Svoboda, říjen 1968 (LXXVII/238-264)

1968-10-14 / No. 249

Proletáři všech zemi, spojte se' PONDĚLNÍK # SVOBODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Pondělí 14. října 1968 • Cena 40 haléřů • Roěník LXXVII • Číslo 249 Pocta první brigádě Ministr paliv maži hosty havířů Dolu Hošek LIDICE (kf). Leckomu se může zdát, že není příliš aktuální psát o brigádách socialistické práce. Mnoho jich zaniklo. Ta první z nich, která rozhořela pla­men soutěžení v roce 1958, hoří dál — a je dál pevná, aktivní a uznávaná. Kdy­by tomu tak nebylo, nebyl by v sobotu za touto brigádou přijel ministr paliv František Репс, jeho první náměstek ing. Josef Odvárka, nebyl by v Lidicích generální ředitel Kladenských dolů ing. Josef Fárka, nebyla by tam televize, rozhlas a mnoho dalších hostů — hostů brigády číslo 201. Brigáda, vedená Jiřím Nepilem, převzala z rukou ministra paliv Řád práce jako projev vysokého uznání za její desetiletou činnost. Tento kolektiv vychoval své šachtě hodně dobrých organizátorů i funk­cionářů, mnoho havířů se v něm za tu dobu utužilo. Představu o jejich práci dá 754 tisíc tun uhlí vytěže­ných brigádou za deset let. Byl by to vlak z Kladna do Ostravy. Jejich aktivita znamenala, že vytěžili nad plán devadesát tisíc tun uhlí. Právem tedy devět z nich převzalo i titul prů­kopník socialistické práce: Jiří Nepil, Jaroslav Veselý, Jaroslav Kyncl, An­tonín Havlíček, Václav Bernat, Karel Čadek, Václav Prošek, Ladislav Kindl a in memoriam Zdeněk Švec. V živo­tě Dolu Nosek to byla významná událost. 13 Tajemníte KV KŠC J. Vttáček bla­hopřeje s. Antonii jirkovské, která získala první cenu v soutěži »Česká krajina«. Česká krajina CHODOV (miš). Výtvarníci-amatéři z okresu Praha-západ zahájili v sobotu v sále místní osvětové besedy soutěžní výstavu obrazů к 50. výročí vzniku naší republiky. Soutěž pod názvem »Česká krajina« obeslali výtvarníci 131 pracemi. Porota udělila hlavní ceny Antonii Jir­kovské za soutěžní práci tepaného ple­chu »Česká krajina« a Karlu Prokopovi za oleje »Krajina« a »Zima na Košíku«. Další ceny v jednotlivých výtvarných technikách získali tito autoři: Petr Pil­ný, Josef Šteker, Václav Kryštof, Jaro­slav Linha, Jaroslav Čada, Vladimír Gráf, Váša Dvořáček, Zdeněk Justic a Jaro­slav Toms. Slavnostního zahájení a předání cen vítězům se zúčastnili vedouc! předsta­vitelé okresního a krajského výboru KSČ a zástupci ONV Praha-západ. Výstavu sl také se zájmem prohlédla i MUDr. Ji­řina Zelenková, členka ÜV KSČ. Středoškoláci a učňové v samostatné organizaci ČESKA TŘEBOVÁ (čtk). Včera skončil po třech dnech první národní kongres středoškolské a učňovské mládeže Čech, Moravy a Slezska. Je­ho delegáti se rozhodli pro vytvoření nové samostatné organizace nazvané Unie středoškoláků a učňů. Předse­dou unie zvolili Aleše Vaňka. Před závěrem sobotního jednání uvítali účastníci kongresu vzácného hosta — předsedu České národní ra­dy dr. Čestmíra Císaře, který к nim také promluvil. V průběhu kongresu zasadili účast­níci v České Třebové 16 javorů к 50. výročí naší republiky. Na 400 dele­gátů a hostů poslalo také pozdravné dopisy A. Dubčekov!, L. Svobodovi, J. Smrkovskému a O. Černíkovi, ve kterých je ujišťují svou plnou pod­porou. Dopadeny vrah vltavské obili PRAHA (čtk). Kriminální služba měst­ské správy VB v Praze za spolupráce s krajskou správou VB v Českých Budě­jovicích vypátrala a dopadla vraha mla­dého muže, jehož části těla v minulých dnech vylovili z Vltavy. V historii čes­koslovenské kriminalistiky