Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1968 (XXIV/26-49)

1968-07-02 / No. 26

Parlament před prázdninami Byl jste jmenován do funkce generálního tajemníka NS. Tato funkce je vytvořena nově. Jaká je její náplň? Jaké jsou přesně Vaše úkoly a jak se projeví podíl generálního tajemníka v celkové činnosti par­lamentu? Ve skutečnosti to není nová funkce, už existovala funkce generálního tajemníka a nyní byla obnovena. Je to prostě výraz nového pojetí Národního shro­máždění, které se plně ujímá své funkce nejvyššího orgánu státní moci. Současně tím vzrůstá i význam práce Kanceláře Národního shromáždění, která je technickým, politickým i odborným orgánem NS. Jaké mám úkoly? — Jsou velmi složité, tak jak je složitý celý organismus Národního shromáždění. Je­ho orgány jsou plénum Národního shromáždění, předsednictvo a dnes — po nedávném ustavení vý­boru branného a bezpečnostního — již dvanáct vý­borů. Každý z těchto orgánů má svého tajemníka a mým hlavním úkolem je koordinovat práci těchto tajemníků, koordinovat práci jednotlivých oddělení Kanceláře Národního shromáždění, zajišťovat pod­klady pro zasedání pléna i předsednictva NS a pro plánování práce celého tohoto složitého komplexu. Patří například do Vaší kompetence sjednávání me­­ziparlamentnich výměn? Rozhoduje o nich předsednictvo Národního shro­máždění. Mně podléhá příprava a zajišťování vzá­jemných parlamentních styků. Ale zároveň se svou funkcí vykonávám i funkci generálního sekretáře československé skupiny meziparlamentní unie. Me­­ziparlamentní unie se schází — a to jak její rada, tak její generální konference — každoročně. A kro­mě toho v rámci československé skupiny meziparla­mentní unie existují i bilaterální skupiny poslanců, například čs.-britská, čs.-francouzská a pod. Které výměny lze očekávat v nejbližší době? Na podzim nás navštíví delegace Národního shro­máždění Maďarské lidové republiky a Polské lidové republiky a Norska. Je v jednání návštěva naší parla­mentní delegace ve Francii. Kromě toho nás navštíví několik význačných jednotlivých před­stavitelů zahraničních parlamentů, jako například místopředseda indického parlamentu, předseda ka­nadské dolní sněmovny a další i menší skupiny poslanců. Do funkce generálního tajemníka jste byl jmenován před měsícem. Co se Vám podařilo uskutečnit z Vašich pracovních plánů? Ve spolupráci s funkcionáři Národního shromáždě­ní a pracovníky Kanceláře NS podařilo se nám při­pravit a organizačně zajistit nadcházející schůzi Národního shromáždění, která bude realizovat první zákonná opatření akčního programu. Je podstatný rozdíl v práci aparátu NS dnes oproti éře předlednové. Kvantitativní i kvalitativní. Kvanti­tativní — se stejnými silami se zvládají nejméně pě­tinásobné úkoly, pravděpodobně i víc, neměl jsem čas to počítat. Kvalitativně — v tom smyslu, že nyní všechny orgány Národního shromáždění jednají s pl­nou odpovědností a samostatně o všech předlohách, které jsou předloženy vládou, a vykonávají svou nejvyšší kontrolní funkci nad vládou. Bez jakýchkoliv zábran. — A samozřejmě — připravit podklady, zor­ganizovat tuto práci dá velmi mnoho práce, mnoho námahy. Chtěl bych třeba uvést, že dříve zasedal výbor NS — před lednem tedy — jednou za šest ne­děl, obvykle jeden nebo dva dny. Dnes každý týden současně jednají až tři výbory NS. aby zvládly nával práce, který se na ně valí z vlády, i kterou samy na sebe vzaly z vlastni iniciativy. Nebylo by lepší, kdyby volení zástupci lidu byli zcela uvolněni ze svého zaměstnání, aby se mohli plně věnovat své poslanecké činnosti? Bude to nesporně zapotřebí, ne však ve všech pří­padech. Mnozí poslanci by totiž