Svĕt Práce, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)

1971-09-15 / No. 37

DNY CS. KULTURY V NDR OPĚTUJEME o nAs podobnou akci. abychom při­blížili naSim CtenAřOm jedno z KUL­TURNÍCH STŘEDISEK NDR, UVEŘEJŇU­JEME SNÍMEK DOMU J. W. GOETHA VE VÝMARU, SNÍMEK ZENTRALBILD Směr: Zolná Začátkem roka 1944 byl utvořen V rámci Sovětské armády 1. fis. le­tecký pluk. Jeho jádrem se stali slo­venšti piloti, kteři předtim sloužili v Anglii a přihlásili se dobrovolně na východní frontu. Po výcviku na moderních stíhačkách La-5 byl pluk V červenci nasazen na frontu. V polském Krásnu jej zastihla zpráva o vypuknutí Slovenského ná­rodního povstání. Našim letcům byl dán úkol pomoci hrdinně bojujícímu lidu. Tehdy se uskutečnila jedna ze skvělých operací druhé světové vál­ky; letecká jednotka byla zasazena hluboko v týlu nepřítele. Z rozkazu sovětského velení odle­těl velitel pluku na letiště Tri duby, kde mělo být dojednáno nasazení pluku. Za letu však přišli naši letci na příhodnější místo: polní letiště Zolná u Zvolena. Letiště Tri duby nacisté totiž znali a často je bom­bardovali. Po přistání letadla ihned ukryli a zamaskovali, takže fašisté neměli o příletu ani tušení. Tím vět­ší bylo jejich překvapení, když 17. září časně zrána zaútočili naši stí­hači na letiště v Piešťanech, kde zni­čili deset strojů a dalších čtrnáct po­škodili tak, že nebyly schopny letu. Tato akce ulehčila letišti Tri duby, kde slovenští letci úporně bojovali proti moderně vyzbrojené luftwafe. Den 17. září byl na paměť nasa­zení našeho letectva v bojích při Slovenském národním povstání vy­hlášen Dnem československého le­tectva. (Jk) Osmdesát let BKS V minulých dnech oslavilo bratrské Bulharsko 80 lot své komunistické strany (BKS). Vznikla 2. srpna 1891 jako Bulharská sociálně demokratická strana. Prošla mnoha zkouškami, úspěchy i tvrdým bojem. Za leta se zocelila v marxisticko-leninskou stra­nu, skutečný _předvoj dělnické třídy v zemí, která živořila dlouhá léta pod monarcho-fašistickými vykořisťovate­li. Osudy bulharského národa nám nebyly nikdy lhostejné. Naše vzájem­né styky mají staletou tradici. Vždy nás spojovala myšlenka slovanské sounáležitosti a mnozí naši lidé pře­devším z kulturního světa pracovali v Bulharsku. Od konce druhé světové války, kdy obě země osvobodila Sovět­ská armáda, jdeme za společným cí­lem vybudovat socialismus v těsném svazku se SSSR. Proto vítáme výstavu Osmdesát let Bulharské komunistické strany, která je instalována v prvém patře pražské­ho Klementina. V přehledné zkratce podává celý vývoj BKS ode dnů vzni­ku až po současnost, dějiny těžkého a hrdinského boje bulharských pracu­jících, úspěchů I tápáni, ale vždy ne­kompromisního postoje dělnické tří­dy i chudých rolníků, celého dlouho­letého úsilí o svobodu, jež skončilo porážkou monarcho-fašlstického reži­mu. Pro mezinárodní dělnické hnutí Jé Bulharsko zemí, která je rodištěm G. Dimitrova, statečného bojovníka proti nacismu, jehož činy přesáhly hraníce domova. I v jeho hrdinském postoji byl vždy rys sebevědomí, od­vahy a bojovností bulharského lidu, jenž nikdy nesklonil šiji, byť platil sebevětšími oběťmi. Ani zrno nazmar? Nejdříve jsem si říkal, že cestáři přizdobili krajnice silnice souvislou vrstvou nazlátlých drobných kamín­ků. Pak jsem sastavil a nechtěl vě­řit svým očím. Bylo to obilí. Když jsem ho s několika centimetrů smetl na hromádku, byla ho hrst. Z půl metru čtverečného hgeh naplnil pOIMIový sáček. Ta nrnka obilí le­žela po obou stranách silnice' v