je to jeden (Pokračování na str. 4) Hovoříme s lékařem kladenské nemocnice dr. Gilbertem Dva i havarovaného letadla propuštění KLADNO (nik). Včera v poledne jsme hovořili se službu konajícím lékařem na úrazovém oddělení kladenské nemocnice. Dr. Gilbert byl také jedním z těch, kteří v pátek přijímali raněná z letadla, které ha­varovalo v prostoru Ghonic. O jejich zdravotním stavu nám řekl: »Přivezli к nám osm mužů a dvě ženy. Jsou středního věku, od tři­ceti do čtyřiceti let, z oblasti Tren­čína, Trnavy a# Piešťan. Jejich zdra­votní stav se zlepšuje a žádné zhor­šení se nejeví. Dva z nich jsme již propustili domů a do poloviny týdne odejdou z nemocnice další čtyři. Tři zranění budou asi v nemocníc! o něco déle. Pouze jeden se musel podrobit chirurgickému zákroku.« Jugoslávsky soubor se představil CASLAV (gs). Jugoslávský divadelní soubor z Virovitice uvedl včera v Čáslavi renesanční komedii Marina Držíce Dundo Maroje. Dnes večer je repríza tohoto představení v Kolínském divadle. Vlrovitický soubor, který oplácí ne­dávnou návštěvu členů Kolínského divadla v Jugoslávii, přijel к nám v pátek a byl u nás uvítán více než vřele. V sobotu st hosté prohlédli Kolín a Kutnou Horu a večer se zúčastnili slavnostní premiéry Lucer­ny v Kolínském divadle. Včera odpo­ledne byl díky ochotnému povolení Tisíce stromů svobody KLADNO (kr). Včerejší neděle v Lidi­cích nebyla ve znamení zájezdu turistů, i když tu několik automobilů parkovalo. Vítr rval z keřů plátky růží a proháněl se po pietním území. Lidé tu však přesto byli — domácí. V sobotu, i včera v ne­děli. Až déšť je zahnal do teplých do­movů. Potkávali jsme je s rýči a lopata­mi. Zůstaly po nich desítky jamek na celé pláni. Lidičtí občané se totiž zavá­zali, že vysadí nejen strom svobody u ná­rodního výboru, ale ohraničí jimi celé území, kde stávala původní vesnice. Oby­vatelé každého domku v nových Lidicích zasadí stromky za současníky, ale i za 173 popravených mužů, nevrátivší se dě­tí a umučené v koncentrácích. Bude to na tisíc stromů míru, které budou připo­mínat padesáté výročí vzniku republiky. Ve Vinařících se chystají na alej mí­ru — vysadí dvacet topolů u koupaliště. V Libušině se lipky svobody ujali společ­ně pionýři a junáci. Deset lip budou příští neděli sázet členové složek Národ­ní fronty ve Velkém Přítočně, jedna z nich bude mít v kořenech vloženou ko­vovou schránku s pamětním spisem 0 současnosti. Podobné akce chystají 1 ve Svinařově a v Unhošti. kolínské Bezpečnosti uspořádán na jejich počest banket. Hosté se u nás zdrží týden. Z repertoáru pražských divadel by rádi viděli zejména insce­naci Národního divadla Dům doni Bernardy a na Vinohradech hru Au­gust August, august. Kouzla skončila PRAHA (čtk). Na právě ukončeném II. mezinárodním festivalu magie získal za vynikající výkony Velkou cenu hlavního města Prahy mistr světa v manipulaci Tonny van Dommelen z Holandska. Cenu primátora obdržel Francouz Claude Rix. Další ceny si odnesli Rüdiger Tegee z NSR, domácí účastník Miroslav Berka a v kategorii iluze pan Zéro z NSR. Dvě zvláštní ceny pražských magiků dostala madam Hexy z NSR a západoněmecký ča­sopis Magie. SpokoieBosíM kelejfck BENEŠOV jvkj. Včerejší benešovské dopoledne bylo opravdu podzimní. Ne­beský Petr co chvíli pokropil náměstí a střechy domů, takže ulice byly takřka liduprázdné. Ale na nádraží bylo živo, a jak to už и dopravácké branže bývá — svátek nesvátek, dělalo sp o sto šest. »Celkem nám došlo 28 vagónů na vykládáni,« vypočítávala