Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)
1971-08-05 / No. 94
u «bl — =. hospodářství Výsledky pololetního plánu PLR Pracující Polské lidové republiky úspěšně splnili plán za první pololetí 1971 ve všech rozhodujících oblastech národního hospodářství země. Dosažené výsledky svědčí o příznivých ekonomických tendencích v polském hospodářství. Vyplývá to ze zprávy publikované koncem července Hlavním statistickým úřadem PLR. Ve srovnání s první polovinou loňského roku stoupla za letošních šest měsíců celková hrubá produkce v průmyslu o 6,8 %, ve stavebně montážních podnicích socialistického sektoru o 9 %, přeprava zbolí v socialistickém sektoru o 10,7 %, nákup zemědělské produkce zhruba o 8 %, maloobchodní prodej o 8,2 % a obchodní obrat se zahraničím o 6,9 %. Investiční náklady vzrostly ve stejném porovnání letos o 8,6 °/o [socialistický sektor), produktivita práce v průmyslu o 4,5 % a ve stavebnictví o 6 %, mzdový fond o 7,4 %. Průmysl překročil plán odbytu vlastní výroby a služeb v letošním pololetí o 3,1 %. Plánované celoroční úkoly byly splněny na 49 % (loni 48,6 %) odbytu i službách. V Jednotlivých resortech dosáhli polští pracující těchto výsledků: Podniky ministerstva hornictví a energetiky splnily pololetní úkoly na 102,5 % a jejich produkce se zvýšila proti prvnímu pololetí předchozího roku o 6,4 %. Vzestup produktivity v hornictví umožnil zvýšit proti stejnému období loni dodávky kamenného uhlí na domácí trh o 9,5 % a na export o 6,1 %. Denní těžba uhlí na pracovníka stoupla v kamenouhelnýph dolech o 3,5 %. v hnědouhelných dolech o 3,6 %. Celková instalovaná kapacita polských elektráren dosáhla koncem letošního pololetí 14,1 tis. megawattů, tj. • 8,8 % více než před rokem. Podniky ministerstva těžkého průmyslu splnily plán za letošní pololetí na 102,8 % a zvýšily produkci proti loňskému období o 9,3 %. V resortu ministerstva strojírenství byl splněn pololetní plán na 103,4 % a přírůstek produkce proti stejnému období před rokem činil 13,5 %. Vzrostla zejména výroba námořních plavidel, osobních a nákladních vozů, třískových obráběcích strojů, elektrických lokomotiv aj. Hodnota tržních dodávek dlouhodobých a spotřebních předmětů z produkce podniků v působnosti obou ministerstev dosáhla v měsících leden—červen 1971 zhruba 20 mld polských zlotých, což je asi o 20 % více proti loňsku. V resortu ministerstva chemického průmyslu splnily podniky pololetní plán na 101,2 % a vyprodukovaly proti loňskému pololetí o 10,2 % více. Zejména stoupla produkce strojených hnojiv na bázi fosforu, syntetického kaučuku a syntetických vláken. Nebyl splněn plán výroby dusíkatých hnojiv. Tržní dodávky vzrostly proti loňskému prvnímu pololetí o 2,7 %. Podniky ministerstva lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu vykázaly plnění letošního pololetního plánu na 101,3 % a vzestup produkce proti loňským prvním šesti měsícům o 6,6 %. Proti loňsku bylo vyrobeno zejména více nábytku, a to o 11,7 %. Podniky v působnosti ministerstva stavebnictví & průmyslu stavebních hmot splnily své pololetní úkoly na 101,9 % a překročily produkci loňského půlroku o 9,2 %. Proti loňsku stoupla podstatně výroba cementu, a to o 10,3 %. Hodnota dodávek na trh proti loňskému pololetí stoupla o 12,1 proč., z toho plochého skla o 15,2 % a cementu o 6 %. V resortu ministerstva-lehkého průmyslu byly splněny plánované úkoly na 102,8 % a výroba proti prvnímu pololetí 1970 zvýšena o 3,9 %. Plán dodávek do tržních fondů byl splněn na 102,9 %, dodávky nad plán představují hodnotu 926 mil. zlotých. Sortiment dodávek vykazoval letos i nadále některé nedostatky skladby; nedostatečná nabídka se projevila zejména u zboží, jehož ceny se snížily loni v prosinci. Resort ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu splnil letošní pololetní plán na 105,4 %, avšak jeho produkce byla o 1,3 % nižší než před rokem. Hlavním důvodem je nepříznivá skladba nákupu zemědělské produkce V prvních letošních měsících. Nižší byla dále produkce masa, stoup (Pokračováni na sír. 3) Příznivý vývoj sklizňových prací Zně v České socialistické