Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1971 (XXVII/27-52)

1971-07-03 / No. 27

K ZAMYŠLENÍ Důvěra v novináře V těchto dnech dostávají českoslovenští novi­náři nové legitimace svého novinářského svazu. Prokazují se jimi v socialistických organizacích, institucích apod. ve Východočeském kraji, Seve­ročeském, Jihomoravském a Severomoravském a první legitimace mají také někteří pražští no­vináři. Tyto legitimace mají rudou barvu na roz­díl od starých, které jsou tmavomodré. Výměna legitimaci bude rychle pokračovat, takže během několika týdnů bude možno veřejnosti oznámit neplatnost starých. Skončí tak období, kdy se jimi mohli prokazovat lidé, kteří ztratili právo být československými novináři. Když soudruh Husák v závěru XIV. sjezdu KSČ vysoce ocenil podíl sdělovacích prostředků na popularizaci jednání a výsledků tohoto sjezdu, nebylo to náhodné. Ve sdělovacích prostředcích i v novinářské organizaci — Svazu českých novi­nářů — došlo od začátku roku 1969 k zásadním změnám. Sdělovací prostředky již nejsou tím samozvaným, všemocným a s neodvolatelnou platností rozhodujícím arbitrem, politickou mocí, jež mimo sebe neuznává nikoho a nic. Staly se opět součástí systému tohoto státu, jsou odpovědny tomuto lidu a jeho představitelce — straně. Tento proces od vysloveně socialismu nepřátelského zaměření sdělovacích prostředků k odpovědnosti a službě socialistickému řádu nebyl nikterak snadný. Desítky mnohahodinových rozhovorů svazové komise s tehdejšími novinářskými „vlčáky", hlav­ními představiteli pravicového oportunismu v tis­ku, rozhlasu a televizi znovu ukazují, v jak ne­bezpečné situaci byla celá naše společnost. Někteří z nich si již uvědomili svou roli, svou vinu, někteří však otevřeně prohlašují, že „by se do toho pustili znovu“ ... Samozřejmě, již nemají možnost, stejně tak jako stovky jejich epigonů, kteří vytvářeli onen jednolitý koncert „revoluce sdělovacích prostředků“ pražského jara. Nesou tíhu viny mezi námi. Ta víc než stovka „opravdových komunistů", kteří chtěli vylepšit socialismus, opravdových „vlastenců", tribunů lidu jako K. Jezdinský, K. Winter, J. Pelikán, B. Rohan, A. J. Liehm, J. Doubek, L. Veselý aj. to nedokázali a odešli zpívat písně těch, jejichž chleba jedli již před rokem 1968 — na kapitalis­tický Západ. Rady novinářů věrných lidu, socialismu a stra­ně posílila vlna mladých lidí, kteří zdolávají ne­snadná úskalí žurnalistické profese a věru, že to myslí poctivě a dobře. Jejich iniciativa a elán,_ spolu se zkušenostmi starších, citlivá pozornost stranických orgánů potřebám sdělovacích pro­středků vytvářejí předpoklady k tomu, že naše de­níky, časopisy, rozhlas a televize získávají stále více čtenářů, posluchačů a diváků. Ne všechno, ovšem, co je napsáno, či odvysíláno, má všechny znaky vysoké profesionální úrovně. Ale novina­řině se lidé musí učit... Výměna novinářských legitimací zdaleka není pouhým administrativním aktem. K jejich vydání se vyjadřovalo vedení Svazu, kolektivy pracovní­ků, šéfredaktoři, vydavatelé, krajské výbory Svazu českých novinářů a všichni vážili, zda tento do­kument přijde do pravých rukou. Nová novinářská legitimace je projevem veliké důvěry společnosti v opravdovost, upřímnost přesvědčení novináře. Důvěry v to, že bude