tranzltérka Hana Rybářové a hned si pochvalo­vala, jak to všechno klape. Napilno měli zejména lidé ze zemědělského nákupního a zásobovacího závodů, které čekalo sedm vagónů s krme­ním, ječmenem a hnojivém. Práce jim však šla dobře od ruky už proto, že jim přišlo píchnout několik vojáků naší armády. Také Uhelné sklady, Dopravní stavby, Benzina a další zá­vody měly své vykládací čety včas připravené. Své vagóny nechaly bez povšimnutí pouze Meliorační druž­stvo, Průmstav a Železniční stavitel­ství. Na nádraží v Týnci nad Sázavou se kolem -nedělních vagónů točila rovněž žena. Byla to výpračí Jarosla­va Puchnerová a také ona byla spo­kojena. Dopravní četa z Metazu byla jako obvykle na svém místě a se svými pěti vagóny st poradila během čtyř hodin. O mnoho pozadu nezů­stali ani pracovníci Uranových dolů Zlenice. В IKEBANA JE UMĚNI. Ikebana je podivuhodný cit pro krásu. Je to láska nejen к nádhernému květu chryzantémy, ale také к prostlnké větvičce jalovce či borovice. Ikebana je umění dotvářet přirozenou krásu přírody, kterou st člo­věk f oblibou přenáší do svého příbytku. Toto umění předváděl včera na japon ské -j -ůmyslové výstavě naposled profesor Oda za asistence slečny Sugajl a paAfíšf Mota. A zcela naplněný kinosál Bruselského pavilónu měl možnost sledovvráci člověka, který Ikebaně zasvětil svůj život. Nebot prof. Oda vy učuje ikc. anu na specializované škole v Ochaře, která mezi školami ikebany patří к nej proslulejším. V jeho rukou se větévka borovice, naše česká podzimní astra či všesvattnka plus několik stébel rákosu v několika minutách změnily v podivuhodný koutek živé přírody-. Co miska, to find a vždy překrásná kombi­nace. A těm, kteří к nám přineslt kus tohoto umění z intimity japonských do movů, patří za to srdečný dík. O. Pěta i итo£le Kam nemůže čert ... nastrčí ženskou — pravil řidič Uhelných skladů v Radotínč Miroslav Strejček a zarputile dodal: »Jenom by mě zajímalo, kudy jste se sem dostala. Hlavní brána je zavřena, kolem plot — že jste porušila předpisy?« Než jsem mohla cokoliv vysvětlit, ujel ml »před nosem«. A tak jsem několikrá­te pochodovala od bagru ke skládce, auto PZ 1725 bylo pochopitelně rych­lejší a řidič stále nevrlejší. Po delším vzájemném pronásledování mi nahrála šťastná náhoda. Bagrista potřeboval po moc ve vagóně a Miroslav Strejček mu­sel z anta ven. Teprve když zjistil, že nejsem zákazník ale člověk od novin, přestal se mračit a jako by na omluvu prohodil: »Nesmíte se divit, ala jsme tu s Krupičkou nž drnhý den. Žádná vol­ná sobota, žádná svátečně neděle, pořád jen hromady koksu. V sobotu sem cho díly zástupy lidi, Každý by měl nž rád svůj příděl ve sklepě. Přitom za každý nevyložený velký vagón platí podnik 500 Kčs penále. Je ne nás tedy, dvojí tlak. Navíc nám nepřeje počasí. Déšť přijde co nevidět. Byli jsme rádi, že aspoň dnes bude klid, a najednou se zde objevfte.« Bagrista jiřf Krupička ukazuje na va gán. Gesto, které znamená: »Dělej, ať nestojím.« Nezbývá než zase čekat. Není tn zrovna příjemné. Oéšt skutečně začal, a pořádný. Myslím sl, že nadešla má chvíle. Posadíme se někam do kance­láře a s řidičem bude lepší řeč. jenom­že Miroslav Strejček odbíhá pro kabát. To tedy znamená, že se jede dál. »Kolik jste vyložili za oba dny?« vo­lám za nim. — »Přes 1400 metráků.« Tfm také mimořádně složitý rozho vor končí, ještě se obrátí, aby se po­díval, kndy se budu vracet. »No, po­čkejte, jestli vás cbytnon, tak si za­platíte pokutu!