Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)

1973-03-22 / No. 35

A If Q gj ZPRAVODAJSTVÍ \ M P I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD EE: hospodářství i rodukce přírodních vláken se v sezóně 1972/73 zvýší ve srovná­ní se sezónou předcházející asi o 8 °/o zhruba na 18 až 19 mil. kg, domnívají se britští odborníci v ne­dávno uveřejněném přehledu situace na světovém trhu průmyslových vlá­ken V sezóně 1971/72 se produkce pří­rodních vláken snížila o 1 °/o, avšak celková výroba všech průmyslových vláken stoupla o 3 °/o. Produkce su­rové bavlny v uplynulé sezóně vzrostla asi o 10 %, především díky příznivému průběhu sklizně v SSSR, Indii, Pákistánu, Brazílii a v Turecku. I když převodní zásoby na začátku uplynulé sezóny byly velmi nízké, SVĚTOVÁ NABÍDKA přírodních vláken celkové dodávky suroviny na světo­vý trh byly o 3 % vyšší než v sezóně 1970/71. Pokud se uskuteční všechny prognózy,' předpokládající vzestup produkce jak v USA a Střední Ame­rice, tak i na Středním východě, svě­tová produkce bavlny v sezóně 1972/ /1973 by mohla ve srovnání se sezó­nou uplynulou stoupnout asi o 5 %. Na rozdíl od relativně příznivých prognóz trhu bavlny, situace na svě­tovém trhu vlny se posuzuje pesimis­tičtěji. Očekává se, že produkce vlny sě v současné sezóně dále sníží (po­kles se odhaduje na 2%). Podstatný přírůstek produkce očekávají britští odborníci v sezóně 1972 73 u juty, vzestup může dosáhnout až J.5 %. V posledních dvou letech se situace ná^ světovém trhu průmyslových vlá­ken poněkud změnila. Zatímco v še­desátých letech syntetická vlákna konkurovala přírodním produktům především ve výrobě oděvních tex­tilií, v sedmdesátých letéch se za­čala syntetická vlákna s úspěchem aplikovat i na výrobu obalových textilií, kde dříve měla dominující postavení juta a sisal. Zároveň za­se silně oživil zájem o vlnu a ba­vlnu — a to hlavně vlivem módy, což se zvláště markantně projevilo v uplynulém roce. V šedesátých le­tech se produkce hlavních průmys­lových vláken ročně zvyšovala o 3,1 °/o. Přírůstek produkce vlny a bavlny se pohyboval kolem 0,8 °/o, zatímco výroba syntetických vláken stoupala ročně o 10 °/o. V závodě Sigma v Hranicích uvedli do provozu plně automatizovaný NC stroj na obrábění komplikovaných součástí klikových skříní, těles čerpa­del, hydraulických bloků a dalších, výrobku. Toto zařízení vyrobené VEB WEMA Saalfeld v NDR patří do zcela nové kategorie strojů. Pro své mož­ností dostal název „obráběcí centrum". Na obr. opracované těleso čerpadla. Foto CTK — V. Švorčik 0 neželezných kovech mezinárodně Náročný úkol: koordinace v rámci zemí RVHP Tento týden se na prvním zasedání v Panenských Břežanech (okr. Pra­­ha-východ) sešla Mezinárodní vědec­kotechnická rada pro zpracování ne­železných kovů a odpadů z nich. Hos­titelem a pořadatelem jednání tohoto nově ustaveného orgánu stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci je Výzkumný ústav kovů. Jeho ředi­tel ing. L. Kubíček, DrSc., uvítal 46 odborníků z Bulharska, Českosloven­ska, Maďarska, NDR, Polska, Rumun­ska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Výzkumný ústav kovů v Panenských Břežanech byl pověřen, vzhledem k úrovni výsledků práce svého kolek­tivu i vybavenosti pracovišť, úlohou koordinátora činností oboru v rámci RVHP. Připadá mu náročný úkol aktivně rozvíjet nové formy procesu mezinárodní socialistické integrace na úseku neželezných kovů. POLSKO - SOVĚTSKÁ VÝMĚNA ZBOŽÍ Na okraj nedávno podepsaného protokolu o výměně zboží mezi Polskou lidovou republikou a Sovětským svazem v roce 1973 byla v sovětském a pol­ském tisku uveřejněna řada bližších informací a komentářů vyzdvihujících růst této výměny a příznivé změny ve struktuře vyměňovaného zboží. Podle protokolu na letošní rok dodá SSSR do Polska ve značném množství suroviny, paliva a jiný materiál po­třebný pro polský průmysl. Export sovětských strojů a zařízení do Pol­ska se proti roku 1972 zvětší až o 26 %. Polsko bude do SSSR nadále vyvážet námořní plavidla, železniční vozy a lokomotivy, zařízení