Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-11-25 / No. 141

ě», ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE BANÍCI V SMOLNlKU ohlásili před- Časné splnenie celoročnej ťažby že­lezných rúd ako prví v rámci pod­niku Železnorudné bane Spišská No­vá Ves. Týmto úspechom na pořesť volieb do zastupiteľských zborov, umožnili nielen predčasnú dodávku slberitu na spracovanie pře sester­ský závod v Rožňave, ale banský ko­lektiv od ťažby železných rúd pre­chádza teraz na úsek ťažby pyritu v Smolníku, kde po celý rok zápa­sia s nedostatkom pracovných síl. Pomôže pri ťažbe tejto dôležitej rudy rla výrobu sírnych a medených kon­centrátov, ktoré závod Smolník do­dáva pre CHZJD v Bratislave, krom­­pašské Kovohuty a najnovšie do NDR. NOVÝ AREÄL národního podniku Lachema s moderními provozy zá­kladního závodu a Výzkumného ústa­vu Čistých chemikálií byl otevřen v Brně-Rečkovicích. Sloučení výzku­­ipu a výroby čistých chemikálií v mo­derních podmínkách je přínosem pro chemický průmysl i pro celé národní hospodářství. NOVA PLAVIRNA KAOLINU podni­ku Keramické a sklářské suroviny zahájila provoz v Božičanech. Byla postavena ve velmi výhodné poloze uprostřed surovinové základny, za­bezpečující podle dosavadního geolo­gického průzkumu její vysoce efek­tivní provoz nejméně na třicet let. Technologické zařízení umožní ročně produkovat 60 tisíc tun ušlechtilých keramických kaolínů a 118 tisíc tun tříděných písků pro stavebnictví. Pře­vážná část kvalitního kaolínu z této těžební oblasti se exportuje do kapi­talistických i socialistických zemí. Na zahraničních trzích je o něj velký zájem. Typickým znakem nového komplexu je vysoká kultura práce. Plavírna nebude znečišťovat ovzduší, protože jako technologické palivo byly zvoleny lehké oleje. ZÁPADOSLOVENSKÝ KRAJ splnil čéloročný plán nákupu jatočnej hydi­ny. Z náročného plánu 19 500 ton do­dali poťnohospodárske podniky 19 535 ton, čo predstavuje 100,2 °/o. V náku­pe sa ďalej pokračuje a očakáva sa, že do konca roku sa ešte nakúpi 2500 ton. OKOLO 80 TISÍC PLECHOVIEK spo­trebujú denne v troch směnách v kon­­zervárenskom závode Slovlik v No­vom Meste nad Váhom na výrobu džúsov, čo postačí na uspokojenie požiadaviek obchodu na predvianoč­né zásobovanie. Od začiatku roka vyrobili 2 tisíc ton tohto obľúbeného nealkoholického nápoja. Do konca decembra majú v pláne vyrobiť ešte 500 ton džúsu, väčšinou jablčného a piruetu. V ZÁVODE ČSAD v Nových Zám­koch premieňajú svoje záväzky, pri­jaté na počesť 50. výročia založenia KSČ, na skutky. Z celoročného záväz­ku milión 900 tisíc korún vytvorili dodnes hodnotu milión 600 tisíc ko­rún. Plán hrubého dôchodku plnia na 105,3 %, produktivitu práce pre­kračujú o 2 %. Jaká je úrovefrmaloobchodních cen spotřebního zboží Dokončení konsolidace na vnitřním trhu a postupný přechod k normálni ľunkci socialistického obchodu patři­ly mezi nejdůležitějšl politické a hos­podářské úkoly i v roce 1971. To vy­plývá z dokumentů ÜV KSČ z pro­since 1970 i z usnesení vlády k plánu na rok 1971. Proto je cenové morato­rium uplatňováno i v roce 1971, což se projevilo i nadále trvající stabili­tou nominálních maloobchodních cen: index za 1. pololetí 1971 proti 1. pololetí 1970 činil v obchodní síti 99,6. Na jedné straně byla tato hladina maloobchodních cen ovlivněna cena­mi potravin, kde zejména vývoj cen raných brambor, ovoce a zeleniny za­ostával za vývojem cen v loňském ro­ce pozdějším snižováním sezónních maloobchodních cen pro opožděnou sklizeň. Ve 2. čtvrtletí 1971 byla proto vykazována úroveň maloobchodních cen potravin ve srovnání se stejným obdobím loňského roku indexem 100,1, zatímco ještě v 1. čtvrtletí 1971 vyka­zovala pokles na 99,5 v důsledku pře­chodného snížení cen kuřat a stano­vením dřívější platnosti nižších let­ních cen vajec. Přesto však cenová hladina vcelku poklesla vlivem snížení maloobchod­ních cen k 3. 