iniciativně a účinně působit na své čtenáře, posluchače či diváky v duchu politiky strany. Jsou to legitimace novinářského svazu, v němž není místa pro odpadlíky, zrádce a nepřátele naši socialistické společnosti. Josef Procházka tajemník SČN Již po tři týdny je světovou události číslo jedna aféra, kterou vyvolalo zveřejnění přísně tajných dokumentů Pentagonu o americké účasti na vzniku vietnamské války. Přední americké listy New York Times a Washington Post byly přinu­ceny nejvyššími úředními místy publikováni těch­to dokumentů dočasně zastavit. V době, kdy vedení redakcí vedlo ostrý boj s vládou a pří­slušnými prokurátory, jiných jedenáct listů využilo prudké morální politické krize a pokračovalo ve zveřejňování dalších kapitol studie. Rozsáhlá studie, která vznikla z popudu býva­lého ministra obrany R. McNamary, obsahuje 3000 stran rozboru a 4000 stran oficiálních doku­mentů, jako přílohu k rozboru. Studie analyzuje angažovanost Spojených států v Indočině od konce druhé světové války. Z rozboru mj. vyplývá i skutečnost, že již 1. února 1964 zahájily USA na Johnsonův rozkaz tajné vojenské nálety na území VDR a organizovaly nálety neoznačených letadel. Výstižně vyjádřil postoj vlády k vietnamskému problému orgán KS USA Daily World, když na­psal: „Úporná snaha vlády Spojených států po­tlačit pravdu o vzniku vietnamské války je po­rušením ústavy a podupáním záruk svobody tisku, jež jsou součástí demokratického dědictví ame­rického lidu. Nixonova vláda se snaží zakrýt spoluvinu presidenta Trumana, Eisenhowera, Ken­­nedyho a Johnsona na válce, v níž sama po­kračuje již dva roky.“ — Na snímku titulní strany deníku NYT, když začal uveřejňovat tajné ma­teriály. Z titulků čteme: Souhlas s bombardová­ním uzrál před volbami v roce 1964, Jak Johnson tajně otevřel cestu k pozemním bojům apod. O V Generální tajemník ÚV KSČ dr. G. Husák a pre­sident republiky arm. gen. L. Svoboda přijali 23. června hlavního velitele spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy maršála SSSR I. I. Jakubovského. — Na snímku záběr z přijetí I. I. Jakubovského u soudruha Husáka. V Bulharsku se 27. června konaly volby poslanců do Lidového shromáždění a Lidových rad. — Na snímku soudruh Todor Živkov při volebním aktu KEY TEXTS FROM PENTAGONS VIETNAM STUDY (tbr jN'cUi JJork Snmcs MAYOTS BUDGET «Mg*» MITCHELL SEEKS TO HALT SERIES OF OK Y7STSAM BIT TIMES REFUSES Arctir, Sřwťr 7M> Wo./oAroo* »*• P* JUT Slavnost miru a družby se konala 27. června v Líšni u Brna. Hlavni projev zde přednesl člen předsednictva ÚV KSČ a předseda vlády ČSSR dr. L. štrougal. VLEVO: Dr. Raúl Roa García, ministr zahra­ničních věci Kubánské republiky, přiletěl 26. června na několika­denní návštěvu do Pra­hy. Na letišti uvítal dr. Raúla Roa Garcíu (vle­vo) ministr zahranič­ních věcí ČSSR ing. Ján Marko. Snímky CTK, BTA, ZB Proti štvavým vysílačkám. — V Mnichově, městě příští olympiády, demonstrovalo 22. června asi půldruhého tisíce občanů proti štvavým vysílačkám Svobodná Evropa a Radio Liberty, které máji v tomto městě svoje sídlo. Národní uměle SSSR S. F. Bondarčuk zavítal během svého po­bytu v Praze také na Staroměstskou radnici. Vzácného hosta i jeho choť — herečku I. K. Skobcevovou — zde uvítal primátor hl. města Prahy dr. Z. Zuska.

Next