dél­ce dvanácti kilometrů. Nevím, sda takto přišel při svozu letošní úrody nazmar jeden valník obilí či více, vzpomínám sl však, že jsem nedávno viděl pracovníky dobřlšského státní­ho statku, jak při demontáži výsyp­­ného nástavce u kombajnu nenechali přijít nazmar ani jedinou hrst obilí. Jenže jiný kraj, jiný mrav. Ta silni­ce, kterou tak pozoruhodným způ­sobem vyzdobili traktoristé a všichni ti, kteří dovolili, aby se valníky plni­ly až vysoko po okraj, takže zrno oestou jen pršelo na silnici, ta silni­ce vede z Mariánských Lázní do Che­bu a kritické místo začalo několik kilomotrů před obci Okrouhlé, pokra­čovalo až ke křižovatce silnic 21 a 6 a odtud zase směrem na Karlovy Va­ry až do obce Odrava. Jak to vypa­dalo směrem na Cheb, to už jsem ra­ději nezjišťoval. A proč také? Patrně byla úroda obilí v tom kraji tak bo­hatá, že na nějakém tom metráku vůbec nezáležil (kl) A co zemědělci Letošní krásné léto zanechalo svf stopy nejenom na opálených tvářích rekreantů, ale žel i na množství a kvalitě brambor. Sotva polovina letošní úrody odpovídá velikostí státní normě. A hospodyně při nákupu už ted naříkají, co prý dálall země­dělci. Jisté je, že zemědělci pracovali, 1 když mnozí lidé z města zaslouženě odpočívali. Ovšem nafukovat bram­bory nedovedou. Nedostatek vláhy se musí nutně projevit na velikosti bram­bor 1 na tom, že právě tyto zeměděl­ské plodiny budeme muset dovážet zřejmě ve větším množství, než před­pokládal plán. Ani zemědělské stroje nebude možno plně využít, a tak bude zase zapotřebí pracovitých ru­kou školáků, vojáků i ostatních bri­gádníků, zejména tam, kde kombajny malé hlízy spolehlivě nevyberou. I tak brambor má být dostatek. Ovšem ani na plýtvání, ani na krme­ní záhumenkových vepříků odrůdami určenými pro spotřebitele. Nu, a prý se nemusí obávat ani ti, kteří z bram­bor vidí nejradějl jiný výrobek — líh. Porta pod kahanem Tradiční celostátní soutěž tramp­ských skupin, která se po čtyři ro­ky konala vždy v Ostí nad Labem, přenáší se v letošním — jubilejním — ‘ pátém ročníku do hornického prostředí v Karviné. Pořadatel festivalu, Český ústřední výbor Socialistického svazu mládeže, měl nesnadný úkol, když pro nezá­jem kulturních institucí v Dšti nad Labem musel v krátkém termínu za­jistit náhradní místo pro festival. Vedle mnoha dalších dobrovolných spolupracovníků vyšli pořadatelům velmi ochotně vstříc horničtí odbo­ráři z Karviné a pomohli s celou or­ganizací festivalového maratónu. Po oblastních kolech, která se v ce­lé republice konala od června, uvidí diváci v Karviné 17.—19. září nejlepší vybrané soubory, které se trampskou písní zabývají, včetně nesoutěžní přehlídky souborů Folk a Country. (ed) PAK ŽE NEROSTOU! SNÍMEK m. bati* A právě to, že bude brambor dostatek na zimní uskladnění je zásluha těch, na které mnohdy městské hospodyně neprávem reptají. Zemědálců. (grs] Třináctý f Dokončeni z 1. strany) V lesku těchto exponátů, se většinM návštěvníků trochu ztrácejí jiné, méně třpytivě, ale často mnohem důleži­tější výrobky. Vždyt jenom Strojím­­port připravil 37 novinek z oboru obráběcích strojů, Pragoimport 30, z nichž 8 přihlásil do soutěže o Zla­tou medaili. Motokov vystavuje neje­nom motocykl ENDURG 989, o nějž je zájem u mládenců od šesti do še­desáti let, ale i traktory a zeměděl­ské stroje. A pokud si zejména ženy z vesnic myslí, že tohle všechno je vysloveně mužská záležitost, určitě by je ta představa opustila přt po­hledu na řepné skltzňově soupravy, které přece mají šetřit hlavně