5. 1971, které bvlo umož­něno uklidněním vnitřního trau, upev­něním důvěry obyvatelstva v měnu, prosazením plánovitého vývoje mezd a příjmů, růstem dodávek zboží z vý­roby na základě dlouhodobě založe­ných koncepcí vývoje kapacit a vze­stupem pohotových zásob obchodu (proti loňskému 1. pololetí vzrostly zásoby obchodu celkem o 2,7 mld Kčs). Snížení maloobchodních cen o 1,4 mld Kčs bylo provedeno převáž­ně snížením daně z obratu o 1050 mil. Kčs, ale také snížením rizikových fondů obchodních organizací o 190 mil. Kčs a snížením velkoobchodních cen (u televizorů a tranzistorových rozhlasových přijímačů) o 160 mil. Kčs. V důsledku tohoto snížení po­klesla ve II. čtvrtletí 1971 hladina ma­loobchodních cen průmyslového zbo­ží celkem o 1,5 %. Přepočteno na veš­­které dodávky jednotlivých oborů, projevilo se snížení maloobchodních cen u významnějších položek, např. u vlnařských tkanin 8,3 %, u punčo­chových výrobků 4,8 %, u pleteného prádla 3,7 %, u svrchních oděvů 5,6 %, u rozhlasových přijímačů 3,5 %, u te­levizorů 13 %, u chladniček 3,7 % a u bytového textilu 4,4 %. Kromě tohoto významného snížení maloobchodních cen se ve snižování maloobchodních cen u dílčích i mé­ně významných skupin zboží pokračo­valo také v dalších obdobích; tak na­příklad 21. června byly sníženy ma­loobchodní ceny kuličkových tužek a značkovačů o 25 %, 13. července ce­ny aut ve volném prodeji v průměru O' 9,2 %, 4. října ceny různých men­ších skupin výrobků i jednotlivých druhů průmyslového zboží, obuvi a textilu v rozsahu 31,4 mil. Kčs apod. Na přechodnou dobu byly sníženy též maloobchodní ceny játrových paštik a letní ceny vajec. < Cenové orgány jsou si vědomy, že Hodnocení působení cenového moratória za rok 1970 ukázalo, že se v pod­statě podařilo dosáhnout celkové stabilizace maloobchodních cen spotřeb­ního zboží. (Statistické údaje vykázaly, že ve srovnání s rokem 1969 zůstal na konci reku 1670 index maloobchodních cen v obchodní síti 100,0.) To při­spělo spolu s dalšími ekonomickými opatřeními k obnovení životních jistot obyvatelstva, což ve svém souhrnu vedlo také k postupné celkové konso­lidaci vnitřního trhu. mezi významné úkoly v rozvoji život­ní úrovně patří nesporně i zrychlová­ní dynamiky výroby a spotřeby prů­myslového zboží. I když hlavní řeše­ní tohoto úkolu spočívá ve vytváření věcných podmínek ve výrobě a od­bytu, chtějí cenové orgány pří reali­zaci politiky stability maloobchodních cen v souladu s usnesením XIV. sjez­du KSČ vytvářet pro žádoucí zvyšová­ní výroby a spotřeby podmínky i v ce­nách. Proto jsou využívány všechny možnosti pro postupné ekonomicky zdůvodněné snižování maloobchodních cen v jednotlivých skupinách zboží, kde jsou a 1 v budoucnu budou cíle­vědomě a plánovitě rozšířeny výrob­ní kapacity, zajištěny zvýšené dodáv­ky pro vnitřní trh a kde růst spotřeby a změny v Její struktuře budou v sou­ladu se zájmy socialistické společnos­­nosti a požadavky ma racionalizací če­rtové soustavy. Při posuzování těchto otázek však cenové orgány vycházejí i z názoru, že ne všechny problémy odbytu je vždy nutno řešit hned cenami, jestli­že je dosud pro vývoj tržní situace mnohdy charakteristická nevyhovující struktura dodávek ve vztahu ke spo­třebitelské poptávce, nedostatek zá­kladních druhů zboží, nízká kvalita a malá atraktivnost některých výrob­ků, jež úzce souvisí s problematikou zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů a řízení obchodní politiky. V mnoha případech je také