Svět Hospodářství, 1971 (XII/79-156)

1971-08-05 / No. 94

u «bl — =. hospodářství Výsledky pololetního plánu PLR Pracující Polské lidové republiky úspěšně splnili plán za první pololetí 1971 ve všech rozhodujících oblastech národního hospodářství země. Dosažené vý­sledky svědčí o příznivých ekonomických tendencích v polském hospodář­ství. Vyplývá to ze zprávy publikované koncem července Hlavním statistic­kým úřadem PLR. Ve srovnání s první polovinou loň­ského roku stoupla za letošních šest měsíců celková hrubá produkce v prů­myslu o 6,8 %, ve stavebně montáž­ních podnicích socialistického sekto­ru o 9 %, přeprava zbolí v socialistic­kém sektoru o 10,7 %, nákup země­dělské produkce zhruba o 8 %, malo­obchodní prodej o 8,2 % a obchodní obrat se zahraničím o 6,9 %. Investič­ní náklady vzrostly ve stejném porov­nání letos o 8,6 °/o [socialistický sek­tor), produktivita práce v průmyslu o 4,5 % a ve stavebnictví o 6 %, mzdo­vý fond o 7,4 %. Průmysl překročil plán odbytu vlast­ní výroby a služeb v letošním polo­letí o 3,1 %. Plánované celoroční úko­ly byly splněny na 49 % (loni 48,6 %) odbytu i službách. V Jednotlivých resortech dosáhli polští pracující těchto výsledků: Podniky ministerstva hornictví a energetiky splnily pololetní úkoly na 102,5 % a jejich produkce se zvýšila proti prvnímu pololetí předchozího roku o 6,4 %. Vzestup produktivity v hornictví umožnil zvýšit proti stej­nému období loni dodávky kamenné­ho uhlí na domácí trh o 9,5 % a na export o 6,1 %. Denní těžba uhlí na pracovníka stoupla v kamenouhelnýph dolech o 3,5 %. v hnědouhelných do­lech o 3,6 %. Celková instalovaná ka­pacita polských elektráren dosáhla koncem letošního pololetí 14,1 tis. me­­gawattů, tj. • 8,8 % více než před rokem. Podniky ministerstva těžkého prů­myslu splnily plán za letošní polole­tí na 102,8 % a zvýšily produkci proti loňskému období o 9,3 %. V resortu ministerstva strojírenství byl splněn pololetní plán na 103,4 % a přírůs­tek produkce proti stejnému období před rokem činil 13,5 %. Vzrostla ze­jména výroba námořních plavidel, osobních a nákladních vozů, třísko­vých obráběcích strojů, elektrických lokomotiv aj. Hodnota tržních dodávek dlouhodobých a spotřebních předmě­tů z produkce podniků v působnosti obou ministerstev dosáhla v měsících leden—červen 1971 zhruba 20 mld polských zlotých, což je asi o 20 % více proti loňsku. V resortu ministerstva chemického průmyslu splnily podniky pololetní plán na 101,2 % a vyprodukovaly pro­ti loňskému pololetí o 10,2 % více. Zejména stoupla produkce strojených hnojiv na bázi fosforu, syntetického kaučuku a syntetických vláken. Ne­byl splněn plán výroby dusíkatých hnojiv. Tržní dodávky vzrostly proti loňskému prvnímu pololetí o 2,7 %. Podniky ministerstva lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu vykázaly plnění letošního pololetního plánu na 101,3 % a vzestup produkce proti loň­ským prvním šesti měsícům o 6,6 %. Proti loňsku bylo vyrobeno zejména více nábytku, a to o 11,7 %. Podniky v působnosti ministerstva stavebnictví & průmyslu stavebních hmot splnily své pololetní úkoly na 101,9 % a překročily produkci loň­ského půlroku o 9,2 %. Proti loňsku stoupla podstatně výroba cementu, a to o 10,3 %. Hodnota dodávek na trh proti loňskému pololetí stoupla o 12,1 proč., z toho plochého skla o 15,2 % a