Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)

1972-06-23 / No. 75

ěs. ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE ZÁVOD OZUBENA KOLA v plzeň­ském n. p. Škoda uspoří výrobní plo­chy, klasické soustruhy a nejméně 10 fcvalifikovanýoh soustružníků tím, že sl pořídí jako první v podniku numericky řízené stroje. Závod má již řadu let stálý nedostatek soustružní­ků a k splnění plánu musí nastavo­vat pracovní dobu přesčasy, sobota­mi a nedělemi, využívat brigádnické pomoci zaměstnanců a zadávat řadu operací do jiných závodů v podniku i mimo něj. Číslicově řízené stroje, z nichž první chtějí škodovácl insta­lovat po brněnském veletrhu, umož­ní také zvýšit kvalitu práce a ze­jména produktivitu. Moderní NC stro­je dodají podniky z NDR. HORNÍCI v Jihomoravských ligni­tových dolech jako první v oboro­vém ředitelství Uhelných a lignito­vých dolů Prievidza splnili svůj po­loletní plán. Vytěžili 925 tisíc tun uhlí a do konce pololetí narubají nad plán kolem 70 tis. tun. Úspěšní jsou i v ražení chodeb, kde překra­čují úkoly o tisíc metrů. Dobré vý­sledky jihomoravských horníků pří­znivě ovlivnily i výsledky celé VHJ, která překračuje státní plán v hlav­ních ukazatelích. NOVÉ PROVOZOVNY v hodnotě 44 mil. Kčs dostalo v letošním roce v Praze-Michli Napako, družstvo ná­­strojářů, pasířů a kovotlačitelů. Le­tos se přesunulo z různých částí Prahy do nové moderní budovy cel­kem 12 provozů. Téměř 500 zaměst­nanců, většinou ženy, vytváří cenné hodnoty. Na celkovém objemu výroby se 50 % podílí výroba moderních by­tových svítidel a 22 % zámečnická výroba. V těchto dnech zařizují pra­covníci Napaka novou budovu Fede­rálního shromáždění v Praze. Cíle Přerovských strojíren O splnění letošního plánu a o per­spektivních výrobních úkolech v dal­ších letech pětiletky jednali zaměst­nanci Přerovských strojíren na po­litickoekonomické konferenci. Růst výroby zboží v prvních pěti měsících letošního roku je ve srovnání se stej­ným obdobím loňského roku vyšší o 7,3 % a je v plné šíři kryt produkti­vitou práce. V Přerovských strojírnách si rov­něž vytkli za cíl dosáhnout do roku 1975 růstu výroby o 40 %. Počet pra­covních sil zůstane přibližně stejný a plně se bude využívat především stá­vajících zdrojů. Vyššího výrobního e­­fektu se také dosáhne realizací desí­tek racionalizačních opatřeni. Prvořadou starostí Přerovských je setrvat na světové špičce. Tyto jejich snahy dokumentuje např. již vypraco­vaný projekt osenické cihelny, která bude dána do provozu v roce 1974 a stane se nejmodernějším závodem svého druhu v Evropě. Proti stávají­cím cihelnám se počítá s tím, že v Osenlclch se bude dosahovat až čtyř­násobné produktivity práce. Zcela nových technologických po­stupů bude použito i při výstavbě vá­penky v Lochkově u Prahy, která se začne budovat ještě v této pětiletce. V tomto závodě- se podstatně zvýší zejména využívání vytěžené suroviny z vápencových lomů. Zemědělství na Moravě Na krajské obilnářské konferenci v Ostravě se minulý týden sešlo přes 230 zemědělských odborníků ze Se­veromoravského kraje. Vyměnili si zkušenosti z pěstování obilovin a sta­novili nejdůležitější úkoly pro efek­tivní rozvoj tohoto rozhodujícího od­větví rostlinné výroby v letošním roce s přihlédnutím k potřebám pětiletého plánu. Celkový objem výroby obilovin v Se­veromoravském kraji vzrostl od roku 1960 o 40,9 %. Průměrné výnosy se za stejné období zvýšily o 5,9 °/o z ha. Aby výroba obilovin stačila pětipro­centnímu nárůstu produkce živočišné výroby