Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)
1973-03-22 / No. 35
A If Q gj ZPRAVODAJSTVÍ \ M P I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD EE: hospodářství i rodukce přírodních vláken se v sezóně 1972/73 zvýší ve srovnání se sezónou předcházející asi o 8 °/o zhruba na 18 až 19 mil. kg, domnívají se britští odborníci v nedávno uveřejněném přehledu situace na světovém trhu průmyslových vláken V sezóně 1971/72 se produkce přírodních vláken snížila o 1 °/o, avšak celková výroba všech průmyslových vláken stoupla o 3 °/o. Produkce surové bavlny v uplynulé sezóně vzrostla asi o 10 %, především díky příznivému průběhu sklizně v SSSR, Indii, Pákistánu, Brazílii a v Turecku. I když převodní zásoby na začátku uplynulé sezóny byly velmi nízké, SVĚTOVÁ NABÍDKA přírodních vláken celkové dodávky suroviny na světový trh byly o 3 % vyšší než v sezóně 1970/71. Pokud se uskuteční všechny prognózy,' předpokládající vzestup produkce jak v USA a Střední Americe, tak i na Středním východě, světová produkce bavlny v sezóně 1972/ /1973 by mohla ve srovnání se sezónou uplynulou stoupnout asi o 5 %. Na rozdíl od relativně příznivých prognóz trhu bavlny, situace na světovém trhu vlny se posuzuje pesimističtěji. Očekává se, že produkce vlny sě v současné sezóně dále sníží (pokles se odhaduje na 2%). Podstatný přírůstek produkce očekávají britští odborníci v sezóně 1972 73 u juty, vzestup může dosáhnout až J.5 %. V posledních dvou letech se situace ná^ světovém trhu průmyslových vláken poněkud změnila. Zatímco v šedesátých letech syntetická vlákna konkurovala přírodním produktům především ve výrobě oděvních textilií, v sedmdesátých letéch se začala syntetická vlákna s úspěchem aplikovat i na výrobu obalových textilií, kde dříve měla dominující postavení juta a sisal. Zároveň zase silně oživil zájem o vlnu a bavlnu — a to hlavně vlivem módy, což se zvláště markantně projevilo v uplynulém roce. V šedesátých letech se produkce hlavních průmyslových vláken ročně zvyšovala o 3,1 °/o. Přírůstek produkce vlny a bavlny se pohyboval kolem 0,8 °/o, zatímco výroba syntetických vláken stoupala ročně o 10 °/o. V závodě Sigma v Hranicích uvedli do provozu plně automatizovaný NC stroj na obrábění komplikovaných součástí klikových skříní, těles čerpadel, hydraulických bloků a dalších, výrobku. Toto zařízení vyrobené VEB WEMA Saalfeld v NDR patří do zcela nové kategorie strojů. Pro své možností dostal název „obráběcí centrum". Na obr. opracované těleso čerpadla. Foto CTK — V. Švorčik 0 neželezných kovech mezinárodně Náročný úkol: koordinace v rámci zemí RVHP Tento týden se na prvním zasedání v Panenských Břežanech (okr. Praha-východ) sešla Mezinárodní vědeckotechnická rada pro zpracování neželezných kovů a odpadů z nich. Hostitelem a pořadatelem jednání tohoto nově ustaveného orgánu stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci je Výzkumný ústav kovů. Jeho ředitel ing. L. Kubíček, DrSc., uvítal 46 odborníků z Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Výzkumný ústav kovů v Panenských Břežanech byl pověřen, vzhledem k úrovni výsledků práce svého kolektivu i vybavenosti pracovišť, úlohou koordinátora činností oboru v rámci RVHP. Připadá mu náročný úkol aktivně rozvíjet nové formy procesu mezinárodní socialistické integrace na úseku neželezných kovů. POLSKO - SOVĚTSKÁ VÝMĚNA ZBOŽÍ Na okraj nedávno podepsaného protokolu o výměně zboží mezi Polskou lidovou republikou a Sovětským svazem v roce 1973 byla v sovětském a polském tisku uveřejněna řada bližších informací a komentářů vyzdvihujících růst této výměny a příznivé změny ve struktuře vyměňovaného zboží. Podle protokolu na letošní rok dodá SSSR do Polska ve značném množství suroviny, paliva a jiný materiál potřebný pro polský průmysl. Export sovětských strojů a zařízení do Polska se proti roku 1972 zvětší až o 26 %. Polsko bude do SSSR nadále vyvážet námořní plavidla, železniční vozy a lokomotivy, zařízení pro potravinářský, lehký a