cementu o 6 %. V resortu ministerstva-lehkého prů­myslu byly splněny plánované úkoly na 102,8 % a výroba proti prvnímu po­loletí 1970 zvýšena o 3,9 %. Plán do­dávek do tržních fondů byl splněn na 102,9 %, dodávky nad plán před­stavují hodnotu 926 mil. zlotých. Sor­timent dodávek vykazoval letos i na­dále některé nedostatky skladby; ne­dostatečná nabídka se projevila ze­jména u zboží, jehož ceny se snížily loni v prosinci. Resort ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu splnil letošní po­loletní plán na 105,4 %, avšak jeho produkce byla o 1,3 % nižší než před rokem. Hlavním důvodem je nepříz­nivá skladba nákupu zemědělské pro­dukce V prvních letošních měsících. Nižší byla dále produkce masa, stoup­ (Pokračováni na sír. 3) Příznivý vývoj sklizňových prací Zně v České socialistické repub­lice se dostávají do plného tempa, neboť obilí v posledních dnech všu­de rychle zraje, konstatovala na svém zasedání tento týden Ústřední sklizňová komise při ministerstvu zemědělství a výživy CSR. Proti mi­nulému týdnu se sklízí ječmen, žito i pšenice již ve všech krajích. Z cel­kové plochy 1546 227 ha bylo k 2. srpnu posečeno obilí na 220 337 ha, což je 14,2 %. Do státních fondů dodaly země­dělské podniky <v CSR k 2. srpnu 291 023 tun — 23,9 % obilí, ze SSR 461 704 tuny — 96,2 %, takže nákup obilí v ČSSR je splněn v průměru na 44,3 ý/o. Z každého hektaru sklizených zrnin v CSR se dosud nakoupilo 10,9 centů obilí. Za prvních 6 dnů ná­kupu obilí byly dodávky ve srov­nání s loňskem zhruba o polovinu vyšší. V uplynulém týdnu byly sice získány další provizorní sklady, sa­mozřejmě bez mechanizace, což má vliv na příjmovou kapacitu, stále však chybějí prostory pro usklad­nění více než 200 000 tun obilí. Podle předběžného odhadu skliz­ně v CSR, který se dělal k 15. čer­venci, byly průměrné hektarové vý­nosy pšenice odhadnuty na 31,8 q, žita na 24,2 q, ječmene na 31 q, ovsa včetně směsí na 24,9 q. Proti loňské skutečnosti jsou letošní odhady vyš­ší o 0,1—3,1 q. Jednotné rolnické družstvá a štát­ne majetky na Slovensku zobrali do konca minulého týždňa úrodu obl­ila z výmery 473 000 ha, t. j. 76% plôch. Ťažisko zberu sa v posled­ných dňoch prenieslo do podhor­ských a horských oblastí, kde sú ťažšie terénne podmienky a tempo Žatvy spomalujú aj časté dažďové přeháňky. I napriek tomu sú v tých­to oblastiach všetky predpoklady pre úspešné zvládnutie zberu úrody. Na jeden kombajn tu připadá zo­brať 50—60 ha obilia. Mezinárodní spolupráce v energetice Důležitým předpokladem zvyšování efektivnosti našeho hospodářského rozvoje je rychlé a cílevědomé zapo­jení čs. ekonomiky do mezinárodní so­cialistické dělby práce. Této podmín­ce se nevyhýbá ant řešení palivoener­­getické situace v ČSSR. Naopak vynu­cuje st další intenzívní prohloubení mezinárodní spolupráce zvláště při využívání surovinových a energetic­kých zdrojů. V rámci socialistické ekonomické integrace bude naše republika 1 v ná­sledujících pěti letech rozvíjet spolu­práci v uhelném a ropném průmyslu a v plynárenství. Přezkoumají se mož­nosti vybudování těžebních kapacj^ na polském území — zdrojů černého energetického uhlí, rozvine se koope­race v resortu báňské techniky v rám­ci zemí RVHP. Oblast plynárenství za­registruje především rozvoj staveb mezinárodní sítě tranzitních plynovo­dů. Energetika