jejich kolena a ruce. Expozice SSSR, NDR a Polské li­dové republiky patří jako obvykle k největším. I ony jsou zaměřeny především na další spolupráci našich zemí a na soustavné prohlubování socialistické ekonomické integrace. A při pozorné prohlídce lze z nich mnoho vyčíst. O přednostech těchto výrobků, o budoucnosti, o tom kam ještě víc napřít naší vlastní pozor­nost a prácí. Je nesporné, že každý veletrh, tedy t XIII. mezinárodní strojírenský vele­trh v Brně je určen především odbor­níkům. Proto jsou jeho součásti i vě­decká symposia, konference, oborové dny, přednášky. Ale ani ostatní ná­vštěvníci, budou-li se pozorně dívat, neodejdou z výstaviště neobohaceni. Prohlídka exponátů jim přinese mno­ho nových vědomostí i podnětů pro jejich vlastní Činnost. Vždyt strojíren­ství je oblast, s níž přicházíme do styku všichni a neustále. Obohacuje a zkrášluje náš život, prodlužuje jej snižováním dřiny a dává vědomí hr­dosti nad tím, co lidé dokáží, spojí-lt své hlavy a ruce. Nebot žádný z těch složitých výrobků, které zájemcům t pouhým divákům předvádí XIII. me­zinárodní strojírenský veletrh, by ne­byl možný bez spolupráce lidského kolektivu. Kolektivu nejenom jednoho závodu, jednoho oboru a zřejmě už ani nejenom jedné země. SYLVA GROSZOVA Volby a aktivizace ROH f Dokončeni z 1. strany) ba působit právě na jejich funkcio­nářský aktiv, proto jsme tedy obvod­ní odborové rady prosazovali. Mají k základním organizacím blíž. Máme jich pět — podle obvodů — pátý ob­vod pro Děvín a Petržalku, které jsou ve výstavbě, je zkušební. Do jejich čela se dostali soudruzi, kteří mají dlouholeté zkušenosti v odbo­rové práci a někteří z nich mají vy­sokoškolské vzdělání. A jejich čin­nost nekoliduje nyní před volbami s prací městských výborů odboro­vých svazů. Obvodní odborové rady začínají plnit konkrétní volební úkoly. Jed­ním z nich je ve spolupráci se zá­kladními organizacemi organizovat školení funkcionářů. Mimoto se po­dílejí na přípravě voleb, ať je to po­moc při výběru kandidátů NF za ROH ze závodů anebo při práci v agitač­­ních střediscích. Vstoupily tedy do života odborů v době, kdy je to nej­víc potřebné. CHARLOTTA FRICOVA --------——“ ZAMYŠLENÍ nad úspěchy i nedostatky J^ konec létá, teploměr ještě ne-' klesl tak hluboko, že by se muselo pomýšlet ná vytápění bytů a člověk, který právě nemrzne, si těžko vzpo­mene, že uhlí, to nejsou jen rozpále­ná kamna v útulném pokoji. Nemělo by smysl vypočítávat, co všechno pro nás znamená uhlí a právě tak by by­lo nošením dříví do lesa, kdybychom znovu opakovali, jak moc si musíme vážit práce horníků. V minulých dnech se konala ve všech uhelných revírech slavnostní shromáždění ke Dni horníků. Jedním z těchto míst byl i Sokolov, kde se oslav zúčastnil předseda OR CSROH inž. Kdrel Hoffmann. Pracovníci důlních podniků na So­kolovsku dosáhli doposud nejvyšší těžby uhlí a lignitu v historii revíru, právě tak tomu bylo proti minulé­mu hornickému roku i ve výrobě bri­ket. Nebylo by však správné, kdyby oslavy probíhaly jen ve znamení úspěchů, uspokojení nad výsledky do­savadní práce. Mluvilo se i o nedo­statcích. I když vláda vzhledem k na­pjatosti palivoenergetické bilance v uplynulých letech zdůraznila nut­nost přednostního zásobování uhel­ného, energetického a plynárenského průmyslu strojním zařízením a mate­riálem, vážné nedostatky trvají dál. Kritická je situace v dodávkách ná­hradních dílů a nedostatek pneuma­tik pro nákladní automobily ohrožuje plynulost prací v revíru. Potíže se vy­skytují