chemický průmysl, zemědělské stroje a speciální automobily vedle uhlí, síry a spotřebního zboží. Objem sovětsko-polského obchodního obratu v letošním roce má dosáhnout hodnoty 2,9 mld rublů, tj. vzroste ve srovnání s rokem 1972 o dalších 9 °/o. Podle prohlášení polského ministra zahraničního obchodu Tadeusze Olechowského je tento dohodnutý objem přibližně o 10 % větší, než původně určovala obchodní dohoda pro rok 1973. Proti dřívějšímu předpokladu se nejvíce rozšíří výměna strojírenských výrobků. Polsko-sovětský obrat zboží se <v roce 1972 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil fakticky o 11,9 %, takže očekávaná úroveň obratu byla překročena o 5,7 °/o, z toho polského vývozu do SSSR téměř o 10 %. Ministr Olechowski vyjádřil přesvědčení, že také letošní dohodnuté ukazatele budou překročeny, čímž se i po této stránce potvrdí nesporné úspěchy při realizaci Komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Loňské výsledky ve výměně zboží a letošní úkoly stanovené protokolem ó obchodu mezi SSSR a PLR dokumentují vysoké tempo vzájemné výměny průmyslových výrobků. Příznivé změny zbožové struktury jsou charakterizovány jednak urychleným růstem obchodu stroji a zařízením a jednak zvětšováním vzájemných dodávek průmyslových spotřebních výrobků. V nynější pětiletce se polský vývoz těchto výrobků do SSSR zvětší na dvojnásobek a dovoz z SSSR ještě podstatněji. Pro polskou ekonomiku je mimořádně důležitý objem sovětských zakázek a skutečnost, že tyto zakázky jsou stanoveny na delší období a že se týkají výrobků produkovaných ve velkých sériích. Tato okolnost přispívá k rozvoji základních odvětví a oborů polského zpracovatelského průmyslu a vytváří nejširší předpoklady pro růst efektivnosti hospodářské činnosti a pro modernizaci průmyslové výroby. V roce 1973 se podstatně urychlí rovněž dodávky investičního zařízení ze Sovětského svazu do Polska. Tyto dodávky se budou zvětšovat rychleji než polský vývoz průmyslového zařízení do SSSR. Půjde zvláště o dodávky strojů a zařízení, jež jsou určeny k modernizaci výrobní základny polského průmyslu. S velkými přírůstky se počítá m), u dovozu sovětských kovoobráběcích strojů, zařízení pro lehký průmysl, důlní techniky, letadel aj. Jak připomněl ministr Olechowski, bude v letošních sovětských dodávkách do Polska patřit značné místo palivům, surovinám a polotovarům. Těmito dodávkami bude podstatnou měrou kryta polská dovozní potřeba ropy, železné rudy, bavlny, celulózy, řeziva a neželezných kovů. Hodnota těchto dodávek se proti loňskému roku zvětší o více než 200 mil. z oíýeh (+ 8%). Člen politického byra Ov PSDS Mieczyslaw Jagielski zdůraznil v interview listu Sovětskaja Rossija, že Sovětský svaz je největším obchodním partnerem Polska. Sovětskými dodávkami kryje Polsko převážnou část poptávky po surovinách, palivech a průmyslových materiálech. Do SSSR vyváží zase Polsko stavební a. silniční stroje, zařízení pro chemický a potravinářský průmysl, závody na dře(Pokračování na str. 3) Proč a jak snižovat materiálové náklady JEDNÍM Z VÝCHODISEK JE DŮSLEDNĚJŠÍ VYUŽITÍ VĚDY A TECHNIKY Materiálové náklady představují dvě třetiny z úýkonů našich podniků a mají svou vahou rozhodující vliv na další vývoj, procesu intenzifikace čs. ekonomiky. Za posledních 20 let při průměrném ročním přírůstku společenského produktu o 7 °/o však národní důchod rostl pouze o 6,4% v důsledku relativně i absolutně rychlejšího růstu výrobní spotřeby o 7,6%. Podobně bychom mohli uplynulý vývoj dokumentovat na výkonech podniků ve vztahu k materiálovým nákladům, mzdovým nákladům a hrubému zisku. V roce 1972 došlo sice ke zlepšení dosavadního nepříznivého vývoje materiálových nákladů, ale nebylo dosaženo plánovaného snížení a o tuto částku byl nižší náš národní důchod jako souhrnné měřítko životní úrovně. Pouze 1 % snížení materiálových nákladů znamená úsporu ve výši 5 miliard korun. Uvedené důvody svědčí dostatečně průkazně pro to, abychom se na všech pracovištích