dosáhla už v minulosti mimořádných úspěchů v integraci propojení přenosových soustav. Rozlo­ha všech sedmi zemí, kterými pro­chází sítě propojených energetických soustav zabírá plochu 1,1 mil. km2. Instalovaný elektrárenský výkon zú­častněných zemí se za posledních sedm let zdvojnásobil — v současnosti před­stavuje 51 mil. kWh. Podobný trend měla také výroba elektřiny, která už dosáhla 246 mid kWh. Bezprostředním úkolem bude pře­devším rozpracování podkladů pro včasné odstranění negativních vlivů provozu naší elektrizační soustavy na paralelní provoz propojených elektri­začních soustav Maďarska. Podle pracovního programu minis­terstva paliv a energetiky ČSSR k za­bezpečení závěrů 14. sjezdu KSČ si plnění těchto cílů vyžaduje vypraco­vat program modernizace dispečer­ských středisek na bázi výpočetní techniky, připravit podklady pro jed­nání s NDR a Polskem o časové rea­lizaci zesíleného propojení s napětím 400 kV, sestavit podklady pro rozpra­cování společně sladěné prognózy roz­voje propojených elektrizačních sou­stav RVHP do roku 1990 a splnění řa­dy dalších náročných úkolů. Syntetická vlákna se stala významnou součástí surovinové základny textil­ního průmyslu PLR. Na snímku záběr ze závodu na výrobu umělého vlákna „wiskolenu“ ve Vratislavi. Foto ČTK-CAF. ' K integraci socialistických zemí Moskevská Pravda o XXV. zatedání RVHP v Bukurešti V těchto dnech se konalo XXV. zasedání RVHP. Představitelé bratrských zemí jednomyslně schválili komplexní program prohlubování a zdokonalování spo­­lupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace podle konkrétních pod­mínek nynější etapy výstavby socialismu a komunismu. Program má být rea­lizován po etapách, v nejbližších 15—20 letech. Je přesvědčivým důkazem, že usnesení XXIV. sjezdu KSSS 1 sjezdů ostatních bratrských stran, v nichž je socialistická integrace pokládána za významnou sílu vytváření nové spo­lečnosti, se důsledně plni. Jak řekl na XXIV. sjezdu KSSS L. I. Brežněv, ekonomická integrace socia­listických zemí znamená nový a složitý proces. Předpokládá také nový a širší přístup k mnoha ekonomickým otázkám a schopnost nacházet co nejracio­nálnější řešení, jež by odpovídalo zájmům nejen dané země, nýbrž i všech účastníků spolupráce. Vyžaduje jasnou orientaci na nejnovější úspěchy vědy a techniky, na co nejrentabilnější a technicky nejdokonalejší druhy výroby. Účastníci zasedání RVHP, jež se konalo v duchu přátelství a soudružské spolupráce, vyjádřili jednomyslně přesvědčení, že realizace komplexního pro­gramu, vypracovaného v souladu se základními směry, které vytyčili vedoucí představitelé komunistických a dělnických stran a šéfové vlád na XXIII. mimo­řádném zasedání RVHP, povede k dalšímu upevňování národního hospodář­ství jednotlivých zemí, k jejich těsné vzájemné spolupráci a k upevňování celého socialistického společenství. Ještě víc se upevní politická jednota a semknutost bratrských socialistických zemí, což má mimořádný význam v boji proti imperialismu i jeho politice podkopávání pozic světového socia­lismu, v boji za upevňování mezinárodní prestiže 1 vlivu nového zřízení na chod mírových dějin, za jejich převahu nad kapitalismem ve všech oblastech společenského života. Pod vedením marxisticko-leninských stran dosáhli pracující členských států socialistického společenství, kteří