pro potra­vinářský, lehký a chemický průmysl, zemědělské stroje a speciální automo­bily vedle uhlí, síry a spotřebního zboží. Objem sovětsko-polského obchodní­ho obratu v letošním roce má dosáh­nout hodnoty 2,9 mld rublů, tj. vzros­te ve srovnání s rokem 1972 o dal­ších 9 °/o. Podle prohlášení polského ministra zahraničního obchodu Ta­­deusze Olechowského je tento dohod­nutý objem přibližně o 10 % větší, než původně určovala obchodní do­hoda pro rok 1973. Proti dřívějšímu předpokladu se nejvíce rozšíří výmě­na strojírenských výrobků. Polsko-sovětský obrat zboží se <v roce 1972 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil fakticky o 11,9 %, takže očekávaná úroveň obratu byla pře­kročena o 5,7 °/o, z toho polského vý­vozu do SSSR téměř o 10 %. Ministr Olechowski vyjádřil přesvědčení, že také letošní dohodnuté ukazatele bu­dou překročeny, čímž se i po této stránce potvrdí nesporné úspěchy při realizaci Komplexního programu so­cialistické ekonomické integrace. Loňské výsledky ve výměně zboží a letošní úkoly stanovené protokolem ó obchodu mezi SSSR a PLR dokumen­tují vysoké tempo vzájemné výměny průmyslových výrobků. Příznivé změ­ny zbožové struktury jsou charakte­rizovány jednak urychleným růstem obchodu stroji a zařízením a jednak zvětšováním vzájemných dodávek prů­myslových spotřebních výrobků. V ny­nější pětiletce se polský vývoz těch­to výrobků do SSSR zvětší na dvoj­násobek a dovoz z SSSR ještě pod­statněji. Pro polskou ekonomiku je mimo­řádně důležitý objem sovětských za­kázek a skutečnost, že tyto zakázky jsou stanoveny na delší období a že se týkají výrobků produkovaných ve velkých sériích. Tato okolnost přispí­vá k rozvoji základních odvětví a oborů polského zpracovatelského prů­myslu a vytváří nejširší předpoklady pro růst efektivnosti hospodářské čin­nosti a pro modernizaci průmyslové výroby. V roce 1973 se podstatně urychlí rovněž dodávky investičního zařízení ze Sovětského svazu do Polska. Tyto dodávky se budou zvětšovat rychleji než polský vývoz průmyslového zaří­zení do SSSR. Půjde zvláště o dodáv­ky strojů a zařízení, jež jsou určeny k modernizaci výrobní základny pol­ského průmyslu. S velkými přírůstky se počítá m), u dovozu sovětských kovoobráběcích strojů, zařízení pro lehký průmysl, důlní techniky, leta­del aj. Jak připomněl ministr Olechowski, bude v letošních sovětských dodáv­kách do Polska patřit značné místo palivům, surovinám a polotovarům. Těmito dodávkami bude podstatnou měrou kryta polská dovozní potřeba ropy, železné rudy, bavlny, celulózy, řeziva a neželezných kovů. Hodnota těchto dodávek se proti loňskému ro­ku zvětší o více než 200 mil. z oíýeh (+ 8%). Člen politického byra Ov PSDS Mie­­czyslaw Jagielski zdůraznil v inter­view listu Sovětskaja Rossija, že So­větský svaz je největším obchodním partnerem Polska. Sovětskými dodáv­kami kryje Polsko převážnou část po­ptávky po surovinách, palivech a prů­myslových materiálech. Do SSSR vy­váží zase Polsko stavební a. silniční stroje, zařízení pro chemický a po­travinářský průmysl, závody na dře­­(Pokračování na str. 3) Proč a jak snižovat materiálové náklady JEDNÍM Z VÝCHODISEK JE DŮSLEDNĚJŠÍ VYUŽITÍ VĚDY A TECHNIKY Materiálové náklady představují dvě třetiny z úý­­konů našich podniků a mají svou vahou rozhodu­jící vliv na další vývoj, procesu intenzifikace čs. ekonomiky. Za posledních 20 let při průměrném ročním přírůstku společenského produktu o 7 °/o však národní důchod rostl pouze o 6,4% v důsled­ku relativně i absolutně rychlejšího růstu výrobní spotřeby o 7,6%. Podobně bychom mohli uplynu­lý vývoj dokumentovat na výkonech podniků ve vztahu k materiálovým nákladům, mzdovým ná­kladům a hrubému zisku. V roce 1972 došlo sice ke zlepšení dosavadního nepříznivého vývoje ma­teriálových nákladů, ale nebylo do­saženo plánovaného snížení a o tuto částku byl nižší náš národní důchod jako souhrnné měřítko životní úrov­ně. Pouze 1 % snížení materiálových nákladů znamená úsporu ve výši 5 mi­liard korun. Uvedené důvody svědčí dostatečně průkazně pro to, abychom se na všech