« Oba »koksoví brigádníci« věděli však předem, že projdu. Neni přece nad to, když si jeden předem dobře prozkoumá terén. Milada Nová Olympiáda se rozběhla VŘELÉ PŘIVÍTÁNÍ NAŠI VÝPRAVY V MEXIKU Již hodinu před saipotným zahájením XIX. letních olympijských her odklánělo v Mexiku několik tisíc vojáků a policistů veškerou dopravu, s výjimkou vozů nesoucích oficiální označení, od oblastí universitního města. Ani majitelé vstupenek nemohli přijet do blíz­kosti stadiónu. Své vozy museli ponechat na parkovištích. Fanfáry slavnostně přivítaly čest­né hosty a delegace, mezi nimiž byl kupř. i ministr zahraničních věcí Rumunska Corneliu Manescu, zápa­doněmecký ministr vnitra Ernst Benda, vévoda z Edinburghn — man­žel britské královny, norská prin­cezna Soňa a mnoho dalších osob­ností. Přesně v deset hodin mexického času se v sobotu vzneslo nad sta­diónem pět olympijských kruhů a za chvilku nato pak vstoupila na stadión první sportovní delegace, kterou tradičně tvoří Řecko. Po ní následovala ostatní družstva v abecedním pořádku, počínaje Afganistánem až po Zambii; celý průvod uzavírali pochopitelně spor­tovci pořádající zeme — Mexika. Přeplněný stadión uspořádal všem delegacím srdečné přijetí. Zpravo­daj ČTK dodává, že při veškeré objektivitě je nutno přiznat, že te­prve vstup našich sportovců na tar­tan stadiónu poprvé pozvedl diváky ze sedadel."Ozývalo se volání »Che­­cos, checos« a samozřejmě »Vera, Vera!«. Přivítání, jakého se našim sportovcům dostalo, lze srovnat jen s ovacemi, které mexické obyvatel­stvo připravilo domácim sportov­cům. Vůbec nejpočetnějši delegací byla výprava Sovětského svazu; když vešla na stadión, tribuny ztich ly Po nástupu všech delegaci promlít vil krátce předseda organizačního vý boru arch. Pedro Ramirez Vasquez a po něm předseda MOV Avery Brundage, který vyzval presidenta Gustava Qiáze Ordáze, aby pronesl tradiční zahajovací formuli. Potom již přineslo deset kadetů námořního učiliště mexického válečného loď­stva bilou olympijskou vlajku s pěti kruhy a XIX. OH byly zahájeny. (Pokračování na str. 3) В V CELKOVÉM POŘADÍ přišli naši sportovci ve svých tmavomodrých oděvech se slamáky jako devětadvacátí. Cestný úkol vlajkonoše připadl odbíjenkářl Bohumilu Goliánovi. Telefoto : ÍTK — UPI PONDĚLNÍ soudnička Výhra v popelnici Poručíku VB právě končila služba. Zamířil ke vchodu kladenského Gastro­nomu. Meditace, zda je к večeři lepší vuřt s cibuli nebo tlačenka, přerušil pokřik ženy v černém šusťáku. »To je hrůza — esenbáků je všude plno a zlo­ději si klidně kradou dál. Mně tedko vytáhlí peněženku.. .« Horečnatě se přehrabovala v kabele, na chodníku ro­­zestavovala sáčky a nakonec se dala do usedavého pláče. »Mám po službě...« vzdychl si poručík. Rozhlédl se po zákaznících vycháze­jících z obchodu a otočil se na upla­kanou ženu: »Nevšimla jste si, že- se na vás někdo nápadně tlačil ve frontě? Nepředbíhal vás při nákupu...?« Bezradné rozhodila rukama ... »Já ne­vím . . . byl tam takový nával.« Vzal JI za ruku a vešel s nt do prodejny. Pant najednou zbledla: »Támhle ten blonďák se vedle mne hádal s nějakou fešnou pant a taky do mne několikrát vrazil. Pane poručíku, ten by v tom mohl mít prsty . . .« Prohlédl si toho vyššího hádavce a kývl na něho. »Ta paní vás podezírá .. .« Vůbec se neurazil: »To je к smíchu, poručíku. Myslíte, že kradu? Ani bych sl to nedovolil. . .« Strážce veřejného pořádku zaváhal. К osobní prohlídce neměl povoleni, ale něco mu říkalo »dej st na toho kosa pozor«. Jeho sebejisté vystupování je po­­íPokračování na str. 2J

Next