Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-10-14 / No. 124

d s. ekonomík PODNIKOVÉ INFORMACE JEDEN Z NAJVÄČŠÍCH drevokombi­nátov na Slovensku, ktorý si vyžiada náklad 172 miliónov korún, stavajú v Pezinku stavbári bratislavského Hydrostavu. Doteraz prestavali 95 mi­liónov korún a odovzdali do používa­nia 22 objektov. Tohto roku dokončia dalších sedem objektov a prestavajú dalších 22,5 milióna korún. V pe­zinskom drevokombináte majú ročne vyrobiť 30 tisíc ton drevovláknitých dosák. , PREUKAZY „KAŽDÝ PO SOCIALI­STICKY“ odovzdajú pri príležitosti 54. výročia Veľkej októbrovej socia­listickej revolúcie najlepším Jedno­tlivcom a kolektívom v Závode 29. augusta v Partizánskom. Dovedna vy­znamenajú týmto preukazom 63 jed­notlivcov a 28 kolektívov. V tomto roku ich budu odovzdávať po prvý raz. REALIZOVANÍM 5165 ZLEPŠOVA­CÍCH NÁVRHOV získali v Strojár­skych a metalurgických závodoch v Dubnici za posledných 25 rokov úspory bezmála 88 miliónov korún. V tomto období sa do zlepšovateľ­ského hnutia zapojilo 2264 zamest­nancov, ktorí podali dovedna 7882 zlepšovacích návrhov. V podniku ma­jú tiež registrovaných 185. vynález­cov, pričom na 225 prihlásených vy­nálezov udelili 153 patentov. NA VYŠE 100 PERCENT splnili od začiatku roka do konca septembra plán výroby elektrickej energie pra­covníci slovenských energetických podnikov. Uspokojili tak potreby všet­kých odberateľov. Vyskytla sa však mimoriadna poruchovosť v ešte ne­stabilizovaných prevádzkach veľkých elektrární. IXáš rozhovor Účelem I. konťerence o lehké pre­­fabrikaci v Praze, jíž se zúčastnilo přes 300 odborníků, z nichž bylo přes 40 ze zahraničí, bylo přispět k řešení problematiky rozvoje výroby a použi­tí lehké prefabrikace, navázat kon­takty a prohloubit mezinárodní spo­luprácí výrobců, stavebně montážních organizací, projekčních a výzkumných ústavů. Na otázku „v čem spočívá přínos tohoto nového směru ve stavebnictví a jaké možnosti jeho uplatnění máme v ČSSR“, odpověděli předseda pří­pravného výboru konřerence inž. Mi­loslav Veselý z Výzkumného ústavu Pozemních staveb a vedoucí pracov­ník střediska Lehké preľabrikace Pra­ha arch. Ladislav Körber. „Základem výroby lehkých prefab­rikátů jsou ocelové a hliníkové ple­chy, plastické hmoty, sklo, minerální vlákna, dřevní odpady a desky z růz­ných materiálů, lehká prefabrikace tedy přispívá k rozšíření materiálo­vé a výrobní základny stavebnictví, umožňuje podstatně zkrácení lhůt vý­stavby proti dosud používaným sta­vebním technologiím i snížení prac­nosti zejména na staveništích, sníže­ní dopravních nákladů a nároků na těžké montážní stroje. Umožňuje do­dávat na stavbu maximálně dokonče­né dílce a konstrukce, takže většina řemeslných prací přímo na stavbě odpadá, protože se dělají přímo v to­várně. Umožňuje také účelné využí­vání vlastností nových stavebních díl­ců i koncepční uvolnění dispozičního a architektonického řešení staveb a přispěje i k vytváření kvalitativně nového životního slohu. Výroba lehkých prefabrikátů není závislá na místě stavby, umožňuje vy­rábět celé komplety konstrukcí, díl­ců a jejich sestav 'v podmínkách prů­myslové výroby a přepravovat je na velké vzdálenosti. Možnosti uplatnit tento nový směr oe stavebnictví máme, protože hut­nický a chemický průmysl, které jsou základem tohoto systému výstavby i průmysl sklářský, je