neřešitelným těžkostem způsobeným kontaminací vody s uhlovodíky. Racionalizace v železárnách V národním podniku Moravské železárny Olomouc byl na úseku racionalizace zpracován plán krátkodobých racionalizačních akcí na rok 1971 a plán dlouhodobých racionalizačních programů na léta 1971—1975. Racionalizační akce jsou zaměřeny na zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovních podmínek ve slévárenských provozech, úsporu materiálu a zlepšení organizace řízení. Dosud v podniku realizovali tyto akce: Ve slévárně a obrobně fitinků byly zabudovány a uvedeny do provozu obráběcí automaty na opracování fitinků. Předpokládaná úspora vlastních nákladů 250 tis. Kčs a úspora 13 pracovníků. Ve slévárně a obrobně fitinků byl zabudován a uveden do ověřovacího provozu formovací automat na výrobu slévárenských forem. Po ukončení ověřovacího provozu a plném využití automatu roku 1972 předpokládají úsporu 4 pracovníků. Ve slévárně a obrobně fitinků bylo uvedeno do provozu další zařízení. Po dokončení II. etapy rekonstrukce je předpokládána úspora v nákladech kolem 154 000 Kčs a úspora 12 pracovníků. Ve slévárně tvárné litiny byla dána do ověřovacího provozu linka na výrobu odlitků z tvárné litiny litím do kokil, která předpokládá zavedení této výroby ve výši 1000 tun v roce 1972, což předpokládá snížení vlastních nákladů ve výši přes 750 tis. Kčs. Ve slévárně temperované litiny se dokončuje montáž automatické výrobní linky na výrobu forem DISAMATIC, která umožní zvýšení výroby nedostatkových odlitků fitinků v celkovém objemu 10 400 000 Kčs. Pro zlepšení organizace řízení bylo v podniku zřízeno středisko vývojové racionalizace řízení sléváren, které řeší jeden z státních úkolů plánu rozvoje vědy a techniky „Výzkum a aplikace metod operačního výzkumu pro organizaci a řízení výrobního procesu ve slévárnách na úrovni závodu“. Výsledky výzkumu budou pplatněny v plné míře v nové slévárně a obrobně fitinků, a pak se rozšíří do všech sléváren ČSSR. (rs) Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Výuor SNR pre plán a rozpočet na svojej schôdzke za účasti podpredsedu SNR Jozefa Gajdošíka prerokoval vládny návrh zákona SNR o rozvoji národného hospodárstva SSR v rokoch 1971—1975. Sú v ňom vyjadrené programové úlohy hospodárskej politiky strany, predovšetkým zavŕšenie procesu konsolidácie národného hospodárstva, prechod na intenzívne využívanie výrobných činiteľov pri pokračovaní industrializačnej fázy rozvoja hospodárstva SSR, ďalej účasť Slovenska na štrukturálnej prestavbe hospodárstva ČSSR v rámci prehlbovania vnútornej a vonkajšej integrácie československej ekonomiky a postupné odstraňovanie hospodárskych a sociálnych rozdielov medzi ČSR a SSR. Návrh zákona určuje základné ciele a smery hospodárskeho rozvoja Slovenska, a to bez ohľadu na podriadenosť hospodárskej sféry národným alebo federálnym orgánom, a určuje aj spôsob, ako tieto ciele dosiahnuť. Výbor prerokoval aj návrh rozpočtového výhľadu SSR na róky 1971—1975. Predložený rozpočtový výhľad zabezpečuje účelnú zladenosť medzi plánovanými potrebami a finančnými zdrojmi, sleduje upevnenie centrálneho riadenia a zvýšenie funkcie štátneho rozpočtu SSR na rok 1972, ktorý bude smernicou pre ústredné orgány a krajské národné výbory na zostavenie ich rozpočtov a finančných plánov na rok 1972. Bilance plnení plánu nákupu živočišných produktů v ČSR za tři čtvrtiny roku je následující: jatečná zvířata — skot, telata, prasata, ovce, kozy a drůbež — 918 598 tun (103,8), mléko 2978 miliónů litrů (99,7), vejce 1634 miliónů kusů (108,4). Proti stejnému období loňského roku zemědělské závody dodaly do státního nákupu mnohem větší množství těchto produktů — jatečných zvířat o 75 268 tun, mléka o 127,6 miliónů litrů a vajec o 154,2 milióny kusů. Publikace prof. dr. Vlastimila Halaxy, CSc., EKONOMICKÉ PROGNÓZY, kterou vydala ČTK, je první původní prací, která se zabývá komplexně otázkami prognózovéní v ekonomické oblasti. V knize naleznete informace o významu a problémech prognózování, o metodách prognózování, o sestavování ekonomických prognóz na různých úrovních. Výklad je doplněn několika příklady z praxe. Publikace má rozsah 188 stran A5 a stojí 26,— Kčs. Máte-li zájem o tuto užitečnou a praktickou příručku, zašlete objednávku na adresu ČTK — odbytové oddělení, Praha 1, Haštalská 14. K cenám služeb ve výpočetní technice V posledních letech je možno pozorovat zvlášť výraznou orientaci na zavádění a využívání prostředků výpočetní techniky. Tím vzrůstá i zájem o otázku cen prací a služeb výpočetní techniky. O táto