pracovištích problematikou materiá­lových nákladů zabývali a nalézali cesty k jejich skutečnému snížení. Všechny tyto problémy se rovněž pro­jevily v četných souvislostech v roč­ních rozborech hospodaření za uply­nulý rok, prováděných v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Zna­lost příčin zvyšování materiálových nákladů a jejich souvislostí s další­mi rezervami naší ekonomiky je prvým krokem k postupnému zajišťování obratu i na tomto úseku našeho hos­podářství. Materiálové a jiné náklady se člení jkomentujeme PRO VÁS Vzhledem k mírným zimám v po­sledních dvou letech a úspěšně se rozvíjející těžbě uhlí1, je situace v zá­sobování národního hospodářství uhlím i na konci letošní sezóny vel­mi příznivá. Skládky uhlí jsou dosta­tečně zásobeny jak v uhelných skla­dech, tak i v elektrárnách a v prů­myslových závodech. Stav skládek je nejvyšší za posledních 10 let. V sou­vislosti s dobrým zásobováním sklá­dek je třeba trvale připomínat spotře­bitelům povinnost péče o dobrý stav uloženého uhlí, aby nedocházelo vi­nou neodborného uskladnění k jeho znehodnocení, jde totiž o to, že ne­lze na jedné straně horníkům za je­jich namáhavou práci děkovat a na straně druhé s výsledky jejich práce nešetrně zacházet. Situace v zásobování elektrickou energií není tak příznivá, jako je v uhlí. Ve výkonové bilanci naší elektrizační soustavy nejsou dostateč­né rezervy. Přestože v elektrárnách se v roce 1972 dosáhlo plánované dy­namiky výroby elektřiny v kilowatt­hodinách, vlivem nepříznivého rozlo­žení spotřeby se zostřují denní špičky odběru elektrického výkonu. Ke zmírnění výkonových obtíží přispěli pracovníci energetiky tím, že zabezpečili intenzifikaci vlastní výrobní základny zvyšováním poho­tových výkonů a racionalizací spo­třeby paliv a energie na výrobu elektřiny. Např. v roce 1972 ve srov­nání s rokem 1971 snížili měrnou spotřebu paliva na výrobu elektřiny o 6,4 g měrného paliva/kWh; při vý­robě 38,2 mid kWh činí úspora na palivu asi 244 000 tmp. Nepříznivá bilance zdrojů je i v zá­sobování národního hospodářství plynnými palivy, tj. svítiplynem a zemním plynem. Složitost situace je úměrná vývoji klimatických podmí­ Úspěšná práce ENERGETIKŮ nek. Také s plynem nutno maximálně hospodařit. U větších spotřebitelů je třeba urychlit ve smyslu vládního usnesení č. 195/72 přechod na dvou­­palivový systém. Značné rezervy úspor plynných paliv jsou stále u velkých spotřebičů (pece, kotle), resp. v je­jich hospodárném provozu (vytěžo­vání pecních prostorů, seřízení spa­lovacích poměrů atd.). Stejné zásady platí i pro zemní plyn, jehož dodávky z SSSR jsou v celém roce rovnoměrné, ale s ohle­dem na těžební možnosti nemohou řešit špičkové odběry v naší plyná­renské soustavě. Proto v této oblas­ti stojí před námi dlouhodobý úkol zrovnoměrnit celoroční odběr usklad­ňováním plynu do podzemních zá­sobníků a maximálně zhospodárňuvat spotřebu plynu. V současné době existují cesty ke zlepšení nepříznivé palivoenergetické bilance. Kromě trvalého dosahování plánované těžby uhlí a pohotových výkonů v elektrárnách a tlakových plynárnách třeba zajistit sjednané dovozy uhlí, ropy, zemního plynu a elektřiny podle potřeb národního hospodářství. Značným přínosem může být účel­né a racionální využívání energie v celém národním hospodářství: je třeba, aby největší spotřebitel ener­gie — průmysl — zajistil co nejhos­podárnější využití paliv a energie, základním a nejdůležitějších fakto­rem přitom zůstane, v jakém rozsahu a s jakou úrovní se podaří prosadit taková opatření, která zajistí co nej­účelnější využití energetických zdro­jů. Největší zájem se soustřeďuje na racionalizaci využívání paliv a ener­gie. Základní úkoly v této oblasti vytyčuje Státní program racionaliza­ce spotřeby paliv a energie, který přijala vláda CSSR svým usnesením č. 51/72, a který ukazuje na zcela konkrétní možnosti úspor. Současně zdůrazňuje význam pracovní inicia­tivy pro řešení této problematiky. I výsledky celostátní soutěže za úspory paliv a energie, jejíž III. roč­ník nedávno vyhodnotili, jsou jasným