ročně, musí do konce roku 1975 produkovat o 1 134 000 q obilo­vin více než v roce 1970. Tyto nároky nestačí pokrýt pouze plánované zvět­šení výměny ploch o 13 000 ha. Těžiš­tě musí být ve vysoké intenzifikaci výroby, to znamená v lepším využí­vání půdního fondu, širším používání minerálních hnojiv a ochranných pro­středků, setí výkonnějších odrůd apod. Půjde také o vyrovnání neodůvodně­ných rozdílů v hektarových výnosech mezi výrobními oblastmi stejného druhu, které se například v řepař­­ských oblastech pohybovaly v rozme­zí 32—40 q a v bramboréřských mezi 25,8—33,5 q z hektaru. 2gy0^ 23. června 1972 hospodářství Racionalizace v zemědělství a potravinářství ČSR V zemědělství a potravinářském průmyslu se komplexní socialistická ra­cionalizace začala organizovaně a cílevědomě rozvíjet v polovině roku 1970. Podle usnesení vlády ČSR z 29. dubna 1970 byly zpracovány v druhém po­loletí téhož roku první podnikové a oborové racionalizační programy. Zpra­cován byl rovněž program odvětvového zaměření racionalizace pro odvětví řízená ministerstvem zemědělství a výživy. Již v druhém pololetí 1970 usku­tečnily podniky zemědělství, služeb pro zemědělství a potravinářského průmyslu 3797 racionalizačních opa­tření ústředně podchycených, s pří­nosem 105 mil. Kčs úspor vlastních nákladů a s relativní úsporou 3547 pracovníků. Pro rok 1971 uvažovaly zemědělské podniky a podniky služeb pro země­dělství při přípravě plánu s 8171 ra­cionalizačními opatřeními s přínosem 133 mil. Kčs úspor vlastních nákladů a s relativní úsporou 3597 pracovní­ků. Podniky potravinářského průmys­lu počítaly v r. 1971 s 2525 racio­nalizačními opatřeními, která by při­nesla 102 mil. Kčs úspor vlastních nákladů a relativně by se tak uspo­řilo 1539 pracovníků. Výsledky kontroly plnění plánu 1971 ukázaly, že tyto záměry byly vy­soko překročeny. Uskutečněním ra­cionalizačních opatření bylo u země­dělských podniků a podniků služeb pro zemědělství dosaženo úsnorv 273 miliónů korun vlastních nákladů a relativní úspory 11 945 pracovníků. Například uplatněním racionalizace ve výrobě cukrovky se dosáhlo rela­tivní úspory 2389 pracovníků, ve vý­robě brambor 1073 pracovníků, v ži­vočišné výrobě 1473 pracovníků. Ra­cionalizační opatření umožnila dále zvýšit hrubou zemědělskou výrobu o 774 mil. Kčs, ušetřit 3 517 000 kWh elektrické energie, 3882 tun měrného paliva, za 42 mil. Kčs krmiv. Potravinářské podniky dosáhly úspory 174 mil. Kčs vlastních nákla­dů, relativní úspory 1876 pracovníků. Přitom například zavádění kontinuál­ních výrobních procesů umožnilo úsporu 423 pracovníků, uplatněn! no­vé techniky 193 pracovníků, mechani­zace předvýrobních a povýrobních procesů 381 pracovníků. Racionalizač­ní opatření umožnila zvýšit výrobu o 578 mil. Kčs, ušetřit 6 202 000 kWh elektrické energie a 17 876 tun měr­ného paliva. Výzkumné ústavy řízené Českou akademií zemědělskou uskutečnily 169 racionalizačních opatření s efek­tem zvýšení výkonů o 7,3 mil. Kčs a snížením vlastních nákladů o 2,9 mil. Kčs. Pro další rozvoj racionali­zace však má hlavní význam přede­vším jejich široká poradenská a pro­pagační činnost. Výzkumné ústavy zpracovaly pro potřebu řídícího cen­tra celou řadu vědecky podložených podkladů, jako například prognózu rozvoje zemědělství a potravinářské­ho průmyslu do roku 1990, zásady pro rozvíjení koncentrace a -pecializace zemědělské výroby cestou kooperace. V poslední době se zvlášť důsled­ně projednávaly s pracujícími různé možnosti uplatnit další racionalizač­ní