Svĕt Práce, červenec-prosinec 1950 (VI/30-52)

1950-07-27 / No. 30

ZRCADLO DOBY DOBRÝ PŘÍKLAD MÁLO TÁHNE Na posledním pl«!árním zasedání ÚRO v Bratislavě do­šlo mimo jiné také k změně v osobě předsedy a generálního tajemníka. Stalo se tak na základě usnesení, že nebudou ze zásadních a pracovních důvodů spojovány funkce vedoucích ------ *1 funkcionářů odborového hnutí s vedoucími funkcemi státními. Dosavadní předseda ÜRO Antonín Zápotocký sám se o toto usně­mi! přičinil. Jak řekl, přesvědčil se z praxe, ža je celá řada otázek, kdy státní správa stojí na jedné straně jako jeden partner a odborová organisace na druhé straně jako partner druhý. To také způsobovalo, že se nejednou dostával do nepříjemné situace při rozhodování, aby neublížil žádné straně. Ne­ní pochybndsti, že stanovisko, které zaujal předseda vlády k danému problému, Je zcela správné. Proto také on i generální; tajemník ÜRO ministr práce a sociální péče Evžen Erban jednají velmi moudře, když vyvodili důsledky ze svých zkušenosti a vzdali se svých funk­cí v odborové organisaci, Podali tim také nezvratný důkaz, že jim šlo o věc a nikoli o osobní prestiž. Sotva aší' jsme daleko pravdy, soudime-11, že by se v na­šem veřejném životě mohlo velmi mnoho změnit k lepšímu, kdyby příklad, daný předsedou a generálním tajemníkem ÚRO. naše! hodně následovníků. Nemusí jit přitom vždycky 0 tak významné funkce jako v našem případě. I při méně významných může jejich hromadění v jedněch rukou způsobit mnoho škod. Kumulace funkcí j* vůbec nezdravý zjev, i když snad přitom nedochází vždycky ke kolisím. V každém přípa­dě však trpí buď věc nebo osoba, po případě oboji. Je přece těžko věřit, že by nositel mnoha funkcí mohl všem věnovat potřebný čas, poctivost a svědomitost. Zpravidla se nemůže věnovat žádné, jak by bylo třeba, a potom trpí všechny funk­ce. A jestliže se snaží, aby všechny konal poctivě, dříve nebo později na tuto svou snahu těžce doplácí svým zdravím. Tak se společnost zbytečné připravuje potom o schopného pra­covníka. Zejména v lidově demokratickém státním zřízeni by se nemělo vyskytovat hromaděni funkcí, neboř lidová de­mokracie jé tím silnější a bezpečnější, čím vice schopných pracovníků se jí věnuje. Kumulace funkcí však způsobuje pravý opak: místo toho, aby okruh pracovníků rozšiřovala, tento ještě zmenšuje. Zpravidla hledá výmluvu v tvrzení že není dostatek schopných lidi. Ale skutečnost je jiná. Je jich dost, ale je jen třeba, aby se hledali, aby se vychovali, a aby vítězila věc a nikoli osoby. lu PO GBELCÍCH JISTĚ I JINDE Gbelce jsou malá obec při Stúrové. Někomu, kdo žil celý život v horském kraji, ta zdejší rovina, podobná stolu, bude asi připadat nudná. Avšak stačí krátký pobyt v obci, aby se každý přesvědčil, jak právě zde, na Žitném ostrově, se urych­leně buduje cesta od zaostalosti k pokroko­vosti. V době, kdy se teprve jaro blížilo k létu, byla tu nejpoučnějším místem místní státní strojní stanice. Od správce přes účet­ního, až k těm krásným typům mladých traktoristů, našli jsme zde prostředí mladé duchem, prostředí, které jakoby už tehdy bylo chtělo dokázat, že se zde v krátkém čase odehraje přeměna ještě nápadnější, a to i tam, kde se zdánlivě nejevilo dlouhé měsíce porozumění pro nové myšlenky £ kde několik až záškodnických kousjtů místních boháčů Způsobilo značné těžkosti. Strojní stanice se pečlivě připra­vovala a přijala vedle přesného plánu, vedle smluv s druž­stvy a s jednotlivci závazky a uskutečnila soutěže mezi trak­­toristy a ve větším měřítku s ostatními strojními stanicemi. Když se potom přiblížil čas žní, byly to právě Gbelce, kde •bylo možno od prvých přípravných prací, až po