Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1978 (XXXIV/28-52)
1978-07-07 / No. 28
XXXII. zasedání RVHP V Bukurešti se v posledním červnovém týdnu konalo XXXII. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci za účasti delegací devíti členských státu RVHP a dalších delegací, které se účastnily jako hosté a pozorovatelé. Československou delegaci vedl předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. Zasedání se zabývalo dlouhodobými cílovými programy a koordinací národohospodářských plánů zemí RVHP na léta 1981 —1985. Podle zprávy o činnosti RVHP mezi XXXI. a XXXII. zasedáním vzrostl objem národního důchodu členských států RVHP v loňském roce o 5 % ve srovnání s rokem 1976 a o 12% proti roku 1975. Průmyslová produkce vyrostla za tato léta o 6,3 %, respektive o 12,4%. Objem obratu zahranič ního obchodu zemí RVHP vzrostl za loňský rok o 11,3%, objem vzájemné výměny zboží mezi zeměmi RVHP o 15,3%. Na snímku ČTK-AGERPRESS: celkový pohled na účastníky XXXII. zasedání RVHP. Sojuz 30-další mezinárodní kosmický let Ze sovětského kosmodromu v Bajkonuru byla 27. června vypuštěna kosmická loď Sojuz 30. Loď pilotuje mezinárodní posádka, kterou tvoří velitel lodi, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu, leteckosmonaut plukovník Pjotr Klimuk (vlevo) a kosmonaut-výzkumník, občan Polské lidové republiky major Miroslaw Hermaszewski. Sojuz 30 se spojil s orbitálním vědeckovýzkumným komplexem Saljut 6 — Sojuz 29 a jeho posádka se připojila k výzkumnému programu, který na palubě Saljutu 6 provádějí již od 17. června letošního roku kosmonauti Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Podrobnosti o přípravě obou kosmonautů přineseme v čísle 29. Otázka „čínských uprchlíků” z Vietnamu Letos na jaře — tři roky po osvobození — provedla vláda Vietnamské socialistické republiky znárodnění velkých obchodních podniků v jižním Vietnamu. Postiženi přitom byli mimo jiné čínští velkoobchodníci, kteří v jižním Vietnamu, podobně jako v jiných zemích jihovýchodní Asie, měli na trhu téměř monopolní postavení: ze 14 000 znárodněných obchodních firem v Ho Či Minově městě (bývalý Saigon) patřila více než polovina čínským kapitalistům. Pekingské vedení rozpoutalo prudkou protivietnamskou kampaň, odmítlo jednání navrhované vládou VSR a nátlakem se snaží přimět čínskou menšinu ve Vietnamu k masové repatriaci. Snímek, který otiskujeme, vyhlíží na první pohled dramaticky: zobrazuje Číňany přecházející pohraniční řeku. Autorem snímku je však reportér americké agentury AP, který zřejmě neměl problém, jak se dostat do jinak přísně střeženého pohraničí. Vůdcové „rudých brigád” odsouzeni Trestní soud v Turínu odsoudil koncem června celkem 29 vůdců a členů italských „rudých brigád" za teroristické činy k vysokým trestám vězení. Dva vůdcové a zakladatelé této teroristické organizace Renato Curcio (na snímku uprostřed) a Pietro Bassi byli odsouzeni k 15 rokům vězení, další tři — účastníci únosu a zavraždění bývalého premiéra Aida Mora — k 13 rokům. Dva z vůdců bandy byli odsouzeni v nepřítomnosti a jsou dosud hledáni policií. Proces trval tři měsíce, předtím byl dvakrát odložen a byl považován za kritickou zkoušku italské justice, protože teroristé se pokoušeli zastrašit soudce, prokurátory i obhájce. Turecký premiér v SSSR V poslední červnové dekáde navštívil SSSR turecký premiér Bülent Ecevit a ministr zahraničí Gunuz Okcun. Tato návštěva svědčí o změně zahraniční orientace nové turecké vlády. Hovoří se o „severní politice" (podobnost s Brandtovou „východní politikou" v NSR). Na závěr návštěvy byla podepsána dohoda o spolupráci v oblasti politické, hospodářské a kulturní. Zvláštní pozornost bude věnována spolupráci při rozvoji prospekce ropy při východních březích Černého moře. Ecevit měl během své návštěvy SSSR delší rozhovor s Leonidem I. Brežněvem o dalším rozvoji vztahů obou zemí. Na snímku: předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin (vpravo) přivítal premiéra B. Ecevita (vlevo) při příletu do Moskvy. BUKUREŠT, BAJKONUR, MOSKVA, LISABON, HANOJ, TURÍN Diplomatgenerál odsuzuje Sadatovu politiku Někdejší šéf štábu egyptských ozbrojených sil v době války z října 1973, pozdější velvyslanec v Londýně a v Lisabonu generál Saad Sazlí, učinil v Lisabonu prohlášení, v němž podrobil ostré kritice politiku prezidenta Sadata. Současný egyptský režim přirovnal k někdejším fašistickým diktaturám v Portugalsku a Španělsku. Prohlásil dále, že Sadat zničil egyptskou demokracii a pod hesly o národní jednotě a sociálním míru posílá do vězení své odpůrce. Šazlí kritizoval také současnou zahraniční politiku Egypta, zejména kapitulantský postoj vůči Izraeli, který měl za důsledek rozbití někdejší arabské solidarity. Ihned po svém prohlášení byl Šazlí sesazen a odvolán do Káhiry; prohlásil však, že se vrátí jen, dostane-li záruky, že bude moci své stanovisko přednést veřejně a bez nebezpečí represálií.