u nás rozvinu­tý. Je však třeba řešit nové složité problémy, zejména v povrchové úpra­vě budov proti povětrnostním vlivům, volit nové způsoby vytápění a větrá­ní i ochrany proti hluku. Nejvýhodnějši uplatnění výrobků lehké prefabrikace je v hromadné vý­stavbě průmyslových a zemědělských objektů, hal, prodejen, servisů, škol, sportovních zařízení apod. Z lehkých prejabrikátů jsou v Praze postaveny např. budovy Strojimvortv, Chemapo­lu a Dům dětské knihy. Je potěšitel­né, že průkopníky tohoto nového smě­ru stavebnictví jsou převážně mladí technici. Většinu z 97 odborných re­ferátů přednesli odborníci ve věku od 2« do 40 let" 2 svět 14 "ITM1971 hospodářství Cíle socialistické přestavby zemědělství končeni ze strany l / Ministerstvo připravuje mj. kon­cepci rozvoje výroby obilovin; cuk­rovky, brambor, olejnín, pícnin, chmele a zeleniny z hlediska další­ho prohlubování specializace a kon­centrace výroby v podmínkách ko­operace a integrace. Koncepce roz­voje živočišné výroby určuje budo­vat v rámci prostředků vydělených pátým pětiletým plánem provozy, při nichž jeden ošetřovatel obslouží 250 až 600 kusů skotu pro výkrm a žír, 40—50 i více krav, 2—2,5 tisíc prasat, 5—10 tisíc slepic; z tohoto hledis­ka bude se usměrňovat investiční pro­gram v zemědělství. Dobré výsledky v zemědělské vý­robě ovlivňují též rozvoj potravinář­ského průmyslu. Ministr uvedl, že většina oborů dosáhla plánovaného tempa růstu výroby a rychlejší růst, než předpokládá letošní roční plán, dosahují obory, zpracovávající suro­viny živočišného původu. Ve srovná­ní se stejným obdobím minulého ro­ku vzrostl objem výroby potravinář­ského průmyslu o 3,9 °/o, tj. absolut­ně o 1,2 mld Kčs. Úroveň výživy je u nás následují­cí: od roku 1948 se podařilo zvýšit průměrnou denní kalorickou hodnotu stravy z 2194 kcal na 3130 kcal v roce .1970. Už před několika léty jsme dosáhli úrovně vyspělých prů­myslových států, jako např. NSR, Francie, Švédsko, V. Británie, USA a současně v průměru i více než plné­ho uspokojení fyziologického optima, které činí 2900 kcal. Při tomto vý­voji stoupla i spotřeba bílkovin ži­vočišného původu; v CSR představu­jí živočišné bílkoviny více než 57 °/o celkové spotřeby bílkovin. Spotřeba •masa na obyvatele ÚSR činila loni 76 kg. Problémy potravinářského průmys­lu v páté pětiletce se soustřeďují hlavně do oblasti reprodukce základ­ních fondů. Předpokládá se proinves­tovat 9,6 mld Kčs, tj. asi o 47 °/o více než v předchozí pětiletce, a to hlavně v oborech mlékárenském, mas­ném, drůbežářském a pivovarsko­­sladařském. Ministr rovněž uvedl, že dosažené výsledky nehodnotí nekriticky, ne­boť především v řídicí a organizátor­ské práci jsou nedostatky, které dob­ré cíle mnohdy brzdí. Politika KSČ na vesnici, vedená k ekonomiokému rozmachu, je poli­tikou pro lidi, pro pracujícího člově­ka. Lidé si to velmi dobře uvědomují, proto se rodí výsledky, jichž jsme svědky. Socialismus změnil postupně tvář vesnice a život v ní. Rolníci si postavili tisíce nových moderních ro­dinných domků a další tisíce se jich staví. V páté pětiletce najdou země­dělské rodiny domov v 90 až 95 ti­sících nových bytech. V roce 1970 pracovalo v zemědělství ČSR více než 75 000 pracovníků s odborným vzdě­láním, z toho 12 500 s vysokoškol­ským a 37 000 s úplným středním vzděláním. V JZD se počet zeměděl­ských