společné žně, zaznamenávat nejlepší výsledky a velké úspěchy JZD v Gbelcích se brzo zařadilo mezi družstva vzorná, ba není nadsázkou, jestli toto družstvo nazveme družstvem nejvzornějším. JZD uskutečnilo nejen společné žňové práce a výmlat, ale také výkup obilí. Deset mlátiček pracovalo v Gbelcích a v polovině července už byl výmlat skončen. Když ještě byl výmlat v plném běhu, začal výkup obilí. Hned v prvých dnech se ukázalo, že i v tomto směru budou zase Gbelce místem vzorným. Snad ani nebylo třeba se rozho­dovat pro dvě tabule, které byly vystaveny na MNV, Po vzo­ru některých průmyslových podniků a úřadů, JZD v Gbelcích vyvěsilo tabuli chvály a tabuli hanby. Šlo tu o to, urychlit a co nejdříve a nejlépe uskutečnit právě výkup. Na tabuli chvály se měli dostat ti členové družstva nebo rolníci, kteří svoje dodávkové povinnosti plnili nejlépe a dokonce je znač­né překročili. Na hanbu měly přijít typy opačné. Zatím jen tabule chvály ukazuje několik krásných příkladů. Setkáváme se zde s jménem rolníka Beréše, který místo smluvního, 1 metr. centu pšenice odevzdal 11 metr. centů, rolník Hanáěek místo 4.5 metr. centu odevzdal 18,1 metr. centu, Štefan Be­­gála místo 4,7 metr. centu 11 metr. centů, Holler místo 7,5 metr. centu 14.1 metr. centu, Vass místo 13,26 metr. centu 21.56 metr. centu. Dokonce tu byl jeden člen — Alois Szalai, který neměl odevzdat nic a přece dodal 3 metr. centy obilí. Gbelce jsou tedy opět obcí příkladnou'.' ‘ -jz­ MEZINÁRODNÍ CENY MÍRU Není dnes skutečné naléhavější otázky, než boj o udrženi míru, o znemožněni zločinných úmyslů podněcovatelů nové útočné války. Je -treba udělat všechno, aby nedošlo k nové světové válečné katastrofě a proto do poloviny července po­_____depsalo v celém světě dvě stě milionů míru­milovných lidí stockholmskou mírovou vý­zvu. Světová fronta boje za mír se však roz­šiřuje i na další úseky politického a kultur­ního života. Na loňském světovém sjezdu obránců míru v Paříži byla vypsána soutěž mezinárodních mírových cen a' na druhém zasedání Světového výboru obránců míru ve Stockholmu v březnu 1950 bylo určeno sIq­­žení mezinárodní poroty pro tuto soutěž. A konečně na schůzi exekutivy Světového vý­boru obránců miru v Londýně v květnu 1950 bylo určeno, že zasedáni mezinárodni poroty, která navrhne uděleni cen pro letošní rok, se bude konat v Praze od 15. do 31. srpna 1950. '» Vypsání mezinárodních cen míru má pro podporu světo­vého mírového hnutí dalekosáhlý význam. Světová kulturní tvorba je touto soutěží mobilisována pro nejdůležitější úkol současné doby. pro boj o mír. Pražské zasedání poroty spadá do období velkých akcí světové fronty míru. Bude se konat nedlouho před druhým světovým kongresem obránců míru ve Varšavě v říjnu letošního roku a v době, kdy bude v Praze probíhat světový kongres studentstva. Ze zasedáni poroty vyjde návrh, kterým se bude zabývat světový kongres obrán­( © ) SVĚT P R Á C I eů míru ve Varšavě. To znamená, že mezinárodni ceny míru nebudou udělovány jen odbornými sbory podle úzkých měří­tek estetických nebo jiných, nýbrž že budou stamiliony pokro­kových lidí na celém světě udělovat prostřednictvím Světové­ho výboru obránců mini ceny kulturním pracovníkům, kteří se zasloužili v boji o mír. Všechen náš lid §i musí být vědom, jaké cti se mu dostalo a jakou odpovědnost přejímá tím, že v hlavním městě lidově demokratické Československé repu­bliky bude zasedat porota, která navrhne uděleni mírových cen největším lidem světa — bojovníkům o trvalý mír mezi národy. Zasedáni poroty mezinárodních cen miru v Praze bude československému lidu významnou posilou a pobídkou k dalšímu neúprosnému boji za světový mír, . fci. £ na kontrast tam, kde družstvo neumělo (i vlastni vinou) zís­kat zemědělce a zůstalo osamoceno i ve žních, svazáci poctivě vypomáhali. Mládežnici si na brigádě dobře povšimli těžkostí, které na vesnicích zemědělci i místní svazáci mají. Hovořili s rol­níky na večerní besedě o jejich práci, ptali se na spolupráci stranické organisace, JZD a výboru vesnické skupiny. Pora­dili svazákům, jak pracovat ve hnutí, jak podporovat společ­né zemědělské práce i spoléčný osev a podzimní práce jak získat zvláště zemědělskou mládež do svých řad. Podnítili zá­jem o různé zájmové a odborné kroužky, aby skupina zpev­nila a stala se také oporou všeho politického dění v obci. Do­bře pomohli svazáci na vesnicích, zemědělských družstvech i státních statcích. slv ­ ZEMĚDĚLSKÁ BILANCE Jestliže můžeme říci, že plán zemědělské výroby v letoš­ním roce je až na chmel, olejniny a prasnice plněn přesně podle hlavní linie operativního plánu pětiletky na rok 1950, který sleduje především další rozšířeni živočišné výroby a s tim úzce souvisící, zajištění krmivové základny, je to především výsledek práce na­šich pokrokových rolníků. Jak vypadá tato bilance předběžných výsledků zemědělského plánu za první pololetí 1950 zblízka: Plány osevu byiy splněny u chlebového obilí na 100,9 proč., u krmného obilí na 103,6 proč., U cukrovky na 97,5 proč, a u zeleniny na 110,5 proč. Stavy skotu dosáhly v prvém pololetí téměř úkolu, stanoveného celoročním plá­nem. Jenom splnění plánu zástavu krav a prasnic si vyžádá zvýšeného úsilí. Ve vý­robě mléka byl půlroční plán splněn na 106,2 proč., při čemž bylo dosaženo 96,4 proč. plánované dojivosti na krávu a den. Produkce vajec činila 104,4 proč. plánu. Zvlášť významným úspěchem je splněni plánu produkce brambor na 99,3 proč., protože jde o plodinu důležitou jak pro výživu lidu, tak pro náš průmysl a zejména pro rozvoj živo­čišné výroby. Tím naléhavěji však vyvstává vážnost situace, která je dána zákeřným zavlečením mandelinky bramborové na naše bramborové kultury. V boji proti tomuto žravému nepříteli, který se rozšířil již do více než 3000 obcí, bylo již poprášeno chemickými prostředky na 60.000 ha brambor. Proto je třeba udržovat stále v pohotovosti hledači službu, proto je tak významnou pomoc, kterou nám dodávkami che­mických prostředků a poprašovacích letadel poskytuje So­větský svaz. Rovněž z Německé demokratické republiky jsme dostali k likvidaci mandelinkového nebezpečí několit set va­gonů Gesarolu. Zemědělská bilance za první pololetí roku 1950 se však již také může vykázat výrobními reservami, které se odrážejí ve výsledcích jednotných zemědělských družstev. Ve výrobě rostlinné plnila JZD vyšších typů osevní plány celkem lépe, než soukromý sektor. Ve výrobě živočišné se projevuje u JZD vyšší užitkovost krav při společném ustá­jení. Dojivost společně ustájených krav je o 1,3 1 na krávu a den vyšší, než průměrná dojivost'v soukromém sektoru. Ještě lepších výsledků dosahují Československé státní statky, kde je dojivost na krávu a den o 2,3 1 vyšší, než celostátní průměr. Rovněž státní strojní stanice mají svůj podíl na úspěšné bilanci zemědělské výroby. Svůj podíl na jarních pra­cích zvýšily ve srovnání s rokem minulým o 126,3 procenta a plán jarních prací splnily na 114.3 proč., při čemž výkop ná jedep traktor se zlepšil o 34,7 proč. Z těchto čísel je zřejmé, že zemědělská výroba v ČSR má dík pnvým výrobním smě­rům pevnou /stoupajíc! .tendenci, že naše zemědělství mí­lovými kroky spěje k socialismu. ik ŽENY NASTUPUJÍ DO STAVEBNICTVÍ Ve všech průmyslových oborech, odkud odcházejí muži do klíčových odvětví naší výroby, stejné jako v dopravě a v distribuci, nacházejí