vůbec nekandidovali za předpokladu, že by museli opustit své zaměstnání na čtyři roky. Ale schůdná bude snad cesta nejen plného, ale i částečného uvolňování. Ale to všechno bude možno realizovat až v příštím Národním shro­máždění. Všechny parlamentní výbory projednávaly v uplynu­lých dnech řadu návrhů významných zákonů, na které veřejnost nejen čekala, ale přímo si je vynu­covala. Je to například návrh zákona o soudní reha­bilitaci a novelizace zákona o tisku. Jaké jsou další, třeba méně atraktivní, ale stejně potřebné zákony pro kodifikaci nové situace ve státě? Všechny parlamentní výbory v uplynulých týdnech a ještě v týdnu od 17. do 21. června, který těsně před­cházel plenární schůzi NS, projednaly celou řadu vládních předloh zákonů i některé osnovy zákonů, které vypracoval ústavně právní výbor z vlastní inicia­tivy. Tak, aby všechny tyto osnovy zákonů mohly být projednány plénem NS. Proto také dochází k do­sud nevídanému zjevu, že se totiž jednání Národ­ního shromáždění plánovalo jako celotýdenní zase­dání. A přitom s nabitým programem. Pro program tohoto zasedáni byly připraveny ná­vrhy řady zákonů, které znamenají již konkrétně realizaci akčního programu Komunistické strany Československa a vládního prohlášení, jak bylo schváleno Národním shromážděním. Jedním ze zákonů, o nichž se ve veřejnosti nej­více mluvilo — je zákon o soudní rehabilitaci. Po­dařilo se důkladně projednat jeho zásady na spo­lečné schůzi všech výborů NS, takže byl připraven pro pořad jednání pléna. Současně s nim, k realizaci tohoto zákona, byl připraven také návrh ústavního zákona, jímž se přechodně upravují některé otázky voleb soudců. Oč jde? — Jde o to, aby soudní senáty, které budou projednávat případy rehabilitace, byly zvoleny Národním shromážděním a tím aby byla dána zá­ruka, že budou složeny z osob, které nikdy neměly nic společného s dřivějšimi deformacemi. Dalším, velmi závažným problémem, je návrh ústavního zákona pro postup při přípravě federativ­­ního uspořádání ČSSR. Konkrétně to znamená, že tímto ústavním zákonem se ustavuje Česká národní rada, jako partner Slovenské národní radě. Tito dva partneři budou projednávat návrh federativního uspo­řádání republiky, který bude potom projednán Ná­rodním shromážděním na podzim. S ustavením české národní rady je spojena i vol­ba členů této prozatímní České národní rady Ná­rodním shromážděním. Česká národní rada se bude skládat částečně z poslanců NS, zvolených v čes­kých krajích, dále z významných osobností vě­deckého i kulturního života a rovněž i z představi­telů největších společenských organizací: ROH, bu­doucího Svazu družstevních rolníků, Českosloven­ského výboru žen a dalších, podle návrhu Ústřed­ního výboru Národní fronty. Jde o prozatímní českou národní radu, řád­né volby se budou konat současně s volbami do NS a do Slovenské národní rady v příštím roce. Jedna z osnov zákona, předložených k projednání na této schůzi NS, je ústavní zákon ke skončení volebního období zastupitelských sborů. Tímto zákonem se prodlužuje jejich volební období do roku 1969. V prů­běhu roku 1969 pak budou provedeny volby. Jako další bod programu pléna bylo zajištěno projednání státního závěrečného účtu za rok 1967. Zabývaly se jím téměř všechny výbory NS. Nejen tím, jak byl splněn státní rozpočet v uplynulém roce, ale také jak se plní státní rozpočet v letošním roce. Diskuse hovořila k situaci našeho národního hos­podářství, a k hlavním problémům, i o metodách je­jich řešení. Dalšími body, projednávanými na tomto plénu je série zákonů sociálního charakteru — o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti, v té souvislosti změny a