prostor pro snižování maloobchodních cen na vrub státního rozpočtu vyčerpán a zde musí sehrát svou úlohu přede­vším snižování výrobních nákladů a další formy ekonomických a kvalita­tivních změn výrobků. Ke zvyšování spotřeby musí více než dosud přispí­vat svou atraktivností samy užitné a estetické vlastnosti výrobků. Ačkoliv cenové moratorium posta­vilo hráz živelnému cenovému vývoji, některé doznívající průvodní jevy si ještě v průběhu roku 1970 vynutily provést postupně další regulační opa­tření. Sem patří upřesnění zásad pro tvorbu maloobchodních cen dováže­ných výrobků spolu s limitováním ma­ximálních cen obuvi, změny v před­pisech o tvorbě a použití rizikových fondů obchodních organizací slouží­cích k cenové regulací, zavedení li­mitovaných cen maximálních u výrob­ků I. jakostního stupně, zpřísnění pra­videl pro výběr, tvorbu cen a rozsah dodávek u módních novinek a luxus­ních výrobků a v neposlední řadě 1 zpřísnění a zlntenzivnění cenových kontrol. Dílčí výsledky se již proje­vují 1 z uplatňování zásad o zabezpe­čování základních druhů zboží pTO vnitřní trh, které z iniciativy cenových orgáijň vydala společně ministerstva obchodu a průmyslu a které (též for­mou zainteresovanosti, ale 1 sankcí) mají přispět k zajištění zásobování především pro rodiny s nízkými pří­jmy na hlavu. Tyto zásady jsou nepří­mo i nástrojem regulace vývoje prů­měrných maloobchodních cen. Na vývoji průměrných maloobchod­ních cen lze nakonec nejlépe a oko­mentovat výsledky důsledné realiza­ce regulačních opatření v oblasti cen i projev konsolidace a stabilizace trhu na základě změn uskutečněných 1 v ob­chodní politice. Týká se to především průmyslového zboží, kde ještě v 1. pololetí 1970 rychlejší růst průměr­ných maloobchodních cen nákupu z výroby a zásob obchodu avizoval ne­soulad mezi cenově-sortimentní na­bídkou zboží a požadavky spotřeblte­oeutu priDiizua vyrovnanosti mezi na­bídkou a poptávkou, bude již třeba citlivě přistupovat k dotváření ceno­vého regulačního systému. Především půjde o to, spojit dílčí regulační opatření, upravit je na zá­kladě získaných poznatků a zkušenos­tí a sladit je v ucelený regulační sys­tém, který by byl zakotven v nových cenových předpisech. K nastoupení systematického řízení vývoje maloob­chodních cen pak bude nutno zpraco­vat studii o uplatnění společenských záměrů v maloobchodních cenách za účelem posouzení jejich současných relací, zejména s ohledem na další směry rozvoje výroby a spotřeby. Pů­jde především o vymezení prostoru, tendencí a potřeb snižování maloob­chodních cen k podpoře spotřeby pře­devším průmyslových výrobků, což by Hlavní úkoly, které tedy pro politi­ku maloobchodních cen vyplývají z jednání XIV. sjezdu KSČ, jsou pře­devším tyto: důsledné zabezpečováni stability maloobchodních cen k sou­stavnému posilování životních jistot obyvatelstva; dopracování cenového regulačního systému včetně závaz­ných způsobů tvorby maloobchodních cen k zajištění systému státního říze­ní cen a zabezpečování optimálně ši­roké cenové struktury sortimentu, vy­plývající z požadavků a potřeb všech důchodových skupin obyvatelstva, ze­jména s ohledem na další směry roz­voje výroby a spotřeby především průmyslových výrobků, včetně úvah o dalším postupu v dani z obratu a obchodním rozpětí. ING. VLADISLAV APPL, FCO Indexy průměrných maloobchodních cen (stejné období předcházejícího roku = 100) 1. pololetí 1970 1. pololetí 1971 nákup prodej zásoby nákup prodej zásoby průmyslové zboží celkem 109,8 105,8 113,8 92,9 94,4 92,8 z toho textil a oděvy 110,2 104,3 118,2 86,6 97,0 88,4 obuv 119,1 113,3 114,0 94,2 101,1 96,7 kulturní a domácí potřeby 116,4 106,0 103,5 97,5 99,4 98,4 