ženy možnost dobrého uplatnění. Tak je tomu i ve stavebnictví, odkud sice mužské pracovní sily neodcházejí, ale kde je třeba, vzhledem k zvýšeným úkolům výstavby v pětiletce, neustále doplňovat a rozšiřovat počet pra­covníků. V některých krajích se správně za­měřili na nábor žen do stavebnictví. V Praž­ském kraji, kde se projevuje nedostatek po­mocných sil, mají ženy možnost nejen praco­vat jako přidavačky. nýbrž i tím, že získají praktické i theoretické zkušenosti, nabýt od­borné kvalifikace. Na Pardubicku vyhlásili akci „Tisíc žen do stavební výroby". Očeká­vají, že předpokládané množství ženských pracovních sil nejen splní, nýbrž i překročí. Nejlépe si ovšem vedou v náboru pracovních sil na Ostravsku. Tam se ženy uplatňují hlavně jako pracovnice v zednických trojkách, jako přidavačky, které se také starají o přísun materiálu a jako obsluhovačky stavebních strojů. Mezi nejúspěšnější sta­­vařky Ostravského kraje patří ženy, které pracují jako je­­řábnice na proudových stavbách. Osvojily si nový způsob obsluhy jeřábu, neboť dnes ovládají celý stroj. Tak na přiklad jeřábnice Anděla Sítková, která pracuje na proudové stavbě v Bohumíně—Záblatí, obsluhuje najednou jak zařízeni na zdvihání břemen, tak i kolo na otáčení stroje, i vypínač pojezdu jeřábu. Dosahuje tím toho, že odstraňuje ztrátové časy při transportu stavebního materiálu do pater. Mezi. úderníky ve stavebnictví je již i několik žen. Jejich pří­klady nám ukazují, že dnešni stavební výroba počítá s že­nami na odpovědných místech a že jim dává možnost plně se uplatnit. Zatím, co dříve pracovaly ženy na stavbách jako nádenice, mohou se dnes na zvláštních stavbách vyškolit na betonárky, zedničky a tesařky a v praktickém výcviku se na­učit obsluhovat i stavební stroje. Ženy ve stavebnictví se stá­vají rovnocennými partnery mužů. neboť svou prací dokazují, že dovedou odpovědně a obětavě plnit všechny úkoly, které našemu stavebnictví ukládá pětiletý plán. mjk SPOLEČNÉ VYVAROVÁNÍ NA VENKOVĚ Zemědělci, kterým, zatím co pracuji na polích, nemá o žních kdo vařit, nevracejí se už domů hladoví a prací zna­veni, jako tomu bývalo dříve. V obcích, kde tito země­dělci jsou, máji společné vyvařovací kuchyně. Kuchařka. Ob­vykle některá zemědělská žena, vaří jim obědy, připravuje svačiny, někdy i večeře. V Pražském kraji mají společné vyvařovací kuchyně 32 JZD.a dvě obce, ve kterých JZD dosud nejsou. Zemědělce nevítá tedy už ve­čer studená plotna, ale podle přání dobře při­pravený pokrm. Většinou se ve společných kpchyních vyvářejí jen obědy. Podívali jsme se, jak dvě družstevní kuchařky Hájková a Svobodová připravují oběd členům JZD Obo­­řiště na dobříšském okrese. Ve světlé a pro­storné kuchyni, do které je zaveden vodovod, vládne ruch již od rána. Af je neděle nebo všední den. Nádobí se leskne čistotou, talíře, lžíce, vidličky a pohárky na pivo jsou připraveny. Strávníci — členové a členky JZD — kteří za obět platí 6 Kčs a rozdíl za ně doplácí JZD, musejí obědvat včas. Jídelní lístek je pestrý. Talíře musí být vrchovaté, jak se to na venkově sluší a patří, a jídlo je syté. Maso tu ma.jl každý den. V zásobárně, chladné jako lednice, je připravena vždy čerstvá zelenina, vejce, tuk a jiné produkty. Družstevníci-strávníci při jídle vzpomínají na staré „zlaté" Časy, kdy si nemohli dovolit rozbit vajíčko ani do po­lévky. Aby měli na daně, prodala hospodyňka-malozemědělka každé vajíčko na trhu a slepice se doma zabila, jen když byl někdo z rodiny nemocen. To se slepice rozčtvrtila, dala k ledu a polévka z masa se vařila jen pro pacienta. Ostatní členové rodiny se spokojili často s bramboračkou. Vyšší Výrobní formy v hospodářství