opatření v diskusi před VIII. sjez­dem JZD. Tisíce diskusních příspěv­ků a průběh okresních konferencí JZD svědčí o tom, že jsou vytvořeny předpoklady pro další rozšíření kom­plexní socialistické racionalizace v ši­roké praxi podniků. Lze očekávat, že racionalizační programy zpracované při sestavováni plánů na rok 1972 budou dále rozšířeny a doplněny, tak­že skutečné výsledky racionalizace v letošním roce překročí výsledky ro­ku 1971. Přitom už dnes jsou tyto programy značně náročné, neboť ob­sahují u zemědělských podniků a pod­niků služeb pro zemědělství 8210 ra­cionalizačních opatření s^ předpoklá­daným přínosem 196 mil. Kčs úspor vlastních nákladů, relativní úsporu 9404 pracovníků, zvýšení hrubé země­dělské výroby o 855 miliónů korun, 2 158 000 kWh úspory elektrické ener­gie, 3123 tun úspory měrného paliva a úspory krmiv v hodnotě 68 mil. korun. Potravinářské podniky plánují 1917 racionalizačních opatření s předpo­kládaným přínosem 137 mil. korun úspor vlastních nákladů, relativní úsporu 2231 pracovníků, zvýšení vý­roby o 637 mil. Kčs, 4 215 000 kWh úspory elektrické energie a 15 855 tun úspory měrného paliva. Ve všech údajích za rok 1971 a 1972 jsou uvedena jen racionalizační opatření evidovaná jmenovitě v ra­cionalizačních programech a podchy­cená sumarizací na úrovni centra. Kromě toho podniky, hlavně JZD a státní statky, realizují další raciona­lizační opatření jako součást plánů technickoorganizačních opatření k za­jištění plánovaných úkolů, aniž by se tato opatření jmenovitě evidovala v racionalizačních programech a cen­trálně sumarizovala. Racionalizační opatření jsou zamě­řena především do oblasti výroby a technologie. Některá opatření, hlav­ně na' VHJ, jsou zaměřena do oblas­ti řízení a správy a zahrnují opatře­ní organizační, využití výpočetní tech­niky pro řízení a mechanizaci admi­nistrativních a účetních prací. Přes dobré vÝsledkv dosažené v ro­ce 1971 i předpokládané výsledky roku 1972 jsou s uplatňováním kom­plexní socialistické racionalizace i ně­které problémy. Komplexní socialis­tická racionalizace totiž není jedno­rázovou akcí, nýbrž je metodou plá­novitého řízení rozvoje národního hospodářství a cestou k jeho zefektiv­nění. Je proto nedílnou součástí pra­cí na návrhu opatření k zajištění schválených pětiletých i ročních plá­nů. To vyžaduje, aby i ve všech ze­mědělských podnicích byly pro každé plánovací období vypracovány a v prů­běhu roku při měsíční kontrole plně­ní plánu kontrolovány programy ra­cionalizace. Pro další rozvoj racionalizace v ze­mědělství a potravinářském průmys­lu je zvlášť důležité, aby se ve všech podnicích prováděly analýzy a roz­bory vlastní hospodářské činnosti, které umožňují odhalovat zdroje a rezervy pro zvyšování výroby a její efektivnosti a získávat věcně podlo­žené podklady pro účinné zaměření racionalizačních programů. Dosavadní zkušenosti ukazují, že socialistická racionalizace se rozvíjí nejlépe v těch podnicích, ve kterých vedení dobře spolupracuje s pracov­ními kolektivy i jednotlivými pracov­níky, sestavuje racionalizační progra­my za jejich iniciativní spolupráce a realizuje jejich zlepšovací návrhy a náměty. V této spolupráci vedení pod­niků s širokým okruhem pracovníků je záruka, že racionalizace nezůstá­vá věcí několika lidí, ale stává se věcí iniciativy všech, stává se nedíl­nou součástí socialistické soutěže, zá­vazků jednotlivců 1 kolektivů. Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Josef Nágr zhodnotil minulý tý­den na slavnostním aktivu první rok dlouhodobé socialistické soutěže k do­cílení nejlepších výsledků v technic­ké tvůrčí činnosti. Soutěž vyhlásilo MZVž ČSR, ÚV českého odborového svazu pracovníků v zemědělství a Svaz družstevních rolníků ČSR loni — na počest 50. výročí založení KSČ a jejího XIV. sjezdu — na podporu hnutí vynálezců a zlepšovatelů. Čest­ná uznání a odměny dostalo 53 zlep­šovatelů, jednotlivců i kolektivů ze zemědělských podniků a organizací a tři .okresní zemědělská sdružení — Nymburk, Gottwaldov a Olomouc, Státní rybářství České Budějovice, oborové ředitelství Zemědělského zá­sobování a nákupu v Praze a VHJ STS a Opravny zemědělských strojů — Vinoř. Proti roku 1970 se loni po­čet podaných zlepšovacích návrhů v zemědělství zvýšil o 161 %, počet zavedených o 266 °/o, úspory za první rok využití se zvýšily o 258 % a do­sáhly hodnoty více než 15 miliónů Kčs. Zemědělské podniky a ostatní or­ganizace řízené ministrem zeměděl­ství a výživy přijaly loni 7660 racio­nalizačních opatření, která umožnila z vlastních nákladů uspořit 273 mil. korun a téměř 12 000 pracovníků. Zkvalitní své služby Bilanci dosavadní práce a dalšímu rozvoji služeb pro cestující na želez­nici byla věnována V. technickoeko­­nomická konference podniku CSD — Jídelní a lůžkové vozy — konaná v Praze. V loňském roce splnil podnik úkoly národohospodářského plánu s před­stihem — již k 10. prosinci 1971, a to do značné míry zásluhou dobře pod­chycené iniciativy pracujících a so­cialistického soutěžení. V uznání do­savadní dobré práce byl CSD — JLV federálním ministrem dopravy udě­len dne 21. března t. r. čestný titul Podnik 50. výročí vzniku KSC. Mezi aktiva uplynulého období pa­tří zejména ujasnění základní kon­cepce a perspektiv podniku, posílení jeho prestiže v rámci resortu dopra­vy a prohloubení užitečné spoluprá­ce s podniky jídelních a lůžkových vozů ostatních socialistických zemí. Na straně pasív zůstávají některé stíž­nosti hlavně na úroveň poskytova­ných služeb a technické závady v provozu restauračních a ubytovacích vozů. Již pro nejbližší období vystupují v činnosti podniku do popředí úkoly in­tegračního procesu v RVHP. V sou­časné době realizuje ČSD — JLV při­bližně 40 % svých výkonů na zahra­ničních tratích, především do socia­listických zemí. Zasedání 2. sekce stálé dopravní komise RVHP v říjnu loňského roku v Moskvě schválilo program integrace služeb jídelních a lůžkových vozů členských zemí. Československo má k jeho uskutečňo­vání v nejbližší etapě významně při­spět zejména vybudováním komplexu zásobovacích základen pro účely me­zinárodní přepravy. Výsledkem V. technickoekonomické konference podniku CSD — Jídelní a lůžkové vozy je přijatý program zkva­litňování poskytovaných služeb. V tomto dokumentu jsou rozpracovány závěry pléna ÚV KSC k ekonomic­kým otázkám z února t. r. a stanove­ny konkrétni termínované úkoly na všech úsecích činnosti podniku, v roz­voji iniciativy a účasti pracujících na řízení. Seminář o čs. hospodářství Ve středu 21. června skončil v Praze dvoudenní celostátní seminář, který pro ekonomické redaktory uspořádal Úřad předsednictva vlády ČSSR a Svaz čs. novinářů. Hlavním tématem jednání byly aktuální otáz­ky rozvoje čs. národního hospodář­ství, jakož i našeho zapojení do so­cialistické ekonomické integrace. Na semináři hovořili místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plá­novací komise ing. Václav Hůla, mi­nistr paliv a energetiky prof. ing. Ja­romír Matušek, CSc., ministr hutnic­tví a strojírenství