inženýrů za posledních deset let zvýšil více než čtyřnásobně — ze 705 v roce 1960 na 2890 v roce 1970, počet středoškolsky vzdělaných zemědělců stoupl ve stejném období z 3872 na 17 371. Zemědělská politika naší strany ma na svém kontě cenné devizy, s nimiž jdeme do voleb zastupitelských orgá nů všech stupňů, řekl závěrem tis­kové konference ministr Svoboda. Nej cennější devizou však jsou naši družstevní rolníci, pracovníci státních statků, potravinářského průmyslu a ostatních úseků, kteří se podílejí na tomto vpravdě historickém úkolu pře­měny naší společnosti. Jsem přesvěd­čen, že tito naši lidé svou aktivní účasti ve volbách vytvoří ještě pev­nější základy pro další rozkvět naší vlasti. Brevo prs byty V pláne činrtosti Štátneho drevár­skeho výskumného ústavu v Bratisla­ve sú najvýraznejšie zastúpené úlohy, ktoré majú a môžu pomôcť objasniť a rozšíriť použitie dreva v stavebníc­tve, najmä v bytovej výstavbe a roz­vinúť materiálovú základňu pre tieto účely. Ide o komplex otázok súvisia­cich s vývojom progresívnych maxi­málne kompletizovaných dielcov a konštrukcií pre bytovú, občiansku, poľnohospodársku i priemyselnú vý­stavbu. Bezprostredne na tento pro­gram nadväzuje úloha — „Nové typy aglomerovaných materiálov“. Jej cie­ľom je dosiahnuť, aby sa vlastnosti dosák, či už trieskových alebo vlák­nitých, prispôsobili pre daný účel po­užitia, či samostatne, alebo v kombi­nácii s inými materiálmi. Riešia sa tu najmä otázky odolnosti proti ohňu, problematika biologickej odolnosti, mineratizácia, ďalej technológia vý­roby polotvrdých dosák, cfosák so zu­šľachteným povrchom a pod. Doteraj­ší vývoj v podlahovinách', ako aj rých­ly rozvoj chemických materiálov vy­volal nutnosť riešiť tému veľkoploš­ných nodlahových dielcov pre bytové a občianske stavby, ktorú smeruje k výrobe podlahových prefabrikátov obiemove a tvarové stabilních pri vv­­užití nižších akostí listnatého rezi­va s vysokým stupňom montážnej pri­pravenosti. Príjtjerozní ochrana V Československu je ohroženo vod­ní erozí 37 %, zemědělské půdy a erozí větrnou 22 %. V Cechách je vlivem vodní eroze v pohybu kolem 7 mil. tun půdy. Snížení ztrát erozí na polovinu by znamenalo úsporu jen na hnojení přes 17 mil. Kčs ročně. Komplexními způsoby hospodaření a opatřeními v oblastech ohrožených erozí se zabývají ve Výzkumném ústa­vu meliorací Zbraslav nad Vltavou. Výsledky experimentálního výzkumu se budou v provozních podmínkách realizovat na modelových závodech protierozní ochrany. Protierozní sou­stavou hospodaření je tak možné pod­statně snížit škody erozí, které se ce­lostátně odhadují na 300—500 míl. korun ročně. Nebezpečí ze znečišťování vod Komplexním řešením problémů o­­chrany vod před znečišťováním ro­pou a ropnými produkty, odstraňo­váním ropy z vod, problematikou ole­jových havárií a dalšími specifickými otázkami se zabývalo téměř 150 vo­dohospodářů, hygieniků, pracovníků výzkumných ústavů, národních výbo­rů a zástupců závodů na celostátní konferenci v Praze. V posledních deseti letech se u nás rapidně rozvinulo zpracování ropy. Vloni se jí zpracovalo přes 10 milió­nů tun, což je dvacetinásobek z ro­ku 1937. Ropa v celém sledu využití, tedy těžby, úpravy a skladování na místech těžby, dopravy i při zpra­cování produktů u spotřebitele, ohro­žuje životní prostředí, především po­vrchovou a podzemní