spojují vlastní úsilí s rozšiřováním vzájemné spolupráce, velkých úspěchů ve všech oblastech sociálně politického i ekono­mického života. Průmyslová výroba v zemích RVHP se za posledních 20 let zvýšila 6,8krát, kdežto ve vyspělých kapitalistických státech jen 2,8krát. Vzá­jemná obchodní výměna členských zemí RVHP vyrušila víc než 7kr;íí z byly vytvořeny spolehlivé předpoklady, aby se v nynější pětiletce zvýšila téměř o dvě třetiny. Výměna získaných poznatků a zkušeností umožňuje zdokona­lovat výrobu v souladu s požadavky vědeckotechnické revoluce. Naše spolupráce odhaluje velké možnosti socialistického zřízení a vyso­kou efektivnost spolupráce bratrských států. Činnost RVHP je založena na zásadách socialistického internacionalismu, uznávání státní svrchovaností, nezávislosti a národních zájmů, nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, naprosté rovnoprávnosti a dobrovolnosti, vzájemné výhody a soudružské vzájemné pomoci. Komplexní program založený na těchto zásadách sleduje je­diný cíl — co nejúspěšněji splnit nejdůležitější společenskohospodářské úkoly při rozšiřování výrobních sil a zvyšování životní úrovně lidu a upevnit obra­nyschopnost socialistického společenství. Program určuje konkrétní cesty i lhůty společného řešení největších hos­podářských problémů, jako je například zásobování národního hospodářství palivem, surovinami a technicky dokonalým zařízením a uspokojovat potřeby obyvatelstva, pokud jde o průmyslové zboží i potraviny. Rozvoj socialistické hospodářské integrace .znamená uvědoměle a plánovitě řízený proces mezi­národní socialistické dělby práce a sbližování hospodářství členských zemí RVHP. Tento rozvoj pomáhá postupně vyrovnávat úroveň jejich národního hospo­dářství, formovat hluboké a stálé svazky v základních odvětvích hospodářství, vědy a techniky, rozšiřovat a upevňovat mezinárodní trh těchto zemí a zdo­konalovat zbožně peněžní vztahy. Socialistické společenství razí všemu lidstvu cestu rozvoje hmotných a du­chovních sil společnosti. Bratrské země hájí věc míru a společenského po­kroku a nikdy nebyly pro uzavřená seskupení. I na XXV. zasedání RVHP jeho účastníci jasně prohlásili, že opatření stanovená programem může plně nebo částečně provádět i kterýkoli stát, který není členem RVHP. P ostupně nastolované jistoty v na­ší společnosti nejšou jen obsahem základních stranických a vládních dokumentů, ale běžnou skutečností našeho občanského a v neposlední řadě zejména hospodářského života. A zde se projevují 1 v tak citlivé ob­lasti, jakou je využívání peněžních příjmů obyvatelstva a situace na tr­hu spotřebního zboží. Podle nedávno publikovaných údajů o výsledcích našeho hospodářství za I. pol. letošního roku dostalo se . do našich rodin zhruba 118 mld Kčs ho­tových peněz, z nichž na nákupy zbo­ží, stravování, služby apod. bylo vy­naloženo asi 109 mld Kčs, takže zhru­ba 9 mld z běžných příjmů zůstalo nevyužito. Pohyb peněz v rukou oby­vatelstva byl dále ovlivněn výběrem z vkladních knížek u státních spoři­telen, odkud vkladatelé odčerpali ast 13,9 mld Kčs. Zpětný proud ukláda­ných hotovostí dosáhl částky zhruba 20,5 mld Kčs, vklady obyvatelstva za I. pololetí vzrostly tedy o 6,6 mld Kčs, takže v rodinách za první pololetí zů­stalo z vlastních příjmových zdrojů na hotovostech asi 2,4 mld