republice se dostávají do plného tempa, neboť obilí v posledních dnech všude rychle zraje, konstatovala na svém zasedání tento týden Ústřední sklizňová komise při ministerstvu zemědělství a výživy CSR. Proti minulému týdnu se sklízí ječmen, žito i pšenice již ve všech krajích. Z celkové plochy 1546 227 ha bylo k 2. srpnu posečeno obilí na 220 337 ha, což je 14,2 %. Do státních fondů dodaly zemědělské podniky <v CSR k 2. srpnu 291 023 tun — 23,9 % obilí, ze SSR 461 704 tuny — 96,2 %, takže nákup obilí v ČSSR je splněn v průměru na 44,3 ý/o. Z každého hektaru sklizených zrnin v CSR se dosud nakoupilo 10,9 centů obilí. Za prvních 6 dnů nákupu obilí byly dodávky ve srovnání s loňskem zhruba o polovinu vyšší. V uplynulém týdnu byly sice získány další provizorní sklady, samozřejmě bez mechanizace, což má vliv na příjmovou kapacitu, stále však chybějí prostory pro uskladnění více než 200 000 tun obilí. Podle předběžného odhadu sklizně v CSR, který se dělal k 15. červenci, byly průměrné hektarové výnosy pšenice odhadnuty na 31,8 q, žita na 24,2 q, ječmene na 31 q, ovsa včetně směsí na 24,9 q. Proti loňské skutečnosti jsou letošní odhady vyšší o 0,1—3,1 q. Jednotné rolnické družstvá a štátne majetky na Slovensku zobrali do konca minulého týždňa úrodu oblila z výmery 473 000 ha, t. j. 76% plôch. Ťažisko zberu sa v posledných dňoch prenieslo do podhorských a horských oblastí, kde sú ťažšie terénne podmienky a tempo Žatvy spomalujú aj časté dažďové přeháňky. I napriek tomu sú v týchto oblastiach všetky predpoklady pre úspešné zvládnutie zberu úrody. Na jeden kombajn tu připadá zobrať 50—60 ha obilia. Mezinárodní spolupráce v energetice Důležitým předpokladem zvyšování efektivnosti našeho hospodářského rozvoje je rychlé a cílevědomé zapojení čs. ekonomiky do mezinárodní socialistické dělby práce. Této podmínce se nevyhýbá ant řešení palivoenergetické situace v ČSSR. Naopak vynucuje st další intenzívní prohloubení mezinárodní spolupráce zvláště při využívání surovinových a energetických zdrojů. V rámci socialistické ekonomické integrace bude naše republika 1 v následujících pěti letech rozvíjet spolupráci v uhelném a ropném průmyslu a v plynárenství. Přezkoumají se možnosti vybudování těžebních kapacj^ na polském území — zdrojů černého energetického uhlí, rozvine se kooperace v resortu báňské techniky v rámci zemí RVHP. Oblast plynárenství zaregistruje především rozvoj staveb mezinárodní sítě tranzitních plynovodů. Energetika dosáhla už v minulosti mimořádných úspěchů v integraci propojení přenosových soustav. Rozloha všech sedmi zemí, kterými prochází sítě propojených energetických soustav zabírá plochu 1,1 mil. km2. Instalovaný elektrárenský výkon zúčastněných zemí se za posledních sedm let zdvojnásobil — v současnosti představuje 51 mil. kWh. Podobný trend měla také výroba elektřiny, která už dosáhla 246 mid kWh. Bezprostředním úkolem bude především rozpracování podkladů pro včasné odstranění negativních vlivů provozu naší elektrizační soustavy na paralelní provoz propojených elektrizačních soustav Maďarska. Podle pracovního programu ministerstva paliv a energetiky ČSSR k zabezpečení závěrů 14. sjezdu KSČ si plnění těchto cílů vyžaduje vypracovat program modernizace dispečerských středisek na bázi výpočetní techniky, připravit podklady pro jednání s NDR a Polskem o časové realizaci zesíleného propojení s napětím 400 kV, sestavit podklady pro rozpracování společně sladěné prognózy rozvoje propojených elektrizačních soustav RVHP do roku 1990 a splnění řady dalších náročných úkolů. Syntetická vlákna se stala významnou součástí surovinové základny textilního průmyslu PLR. Na snímku záběr ze závodu na výrobu umělého vlákna „wiskolenu“ ve Vratislavi. Foto ČTK-CAF. ' K integraci socialistických zemí Moskevská Pravda o XXV. zatedání RVHP v Bukurešti V těchto dnech se konalo XXV. zasedání RVHP. Představitelé bratrských zemí jednomyslně schválili komplexní program prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace podle konkrétních podmínek nynější etapy výstavby socialismu a komunismu. Program má být