i v zásobování obyvatelstva v nově vybudovaných čtvrtích. Nejkri­tičtější Stav však je v nemocničním ošetření, přesto, že okres je nejprů­myslovější částí kraje. Ve srovnání s ostatními hornickými oblastmi jsou na tom pracující Sokolovského revíru nejhůře. \ Nebylo proto snad náhodou, že so­kolovský revír navštívil právě inž. Karel Hoffmann a že ve svém projevu mluvil zevrubně i o práci odborových organizací, které by se měly právě těmito nedostatky zabývat a katego­ricky prosazovat jejich odstranění, neboť v péči o pracujícího člověka tkví smysl odborové práce. „Iniciativa pracujících musí být z jedné strany doplňována důslednou obhajobou a prosazováním Jejich zá­­jmů jak na pracovišti, tak 1 mimo pracoviště...“ Dále soudruh Karel Hoffmann řekl: „Je třeba vyhlásit boj věčným absentérům a fluktuantům. I zde musíme zjednat nápravu a do praxe uvést zásady »oceňovat podle výsledků práce«. Je na místě zdůraz­nit, že zejména ROH zde musí pod vedením KSC sehrát svou vpravdě re­voluční úlohu. Ale nejen v tomto smě­ru. Důsledné vyžadování plnění úkolů od pracujících má 1 svou druhou stránku. Podle závěrů XIV. sjezdu je třeba stále více dělat pro pracující. Proto v Programu aktivizace ROH je věnována aemalá pozornost soolálníri problémům pracujících.“ Soudruh inž. Karel Hoffmann pak dále hovořil o tom, že pracující lidé musí mít pocit, že odbory jsou jejich organizací, která důsledně hájí jejich zájmy a že je potřebné 1 výhodné být členem této organizace. Větší po­zornost než doposud musí odborové orgány věnovat bezpečnosti práce, ochraně zdraví, zkvalitnění závcyjní­­ho stravování a výrobě ochrafiriých pracovních pomůcek. Mimořádný dů­raz je nutno klást na obhajobu zá­konných práv pracujících žen a mla­distvých. Vyberme však z projevu soudruha inž. Karla Hoffmanna Ještě jednu pasáž: „Činnost ve prospěch pracují­cích je — v souladu se závěry XIV. sjezdu KSC — opět základním smys­lem existence a úsilí ROH.“ Hovořili jsme později s několika havíři o této myšlence. Všichni při­znali, že právě v tom vidí smysl prá­ce v odborech. Jenže přání je jedna věc a skutečnost druhá. To by se za nás museli taky poprat. Hovořil jsme o tom i se soudruhem inž. Kar lem Hoffmannem. Souhlasil, že odbo roví funkcionáři, pokud chtějí skuteč ně důsledně plnit své poslání, mus v sobě najít víc dravosti, odvahy Mluví se o iniciativě pracujících a prá vě tak by se mělo mluvit i o nové iniciativě odborových funkcionářů, kteří se nezaleknou třeba ani „po­hlavku“, když budou hájit zájmy pra­cujícího člověka, když budou usku­tečňovat Program aktivizace ROH.(k) KOMENTÁŘ Nepovede li se někdy něco, hledá se viník. Jsou však situace, kdy při se­belepší vůli ho nelze postihnout a důsledky nesou všichni. Není to nic nového a nepochopiteľného. Jedno však by bylo možné učinit, totiž všimnout si, kdy a jak chyba vznikla a zapamatovat si to tak důkladně, že se už chyba nebude moci opakovat. Snad ani není třeba jmenovat podnik, v němž jsme přišli, jak se říká, na kořen příčiny jevu, který se obvykle v dalším vývoji neprojev! vždy příznivě. Takových podniků je totiž povícero a ve všech zřejmě máji stejnou zkušenost. Oč šlo a jde? Stranická organizace spolu s organizaci odborovou a mlá­dežnickou a s vedením podniku svolala veřejnou schůzi s programem, který je právě v těchto dnech důležitý. Jednalo se o výhledech podniku na příštích pět let, tedy o tom, co by mělo zajimat každého z pracovníků tohoto podniku. Celá schůze měla slušný spád; ředitel srozumitelně