vodu. Nebezpe­čí znečištění přírodních vod je o to větší, že škodlivé následky těchto látek se velmi těžce a pracně odstra­ňují a vyžadují vysoké finanční ná­klady. Jednou z vážných příčin znečišťo­vání je dnes fyzická nemožnost zpra­covat nebo likvidovat upotřebené ma­zací oleje, uhlovodíky použité na čiš­tění strojových částí, oleje zachycené v odolejovačích, atd. Na znečišťování mají svůj podíl též použité oleje a vody z umývání aut a motorů. V ČSSR se vrací ročně jen 27 °/o použitých autoolejů. Benzina předpokládá, že nejméně třetina z prodaného množ­ství olejů — tedy 60 tisíc tun, nekon­trolovatelně uniká do vody a půdy. Jestliže by se v průběhu následujících pěti let tyto otázky nevyřešily, dojde u nás kolem roku 1980 k neřešitel­ným těžkostem způsobeným kontami­nací vody s uhlovodíky. Racionalizace v železárnách V národním podniku Moravské železárny Olomouc byl na úseku raciona­lizace zpracován plán krátkodobých racionalizačních akcí na rok 1971 a plán dlouhodobých racionalizačních programů na léta 1971—1975. Racionalizační akce jsou zaměře­ny na zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovních podmínek ve slé­várenských provozech, úsporu mate­riálu a zlepšení organizace řízení. Dosud v podniku realizovali tyto akce: Ve slévárně a obrobně fitinků by­ly zabudovány a uvedeny do provozu obráběcí automaty na opracování fi­tinků. Předpokládaná úspora vlast­ních nákladů 250 tis. Kčs a úspora 13 pracovníků. Ve slévárně a obrobně fitinků byl zabudován a uveden do ověřovacího provozu formovací automat na výro­bu slévárenských forem. Po ukon­čení ověřovacího provozu a plném využití automatu roku 1972 předpo­kládají úsporu 4 pracovníků. Ve slévárně a obrobně fitinků by­lo uvedeno do provozu další zařízení. Po dokončení II. etapy rekonstrukce je předpokládána úspora v nákladech kolem 154 000 Kčs a úspora 12 pra­covníků. Ve slévárně tvárné litiny byla dá­na do ověřovacího provozu linka na výrobu odlitků z tvárné litiny litím do kokil, která předpokládá zavede­ní této výroby ve výši 1000 tun v ro­ce 1972, což předpokládá snížení vlastních nákladů ve výši přes 750 tis. Kčs. Ve slévárně temperované litiny se dokončuje montáž automatické výrob­ní linky na výrobu forem DISAMATIC, která umožní zvýšení výroby nedo­statkových odlitků fitinků v celko­vém objemu 10 400 000 Kčs. Pro zlepšení organizace řízení bylo v podniku zřízeno středisko vývojo­vé racionalizace řízení sléváren, kte­ré řeší jeden z státních úkolů plánu rozvoje vědy a techniky „Výzkum a aplikace metod operačního výzkumu pro organizaci a řízení výrobního procesu ve slévárnách na úrovni zá­vodu“. Výsledky výzkumu budou pplatněny v plné míře v nové slé­várně a obrobně fitinků, a pak se rozšíří do všech sléváren ČSSR. (rs) Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Výuor SNR pre plán a rozpočet na svojej schôdzke za účasti podpred­sedu SNR Jozefa Gajdošíka preroko­val vládny návrh zákona SNR o roz­voji národného hospodárstva SSR v rokoch 1971—1975. Sú v ňom vy­jadrené programové úlohy hospodár­skej politiky strany, predovšetkým zavŕšenie procesu konsolidácie národ­ného hospodárstva, prechod na inten­zívne využívanie výrobných činiteľov pri pokračovaní industrializačnej fá­zy rozvoja hospodárstva SSR, ďalej účasť Slovenska na štrukturálnej pre­stavbe hospodárstva ČSSR v rámci prehlbovania