Nepříznivá cenová struktura zásob pak bylo postupně uplatňováno i obchodu si proto vyžádala také zvý- v souladu s plánovitě vytvářenými šaný rozsah doprodejů především předpoklady ve fondovém zabezpeče­­dražších druhů zboží. Jestliže se te- ní, kdy orientace cenová by současně dy v současné době cenově sortiment- dávala podklad pro orientaci fondo­­ní struktura nákupu a zásob ve svém vou. Výzkum pryskyřic a laků v Pardubicích V rámci Pardubických dnů chemie 71 byla začátkem listopadu uspořá­dána výstavka prací a úspěchů Vý­zkumného ústavu syntetických prys­kyřic a laků Pardubice. Výstavka si vzala za úkol, že seznámí návštěvní­ka s prací výžkumníků a logickým postupem u výzkumu jednotlivých nosných úkolů ústavu Ukáže výsledky výzkumu V praxi, to je ve výrobě 1 aplikaci. Bylo velmi zajímavé zaznamenat, dá kolika úsecích našeho života se můžeme setkat S výsledky výzkumné práce tohoto ústavu. Tak například í výzkumného programu polyestero­vých pryskyřic mohl vidět návštěvník celou řadu praktických ukázek z vý­roby různých podniků, ať to byly z n. p. Vertex laminátové lodě. pří­věsný vozík, karosérie k invalidnímu vozítku, dílce k závodním motocyk­lům z Družstva Tvar Pardubice, nebo íe dozvěděl, že na výstavbě známé televizní stavby na Ještědu se apli­kovaly tyto pryskyřice. Z oblasti epo­xidových pryskyřic postačí jmenovat například speciální pryskyřici, vyvi­nutou pro Ostav elektroniky a mo­delování v lékařství v Praze. Slouží k zalití kardiostimulátoru, který se voperuje do lidského organismu a reguluje srdeční činnost pacienta. Tato pryskyřice se musí vyznačovat mechanickou pevností a fyziologickou nezávadností. Málo lidí ví, že v ústa­vu se poloprovozně vyrábí tunová kvanta pryskyřice určené k lepení skleněných reflektorů do aut. Použí­vá je n. p. PAL a kryje jimi i poža­davek výrobce automobilů Žiguli. Nebo dále: bez laku Veros se nyní nevyrábí ani jeden odznak u nás. Tento krycí lak chrání povrch odzna­ku a zlepšuje jeho vzhled. Nutno se ještě zmínit o iontoměničích, které nacházejí široké pole uplatnění, na­příklad i při čištění cukerné šťávy v cukrovarech, při přípravě demine­­rallzované vody apod. Závěrem stačí shrnout jen několik faktů: výzkumníkům VOSPL bylo za 25 let uděleno 277 patentů v oblasti epoxidových, polyesterových prysky­řic, měničů iontů a v jiných oborech, a publikováno bezmála tisíc odbor­ných článků a vědeckých prací. Vý­stava velmi názorně ukázala na pro­spěšnost výzkumu v této oblasti. • Jedno z pracovišť VÚSPL Pardubice zabývající se výzkumem lonexových procesů. svět 25' Ilstopadu 1971 ~ hospodářství Zemědělství a potravinářský průmysl v ČSR (Dokončeni ze str. 1) roku 1990. Jde o to, postavit koncepci rozvoje a řízení zemědělství a potra­vinářského průmyslu na opravdu so­lidní, vědecky podložený a ostatními odvětvími národního hospodářství pro­pojený základ. Při řešení koncepčních otázek je snaha maximálně využít výsledků a poznatků, dosažených v ostatních socialistických zemích. Rozvoj techniky a technologie v ze­mědělství vytváří objektivní nutnost další koncentrace a specializace vý­roby. Směrnice XIV. sjezdu KSČ sta­noví, že hlavní cestou koncentrace a specializace výrobních sil v nadchá­zejícím období je vytváření a prohlu­bování ekonomicky a společensky efektivních kooperačních vztahů me­zi zemědělskými podniky. Na základě resortního „Souhrnného programu hospodářskopolitlckého za­bezpečení závěrů XIV. sjezdu KSČ“ připravuje ministerstvo zemědělství a výživy ČSR koncepci rozvoje výroby obilovin, cukrovky, brambor, olejnín, pícnin, chmele a zeleniny z hlediska dalšího prohlubování specializace a koncentrace výroby v podmínkách ko­operace a