ing. Josef Simon, ministr pro technický a investiční rozvoj ing. Ladislav Supka a ministr zemědělství a výživy dr. Bohuslav Večeřa. Aktivita technické inteligence II. sjezd Slovenské strojařské spo­lečnosti se sešel minulý týden v Bra­tislavě za účasti téměř 100 delegátů a hostů ze strojírenských závodů, vy­sokých škol technických na Sloven­sku, generálních ředitelství Závodů těžkého strojírenství v Martině a ZVL v Povážské Bystrici. Společnost, která má téměř 12 tisíc členů, je největší organizací Sloven­ské vědeckotechnické společnosti. Po dobu své více než tříleté činnosti uspořádala řadu odborných akcí i s mezinárodní účastí hlavně v ob­lasti optimalizace pracovních podmí­nek, bezpečnosti práce, projektování strojů, tvárnění, výpočetních prostřed­ků, racionalizace práce apod. Má od­borné skupiny pro základní prostřed­ky, slévárenství, konstrukci strojů, technologické projektování a moder­nizaci, tváření, automobily, obrábění, tepelné zpracování, nářadí a defekto­skopii. V další své činnosti se společnost zaměří na prosazování politiky strany v řadách vědeckotechnické inteligen­ce a rozvoj mezinárodní spolupráce se SSSR a ostatními socialistickými státy. Bude prosazovat realizaci roz­voje výroby progresivních, zejména numericky řízených obráběcích stro­jů, tvářecích strojů a systémů pro montáž a dokončovací práce. Zúčastní se rozvoje výpočetní techniky, auto­matizace, technickoinženýrských čin­ností, technické přípravy a řízení vý­roby. Delegáti Společnosti průmyslové chemie ČVTS se sešli na II. sjezdu v Pardubicích. Mezi hosty byli místo­předseda vlády ČSR ing. Stanislav Rázl, náměstek ministra průmyslu ČSR V. Fuciman, představitelé vyso­kých škol a výzkumných ústavů, Zá­stupci předních chemických a farma­ceutických podniků aj. Společnost, která sdružuje na 8000 členů, uspořádala v minulých dvou letech na 190 akcí pro více než 20 000 našich i zahraničních odborníků. Ve své další činnosti se chce Společ­nost průmyslové chemie ČVTS zamě­řit především na usměrňování a or­ganizování odborného zájmu i tvůr­čích schopností členů k přímé aktivní pomoci ve prospěch rozvoje čs. ná­rodního hospodářství. Na své 5. krajské konferenci české vědeckotechnické společnosti Severo­moravského kraje přijali delegáti, za­stupující více než 36 000 členů, pro­gram činnosti krajské rady ČVTS do roku 1975. Při účasti členů ČVTS na komplex­ní socialistické racionalizaci dosáhli již loni kolektivy a jednotlivci Seve­romoravského kraje významných úspěchů. Například kolektiv ing. D. Vlčka z Vítkovických železáren KG v Ostravě dosáhl racionalizací přímé­ho řízení výroby v provozu úspory 55 miliónů korun a získal první cenu v celostátní soutěži ČVTS. Jedním z nejvýznamnějších přínosů letošního roku je řešení ekonomlzace výroby námelových alkaloidů, vypracovaný pětičlenným kolektivem z opavské Galeny, jež má podle předpokladu uspořit 20 mil. Kč* ještě v tomto roce Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Poslanci Výboru SNR pro plán a rozpočet projednali na svém zasedá­ní tento týden státní závěrečný účet SSR za rok 1971. Konstatovali při­tom, že účet vykazuje přebytek 86 057 tisíc korun a doporučili SNR státní závěrečný účet schválit. Na programu jednání byla dále zpráva o plněni rozvoje národního hospodářství SSR za první čtyři měsíce, kterou doplnil informací o výsledcích v květnu před­seda SSÚ ing. Jozef Kollár. Poslanci projednali 1 návrh zákona SNR o pů­sobnosti orgánů státní správy SSR v oblasti sociálně ekonomických