realizován po etapách, v nejbližších 15—20 letech. Je přesvědčivým důkazem, že usnesení XXIV. sjezdu KSSS 1 sjezdů ostatních bratrských stran, v nichž je socialistická integrace pokládána za významnou sílu vytváření nové společnosti, se důsledně plni. Jak řekl na XXIV. sjezdu KSSS L. I. Brežněv, ekonomická integrace socialistických zemí znamená nový a složitý proces. Předpokládá také nový a širší přístup k mnoha ekonomickým otázkám a schopnost nacházet co nejracionálnější řešení, jež by odpovídalo zájmům nejen dané země, nýbrž i všech účastníků spolupráce. Vyžaduje jasnou orientaci na nejnovější úspěchy vědy a techniky, na co nejrentabilnější a technicky nejdokonalejší druhy výroby. Účastníci zasedání RVHP, jež se konalo v duchu přátelství a soudružské spolupráce, vyjádřili jednomyslně přesvědčení, že realizace komplexního programu, vypracovaného v souladu se základními směry, které vytyčili vedoucí představitelé komunistických a dělnických stran a šéfové vlád na XXIII. mimořádném zasedání RVHP, povede k dalšímu upevňování národního hospodářství jednotlivých zemí, k jejich těsné vzájemné spolupráci a k upevňování celého socialistického společenství. Ještě víc se upevní politická jednota a semknutost bratrských socialistických zemí, což má mimořádný význam v boji proti imperialismu i jeho politice podkopávání pozic světového socialismu, v boji za upevňování mezinárodní prestiže 1 vlivu nového zřízení na chod mírových dějin, za jejich převahu nad kapitalismem ve všech oblastech společenského života. Pod vedením marxisticko-leninských stran dosáhli pracující členských států socialistického společenství, kteří spojují vlastní úsilí s rozšiřováním vzájemné spolupráce, velkých úspěchů ve všech oblastech sociálně politického i ekonomického života. Průmyslová výroba v zemích RVHP se za posledních 20 let zvýšila 6,8krát, kdežto ve vyspělých kapitalistických státech jen 2,8krát. Vzájemná obchodní výměna členských zemí RVHP vyrušila víc než 7kr;íí z byly vytvořeny spolehlivé předpoklady, aby se v nynější pětiletce zvýšila téměř o dvě třetiny. Výměna získaných poznatků a zkušeností umožňuje zdokonalovat výrobu v souladu s požadavky vědeckotechnické revoluce. Naše spolupráce odhaluje velké možnosti socialistického zřízení a vysokou efektivnost spolupráce bratrských států. Činnost RVHP je založena na zásadách socialistického internacionalismu, uznávání státní svrchovaností, nezávislosti a národních zájmů, nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, naprosté rovnoprávnosti a dobrovolnosti, vzájemné výhody a soudružské vzájemné pomoci. Komplexní program založený na těchto zásadách sleduje jediný cíl — co nejúspěšněji splnit nejdůležitější společenskohospodářské úkoly při rozšiřování výrobních sil a zvyšování životní úrovně lidu a upevnit obranyschopnost socialistického společenství. Program určuje konkrétní cesty i lhůty společného řešení největších hospodářských problémů, jako je například zásobování národního hospodářství palivem, surovinami a technicky dokonalým zařízením a uspokojovat potřeby obyvatelstva, pokud jde o průmyslové zboží i potraviny. Rozvoj socialistické hospodářské integrace .znamená uvědoměle a plánovitě řízený proces mezinárodní socialistické dělby práce a sbližování hospodářství členských zemí RVHP. Tento rozvoj pomáhá postupně vyrovnávat úroveň jejich národního hospodářství, formovat hluboké a stálé svazky v základních odvětvích hospodářství, vědy a techniky, rozšiřovat a upevňovat mezinárodní trh těchto zemí a zdokonalovat zbožně peněžní vztahy. Socialistické společenství razí všemu lidstvu cestu rozvoje hmotných a duchovních sil společnosti. Bratrské země hájí věc míru a společenského pokroku a nikdy nebyly pro uzavřená seskupení. I na XXV. zasedání RVHP jeho účastníci jasně prohlásili, že opatření stanovená programem může plně nebo částečně provádět i kterýkoli stát, který není členem RVHP. P ostupně nastolované jistoty v naší společnosti nejšou jen obsahem základních stranických a vládních dokumentů, ale běžnou skutečností našeho občanského a v neposlední řadě zejména hospodářského