zvyšují také životni úroveň zemědělců. Těžká zemědělská práce, doslova dřina, a špatná strava nám z poměrně mladých lidi na venkově'vy­tvářely předčasné starce, unavené tvrdým životem. Pěkně si žil jen vesnický boháč, který svůj žaludek nikdy neošidiL On také/nemusel; jiní za něho pracovali a jemu na jmění při­bývalo. Pracující vesnický lid i ve stravování dohání města, kde díky závodním jídelnám, má svůj teplý oběd každý pra­cující člověk. V Obořišti je kolem společné kuchyně stále živp a zájem o společné stravováni projevují také ti druž­stevníci, kteří si vaří dosud doma sami. Poznávají, že společná kuchyně je nejen úsporná, ale hlavně bohatá co do rozmani­tosti jídel'a že její zařízení je dalším velikým přínosem ze­­nědělcovu pohodlí, ' L. V. SVAZÁCI ZÍSKÁVAJÍ ZKUŠENOSTI Vraťme se nejdříve ke sjezdu Československého svazu mládeže, který vytýčil svazákům jako nejdůležitější úkol vy­tvořit z celé mladé generace mladé budovatele socialismu a dal zvláště na našich vesnicích široké pole působnosti. Sva­záci nyní ve všech krajích uskutečňují své prvořadé povino­­sti. Vezměme jen pražské svazáky, kteří již v předposlední červencové neděli po druhé opakovali nástup na vesnici. Na tři tisíce svazáků se rozjelo do Pražského kraje. Chtěli vypo­moci zemědělcům, a zvláště pak družstevníkům ve žních. Tě­šili se na sekání, výmlat i stavění panáků. A zatím — co se ně­kde nestalo. Zemědělci v době, kdy jindy měli nejvíc napilno, poslali v některých obcích svazáky na zcela jiné práce (jako na přiklad v Dublovicich a Zvíroticích na Sedlčansku). A to jen proto, že žně už mají skončeny. Že na polích sklidili a ne­potřebují tam výpomoci. Bylo to v obcích, kde zemědělská družstva dovedla dobře žňové práce organisovat. Zatím, jako P OZ NÄHKY k s i t u a c i ŠKOLÁCI POMÁHAJÍ NAŠEMU ZDRAVÍ Celkem 25 druhů léčivých rostlin sbírají školáci Praž­ského kraje. Sběr těchto bylin, bez nichž se naše lékařství neobejde, je podporován KNV v Praze, všemi školními inspektory, dále se do akce zapojují všechny masové orga­____________nisace, zvláště příslušníci CSM a pionýři. Nejpopulárnéjší léčivou bylinkou je heřmá­nek. Ve starých herbářích, které uchovávají ještě vesnické babičky, zaujímá heřmánek pro svou „kouzelnou" moc místo nejpřed­­néjší. Moderní lékařská véda, která učinila konec kouzlům a čarám „zázračných" lido­vých lékařů, přikládá heřmánku váhu a-do­poručuje sběr kvetu heřmánku na prvním místě. Sbírá se dále hluchavka bílá (květ), jetel červený, kociánek dvóudomý (má čer­vené květy), lipový květ, měsíček — květ bez kalichu, sedmikráska (chudobka),-topolovka růžová, vlčí mák, kopřiva (listy), rybíz černý (listy), jehlice (kořen', bedmík (nať), průtržník lysý (nať), vlašťovičník (nať), andě­líka (semeno), bezinky. Tyto rostliny nacházejí sběrači ve všech 26 okresech Pražského kraje. Dále se sbírá květ diviz­ny (v lesnatých krajinách), listy jaterníku (ve vyšších polo­hách), naf violky tříbarevné, roste na strniskách a je známá jako planá maceška, nať žanyklu (též žindava) a plody su­chého hlohu, který roste nejvíce na Horo vičku, Kralubsku, Rakovnicku, v oblasti okresu Praha-jih a Praha-západ. Učite­lé, kteří přímo v přírodě poučuji školní mládež o tom, jak která rostlinka, jejíž léčivé vlastnosti jsou tak cenné, vypadá a kde roste,.se o celou sběrovou akci, probíhající ve III. a IV. čtvrtletí 1950, nemálo zasloužili. Význam sběru je velmi důle­žitý pro náš farmaceutický průmysl. Pilné ruce a důvtip na­šich školáků pomphou prvnímu centrálně organizovanému sběru léčivých rostlin v Pražském kraji. vk Včasné a hojné dodávky — nejlepU způsob t solace vesnického boháče. Č. 30. — 27. VII. 19*«

Next