vnútornej a vonkajšej integrácie československej ekonomi­ky a postupné odstraňovanie hospo­dárskych a sociálnych rozdielov medzi ČSR a SSR. Návrh zákona určuje zá­kladné ciele a smery hospodárskeho rozvoja Slovenska, a to bez ohľadu na podriadenosť hospodárskej sféry národným alebo federálnym orgánom, a určuje aj spôsob, ako tieto ciele do­siahnuť. Výbor prerokoval aj návrh rozpočtového výhľadu SSR na róky 1971—1975. Predložený rozpočtový vý­hľad zabezpečuje účelnú zladenosť medzi plánovanými potrebami a fi­nančnými zdrojmi, sleduje upevnenie centrálneho riadenia a zvýšenie funk­cie štátneho rozpočtu SSR na rok 1972, ktorý bude smernicou pre ústred­né orgány a krajské národné výbory na zostavenie ich rozpočtov a finanč­ných plánov na rok 1972. Bilance plnení plánu nákupu živo­čišných produktů v ČSR za tři čtvr­tiny roku je následující: jatečná zví­řata — skot, telata, prasata, ovce, kozy a drůbež — 918 598 tun (103,8), mléko 2978 miliónů litrů (99,7), vej­ce 1634 miliónů kusů (108,4). Proti stejnému období loňského roku země­dělské závody dodaly do státního ná­kupu mnohem větší množství těchto produktů — jatečných zvířat o 75 268 tun, mléka o 127,6 miliónů litrů a vajec o 154,2 milióny kusů. Publikace prof. dr. Vlastimila Halaxy, CSc., EKONOMICKÉ PRO­GNÓZY, kterou vydala ČTK, je prv­ní původní prací, která se zabývá komplexně otázkami prognózovéní v ekonomické oblasti. V knize na­leznete informace o významu a pro­blémech prognózování, o metodách prognózování, o sestavování eko­nomických prognóz na různých úrovních. Výklad je doplněn ně­kolika příklady z praxe. Publikace má rozsah 188 stran A5 a stojí 26,— Kčs. Máte-li zájem o tuto užitečnou a praktickou příručku, zašlete ob­jednávku na adresu ČTK — odby­tové oddělení, Praha 1, Haštal­­ská 14. K cenám služeb ve výpočetní technice V posledních letech je možno pozorovat zvlášť výraznou orientaci na zavá­dění a využívání prostředků výpočetní techniky. Tím vzrůstá i zájem o otázku cen prací a služeb výpočetní techniky. O táto problematice nás informovala ing. Jana Fiirstová, pracovnice odboru maloobchodních cen a služeb Fede­rálního cenového úřadu. Jaký je současný stav služeb výpo­četní techniky? Vědeckotechnická revoluce, která zákonitě zasahuje do všech výrobních a hospodářských procesů a mění je­jich charakter, je bezprostředně spo­jena s nutností automatizace řízení těchto procesů prostřednictvím výpo­četní techniky. Stroje, a to jak děrno­štítkové, tak i samočinné počítače, vlastní nejen samostatné komerční podniky poskytující služby jiným organizacím, ale i výrobní podniky, výzkumné ústavy a jiné rozpočtové organizace, jejichž výpočetní stře­diska zpracovávají jednak interní úko­ly, jednak přijímají zakázky i od externích zájemců. Jak je tomu s cenami těchto slu­žeb? V období od roku 1967 do dubna 1970 byly programovací a výpočetní práce zařazeny do kategorie volných cen, čímž došlo k velké diferenciaci cen stejných prací a služeb výpočetní techniky účtovaných'jednotlivými vý­početními středisky, a to často bez jakéhokoli ekonomického opodstatně­ní. Tento živelný vývoj byl zastaven až vydáním výnosu Českého cenové­ho úřadu č. 11/1970, jímž byly ceny programovacích a výpočetních prací přeřazeny do kategorie maximálních limitovaných cen a vráceny na úro­veň k 31. 12. 