problematikou materiálových nákladů zabývali a nalézali cesty k jejich skutečnému snížení. Všechny tyto problémy se rovněž projevily v četných souvislostech v ročních rozborech hospodaření za uplynulý rok, prováděných v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Znalost příčin zvyšování materiálových nákladů a jejich souvislostí s dalšími rezervami naší ekonomiky je prvým krokem k postupnému zajišťování obratu i na tomto úseku našeho hospodářství. Materiálové a jiné náklady se člení jkomentujeme PRO VÁS Vzhledem k mírným zimám v posledních dvou letech a úspěšně se rozvíjející těžbě uhlí1, je situace v zásobování národního hospodářství uhlím i na konci letošní sezóny velmi příznivá. Skládky uhlí jsou dostatečně zásobeny jak v uhelných skladech, tak i v elektrárnách a v průmyslových závodech. Stav skládek je nejvyšší za posledních 10 let. V souvislosti s dobrým zásobováním skládek je třeba trvale připomínat spotřebitelům povinnost péče o dobrý stav uloženého uhlí, aby nedocházelo vinou neodborného uskladnění k jeho znehodnocení, jde totiž o to, že nelze na jedné straně horníkům za jejich namáhavou práci děkovat a na straně druhé s výsledky jejich práce nešetrně zacházet. Situace v zásobování elektrickou energií není tak příznivá, jako je v uhlí. Ve výkonové bilanci naší elektrizační soustavy nejsou dostatečné rezervy. Přestože v elektrárnách se v roce 1972 dosáhlo plánované dynamiky výroby elektřiny v kilowatthodinách, vlivem nepříznivého rozložení spotřeby se zostřují denní špičky odběru elektrického výkonu. Ke zmírnění výkonových obtíží přispěli pracovníci energetiky tím, že zabezpečili intenzifikaci vlastní výrobní základny zvyšováním pohotových výkonů a racionalizací spotřeby paliv a energie na výrobu elektřiny. Např. v roce 1972 ve srovnání s rokem 1971 snížili měrnou spotřebu paliva na výrobu elektřiny o 6,4 g měrného paliva/kWh; při výrobě 38,2 mid kWh činí úspora na palivu asi 244 000 tmp. Nepříznivá bilance zdrojů je i v zásobování národního hospodářství plynnými palivy, tj. svítiplynem a zemním plynem. Složitost situace je úměrná vývoji klimatických podmí Úspěšná práce ENERGETIKŮ nek. Také s plynem nutno maximálně hospodařit. U větších spotřebitelů je třeba urychlit ve smyslu vládního usnesení č. 195/72 přechod na dvoupalivový systém. Značné rezervy úspor plynných paliv jsou stále u velkých spotřebičů (pece, kotle), resp. v jejich hospodárném provozu (vytěžování pecních prostorů, seřízení spalovacích poměrů atd.). Stejné zásady platí i pro zemní plyn, jehož dodávky z SSSR jsou v celém roce rovnoměrné, ale s ohledem na těžební možnosti nemohou řešit špičkové odběry v naší plynárenské soustavě. Proto v této oblasti stojí před námi dlouhodobý úkol zrovnoměrnit celoroční odběr uskladňováním plynu do podzemních zásobníků a maximálně zhospodárňuvat spotřebu plynu. V současné době existují cesty ke zlepšení nepříznivé palivoenergetické bilance. Kromě trvalého dosahování plánované těžby uhlí a pohotových výkonů v elektrárnách a tlakových plynárnách třeba zajistit sjednané dovozy uhlí, ropy, zemního plynu a elektřiny podle potřeb národního hospodářství. Značným přínosem může být účelné a racionální využívání energie v celém národním hospodářství: je třeba, aby největší spotřebitel energie — průmysl — zajistil co nejhospodárnější využití paliv a energie, základním a nejdůležitějších faktorem přitom zůstane, v jakém rozsahu a s jakou úrovní se podaří prosadit taková opatření, která zajistí co nejúčelnější využití energetických zdrojů. Největší zájem se soustřeďuje na racionalizaci využívání paliv a energie. Základní úkoly v této oblasti vytyčuje Státní program racionalizace spotřeby paliv a energie, který přijala vláda CSSR svým usnesením č. 51/72, a který ukazuje na zcela konkrétní možnosti úspor. Současně zdůrazňuje význam pracovní iniciativy pro řešení této problematiky. I výsledky celostátní soutěže za úspory paliv a energie, jejíž III. ročník nedávno vyhodnotili, jsou jasným