in­formací a další materiály. Výbor ČNR pro zemědělství a vý­živu projednával vládní návrh zákona FS o okresních a krajských zeměděl­ských správách a návrh koncepce rozvoje výroby, odbytu a zpracováni ovoce v ČSR do roku 1985. S oběma návrhy poslanci po doplnění někte­rých připomínek vyslovili souhlas. Návrh zákona o okresních a kraj­ských zemědělských správách upra­vuje institucionální uspořádání řízení zemědělské výroby v souladu s usne­sením ÚV KSČ z 13. dubna letošního roku. Zemědělské správy, které mají být v krajích a okresech ustaveny od 1. září jako státní orgány hospodář­ského řízení, odstraní dosavadní ne­jednotnost institucionálního uspořádá­ní v těchto článcích řízení zeměděl­ství. Nahradí krajská odděleni minis­terstva zemědělství a výživy, resp. krajské odbory MZVž, okresní země­dělská sdružení, popřípadě výrobní zemědělské správy. U zemědělských správ zůstane zachována účast zá­stupců zemědělských podniků při ře­šení zásadních problémů rozvoje ze­mědělství v příslušném územním ob­vodu ve formě poradních orgánů, slo­žených ze zástupců JZD, státních stat­ků, vědeckovýzkumných zařízení, ze­mědělských škol i ostatních zeměděl­ských institucí. Národní ministři zemědělství a vý­živy rozhodnou, ve kterých okresech budou správy zřízeny, neboť v někte­rých nejsou zemědělské organizace spadající do působnosti tohoto okres­ního článku řízení. OZS nebudou to­tiž řídit oboroVě řízené státní statky a ústředně řízené státní statky, or­ganizované jako oborový podnik. Účinnost OZS vůči JZD má být podle návrhu zákona oproti státním statkům diferencovaná se zřetelem na respek­tování principů družstevní demokra­cie a dodržování zvláštních předpisů upravujících zemědělské družstevnic­tví. Okresní zemědělské správy budou řídit JZD, státní statky (s výjimkou oborově a ústředně řízených), společ­né zemědělské podniky a ostatní koo­perační seskupení sloužící zemědělské výrobě. Krajské zemědělské správy, které budou řídit národní minister­stva zemědělství a výživy, budou pře­devším vypracovávat dlouhodobé kon­cepce, návrhy střednědobých a pro­váděcích plánů rozvoje zemědělské výroby, rozepisovat úkoly plánu a orientační ukazatele na jednotlivé OZS, které pak budou řídit a kontro­lovat. Působnost národních výborů na úseku zemědělství, stanovená zvlášt­ními předpisy, zůstává v návrhu zá­kona nedotčena. Poslanci v usnesení doporučili mj., aby ministr zemědělství a výživy ČSR současně s prováděcí vyhláškou k zá­konu vydal i veškeré ostatní předpi­sy týkající se činnosti správ — sta­tuty, jednací řády zemědělských rad i předpisy k finančnímu vypořádáni fondů dosavadních okresních země­dělských sdružení. Ke koncepci rozvoje výroby, odbytu a zpracování ovoce poslanci konsta­tovali, že vytyčuje komplexní program rozvoje tohoto dosud velmi zanedbá­vaného výrobního úseku. Těžiště její realizace bude však až v 6. pětiletce; celkem si vyžádá v resortu zeměděl­ství, potravinářského průmyslu a ob­chodu investice přesahující 5 mld korun. Výbor SNR pro pracovní, sociální a zdravotní věci konstatoval na svém zasedání tento týden, že poprvé od roku 1963 klesla v dubnu tohoto ro­ku pracovní neschopnost pod 4 %. Poslanci výboru se zabývali 1 někte­rými nedostatky na úseku investiční výstavby v resortu ministerstva zdra­votnictví a ministerstva práce a so­ciálních věcí SSR. Současně výbor vyslechl zprávu ministra práce a so­ciálních věcí SSR o začátcích ověřo­vání soustavy základních mezd ve vy­braných podnicích a organizacích v SUL

Next