1969. Kdo v současné době stanoví ceny nových služeb výpočetní techniky? Nařízením vlády ČSSR č. 22/1971 bylo stanoveno že ceny prací a slu­žeb výpočetní techniky určuje Fede­rální cenový úřad. Tím byly vytvo­řeny podmínky pro centrální řízení cen v této oblasti, jejíž význam pro národní hospodářství bude výhledo­vě stoupat. Nové ceny tedy stanoví Federální cenový úřad. Ale až doposud vytvo­řené platné ceny zůstávají nadále di­ferencované a nejednotné. Co tedy podle vašeho názoru by bylo třeba nejdříve udělat v oblasti cen služeb výpočetní techniky? V nejbližší době ja nutno stanovit závazné metodické pokyny pro tvor­bu cen nových výpočetních a progra­movacích prací a v další etapě vypra­covat .jednotný celostátně platný ce­ník. Přitom bude nutno respektovat základní cíle, které si klade cenová politika, tj. plánovité vytváření sou­stavy racionálních cen lépe vyjadřu­jících společensky nutné náklady při hledání možnosti snižování úrovně velkoobchodních cen odstraňováním neodůvodněně vysoké a diferencované rentability. Kromě počítačů vlastní výroby pra­cuje u nás, jak známo, velké množ­ství různých druhů dovezených stro­jů. Sjednocení cen prací těchto strojů bude zřejmě složitá záležitost. To je jeden z hlavních problémů. Vzhledem k velkému počtu různoro­dých počítačů, které se používají pro nejrůznější účely, od nejnáročnějších vědeckých výpočtů až po běžné pod­nikové výpočty, bude třeba především vypracovat velmi podrobný kalkulač­ní postup tvorby ceny jedné strojové hodiny práce počítače. Bude to zna menat vytvoření takové funkce ceny která by stimulovala výpočetní stře diska k maximálnímu využívání stro­jového času počítačů a ostatních pro střtdků výpočetní techniky, k účel­nému vynakládání prostředků urče­ných na nákup nových zařízení apod. a která by zároveň nebrzdila výpo­četní střediska v dalším rozvoji úrov­ně poskytovaných služeb. Kromě mnoha různých typů počí­tačů existují u nás i různé podmínky provozu výpočetních středisek. Napří­klad výzkumné ústavy a jiné rozpočto­vé organizace mají stanoveny nižší od­vody do státního rozpočtu, mají mi­mořádný způsob financování investic a provozu a naproti tomu samostatné servisní organizace musí pracovat při plném daňovém a režijním zatížení. Jsme sl plně vědomi obtížnosti sjed­nocování cen v této oblasti. Proto bu­deme vycházet ze zásady, že ceník bude mít povahu maximálně limit­ních cen, to znamená, že organizace podle svých možností budou moci účto­­vat ceny nižší. Kromě toho nebude ceník obsahovat všechny ceny slu­žeb výpočetní techniky, ale speciální práce a výkony speciálních strojů budou kalkulovány individuálně, ovšem na základě závazných jednotných zá­sad. Dále se podle ceníku budou fak­turovat ceny mimo organizaci, tj. externím odběratelům, a pro vlastní potřeby organizace bude možno po­užívat vlastních vnitropodnikových cen. Domníváte se, že na vyřešení této ubs-hlé a složité problematiky staáí síly vašeho úřadu? Cenové orgány nejsou sice natolik vybaveny ani pracovníky, ani prostřed­ky, ale pro zpracování metodických pokynů a ceníků počítáme s úzkou spoluprací federálního statistického úřadu, federálního ministerstva fi­nancí, federálního ministerstva tech­niky a investičního rozvoje a samo­zřejmě i se spoluprací sanms'a'ných servisních podniků, jakn je P-Hnik výpočetní techniky, Početnická služ­ba atd. Kz

Next