problematice nás informovala ing. Jana Fiirstová, pracovnice odboru maloobchodních cen a služeb Federálního cenového úřadu. Jaký je současný stav služeb výpočetní techniky? Vědeckotechnická revoluce, která zákonitě zasahuje do všech výrobních a hospodářských procesů a mění jejich charakter, je bezprostředně spojena s nutností automatizace řízení těchto procesů prostřednictvím výpočetní techniky. Stroje, a to jak děrnoštítkové, tak i samočinné počítače, vlastní nejen samostatné komerční podniky poskytující služby jiným organizacím, ale i výrobní podniky, výzkumné ústavy a jiné rozpočtové organizace, jejichž výpočetní střediska zpracovávají jednak interní úkoly, jednak přijímají zakázky i od externích zájemců. Jak je tomu s cenami těchto služeb? V období od roku 1967 do dubna 1970 byly programovací a výpočetní práce zařazeny do kategorie volných cen, čímž došlo k velké diferenciaci cen stejných prací a služeb výpočetní techniky účtovaných'jednotlivými výpočetními středisky, a to často bez jakéhokoli ekonomického opodstatnění. Tento živelný vývoj byl zastaven až vydáním výnosu Českého cenového úřadu č. 11/1970, jímž byly ceny programovacích a výpočetních prací přeřazeny do kategorie maximálních limitovaných cen a vráceny na úroveň k 31. 12. 1969. Kdo v současné době stanoví ceny nových služeb výpočetní techniky? Nařízením vlády ČSSR č. 22/1971 bylo stanoveno že ceny prací a služeb výpočetní techniky určuje Federální cenový úřad. Tím byly vytvořeny podmínky pro centrální řízení cen v této oblasti, jejíž význam pro národní hospodářství bude výhledově stoupat. Nové ceny tedy stanoví Federální cenový úřad. Ale až doposud vytvořené platné ceny zůstávají nadále diferencované a nejednotné. Co tedy podle vašeho názoru by bylo třeba nejdříve udělat v oblasti cen služeb výpočetní techniky? V nejbližší době ja nutno stanovit závazné metodické pokyny pro tvorbu cen nových výpočetních a programovacích prací a v další etapě vypracovat .jednotný celostátně platný ceník. Přitom bude nutno respektovat základní cíle, které si klade cenová politika, tj. plánovité vytváření soustavy racionálních cen lépe vyjadřujících společensky nutné náklady při hledání možnosti snižování úrovně velkoobchodních cen odstraňováním neodůvodněně vysoké a diferencované rentability. Kromě počítačů vlastní výroby pracuje u nás, jak známo, velké množství různých druhů dovezených strojů. Sjednocení cen prací těchto strojů bude zřejmě složitá záležitost. To je jeden z hlavních problémů. Vzhledem k velkému počtu různorodých počítačů, které se používají pro nejrůznější účely, od nejnáročnějších vědeckých výpočtů až po běžné podnikové výpočty, bude třeba především vypracovat velmi podrobný kalkulační postup tvorby ceny jedné strojové hodiny práce počítače. Bude to zna menat vytvoření takové funkce ceny která by stimulovala výpočetní stře diska k maximálnímu využívání strojového času počítačů a ostatních pro střtdků výpočetní techniky, k účelnému vynakládání prostředků určených na nákup nových zařízení apod. a která by zároveň nebrzdila výpočetní střediska v dalším rozvoji úrovně poskytovaných služeb. Kromě mnoha různých typů počítačů existují u nás i různé podmínky provozu výpočetních středisek. Například výzkumné ústavy a jiné rozpočtové organizace mají stanoveny nižší odvody do státního rozpočtu, mají mimořádný způsob financování investic a provozu a naproti tomu samostatné servisní organizace musí pracovat při plném daňovém a režijním zatížení. Jsme sl plně vědomi obtížnosti sjednocování cen v této oblasti. Proto budeme vycházet ze zásady, že ceník bude mít povahu maximálně limitních cen, to znamená, že organizace podle svých možností budou moci účtovat ceny nižší. Kromě toho nebude ceník obsahovat všechny ceny služeb výpočetní techniky, ale speciální práce a výkony speciálních strojů budou kalkulovány individuálně, ovšem na základě závazných jednotných zásad. Dále se podle ceníku budou fakturovat ceny mimo organizaci, tj. externím odběratelům, a pro vlastní potřeby organizace bude možno používat vlastních vnitropodnikových cen. Domníváte se, že na vyřešení této ubs-hlé a složité problematiky staáí síly vašeho úřadu? Cenové orgány nejsou sice natolik vybaveny ani pracovníky, ani prostředky, ale pro zpracování metodických pokynů a ceníků počítáme s úzkou spoluprací federálního statistického úřadu, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva techniky a investičního rozvoje a samozřejmě i se spoluprací sanms'a'ných servisních podniků, jakn je P-Hnik výpočetní techniky, Početnická služba atd. Kz