Kčs. Zvýšení úspor na vkladních kníž­kách je vyšší, než se v plánu pro prvních 6 měsíců očekávalo. Ve II. pololetí se předpokládá silnější odliv peněz z běžných příjmů, a to na se­zónní nákupy a zejména na pokryti zvýšených dodávek osobních automo­bilů. K plynulejšímu spotřebovávání peněžních příjmů by však přispělo, kdyby se náš vnitřní obchod pohoto­věji vypořádával s některými vleklý­mi neduhy, k nimž patří např. ne­vhodný rozvoz zboží do prodejen, je­ti dosažené pololetní úrovni. Obyva­telstvo tedy nevydává tolik, kolik by normální cyklus peněžního obratu vy­žadoval. Kromě zmíněných nedostatků v na­šich obchodních organizacích působí tlumivě na koupěschopnost obyvatel­stva ještě některé nákupní vlny z mi­ PENĚŽNÍ hospodaření obyvatel jich časté uzavírání pro přejímky zboží, dlouhotrvající Inventury, různé pochůzky personálu apod. Neméně brzdivě na uspokojování poptávky ovšem působí nedostatky v sortimen­tu zboží a v bohatosti výběru. Úhr­nem se tyto nedostatky projevují v narůstání zásob průmyslového a ně­kde i potravinářského zboží nad žá­doucí hranici odpovídající potřebným rezervám. Na některých úsecích se zásoby zvyšují rychlejším tempem než náš společenský produkt, takže případné překračování výrobních plá­nů tam pozbývá ekonomického vý­znamu. Podle informací Federálního statis­tického úřadu ve zprávě o pololet­ních hospodářských výsledcích se očekávalo živější tempo maloobchod­ního obratu asi o 400 mil. Kčs pro­nulých let, zejména z obdob! 1968/ 1969, kdy panikaření nejrůznějšího původu pohnulo řadu občanů k nero­zumnému „predzásobení“, zvláště prů­myslovým zbožím. Tyto, ne vždy s rozvahou vydané hotovosti nyní v ně­kterých rodinách chybějí. V této si­tuací má obyvatelstvo k dispozici spotřebitelský i dlouhodobější úvěr. Do letošního roku vstupovaly spo­řitelny v obou našich republikách s úmyslem nerozmnožovat úvěrový zdroj osobních příjmů. Klidný vývoj vnitřního trhu a někde i pokles ná­kupů v uplynulých měsících byl však podnětem pro uvolnění půjček. Úče­lové půjčky byly rozšířeny prakticky na všechny druhy zboží, jehož odbyt je úvěrem podporován. K tomu při­stoupily i tzv. úhradové půjčky na osobni automobily nakupované mimo pořadníky, dále úvěr na nákup chat a chatových dílců a počátkem červ­na bylo zrušeno dřívější omezení 1 u neúčelových půjček, poskytovaných v hotovosti, a to až do 5000 Kčs v jednotlivém případě. Před koncem letošního roku není vyloučeno ještě další rozšíření dosavadních půjčko­vých typů. Na konci pololetí dosa­hoval stav všech druhů půjček po­skytnutých obyvatelstvu zhruba část­ky 8,4 mld Kčs. Ve III. čtvrtletí by se tento úvěrový objem neměl zvýšit víc než o 750 mil. Kčs. Přitom by na půjčkách bylo nově poskytnuto ast 2,5 mld Kčs a podle plánu splaceno 2 mld Kčs. Platební morálka vypůj­­čitelů je dobrá a půjčky se' splácejí plynule podle dohod uzavřených s dlužníky. Druhově jsou úvěry občanů rozlo­ženy takto: zhruba 38 % z celkového půjčkového kmene představují půjč­ky na bytovou výstavbu; na nákup zboží připadá 36 %, osobní půjčky spolu s ostatními druhy občanské zadluženosti jsou zastoupeny podílem 26 %. Hodnota zboží nakoupeného za po­skytnuté půjčky nepřesahuje 2,5 % celkového maloobchodního obratu. Obdobný poměr spotřebního úvěru k celkovým výdajům obyvatelstva v ma­­(Pokračování na straně Z)

Next