doplnění zákona o dani ze mzdy, změny a doplnění zákona o sociálním zabezpečení družstev­ních rolníků, změny v nemocenském pojištění a v nemocenské péči. Jsou to dílčí novely, které znamenají jen určité přeskupeni existujících finančních zdrojů pro tyto účely. Politicky velmi závažná je novelizace tiskového zá­kona. Touto novelizací se ruší jakákoliv cen­zura. Tento zákon zatím však neřeší dostatečnou ochranu osobností, například před pomluvami. A pokud jde o utajování státních tajemství? Řeší je odpovědností šéfredaktora. Do podzimu bude ovšem připraven nový tiskový zákon, v němž otázky, které touto novelizací zůstávají otevřeny — mají být vyřešeny. Dále: z iniciativy ústavně právního výboru byla projednána novelizace zákona o komisích lidové kontroly a zákona o národních výborech v tom smyslu, že Ústřední komise lidové kontroly, která dosud kompromisním řešením byla podřízena jak Národnímu shromáždění, tak vládě, bude napříště podřízena výhradně NS. A dále touto novelizací se ruší závodní komise lidové kontroly, jakožto státní orgány, protože toto právo bude příslušet Revoluč­nímu odborovému hnutí. Pokud jde o sérii zákonů sociálního charakteru — víme, že i mezi poslanci je značná roztříštěnost názorů... To je pravda, dá se očekávat živá diskuse ... Můžete nám říci, jaké úpravy se připravují ve vztazích: parlament — vláda: parlament — Národní fronta? K řešení těchto otázek byla zvolena komise, v jejímž čele stojí předseda kulturního výboru A. Poledňák, a do níž se přihlásila velká část poslanců NS. Tato komise rozpracovává jednotlivé problémy, vyplývající z akčního programu KSČ a týkající se Národního shromáždění samotného, jeho postavení v naší společnosti i otázek vztahů NS k vládě a k Národní frontě. Tato komise je nyní ve stadiu přípravy podkladových materiálů. K této přípravě si přizvala řadu vědeckých pracovníků a po prodisku­tování a dalším propracováni těchto materiálů bu­dou vtěleny nové zásady do novelizovaného zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáž­dění. Činnost Národního shromáždění pod novým ve­dením je velmi intenzívní a vyvolává pochopitelně zvýšený zájem veřejnosti a tudíž i všech sdělovacích prostředků... Kancelář NS se snaží co nejvíce vycházet vstříc všem novinářům a umožňuje jim přímo sledovat prá­ci všech orgánů. Tiskový tajemník NS organizuje tiskové konference s funkcionáři předsednictva i vý­borů. Ty se konají jednak po zasedání každého z těchto orgánů, kde předseda výboru a několik dalších členů výboru dává bližší informace a za­svěcenější výklad k projednávaným otázkám. V ně­kterých případech, začal s tím předseda ústavně právního výboru akademik V. Knapp, svolávají se tiskové porady už před schůzí výboru, aby novináři byli informováni o problematice, která se bude pro­jednávat, tak. aby mohli přesně a pravdivě informo­vat své čtenáře a diváky. Parlament v poslední době pracuje — jak se říká — na plné obrátky. Těsně před prázdninami dochází ke schválení mnoha významných zákonů. Spíše ze sféry nadstavby. Kdy dojde ke změnám zákonů z oblasti základny, aby se mohla rozvinout jakse­patří nová soustava řízení? Národní shromáždění očekává, že se bude moci zabývat celým komplexem ekonomických zákonů na podzim, koncem tohoto roku. Záleží na vládě, jak rychle připraví příslušné osnovy zákonů. Půjde jak o rady pracujících, tak o celou řadu dalších opatře­ní, jimiž by byly odstraněny silné zbytky direktivního řízení, aby nová soustava ekonomického řízení moh­la začít naplno fungovat. Děkujeme za rozhovor. Rozmlouvala Věra Heliová (18. června 1968) odpovídá doc. VLADIMÍR KAIGL, generální tajemník Národního shromáždění

Next