důkazem, že pracovní iniciativa a zainteresovanost pracujících přináší velmi výrazné úspěchy. Jde tedy o to, aby racionální využívání paliv a energie se stalo trvaloů cílevědomou činností směřující ke zvyšování celkové efektivnosti našeho národního hospodářství. (rs) na řadu jednotlivých položek s rozdílným vlivem na celkový vývoj. Největší váhu má spotřeba materiálu (přes 80°/o), dále jde zejména o spotřebu energie, opravy a údržbu, přepravné, kooperaci, odpisy základních prostředků, cestovné, nájemné apod. Ve všech uvedených položkách jsou možnosti, jak dosáhnout jejich snížení. K nejzávažnějším patří vliv struktury výroby. Dosavadní změny struktury výroby se projevovaly v převážné míře právě zvyšováním materiálové náročnosti. Zásadního obratu lze dosáhnout především lepším využíváním výsledků vědy a techniky, dalšími pokroky v mezinárodní dělbě práce členských zemí RVHP, zhodnocováním domácích surovin apod. Vliv výzkumu a vývoje v posledních letech vzrůstá i ve směru snižování materiálové spotřeby, jeho výsledky však mohou být ještě výraznější. Jak prokazují dílčí analýzy, v předvýrobních útvarech se rozhoduje ze 60—90 % podle podmínek jednotlivých oborů o úrovni materiálových nákladů. Proto je třeba hledat cestu právě v plánovitě zaměřené práci vývojových, konstrukčních a technologických útvarů. Velmi názorným ukazatelem výsledků je dosahovaná zahraniční cena za jeden kilogram našich vyvezených výrobků (tzv. kilogramová cena). Tyto ceny dosahujeme v průměru o jednu třetinu až polovinu nižší než konkurenční průmyslově vyspělé země. V prvé řadě ve strojírenství je požadavek zvýšení kilogramových cen při vývozu životně důležitý, jak vyplývá z vysokého podílu strojírenských výrobků na celkovém vývozu. Nedostatky v hmotném zásobování podniků vedou v celé řadě případů k zajišťování náhradních materiálů, obvykle dražších, i ke změnám dodavatelů spolu s růstem nákladů na dopravu. Náhradní díly, které chybějí, se opatřují u náhradních výrobců, resp. z dovozu, v obou případech za zvýšenou cenu. V některých případech byly dokonce prokázány i vlivy skrytého zvyšování cen. Vnitropodnikové řízení je další oblastí, v níž je možné dosáhnout ve vztahu k materiálovým nákladům významných zlepšení. Nehospodárnost (Pokračováni na sir. 2J smím e světa Moskva — Pozornost odborných kruhů se soustřeďuje na výstavu, která probíhá tento týden v hlavním městě SSSF a kterou organizuje československý podnik zahraničního odchodu Chemapol Bra tislava. V expozici dominují výrobky, které mají široké uplatnění v gumáreň ském průmyslu. Dillí — Ve druhém pololetí roku 1972 vzrostl přírůstek průmyslové výroby v Indii z průměrných 5,5 % v dekádě 1961-1972 na 8,2 %. Tento údaj uvedl v indickém parlamentu ministr průmyslového rozvoje, vědy a techniky C. Subramaniam. Bělehrad — Letos má vzrůst obchodní výměna mezi NDR a Jugoslávii téměř o 50 % ve srovnání s rokem 1972, a to na celkovou hodnotu 300 mil. dol! Tuto prognůzu vyslovil v rozhovoru s agenturou Tanjug mluvčí smíšené komise pro hospodářskou, technickou a vědeckou spolupráci. Z ČINNOSTI RVHP V Praze se koná čtyřdenní 23. zasedání stálé komise RVHP pro radiotechnický a elektronický průmysl. Komise projednává zprávu o výsledcích své práce za rok 1972 a perspektivy další činností, otázky spolupráce s některými odvětvovými komisemi RVHP a mezivládními orgány, zejména se stálou komisí RVHP pro telekomunikace a pošty a s mezivládní komisí pro výpočetní techniku, z hlediska společného zajišťování Komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Závažným bodem programu je postup, řešení a stanovení lhůt na koordinaci dlouhodobých plánů. Otázky technického rozvoje hutnictví železa v členských zemích RVHP a Jugoslávii projednávají účastníci mezinárodního sympózia, které organizuje v Moskvě stálá komise RVHP~Tiro hutnictví železa. Kromě delegátů z členských zemí a Jugoslávie se sympózia účastní zástupci sekretariátu Střediska pro průmyslový rozvoj arabských zemí.