života. A zde se projevují 1 v tak citlivé oblasti, jakou je využívání peněžních příjmů obyvatelstva a situace na trhu spotřebního zboží. Podle nedávno publikovaných údajů o výsledcích našeho hospodářství za I. pol. letošního roku dostalo se . do našich rodin zhruba 118 mld Kčs hotových peněz, z nichž na nákupy zboží, stravování, služby apod. bylo vynaloženo asi 109 mld Kčs, takže zhruba 9 mld z běžných příjmů zůstalo nevyužito. Pohyb peněz v rukou obyvatelstva byl dále ovlivněn výběrem z vkladních knížek u státních spořitelen, odkud vkladatelé odčerpali ast 13,9 mld Kčs. Zpětný proud ukládaných hotovostí dosáhl částky zhruba 20,5 mld Kčs, vklady obyvatelstva za I. pololetí vzrostly tedy o 6,6 mld Kčs, takže v rodinách za první pololetí zůstalo z vlastních příjmových zdrojů na hotovostech asi 2,4 mld Kčs. Zvýšení úspor na vkladních knížkách je vyšší, než se v plánu pro prvních 6 měsíců očekávalo. Ve II. pololetí se předpokládá silnější odliv peněz z běžných příjmů, a to na sezónní nákupy a zejména na pokryti zvýšených dodávek osobních automobilů. K plynulejšímu spotřebovávání peněžních příjmů by však přispělo, kdyby se náš vnitřní obchod pohotověji vypořádával s některými vleklými neduhy, k nimž patří např. nevhodný rozvoz zboží do prodejen, jeti dosažené pololetní úrovni. Obyvatelstvo tedy nevydává tolik, kolik by normální cyklus peněžního obratu vyžadoval. Kromě zmíněných nedostatků v našich obchodních organizacích působí tlumivě na koupěschopnost obyvatelstva ještě některé nákupní vlny z mi PENĚŽNÍ hospodaření obyvatel jich časté uzavírání pro přejímky zboží, dlouhotrvající Inventury, různé pochůzky personálu apod. Neméně brzdivě na uspokojování poptávky ovšem působí nedostatky v sortimentu zboží a v bohatosti výběru. Úhrnem se tyto nedostatky projevují v narůstání zásob průmyslového a někde i potravinářského zboží nad žádoucí hranici odpovídající potřebným rezervám. Na některých úsecích se zásoby zvyšují rychlejším tempem než náš společenský produkt, takže případné překračování výrobních plánů tam pozbývá ekonomického významu. Podle informací Federálního statistického úřadu ve zprávě o pololetních hospodářských výsledcích se očekávalo živější tempo maloobchodního obratu asi o 400 mil. Kčs pronulých let, zejména z obdob! 1968/ 1969, kdy panikaření nejrůznějšího původu pohnulo řadu občanů k nerozumnému „predzásobení“, zvláště průmyslovým zbožím. Tyto, ne vždy s rozvahou vydané hotovosti nyní v některých rodinách chybějí. V této situací má obyvatelstvo k dispozici spotřebitelský i dlouhodobější úvěr. Do letošního roku vstupovaly spořitelny v obou našich republikách s úmyslem nerozmnožovat úvěrový zdroj osobních příjmů. Klidný vývoj vnitřního trhu a někde i pokles nákupů v uplynulých měsících byl však podnětem pro uvolnění půjček. Účelové půjčky byly rozšířeny prakticky na všechny druhy zboží, jehož odbyt je úvěrem podporován. K tomu přistoupily i tzv. úhradové půjčky na osobni automobily nakupované mimo pořadníky, dále úvěr na nákup chat a chatových dílců a počátkem června bylo zrušeno dřívější omezení 1 u neúčelových půjček, poskytovaných v hotovosti, a to až do 5000 Kčs v jednotlivém případě. Před koncem letošního roku není vyloučeno ještě další rozšíření dosavadních půjčkových typů. Na konci pololetí dosahoval stav všech druhů půjček poskytnutých obyvatelstvu zhruba částky 8,4 mld Kčs. Ve III. čtvrtletí by se tento úvěrový objem neměl zvýšit víc než o 750 mil. Kčs. Přitom by na půjčkách bylo nově poskytnuto ast 2,5 mld Kčs a podle plánu splaceno 2 mld Kčs. Platební morálka vypůjčitelů je dobrá a půjčky se' splácejí plynule podle dohod uzavřených s dlužníky. Druhově jsou úvěry občanů rozloženy takto: zhruba 38 % z celkového půjčkového kmene představují půjčky na bytovou výstavbu; na nákup zboží připadá 36 %, osobní půjčky spolu s ostatními druhy občanské zadluženosti jsou zastoupeny podílem 26 %. Hodnota zboží nakoupeného za poskytnuté půjčky nepřesahuje 2,5 % celkového maloobchodního obratu. Obdobný poměr spotřebního úvěru k celkovým výdajům obyvatelstva v ma(Pokračování na straně Z)