Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1976 (XXXII/27-52)
1976-07-02 / No. 27
SVETEM SE SVETEM V OBRAZECH Dortmund Praha, Berlín, Lisabon, Moskva, Prezidentské volby v Portugalsku Po rušných dnech předvolební kampaně přistoupilo uplynulou neděli kolem šesti miliónů portugalských voličů k urnám, aby zvolilo nového — v historii země v pořadí čtrnáctého prezidenta republiky. I když do naši uzávěrky nebyly známy oficiálni výsledky, podle předběžných zpráv získal největší počet hlasů generál Ramalho Eanes, kterého představujeme na telefotu ČTK-AP při volebním aktu. Zasedání FS ČSSR V Praze se konala 22. a 23. června 23. společná schůze obou sněmoven FS ČSSR. Jednáni se zúčastnili naši nejvyšší straničtí a státní představitelé v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem ČSSR soudruhem G. Husákem. Poslanci mimo jiné po obsáhlé rozpravě schválili zákon o šesté pětiletce. — Na snímku soudruzi G. Husák a L. Štrougal v průběhu jednání. L. Brežněv v Berlíně Do hlavního města NDR přiletěla 27. června na konferenci evropských komunistických a dělnických stran, která se zde konala v posledních červnových dnech, delegace KSSS v čele s generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Brežnévem. Na slavnostně vyzdobeném berlínském letišti uvítal L. I. Brežněva generální tajemník ÚV SED Erich Honecker. K tomuto významnému jednáni se vrátíme v příštím čísle. Urho Kekkonen v Moskvě Významným impulsem k prohloubení úspěšně se rozvíjejících přátelských vztahů a oboustranně výhodné spolupráce mezi Sovětským svazem a Finskou republikou se stala návštěva finského prezidenta Urho Kekkonena v Moskvě, která se na pozvání Nejvyššího sovětu SSSR a sovětské vlády uskutečnila minulý týden. Na snímku prezident Kekkonen (uprostřed) s předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolajem Podgorným (vlevo) á předsedou rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem (vpravo) po příjezdu na leningradské nádraží v Moskvě. OSOBNOSTI POLITIKA José Maria de Areilza Funkci ministra zahraničních věcí v současné španělské vládě zastává sedmašedesátiletý José Maria de Areilza. Narodil se v roce 1909 v Portugalete v rodině známého lékaře. Absolvovat inženýrskou fakultu na univerzitě v Bilbau a právnickou fakultu v Salamance. Je členem španělské Akademie společenských a politických věd. Do politického života vstoupil v roce 1937, kdy se stal starostou v Bilbau. Od roku 1938 zastával různé vyšší funkce v administrativě a diplomatických službách Frankova režimu až do roku 1964, kdy rezignoval na funkci velvyslance ve Francii a navázal kontakty s kruhy liberálni španělské buržoazie. Jako stoupenec konštituční monarchie byl od roku 1966 do roku 1969 šéfem politického sekretariátu Dona Juana (otce nynějšího španělského krále Juana Carlose I.), který musel opustit zemi pro své protifrankistické smýšlení. Ve vládě, která byla vytvořena po Frankově smrti, byl José Maria de Areilza pověřen funkcí ministra zahraničí. Z jeho výroků vyplývá, že za hlavní úkol svého úřadu považuje úsili vyvést zemi z mezinárodně politické izolace, do niž se dostala za frankistického režimu. Otevřenou zůstává otázka, do jaké miry se mu tento cíl podaří realizoval. Kancléř mezi demonstranty Mohutná demonstrace mladých západních Němců, kteří ztratili zaměstnání v důsledku reakčního zákona o zákazu zaměstnávat ve státních a veřejných službách v Německé spolkové republice pokrokově smýšlející občany, se uskutečnila v Dortmundu před budovou, v níž nedávno probíhal předvolební sjezd vládnoucí SPD. K demonstrantům vyšel kancléř Schmidt (na snímku), který k nim v rozporu se skutečnosti prohlásil: ,,U nás neexistují berufsverboty. Jste prostě nezaměstnaní . . .“ NA KAŽDÉM ZNÁŠ ZALEZI Minulý týden schválilo Federální shromáždění Československé socialistické republiky zákon o šesté pětiletce. Jak zdůraznil ve svém obsáhlém výkladu no zasedání obou sněmoven FS ČSSR člen předsednictva UV KSČ, místopředseda federální vlády a předseda Státní plánovací komise V. Húla, stanoví šestý pětiletý plán náročné úkoly pro zabezpečení našeho dalšího ekonomického rozvoje. Ve svém souhrnu zvyšuje požadavky na rust výkonnosti naší ekonomiky, přičemž zvýšené úkoly budeme muset plnit za složitějších vnitřních a vnějších hospodářských podmínek v podstatě s dosavadními počty pracovníku. Šestý pětiletý plán plné zabezpečuje program vzestupu životní úrovně vytyčený XV. sjezdem KSČ. Je to program střízlivý a náročný, je to zároveň program pro všechny vrstvy obyvatelstva srozumitelný a přitažlivý. Dokazuje to všeobecný souhlas pracujících a nezměrné odhodlání dobrou prací zajistit jeho uskutečnění. Denně můžeme číst v novinách, slyšet v rozhlase a televizi hlasy lidí z továren, poli, vědeckých ústavů, prostě ze všech našich pracovišť, hlasy, které jednoznačně dokumentují rozhodnost, s níž se všude přistupuje k plnění úkolů prvního roku nové pětiletky. — Vyrábět vice obilí, ještě hlouběji spojovat vědecký výzkum s každodenní praxi, systematicky odbourávat úzké rezortní zájmy, pracovat stále racionálněji, efektivněji, do všech detailů dořešit každý objevivší se problém — to všechno skutečně nejsou jen prázdná slova, to jsou svým způsobem spontánní a upřímná vyznání lidi, kteří si dobře uvědomují, že jsou rozhodujícími spolutvůrci našeho socialistického dneška, že jsou spoluodpovédni za další rozvoj a zmnožování hodnot všech našich socialistických zítřku. Pracovní úkoly, které před nás staví šestá pětiletka, nejsou malé, ba právě naopak. Jejich plnění bude od každého z nás vyžadovat daleko více iniciativy, angažovanosti, daleko více občanské odvahy, uvědomělosti a odpovědnosti. Jedině za těchto předpokladu budeme moci pětileté období, které je před námi, hodnotit s takovou hrdosti nad dosaženými úspěchy, jako jsme mohli bilancovat léta pětiletky páté . . . čpk