vyložil část plánu po části a ke každé se vždy debatovalo. Věcně, většinou zasvěceně, bez otřepaných frází. Celkový výsledek by bylo lze označit za uspokojující, kdyby... A jsme u jádra věci. Přesto, že ředitelův výklad byl jasný a diskuse k němu většinou podnětná, měla schůze dvě slabiny. První v účasti, jež mohla být početnější, druhá v tom, že k pětiletému plánu podniku se mohlo vyjádřit ještě vice lidí, než se vyjádřilo. Běží totiž o to, že když se pak v dalších měsících a letech rozhodne o ně­čem, co se projednávalo při přípravě plánu, a dotkne se to určité skupiny lidi nebo jednotlivce, bývá odezva jedna: Plán je špatně sestaven, vina je na plánovačích. Je tomu tak? Může se to stát, ovšem vinu bychom měli hle­dat především jinde, v nezájmu, pasivitě. Obvykle totiž se nejvíce ozývají ti, kteří nepovažovali za nutné účastnit se přípravy plánu a říci k tomu svůj názor. Samozřejmě, plánování výroby se neobejde bez direktivních ukazatelů, ale nelze přece opomíjet tak důležitý nástroj, jako je rozumná, střízlivá úvaha o způsobech, jak se dostat k cilům plánu, úvaha, založená na vědomi nutnosti a možností podniku a jeho kolektivů. Netýká se to jenom přípravy plánu. Stejně tak tomu je i při jiné významně věci, při přípravě voleb do zastupitelských orgánů. Každý občan by měl znát nejen svého poslance, nýbrž i program, s nimž národní výbor počítá, pro­středky, které má, aby ho mohl uskutečnit, i časovou posloupnost plnění jed­notlivých bodů programu. To má totiž dvojí význam. Jednak se předejde pla­ným námitkám, že to nebo ono neni dnes a člověk bude vědět, že se s tim počítá v další etapě, jednak takový postup bývá podnětem k iniciativním ná­padům a. také k praktické pomoci lidi. Iniciativa je založena na konkrétním vědomi úkolu, znalosti prostředků a významu činu. Kritiků a kritiky se najde vždycky dost a dost. Naštěstí však přibývá lidí, kteří své připomínky zaměřuji konstruktivně, tedy tak, aby se věci dařily lépe než dosud. Ukázalo se to i v podniku, o němž byla zmínka na začátku. Tam jako v mnoha jiných podnicích a závodech učinili krok kupředu. A už to je znamení, že nadále bude stále vice ubývat těch pasivních, a to proto, že právě oni se mohli přesvědčit a mohou se přesvědčovat, že i pro ně je důležité účastnit se aktivně jednání o tom, co bude ovlivňovat i jejich další život. (ff) Rozhlásek Kultura, tot slovo vznešenél Jst na ni hrd, ty starý Helléne, jenž dřímáš pod krásou athénské Akropole. A mrtvý Říman v stínu akvaduktu vyhlíží jakoby z pýchy nad ním puk' tu, pyšni se Ind klenoty písemností z dob, kdy prý bohové zde dleli coby hosti, kultura egyptská ta světu odkázala stavební památky, líčidla na řasy, Ink, ten měl kalendář, Arab dal světu kávu, Cyril nes' kulturu z Byzance na Moravu, — kultura ta má holt těch forem celou řadu, k užitku, k prožitku, a též jen pro parádu. V kultuře nejsme my ten národ poslední... Jenom se, synáčku, pozorně ohlédni. Stavby a žaltáře, obrazy, vědní dllat Múza, ta tragická, i Múza rozpustilá, vynález ruchadla i objev krevních skupin. Kultura, to je chrám. Leč v jeho dohledu je nutno zřizovat, z vniterných ohledů, takovou místnůstku, ... však víš, jak se jí říká. To též je kultura, tot její zadní tvář. A nad ní, přátelé, mé srdce u nás vzlyká. Já letos navštívil pár hospod, hospůdeček. fsa přec jen kulturní, jsem z toho smutný všecek. Kultura je snad chrám, no ale, věřte přece, do české kultury patří t český WC! JOSEF KAINAR Jen v jednom odvětvi já nad kulturou úpím.

Next