integrace. Koncepce rozvoje živočišné výroby určuje budovat takové provozy, pří nichž' jeden ošetřovatel obsluhuje 250—600 kusů skotu pro výkrm a žír, 40—50 i více krav, 2—2500 prasat, 5—10 000 slepic. Z tohoto hlediska bude usměrňován investiční program v zemědělství. Dobré výsledky v zemědělské výro­bě ovlivňují též rozvoj potravinářské­ho průmyslu. V letošním roce je do­sahováno rychlejšího růstu ve výrobě potravin než předpokládal roční plán. Plánovaného tempa růstu výroby do­sáhla většina oborů, přičemž struktu­ra přírůstku byla charakterizována vyšším tempem výroby u oborů, kte­ré zpracovávají suroviny živočišného původu. Ve srovnání se stejným ob­dobím minulého roku vzrostl objem hrubé výroby potravinářského prů­myslu o 3,9 %, tj. absolutně o 1,2 mi­liardy Kčs. Při uvažovaném vzestupu výroby 8 spotřeby potravin v dalších pěti le­tech o 18 %, musí být základním cí­lem dosáhnout poklesu spotřeby obi­lovin, uvolňovat je pro výrobu cenné živočišné bílkoviny a snižovat jejich dovoz. Nejsložitější problémy potravinář­ského průmyslu v páté pětiletce se soustřeďují do oblasti reprodukce zá­kladních fondů. V potravinářském průmyslu se předpokládá proinvesto­vat 9,6 mld Kčs, tj. asi o 47 % více než v předchozí pětiletce; při stavu základních fondů tohoto odvětví to není mnoho. Vybudování nových kapacit ve Čty­řech oborech potravinářského prů­myslu (mlékáreiíský, masný, drůbe­žářský, pivovarsko-sladařský obor) představuje více než 49 % celkového limitu objemu investic a 61 % limitu rozpočtových nákladů zahajovaných staveb, stanovených pro celý potravi­nářský průmysl. Na vyřešení problé­mů v investiční výstavbě potravinář­ského průmyslu závisí do značné mí­ry zabezpečení závažného úkolu, Ja­kým je krytí přírůstku výroby a zvy­šování kvality výroby v sortimentu potravinářského zboží a balení. V roce 1970 pracovalo v zeměděl­ství ČSR více než 75 000 pracovníků s odborným vzděláním, z toho 12 500 s vysokoškolským a 37 000 s úplným středoškolským vzděláním. Největší růst počtu odborníků je v posledních letech v JZD. Počet zemědělských in­ženýrů se za posledních 10 let zvýšil více než čtyřnásobně, tj. ze 705 v ro­ce 1980 na 2890 v roce 1970. Počet odborníků s úplným středním odbor­ným vzděláním vzrostl od roku 1960 více než čtyřlapůlkrát, tj. z 3872 na 17 371 v roce 1970. To se příznivě projevilo i ve zvýšení počtu odborní­ků na vedoucích funkcích JZD. Za posledních 7 let se zvýšil počet před­sedů JZD s vysokoškolským a úplným středním odborným vzděláním z 18 % v roce 1963 ne 48 % v roce 1970, u agronomů z 27 % na 52 % a zootech­­niků ž 27 na 58 %. Příznivý vývoj ve strojírenství Z celkového letošního plánovaného objemu výroby splnily podniky minis­terstva hutnictví a strojírenství do konce října 82,2 proč. Protože koncem roku se dokončuje řada velkých komplexních zakázek v mnoha podnicích, vy­tvořilo to předpoklady, aby celoroční plánované úkoly ve výrobě zboží resort překročit zhruba o jednu miliardu korun. Od počátku roku se výroba v hutích a strojírenství zvýšila o 7,7 proč. Rovněž příznivý je vývoj produktivity práce — předstihuje plánované tempo téměř o 2 procenta. V plnění plánu odbytu je resort nejlepší v plnění export­ních úkolů, kde je ve srovnání s loňským rokem odesláno téměř o jednu pě­tinu zboží více. Vysoké tempo růstu zaznamenaly dodávky zboží pro vnitřní obchod — do tržních fondů přišlo navíc zboží za více než půl miliardy korun. Trvalé po­tíže však působí nedostatek pracovních sil I problémy V zásobování některými .materiály, zejména výrobky stro|írenské metalurgie. Určité zakolísání ve vý­robě zaznamenala v říjnu VHJ Škoda Plzeň a Závody těžkého strojírenství Martin.

Next