důkazem, že pracovní iniciativa a za­interesovanost pracujících přináší velmi výrazné úspěchy. Jde tedy o to, aby racionální vy­užívání paliv a energie se stalo trva­­loů cílevědomou činností směřující ke zvyšování celkové efektivnosti na­šeho národního hospodářství. (rs) na řadu jednotlivých položek s roz­dílným vlivem na celkový vývoj. Nej­větší váhu má spotřeba materiálu (přes 80°/o), dále jde zejména o spo­třebu energie, opravy a údržbu, pře­pravné, kooperaci, odpisy základních prostředků, cestovné, nájemné apod. Ve všech uvedených položkách jsou možnosti, jak dosáhnout jejich sní­žení. K nejzávažnějším patří vliv struk­tury výroby. Dosavadní změny struk­tury výroby se projevovaly v převáž­né míře právě zvyšováním materiálo­vé náročnosti. Zásadního obratu lze dosáhnout především lepším využívá­ním výsledků vědy a techniky, dal­šími pokroky v mezinárodní dělbě práce členských zemí RVHP, zhod­nocováním domácích surovin apod. Vliv výzkumu a vývoje v posled­ních letech vzrůstá i ve směru sni­žování materiálové spotřeby, jeho vý­sledky však mohou být ještě výraz­nější. Jak prokazují dílčí analýzy, v předvýrobních útvarech se rozho­duje ze 60—90 % podle podmínek jed­notlivých oborů o úrovni materiálo­vých nákladů. Proto je třeba hledat cestu právě v plánovitě zaměřené prá­ci vývojových, konstrukčních a tech­nologických útvarů. Velmi názorným ukazatelem výsledků je dosahovaná zahraniční cena za jeden kilogram našich vyvezených výrobků (tzv. ki­logramová cena). Tyto ceny dosahu­jeme v průměru o jednu třetinu až polovinu nižší než konkurenční prů­myslově vyspělé země. V prvé řadě ve strojírenství je požadavek zvýšení kilogramových cen při vývozu životně důležitý, jak vyplývá z vysokého po­dílu strojírenských výrobků na cel­kovém vývozu. Nedostatky v hmotném zásobování podniků vedou v celé řadě případů k zajišťování náhradních materiálů, obvykle dražších, i ke změnám doda­vatelů spolu s růstem nákladů na do­pravu. Náhradní díly, které chybějí, se opatřují u náhradních výrobců, resp. z dovozu, v obou případech za zvýšenou cenu. V některých přípa­dech byly dokonce prokázány i vlivy skrytého zvyšování cen. Vnitropodnikové řízení je další ob­lastí, v níž je možné dosáhnout ve vztahu k materiálovým nákladům vý­znamných zlepšení. Nehospodárnost (Pokračováni na sir. 2J smím e světa Moskva — Pozornost odborných kru­hů se soustřeďuje na výstavu, která pro­bíhá tento týden v hlavním městě SSSF a kterou organizuje československý pod­nik zahraničního odchodu Chemapol Bra tislava. V expozici dominují výrobky, které mají široké uplatnění v gumáreň ském průmyslu. Dillí — Ve druhém pololetí roku 1972 vzrostl přírůstek průmyslové vý­roby v Indii z průměrných 5,5 % v de­kádě 1961-1972 na 8,2 %. Tento údaj uvedl v indickém parlamentu ministr průmyslového rozvoje, vědy a techniky C. Subramaniam. Bělehrad — Letos má vzrůst ob­chodní výměna mezi NDR a Jugoslávii téměř o 50 % ve srovnání s rokem 1972, a to na celkovou hodnotu 300 mil. dol! Tuto prognůzu vyslovil v rozhovoru s agenturou Tanjug mluvčí smíšené ko­mise pro hospodářskou, technickou a vědeckou spolupráci. Z ČINNOSTI RVHP V Praze se koná čtyřdenní 23. zase­dání stálé komise RVHP pro radiotech­­nický a elektronický průmysl. Komise projednává zprávu o výsledcích své prá­ce za rok 1972 a perspektivy další čin­ností, otázky spolupráce s některými odvětvovými komisemi RVHP a mezi­vládními orgány, zejména se stálou ko­misí RVHP pro telekomunikace a pošty a s mezivládní komisí pro výpočetní techniku, z hlediska společného zajišťo­vání Komplexního programu socialistic­ké ekonomické integrace. Závažným bo­dem programu je postup, řešení a stano­vení lhůt na koordinaci dlouhodobých plánů. Otázky technického rozvoje hutnictví železa v členských zemích RVHP a Ju­goslávii projednávají účastníci meziná­rodního sympózia, které organizuje v Moskvě stálá komise RVHP~Tiro hut­nictví železa. Kromě delegátů z člen­ských zemí a Jugoslávie se sympózia účastní zástupci sekretariátu Střediska pro průmyslový rozvoj arabských zemí.

Next